Výstavba největší větrné elektrárny instalované na moři začala v roce 2009. Elektrárna London Array je umístěna 20 km od pobřeží Essexu a Kentu u ústí řeky Temže. Plánovaný instalovaný výkon elektrárny rozkládající se na ploše 245 km2 ve vodách s hloubkou do 25 metrů je 1000 MW.

Prozatím byla dokončena první fáze výstavby, kdy bylo instalováno 175 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 630 MW, což z ní dělá největší elektrárnu tohoto typu na světě. V únoru loňského roku bylo rozhodnuto o ustoupení od druhé fáze výstavby a výstavba dalších turbín o výkonu 370 MW je tak nejistá.

Za projektem stojí konsorcium London Array Limited. Původními členy konsorcia byly tři společnosti – Shell WindEnergy, E.ON a Dong Energy. V červenci 2008 ovšem Shell z projektu vystoupil, načež byl nahrazen společností Masdar. Později do projektu vstoupila ještě společnost Caisse de dépôt et placement du Québec.

Současní členové konsorcia London Array Limited tedy jsou:

  • E.ON s podílem 30 %
  • DONG Energy s podílem 25 %
  • Masdar s podílem 20 %
  • Caisse de dépôt et placement du Québec s podílem 25 %

Jak je již uvedeno výše, elektrárna je budována ve dvou fázích. Část elektrárny označována jako „Phase one“ začala produkovat elektřinu v říjnu roku 2012 a plně uvedena do provozu poté byla v dubnu 2013. Po dvou letech provozu elektrárna dodala do sítě již více než 5 TWh elektřiny, což odpovídá roční spotřebě 1,2 milionu britských domácností.

Historie projektu

Projekt London Array začal v roce 2001, kdy byla provedena řada enviromentálních studií v okolí ústí řeky Temže. Studie potvrdily, že je zkoumaná lokalita vhodná pro výstavbu větrného parku. O dva roky později v prosinci roku 2003 byla konsorciu nabídnuta možnost k pronájmu pozemků včetně tras pro kabely na pobřeží na dobu 50 let.

Lokalita větrného parku. Zdroj: www.londonarray.com
Lokalita větrného parku. Zdroj: www.londonarray.com

Zvolená lokalita byla vybrána vzhledem k řadě výhod, mezi které patří:

  • vysoké rychlosti větru
  • proměnná hloubka vody
  • blízké přístavy umožňující výstavbu, provoz a údržbu elektrárny
  • vhodné půdní podmínky
  • vhodné vysokonapěťové připojení do elektrizační soustavy
  • vysoká spotřeba energie v dané oblasti – jihovýchod Anglie se vyznačuje největší spotřebou energie ve Velké Británii. Využívání lokálních zdrojů elektřiny vede ke snížení přenosových ztrát.

Do roku 2007 byly získány všechny povolení a licence. Projektový tým poté strávil dva roky vývojem větrného parku. V roce 2009 se začalo stavět na pevnině, kde byly prováděny zemní práce a budovány přístupové cesty. Stavba na moři začala v létě roku 2010 vybudováním základny v přístavu Ramsgate. Na jaře roku 2011 se začalo s budováním základů na moři.

Jak je již uvedeno výše, první elektřinu elektrárna dodala do sítě v únoru roku 2012 a plně zprovozněna byla v dubnu 2013.

Instalované větrné turbíny

Detai na spodní část věže větrné turbíny elektrárny London Array. Zdroj: www.londonarray.com
Detai na spodní část věže větrné turbíny elektrárny London Array. Zdroj: www.londonarray.com

O výrobu elektřiny se ve větrném parku London Array stará 175 větrných turbín SWT-3.6-120 dodaných společností Siemens. Každá turbína je schopna generovat výkon 3,6 MW.

Instalované turbíny začínají generovat elektřinu při rychlosti větru 4 m/s a dosáhnou plného výkonu při rychlosti větru 13 m/s. Z bezpečnostních důvodů jsou turbíny vypínány, pokud rychlost větru překročí 25 m/s.

Výška věže použitých turbín je 87 metrů a rozpětí lopatek 120 metrů. Celková výška turbíny je tedy 147 metrů. Hmotnost jedné turbíny je kolem 480 tun.

Turbíny jsou natřeny šedou barvou se žlutým pruhem u hladiny, který slouží ke zvýšení viditelnosti pro proplouvající lodě. Dále jsou instalována navigační světla a červená varovná světla, aby byly splněny bezpečnostní požadavky pro leteckou dopravu.

Vzdálenost mezi maximální výškou hladiny a koncem lopatek je více než 22 metrů, aby bylo minimalizováno riziko ohrožení plavidel.

Turbíny jsou navrženy pro denní provoz po dobu 20 let.

Montáž větrné turbíny v London Array. Zdroj: www.londonarray.com
Montáž větrné turbíny v London Array. Zdroj: www.londonarray.com

Vyvedení výkonu elektrárny

Elektrický výkon větrné elektrárny London Array je srovnatelný s výrobou velké konvenční elektrárny. V červenci roku 2009 byly zahájeny stavební práce na rozvodně umístěné na pevnině. Rozvodna nese jméno Cleve Hill a je připojena do přenosové soustavy s napěťovou hladinou 400 kV.

Rozvodna Cleve Hill. Zdroj: www.londonarray.com
Rozvodna Cleve Hill. Zdroj: www.londonarray.com

S rozvodnami umístěnými na moři je propojena čtyřmi podmořskými exportními kabely. Pro zajímavost, každý metr tohoto exportního kabelu má hmotnost 88 kg. Exportní kabely jsou vybaveny také optickými kabely, které jsou používány ke vzdálené komunikaci s turbínou a k monitorování a řízení jejího výkonu. Optické kabely dále umožňují vykonávat některé údržbové práce vzdáleně z pevniny.

Rozvodny umístěné na moři, ze kterých je výkon dále vyveden do pevninské rozvodny Cleve Hill, umožňují efektivnější výrobu elektřiny, jelikož zajišťují snížení ztrát zvýšením napětí přenášeného výkonu. Napětí na svorkách turbín je 33 kV a v pobřežních rozvodnách je následně zvyšováno na 150 kV. Ke každé z těchto rozvoden je kabely s délkou v rozmezí 720 až 3 100 metrů připojena skupina turbín.

Nejistá budoucnost druhé fáze projektu London Array

19. února 2014 oznámilo konsorcium stojící za projektem, že nebude pokračovat ve vývoji druhé fáze elektrárny, a to z důvodu složitosti provedení výstavby a dále kvůli nejistotě výsledku zkoumání dopadů na životní prostředí, které má navíc trvat ještě nejméně dva roky.

London Array oficiálně požádalo o ukončení smlouvy o pronájmu pozemků pro Phase 2 a zrušilo rezervaci přenosové kapacity pro plánovaný výkon.

Generální ředitel London Array Mike O’Hare k rozhodnutí řekl: „Předpokládáme, že sběr potřebných dat bude trvat nejméně do ledna 2017 a i když počáteční data z existující Phase 1 vypadají pozitivně, není zde jistota, že po třech letech přesvědčíme úřady, že vliv na ptáky je akceptovatelný.“

„Lokalita pro Phase 2 je technicky více náročná než u Phase 1 kvůli velké ploše s mělkou vodou. Další problémy jsou složité a delší kabelové trasy pro exportní kabely a zakázaná zóna pro provoz agregátů.“

 

Zdroj úvodní fotografie: www.londonarray.com

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *