Větrné elektrárny jsou jedním z hlavních nástrojů, na které vsází řada zemí pro dekarbonizaci svých energetických systémů. V případě offshore větrných turbín se v posledních letech výrobci stále více zaměřují na jejich zvětšování, aby snížili náklady dodávanou elektřinu. Konsorcium společností aktivních v odvětví větrné energetiky nyní staví největší testovací zařízení na světě, které má vývoj stále větších turbín usnadnit.
S prudkým růstem instalovaného výkonu větrných turbín na souši, především v Evropě, se stále více pozornosti věnuje instalacím na moři, kde turbíny nenaráží na odpor obyvatel či přísné regulace pro jejich výstavbu. Výstavba a provoz elektráren je na moři nicméně náročnější, a tak se výrobci turbín snaží zvětšovat jejich velikost, aby snížili jednotkové náklady na jejich výstavbu a údržbu.
Není tomu tak dávno, co společnost GE Renewable Energy představila a <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">zprovoznila první prototyp své 12MW větrné turbíny Haliade-X</a>. Pozadu však nezůstává ani konkurence, evropský výrobce turbín Siemens Gamesa letos představil <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/novy-golias-poli-vetrne-energetiky-sg-predstavila-nejvetsi-turbinu-sveta" target="_blank" rel="noopener">návrh ještě větší turbíny, která má dosahovat výkonu až 15 MW</a>.
Konstrukce takto velkých turbín s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru" target="_blank" rel="noopener">lopatkami delšími než 100 metrů</a> klade vysoké nároky na použité materiály a technologie, které je nutné důsledně otestovat. Konsorcium společností GE Renewable Energy, LM Wind Power a TNO se tak rozhodlo pro <a href="https://www.tno.nl/en/about-tno/news/2020/8/tno-supports-construction-largest-wind-turbine-rotor-test-rig/" target="_blank" rel="noopener">výstavbu největšího testovacího zařízení pro rotory větrných turbín na světě</a>. Výstavba zařízení, které roste v Nizozemsku a je spolufinancováno tamní vládou, by měla být dokončena letos na podzim.
<blockquote>„Větší turbíny jsou nezbytné pro formování tak nezbytné transformace energetiky. Bez inovací by byly větší turbíny příliš těžké a také nákladné, aby byly komerčně životaschopné. Svižná inovace v návrhu lopatek a rotorů větrných turbín, materiálů, výstavby a výroby umožnily zvětšování offshore větrných turbín a zvýšily jejich atraktivitu na celém světě,“ uvedl Peter Eecen, manažer u TNO Wind Energy pro výzkum a vývoj.</blockquote>
Testovací zařízení umožní prověřit odolnost a dynamické chování rotorů větrných turbín pod enormním zatížením způsobeným obřími lopatkami. Tyto znalosti následně společnostem umožní vylepšit návrhy jejich turbín.
<blockquote>„S tímto inovativním zařízením budeme schopni sami ověřit ložiska a systémy, které upevňují lopatky větrných turbín k rotoru a umožňují natáčení lopatek pro maximalizaci zachycené energie a zároveň snižují zatížení turbíny,“ řekl Hanif Mashal, viceprezident LM Wind Power Engineering.</blockquote>
Úvodní fotografie: Ilustrace zařízení pro testování rotorů větrných turbín. Autor: IDOM

Větrné elektrárny

V Nizozemsku roste největší zařízení na testovaní rotorů větrných turbín na světě

Novela zákona plánovaná spolkovým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem vyvolává v Německu rozruch. Provozovatelé větrných farem na moři možná brzy budou muset platit za to, aby mohli být připojení k elektrizační soustavě a vyrábět elektřinu. Odpor ze strany jednotlivých spolkových zemí a velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny roste z důvodu obav, že tento krok se projeví ve zdražení elektrické energie z větru.
Celá věc má být regulována novým zákonem o větrné energii na moři (WindSeeG), který je v současné době v parlamentním procesu. Vláda schválila novelu zákona na začátku června, Bundestagu by jej měl schválit na konci září.
Návrh upravuje podmínky, za nichž je uchazečům povolena výstavba offshore větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Pro úspěch v aukci je základním kritériem výše požadované odměny za vyrobenou jednotku elektrické energie. Aktuálně uspějí v aukci nejnižší nabídky.
Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA).
Developeři a provozovatelé větrných parků však stále těží z výhody toho, že nemusí hradit náklady za připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 EUR/MWh, v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Náklady na připojení jsou aktuálně hrazeny provozovatelem přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-86568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part-512x341.jpg 512w" alt="" width="640" height="426" /></a>
<h2>Poplatek za vítězství v aukci</h2>
Novela zákona přichází se změnou, kterou je zavedení druhé nabídkové složky soutěžené v druhém nabídkovém kole, které má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Developeři mají v tomto kole možnost nabídnout cenu, kterou budou ochotni za vítězství v aukci zaplatit. Tato aukce organizovaná německým síťovým regulátorem bude probíhat dynamicky, a developeři se tak budou moci v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby vyhrála ekonomicky nejsilnější nabídka.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, v odvětví nazývaným jako „vstupní poplatek“, nebo „penále“. Tato změna dle ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) umožní snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-76978" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-1024x767.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-800x599.jpg 800w" alt="" width="1280" height="959" /></a>
<h2>Obavy z nárůstu cen za energii z větru</h2>
Odvěcí očekává vážné důsledky. „Druhá nabídková složka“ zvyšuje investiční rizika, a nevyhnutelně tak vede k vyšším nákladům na výrobu elektřiny, tvrdí Německá asociace provozovatelů větrných elektráren na moři (BWO). Pravděpodobnost realizace projektu se navíc snižuje, protože potenciální provozovatelé by mohli od výstavby projektu následně upustit.
Současně tato změna znamená, že úspěšnými by v aukcích byli uchazeči s vysokou rizikovou afinitou, z trhu by byli vytlačeni středně velcí developeři a komunální podniky, a byla by snížena rozmanitost účastníků. Celkově by se podle BWO Německo stalo neatraktivním jako investiční místo pro větrné elektrárny na moři v konkurenci s ostatními evropskými zeměmi.
<blockquote>„Pokud je to odpověď spolkové vlády na rostoucí poptávku po zelené elektřině, zbytečně touto německou speciální cestou brzdíme energetickou a vodíkovou transformaci,“ uvedl generální ředitel BWO, Stefan Thimm.
„Snížení rozmanitosti aktérů, které by podle mého názoru bylo jedním z důsledků druhé složky nabídky, nakonec bude znamenat zdražení pro všechny. Druhá složka nabídky odrazuje investory. To by pro Německo znamenalo ztrátu v konkurenci jiných lokalit. Nakonec tím ohrožujeme cíle expanze,“ uvedl k problematice <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-neues-gesetz-zahlen-windparkbetreiber-bald-eintrittsgeld-fuer-die-stromproduktion/26069444.html?share=twitter&amp;ticket=ST-4815195-x6ysWWmGTsMbbfDewNpN-ap5">pro deník Handelsblatt</a> ministr životního prostředí Dolního Saska, Olaf Lies.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg"><img class="size-full wp-image-44916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-768x530.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-1024x707.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-725x500.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-800x552.jpg 800w" alt="offshore větrná elektrárna" width="2048" height="1413" /></a></blockquote>
<h2>Doporučením odvětví je zavedení podpory formou contracts for difference</h2>
BWO navrhuje následovat příklad Velké Británie, Dánska nebo Francie, kde je podpora soutěžena v podobě tzv. „smluv o rozdílu“ (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference">contracts for difference</a> – CfD). Uchazeč tak stanoví svou nabídkovou cenu, za kterou by prodal elektřinu ze své větrné farmy, pokud by byla nabídka přijata. Pokud je tržní cena elektřiny pod nabídkovou cenou, obdrží provozovatel příspěvek ve výši rozdílu těchto cen. Pokud je tržní cena vyšší než nabídková cena, musí naopak provozovatel tento rozdíl zaplatit.
<blockquote>„Návrh ministerstva hospodářství nezapadá do evropského systému. Mezitím se ukázalo, že smlouvy o rozdílu jsou účinné a úspěšné. Měli bychom tento model sledovat a iniciovat změnu systému nyní,“ uvádí Lies, který je tak podporuje postoj BWO.</blockquote>
BMWi CfD modely odmítá a uvádí, že neexistuje potřeba pro přechod na tuto podobu vyplácení podpory. Provozovatelé jsou dle ministerstva schopni se proti cenovým rizikům stále jednodušeji zajišťovat na trhu, například prostřednictvím dohod o přímém nákupu.
<blockquote>„Zavedení smluv o rozdílu by tomuto vývoji bránilo,“ tvrdí BMWi.</blockquote>
S ohledem na aktuální novelu zákona vidí ohrožení pro expanzní cíle pro větrnou energii na moři i samotní developeři. V celosvětové konkurenci investic do obnovitelných zdrojů energie je Německo díky podobě svých aukcí „stěží konkurenceschopné“, uvádí Anja-Isabel Dotzenrath, vedoucí RWE Renewables. Investoři do značné míry souhlasí, německý model má příliš mnoho nevýhod pro společnost, pro dodavatelský průmysl a také pro investory.
<h2>Nové vyšší cíle pro rozvoj offshore větrných elektráren</h2>
Německá vláda přikládá větrné energii na moři velký význam. Nový WindSeeG je tak rovněž určen k navýšení cílů pro rozšíření těchto zdrojů v Severním a Baltském moři z 15 na 20 GW do roku 2030.<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040?fbclid=IwAR1byTsfe07lFqdLsCHMTT1dTD3gzgqFynu5k3bhKaDZA5jF9EDLzHtHGSo"> Do roku 2040 má potom jejich instalovaný výkon vzrůst na 40 GW</a>.

