Francie v úterý ukončí provoz druhého bloku jaderné elektrárny Fessenheim. První blok elektrárny, která byla spuštěna v roce 1977, byl odstaven v únoru. Kompletní demontáž a demolice elektrárny by měla být hotova nejdříve za dvacet let. Na náhradu v podobě nového jaderného bloku Flamanville 3 si, vzhledem  k průtahům při stavbě, bude muset země ještě dva roky počkat.
Francouzská energetická společnost <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jun/28/frances-oldest-nuclear-reactor-to-finally-shut-down">EDF odstaví v úterý 30. června nejstarší jadernou elektrárnu v zemi</a>. Elektrárna Fessenheim, která byla uvedena do provozu v roce 1977, o tři roky překonala původně plánovanou čtyřicetiletou životnost. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderne-elektrarne-fessenheim-bude-poloviny-roku-2020-ukoncen-provoz">První blok elektrárny s instalovaným výkonem 900 MW byl odstaven letos v únoru</a>.
Odstavení elektrárny uvítají zejména ekologičtí aktivisté, jejichž cílem se elektrárna stala po havárii v japonské Fukušimě. Naopak zhruba tisícovku zaměstnanců čekají nepříjemnosti v podobě změny pracovního místa do některé z ostatních francouzských jaderných elektráren.
<blockquote>„Především doufáme, že jsme posledními oběťmi tohoto tažení proti jaderné energii,“ uvedla zástupkyně odborů Fessenheim Anne Laszlová.</blockquote>
Po vychladnutí jaderného paliva zahájí téměř 300 zaměstnanců proces vyvážení paliva, který by měl být hotov v roce 2023. Následný proces kompletní demontáže a demolice bude hotov pravděpodobně nejdříve v roce 2040.
<h2>Dočká se Francie nové jaderné náhrady?</h2>
Podle původních plánů měl elektrárnu Fessenheim nahradit nový jaderný blok typu EPR v elektrárně Flamanville.  Problémy s výstavbou však způsobily, že se termíny odstavení a uvedení do provozu vzájemně oddálily. Nový blok má být dle současného plánu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spusteni-flamanville-bude-kvuli-problemum-se-svary-opet-odlozeno-pravdepodobne-az-za-rok-2022">v provozu nejdříve v roce 2022</a>.
Po odstavení elektrárny Fessenheim bude mít Francie v 18 jaderných elektrárnách v provozu 56 reaktorů typu PWR. V lednu francouzská vláda uvedla, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-edf-ma-roku-2035-odstavit-az-14-reaktoru-vzdy-50-letech-provozu">že do roku 2035 odstaví 14 dalších bloků</a>, aby podíl výroby elektřiny z jádra snížila na 50 %.
Zdroj úvodní fotografie: EDF

