Francouzský regulační orgán pro jadernou bezpečnost, Autorité de Sûreté Nucléaire (ASN), <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/francouzske-jaderne-elektrarny-budou-moci-slouzit-az-50-let">stanovil podmínky pro další provoz</a> reaktorů EDF řady 900 MWe po 40 letech provozu. <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/French-regulator-approves-50-year-operation-of-900?fbclid=IwAR0T6SygO__2z2xUi3QNx_riUHyo6l-KmeI0lXGAq9LP7fIRouy3UUISF0A">Regulátor uvedl</a>, že se domnívá, že opatření plánovaná společností EDF v kombinaci s opatřeními předepsanými ASN zajistí bezpečnost bloků na dalších 10 let provozu.
EDF provozuje tři konstrukce tlakovodních reaktorů, známé jako řada 900 MWe (CP0, CP1 a CP2), řada 1300 MWe (P4 a P’4) a řada 1450 MWe (N4). 32 provozovaných bloků s reaktory řady 900 MWe vstoupilo do komerčního provozu mezi roky 1977 až 1988.
ASN přezkoumává všechny francouzské reaktory každých 10 let. Aby bylo možné využít výhod standardizované konstrukce reaktorů EDF, jsou tyto kontroly prováděny ve dvou částech. První část zahrnuje aspekty společné pro všechny reaktory řady 900 MWe. Druhá část, která se zaměřuje na specifické aspekty, se týká každého reaktoru samostatně a potrvá do roku 2031.
ASN poznamenala, že čtvrtý pravidelný přezkum bezpečnosti reaktorů řady 900 MWe má zvláštní význam, protože hypotéza životnosti přijatá ve fázi návrhu byla 40 let. Pokračující provoz po 40 letech vyžaduje aktualizaci konstrukčních studií nebo výměnu komponent.
Dne 23. února vydala ASN rezoluci předepisující provedení hlavních zlepšení bezpečnosti plánovaných společností EDF spolu s dalšími opatřeními, která považuje za nezbytná k dosažení cílů přezkumu bezpečnosti.
<blockquote>„Toto usnesení uzavírá první část přezkumu bezpečnosti, která se týká studií a úprav zařízení společných pro všechny reaktory řady 900 MWe, protože všechny mají podobnou konstrukci,“ poznamenala ASN.</blockquote>
Bezpečnost reaktorů řady 900 MWe se díky řadě opatření výrazně zvýší. Mezi tato opatření patří ověřování shody reaktorů s jejich referenčním systémem a zlepšování jejich schopnosti odolávat závažnějším útokům vnitřního nebo vnějšího původu. Úpravy rovněž omezí radiologické důsledky nehod bez roztavení jádra. Dále budou provedeny vylepšení v opatřeních pro zvládání náhodných nebo agresivních situací ovlivňujících bazény pro skladování použitého paliva na blocích.
ASN uvedla, že vylepšení a opatření budou aplikována na každý reaktor individuálně během jejich čtvrtého pravidelného přezkoumání bezpečnosti, které má probíhat do roku 2031. Tyto přezkumy zohlední specifické aspekty každého zařízení. Opatření plánovaná společnosti EDF pro každý reaktor budou předmětem veřejného přezkumu.
<blockquote>„ASN se domnívá, že opatření plánovaná společností EDF v kombinaci s opatřeními předepsanými ASN otevírají vyhlídky na další provoz těchto reaktorů po dalších 10 let po jejich čtvrtém pravidelném přezkumu bezpečnosti,“ uvedla ASN.</blockquote>
Regulační orgán požaduje, aby EDF každoročně podávala zprávy o opatřeních prováděných ke splnění požadavků a jejich lhůt, a také o průmyslové kapacitě EDF a jejich externích dodavatelů dokončit úpravy zařízení ve stanovených lhůtách. ASN vyžaduje, aby tyto informace byly zveřejněny.

Jaderné elektrárny

Bezpečnost francouzských reaktorů, kterým byl umožněn až 50letý provoz, se díky řadě opatření zvýší

V Evropě bylo v minulém roce zprovozněno téměř 15 GW výkonu ve větrných elektrárnách, většinu pak tvořily ty na pevnině. Největší přírůstky zaznamenalo Nizozemsko s 2 GW. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW větrných elektráren, které vyrábí zhruba 16 % evropské spotřeby elektřiny. WindEurope předpokládá, že k naplnění klimatických cílů by roční přírůstky výkonu měly dosáhnout alespoň 27 GW.
Instalovaný výkon evropských větrných elektráren se v roce 2020 <a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/wind-is-not-growing-fast-enough-for-eu-economy-to-go-climate-neutral/">podle dat asociace WindEurope</a> rozrostl o 14,7 GW. Oproti roku předchozímu se jedná o 6% pokles a ve srovnání s očekáváními jde o 19 % méně. Naopak letošní nové instalace by měly být vyšší, a to vzhledem ke zpožděním uvádění do provozu způsobeným pandemií COVID-19. Celkem 80 % nových instalací <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/loni-bylo-celem-svete-zprovozneno-6-gw-offshore-vetrnych-elektraren-mezirocne-20-mene">tvořily větrné elektrárny na pevnině</a>.
Největší větrné přírůstky zaznamenalo Nizozemsko (2 GW převážně na moři), dále pak Německo, Norsko, Španělsko a Francie. Země EU na celkových instalacích přispěly 10,5 GW výkonu. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW výkonu větrných elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropske-vetrne-elektrarny-loni-vyrobily-mezirocne-7-elektriny-vice">které loni vyrobily 16 % spotřeby elektřiny</a>. Největší podíl větrné elektřiny na spotřebě zaznamenalo Dánsko se 48 %.
Pokles instalovaného výkonu z důvodu odstavování vysloužilých elektráren loni v Evropě činil 388 MW. V Rakousku se tak například instalovaný výkon větrných elektráren loni snížil. Během příštích pěti let by dle odhadů WindEurope mělo být odstaveno 9,4 GW výkonu, z čehož bude obnoveno jen 2,4 GW.
<h2>Naplní nové instalace klimatické cíle?</h2>
Současný trend nových instalací považuje asociace WindEurope za nedostatečný s ohledem na evropské klimatické cíle do roku 2030. Asociace předpokládá, že pro splnění cíle 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 by muselo v Evropě ročně vyrůst alespoň 27 GW nového větrného výkonu.
<blockquote> „Vítr tvoří nyní 16 % evropské elektřiny. Evropa však nevytváří dostatek nových větrných elektráren k plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Hlavním problémem je povolovací proces. Pravidla a postupy povolení jsou příliš složité. V povolovacích úřadech nepracuje dost lidí na zpracování žádostí o povolení. Vlády se tím musí zabývat. Jinak je Green Deal v ohrožení,“ uvedl Giles Dickson, generální ředitel WindEurope.</blockquote>
Největší přírůstky v následujících pěti letech jsou předpovídány ve Spojeném království (18 GW, z toho 15 GW na moři) a Německu (16 GW, z toho 3 GW na moři). Následovány jsou Francií s 12 GW, Švédskem s 7 GW a Nizozemskem s 6 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách.

Větrné elektrárny

V Evropě bylo loni zprovozněno 14,7 GW větrných elektráren

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom dnes francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters.
Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.
ASN dnešním rozhodnutím ukončil obecný přezkum, který doporučuje určitou úpravu a údržbu nutnou pro všechny dotčené reaktory. V další fázi budou následovat doporučení pro specifické úpravy na jednotlivých reaktorech podle jejich konkrétního stavu.
<figure id="attachement_33444" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Eurodif-Nuclear-Power-Plant-Tricastin-France-IAEA-Imagebank-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Eurodif-Nuclear-Power-Plant-Tricastin-France-IAEA-Imagebank-800x532.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Reaktory budou procházet údržbou postupně v příštích deseti letech. EDF bude muset předkládat roční zprávy o svém postupu, aby prokázala, že dokáže veškeré předepsané změny provést včas.
Francie vyrábí 70 procent své elektřiny v jaderných elektrárnách, což je nejvíce ze všech světových zemí. Tento podíl chce do roku 2035 snížit na 50 procent a více se spoléhat na obnovitelné zdroje energie.

Energetika v zahraničí

Francouzské jaderné elektrárny budou moci sloužit až 50 let

Španělská jaderná elektrárna Cofrentes obdržela od regulátora licenci na dalších 10 let provozu. Jaderný blok typu BWR s instalovaným výkonem téměř 1100 MW po uplynutí planosti licence ukončí provoz na konci roku 2030. Další tři španělské jaderné elektrárny na obnovení licence čekají.
Španělský jaderný regulační úřad Consejo de Seguridad Nuclear (CSN) <a href="http://www.cncofrentes.es/actualidad/noticias/detalle/210218_Informe%20favorable%20CSN">schválil obnovení provozní licence největšího španělského jaderného bloku Cofrentes</a>. Blok typu BWR s instalovaným výkonem 1068 MW provozuje společnost Iberdrola.
Iberdrola podala žádost o prodloužení licence v březnu loňského roku. Po důkladném přezkumu CSN uvedl, že elektrárna splnila veškeré provozní a bezpečnostní požadavky, aby mohla vyrábět elektřinu i po uplynutí 40 let provozu. Tohoto milníku elektrárna spuštěná v roce 1985 dosáhne v roce 2024. Licence na deset let je pro elektrárnu tou poslední, jakmile totiž 30. listopadu 2030 vyprší, bude definitivně odstavena.
<h2>Španělský útlum jádra</h2>
V únoru 2018 zveřejnila španělská vláda návrh energetického a<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-chce-behem-5-let-vypsat-aukce-obnovitelne-zdroje-celkovem-objemu-20-gw"> klimatického plánu do roku 2030</a>. Ten počítá se zachováním instalovaného jaderného výkonu na úrovni přes 7 GW do roku 2025, po roce 2030 má však klesnout ke 3 GW.
Z celkem sedmi jaderných bloků mají obnovené licence celkem čtyři z nich. V květnu roku 2020 schválil ČSN desetileté obnovení provozních licencí 1. a 2. bloku elektrárny Almaraz do 1. listopadu 2027, respektive 31. října 2028. V červnu loňského roku pak odsouhlasil desetileté obnovení provozní licence bloku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spanelska-vandellos-pozadala-prodlouzeni-provozni-licence-roku-2030">Vandellos 2 do července 2030</a>.
V roce 2019 vyprodukovaly španělské jaderné elektrárny s 55,9 TWh přes 20 % celkové výroby elektřiny v zemi.
Zdroj úvodní fotografie: Wikipedia (Roberto Uderio)

Největší španělský jaderný blok obdržel licenci na dalších 10 let provozu

Elektrárenská společnost EDF se stane pouze <a href="https://www.reuters.com/article/edf-restructuring/edf-will-be-relegated-to-energy-second-division-without-reform-ceo-idUSP6N29102D">druhořadou energetikou</a>, pokud nedojde k restrukturalizaci její francouzské jaderné divize a reformě podmínek pro jaderné elektrárny ve Francii. Restrukturalizace společnosti a s tím spojená reformace jaderné energetiky je aktuálně předmětem vyjednávání v Bruselu.
Ředitel francouzské společnosti EDF Jean-Bernard Levy si v rámci prezentace hospodářských výsledků společnosti postěžoval na průběh jednání o restrukturalizaci společnosti EDF. Diskuze totiž neprobíhají zdaleka tak rychle, jak si představoval.
Hlavní zdržení představuje jednání s Evropskou unií ohledně restrukturalizace a reformy podmínek pro provoz jaderných elektráren. Kromě oddělení jaderných aktiv EDF do samostatné společnosti by se totiž měly zvýšit i minimální garance, za které je elektřina z jaderných elektráren prodávána třetím osobám. To se jeví v rámci posuzování Evropskou unií jako hlavní problém. V případě EDF, ve které je většinovým vlastníkem francouzský stát, by se totiž mohlo jednat o nedovolenou státní podporu.
Pro EDF je dle vyjádření generálního ředitele reforma mimořádně důležitá i z hlediska financí. Zdržení, které by znamenalo dokončení reformy po roce 2023, by mohlo mít negativní finanční dopad na společnost.
<blockquote>„Jsme rádi, že můžeme říci, že jsme nějak zabezpečení do konce roku 2022 a díky tomu máme dostatek času na přípravu restrukturalizace s francouzskou vládou,“ uvedl v konferenčním hovoru s analytiky generální ředitel společnosti EDF Jean-Bernard Levy.</blockquote>
EDF má před sebou řadu významných nákladů, především údržba stárnoucích francouzských jaderných elektráren v následujících letech bude významnou zátěží . K tomu nepomáhají ani vyšší náklady se stavbou jaderné elektrárny Flamanville, Olkiluoto a Hinkley Point C. O tíživosti situace svědčí i to, že se po finančně slabším roce 2020 společnost dohodla s francouzskou vládou, že jí jako ústupek bude dividenda vyplacena v akciích.
<h2>EDF zvýšila cíl provozovaného výkonu v OZE na 60 GW a plánuje rozvíjet jádro</h2>
Společnost zároveň reaguje na aktuální vývoj na energetickém trhu a obdobně jako její konkurenti se zaměřuje na rozvoj obnovitelných zdrojů. Nedávno dokonce zvýšila svůj cíl, dle kterého má mít v roce 2030 celkem 60 GW instalovaného elektrického výkonu v obnovitelných zdrojích.
Jako tradiční výrobce elektřiny z jaderných zdrojů ovšem plánuje i další rozvoj jaderné energetiky. Do roku 2030 má na trh uvést novou generaci jaderného <a href="https://www.montelnews.com/en/story/edfs-earnings-plunge-43-due-to-eur-1-5bn-virus-impact/1196610">reaktoru type EPR a dokonce i jeden malý modulární reaktor</a>.
Mezi lety 2017 a 2030 chce navíc snížit svoje emise C02 na polovinu.

Společnosti

EDF netrpělivě čeká na reformu jaderného sektoru. Bez ní budeme druhořadou energetikou, tvrdí její šéf

Generální ředitel francouzské společnosti EDF tento týden uvedl, že i přes „napjatý“ harmonogram má být první EPR ve Francii spuštěn v roce 2023. Bude se tak jednat vůbec o první dostavbu jaderné elektrárny ve Francii po více než dvaceti letech. 
Po 13 letech od započetí výstavby elektrárna Flamanville stále čeká na své spuštění. Aktuální datum spuštění elektrárny do provozu je polovina roku 2023, přičemž zavážení paliva by mělo proběhnout na konci roku 2022.
Výstavbu elektrárny, která měla být podle původních plánů hotová již <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Flamanville">v roce 2012</a>, nyní nejvíce sužují komplikace spojené s pandemií koronaviru.
<blockquote>„Jedná se o projekt, jehož harmonogram zůstává stále napjatý, ale zatím jej (kvůli koronaviru) nebylo nutné prodlužovat,“ uvedl Jean-Bernard Levy, generální ředitel EDF s odkazem na jarní lockdown, který způsobil průtahy v odstávkách francouzských elektráren.</blockquote>
I přesto, že je harmonogram stavby kvůli koronaviru napjatý, nebylo zatím nutné prodlužovat dobu nutnou pro dokončení výstavby. Toho dosáhla EDF i díky tomu, že v průběhu první vlny epidemie upřednostnila práce na elektrárně Flamanville, a to i přesto, že byla povinná <a href="https://www.montelnews.com/en/story/edfs-levy-confirms-flamanville-epr-start-up-in-2023/1194318">v důsledku lockdownu práce utlumit</a>.
Ve Flamanville má být dle aktuálních plánů vybudován teprve druhý jaderný reaktor typu EPR v Evropě. Evropské prvenství by si měl připsat třetí blok elektrárny Olkiluoto ve Finsku, kde se uvedení do provozu očekává na přelomu letošního a příštího roku. V komerčním provozu jsou bloky EPR zatím pouze v čínském Taishanu.
Společnost EDF s tímto typem reaktoru usiluje i o zakázku v České republice v lokalitě Dukovany. S ohledem na limity při využívání vody nicméně nabízí reaktor upravený tak, aby dosahoval maximálního instalovaného výkonu 1200 MWe.

Šéf EDF potvrdil, že nový blok v jaderné elektrárně Flamanville bude spuštěn v roce 2023

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Lithuania-calls-for-debate-on-safety-of-Ostrovets">Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku schválil návrh rezoluce o bezpečnosti běloruské jaderné elektrárny </a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Lithuania-calls-for-debate-on-safety-of-Ostrovets">Ostrovets</a> (Astravec). Členové výboru hlasovali v poměru 66:2 ve prospěch přijetí rezoluce. Sedm členů se zdrželo.  Dokument, který předložila Litva, bude diskutováno na plénu Evropského parlamentu příští týden. 
Výbor dne 28. ledna  <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/lt/press-room/20210128IPR96612/europos-parlamente-raginimas-stabdyti-astravo-ae-veikla-ir-elektros-importa">ve svém vyjádření uvedl</a>, že „lituje ukvapeného spuštění“ elektrárny a požaduje, aby její činnost byla „pozastavena do doby, než budou realizována veškerá bezpečnostní doporučení EU“. 
<h2>Obavy sousedních států</h2>
Jaderná elektrárna se nachází 50 km od litevského Vilniusu a poblíž hranic dalších zemí EU, včetně Estonska, Lotyšska a Polska. <a href="https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/plmrep/COMMITTEES/ITRE/RE/2021/01-28/1222842EN.pdf">Usnesení </a><a href="https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/plmrep/COMMITTEES/ITRE/RE/2021/01-28/1222842EN.pdf">výboru</a> uvádí, že během spouštění elektrárny koncem minulého roku došlo k „přetrvávající netransparentnosti“ a „uveřejňování oficiálních informací o opakovaných havarijních odstaveních reaktoru a selhání zařízení“. Výbor tvrdí, že došlo k poruše čtyř transformátorů a chladících systémů. 
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-12557" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Běloruský národní regulátor Gosatomnadzor je „pod neustálým politickým tlakem“, uvádí výbor a také „postrádá dostatečnou nezávislost“. EK „hluboce lituje ukvapeného komerčního spuštění elektrárny“ plánovaného na příští měsíc a naléhavě požaduje, aby byla nejprve implementována veškerá bezpečnostní doporučení Evropských jaderných regulátorů (ENSREG).
<h2>Odtržení od společné elektrizační soustavy BRELL</h2>
V posledních letech ukončily tři pobaltské státy (Finsko, Polsko, Švédsko) energetickou izolaci vybudováním nové elektrické sítě. Z historických důvodů je však jejich elektrická síť stále provozována v synchronním režimu s ruskými a běloruskými systémy, jako součást sítě BRELL ring.
Návrh usnesení zdůrazňuje strategický význam urychlené synchronizace pobaltské elektrické sítě s kontinentální evropskou sítí a vyzdvihuje, že budoucí provoz jaderné elektrárny Ostrovets „by v žádném případě neměl bránit“ desynchronizaci Estonska, Lotyšska a Litvy ze sítě BRELL a že Evropská unie by měla pokračovat v integraci tří pobaltských států do elektrizační soustavy EU. 
<figure id="attachment_87410" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87410" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Běloruská jaderná elektrárna Ostrovets 1; Zdroj: BelAES</figcaption></figure>
Rezoluce požaduje „intenzivní zapojení“ Evropské unie a jejích institucí při řešení otázky nejvyššího evropského významu. 
<h2>Několik reaktorů VVER-1200 již Rusko provozuje</h2>
Jaderná elektrárna se skládá ze dvou reaktorů VVER-1200 postavených ruským Rosatomem. Zkušební povoz prvního bloku byl zahájen v prosinci a minulý měsíc dosáhl nominálního výkonu. Nyní probíhá testování zařízení a systémů. Gosatomnadzor a ENSREG nyní plánují společnou návštěvu elektrárny. 
<figure id="attachment_91959" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-91959" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-1024x767.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-800x599.jpg 800w" alt="" width="525" height="393" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba druhého bloku JE Leningrad II; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Momentálně všechny tři provozované reaktorové bloky designu VVER-1200 fungují v Rusku. Dva z nich na jaderné elektrárně Novovoroněž a jeden na JE Leningrad. Čtvrtý reaktorový blok VVER-1200, JE Leningrad II-2, byl poprvé připojen k elektrizační soustavě minulý rok v říjnu. 
Zdroj úvodní fotografie (JE Ostrovets); MAAE

Litva požaduje debatu o bezpečnosti Jaderné elektrárny Ostrovets

Španělskou aukci na podporu obnovitelných zdrojů energie ovládly fotovoltaické a větrné elektrárny. Za průměrných 24,75 EUR/MWh země podpoří projekty s instalovaným výkonem 3 034 MW. Vítězové nyní mají dva, respektive tři roky na uvedení elektráren do provozu. Španělsko chystá v příštích letech další aukce, které mu pomohou splnit svůj cíl do roku 2030.
Španělsko <a href="https://www.omeldiversificacion.es/sites/default/files/2021-01/resolucion_resultados_subasta_26012021.pdf">zveřejnilo</a> výsledky aukce na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE), kterou pořádalo poprvé od roku 2017. Většinu úspěšného výkonu tvoří fotovoltaické projekty o výkonu 2 036 MW, zbytek pak větrné elektrárny s výkonem 998 MW. Celkem byla aukce vypsána pro 1 GW fotovoltaických a 1 GW větrných elektráren a technologie pro další  1 GW nebyla specifikována. Celkem se aukce zúčastnilo 84 nabízejících s téměř 10 GW výkonu.
Aukce byla vyhodnocena formou nabídkových cen a celková průměrná cena podpořených projektů na 12 let činila 24,75 EUR/MWh (zhruba 640 Kč/MWh). Cena úspěšných fotovoltaických projektů se pohybovala v rozmezí 14,89 až 28,9 EUR/MWh s průměrem 24,47 EUR/MWh. Vítězné větrné elektrárny si zajistily podporu ve výši 20 až 28,89 EUR/MWh a v průměru 25,31 EUR/MWh.
Na zprovoznění úspěšných elektráren mají jejich vlastníci v případě solárů 2 roky a v případě větrných elektráren 3 roky. Španělské ministerstvo si od podpořených OZE slibuje pokles cen elektřiny o více než 1 EUR/MWh, zejména díky <a href="https://oenergetice.cz/uhli/spanelsko-odstavilo-polovinu-sveho-instalovaneho-vykonu-uhlelnych-elektrarnach">odstavení závěrných elektráren</a>.
<h2>60 GW nového výkonu v OZE</h2>
Španělsko má před sebou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-chce-behem-5-let-vypsat-aukce-obnovitelne-zdroje-celkovem-objemu-20-gw">v příštích pěti letech ještě řadu dalších aukcí</a> na podporu OZE. Ty by měly zemi pomoci naplnit svůj národní energetický a klimatický cíl celkem 60 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích. <a href="https://mrc-consultants.com/renewable-auctions-in-spain-new-framework/">Podle předběžných odhadů</a> by každoročně mělo Španělsko v aukcích podpořit minimálně 3,6 GW výkonu v OZE.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Electricity generation, Environmental, Infrastructure, Renewable, Sustainable, Connect21, Non-regulated business. Zdroj: http://media.nationalgrid.com/

Ve španělské aukci na podporu OZE byla dosažena průměrná cena pod 25 €/MWh

<a style="font-weight: bold;" href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hinkley-Point-C-delayed-until-at-least-2026?fbclid=IwAR0JKEpsqkF9c1POBvlTxLxy7f_ni5oLH45Wyov8PMNpX6OXOKt9wwgZ6ns">EDF znovu revidovala harmonogram a rozpočet</a> projektu jaderné elektrárny Hinkley Point C. Zahájení výroby elektrické energie z 1. bloku se nyní očekává v červnu 2026, o půl roku později, než bylo původně oznámeno v roce 2016. Zpoždění vyplývající z pandemie onemocnění COVID-19 také zvýší náklady projektu o 500 milionů liber (14,7 miliard korun) na celkových 23 miliard liber (677 miliard korun).
<blockquote>„Navzdory tomu, že byla jaderná elektrárna Hinkley Point C zasažena zdravotní krizí COVID-19, bylo v roce 2020 dosaženo několika milníků ve výstavbě a ve výrobě komponent. V této souvislosti byla provedena podrobná kontrola harmonogramu a nákladů s cílem odhadnout dopad pandemie,“ uvedla společnost EDF.</blockquote>
Tento přezkum dospěl k závěru, že náklady na dokončení projektu se nyní odhadují v rozmezí 22 až 23 miliard liber (647 až 677 miliard korun). To mění předpokládanou návratnost EDF ze 7,6 až 7,8 % na 7,1 až 7,2 %.
Oznámená prognóza předpokládá schopnost zahájit náběh zpět do normálních podmínek na staveništi od druhého čtvrtletí roku 2021. Plánovaným milníkem je zvednout kopuli 1. bloku na konci roku 2022.
V prosinci 2020 <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-jerab-sveta-ma-za-sebou-prvni-velky-zdvih-projektu-jaderne-elektrarny-hinkley-point-c">největší jeřáb na světě, Big Carl</a>, dokončil přemístění prvního ze tří masivních prefabrikovaných ocelových prstenců, které tvoří vyztužený válec kolem jaderného reaktoru. Prefabrikovaný ocelový prstenec má celkovou hmotnost 575 tun.
<blockquote>„Dokázali jsme pokračovat v práci i během pandemie COVID-19, protože naše týmy vynaložily mimořádné úsilí, aby udržovaly staveniště a naše dělníky v bezpečí, s mnoha opatřeními zavedenými k prevenci přenosu. Za těchto velmi náročných podmínek je značný úspěch, že jsme loni dosáhli 18 z 20 milníků, přičemž poslední dva nejsou významně pozadu. Plnění těchto milníků se děje s menším počtem lidí a se značným narušením dodávek. První 3,5km tunel pro chladící vodu byl dokončen těsně před Vánocemi a výstavba připojení k přenosové síti již probíhá,“uvedl Stuart Crooks, generální ředitel jaderné elektrárny Hinkley Point C.
„Doposud odhadujeme, že jsme přišli o zhruba tři měsíce plánovaného času za rok 2020 a v roce 2021 bychom mohli přijít o další tři měsíce. Předpokládáme, že návrat k normálním podmínkám by mohl nastat po Velikonocích. S časovým posunem samozřejmě přicházejí i zvýšené náklady, ale je to poprvé, co jsme upravili náš harmonogram od zahájení výstavby v roce 2016,“ řekl Crooks.</blockquote>
Zdůraznil, že jde o zdravotní krizi, nikoli o problém ve výstavbě. Dodal, že základy tohoto projektu zůstávají dobré.
<blockquote>„Zůstáváme odhodláni vybudovat elektrárnu nejvyšší kvality a být transparentní ohledně našeho pokroku. Na tom, co zde děláme, záleží. Nízkouhlíková elektrická energie vyrobená jadernou elektrárnou Hinkley Point C bude v našem boji proti změně klimatu a naší cestě za uhlíkovou neutralitou zásadní,“ dodal Crooks.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c">EDF energy</a>