Německo: Provozovatelé větrných elektráren na moři by mohli namísto čerpání podpory státu platit

Energetická skupina ČEZ prodala dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko investičnímu fondu KGAL. Prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce roku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Zahájení prodeje hlavní části polských aktiv, kterými jsou černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów a další aktiva mimo firem podnikajících v moderních energetických službách (ESCO) by podle něj ČEZ rád zahájil v druhé polovině letošního roku.
Cenu prodeje větrných projektů Novák neuvedl. &#8222;Jde o rozprodej portfolia společnosti Eco-Wind, jejíž pozůstatky v Polsku máme. Původně jsme plánovali postavit v Polsku portfolio větrných elektráren, pak ale došlo ke změně legislativy a většinu projektů jsme nebyli schopni realizovat. Tak jsme se rozhodli ty projekty dotáhnout do nějakého stavu povolovacího procesu &#8211; územní rozhodnutí, stavební povolení, přípojka. Už ale nechceme jít do toho rizika, že to budeme fyzicky stavět my,&#8220; uvedl Novák. &#8222;Obnovitelné zdroje v Polsku dál rozvíjet nebudeme,&#8220; dodal.
Skupina KGAL je nezávislým správcem investic a aktiv s objemem investic 20,2 miliardy eur (529 miliard korun). Investice zaměřuje na dlouhodobé kapitálové investice do nemovitostí, infrastruktury a letectví. Skupina byla založena před více než 50 lety, působí v celé Evropě a má sídlo v Grünwaldu u Mnichova.
<figure id="attachement_5538" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/3421492493_902483bb2a_o1-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/3421492493_902483bb2a_o1-800x600.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
U plánovaného prodeje elektráren Skawina a Chorzów je podle Nováka výhodou to, že jsou také teplárnami. &#8222;Proces prodeje těchto zdrojů chceme zahájit ještě v letošním roce,&#8220; uvedl Novák. Zopakoval, že prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.
ČEZ minulý týden oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Ta je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Novák to dnes nepotvrdil. &#8222;To, s kým se bavíme, nekomentujeme,&#8220; uvedl. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad měl možnost se proti rozhodnutí odvolat k bulharskému nejvyššímu soudu, 14denní lhůta uplynula v pondělí. &#8222;Zatím nevíme jestli se odvolali, nebo ne. Pokud se neodvolali, musí se úřad k záležitosti vrátit a znovu rozhodnout, doufejme tentokrát v náš prospěch,&#8220; dodal Novák.

Společnosti

ČEZ prodal dva polské projekty větrných elektráren fondu KGAL

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Obnovitelné zdroje

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Největší offshore větrná elektrárna na světě dostala zelenou. V provozu má být do 3 let

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/breakthrough-in-the-ongoing-german-dispute-over-wind-and-solar-energy/">EURACTIV</a> informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.
<h2>Na mrtvém bodě</h2>
Bodem, na kterém vyjednávání zamrzla, bylo kontroverzní rozhodnutí o <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel">povinné minimální vzdálenosti 1 kilometr</a> mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. Nyní se koalice dohodla, že o platnosti tohoto pravidla na svém území si rozhodne každá spolková země sama.
Tamní ministr hospodářství Peter Altmaier ze strany CDU kompromis uvítal slovy: „dobrý den pro ochranu klimatu v Německu“. Podobně kompromis viděla i ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzová z koaliční strany Sociální demokraté.
Kontroverzní pravidlo jednoho kilometru, které blokovalo další debatu ohledně podpory <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spolecnym-aukcim-nemecku-stale-dominuji-vyhradne-solarni-elektrarny-vyjimkou-nebylo-dubnove-kolo">obnovitelných zdrojů v Německu</a>, nejvíce podporoval kruh konzervativních podnikatelů blízkých straně CDU/CSU.
<h2>Omezení potenciálu větrníků o 20 až 50 %</h2>
V souvislosti s pravidlem různé studie ukázaly, že zmíněné pravidlo jednoho kilometru pro větrné turbíny bez dalších regionálních specifikací by snížilo potenciál pro výstavbu nových větrných elektráren o 20-50 %. To by víceméně znemožnilo Německu dosáhnout ambiciózního cíle mít 65 % obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu do roku 2030, kterého bude už tak velice složité dosáhnout.
Některé spolkové země již naznačily, že by chtěly pro sebe menší vzdálenost než jeden kilometr. Ale například Bavorsko chce zůstat u svého ještě striktnějšího omezení, které zadává povinnou minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližší obydlenou zónou jako desetinásobek výšky větrné elektrárny. To by například pro dvousetmetrovou elektrárnu znamenalo vzdálenost 2 km.
<h2>Velká úleva pro solární průmysl</h2>
Díky vyřešení problému s větrnými elektrárnami se mohla zrušit i <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-kolabuji-limit-podporu-by-mohl-byt-vycerpan-jiz-lete">dotovaná hranice 52 GW</a> instalovaného výkonu pro solární průmysl, které by se mohlo dosáhnout již do konce května.
Nová legislativa také zjednoduší a urychlí plánování a schvalovací proces. Navíc se zavedou pravidelné revize plánu rozvoje obnovitelných zdrojů spolkových zemí a celého státu.
Autor úvodní fotografie: Daxis

Německo

Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny

Spojené království očekává pro rok 2020 instalace nových větrných elektráren o instalovaném výkonu ve výši 0,98 GW. Zejména v souvislosti se současnou pandemií koronaviru byl předpoklad snížen z původně očekávaných 1,22 GW. 
Před pandemií koronaviru očekávalo Spojené království pro rok 2020 instalaci nových větrných elektráren o instalovaném výkonu ve výši 1,22 GW. Koronavirus způsobil pokles odhadovaného přírůstku instalovaného elektrického výkonu na rok 2020 téměř o pětinu na 0,98 GWe. Ve srovnání s rokem 2019 je propad ještě znatelnější, postaveno bylo v instalovaném výkonu 2,5krát více větrných elektráren, konkrétně 2,47 GW.
<blockquote>„V globálním měřítku se Spojené království stalo jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu s větrnými elektrárnami. Instalovaný výkon se zvýšil z 1,34 GW v roce 2010 na 9,97 GW v roce 2019. Současná pandemie koronaviru může provoz větrných elektráren ztížit“, uvedl Somik Das, hlavní energetický analytik GlobalData.</blockquote>
Pokles instalací je způsoben pozastavením výroby vlivem vládních nařízení. Mezi společnosti postižené vládním nařízením patří naříklad i Siemens Gamesa Renewable Energy. Navzdory tomu, že některé výrobní společnosti již postupně obnovují provoz, pozastavení výroby již s největší pravděpodobností nebude možné dohnat.
<blockquote>„Od zavedená vládních nařízení průměrná poptávka po elektrické energii ve Spojeném království klesla o 13 %. Výkon stávajících větrných farem by se mohl výrazně snížit v důsledku pozastavení chodu dodavatelského řetězce, zákazu cestování a odložené údržby. Vlivem těchto nedostatků může docházet ke zpoždění provozních a údržbářských prací. Za normálních okolností oprava zlomeného rotoru nebo převodovky netrvá déle než měsíc, ale nyní by mohla oprava zabrat i déle něž šest měsíců, což je docela významné pro větrný průmysl jako celek“, dále uvádí Somik Das.</blockquote>

Spojené království očekává letos vlivem koronaviru o pětinu nižší přírůstek výkonu větrných elektráren

Na začátku března v Německu proběhlo druhé letošní kolo samostatných aukcí na výstavbu velkých solárních a větrných elektráren. Oproti minulému kolu z února se ceny téměř nezměnily, solární elektrárny zaznamenaly mírný nárůst, větrné naopak nepatrný pokles. Mírné změny, které vyvolala pandemie koronaviru, však nastaly v případě procedury vyhodnocení aukcí.
S ohledem na současnou situaci vyvolanou pandemií koronaviru, kdy došlo k přerušení dodavatelského řetězce v mnoha odvětvích, německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nebude oficiálně oznamovat podrobné výsledky aukcí na internetu, jelikož by tímto okamžikem vyplynuly pro účastníky závazné termíny, do kterých musí splnit své povinnosti. Developeři úspěšných projektů by však měli obdržet písemné potvrzení, že jim na vysoutěženou podporu vznikne nárok.
Regulátor nicméně zveřejnil objem vysoutěženého výkonu spolu s nejnižší a nejvyšší vysoutěženou cenou.
V případě aukce pro větrné elektrárny došlo <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/unorova-aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nezaplnila-ceny-skoncily-u-stanoveneho-stropu" target="_blank" rel="noopener">oproti minulému kolu z února</a>, ve kterém průměrná vysoutěžená cena činila 61,8 EUR/MWh, k mírnému poklesu. Přestože regulátor nabídl k soutěžení 300 MW, tedy třetinový objem oproti únoru, aukce se opět z důvodu nedostatku nových projektů nezaplnila.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Wind_Onshore/Gebotstermin_01_03_2020/Gebotstermin_01_03_20_node.html" target="_blank" rel="noopener">Podle dat BNetzA v aukci nakonec uspělo 20 projektů o celkovém výkonu 150,1 MW</a>. Nejnižší vysoutěžená cena byla 57,4 EUR/MWh, nejvyšší poté 62 EUR/MWh, tedy strop stanovený regulátorem. Vážený průměr všech vysoutěžených cen dosáhl 60,7 EUR/MWh.
<h2>Solární aukci tradičně ovládlo Bavorsko</h2>
V případě solárních elektráren německý regulátor v březnové aukci nabídl k soutěžení celkem 300 MW výkonu a aukce byla zcela zaplněna.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Solaranlagen/Gebotstermin_01_03_2020/gebotstermin_01_03_2020_node.html" target="_blank" rel="noopener">V aukci nakonec uspělo 51 projektů o celkovém výkonu 301,2 MW</a>, nejvyšší počet úspěšných nabídek již tradičně pocházel z Bavorska, a to celkem 34. Nejnižší vysoutěžená cena činila 46,4 EUR/MWh, nejvyšší 54,8 EUR/MWh. Vážený průměr všech vysoutěžených cen <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-probehla-prvni-letosni-aukce-fotovoltaiky-prumerna-cena-neklesla-50-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">oproti minulému kolu</a> mírně vzrostl na 51,8 EUR/MWh.

Aukce pro větrné elektrárny v Německu se opět nezaplnila, solárních projektů byl dostatek

Pandemie koronaviru dorazila pomalu ale jistě i do odvětví obnovitelných zdrojů u našeho západního souseda. Po zbrzdění dodávek materiálu z Číny, nemá nyní elektrárny kdo stavět.
Masová opatření proti šíření koronaviru se se zpožděním začínají projevovat i v energetice, a to i v německém sektoru obnovitelných zdrojů. Se zprávou přišly několik dní po sobě německý deník <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/solar-and-wind-energy-expansion-germany-faces-paralysis-due-coronavirus">Tagesspiegel</a> a web Pv-magazine.
Zatímco v prvních dvou měsících letošního roku došlo k poklesu produkce komponent pro solární a větrné projekty v Číně, v Německu se jejich nedostatek začíná projevovat až v posledních týdnech. Taiwan i Čína odhadují, že koncem března pojedou fabriky na solární panely a střídače po únorovém útlumu opět alespoň na<a href="https://www.pv-magazine.de/2020/03/20/pv-info-link-sieht-welleneffekte-von-covid-19/"> 80 % své kapacity</a>.
„Nicméně pokračující vlna koronaviru hrozí ekonomickou krizí se znatelným dopadem na výrobní sektor a na globální poptávku v měsících březnu a dubnu,“uvedla Corrine Lin, analytička PV Info Link.
V Německu nyní firmy EPC, které mají stavět zejména větší projekty v řádech MW, začínají apelovat na státní organizace, aby prodloužily termíny, dokdy projekty musí být připojené na síť. V současné době totiž žádné projekty nedosahují grid parity a drtivá většina je stavěna na vysoutěžených cenách v aukcích pro obnovitelné zdroje.
Ovšem součástí všech aukcí a garantované výkupní ceny je i termín, do kdy musí být elektrárna postavena. Vzhledem k postupnému zpřísňování přeshraničního pohybu, se mnoho východoevropských pracovníků vrátilo do svých domovů a německé fotovoltaické a větrné elektrárny <a href="https://www.pv-magazine.de/2020/03/19/covid-19-was-die-realisierung-grosser-photovoltaik-anlagen-in-deutschland-derzeit-behindert/">nemá kdo postavit</a>. Kromě toho také dochází ke zpožďování termínů dopravy komponentů na samotné stavby.
Proto německé <a href="https://www.vku.de/presse/pressemitteilungen/archiv-2020-pressemitteilungen/vku-zu-notfallbetreuung-bei-kindergaerten-und-schulschliessungen/">sdružení městských společností</a>, sdružující mimo jiné i lokální energetiky, už vyzvalo k prodloužení dob na výstavbu těchto projektů o rok, tak aby bylo možné elektrárnu k síti připojit později a zároveň dodávat energii za nesníženou výkupní cenu. Poněkud lepší situaci mají projekty na principu PPA, kde existuje možnost se dohodnout na posunutí termínu výstavby s investorem, se kterým projekční společnost smlouvu na výkup elektřiny uzavřela.