Jaderné elektrárny

Francie tento týden odstaví svou nejstarší jadernou elektrárnu Fessenheim

<a href="https://orano.group/en/news/news-group/2020/june/orano-finalizes-dismantling-of-the-experimental-reactor-ulysse-at-saclay-">Experimentální reaktor Ulysse společnosti French Alternative Energies a Komise pro atomovou energii (CEA) umístěný v univerzitním areálu Saclay poblíž Paříže byl kompletně rozebrán.</a> Reaktor s nízkým neutronovým výkonem byl odstaven v roce 2007 a do té doby byl provozován především pro účely výuky a dalšího vzdělávání v Národním ústavem jaderné vědy a technologií.
Ulysse byl reaktorem třídy Argonaut, modelem výzkumného typu vyvinutý Národní laboratoří Argonne v USA. V areálu Saclay jej provozovaly týmy CEA mezi lety 1961 až 2007. STMI, původně dceřiná společnost EDF a CEA, nyní dceřiná společnost Orano DS, získala zakázku na trvalé vyřazení a demontáž reaktoru v roce 2014.
<figure id="attachment_85185" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-85185" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-1024x800.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-1024x800.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-512x400.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-768x600.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-725x567.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-800x625.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano.jpg 1400w" alt="" width="525" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výzkumný reaktor Ulysse před samotnou demontáží; Zdroj: Orano</figcaption></figure>
<h2>Tři fáze vyřazování z provozu</h2>
Rozsah prací pokrýval celou strukturu zařízení od stavebních úkonů, přes odpojení vedlejších systémů až po rozebrání aktivní zóny reaktoru. Během demontáže vzniklo 512 tun běžného odpadu a 226 tun nízkoaktivního odpadu, který byl zaslán do schválených skladovacích zařízení.
<figure id="attachment_85184" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-85184" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-1024x503.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-1024x503.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-512x251.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-768x377.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-725x356.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-800x393.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history.jpg 1294w" alt="" width="525" height="258" /><figcaption class="wp-caption-text">Postup prací při demontáži reaktoru Ulysse; Zdroj: Orano</figcaption></figure>
Konvenční práce na rozebrání reaktoru, zahrnující vzduchotechnické a vodovodní sítě stejně jako demontáž obestavby reaktorové nádoby, probíhaly v období let 2014-2016. Následně v letech 2016 až 2019 byly prováděny práce na jaderné části zařízení, včetně rozřezání zařízení a odstranění betonových stínících bloků v aktivní zóně reaktoru. Závěrečná fáze projektu obsahovala dekontaminaci, úklid a kontrolu radiologickým měřením a proběhla v období 2019-2020.
<h2>Dokončení v souladu s harmonogramem</h2>
<blockquote>„Dokončení demontáže bylo v souladu s původním harmonogramem stanoveným v roce 2014 Francouzským úřadem pro jadernou bezpečnost a nyní připravujeme kroky pro administrativní vyřazení zařízení z provozu,“ sdělilo Orano.
„Včasné dokončení tohoto projektu podtrhuje nejen odhodlání pracovních týmů na staveništi plnit zadané úkoly, ale také dobrou koordinaci činností s CEA,“ uvedl Alain Vandercruyssen, vrchní výkonný viceprezident pro demontáž a údržbu společnosti Orano. „Gratuluji všem, kteří se na tomto úspěchu podíleli a tím rozšířili zkušenosti naší skupiny při demontáži zařízení tohoto typu.“</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie (budova výzkumného reaktoru Ulysse v průběhu demontáže): Orano

Demontáž francouzského výzkumného reaktoru byla dokončena

Základna kryostatu byla ve středu <a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449">přesunuta na místo finálního uložení v Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktoru (ITER)</a>. Účelem 1250 tunového zařízení je izolovat magnetický systém chlazený na velmi nízké teploty od okolního prostředí. Jedná se o první z hlavních komponent zařízení, které bylo v ITERu instalováno. 

Základna je pouze jednou z více částí kryostatu, který po dokončení má být 30 metrů vysoký a má mít průměr 30 metrů. Části zařízení byly vyrobeny v Indii společností Larsen &amp; Toubro v továrně Hazira. Samotné zařízení je svářeno přímo v lokalitě ITERu. Přesunutí zařízení bylo vyvrcholením 10letého úsilí, během kterého bylo zapotřebí zařízení navrhnout, vyrobit jednotlivé části a následně je svařit.
Základna byla zkompletována uvnitř robustní nosné konstrukce a během zvedání bylo zapotřebí zajistit, že její deformace zůstane v mezích tolerance. Bez ohledu na tloušťku ocelových desek dochází při zavěšení ve vzduchu u komponent tak těžkých jako základna kryostatu k ohybům a deformacím.
<h2>Pro přesun bylo zapotřebí základnu zvednout do 24 metrů</h2>
Před samotným přesunem na 110 metrů vzdálené místo určení tak bylo zapotřebí během inkrementálního zvedání jemně dolaďovat jeřábový systém a pravidelně provádět měření deformací. Pro přesun byla základna zvednuta do výšky 24 metrů. Základna byla zatím umístěna na 12 hydraulických zvedácích, na kterých zůstane do skončení posledních měření a seřizování. Poté bude váha přenesena na ložiska kryostatu.
<figure id="attachment_84347" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-84347" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small-800x532.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/base_lift_bruno_15a_small.jpg 900w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Umísťování kryostatu do Montážní jámy tokamaku</figcaption></figure>
<blockquote>„Následující momenty budou vyčnívat v myslích a vzpomínkách nás všech. To, co dnes jako tým vykonáme, je něčím, co se v historii ještě nikdy neprovedlo, a přestože jste to mnohokráte nacvičovali, bude se jednat o první operaci svého druhu. Věříme technickým výpočtům, strategii a kontrole. Věříme vědě o materiálech. Věříme metrologii. Moje jistota ale dnes pramení z mé důvěry, že budete pracovat jako jeden oddaný a vysoce profesionální tým, který je jako my všichni přesvědčen o tom, že selhání není možností.“ – Bernard Bigot, generální ředitel projektu ITER</blockquote>
Zdroj obrázků:<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3449"> ITER</a>

ITER: Výstavba termonukleárního experimentálního reaktoru dosáhla dalšího milníku

Francouzská státem ovládaná energetická společnost EDF, která provozuje tamní flotila jaderných elektráren, v tomto týdnu představila nový plán odstávek. Údržbu jaderných elektráren ve Francii v letošním roce komplikuje současná koronavirová krize, kvůli které chybí pracovníci. EDF tak musela plán odstávek několikrát revidovat, aby zajistila dostatek dostupných zdrojů pro nadcházející zimu.
Dopady současné situace způsobené pandemií onemocnění COVID-19 se nevyhnuly ani francouzskému jadernému sektoru. EDF před měsícem uvedla, že kvůli koronavirové krizi musela upravit všechny své aktivity tak, aby zajistila ochranu zaměstnanců pracujících v jejích jaderných elektrárnách. Spolu s tím i <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-snizila-kvuli-koronavirove-krizi-odhad-letosni-vyroby-elektriny-jadra-20" target="_blank" rel="noopener">snížila výhled letošní výroby z jádra na pouhých 300 TWh</a>.
Společnost rovněž dle aktuální situace průběžně upravuje plán odstávek, aby zajistila dostatek výrobních kapacit pro nadcházející zimu. Právě zima je nejkritičtějším obdobím pro francouzskou soustavu, kdy s ohledem na hojně využívané elektrické topení roste poptávka po elektrické energii.
<blockquote>„Provedli jsme další změny a optimalizaci plánu odstávek představeného na konci dubna, abychom zajistili dostupnost výrobních kapacit pro příští zimu,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/outage-delays-to-secure-power-supply-for-next-winter--edf/1114010" target="_blank" rel="noopener">sdělil serveru Montel mluvčí společnosti EDF</a>.</blockquote>
V posledních týdnech se o nedostatku výrobních kapacit mluvit nedalo, jelikož se spotřeba elektřiny s ohledem na opatření přijatá proti šíření koronaviru napříč Evropou značně propadla. Například ve Spojeném království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nizka-spotreba-elektriny-britanii-vede-k-vyssim-narokum-rizeni-soustavy" target="_blank" rel="noopener">neobvykle nízká poptávka komplikuje provoz tamní soustavy</a>, což s sebou přináší rostoucí nároky na její řízení a zvyšuje provozní rizika. Britský provozovatel soustavy dokonce <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britsky-pps-kvuli-nizsi-poptavce-elektrine-pozadal-edf-snizeni-vykonu-jaderne-elektrarny-sizewell" target="_blank" rel="noopener">požádal EDF o omezení výroby elektřiny v tamní jaderné elektrárně Sizewell</a>.
S postupným rozvolňováním striktních opatření však lze očekávat zotavení poptávky po elektřině, kterou v případě Francie rovněž silně ovlivňuje počasí. EDF tak posunula odstávky u 30 z 58 jaderných bloků plánované na letošní a příští rok, a to až o 16 týdnů.

