Japonský průmyslový konglomerát Toshiba jedná s americkou společností General Electric o společné výrobě vybavení mořských větrných elektráren. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na obeznámené zdroje. Uzavření dohody se podle nich čeká příští měsíc.
Jednání se soustředí na možnost společného produkce gondol, klíčové součásti větrné turbíny, v níž se nachází generátor a další díly elektrárny. Toshiba a General Electric zvažují i společnou výrobu dalšího vybavení, údržbu a provoz větrných farem.
<figure id="attachement_4356" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/wind_front-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/wind_front-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mořské větrné elektrárny se v případě Japonska považují za realizovatelnou alternativu výroby elektrické energie. Ostrovní stát může využívat mořského větru. Toshiba si stanovila cíl rozšířit své podnikání v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na 650 miliard jenů (132 miliard Kč) ve fiskálním roce 2030 ze 190 miliard jenů v roce 2019. Přestala přijímat zakázky na budování uhelných elektráren.
Japonská vláda se zavázala, že do roku 2050 srazí emise oxidu uhličitého na nulu. Do roku 2040 chce zvýšit kapacitu svých mořských větrných elektráren na 45 milionů kilowattů (kW). Do stejné doby plánuje docílit toho, že se tři pětiny součástek větrných turbín budou vyrábět v Japonsku.

Větrné elektrárny

Toshiba chce s General Electric vyrábět části větrných elektráren

Keňská energetická společnost Lake Turkana Wind Power uzavřela partnerství s firmou Clir Renewables za účelem optimalizace provozu větrného parku. Více než 300 větrných turbín má být analyzováno pomocí umělé inteligence, která má pomoci zvýšit jejich výrobu.
Clir Renewables bude zkoumat data z každé větrné turbíny elektrárny Lake Turkana. Každá z <a href="https://ltwp.co.ke/faq/">365 větrných turbín</a> bude analyzována z hlediska zdrojů, prostorového uspořádání a ovlivnění blízkých větrných turbín. Velké množství parametrů by bylo komplikované analyzovat pomocí lidských zdrojů, a proto budou data zpracována pomocí <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind/clir-renewables-selected-to-optimise-africas-largest-wind-farm/">strojového učení, umělé inteligence a šumové analýzy</a>. Výsledkem projektu bude identifikace a optimalizace větrných turbín, které z různých příčin nedodávají plný výkon, a jejich efektivita může být zvýšena.
Díky této optimalizaci má být celková roční produkce elektřiny z větrné elektrárny Lake Turkana navýšena na maximální úroveň. Zároveň bude sledován i technický stav zařízení a vyhodnocována finanční rizika. Společnost Clir Renewables navíc využije analýzu pro porovnávání jednotlivých koncepcí a projektů na průmyslové úrovni se všemi zúčastněnými stranami projektu.
Větrná elektrárna Lake Turkana (LTWP), umístěná v Keni, má celkový instalovaný výkon <a style="font-size: 1rem;" href="https://ltwp.co.ke/faq/">310 MW</a>. Výhodou její lokality je relativně konzistentní směr i rychlost větru, což je optimální pro provoz větrných elektráren. Po zprovoznění větrného parku se provozovatel zaměřil na zajištění jejího plného využívání. Optimalizace výhod zdroje energie v konečném důsledku zajistí nejvyšší možné výnosy pro investory.
<blockquote>„Elektrárna Lake Turkana je jedinečným africkým projektem vzhledem ke své velikosti. Lokalita tohoto zdroje byla vybrána pro své optimální podmínky pro stabilní výrobu elektrické energie. Pracovali jsme na řadě velkých a jedinečných projektů po celém světě a rádi bychom využili naše rozsáhlé zkušenosti k posouzení současného výkonu a potenciálních zisků elektrárny Lake Turkana,“ sdělil <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind/clir-renewables-selected-to-optimise-africas-largest-wind-farm/">David O’Hare</a>, ředitel evropské pobočky společnosti Clir Renewables.</blockquote>
<blockquote>Zdroj úvodního obrázku: ltwp.co.ke</blockquote>

