Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
Ne všechny pobřežní oblasti jsou pro jejich instalaci vhodné, kdy hlavní překážkou může být přílišná hloubka moře. Tuto překážku nicméně mohou odstranit větrné turbíny na plovoucích platformách, které jsou k mořskému dnu pouze ukotveny lanem. Zároveň mohou být snadněji smontovány a usazeny v přístavu a následně odtaženy na místo, kde budou vyrábět elektřinu.
V Evropě vyrábí elektřinu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw" target="_blank" rel="noopener">již několik plovoucích větrných parků</a>, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-ctvrtleti-provozu-plovouci-vetrne-farmy-hywind-predcilo-ocekavani" target="_blank" rel="noopener">první zkušenosti z jejich provozu jsou zatím pozitivní</a>. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise" target="_blank" rel="noopener">Další jsou přitom v plánu</a>. Podobně jako u běžně kotvených turbín se dodavatelé snaží navyšovat jejich výkon, což má pomoci snížit náklady na elektřinu, kterou dodávají.
<h1>Nový rekordman na světě</h1>
Výrobce offshore větrných turbín MHI Vestas Offshore Wind nyní usadil na plovoucí platformu svou turbínu V164, která disponuje instalovaným výkonem 9,5 MW. <a href="https://mhivestasoffshore.com/first-ever-v164-9-5-mw-turbine-installed-on-a-floating-wind-project/" target="_blank" rel="noopener">To z ní podle společnosti v současné době činní vůbec největší a nejvýkonnější plovoucí turbínu na světě</a>.
Tato turbína je první z pěti, které spolu s jednou další 2MW turbínou budou následně tvořit plovoucí offshore větrný park Kincardine, jenž se bude nacházet přibližně 15 km od pobřeží Skotska. Hloubka moře se v této oblasti pohybuje okolo 60 až 80 metrů, což není vhodné pro instalaci konvenčních turbín, které jsou napevno kotveny k mořskému dnu. Tato první turbína by podle společnosti měla dorazit na místo budoucího parku v průběhu letošního prosince.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas Offshore Wind

Větrné elektrárny

Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři

Dle americké státní agentury Energy Information Administration (EIA) přibude letos rekordní nový výkon ve větrných elektrárnách v USA. Současný rekord 13,2 GW má hravě překonat letošní očekávaný přírůstek 23,5 GW. Lvím podílem se na novém instalovaném výkonu budou opět podílet americké státy Texas, Iowa a Oklahoma.
EIA <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45856#">publikovala výsledky</a> z tamního větrného průmyslu. Dle sběru dat americké agentury od developerů větrných parků by letošní rok mohl přinést více než 23 GW nového instalovaného výkonu. Dosavadní rekord o hodnotě 13,2 GW byl z roku 2012.
Letošní rok přitom nezačal nejlépe. Dle předběžných výsledků <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/produkce-uhli-usa-ma-byt-letos-nejnizsi-od-roku-1965-vyznamne-klesnout-ma-take-vyvoz">instituce EIA</a> bylo za prvních 8 měsíců letošního roku uvedeno v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/energeticti-odbornici-spojene-staty-pod-bidenem-zezelenaji/">USA</a> do provozu 5 GW výkonu ve větrných zdrojích. To by znamenalo 18,5 GW  nového výkonu za poslední čtyři měsíce, což naznačují současné developerské časové plány.
Na první pohled se může proporce výkonu uvedeného do provozu zdát zvláštní, ale jedná se o dlouhodobý trend. Už 5 GW z prvních osmi měsíců představuje druhé nejvyšší číslo, hned po roce 2009.
Jeden z hlavních důvodů silného přírůstku nového větrného výkonu je expirace současného daňového zvýhodnění, které se snižuje.
<h2>Texas pokračuje v dominanci</h2>
Co se týká umístění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vetrna-energetika-roce-2020-dosahla-rekordniho-rustu-navzdory-epidemii-koronaviru/">rekordního větrného výkonu</a>, nejedná se o žádné překvapení. Absolutně nejvíc nové výstavby je v americkém státě Texas. Na dalších dvou místech jsou Iowa a Oklahoma, které se na druhém a třetím místě pohybují i v celkovém instalovaném větrném výkonu.
Přidání rekordního instalovaného výkonu zvýší podíl větru v americkém elektroenergetickém mixu z 7,4 % (2019) na 8,8 % (2020), čímž si vítr pojistí dominanci mezi obnovitelnými zdroji. Dle predikce EIA by se podíl v mixu měl dále zvýšit na 10,3 % ke konci příštího roku.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Letošní rok bude pravděpodobně rekordní pro americký větrný průmysl

Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v Německu za rok 2020 aktuálně převyšuje 50 %. Německo by tak tento milník mohlo překonat i ve statistikách za celý rok. K situaci přispěla pandemie onemocnění COVID-19, příznivé podmínky pro výrobu OZE i jejich nadále rostoucí instalovaný výkon.
Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v Německu za dosavadní období roku 2020 dosahuje <a href="https://energy-charts.info/charts/renewable_share/chart.htm?l=en&amp;c=DE">dle údajů Fraunhoferova institutu</a> 52,5 %. To je o 6,3 procentního bodu více než podíl výroby OZE v roce 2019.
<figure id="attachment_89234" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2766px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png"><img class="size-full wp-image-89234" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png 2766w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-512x320.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-768x480.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-1024x640.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-725x453.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-800x500.png 800w" alt="" width="2766" height="1729" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl OZE na výrobě elektřiny v Německu v jednotlivých letech. Zdroj: energy-charts.de</figcaption></figure>
Nárůst podílu výroby „čisté“ nebo „zelené“ elektřiny podpořila v letošním roce řada faktorů. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren v Německu se mezi lednem a srpnem letošního roku <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2153186-german-renewables-on-track-to-reach-50pc-this-year">dle údajů agentury Argus</a> zvýšil o 870 MW, a na konci srpna tak dosahoval přibližně 55 GW. Přírůstek instalovaného výkonu offshore větrných elektráren je letos předpokládán ve výši 1,5 GW. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren dosahoval na konci srpna celkem 52,39 GW, což je o 2,46 GW více než na konci loňského roku.
Příznivé byly i podmínky pro výrobu OZE. Solární elektrárny zaznamenaly rekordní výrobu, když již v průběhu října překonaly svoji loňskou výrobu o zhruba 1 TWh a celkově <a href="https://www.eon.de/de/eonerleben/oekostrom-rekord-so-viele-erneuerbare-wie-noch-nie.html">vyrobily rekordních 43 TWh elektřiny</a>. Pozadu nezůstala ani výroba z větru, která <a href="https://energy-charts.info/charts/energy/chart.htm?l=en&amp;c=DE&amp;interval=year&amp;year=-1">aktuálně dosahuje více než 108 TWh</a>. Orkán Kirsten, který se Evropou prohnal na konci srpna měl za následek rekordních 61 GW výkonu dodaného z větrných a solárních elektráren do německé přenosové soustavy.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
K nárůstu podílu OZE přispěl i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nemecku-francii-italii-zrejme-dosahla-sveho-dna-dale-klesa-uk-spanelsku/">pokles spotřeby elektřiny</a> mezi březnem a červnem způsobený omezeními zaměřenými na zastavení šíření koronaviru a fakt, že dodávky výkonu z OZE do elektrizační soustavy jsou vlivem jejich nízkých mezních nákladů, a tedy i pozice v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> upřednostňovány.
<h2>Únor jako rekordní měsíc</h2>
Únor 2020 vytvořil nový rekord v oblasti dodávek „zelené“ elektřiny, když za jeho 29 dní bylo vyrobeno <a href="https://www.eon.de/de/eonerleben/oekostrom-rekord-so-viele-erneuerbare-wie-noch-nie.html">celkem 26,7 TWh elektřiny z OZE</a>. Více než v kterémkoliv jiném měsíci. Únor překonal dosavadní rekord z března 2019 s 24,4 TWh, i přesto, že tento měsíc měl k dobru další 2 dny.
Hlavním důvodem vysoké výroby OZE byly především příhodné větrné podmínky. Větrné elektrárny na moři i na pevnině, podpořené hurikánem Sabine, vyprodukovaly jen v únoru více než 20,3 TWh elektřiny a dodaly tak přibližně 76 % „zelené“ elektřiny vyrobené v únoru.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Podíl OZE na výrobě elektřiny v Německu letos přesahuje 50 %. Solární elektrárny dosáhly nového rekordu

