FORATOM: Prodloužení životnosti současných jaderných zdrojů je pro splnění klimatických cílů nejlevnější
Organizace FORATOM vyzdvihuje benefity dlouhodobého provozu jaderných elektráren a považuje jej za aktuálně nejlepší možnost, jak dosáhnout klimatických cílů v Evropě. Při zachování současných výrobních kapacit jaderných elektráren FORATOM předpokládá, že by v roce 2030 mohlo až 58 % elektřiny pocházet z nízkoemisních zdrojů.
Hlavním tématem energetiky posledních (a současně i nadcházejících) letech je bezesporu dopad jednotlivých zdrojů na životní prostředí a klimatickou změnu. Názory na to, který ze zdrojů je nejšetrnější, se pochopitelně výrazně liší.
Jeden z názorů je prezentován i organizací FORATOM, která v první polovině července vydala stručnou studii věnovanou výhodám dlouhodobého provozu jaderných elektráren v Evropské unii. Podle FORATOMu je nutné investovat do současných jaderných elektráren a zajistit jejich dlouhodobý provoz, jelikož se jedná z pohledu ukazatele LCOE (Levelized cost of electricity) o aktuálně nejlevnější zdroj elektřiny.
Přitom vliv investic do dlouhodobého provozu je dle FORATOMu výhodný nejen ekonomicky, ale i environmentálně. Dle výpočtů FORATOMu a Evropské unie lze současným tempem předpokládat v roce 2030 podíl nízkouhlíkových zdrojů na výrobě elektřiny na úrovni cca 38 %, přičemž při investicích do dlouhodobého provozu výroby jaderných elektráren by tento podíl mohl být až 58 %.
Překážkou v prodlužování životnosti mohou být především přísné bezpečnostní standardy, jejichž dodržení nemusí být u starších zdrojů reálné nebo ekonomicky výhodné. Podle názoru FORATOMu nicméně lze dosáhnout úrovně bezpečnosti, která je vyžadována aktuálními předpisy Evropské unie.
Stále více odborníků uznává, že jaderné zdroje budou v budoucnu hrát významnou roli, pokud má být do poloviny 21. století dosaženo cílů snižování emisí CO2. To znamená, že bychom v Evropě měli investovat jak do dlouhodobého provozu jaderných elektráren, tak do výstavby nových jaderných bloků.
Jednou z hlavních výhod je i kratší čas investice, což je výhodou pro investory. Zatímco prodloužení životnosti současných reaktorů lze díky jejich znalosti očekávat v krátkém časovém horizontu, u nových reaktorů se zatím prokazuje opak – výstavby nových bloků se významně prodlužují a prodražují.
Mohlo by vás zajímat:
a výstavba nových jaderných zdrojů je to nejdražší řešení.
Vy mate nejlepsi prehled. Kolik prosim zaplatime celkem na dotacich na FV? Jen cislo. Mena CZK.
Nová fotovoltaická elektrárna Vás nyní přijde na 18 milionů CZK na 1 MW instalovaného výkonu. (nebo 18 miliard CZK na 1 GW instalovaného výkonu). Koeficient využití u nás má asi 7x menší než nová jaderná elektrárna u nás.
Provoz a likvidace Vás pak stojí pakatel ve srovnání s jádrem.
Když si počkáte deset let, bude to už jen 10 milionů CZK/MW.
Kolik stojí příslušná akumulace na tři dni? Kolik stojí řídící systém který rozloží výkon na požadovanou dobu?
Mylej pane a v zimě se posadí retardovaní na rotopédy a budou generovat elektřinu šlapáním, že?
V zimním období dobře funguje vítr a roztáčí větrníky. Ty rotopedy se prý nasazují při neplánovaných odstávkách Dukovan i Temelína, třeba zrovna teď.
Fitnes centra budou mit licenci na vyrobu elektriny,plny vykon bude hlavne mezi vanocemi a po silvestru....
Tak jsem se díval na poslední čísla (rok 2018) a nízkoemisní elektrárny (uran+OZE) mají už v současnosti podíl 58% na výrobě elektřiny. Mám to chápat tak, že ta skvělá vize FORATOMu do 2030 vlastně znamená nedělat nic? A ta představa, že by jaderná energetika v EU zkolabovala a OZE by to během 12 let vytáhly z 32% na 38% asi taky nebude moc odpovídat realitě.
Jak nedělat nic? Říkají vám něco snahy o modernizační elektrifikaci vytápění a dopravy v celé EU? Spotřeba elektřiny bude v Evropě určitě stoupat.
Tak jste mě vyhecoval a já si našel to původní prohlášení FORATOMU. O růstu spotřeby tam není ani slovo. Zato tam jsou čísla, která jsou v přímém rozporu s ostatními zdroji informací. Příkladem budiž, že JE vyrobily v roce 2018 33% veškeré elektřiny (ostatní tvrdí, že 25%) nebo, že OZE vyprodukovaly v roce 2018 18% elektřiny EU (ostatní tvrdí 32%). Jak bych měl potom věřit jejich predikcím? Kdyby aspoň občas použili absolutní hodnoty, ne procenta.
Nemám nic proti prodlužování životnosti JE, ale lhát si do kapsy kvůli tomu nemusí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se