Energetická skupina ČEZ začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Jde o součást strategie, kterou firma schválila loni. Po obdržení písemného potvrzení zájmu investorů je ČEZ vyzve k podání nezávazné nabídky. ČEZ o tom dnes informoval na <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-zahajuje-divestici-svych-aktiv-v-polsku-106066">webu</a>. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
Společnosti OEM Energy, Metrolog a Euroklimat spadající pod konsorcium ESCO firem ČEZ Elevion Group nejsou předmětem prodeje.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ale ČEZ prodal investičnímu fondu KGAL, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce letošního roku.
Prodej pěti polských firem je v souladu s novou strategií, kterou ČEZ schválil loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku.
ČEZ v srpnu oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák to ale v rozhovoru s ČTK o týden později nepotvrdil. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad začal koncem srpna znovu zkoumat záměr ČEZ, což ČEZ uvítal.

Elektrárny v Evropě

ČEZ začíná hledat zájemce o svých pět polských firem

Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.
První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst, uvedla agentura Reuters.
V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.
Ekologická organizace Greenpeace ale tvrdí, že energetická strategie nereflektuje výzvy spojené s klimatickou krizí a je odtržená od ekonomické reality. &#8222;Plán počítá s vysokým podílem uhlí na výrobě elektřiny v roce 2030 a nespecifikuje termín, kdy Polsko uhlí opustí,&#8220; píše se v jejím prohlášení.
Polsko se jako jediná členská země Evropské unie nezavázalo k dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
Polská vláda chce společně s odbory do konce září připravit plán restrukturalizace uhelného průmyslu. Vláda hodlala uzavřít dva uhelné doly, kvůli tlaku odborů však od tohoto záměru upustila.
Polský uhelný průmysl se potýká s poklesem poptávky, který prohloubila koronavirová krize, protože snížila spotřebu energie. Řada horníků se přitom sama koronavirem nakazila, což vedlo k přerušení některých těžebních aktivit. Náklady na využívání uhlí se navíc zvyšují v důsledku rostoucích cen emisních povolenek.

Energetika v zahraničí

Polsko chce urychlit odklon od uhlí a do jaderné energie investovat 150 miliard zlotých

Společnost Vattenfall nabídla v rámci německé aukce na odstavení uhelných elektráren, že ukončí provoz své největší a nejnovější elektrárny Moorburg v Hamburku. Provoz černouhelné elektrárny s výkonem 1,6 GW, která byla spuštěna teprve v listopadu 2015, je podle Vattenfallu nerentabilní. Po technické stránce mohla být elektrárna provozována až do roku 2038, o jejím případném konci po pouhých šesti letech provozu rozhodnou výsledky aukce.
Švédská energetická společnost Vattenfall, <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/vattenfall-wants-shut-down-large-coal-power-station-hamburg?fbclid=IwAR3W195aUyqsVEBAd04zviYN6lkTw5gO4X-k3n-WFzQ8lE5fQ-XeTlTQEso">podle svého generálního ředitele</a> možná uzavře svou nejnovější a největší uhelnou elektrárnu v Německu. Odstavení celé, nebo části, uhelné elektrárny Moorburg v Hamburku s instalovaným výkonem 1,6 GW nabídl její provozovatel v první německé aukci na odstavení uhelných elektráren.
V případě, že by nabídka byla v této aukci úspěšná, ukončil by Vattenfall provoz elektrárny do poloviny příštího roku. Podle Vattenfallu by mohla elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecka-uhelna-elektrarna-moorburg-byla-uvedena-do-provozu">spuštěná teprve v roce 2015</a> pokračovat v provozu až do roku 2038. Přesto společnost nepředpokládala její provoz po roce 2030 v souvislosti se svým závazkem přestat používat fosilní paliva.
<blockquote>„Bylo to těžké rozhodnutí, protože se jedná o novou a vysoce efektivní elektrárnu. Když ale provozem ztrácíme peníze, musíme s tím něco dělat,“ uvedl Magnus Hall, generální ředitel Vattenfall.</blockquote>
Nízké velkoobchodní ceny elektřiny a rostoucí ceny emisí CO2 způsobily, že mnoho uhelných elektráren je nerentabilních. Přestože je Moorburg jednou z nejnovějších elektráren v Německu, od zahájení provozu bojuje s místní opozicí a obviněním ze zastaralosti. V loňském roce navíc bylo odstoupeno od plánu připojit elektrárnu k místní teplárenské síti, protože neodpovídal cíli Hamburku do roku 2030 postupně ukončit používání uhlí k výrobě tepla.
<h2>Výsledky aukce budou známé do prosince</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">První kolo německé aukce na odstavení uhelných elektráren</a> má přinést uzavření elektráren s instalovaným výkonem 4 GW. Výsledky by měly být oznámeny v prosinci. Úspěšným uchazečům v tomto prvním kole aukce bude zakázán prodej elektřiny z daného zdroje na trhu od ledna 2021. Od července pak bude zakázáno spalování uhlí, a tedy faktický konec provozu.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Německo

Vattenfall chce v Německu odstavit svou nejmodernější uhelnou elektrárnu Moorburg po šesti letech provozu

Nový třetí blok jaderné elektrárny Olkiluoto zná harmonogram uvádění do provozu, který musel být z důvodu koronavirové pandemie aktualizován. Oproti tomu poslednímu došlo k posunutí zavážky paliva do reaktoru o devět měsíců na březen 2021. Další milníky, jako je připojení k síti a zahájení komerčního provozu, byly posunuty o měsíců jedenáct na přelom roku 2021 a 2022. Doba výstavby tohoto bloku typu EPR se tak protáhne nejméně na 17 let.
Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO), provozovatel nového bloku jaderné elektrárny Olkiluoto, obdržela od konsorcia Areva-Siemens <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Further-delay-in-commissioning-of-Finnish-EPR">očekávaný aktualizovaný harmonogram projektu</a>. Zpoždění, jež TVO <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/finska-tvo-ceka-revizi-harmonogramu-uvedeni-provozu-3-blok-jaderne-elektrarny-olkiluoto">očekávalo z důvodu koronavirové pandemie</a>, dosáhne v konečném důsledku téměř jeden rok.
<blockquote>„Vzhledem k pandemii COVID-19 pokračovaly práce na staveništi Olkiluoto 3 za přijetí zvláštních opatření. Nyní se připravujeme na zavážku paliva, což je pro nás velký a důležitý krok,“ uvedl Jouni Silvennoinen, ředitel projektu v TVO.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/zadost-povoleni-zavest-palivo-reaktoru-olkiluoto-3-byla-podana-kvuli-koronaviru-lze-ocekavat-zpozdeni">Zavážení jaderného paliva</a>, které se mělo uskutečnit letos v červnu bylo posunuto o devět měsíců na březen 2021. O jedenáct měsíců pak bylo posunuto připojení Olkiluoto 3 k síti (z listopadu 2020 na říjen 2021) a také zahájení komerčního provozu (z března 2021 na únor 2022).
TVO uvedlo, že problémy, které způsobily zpoždění v harmonogramu projektu, jsou:
<ul>
<li>pomalu postupující testování,</li>
<li>technické problémy, které byly zjištěny při testování,</li>
<li>zvýšení množství údržbových prací způsobených zpožděním projektu,</li>
<li>nedostatek nezbytných náhradních dílů.</li>
</ul>
<h2>Výstavba trvá již 15 let</h2>
Výstavba třetího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto byla zahájena v srpnu 2005 a hotova měla být po 4 letech v roce 2009. Podle posledního plánu se výstavba protáhne nejméně na 17 let. Co všechno stálo za více než desetiletým zpožděním tohoto prvního jaderného bloku typu EPR ve výstavbě si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/konceptolkiluoto-3-ztrata-zkusenosti-ambiciozni-plany-stoji-za-vice-nez-desetiletym-zpozdenim">v našem předchozím článku</a>.
Zdroj úvodní fotografie: TVO

Jaderné elektrárny

Výstavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto 3 se kvůli koronaviru protáhne téměř o rok

Polská paroplynová elektrárna Stalowa Wola byla v minulém týdnu připojena k síti. Zdroj o výkonu 450 MW měl být původně zprovozněn v roce 2016, dočkal se však řady zpoždění, to poslední pak bylo způsobeno pandemií koronaviru. Kromě elektřiny bude elektrárna dodávat také teplo do okolních oblastí.
Polským státem ovládaná <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/082420-taurons-450-mw-polish-gas-plant-synchronized-after-coronavirus-delay?fbclid=iwar1lwafz7v4fgkjjtosmbuevrepbwv9xqzjj45hkh4t3ysltm1iuopf29c8">společnost Tauron uvedla</a>, že 24. srpna dokončila připojení své paroplynové elektrárny Stalowa Wola o výkonu 450 MW k síti. Investici za 1,5 miliardy zlotých (8,9 miliardy Kč) realizovala <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-planuje-sjednotit-energeticke-spolecnosti">společnost Tauron se státní plynárenskou společností PGNiG</a>. Paroplynová elektrárna Stalowa Wola v jihovýchodním Polsku byla postavena, aby nahradila původní uhelnou elektrárnu.
<blockquote>„Synchronizace paroplynových turbín završila celou investici. Elektrárna nyní bude procházet fází optimalizace, ladění a testování,“ uvedl generální ředitel společnosti Tauron Wojciech Ignacok.</blockquote>
<h2>Čtyřleté zpoždění</h2>
Elektrárna měla být původně zprovozněna v polovině roku 2016. Ovšem když byl projekt dokončen z 85 %, společnost Tauron zrušila smlouvu se španělským stavitelem Abener Energia z důvodu nedodržení termínů. Projekt tak dokončilo konsorcium polských společností vedené Energopomiarem.
Podle posledních plánů pak měla být Stalowa Wola uvedena do provozu ve druhém čtvrtletí, ale nabrala poslední zpoždění kvůli pandemii koronaviru. Kromě dodávek elektřiny bude elektrárna zásobovat teplem obyvatele okolních oblastí. Podle vyjádření společnosti Tauron by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/polsko-by-podle-opozice-mohlo-roku-2050-dosahnout-kimaticke-neutrality">měla elektrárna vypustit zhruba 360 kg CO2</a> na vyrobenou MWh.
Zdroj úvodní fotografie: Elektrociepłownia Stalowa Wola S.A.

V Polsku byla připojena k síti 450MW paroplynová elektrárna Stalowa Wola

Obnovitelné zdroje energie se stále více prosazují vedle velkých konvenčních zdrojů.  Nejrychleji rostoucími obnovitelnými zdroji jsou fotovoltaické farmy a větrné parky. Další větrný park vznikl ve Španělsku, ročně by měl dodávat více než 144 GWh do tamní rozvodné sítě.
Když se nyní v Evropě hovoří o obnovitelných zdrojích energie a větrných elektrárnách, každý si jistě představí Německo, které usilovně mění svůj energetický mix. To se rozhodlo napájet nejenom domácnosti, ale i průmysl s využitím zejména větrné energie. I když se na první pohled jedná o záslužný čin, ne každý vidí komplikace a nevyřešené problémy s masovým nasazováním těchto zdrojů.
Hlavní nevýhodou obnovitelných zdrojů jsou totiž nestabilní dodávky elektrického proudu. V některých případech se jedná také o nevyřešený problém jejich rozebírání a vyřazování z provozu.
Nejen Německo se rozhodlo investovat do větrných elektráren. Poblíž Španělského města Motilla del Palancar byla nedávno připojena <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">větrná farma</a> s instalovaným výkonem 51 MW. Zde je postaveno celkem 17 turbín s jednotkovým výkonem 3 MW.
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/08/18/enel-adds-over-144gwh-in-annual-renewables-capacity-to-spains-grid/?fbclid=IwAR0UInwLB80ItH3tWgFByy1zp0qv8Mi712iRN34PzIRkkGiRXsJ-Zc1AcCE">Tato investice</a> si vyžádala přibližně 57 milionů euro (1,48 miliardy kč), aby tak každoročně dodala do sítě více jak 144 GWh elektřiny. Díky této elektrárně nebude do ovzduší vypuštěno ročně až 95 tisíc tun oxidu uhličitého.
<h2>Bezuhlíkový výrobní mix do roku 2050</h2>
Společnost Enel plánuje plně dekarbonizovat svůj výrobní mix do roku 2050. Dle jejich <a href="https://www.enel.com/content/dam/enel-common/press/en/2019-November/Enel%20Strategic%20Plan%202020%202022%20ENG.pdf">plánu</a> by měl do roku 2022 vzrůst instalovaný výkon v obnovitelných zdrojích ze 7,4 GW na 10,2 GW. Celkové náklady této investice přesáhnou 3,8 miliardy eur.
Kromě větrných elektráren se Enel soustředí i na fotovoltaické systémy. Ty jsou uvažovány zejména u čističek vod, kde společně se systémy úspory vody zajistí dodávky pro obce v oblastech výstavby větrných elektráren.