Větrné elektrárny jsou jedním z hlavních nástrojů, na které vsází řada zemí pro dekarbonizaci svých energetických systémů. V případě offshore větrných turbín se v posledních letech výrobci stále více zaměřují na jejich zvětšování, aby snížili náklady dodávanou elektřinu. Konsorcium společností aktivních v odvětví větrné energetiky nyní staví největší testovací zařízení na světě, které má vývoj stále větších turbín usnadnit.
S prudkým růstem instalovaného výkonu větrných turbín na souši, především v Evropě, se stále více pozornosti věnuje instalacím na moři, kde turbíny nenaráží na odpor obyvatel či přísné regulace pro jejich výstavbu. Výstavba a provoz elektráren je na moři nicméně náročnější, a tak se výrobci turbín snaží zvětšovat jejich velikost, aby snížili jednotkové náklady na jejich výstavbu a údržbu.
Není tomu tak dávno, co společnost GE Renewable Energy představila a <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">zprovoznila první prototyp své 12MW větrné turbíny Haliade-X</a>. Pozadu však nezůstává ani konkurence, evropský výrobce turbín Siemens Gamesa letos představil <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">návrh ještě větší turbíny, která má dosahovat výkonu až 15 MW</a>.
Konstrukce takto velkých turbín s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru" target="_blank" rel="noopener">lopatkami delšími než 100 metrů</a> klade vysoké nároky na použité materiály a technologie, které je nutné důsledně otestovat. Konsorcium společností GE Renewable Energy, LM Wind Power a TNO se tak rozhodlo pro <a href="https://www.tno.nl/en/about-tno/news/2020/8/tno-supports-construction-largest-wind-turbine-rotor-test-rig/" target="_blank" rel="noopener">výstavbu největšího testovacího zařízení pro rotory větrných turbín na světě</a>. Výstavba zařízení, které roste v Nizozemsku a je spolufinancováno tamní vládou, by měla být dokončena letos na podzim.
<blockquote>„Větší turbíny jsou nezbytné pro formování tak nezbytné transformace energetiky. Bez inovací by byly větší turbíny příliš těžké a také nákladné, aby byly komerčně životaschopné. Svižná inovace v návrhu lopatek a rotorů větrných turbín, materiálů, výstavby a výroby umožnily zvětšování offshore větrných turbín a zvýšily jejich atraktivitu na celém světě,“ uvedl Peter Eecen, manažer u TNO Wind Energy pro výzkum a vývoj.</blockquote>
Testovací zařízení umožní prověřit odolnost a dynamické chování rotorů větrných turbín pod enormním zatížením způsobeným obřími lopatkami. Tyto znalosti následně společnostem umožní vylepšit návrhy jejich turbín.
<blockquote>„S tímto inovativním zařízením budeme schopni sami ověřit ložiska a systémy, které upevňují lopatky větrných turbín k rotoru a umožňují natáčení lopatek pro maximalizaci zachycené energie a zároveň snižují zatížení turbíny,“ řekl Hanif Mashal, viceprezident LM Wind Power Engineering.</blockquote>
Úvodní fotografie: Ilustrace zařízení pro testování rotorů větrných turbín. Autor: IDOM