Jaderná elektrárna Hinkley Point C hlásí zpoždění, 1. blok by měl zahájit výrobu o půl roku později

Polské státem ovládané energetické společnosti PGE, Enea a Tauron, které v současné době vyrábějí většinu elektrické energie z uhlí, vyčlení svá uhelná aktiva, aby se mohly soustředit na investice do offshore větrných elektráren. S odvoláním na vyjádření polského náměstka ministra státních aktiv Artura Sobońa <a href="https://www.reuters.com/article/us-poland-energy/polish-utilities-will-shed-coal-assets-to-invest-in-offshore-wind-idUSKBN29N14X?fbclid=IwAR3Wx3XI-dEq4ejYdlZA85TkAwPKa9hksiHEFURy5E2QusKBWmaSEDHeew8" target="_blank" rel="noopener">to uvedl zahraniční server Reuters</a>.
Polsko vyrábí v současnosti většinu elektrické energie spalováním černého a hnědého uhlí. V roce 2020 dosahoval podíl uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny v zemi 76 %. Pod tlakem Evropské unie se však Polsko začíná stále více orientovat na obnovitelné zdroje energie, a to zejména na offshore větrné elektrárny a solární elektrárny.
Jak připomněl zahraniční server Reuters, Polsko plánuje zprovoznění první offshore větrně elektrárny v roce 2025 a cílí na celkový instalovaný výkon v těchto zdrojích v oblasti Baltského moře ve výši 10 GW do roku 2040.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1611741430.json“}
Dalším krokem k realizaci plánovaného rozvoje offshore větrných elektráren je podpis dohody o spolupráci v této oblasti mezi společnostmi PGE, Enea a Tauron.
<blockquote>„Skutečnost, že dnes připravujeme transformaci, která bude zahrnovat vyčlenění uhelných aktiv z těchto tří společností, učiní financování offshore větrných projektů, které jsou pro všechny investory výzvou, snadnějším,“ uvedl Soboń na tiskové konferenci k podpisu dohody o spolupráci.</blockquote>
PGE a další energetické společnosti již oznámily plány na výstavbu offshore větrných elektráren v Baltském moři, většinou ve spolupráci se zahraničními partnery. PGE zvažuje společný projekt s dánskou společností Orsted, soukromá energetická společnost Polenergia zase spolupracuje s norským Equinorem.
<blockquote>„Tato dohoda o spolupráci bude o nových investicích. Myslím, že polské státní společnosti by měly tyto projekty vést,“ uvedl na uvedené tiskové konferenci Wojciech Dabrowski, výkonný ředitel společnosti PGE.</blockquote>
Dabrowski dodal, že klíčovou roli polských uhelných elektráren při výrobě elektřiny by měly do budoucna převzít jaderné elektrárny doplněné právě o offshore větrné elektrárny.