Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Obnovitelné zdroje

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/breakthrough-in-the-ongoing-german-dispute-over-wind-and-solar-energy/">EURACTIV</a> informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.
<h2>Na mrtvém bodě</h2>
Bodem, na kterém vyjednávání zamrzla, bylo kontroverzní rozhodnutí o <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel">povinné minimální vzdálenosti 1 kilometr</a> mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. Nyní se koalice dohodla, že o platnosti tohoto pravidla na svém území si rozhodne každá spolková země sama.
Tamní ministr hospodářství Peter Altmaier ze strany CDU kompromis uvítal slovy: „dobrý den pro ochranu klimatu v Německu“. Podobně kompromis viděla i ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzová z koaliční strany Sociální demokraté.
Kontroverzní pravidlo jednoho kilometru, které blokovalo další debatu ohledně podpory <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo">obnovitelných zdrojů v Německu</a>, nejvíce podporoval kruh konzervativních podnikatelů blízkých straně CDU/CSU.
<h2>Omezení potenciálu větrníků o 20 až 50 %</h2>
V souvislosti s pravidlem různé studie ukázaly, že zmíněné pravidlo jednoho kilometru pro větrné turbíny bez dalších regionálních specifikací by snížilo potenciál pro výstavbu nových větrných elektráren o 20-50 %. To by víceméně znemožnilo Německu dosáhnout ambiciózního cíle mít 65 % obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu do roku 2030, kterého bude už tak velice složité dosáhnout.
Některé spolkové země již naznačily, že by chtěly pro sebe menší vzdálenost než jeden kilometr. Ale například Bavorsko chce zůstat u svého ještě striktnějšího omezení, které zadává povinnou minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližší obydlenou zónou jako desetinásobek výšky větrné elektrárny. To by například pro dvousetmetrovou elektrárnu znamenalo vzdálenost 2 km.
<h2>Velká úleva pro solární průmysl</h2>
Díky vyřešení problému s větrnými elektrárnami se mohla zrušit i <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-kolabuji-limit-podporu-by-mohl-byt-vycerpan-jiz-lete">dotovaná hranice 52 GW</a> instalovaného výkonu pro solární průmysl, které by se mohlo dosáhnout již do konce května.
Nová legislativa také zjednoduší a urychlí plánování a schvalovací proces. Navíc se zavedou pravidelné revize plánu rozvoje obnovitelných zdrojů spolkových zemí a celého státu.
Autor úvodní fotografie: Daxis

Německo

Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny

Spojené království očekává pro rok 2020 instalace nových větrných elektráren o instalovaném výkonu ve výši 0,98 GW. Zejména v souvislosti se současnou pandemií koronaviru byl předpoklad snížen z původně očekávaných 1,22 GW. 
Před pandemií koronaviru očekávalo Spojené království pro rok 2020 instalaci nových větrných elektráren o instalovaném výkonu ve výši 1,22 GW. Koronavirus způsobil pokles odhadovaného přírůstku instalovaného elektrického výkonu na rok 2020 téměř o pětinu na 0,98 GWe. Ve srovnání s rokem 2019 je propad ještě znatelnější, postaveno bylo v instalovaném výkonu 2,5krát více větrných elektráren, konkrétně 2,47 GW.
<blockquote>„V globálním měřítku se Spojené království stalo jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu s větrnými elektrárnami. Instalovaný výkon se zvýšil z 1,34 GW v roce 2010 na 9,97 GW v roce 2019. Současná pandemie koronaviru může provoz větrných elektráren ztížit“, uvedl Somik Das, hlavní energetický analytik GlobalData.</blockquote>
Pokles instalací je způsoben pozastavením výroby vlivem vládních nařízení. Mezi společnosti postižené vládním nařízením patří naříklad i Siemens Gamesa Renewable Energy. Navzdory tomu, že některé výrobní společnosti již postupně obnovují provoz, pozastavení výroby již s největší pravděpodobností nebude možné dohnat.
<blockquote>„Od zavedená vládních nařízení průměrná poptávka po elektrické energii ve Spojeném království klesla o 13 %. Výkon stávajících větrných farem by se mohl výrazně snížit v důsledku pozastavení chodu dodavatelského řetězce, zákazu cestování a odložené údržby. Vlivem těchto nedostatků může docházet ke zpoždění provozních a údržbářských prací. Za normálních okolností oprava zlomeného rotoru nebo převodovky netrvá déle než měsíc, ale nyní by mohla oprava zabrat i déle něž šest měsíců, což je docela významné pro větrný průmysl jako celek“, dále uvádí Somik Das.</blockquote>