Větrná elektrárna Lake Turkana. Zdroj: ltwp.co.ke

V Keni využijí umělou inteligenci k optimalizaci provozu větrného parku

V Česku loni nevznikla žádná větrná elektrárna, malá vodní elektrárna byla spuštěná jedna. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla. V dnešní tiskové zprávě to na základě předběžných údajů svých členů uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Celkový výkon větrných elektráren v Česku podle komory na konci loňského roku zůstal na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020 &#8211; průměr celé EU u větrné elektřiny přitom činí 15 procent spotřebované elektřiny, uvedla komora.
<blockquote>&#8222;V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považované za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů,&#8220; řekl dnes Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.</blockquote>
Komora OZE dále uvedla, že z dostupných informací vyplývá, že loni byla v Česku uvedená do provozu jedna malá vodní elektrárna, a to na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavená technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom. Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený komorou. &#8222;Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,&#8220; uvedl předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
<figure id="attachement_24671" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg" alt="MVE Dobrohošť" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fovotoltaických elektráren pak loni podle komory přibylo přibližně 50 MW, což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Více než polovinu nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do deseti kilowatt. Podobná čísla už na začátku ledna prezentovala Solární asociace. Tahounem české fotovoltaiky se podle jejího šéfa Jana Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý, větší pozemní solární elektrárna opět nebyla postavená ani jedna.
Na rozdíl od fotovoltaických elektráren hlásí slabší zájem firmy instalující tepelná čerpadla, uvedla dnes dále Komora OZE. Předloni jich bylo na český trh dodáno zhruba 23.000, za rok 2020 se očekává nárůst kolem nuly až deseti procent, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek.
Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory &#8211; omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpané, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úsporám, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací, a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

Elektřina

Autor: Norbert Reimer - https://www.flickr.com/photos/norbertreimer/16564519358/

Komora: V ČR loni nebyla zprovozněna žádná větrná elektrárna, vodní pouze jedna

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2021/01/01/250-mw-nobles-2-wind-farm-in-minnesota-begins-commercial-operation/?fbclid=IwAR0lxf_GNNieA7u73zoUcijoBiRZO78koZWbP4EPJyAQip0iHnE0MYOa2dY" target="_blank" rel="noopener">Větrný park Nobles 2 ležící na jihozápadě Minnesoty byl uveden do komerčního provozu.</a> Větrný park je tvořený 74 turbínami a má instalovaný výkon 250 MW.
Elektrárna je navržena společností <a href="https://www.tenaska.com/construction-of-nobles-2-wind-farm-brings-economic-benefits-to-nobles-county/">Tenaska</a> se sídlem v Nebrasce. Jedná se tak o jejich již 19. projekt a druhou větrnou farmu, které společnost zprovoznila v roce 2020.
Větrná farma se skládá z celkem 74 větrných turbín. Provozovatel větrné elektrárny, společnost Nobles 2 Power Partners, uzavřela 20letou dohodu s distributorem elektrické energie, společností Minnesota Power, o výkupu elektrické energie z elektrárny.
Výstavba elektrárny začala v srpnu 2019. V polovině srpna 2020 bylo instalováno již více jak 90 % větrných turbín, které procházely testovací fází. Výroba větrných turbín a jejich údržba je od samého počátku zajišťována společností Vestas.
Pro místní oblast se jedná o významné investice do ekonomiky. Po více jak 14 měsíců výstavba zaměstnávala přibližně 150 pracovníků a místním společnostem bylo během výstavby vyplaceno přibližně 15,5 milionů dolarů.
<figure id="attachment_91520" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1170px;"><img class="wp-image-91520 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm.jpg 1170w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-512x269.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-768x403.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-1024x537.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-725x380.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-800x420.jpg 800w" alt="Větrná elektrárna Nobles 2 v Minnesotě" width="1170" height="614" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrná elektrárna Nobles 2 v Minnesotě Zdroj: mortenson.com</figcaption></figure>
Provoz elektrárny a její údržba bude zajišťována týmem pouze 14 zaměstnanců společností NAES Corporation a Vestas. Očekává se, že provoz zařízení zvýší daňové příjmy pro místní úřady o více jak 1,1 milionů dolarů ročně. Navíc dojde k diverzifikaci zdrojů elektrické energie i využívání půdy. Vlastníci půdy získají stabilní příjem prostřednictvím splátek z pronájmu.
Větrná farma se zavázala k financování a podpoře komunit v lokalitě výstavby. Mezi ty patří města jako Bloom, Larkin, Lismore, Leota, Summit Lake a Wilmont. Elektrárna Nobles 2 bude přispívat komunitám 15 000 dolarů ročně po dobu 20 let. První splátka proběhne již tento rok.
<blockquote>„Čím více obnovitelné energie dodáme našim zákazníkům, tím více benefitů získají místní společnosti, ať už v podobě pracovních míst, peněžních odměn, či darů z čisté energie v jejich regionu. Výhody z provozování větrné elektrárny Nobles 2 nebudou patrné pouze pro lokální podniky. Celá Minnesota bude sdílet ekonomické a environmentální výhody z obnovitelné energie,“ sdělila Julie Pierce, viceprezidentka pro strategii a plánování ve společnosti Minnesota Power.</blockquote>
Hlavním důvodem výstavby větrných elektráren v Minnesotě je plnění klimatických cílů. Dle strategie EnergyForward společnosti Minnesota Power má být do roku <a href="https://www.tenaska.com/nobles-2-power-partners-signs-long-term-power-purchase-agreement-utility-customer-minnesota-wind-project/">2025 dodáváno 44 % elektrické energie</a> z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 pak společnost plánuje snížit emise oxidu uhličitého o 40 %.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Větrný park Nobles 2 byl uveden do komerčního provozu