Energetika v zahraničí

EDF opět změnila plán odstávek jaderných elektráren, aby zajistila dost výkonu na zimu

Riziko sucha v Německu během letošního léta, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/germany-heads-for-summer-drought--forecasters/1111256?fbclid=IwAR0BFPkhAUgVW_nrSv0p7TF4504m1R0mC4Ytdt2NIVntKNBZLUbCMJp3PxE">dle informací meteorologů poskytnutých pro zahraniční server Montel</a>, přetrvává. Sušší podmínky panující v posledních dvou letech mohou vést k omezování výkonu některých elektráren. Dopady sucha se řeší také v souvislosti s výstavbou nového jaderného bloku v ČR.
V indikativním bodě řeky Rýn, v lokalitě Kaub, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-planuje-upravu-ryna-aby-predeslo-omezenim-prepravy-uhli-hotova-ma-byt-az-roce-2030">klíčového pro lodní dodávky uhlí do vnitrozemí</a>, klesla vodní hladina na 160 cm, přibližně 30 % pod normálovou hodnotou. Minulý čtvrtek přitom byla dle dat wetteronline.de, na které se Montel odkazuje, dokonce pod 125 cm.
„Srážky během několika posledních dní byly výrazně nižší, než se očekávalo,“ prohlásil k aktuální situaci v Německu Robin Girmes z Energy Weather.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102618-record-low-rhine-water-levels-continue-to-impact-commodities">Během podzimu 2018</a> klesla hladina řeky Rýn na rekordně nízkou úroveň, což zapříčinilo zpožďování dodávek uhlí do uhelných elektráren a rovněž vedlo k problémům s chlazením u uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Proto, pokud počasí přetrvá bez výrazně vlhčího měsíce, něž je obvyklé, tak se domnívám, že uvidíme opakování nízkých toků (řek), a to pravděpodobně již na začátku třetího čtvrtletí,“ dodal Girmes.</blockquote>
Analytici poznamenávají, že společnosti, které jsou závislé na říčních dodávkách uhlí, svou dopravu během posledních dvou let vzhledem k opakujícímu se suchu diverzifikovaly. Také podotýkají, že vzhledem k nízké ceně zemního plynu je zde dostatečný prostor k nahrazení výkonu uhelných a jaderných elektráren elektrárnami plynovými. Pro samotné Německo tak dle jejich mínění není důvod k panice.
<h2>Cena německé elektřiny bude záviset také na Francii</h2>
Dopad na cenu elektrické energie v Německu bude přesto, dle informací Montelu poskytnutých obchodníky, vývoj ve Francii, kde by taktéž očekávané suché počasí mohlo ovlivnit výrobu tamních jaderných elektráren (problémy s chlazením).
Cena elektrické energie pro třetí kvartál letošního roku se v Německu na začátku tohoto týdne pohybovala okolo 29,05 EUR/MWh, ekvivalent ve Francii okolo 30,5 EUR/MWh.
<h2>Sucho ovlivnilo výrobu maďarské elektrárny Paks</h2>
Problémy spojené se suchem měla v roce 2018 také maďarská jaderná elektrárna Paks, která musela, aby nedošlo k <a href="https://energiaklub.hu/en/news/water-temperature-over-30-degrees-was-measured-in-the-danube-at-paks-the-official-thermometer-4669">překročení limitní teploty</a> 30 °C kdekoli do 500 metrů od místa a vypuštění chladící vody do Dunaje a následnému nutnému odstavení elektrárny, omezit výrobu.
<blockquote>„V loňském roce (rok 2018, jde o prohlášení z roku 2019, pozn. red.) jsme skutečně museli omezit výrobu jaderné elektrárny Paks. Ne z důvodu jaderné bezpečnosti, ale spíše z důvodu ochrany životního prostředí. Je třeba zvážit dopady stále častějšího sucha: teplota vody,  která protéká elektrárnou Paks, je vyšší už na vstupu,“ <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Hungary-makes-environmental-case-for-Paks-expansio">pronesl</a> Csaba Kőrösi, ředitel oddělení environmentální udržitelnosti v Maďarsku.</blockquote>
<h2>Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech</h2>
Možné problémy s chladicí vodou, související s výstavbou nového jaderného bloku, řeší také Dukovany. ČEZ také proto <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-masivne-investuje-do-snizovani-spotreby-vody-v-dukovanech-1-81796">masivně investuje</a> do snižování spotřeby vody. Dukovany dle údajů společnosti ročně čerpají 55 mil. m³ surové vody ročně, přičemž do řeky Jihlavy vrací přibližně necelou polovinu.