V Nizozemsku roste největší zařízení na testovaní rotorů větrných turbín na světě

Novela zákona plánovaná spolkovým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem vyvolává v Německu rozruch. Provozovatelé větrných farem na moři možná brzy budou muset platit za to, aby mohli být připojení k elektrizační soustavě a vyrábět elektřinu. Odpor ze strany jednotlivých spolkových zemí a velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny roste z důvodu obav, že tento krok se projeví ve zdražení elektrické energie z větru.
Celá věc má být regulována novým zákonem o větrné energii na moři (WindSeeG), který je v současné době v parlamentním procesu. Vláda schválila novelu zákona na začátku června, Bundestagu by jej měl schválit na konci září.
Návrh upravuje podmínky, za nichž je uchazečům povolena výstavba offshore větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Pro úspěch v aukci je základním kritériem výše požadované odměny za vyrobenou jednotku elektrické energie. Aktuálně uspějí v aukci nejnižší nabídky.
Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA).
Developeři a provozovatelé větrných parků však stále těží z výhody toho, že nemusí hradit náklady za připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 EUR/MWh, v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Náklady na připojení jsou aktuálně hrazeny provozovatelem přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-86568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part-512x341.jpg 512w" alt="" width="640" height="426" /></a>
<h2>Poplatek za vítězství v aukci</h2>
Novela zákona přichází se změnou, kterou je zavedení druhé nabídkové složky soutěžené v druhém nabídkovém kole, které má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Developeři mají v tomto kole možnost nabídnout cenu, kterou budou ochotni za vítězství v aukci zaplatit. Tato aukce organizovaná německým síťovým regulátorem bude probíhat dynamicky, a developeři se tak budou moci v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby vyhrála ekonomicky nejsilnější nabídka.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, v odvětví nazývaným jako „vstupní poplatek“, nebo „penále“. Tato změna dle ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) umožní snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-76978" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-1024x767.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-800x599.jpg 800w" alt="" width="1280" height="959" /></a>
<h2>Obavy z nárůstu cen za energii z větru</h2>
Odvěcí očekává vážné důsledky. „Druhá nabídková složka“ zvyšuje investiční rizika, a nevyhnutelně tak vede k vyšším nákladům na výrobu elektřiny, tvrdí Německá asociace provozovatelů větrných elektráren na moři (BWO). Pravděpodobnost realizace projektu se navíc snižuje, protože potenciální provozovatelé by mohli od výstavby projektu následně upustit.
Současně tato změna znamená, že úspěšnými by v aukcích byli uchazeči s vysokou rizikovou afinitou, z trhu by byli vytlačeni středně velcí developeři a komunální podniky, a byla by snížena rozmanitost účastníků. Celkově by se podle BWO Německo stalo neatraktivním jako investiční místo pro větrné elektrárny na moři v konkurenci s ostatními evropskými zeměmi.