Obnovitelné zdroje

Enel pokračuje v rozšiřování svého portfolia OZE ve Španělsku

V Singapuru se rozbíhá realizace projektu plovoucí fotovoltaické elektrárny, který je výsledkem smlouvy na dodávku elektřiny uzavřené mezi společnostmi Sembcorp a Singapore’s National Water Agency, jež mimo jiné provozuje síť čističek odpadních vod PUB. Cílem projektu je výstavba jedné z největších vnitrozemských <a href="https://www.offshore-energy.biz/pub-and-sembcorp-start-floating-solar-pv-system-construction-in-singapore/">plovoucích fotovoltaických elektráren na světě</a>, která umožní napájení místní čističky vod a pokryje až 7 % roční energetické spotřeby agentury.
Plovoucí projekt by měl být uveden do provozu příští rok a bude napájet pět čističek odpadních vod PUBu. Zvláštností jsou inovace použité v návrhu a ve výstavbě plovoucí fotovoltaiky. Patří mezi ně dvojvrstvé sklo fotovoltaických panelů namísto jednovrstvé varianty běžně používané pro instalace na střechách. Důvodem je zvýšení životnosti panelů ve vlhkém prostředí. Dále jsou to plovoucí desky vyrobené z potravinářsky certifikovaného polyethylenu odolnému proti UV záření, který lépe vzdoruje degradaci vlivem intenzivního slunečního záření.
Pro optimalizaci výkonu a spolehlivosti provozu je systém podporován digitální monitorovací platformou, která zahrnuje bezpečnostní kamery, živé monitorování, dashboardy a výstrahy. Ty pomáhají sledovat veličiny prostředí jako je rychlost větru, sluneční záření a okolní teplota. Systém také detekuje abnormality, které mohou naznačovat možné přehřátí a nebezpečí požáru pro preventivní odstraňování problémů. Zaměstnanci budou moci systém monitorovat na dálku prostřednictvím mobilní aplikace, která umožňuje rychlé nasazení týmů údržby v případě potřeby.
Podle environmentální studie, na kterou se Sembcorp a PUB odkazují, má plovoucí fotovoltaická elektrárna minimální dopad na kvalitu a biologickou rozmanitost vodní nádrže.
<blockquote>„Tento projekt, který zahrnuje zavádění pokročilých technologických a systémových inovací, posílí globální postavení Singapuru ve výrobě z obnovitelných zdrojů,“ uvedl prezident a generální ředitel skupiny Sembcorp Industries Wong Kim Yin.</blockquote>
Zatímco solární energie je nejvýhodnějším obnovitelným zdrojem energie pro Singapur, rozsáhlé nasazení fotovoltaických panelů je limitováno vysokou hustotou zalidnění a omezenou rozlohou země. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/studie-cenove-nejvyhodnejsi-jsou-oboustranne-solarni-panely-technologii-sledovani-pohybu-slunce">Městský stát se i proto intenzivně zabývá výzkumem v této oblasti.</a>

V Singapuru začíná výstavba 60MW plovoucí fotovoltaické elektrárny

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (Autorité de Sûreté Nucléaire – ASN) zveřejnil zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která analyzovala bezpečnost v jaderné elektrárně Flamanville 3. Agentura identifikovala osm osvědčených postupů, vydala šest doporučení a patnáct návrhů, kterými by se pracovníci nového francouzského jaderného bloku měli řídit. Původně měl být blok Flamanville 3 spuštěn v roce 2012, nyní se jako nejpravděpodobnější jeví rok 2023.
Během června a července loňského roku proběhla v novém jaderném bloku Flamanville 3 na žádost francouzské vlády <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-assesses-pre-operational-safety-at-Flamanvill">mise MAAE s cílem zhodnotit a vylepšit provozní bezpečnost elektrárny</a>. V týmu Pre-OSART byli kromě zaměstnanců MAAE zastoupeni také odborníci z Kanady, Finska, Německa, Ruska, Španělska, Švédska a USA. Francouzský úřad ASN nyní zveřejnil výsledky, které mimo jiné obsahují šest doporučení a patnáct návrhů co by měl provozovatel vylepšit.
Tým Pre-OSART se zaměřil na následující oblasti: vedení a řízení bezpečnosti; školení a kvalifikace; provoz; údržba; technická podpora; provozní zkušenosti; radiační ochrana; chemie; pohotovostní připravenost a odezva; řízení nehod; lidské, technologické a organizační interakce a uvedení do provozu.
<blockquote>„Závěry mise týkající se Flamanville 3 EPR jsou v zásadě pozitivní a potvrzují zapojení managementu do zlepšování provozní bezpečnosti a spolehlivosti,“ uvedl ASN.</blockquote>
Doporučení ke zlepšení provozní bezpečnosti zahrnují plnou implementaci FMEP (Foreign Material Exclusion Program). Dále by pak měly být implementovány postupy pro minimalizaci škod na bezpečnostních systémech, které mohou být způsobeny nezajištěným vybavením. Tým také doporučil zlepšit opatření a postupy zaměřené na zajištění integrity protipožárních bariér a rychlé hašení požárů.
Doporučení a návrhy jsou součástí akčního plánu, jehož výsledky budou posouzeny prostřednictvím další mise naplánované na březen příštího roku.
<h2>Desetileté zpoždění výstavby</h2>
Výstavba třetího bloku jaderné elektrárny Flamanville typu EPR začala v roce 2007. Během výstavby ovšem došlo ke zjištění problémů se svary, kvůli čemuž se stavba nového bloku nejen prodražila, ale také významně prodloužila. Podle původních plánů měl být třetí blok spuštěn v roce 2012. V současné době se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spusteni-flamanville-bude-kvuli-problemum-se-svary-opet-odlozeno-pravdepodobne-az-za-rok-2022">počítá koncem roku 2022</a> se zavážkou paliva a komerční provoz by měl být zahájen následně v roce 2023. Prvenství ve zprovoznění jaderného bloku EPR si připsala <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-jaderny-reaktor-epr-vstoupil-komercniho-provozu/">v prosinci 2018 Čína v elektrárně Taishan 1</a>.
Zdroj úvodní fotografie: EDF

MAAE vyhodnotila předprovozní bezpečnost ve francouzské jaderné elektrárně Flamanville 3

Do první aukce, ve které se bude soutěžit kompenzace za odstavení černouhelných elektráren a která se uskuteční 1. září, vstoupí dle předpokladů téměř polovina německé flotily černouhelných elektráren. Pro provozovatele by mělo být státní odškodnění výhodnější než elektrárny provozovat v následující dekádě na trhu, <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/08/12/10540353/german-coal-power-plants-set-to-scramble-for-early-closures">uvádí analýza ICIS</a>.
V prvních kolech aukcí, které se budou konat v několika následujících letech, by dle analýzy měla být velmi silná konkurence. Dle základního scénáře analýzy ICIS by si více než 10 GW z celkových 21 GW instalovaného výkonu německých černouhelných elektráren na trhu v následující dekádě přišlo na menší zisk, než kdyby se úspěšně ucházely o odškodné za odstavení v aukcích.
Analytici ICIS vypočítali očekávaný tržní zisk německých černouhelných elektráren v příštím desetiletí s přihlédnutím k předpokladům vývoje ceny elektřiny, paliva a emisních povolenek. Zisk byl poté porovnán s možnou maximální kompenzací dostupnou v jednotlivých aukcích.