Sucho může letos opět ovlivnit výrobu evropských uhelných a jaderných elektráren

Současná situace způsobená pandemií onemocnění COVID-19 má za následek značný pokles globální poptávky po energetických komoditách, což se podepisuje na jejich ceně, jež padá na historická minima. Podle Francie by EU měla využít veškerá možná opatření, aby zamezila extrémně nízkým nákladům na využívání fosilních paliv, které by mohly ohrozit dosažení klimatických cílů.
Tlak na snižování emisí a vyšší ambice v oblasti klimatické politiky v Evropské unii v posledních letech sílí, přičemž podle současných plánů by unie měla do 30 let dosáhnout uhlíkové neutrality. Současné rekordně nízké ceny fosilních paliv vyvolané globálním poklesem poptávky z důvodu šířícího se koronaviru však snižování jejich využívání příliš nenahrávají.
Před včerejší videokonferencí, na které se sešli ministři energetiky jednotlivých členských zemí, zaslala Francie účastníkům podle agentury Reuters dokument, ve kterém vyzývá EU, aby využila daně či jiné zpoplatnění, včetně současného systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), aby <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL5N2CG55B" target="_blank" rel="noopener">zabránila „extrémně nízkým cenám“ fosilních paliv ohrozit klimatické ambice</a>.
<blockquote>„Cena fosilní energie by měla odpovídat jejímu skutečnému dopadu na životní prostředí,“ stálo podle agentury v dokumentu.</blockquote>
Některé členské země, včetně Nizozemska a Rakouska, podle zdrojů oslovených agenturou záměr Francie podpořily. Jiné země, jako například Polsko, podpořily jiné části návrhu, včetně urychleného zavedení uhlíkových cel na dovoz do unie.
<h2>Zelená dohoda jako motor pro obnovu</h2>
Evropská komise sice plánuje revizi zpoplatnění emisí a současného systému ETS v příštím roce, Francie nicméně žádá, aby EU činila kroky bezodkladně. S možnou ekonomickou recesí by opět mohlo dojít k přebytku emisních povolenek, přičemž pokles jejich ceny by opět byl demotivační pro další významné snižování emisí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová včera uvedla, že její plán na dekarbonizaci Evropy v rámci Zelené dohody by měl sloužit jako „motor pro obnovu“ evropské ekonomiky.