<blockquote>„Pokud je to odpověď spolkové vlády na rostoucí poptávku po zelené elektřině, zbytečně touto německou speciální cestou brzdíme energetickou a vodíkovou transformaci,“ uvedl generální ředitel BWO, Stefan Thimm.
„Snížení rozmanitosti aktérů, které by podle mého názoru bylo jedním z důsledků druhé složky nabídky, nakonec bude znamenat zdražení pro všechny. Druhá složka nabídky odrazuje investory. To by pro Německo znamenalo ztrátu v konkurenci jiných lokalit. Nakonec tím ohrožujeme cíle expanze,“ uvedl k problematice <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-neues-gesetz-zahlen-windparkbetreiber-bald-eintrittsgeld-fuer-die-stromproduktion/26069444.html?share=twitter&amp;ticket=ST-4815195-x6ysWWmGTsMbbfDewNpN-ap5">pro deník Handelsblatt</a> ministr životního prostředí Dolního Saska, Olaf Lies.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg"><img class="size-full wp-image-44916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-768x530.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-1024x707.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-725x500.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-800x552.jpg 800w" alt="offshore větrná elektrárna" width="2048" height="1413" /></a></blockquote>
<h2>Doporučením odvětví je zavedení podpory formou contracts for difference</h2>
BWO navrhuje následovat příklad Velké Británie, Dánska nebo Francie, kde je podpora soutěžena v podobě tzv. „smluv o rozdílu“ (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference">contracts for difference</a> – CfD). Uchazeč tak stanoví svou nabídkovou cenu, za kterou by prodal elektřinu ze své větrné farmy, pokud by byla nabídka přijata. Pokud je tržní cena elektřiny pod nabídkovou cenou, obdrží provozovatel příspěvek ve výši rozdílu těchto cen. Pokud je tržní cena vyšší než nabídková cena, musí naopak provozovatel tento rozdíl zaplatit.
<blockquote>„Návrh ministerstva hospodářství nezapadá do evropského systému. Mezitím se ukázalo, že smlouvy o rozdílu jsou účinné a úspěšné. Měli bychom tento model sledovat a iniciovat změnu systému nyní,“ uvádí Lies, který je tak podporuje postoj BWO.</blockquote>
BMWi CfD modely odmítá a uvádí, že neexistuje potřeba pro přechod na tuto podobu vyplácení podpory. Provozovatelé jsou dle ministerstva schopni se proti cenovým rizikům stále jednodušeji zajišťovat na trhu, například prostřednictvím dohod o přímém nákupu.
<blockquote>„Zavedení smluv o rozdílu by tomuto vývoji bránilo,“ tvrdí BMWi.</blockquote>
S ohledem na aktuální novelu zákona vidí ohrožení pro expanzní cíle pro větrnou energii na moři i samotní developeři. V celosvětové konkurenci investic do obnovitelných zdrojů energie je Německo díky podobě svých aukcí „stěží konkurenceschopné“, uvádí Anja-Isabel Dotzenrath, vedoucí RWE Renewables. Investoři do značné míry souhlasí, německý model má příliš mnoho nevýhod pro společnost, pro dodavatelský průmysl a také pro investory.
<h2>Nové vyšší cíle pro rozvoj offshore větrných elektráren</h2>
Německá vláda přikládá větrné energii na moři velký význam. Nový WindSeeG je tak rovněž určen k navýšení cílů pro rozšíření těchto zdrojů v Severním a Baltském moři z 15 na 20 GW do roku 2030.<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040?fbclid=IwAR1byTsfe07lFqdLsCHMTT1dTD3gzgqFynu5k3bhKaDZA5jF9EDLzHtHGSo"> Do roku 2040 má potom jejich instalovaný výkon vzrůst na 40 GW</a>.

Německo: Provozovatelé větrných elektráren na moři by mohli namísto čerpání podpory státu platit

Energetická skupina ČEZ prodala dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko investičnímu fondu KGAL. Prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce roku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Zahájení prodeje hlavní části polských aktiv, kterými jsou černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów a další aktiva mimo firem podnikajících v moderních energetických službách (ESCO) by podle něj ČEZ rád zahájil v druhé polovině letošního roku.
Cenu prodeje větrných projektů Novák neuvedl. &#8222;Jde o rozprodej portfolia společnosti Eco-Wind, jejíž pozůstatky v Polsku máme. Původně jsme plánovali postavit v Polsku portfolio větrných elektráren, pak ale došlo ke změně legislativy a většinu projektů jsme nebyli schopni realizovat. Tak jsme se rozhodli ty projekty dotáhnout do nějakého stavu povolovacího procesu &#8211; územní rozhodnutí, stavební povolení, přípojka. Už ale nechceme jít do toho rizika, že to budeme fyzicky stavět my,&#8220; uvedl Novák. &#8222;Obnovitelné zdroje v Polsku dál rozvíjet nebudeme,&#8220; dodal.
Skupina KGAL je nezávislým správcem investic a aktiv s objemem investic 20,2 miliardy eur (529 miliard korun). Investice zaměřuje na dlouhodobé kapitálové investice do nemovitostí, infrastruktury a letectví. Skupina byla založena před více než 50 lety, působí v celé Evropě a má sídlo v Grünwaldu u Mnichova.
<figure id="attachement_5538" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/3421492493_902483bb2a_o1-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/3421492493_902483bb2a_o1-800x600.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
U plánovaného prodeje elektráren Skawina a Chorzów je podle Nováka výhodou to, že jsou také teplárnami. &#8222;Proces prodeje těchto zdrojů chceme zahájit ještě v letošním roce,&#8220; uvedl Novák. Zopakoval, že prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.
ČEZ minulý týden oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Ta je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Novák to dnes nepotvrdil. &#8222;To, s kým se bavíme, nekomentujeme,&#8220; uvedl. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad měl možnost se proti rozhodnutí odvolat k bulharskému nejvyššímu soudu, 14denní lhůta uplynula v pondělí. &#8222;Zatím nevíme jestli se odvolali, nebo ne. Pokud se neodvolali, musí se úřad k záležitosti vrátit a znovu rozhodnout, doufejme tentokrát v náš prospěch,&#8220; dodal Novák.

Společnosti

ČEZ prodal dva polské projekty větrných elektráren fondu KGAL

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/breakthrough-in-the-ongoing-german-dispute-over-wind-and-solar-energy/">EURACTIV</a> informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.
<h2>Na mrtvém bodě</h2>
Bodem, na kterém vyjednávání zamrzla, bylo kontroverzní rozhodnutí o <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel">povinné minimální vzdálenosti 1 kilometr</a> mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. Nyní se koalice dohodla, že o platnosti tohoto pravidla na svém území si rozhodne každá spolková země sama.
Tamní ministr hospodářství Peter Altmaier ze strany CDU kompromis uvítal slovy: „dobrý den pro ochranu klimatu v Německu“. Podobně kompromis viděla i ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzová z koaliční strany Sociální demokraté.
Kontroverzní pravidlo jednoho kilometru, které blokovalo další debatu ohledně podpory <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo">obnovitelných zdrojů v Německu</a>, nejvíce podporoval kruh konzervativních podnikatelů blízkých straně CDU/CSU.
<h2>Omezení potenciálu větrníků o 20 až 50 %</h2>
V souvislosti s pravidlem různé studie ukázaly, že zmíněné pravidlo jednoho kilometru pro větrné turbíny bez dalších regionálních specifikací by snížilo potenciál pro výstavbu nových větrných elektráren o 20-50 %. To by víceméně znemožnilo Německu dosáhnout ambiciózního cíle mít 65 % obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu do roku 2030, kterého bude už tak velice složité dosáhnout.
Některé spolkové země již naznačily, že by chtěly pro sebe menší vzdálenost než jeden kilometr. Ale například Bavorsko chce zůstat u svého ještě striktnějšího omezení, které zadává povinnou minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližší obydlenou zónou jako desetinásobek výšky větrné elektrárny. To by například pro dvousetmetrovou elektrárnu znamenalo vzdálenost 2 km.
<h2>Velká úleva pro solární průmysl</h2>
Díky vyřešení problému s větrnými elektrárnami se mohla zrušit i <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-kolabuji-limit-podporu-by-mohl-byt-vycerpan-jiz-lete">dotovaná hranice 52 GW</a> instalovaného výkonu pro solární průmysl, které by se mohlo dosáhnout již do konce května.
Nová legislativa také zjednoduší a urychlí plánování a schvalovací proces. Navíc se zavedou pravidelné revize plánu rozvoje obnovitelných zdrojů spolkových zemí a celého státu.
Autor úvodní fotografie: Daxis