Spojené království očekává letos vlivem koronaviru o pětinu nižší přírůstek výkonu větrných elektráren

Na začátku března v Německu proběhlo druhé letošní kolo samostatných aukcí na výstavbu velkých solárních a větrných elektráren. Oproti minulému kolu z února se ceny téměř nezměnily, solární elektrárny zaznamenaly mírný nárůst, větrné naopak nepatrný pokles. Mírné změny, které vyvolala pandemie koronaviru, však nastaly v případě procedury vyhodnocení aukcí.
S ohledem na současnou situaci vyvolanou pandemií koronaviru, kdy došlo k přerušení dodavatelského řetězce v mnoha odvětvích, německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nebude oficiálně oznamovat podrobné výsledky aukcí na internetu, jelikož by tímto okamžikem vyplynuly pro účastníky závazné termíny, do kterých musí splnit své povinnosti. Developeři úspěšných projektů by však měli obdržet písemné potvrzení, že jim na vysoutěženou podporu vznikne nárok.
Regulátor nicméně zveřejnil objem vysoutěženého výkonu spolu s nejnižší a nejvyšší vysoutěženou cenou.
V případě aukce pro větrné elektrárny došlo <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/unorova-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nezaplnila-ceny-skoncily-u-stanoveneho-stropu" target="_blank" rel="noopener">oproti minulému kolu z února</a>, ve kterém průměrná vysoutěžená cena činila 61,8 EUR/MWh, k mírnému poklesu. Přestože regulátor nabídl k soutěžení 300 MW, tedy třetinový objem oproti únoru, aukce se opět z důvodu nedostatku nových projektů nezaplnila.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Wind_Onshore/Gebotstermin_01_03_2020/Gebotstermin_01_03_20_node.html" target="_blank" rel="noopener">Podle dat BNetzA v aukci nakonec uspělo 20 projektů o celkovém výkonu 150,1 MW</a>. Nejnižší vysoutěžená cena byla 57,4 EUR/MWh, nejvyšší poté 62 EUR/MWh, tedy strop stanovený regulátorem. Vážený průměr všech vysoutěžených cen dosáhl 60,7 EUR/MWh.
<h2>Solární aukci tradičně ovládlo Bavorsko</h2>
V případě solárních elektráren německý regulátor v březnové aukci nabídl k soutěžení celkem 300 MW výkonu a aukce byla zcela zaplněna.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Solaranlagen/Gebotstermin_01_03_2020/gebotstermin_01_03_2020_node.html" target="_blank" rel="noopener">V aukci nakonec uspělo 51 projektů o celkovém výkonu 301,2 MW</a>, nejvyšší počet úspěšných nabídek již tradičně pocházel z Bavorska, a to celkem 34. Nejnižší vysoutěžená cena činila 46,4 EUR/MWh, nejvyšší 54,8 EUR/MWh. Vážený průměr všech vysoutěžených cen <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-probehla-prvni-letosni-aukce-fotovoltaiky-prumerna-cena-neklesla-50-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">oproti minulému kolu</a> mírně vzrostl na 51,8 EUR/MWh.

Aukce pro větrné elektrárny v Německu se opět nezaplnila, solárních projektů byl dostatek

Pandemie koronaviru dorazila pomalu ale jistě i do odvětví obnovitelných zdrojů u našeho západního souseda. Po zbrzdění dodávek materiálu z Číny, nemá nyní elektrárny kdo stavět.
Masová opatření proti šíření koronaviru se se zpožděním začínají projevovat i v energetice, a to i v německém sektoru obnovitelných zdrojů. Se zprávou přišly několik dní po sobě německý deník <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/solar-and-wind-energy-expansion-germany-faces-paralysis-due-coronavirus">Tagesspiegel</a> a web Pv-magazine.
Zatímco v prvních dvou měsících letošního roku došlo k poklesu produkce komponent pro solární a větrné projekty v Číně, v Německu se jejich nedostatek začíná projevovat až v posledních týdnech. Taiwan i Čína odhadují, že koncem března pojedou fabriky na solární panely a střídače po únorovém útlumu opět alespoň na<a href="https://www.pv-magazine.de/2020/03/20/pv-info-link-sieht-welleneffekte-von-covid-19/"> 80 % své kapacity</a>.
„Nicméně pokračující vlna koronaviru hrozí ekonomickou krizí se znatelným dopadem na výrobní sektor a na globální poptávku v měsících březnu a dubnu,“uvedla Corrine Lin, analytička PV Info Link.
V Německu nyní firmy EPC, které mají stavět zejména větší projekty v řádech MW, začínají apelovat na státní organizace, aby prodloužily termíny, dokdy projekty musí být připojené na síť. V současné době totiž žádné projekty nedosahují grid parity a drtivá většina je stavěna na vysoutěžených cenách v aukcích pro obnovitelné zdroje.
Ovšem součástí všech aukcí a garantované výkupní ceny je i termín, do kdy musí být elektrárna postavena. Vzhledem k postupnému zpřísňování přeshraničního pohybu, se mnoho východoevropských pracovníků vrátilo do svých domovů a německé fotovoltaické a větrné elektrárny <a href="https://www.pv-magazine.de/2020/03/19/covid-19-was-die-realisierung-grosser-photovoltaik-anlagen-in-deutschland-derzeit-behindert/">nemá kdo postavit</a>. Kromě toho také dochází ke zpožďování termínů dopravy komponentů na samotné stavby.
Proto německé <a href="https://www.vku.de/presse/pressemitteilungen/archiv-2020-pressemitteilungen/vku-zu-notfallbetreuung-bei-kindergaerten-und-schulschliessungen/">sdružení městských společností</a>, sdružující mimo jiné i lokální energetiky, už vyzvalo k prodloužení dob na výstavbu těchto projektů o rok, tak aby bylo možné elektrárnu k síti připojit později a zároveň dodávat energii za nesníženou výkupní cenu. Poněkud lepší situaci mají projekty na principu PPA, kde existuje možnost se dohodnout na posunutí termínu výstavby s investorem, se kterým projekční společnost smlouvu na výkup elektřiny uzavřela.

COVID-19 brzdí výstavbu obnovitelných zdrojů v Německu, chybí pracovníci

Na začátku měsíce v Německu proběhla první letošní aukce, ve které se mohou o podporu pro své projekty ucházet developeři větrných elektráren. Po posledním loňském kole, které se jako jediné v roce 2019 podařilo naplnit, aukce opět trpěla nedostatkem přihlášených projektů, což se podepsalo na průměrné „vysoutěžené“ ceně.
V letošním roce pokračuje loňský trend, kdy v Německu aukcím pro větrné elektrárny chybí projekty. Loni proběhlo celkem 6 samostatných aukcí, přičemž vysoutěženo bylo pouhých 1860 MW z poptávaných 3675 MW, tedy polovina. Vůbec nejhůře dopadla <a style="font-size: 1rem;" href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rijnove-aukce-oze-nemecku-nedostatek-onshore-vetrnych-projektu-klesajici-cena-solary/" target="_blank" rel="noopener">aukce v říjnu, která se nezaplnila asi z třetiny</a>.
Podle <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200219_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">dat německého síťového regulátora</a> Bundesnetzagentur (BNetzA) do únorové aukce developeři přihlásili pouhých 67 projektů o celkovém instalovaném výkonu 527 MW. Objem aukce přitom činil 900 MW, a únorové kolo se tak nezaplnilo ani ze dvou třetin.
V aukci tak až na jeden projekt, který regulátor vyřadil, uspěly všechny přihlášené projekty. Dominovaly tradičně projekty na větrném severu Německa, konkrétně ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Durynsko či Braniborsko.
Úspěšné projekty si v aukci „vysoutěžily“ ceny od 57,6 do 62 EUR/MWh. Vážený průměr cen dosáhl 61,8 EUR/MWh, tedy absolutní většina projektů musela obdržet cenu rovnou maximu 62 EUR/MWh, které pro letošní rok stanovil německý regulátor. K poklesu cen by však po zkušenostech z posledního loňského kola zřejmě nepomohla ani vyšší míra konkurence.
Minulé kolo, které proběhlo loni v prosinci, bylo vůbec jediným kolem mezi loňskými aukcemi, které se zcela zaplnilo. Přesto se vysoutěžené ceny <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/posledni-letosni-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-jako-jedina-zaplnila-ceny-jsou-vsak-stale-u-maxima" target="_blank" rel="noopener">pohybovaly od 57,4 do 61,8 EUR/MWh</a>, jejich vážený průměr dosáhl 61,1 EUR/MWh, tedy většina úspěšných projektů se navzdory relativně vyšší konkurenci držela těsně u cenového stropu 62 EUR/MWh.

Únorová aukce pro větrné elektrárny v Německu se opět nezaplnila, ceny skončily u stanoveného stropu

Polsko plánuje aktualizaci zákona zavádějícího pravidla pro stavbu větrných elektráren od obydlí a chráněných oblastí. Větrné turbíny nyní musí být umístěny minimálně v 10krát větší vzdálenosti, než činí jejich nejvyšší bod. Toto pravidlo zavedené v červnu roku 2016 téměř zastavilo instalace větrných elektráren na pevnině. První návrh nového znění zákona by měl být připraven do poloviny roku, platit by pak mohl od 1. ledna 2021.
Polská ministryně rozvoje minulý tyden <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/011620-poland-onshore-wind-distance-law-to-be-amended">oznámila</a>, že pracuje na přípravě novely zákona stanovujícího pravidla pro výstavbu větrných elektráren. Ty musí od července 2016 stát v minimální vzdálenosti tzv. 10H od obydlí a chráněných oblastí. Pravidlo 10H určuje vzdálenost jako desetinásobek nejvyššího bodu, kterého dosáhne lopatka elektrárny. V praxi tak nelze postavit elektrárnu ve vzdálenosti 1,5 – 2 kilometry od obydlí. Nový návrh zákona by měl vzniknout do poloviny roku, v účinnost by pak mohl vejít od 1. ledna 2021.
<blockquote>„Zkoumáme nejlepší možné přístupy, které jsou v zemích EU závazné. Ministerstvo chce zákon liberalizovat, ovšem s velmi silným ohledem na hlas místních komunit v rozhodovacím procesu,“ uvedla ministryně Jadwiga Emilewiczová.</blockquote>
Instalovaný výkon větrných elektráren v Polsku mezi lety 2005 a 2016 vzrostl z 83 MW na 5 807 MW. Od zavedení pravidla do současnosti pak bylo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/polske-oze-maji-za-sebou-dalsi-bidny-rok-budoucnost-by-vsak-mela-byt-priznivejsi">instalováno pouhých 74 MW</a>.
<blockquote>„Toto pravidlo nejenže zablokovalo rozvoj větrné energetiky, ale také ztížilo provádění územního plánování obydlených oblastí,“ uvedlo polské Sdružení pro větrnou energii.</blockquote>
Polská vláda po loňských volbách zaujala <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/polsko-planuje-uvolnit-podminky-vystavbu-vetrnych-elektraren-podminkou-ma-ovsem-byt-souhlas-obci">pozitivnější přístup k obnovitelným zdrojům energie</a>. Odpovědnost za energetickou politiku země se pak ze zrušeného Ministerstva energetiky posunulo k nově vytvořenému Ministerstvu pro klimatické změny.
Odpor proti stavbám větrných turbín v blízkosti obydlí řeší také sousední Německo. Pravidlo 10H pro výstavbu větrných elektráren platí například v Bavorsku od konce roku 2014, kde se obdobně výstavba nových elektráren zastavila. Německá vláda <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel">loni na podzim představila nové pravidlo</a> v podobě omezení vzdálenosti výstavby nových větrných turbín a repoweringu na minimálně 1 kilometr, což <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecku-roste-opozice-k-pravidlu-minimalni-vzdalenosti-vetrnych-elektraren-od-obydli">podle zástupců větrného průmyslu</a> může ohrozit naplnění klimatických cílů.

Polsko navrhne nová pravidla pro minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí ještě letos

Na rozdíl od pevninské části probíhá rozvoj německé přenosové soustavy v oblasti Severního a Baltského moře nad očekávání. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-increases-offshore-wind-energy-connection-capacity-to-7132-megawatts/?fbclid=IwAR0xWIjo1swSDBmzrnJrccxvhFE3DIOLnb98pbsgqG0S26DcYu9-E-B3taw">Společnost TenneT v pondělí oznámila</a>, že ve své oblasti, tedy oblasti Severního moře, disponuje připojeními o přenosové kapacitě přesahující 7 GW. To je více než samotný cíl instalovaného výkonu offshore větrných elektráren pro rok 2020.
TenneT, jeden ze čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy (PPS), který je odpovědný za rozvoj propojení offshore větrných elektráren v oblasti Severního moře s pevninskou přenosovou soustavou ve spolkových zemích Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko oznámil, že jeho dvanáct systémů v této oblasti disponuje přenosovou kapacitou 7,1 GW. Překonává tak instalovaný výkon větrných parků v této oblasti, když v očekávání nových instalací tato přenosová kapacita v posledním roce vzrostla o 900 MW, tedy o zhruba 14 %.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že jsme dosáhli cíle stanoveného federální vládou v předstihu a se třemi dalšími připojeními, která jsou v současné době budována, zajistíme do roku 2025 v Německu 10 GW přenosové kapacity jen ze Severního moře. Stejně tak důsledně prosazujeme rozšiřování sítě na pevnině, protože tento holistický přístup je klíčem k úspěšné transformaci energetiky,“ uvedl generální ředitel TenneT Tim Meyerjürgens.</blockquote>
Německo si stanovilo za cíl do roku 2020 vybudovat offshore větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 6,5 GW. <a href="https://energy-charts.de/power_inst_de.htm">Dle informací Fraunhoferova institutu</a> byly ke konci roku v provozu offshore větrné parky s celkovým instalovaným výkonem dosahujícím 7,48 GW, bezmála 6,5 GW z nich je připojených do přenosové soustavy TenneT.
Německé offshore elektrárny v roce 2019 vyrobily celkem 24,16 TWh, a podílely se tak 19,8 % na celkové výrobě elektřiny z větru v Německu, která dosáhla 122,07 TWh.
{„country“:“GER“,“type“:“BAR“,“from“:“2019-01-01″,“to“:“2019-12-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu v roce 2019 po jednotlivých zdrojích“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_generated_electricity_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-01-01″,“end_date“:“2019-12-31″,“lang“:“CZ“}
<h2>Rozvoj pevninské části přenosové soustavy</h2>
Zatímco rozvoj přenosové soustavy v Severním moři probíhá nad očekávání, s pevninskou částí je to přesně naopak. Z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě nových vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> probíhá výstavba vedení velmi pomalu.
To potvrzují i rok od roku rostoucí náklady Německa na tzv. redispečink, který je využíván jako prevence vzniku přetížení v soustavě. Předloni za ně Německo vyplatilo společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro">1,5 miliardy eur</a>.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT