Turecké úřady vydaly minulý týden stavební povolení nutné pro zahájení výstavby 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu na jihu Turecka. Aktuálně tak chybí povolení již pouze pro 4. blok.
Jak informuje server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Turkey-grants-construction-permit-for-Akkuyu-unit?feed=feed">World nuclear news</a>, turecký jaderný regulátor (Nükleer Düzenleme Kurumu – NDK) vydal licenci novému bloku, který bude stavět ruský Rostatom na jihu země.
Licence byla udělena v polovině listopadu potom, co byly vypořádány připomínky úřadu k původní žádosti Rosatomu z března loňského roku. Nyní tedy na základě povolení může být instalován jaderný ostrov, turbína a bezpečnostní systémy.
Zástupce tureckých úřadů v tomto projektu dostavby jaderné elektrárny Akkuyu, Alexey Frolov, uvedl, že na základě dočasných a podmínečných povolení již mohla být zahájena betonáž základů a další přípravné práce, zatímco s čekalo na toto finální rozhodnutí úřadů.
<h2>Tři ze čtyř bloků</h2>
Úřady nyní nevydaly pouze stavební povolení, ale i přidružená nutná povolení jako například licenci pro výrobu elektřiny, povolení k dočasnému používání nákladního terminálu v nedalekém Vostochnu a další.
Teď regulátorovi NDK zbývá rozhodnout o žádosti, kterou Rosatom podal před půl rokem a týká se dostavby 4. bloku na stejné elektrárně. Celá elektrárna má po dostavění mít čtyři bloky ruských bloků VVER-1200 a projekt má být prvním světovým nukleárním projektem, který má fungovat v režimu, kdy jedna společnost elektrárnu postaví, vlastní a následně provozuje. Očekávaná roční rodukce elektřiny po dokončení všech 4 bloků je 35 TWh, což představuje pokrytí cca 10 % spotřeby elektřiny Turecka.

Elektrárny v Evropě

Turecko vydalo stavební povolení 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu

Provoz jaderné elektrárny Hinkley Point B ve Spojeném království bude ukončen nejpozději v roce 2022, po 45 letech provozu. Původní životnost elektrárny zprovozněné v roce 1976 byla 30 let, po roce 2000 však byla prodloužena až do roku 2023. Hinkley Point B s instalovaným výkonem 1250 MW za dobu svého provozu vyrobil 300 TWh elektřiny.
Francouzská energetická <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/uks-most-productive-nuclear-power-station-move-decommissioning-july-2022">společnost EDF oznámila</a>, že ukončí provoz své jaderné elektrárny Hinkley Point B nejpozději k 15. červenci 2022. Britská jaderná elektrárna zprovozněná v roce 1976 za svých 45 let provozu vyrobila přes 300 TWh elektřiny. Takový objem elektřiny by pokryl spotřebu všech domácností v zemi po dobu tří let.
<blockquote>„Když v 60. letech začaly práce na této generaci jaderných reaktorů, málokdo mohl předvídat, jak důležité se stanou při výrobě elektřiny s malými nebo žádnými emisemi. Během své životnosti tato elektrárna pomohla Spojenému království vyhnout se emisi milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň vytvořila pracovní místa pro tisíce lidí a partnery dodavatelského řetězce v celé zemi,“ uvedl Peter Evans, ředitel elektrárny.</blockquote>
V roce 2012 byla odhadovaná životnost Hinkley Point B s reaktory typu AGR prodloužena o sedm let do března 2023. Dřívější datum ukončení v roce 2022 je i tak o 15 let později, než se plánovalo v 60. letech. V červnu letošního roku byla výroba v elektrárně přerušena kvůli rozsáhlým grafitovým kontrolám a údržbě.
<blockquote>„Efektivní provozování jaderné elektrárny po více než 40 let vede ke změnám v reaktorech. Naše letošní inspekce reaktorů Hinkley Point B ukazují, že grafitové bloky jsou přesně v takovém stavu jako jsme v této fázi životnosti předpovídali,“ uvedl Matt Sykes, generální ředitel společnosti EDF Generation.
<h2>Náhrada již roste v Hinkley Point C</h2>
</blockquote>
Společnost EDF v současné době staví dva nové jaderné reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/koronavirus-zpomalil-vystavbu-hinkley-point-c-problemem-bude-az-druha-vlna">EPR v Hinkley Point C</a>. První, s instalovaným výkonem 1600 MW, by měl být zprovozněn v roce 2025. Další sesterskou jadernou elektrárnu zároveň EDF plánuje i v lokalitě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zada-o-souhlas-s-rozvojem-nove-jaderne-elektrarny-sizewell-c-v-britanii">Sizewell C v Suffolku</a>. Jaderné elektrárny jsou pro vládní cíl dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/national-grid-spojene-kralovstvi-muze-dosahnout-nulovych-cistych-emisi-2050">do roku 2050 uhlíkové neutrality</a> velice důležité.
<blockquote>„Hinkley Point B vyrobil více čisté elektřiny a ušetřil více emisí (105 milionů tun), než kterákoli jiná elektrárna v britské historii. Může být nahrazen pouze novými jadernými elektrárnami, které produkují stejně spolehlivou, vždy dostupnou bezemisí energii, kterou Hinkley poskytoval více než 40 let,“ uvedl Tom Greatrex, výkonný ředitel britského sdružení pro jaderný průmysl.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: EDF

Jaderné elektrárny

EDF odstaví britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point B v roce 2022

Britské konsorcium vedené společností Rolls-Royce <a href="https://www.rolls-royce.com/media/press-releases/2020/11-11-2020-nuclear-power-stations-will-create-6000-uk-levelling-up-jobs-by-2025.aspx" target="_blank" rel="noopener">oznámilo</a>, že je připraveno během následujících 20 let postavit ve Spojeném kráovství až 16 malých modulárních reaktorů, které aktuálně vyvíjí. Kromě přiblížení Spojeného království k dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050 vytvoří dle konsorcia tento plán 40 tisíc pracovních míst.
Výstavbu až 16 malých modulárních reaktorů konsorcium podmínilo jasným závazkem ze strany britské vlády, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/britanie-investuje-40-milionu-liber-vyvoje-pokrocilych-modularnich-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která letos v červenci oznámila, že podpoří vývoj v oblasti pokročilých modulárních reaktorů 40 miliony liber</a>.
Podle společnosti Rolls-Royce stojící v čele konsorcia pomohou nové reaktory k dosažení britského cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, pomohou revitalizovat průmysl v regionech a zajistí Spojenému království exportní potenciál ve výši minimálně 250 miliard liber.
<blockquote>„Až 80 % (z hodnoty) komponent jaderné elektrárny bude vyrobeno továrnami ve střední a severní Anglii předtím, než budou převezeny na existující jaderné lokality napříč zemí pro rychlé sestavení uvnitř nepromokavé konstrukce,“ uvedl Rolls-Royce.</blockquote>
Konsorcium jako další přínos rozvoje malých modulárních reaktorů uvedlo, že vyrobená elektřina může být využita pro produkci bezuhlíkového syntetického paliva pro letadla nebo vodíku, čímž dále podpoří dosažení dekarbonizačních cílů Spojeného králvoství.
<h2>První jednotka do 10 let od objednávky</h2>
Malé modulární reaktory z dílny Rolls-Royce mají mít instalovaný elektrický výkon 440 MWe a životnost 60 let. První jednotka má být dle společnosti uvedena do provozu do 10 let od první objednávky. Následně mají být britské továrny schopny produkovat dvě jednotky ročně.
Jako slibné řešení vnímá tento koncept malého modulárního reaktoru také česká energetická společnost ČEZ, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-a-rolls-royce-budou-spolupracovat-na-rozvoji-malych-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která s Rolls-Royce nedávno uzavřela memorandum o porozumění</a>, na jehož základě budou firmy sdílet technické poznatky a detailně posoudí možnost uplatnění těchto jaderných zařízení v České republice.
<blockquote>„Na nová řešení a technologie se orientujeme dlouhodobě. Malými modulárními reaktory se už zabýváme, především v ÚJV Řež. Do budoucna mohou být významnou alternativou, kterou nemůžeme opomíjet. Partnerství s Rolls-Royce i dalšími světovými společnostmi je pro nás proto logické,“ řekl k podpisu memoranda generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Popisu malých modulárních reaktorů, které se nachází v pokročilé fázi vývoj, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-pokrocile-fazi-vyvoje" target="_blank" rel="noopener">se detailně věnuje naše únorová infografika.</a>
Zdroj úvodní fotografie: Rolls-Royce

Rolls-Royce chce během 20 let vybudovat v Británii 16 malých modulárních reaktorů

První jaderná elektrárna v Bělorusku, která den po zahájení provozu musela být kvůli poruše odstavena, opět funguje. S odvoláním na běloruské ministerstvo energetiky o tom dnes informovala agentura Reuters. Technici vyměnili závadné transformátory a po provedení testů zařízení Astravec znovu připojili k rozvodné síti.
<blockquote>&#8222;Reaktor prvního bloku v současné době funguje na 40 procent své minimální kapacity,&#8220; uvedlo ministerstvo v prohlášení.</blockquote>
Litevský provozovatel přenosové sítě Litgrid oznámil, že obnovení provozu v jaderné elektrárně Astravec zaznamenal dnes několik minut po půlnoci místního času, kdy výkon dosáhl 350 megawattů.
Litgrid, který sídlí asi 20 kilometrů od zařízení Astravec, zaznamenal také přerušení provozu 8. listopadu. Konzultant odboru jaderné a radiační bezpečnosti na běloruském ministerstvu pro mimořádné situace Oleg Sobolov tehdy prohlásil, že problém nepředstavuje ohrožení ani pro Bělorusko, ani pro sousední Litvu.
Litevští představitelé proti běloruské jaderné elektrárně protestují už dlouho. Mají obavy, zda bude zařízení nacházející se jen asi 50 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu bezpečné. Tamní úřady nedávno v reakci na spuštění řízené štěpné reakce v prvním bloku elektrárny preventivně nabízely obyvatelům města zdarma jodové tablety, které mají v případě vystavení zvýšenému radioaktivnímu záření podpořit funkci štítné žlázy.
Litva svou jedinou jadernou elektrárnu, postavenou ještě v dobách Sovětského svazu, uzavřela před jedenácti lety. Když na začátku listopadu zaznamenala zahájení produkce energie v zařízení Astravec, přestala z Běloruska odebírat elektřinu. Litevci rovněž tvrdí, že stavbu provázely nehody, krádeže materiálu a špatné zacházení s pracovníky.
Ruská státní společnost Rosatom, která elektrárnu postavila, výhrady Litvy odmítá a tvrdí, že konstrukce odpovídá nejvyšším mezinárodním standardům. Podle Rosatomu to potvrdila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Po plánovaném dokončení v roce 2022 má mít Astravec dva reaktorové bloky, každý o výkonu 1200 megawattů. Část zařízení dodaly české firmy, mimo jiné armatury, čerpadla nebo potrubí.

První jaderná elektrárna v Bělorusku po neplánované odstávce opět funguje

Čínský design jaderného reaktoru Hualong One získal certifikaci od organizace European Utility Requirements (EUR). Hodnocení širokého spektra kritérií prokázalo, že reaktor splňuje evropské požadavky na jaderné elektrárny. Přestože případné použití tohoto typu reaktoru budou schvalovat jaderní regulátoři jednotlivých států, je evropská certifikace důležitým milníkem.  Organizace EUR to oznámila na své <a href="http://www.europeanutilityrequirements.org/News.aspx">oficiální webové stránce</a>. 
Společnost China General Nuclear (CGN) získala certifikát od evropské organizace European Utility Requirements (EUR) pro svůj jaderný reaktor Hualong One (HPR1000). Evropská technická skupina tak završila svůj více než tříletý proces hodnocení reaktoru dle evropských kritérií a požadavků.
HPR1000 byl hodnocen projektovým týmem EUR na základě dokumentace CGN, která předložila více než 10 000 stránek dokumentů. Během procesu bylo zároveň vydáno a zodpovězeno celkem 864 stran otázek.
Požadavky pokrývají širokou škálu podmínek, zejména pro efektivní a bezpečný provoz jaderné elektrárny. Detailní výsledek analýzy celkem 5037 požadavků EUR ukázal „dobrou úroveň shody“ designu HPR1000. Celkem bylo méně než 1 % hodnocených požadavků označeno jako nevyhovující.
Typ jaderného reaktoru Hualong One vychází ze dvou designů ACP1000 od China National Nuclear Corporation (CNNC) a ACPR1000 od CGN. I přes standardizaci se reaktory mírně liší s tím, že CGN označuje svou verzi Hualong One jako HPR1000.
<h2>Evropskou certifikaci má zatím 7 typů reaktorů</h2>
EUR zahájila činnost v prosinci 1991 s cílem vytvořit společný soubor požadavků na příští generaci jaderných lehkovodních reaktorů. Od zahájení činnosti bylo certifikováno celkem 7 typů reaktorů.
Před HPR1000 získal letos evropskou certifikaci i design AES-92 VVER-1000 společnosti AtomStroyExport. Loni v červnu získal certifikát EUR Atomenergoprojekt pro svůj typ VVER TOI. Dalšími reaktorovými typy s evropským certifikátem jsou APR1400, APWR, EPR a AP1000.
První elektrárnou s jaderným reaktorem HPR1000 v Evropě by mohla být elektrárna Bradwell v Anglii, kterou tam plánují společnosti CGN a EDF. CGN staví dva demonstrační reaktory <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cinska-jaderna-elektrarna-reaktorem-hualong-one-fu-cching-5-dosahla-kritikality">typu HPR1000</a> v čínské lokalitě Fangchenggang.
Zdroj úvodního obrázku: CNNC

Důležitý milník pro čínské jádro: Reaktor Hualong One získal evropskou certifikaci

RWE zvýšila podíl prodané výroby elektrické energie ze svých jaderných a hnědouhelných elektráren do roku 2022, přičemž během posledního čtvrtletí akceptovala mírně nižší marže. Do roku 2023 tak má společnost zajištěno zhruba 90 % výroby svých jaderných a hnědouhelných elektráren. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/rwe-locks-in-lower-margins-on-forward-sales/1166624" target="_blank" rel="noopener">Informoval o tom zahraniční server Montel</a>.
Pro výrobu elektrické energie v roce 2022 si RWE dle Montelu zajistila marži kolem 30 EUR/MWh. Tato marže je počítána jako rozdíl mezi realizovanou cenou prodeje elektrické energie a souvisejícími náklady za emisní povolenky.
Marže tak oproti dříve udávané hodnotě 32 EUR/MWh poklesla. Zajištění pozice se ale posunulo z převážně implicitního zajištění na zajištění přímé. Implicitní zajištění pozice RWE znamená, že společnost nakoupí vlastní výrobu elektrické energie z hnědouhelných a jaderných elektráren, a naopak prodá ekvivalentní množství černého uhlí nebo plynu potřebného k výrobě nakoupeného objemu elektřiny.
Toto ujednání umožňuje RWE prodávat elektřinu na forwardových trzích s menší volatilitou. Ta je, vzhledem k emisní náročnosti hnědouhelných elektráren a související expozici vůči ceně emisních povolenek, značná.
Marže prezentované RWE jsou výrazně níže v porovnání s maržemi ze stejného období loňského roku. RWE přijalo marži 24 EUR/MWh pro dodávku v roce 2023. Před rokem bylo RWE schopno, pro dodávku 3 roky dopředu, zajistit si marži 49 EUR/MWh. Marže letošní produkce se pohybuje na úrovni 27 EUR/MWh.
<h2>Výroba RWE</h2>
Celková výroba společnosti poklesla během prvních devíti měsíců letošního roku o 6 % na 101,5 TWh, přičemž zvýšenou výrobu obnovitelných zdrojů energie převážilo snížení výroby konvenčních zdrojů, především uhelných elektráren. <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/pololetni-vysledky-rwe-naruby-spolecnost-rapidne-zmenila-strukturu-vyroby-elektriny">Trend</a> byl k vidění již v pololetních reportech společnosti.
<blockquote>„Pokles lze přičíst především zhoršení tržních podmínek pro naše hnědouhelné a černouhelné elektrárny,“ uvedla společnost ve finanční zprávě ze třetího čtvrtletí.</blockquote>
Výroba hnědouhelných elektráren poklesla meziročně o 34 % na 23,4 TWh a výroba černouhelných elektráren o 60 %, na 4,1 TWh.
<blockquote>„Kromě toho [koronavirová] krize a značné množství elektřiny z větrných elektráren přispěly ke snížení poptávky po konvekčně vyráběné elektřině,“ dodala společnost.</blockquote>
Výroba obnovitelných zdrojů energie ve vlastnictví RWE výrazně vzrostla, a to o 145 % také <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/ek-povolila-rwe-koupit-cast-majetku-od-firmy-e-on">vzhledem k akvizici</a> zdrojů E.ON, na 21,3 TWh.

Komoditní trhy

RWE má do roku 2023 zajištěno 90 % výroby svých jaderných a hnědouhelných elektráren

Bratislava 6. listopadu (zpravodaj ČTK) &#8211; Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE), dokončil práce na zvýšení výkonu druhého bloku jaderné elektrárny v Mochovccích na více než 500 z dosavadních 470 megawattů. Podnik na svém webu uvedl, že projekt završil 1. listopadu.
Zvýšení výroby elektřiny o sedm procent umožní zlepšení účinnosti nejaderné části elektrárny, aniž se zvýšil výkon samotného reaktoru. Během prací byly například výměněny díly turbín.
Roční produkce druhého bloku elektrárny po zvýšení jeho výkonu se podle firmy zvýší o 225 gigawatthodin elektrické energie, což odpovídá spotřebě zhruba 80.000 domácností. Firma podle dřívějších informací plánuje podobným způsobem zvýšit i výkon prvního bloku elektrárny.
První dva bloky elektrárny Mochovce na jihu Slovenska SE uvedly do provozu postupně v letech 1998 a 1999. Výkon každého z nich byl už v roce 2008 zvýšen z původních 440 megawattů.
Slovenské elektrárne, do jejichž vlastnické struktury dříve vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding (EPH), dokončují v Mochovcích další dva rozestavěné jaderné bloky. Dostavba třetího a čtvrtého bloku tamní elektrárny se proti původním plánům opožďuje a zároveň se výrazně zvýšil rozpočet projektu.
Kromě elektrárny v Mochovcích SE provozují také další dva jaderné bloky v Jaslovských Bohunicích, jejichž výkon byl v roce 2010 zvýšen shodně na 505 megawattů v rámci modernizace za půl miliardy eur (13,4 miliardy Kč). Jaderné elektrárny mají na výrobě elektřiny na Slovensku největší podíl.

Slovenské elektrárne zvýšily výkon 2. bloku jaderné elektrárny Mochovce o více než 30 MWe

V různých fázích výstavby je ve Spojeném království v současné době více než 8 GW obnovitelných zdrojů energie. Přes tři čtvrtiny této hodnoty tvoří nové instalace offshore větrných elektráren. Kromě OZE je ve výstavbě také 316 MW výkonu v bateriových úložištích. Na konci druhého čtvrtletí země disponovala 48,5 GW výkonu v obnovitelných zdrojích.
Spojené království má v současnosti v různých fázích výstavby 8 055 MW výkonu v obnovitelných zdrojích. Hodnota vychází <a href="https://www.gov.uk/government/publications/renewable-energy-planning-database-monthly-extract">z databáze o projektech z oblasti OZE a skladování energie</a> ve všech fázích od plánování až do vyřazení z provozu. Databázi spravuje společnost Eunomia Research and Consulting pro britské Ministerstvo pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii, které databázi zveřejňuje.
Nejvíce nově instalovaného výkonu zaujímají projekty offshore větrných elektráren s celkem 6 177 MW. Mezi největší elektrárny se řadí Dogger Bank A &amp; B (2,4 GW),  Hornsea 2 (1,4 GW), Triton Knoll (857 MW), Moray East (900 MW) a Neart na Gaoithe (450 MW). Aktuálně je celkový <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">potenciál offshore větrných elektráren ve Spojeném království odhadován na 50 GW.</a>
Pomyslnou druhou příčku zaujímají onshore větrné elektrárny s výkonem ve výstavbě ve výši 601 MW. Dalších 299 MW tvoří celkem 25 solárních elektráren. Na konci druhého čtvrtletí Spojené království disponovalo 48,5 GW <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spojene-kralovstvi-podil-oze-vyrobe-elektriny-q2-dosahl-446">výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a>.
<h2>316 MW bateriových úložišť</h2>
Databáze kromě projektů OZE eviduje i deset projektů bateriových úložišť s celkovým výkonem 316 MW. Přičemž největší bateriový systém se staví v Severním Irsku (dvakrát 50 MW Low Carbon Storage Ireland), následují ho pak dva projekty od Pivot Power v Cowley v Oxfordu a Kemsley v Kentu s výkonem 49,9 MW.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Ve Spojeném království je ve výstavbě přes 8 GW obnovitelných zdrojů. Šestina současného výkonu OZE v zemi

Rada běloruského ministerstva pro nouzové situace vydala povolení pro energetické spuštění prvního bloku běloruské jaderné elektrárny Ostrovets. <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/the-belarus-npp-has-received-permit-to-perform-works-on-the-stage-wise-program-for-the-power-start-u/" target="_blank" rel="noopener">Oznámila to v pondělí ruská státní společnost Rosatom</a>. 
„Na základě rozhodnutí běloruského státního jaderného dozoru, pozměnila Rada dne 23. října udělenou licenci pro JE Ostrovets a JSC ASE EC, čímž povolila spuštění jaderné elektrárny,“ uvedl Rosatom.
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-12557" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Vyvedení reaktoru na 50 % nominálního výkonu</h2>
Proces energetického spuštění reaktorového bloku zahrnuje postupné zvyšování výkonu z 1 % na 50 % nominálního výkonu. Připojení bloku k elektrické síti bude provedeno na výkonu 40 % a důležité dynamické testy proběhnou na 50% výkonu bloku. Dle vyjádření Rosatomu by tato fáze měla trvat do prosince.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Spuštění prvního bloku bylo zahájeno 7. srpna</h2>
Uvedení reaktorového bloku do provozu bylo zahájeno 7. srpna zavezením prvního palivového souboru do aktivní zóny reaktoru. Následně 11. října začalo fyzikální spuštění bloku, kdy byl reaktor vyveden na minimální kontrolovaný výkon (výkon nižší než 1 % nominálního výkonu reaktoru).
Během této fáze fyzikálního spuštění bylo provedeno více než 50 fyzikálních měření, která potvrdila jaderné a fyzikální charakteristiky reaktoru dle projektových parametru.
<figure id="attachment_51521" class="wp-caption alignnone" style="width: 529px;"><img class="size-full wp-image-51521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna.png" sizes="(max-width: 529px) 100vw, 529px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna.png 529w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna-512x342.png 512w" alt="Novoroněžské bloky 6 a 7 (zdroj: Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)" width="529" height="353" /><figcaption class="wp-caption-text">Novoroněžské bloky 6 a 7 (zdroj: Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)</figcaption></figure>
<h2>První reaktor VVER-1200 mimo Rusko</h2>
Jaderná elektrárna u města Ostrovets v běloruském regionu Grondo se skládá ze dvou reaktorů typu VVER-1200. Jedná se o první využití tohoto designu mimo Rusko.
V současnosti jsou v Rusku provozovány tři tyto jednotky (dvě v Novovoroněžské a jedna v Leningradské jaderné elektrárně). Čtvrtý blok, umístěný také v Leningradské elektrárně, zahájil zkušební provoz při současném připojení k elektrizační soustavě 22. října.
Rosatom má také další projekty na výstavbu reaktorů VVER-1200 a to v Bangladéši, Egyptě, Finsku, Maďarsku a Turecku.
Zdroj úvodní fotografie: BelAES

Bělorusko schválilo energetické spuštění jaderné elektrárny Ostrovets

Litva kvůli plánovanému spuštění běloruské jaderné elektrárny Astravec, která se nachází blízko společných hranic, poslala protestní nótu do Minsku. Informovala o tom dnes agentura AP. Elektrárna se podle běloruského elektrárenského podniku Belenergo chystá spustit produkci energie mezi 1. až 10. listopadem.
<blockquote>&#8222;Jsme kategoricky proti takovému uspěchanému spuštění,&#8220; uvedla poradkyně litevského prezidenta Asta Skaisgirytéová.</blockquote>
Jaderná elektrárna Astravec leží jen 40 kilometrů od Vilniusu a Litva se obává, zda bude zařízení bezpečné. Obavy má také z dopadů na zdraví obyvatel, životní prostředí a národní bezpečnost. Vilnius sledoval se znepokojením už stavbu elektrárny, při které podle AP docházelo k nehodám, krádeži materiálu a zneužívání pracovníků.
<figure id="attachement_13769" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/2468396121_7c6c132c8e_b-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/2468396121_7c6c132c8e_b-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Úřady ve Vilniusu nedávno v reakci na spuštění řízené štěpné reakce v prvním bloku elektrárny preventivně nabízely obyvatelům města zdarma jodové tablety, které mají v případě vystavení zvýšenému radioaktivnímu záření podpořit funkci štítné žlázy a chránit lidi před onemocněním. Obyvatelé příhraničních oblastí dostali zdarma jodové tablety už v předchozích týdnech a úřady tam nacvičovaly evakuaci, píše AP.
Bělorusko už dříve popřelo, že by by elektrárna představovala riziko. Elektrárnu Astravec staví ruská státní korporace Rosatom. Část zařízení dodaly české firmy, šlo například o armatury, čerpadla nebo potrubí.
Vztahy mezi Vilniusem a Minskem jsou napjaté i kvůli prezidentským volbám v Bělorusku, ve kterých ústřední volební komise prohlásila vítězem dlouholetého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Obyvatelé země od té doby demonstrují proti režimu. Opozice, stejně jako mnohé země nebo Evropská unie, výsledek srpnového hlasování neuznává a požaduje vypsání nových voleb. Mnozí považují za skutečnou vítězku Svjatlanu Cichanouskou, která se krátce po vyhlášení předběžných výsledků uchýlila do litevského exilu.