Emise CO2

Francie žádá EU, aby zamezila extrémně nízkým cenám fosilních paliv

Francouzská energetická společnost EDF snížila v reakci na probíhající koronavirovou krizi odhad letošní výroby elektřiny z francouzských jaderných elektráren na 300 TWh z původních 375-390 TWh. Pro roky 2021 a 2022 očekává EDF nárůst výroby na 330 až 360 TWh.
EDF ve čtvrtek uvedla, že kvůli koronavirové krizi musela upravit všechny své aktivity tak, aby zajistila ochranu zaměstnanců pracujících v jejích jaderných elektrárnách.
<blockquote>„Výkon prací, které byly naplánovány na plánované odstávky, byl významně ovlivněn, což snižuje dostupný výkon zdrojů. EDF proto upravuje plán odstávek tak, aby optimalizovala dostupný výkon,“ <a href="https://www.edf.fr/en/the-edf-group/dedicated-sections/journalists/all-press-releases/edf-revises-its-annual-nuclear-output-forecast" target="_blank" rel="noopener">uvedla ve čtvrtek společnost</a>.</blockquote>
Podle EDF způsobí zpomalení ekonomiky významný pokles ve spotřebě elektřiny ve Francii v letošním roce. Oproti obvyklým hodnotám by mohlo dojít k poklesu až o 20 %.
<blockquote>„Abychom provozovateli přenosové soustavy (RTE) pomohli zajistit nepřerušenou dodávku elektřiny v průběhu zimy 2020-2021, několik jaderných reaktorů bude muset být v létě a na podzim odpojeno od sítě, aby bylo ušetřeno palivo na těchto elektrárnách,“ dodala EDF.</blockquote>
Výše popsané skutečnosti podle EDF způsobí, že letošní výroba jaderných elektráren dosáhne zhruba 300 TWh. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-slabem-roku-2019-snizila-letosni-odhad-vyroby-francouzskych-jadernych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Ještě v únoru letošního roku přitom EDF počítala pro rok 2020 výrobou v rozmezí 375-390 TWh</a>. V roce 2019 dosáhla výroba z těchto zdrojů necelých 380 TWh.
<a href="https://www.edf.fr/en/the-edf-group/dedicated-sections/investors-shareholders/financial-and-extra-financial-performance/nuclear-generation" target="_blank" rel="noopener">Podle oficiálních čísel pro první kvartál 2020</a> poklesla v tomto období výroba z francouzských jaderných elektráren meziročně o 9,5 % na 101,2 TWh. V březnu došlo k meziročnímu poklesu dokonce o téměř 14 % na 30,6 TWh.

EDF snížila kvůli koronavirové krizi odhad letošní výroby elektřiny z jádra o 20 %

Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) <a href="https://www.tvo.fi/en/index/news/pressreleasesstockexchangereleases/2020/tvohassubmittedol3eprunitnuclearfuelloadingpermissionapplication.html">ve středu podala žádost  finskému Úřadu pro radiační a jadernou bezpečnost o povolení zavezení paliva do stavěného reaktoru Olkiluoto 3. </a>TVO očekává, že získání tohoto povolení bude trvat několik měsíců. Žádost obsahuje popis připravenosti na zahájení zavážení paliva do reaktoru, jakož i prací, které je zapotřebí před začátkem zavážení paliva provést.
Před tím, než úřad bude moci udělit povolení pro zavezení jaderného paliva do reaktoru, musí dojít k dokončení a analýze zbývajících potřebných testů pro uvedení do provozu. V momentu udělení tohoto povolení mohou začít práce na spuštění reaktoru – zavezení paliva do reaktoru a uzavření tlakové nádoby.
Práce na elektrárně ale stále nepostupují podle plánů. Z důvodu šíření onemocnění COVID-19 bylo přijato značné množství opatření, které mají za cíl minimalizovat vliv problémů způsobených touto pandemií. Podle TVO ale pandemie koronaviru mohla významně zvýšit nejistotu postupu projektu, a podle informací poskytnutých dodavateli nebude palivo do reaktoru zavezeno v červnu, jak bylo plánováno. Je tak možné, že zahájení výroby elektrické energie reaktoru bude rovněž opožděno.
<h2>O kolik bude dokončení projektu opožděno zatím není známo</h2>
Podle TVO konsorcium dodavatelů projektu vytvoří aktualizovaný harmonogram pro elektrárnu ihned jak bude k dispozici více informací o šíření a dopadech současné pandemie. Areva s podporou všech zúčastněných stran v současné době pracuje na plánu zajištění financování projektu až do jeho úplného konce.
Podle posledního (prosincového) harmonogramu mělo zavážení paliva započít v červnu letošního roku a výroba elektrické energie měla začít v listopadu. Do komerčního provozu měl blok vstoupit v březnu 2021.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://imagegallery.tvo.fi/main/thumbnailview/fc=42%3A4">TVO</a>

Rychlé zprávy

Žádost o povolení zavést palivo do reaktoru Olkiluoto 3 byla podána. Kvůli koronaviru lze očekávat zpozdění

Francie má za sebou další aukce na podporu obnovitelných zdrojů, ve kterých získaly podporu projekty s instalovaným výkonem přesahujícím 1,7 GW.  Mezi nimi téměř 750 MW pevninských větrných elektráren s průměrnou cenou 62,9 EUR/MWh a skoro 650 MW solárních elektráren s průměrnou cenou 62,1 EUR/MWh. Termíny pro výstavbu probíhajících projektů byly posunuty kvůli současné situaci. Zároveň se Francie rozhodla odsunout většinu výkonu z červencového do listopadového kola.
V poslední <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/040320-france-awards-17-gw-renewables-projects-adjusts-2020-auction-schedule">francouzské aukci na podporu OZE</a> bylo úspěšných více než 1,7 GW nových projektů. Největší podíl na získané podpoře mají se 749 MW pevninské větrné elektrárny s průměrnou cenou 62,9 EUR/MWh. Původně Francie plánovala podporu 630 MW těchto zdrojů, ovšem vzhledem k dostatečné nabídce a cenám toto množství překročila.
Podporu celkem 649 MW získaly také solární projekty na zemi s průměrnou cenou 62,1 EUR/MWh. Tato kategorie ovšem nenaplnila maximální soutěžené množství, které činilo 850 MW. Francouzská aukce v tomto ohledu dopadla přesně obráceně než poslední aukce německá, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nazaplnila-solarnich-projektu-dostatek">kde bylo solárních elektráren přebytek a větrných nedostatek</a>.
Dalším 312 MW byla udělena podpora ve zvláštních kategoriích solárních elektráren (inovativním, v konkrétní lokalitě a v zámoří).
<blockquote>„Průběh mnoha projektů obnovitelných zdrojů energie je v současné době přerušen. Proto jsme se rozhodli udělit delší čas pro projekty ve výstavbě a odložit další výběrová řízení,“ uvedla ministryně energetiky Elisabeth Bourneová.</blockquote>
Francouzská vláda také, kvůli současné situaci, upravila harmonogram pro nadcházející aukce. Dvě třetiny objemu pro větrné a solární elektrárny přesunula z červencové aukce na listopad. Aukci pro střešní solární instalace posunula z července na září a aukci pro inovativní solární elektrárny z dubna na červen. Francie není jediná, která takto reaguje na nákazu koronavirem – například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/slovensko-zrusilo-kvuli-koronaviru-historicky-prvni-aukci-podporu-oze">Slovensko svoji plánovanou aukci úplně zrušilo</a>.
<h2>Podpora pro 28 GW v příštích pěti letech</h2>
Francie plánuje v příštích pěti letech podpořit až 28 GW instalovaného výkonu projektů větrných a solárních elektráren, aby dosáhla svých energetických cílů. Jejich konečný návrh počítá s aukcemi na 10 GW solárních elektráren na zemi, 4,5 GW střešních solárních elektráren, více než 9 GW větrných elektráren na pevnině a téměř 5 GW na moři.
<blockquote>„Zdravotní krize, kterou procházíme, nesmí v žádném případě vést k tomu, abychom se vzdali ambiciózních cílů pro obnovitelné zdroje,“ dodala Bourneová.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Francouzské aukce OZE: 1,7 GW úspěšných projektů a odložené termíny kvůli koronaviru

Spotřeba elektřiny v Německu, Francii a Itálii se po několika týdnech poklesu v důsledku omezení zaměřených na zastavení šíření koronaviru stabilizovala. Pokračující pokles spotřeby na začátku minulého týdne nadále zaznamenávalo Spojené království a Španělsko. <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/04/03/10490005/europe-has-found-a-coronavirus-electricity-demand-floor">Uvádí to model analytiků z ICIS</a>. 
Není překvapením, že z hlediska spotřeby elektřiny je nejvíce ovlivněnou zemí Itálie, epicentrum nákazy v Evropě a země s nejpřísnějšími omezeními. Poptávka po elektřině v Itálii podle modelu ICIS klesla od vypuknutí pandemie o jednu čtvrtinu, nebo 9 GW.
Největší evropský spotřebitel elektřiny, Německo, je ze zmiňovaných pěti zemí nejméně zasaženo, přičemž spotřeba elektřiny zůstala po téměř jeden týden přibližně o 8 %, nebo 5 GW pod očekáváním. Výsledky naznačují, že většina německého průmyslu funguje téměř normálně, přičemž vláda usiluje o následování jihokorejského modelu rozsáhlého testování a karantény, aby předešla nutnosti zavedení přísnějších omezení.
Spotřeba elektřiny ve Francii v některých dnech zaznamenala dokonce strmější pokles než v Itálii. Ve 13. týdnu však pokles ustal, když spotřeba celkově klesla o 20 %, nebo 13,5 GW. V následujících dnech zaznamenala spotřeba dokonce mírný nárůst.
Spotřeba elektřiny na začátku minulého týdne nadále klesala ve Spojeném království a Španělsku. V obou zemích se v tomto období spotřeba pohybovala o téměř o 15 %, nebo 5 GW pod očekáváními. Spojené království zavedlo omezení později než ostatní země, a pokud nedojde k jejich zpřísnění, lze očekávat, že v nadcházejících dnech spotřeba dosáhne svého dna. Španělsko od 30. března zpřísnilo svá opatření a uzavřelo všechny podniky a průmyslová odvětví, jejichž provoz není nezbytně nutný.
<figure id="attachment_82703" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1330px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png"><img class="wp-image-82703 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png 1330w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-512x241.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-768x361.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-1024x482.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-725x341.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-800x377.png 800w" alt="" width="1330" height="626" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální pokles spotřeby elektřiny dle modelu ICIS – sedmidenní klouzavý průměr. Zdroj: ICIS</figcaption></figure>
Modely poskytují klíčové počáteční ukazatele toho, k jakému poklesu může v jednotlivých zemích vzhledem k zavedeným opatřením dojít. Například téměř úplné omezení pohybu obyvatel a uzavření obchodů a průmyslových odvětví, jejichž provoz není nezbytný, v Itálii by mohlo odhalit do jaké míry může případně poklesnout spotřeba elektřiny na jakémkoli „polofunkčním“ evropském trhu s energií.
<h2>Metodika ICIS</h2>
Model ICIS porovnává současnou spotřebu jednotlivých zemí s jejich spotřebou v posledních pěti letech a v prezentovaných výsledcích eliminuje vliv teploty, opatření na zvyšování energetické účinnosti nebo poklesu spotřeby o svátcích a víkendech.
Například pokles teploty o 1 °C znamená navýšení spotřeby elektřiny mezi 300 MW (pro Španělsko a Itálii) a 1,9 GW ve Francii. Zároveň spotřeba elektřiny klesá zhruba o 4 GW o víkendech nebo státních svátcích ve Španělsku a Velké Británii, ale o 6,5 GW ve Francii, 8,7 GW v Itálii a 11,1 GW v Německu.
Úvodní fotografie: Továrna automobilky BMW v Německém Mnichově. Zdroj: BMW