Zjištění na základě základního scénáře vývoje ukázala, že pro černouhelné elektrárny jakéhokoli typu postavené před rokem 1990 je výhodnější získat v následujících sedmi letech odškodnění v nabídkových řízeních než elektrárny provozovat na trhu.
<figure id="attachment_86774" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1361px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender.jpg"><img class="size-full wp-image-86774" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender.jpg 1361w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender-512x228.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender-768x343.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender-1024x457.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender-725x323.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Future-profit-vs-compensation-for-septeber-tender-800x357.jpg 800w" alt="" width="1361" height="607" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Budoucí profit a výše kompenzace v záříjové aukci v závislosti na stáří elektráren. Zdroj: ICIS</figcaption></figure>
Je tak pravděpodobné, že 10 GW instalovaného výkonu elektráren postavených před rokem 1990 bude silně motivováno ucházet se v aukcích o odškodné za předčasné uzavření. V případě vysokého zájmu uchazečů ovšem dojde ke snížení maximální výše kompenzace. Efektivnější a flexibilnější elektrárny postavené po roce 2000 zůstanou ziskovější než státem nabízené kompenzace.
Aukce se budou konat v následujících čtyřech letech, soutěžit se bude odstavování elektráren s termíny odstavení do roku 2027. Na základě termínu odstavení je také odstupňováno maximální možné odškodnění.
<figure id="attachment_86776" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1355px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek.jpg"><img class="size-full wp-image-86776" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek.jpg 1355w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-512x229.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-768x344.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-1024x459.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-725x325.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-800x358.jpg 800w" alt="" width="1355" height="607" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný vývoj ceny evropských emisních povolenek v základním scénáři ICIS. Zdroj: ICIS</figcaption></figure>
V případě pozdějších nabídkových řízení, která se konají i několik let před termínem odstavení elektráren, poroste motivace pro účast i pro provozovatele efektivnějších elektráren, aby si zajistili odškodné s ohledem na nucené odstavování do roku 2030. Po tomto roce má totiž instalovaný výkon těchto zdrojů klesnout na 8 GW.
Analytici ICIS v základním scénáři očekávají, že ceny evropských emisních povolenek (EUA) vzrostou již v roce 2023 nad 40 EUR/tCO2e. To by znamenalo, že současná nižší ziskovost uhelných elektráren by se nezvyšovala ani v případě zotavení cen plynu z letošních rekordních minim.
<figure id="attachment_86776" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1355px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek.jpg"><img class="size-full wp-image-86776" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek.jpg 1355w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-512x229.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-768x344.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-1024x459.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-725x325.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Předpoládaný-vývoj-ceny-evropských-emisních-povolenek-800x358.jpg 800w" alt="" width="1355" height="607" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný vývoj ceny evropských emisních povolenek v základním scénáři ICIS. Zdroj: ICIS</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: Německá černouhelná elektrárna Mehrum. Zdroj: ZPP Ingenieure AG

V prvních německých aukcích o kompenzace za uzavírání černouhelných elektráren se očekává tuhý boj

Novela zákona plánovaná spolkovým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem vyvolává v Německu rozruch. Provozovatelé větrných farem na moři možná brzy budou muset platit za to, aby mohli být připojení k elektrizační soustavě a vyrábět elektřinu. Odpor ze strany jednotlivých spolkových zemí a velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny roste z důvodu obav, že tento krok se projeví ve zdražení elektrické energie z větru.
Celá věc má být regulována novým zákonem o větrné energii na moři (WindSeeG), který je v současné době v parlamentním procesu. Vláda schválila novelu zákona na začátku června, Bundestagu by jej měl schválit na konci září.
Návrh upravuje podmínky, za nichž je uchazečům povolena výstavba offshore větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Pro úspěch v aukci je základním kritériem výše požadované odměny za vyrobenou jednotku elektrické energie. Aktuálně uspějí v aukci nejnižší nabídky.
Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA).
Developeři a provozovatelé větrných parků však stále těží z výhody toho, že nemusí hradit náklady za připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 EUR/MWh, v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Náklady na připojení jsou aktuálně hrazeny provozovatelem přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-86568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part-512x341.jpg 512w" alt="" width="640" height="426" /></a>
<h2>Poplatek za vítězství v aukci</h2>
Novela zákona přichází se změnou, kterou je zavedení druhé nabídkové složky soutěžené v druhém nabídkovém kole, které má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Developeři mají v tomto kole možnost nabídnout cenu, kterou budou ochotni za vítězství v aukci zaplatit. Tato aukce organizovaná německým síťovým regulátorem bude probíhat dynamicky, a developeři se tak budou moci v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby vyhrála ekonomicky nejsilnější nabídka.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, v odvětví nazývaným jako „vstupní poplatek“, nebo „penále“. Tato změna dle ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) umožní snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-76978" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-1024x767.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-800x599.jpg 800w" alt="" width="1280" height="959" /></a>
<h2>Obavy z nárůstu cen za energii z větru</h2>
Odvěcí očekává vážné důsledky. „Druhá nabídková složka“ zvyšuje investiční rizika, a nevyhnutelně tak vede k vyšším nákladům na výrobu elektřiny, tvrdí Německá asociace provozovatelů větrných elektráren na moři (BWO). Pravděpodobnost realizace projektu se navíc snižuje, protože potenciální provozovatelé by mohli od výstavby projektu následně upustit.
Současně tato změna znamená, že úspěšnými by v aukcích byli uchazeči s vysokou rizikovou afinitou, z trhu by byli vytlačeni středně velcí developeři a komunální podniky, a byla by snížena rozmanitost účastníků. Celkově by se podle BWO Německo stalo neatraktivním jako investiční místo pro větrné elektrárny na moři v konkurenci s ostatními evropskými zeměmi.
<blockquote>„Pokud je to odpověď spolkové vlády na rostoucí poptávku po zelené elektřině, zbytečně touto německou speciální cestou brzdíme energetickou a vodíkovou transformaci,“ uvedl generální ředitel BWO, Stefan Thimm.
„Snížení rozmanitosti aktérů, které by podle mého názoru bylo jedním z důsledků druhé složky nabídky, nakonec bude znamenat zdražení pro všechny. Druhá složka nabídky odrazuje investory. To by pro Německo znamenalo ztrátu v konkurenci jiných lokalit. Nakonec tím ohrožujeme cíle expanze,“ uvedl k problematice <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-neues-gesetz-zahlen-windparkbetreiber-bald-eintrittsgeld-fuer-die-stromproduktion/26069444.html?share=twitter&amp;ticket=ST-4815195-x6ysWWmGTsMbbfDewNpN-ap5">pro deník Handelsblatt</a> ministr životního prostředí Dolního Saska, Olaf Lies.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg"><img class="size-full wp-image-44916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-768x530.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-1024x707.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-725x500.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-800x552.jpg 800w" alt="offshore větrná elektrárna" width="2048" height="1413" /></a></blockquote>
<h2>Doporučením odvětví je zavedení podpory formou contracts for difference</h2>
BWO navrhuje následovat příklad Velké Británie, Dánska nebo Francie, kde je podpora soutěžena v podobě tzv. „smluv o rozdílu“ (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference">contracts for difference</a> – CfD). Uchazeč tak stanoví svou nabídkovou cenu, za kterou by prodal elektřinu ze své větrné farmy, pokud by byla nabídka přijata. Pokud je tržní cena elektřiny pod nabídkovou cenou, obdrží provozovatel příspěvek ve výši rozdílu těchto cen. Pokud je tržní cena vyšší než nabídková cena, musí naopak provozovatel tento rozdíl zaplatit.
<blockquote>„Návrh ministerstva hospodářství nezapadá do evropského systému. Mezitím se ukázalo, že smlouvy o rozdílu jsou účinné a úspěšné. Měli bychom tento model sledovat a iniciovat změnu systému nyní,“ uvádí Lies, který je tak podporuje postoj BWO.</blockquote>
BMWi CfD modely odmítá a uvádí, že neexistuje potřeba pro přechod na tuto podobu vyplácení podpory. Provozovatelé jsou dle ministerstva schopni se proti cenovým rizikům stále jednodušeji zajišťovat na trhu, například prostřednictvím dohod o přímém nákupu.
<blockquote>„Zavedení smluv o rozdílu by tomuto vývoji bránilo,“ tvrdí BMWi.</blockquote>
S ohledem na aktuální novelu zákona vidí ohrožení pro expanzní cíle pro větrnou energii na moři i samotní developeři. V celosvětové konkurenci investic do obnovitelných zdrojů energie je Německo díky podobě svých aukcí „stěží konkurenceschopné“, uvádí Anja-Isabel Dotzenrath, vedoucí RWE Renewables. Investoři do značné míry souhlasí, německý model má příliš mnoho nevýhod pro společnost, pro dodavatelský průmysl a také pro investory.
<h2>Nové vyšší cíle pro rozvoj offshore větrných elektráren</h2>
Německá vláda přikládá větrné energii na moři velký význam. Nový WindSeeG je tak rovněž určen k navýšení cílů pro rozšíření těchto zdrojů v Severním a Baltském moři z 15 na 20 GW do roku 2030.<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040?fbclid=IwAR1byTsfe07lFqdLsCHMTT1dTD3gzgqFynu5k3bhKaDZA5jF9EDLzHtHGSo"> Do roku 2040 má potom jejich instalovaný výkon vzrůst na 40 GW</a>.