Indie má ambiciózní plány na energetickou transformaci a ve velkém investuje do obnovitelných zdrojů energie. Na konci minulého roku položila základy pro zatím největší elektrárenský park založený čistě na obnovitelných zdrojích energie. Park bude mít instalovaný výkon 30 GW a kombinovat bude jak solární, tak větrné technologie.
O plánech Indie na svůj prozatím největší větrno-solární park, které nyní začínají být realitou, informoval minulý týden například server <a href="https://www.energylivenews.com/2020/12/31/india-lays-foundation-of-the-countrys-largest-renewable-energy-park/" target="_blank" rel="noopener">energylivenews</a>. Hybridní park se bude nacházet ve státu Gudžarát, v západní části Indie. Rozkládat se bude na 70 000 hektarech půdy, což odpovídá přibližně velikosti Singapuru.
Elektřinu bude vyrábět za pomoci solárních a větrných zdrojů a v plánu je také stavba zařízení pro akumulaci energie. Krom hybridního parku byl položen i základní kámen desalinační stanice pro výrobu pitné vody, do které bude park dodávat elektřinu.
<blockquote>„Elektřina, kterou bude park produkovat čistě z obnovitelných zdrojů energie, ušetří 50 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně. To by odpovídalo výsadbě přibližně 90 milionů stromů,“ řekl indický premiér Naréndra Módí, který při kladení základního kamene zdůraznil důležitost stavby pro snížení prozatím velmi vysoké uhlíkové stopy Indie.</blockquote>
Díky spojení dvou technologií a svému instalovanému výkonu půjde o největší projekt svého druhu na světě. Výstavba parku je v souladu s plány Indie na instalaci 175 GW obnovitelných zdrojů energie do roku 2022. Do roku 2030 pak vláda premiéra Módího plánuje další navýšení, a sice na 450 GW. V současnosti je přitom celkový instalovaný výkon OZE v zemi na <a href="https://www.ibef.org/industry/renewable-energy.aspx" target="_blank" rel="noopener">pouhých 89,6 GW</a>.
Indie má ambiciózní plány na přechod na obnovitelnou energetiku. Do roku 2030 plánuje <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bnef-emise-uhli-dosahly-sveho-vrcholu-pusobeni-covid-19-usetri-az-25-roku-emisi" target="_blank" rel="noopener">dosáhnout maxima výroby energie z uhlí</a>, následně poté výrobu již jen snižovat. Investovat plánuje jak do tradičnějších obnovitelných zdrojů, tak i do vodíku a inovativních technologií na skladování energie. Například v létě tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/schuze-ministru-usa-indie-nastinila-spolupraci-novych-oblastech-energetiky" target="_blank" rel="noopener">zástupci Indie jednali se svými protějšky ze Spojených států</a> ohledně budoucí spolupráce v oblasti energetických inovací.
Zdroj úvodního obrázku: MHI Vestas Offshore Wind

Obnovitelné zdroje

Offshore větrná turbína V164. Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind

Indie položila základy svého největšího parku kombinujícího solární a větrné technologie

Amazon právě uzavřel největší podnikový nákup elektřiny z offshore větrného zdroje. Smlouva na 250 MW z německého větrného parku dle Amazonu posouvá společnost na první místo před Google v celkovém zajištěném výkonu z obnovitelných zdrojů.
Zpravodajský portál <a href="https://www.greentechmedia.com/articles/read/amazon-adds-3.4-gw-of-renewable-power-capacity-knocks-google-of-cppa-perch">Greentech Media</a> informoval o čtvrtečním podpisu další smlouvy na odkup zelené elektřiny společností Amazon. Jedná se o dohodu s dánskou společností Ørsted na odkup elektřiny z offshore větrné elektrárny Borkum Riffgrund v Německu. Uzavřením smlouvy na deset let na výkon 250 MW se údajně Amazon dostal na první místo před Google jakožto společnost s největším nákupem zelené elektřiny.
<blockquote>„Amazon pomáhá v boji proti změnám klimatu tím, že se rychle snažíme zásobit naše provozy obnovitelnými zdroji,“ sdělil Jeff Bezos, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Amazon. „S celkovým počtem 127 solárních a větrných projektů se Amazon nyní stal největším korporátním kupcem elektřiny z obnovitelných zdrojů na světě.“</blockquote>
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/osobnosti-ve-svete/sef-amazonu-daruje-10-miliard-dolaru-ochranu-klimatu">Amazon</a> si dala za cíl dosáhnout 100% zelené elektřiny pro svoji činnost. Nejnovější projekt od společnosti Ørsted na 250 MW věterného výkonu je zároveň i největší korporátní smlouvou o nákupu elektrické energie z offshore větrné elektrárny.
<h2>Kdo bude víc „zelený“?</h2>
Amazon již v minulosti uzavřel jednu podobně velkou smlouvu na odkup zelené elektřiny. V roce 2016 se dohodl s Ørstedem na zprostředkování výkonu 253 MW z větrné elektrárny v Texasu. Amazon má včetně nového projektu Borkum Riffgrund 3 celkově 6,5 GW OZE ve svém portfoliu (které obsahuje současnou i budoucí výrobu).
Google ovšem nezaostává a také posouvá své ambice. Nedávno <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/google-chce-2030-spotrebovavat-vyhradne-bezuhlikovou-energii">Google oznámil, že by chtěl přejít na 24/7 real-time propojovací systém s výrobou z obnovitelných zdrojů.</a> To by mohlo být považováno za důležitější měřítko v „zelenosti“ firmy než smlouvy o nákupu zelené elektřiny a kupování certifikátů původu.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Společnosti

Offshore větrná elektrárna, park. Autor: Kim HansenZdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg

Amazon odsunul Google na druhé místo mezi korporacemi využívajícími OZE

Společnost GE Renewable Energy podepsala dohodu se společností Veolia o <a href="https://www.ge.com/news/reports/concrete-benefits-recycling-old-wind-turbine-blades-could-help-cement-industry-cut-co2" target="_blank" rel="noopener">recyklaci lopatek svých onshore větrných turbín ve Spojených státech</a>. Tato smlouva o recyklaci je první svého druhu v rámci amerického průmyslu s větrnými turbínami a přemění lopatky na suroviny použité při výrobě cementu. Očekává se, že díky této dohodě budou recyklovány tisíce lopatek.
Tato dohoda je výhodná pro všechny tři zúčastněné strany. Pro společnost GE, která je výrobcem některých z největších větrných lopatek na světě. Pro Veolii, <a href="https://www.veolia.com/en/news/united-states-veolia-makes-cement-and-gives-second-life-ge-renewable-energys-wind-turbine" target="_blank" rel="noopener">která zpracuje lopatky tak, aby byly použitelné pro cementárenský průmysl</a>. A v neposlední řadě také pro samotný cementárenský průmysl, který chce dekarbonizovat své provozy.
Partneři si kladou za cíl použít namleté lopatky k nahrazení surovin, jako je uhlí, písek a jíl, v zařízeních na výrobu cementu v USA.  Očekává se, že v průměru bude téměř 90 % materiálu lopatek znovu použito jako použitelný materiál pro výrobu cementu. Projekt tak pomůže snížit emise CO2 z výroby cementu o 27 %. Toto řešení, které zvyšuje ekologické výhody větrného průmyslu, lze navíc jednoduše škálovat.
<blockquote>„Udržitelné odstraňování kompozitů, jako jsou lopatky větrných turbín, bylo výzvou nejen pro průmysl větrných turbín, ale také pro letecký, námořní, automobilový a stavební průmysl“, uvedla Anne McEntee, generální ředitelka v oblasti digitálních služeb v GE Renewable Energy.</blockquote>
Aby se z lopatek stala surovina, použije Veolia řešení, které se v Evropě již osvědčilo. Po vyjmutí z větrných turbín budou lopatky, převážně složené ze skleněných vláken, rozdrceny v závodě Veolie v Missouri. Výsledný materiál bude poté použit v pecích k nahrazení uhlí, písku a jílu potřebného k výrobě cementu. Více než 90 % turbín bude znovu použito – 65 % jako surovina v cementárnách a 28 % na energii potřebnou pro chemickou reakci v peci.
<blockquote>„Přidáním lopatek větrných turbín, které jsou primárně vyrobeny ze skleněných vláken, nahradíme suroviny pro výrobu cementu. Snížíme množství uhlí, písku a minerálů, které jsou potřebné k výrobě cementu, což nakonec vede k zelenějšímu cementu, který lze použít pro různé výrobky,“ řekl Bob Cappadona, provozní ředitel divize Environmental Solutions and Services ve společnosti Veolia.</blockquote>
<figure id="attachment_90685" class="wp-caption aligncenter" style="width: 384px;"><img class="size-medium wp-image-90685" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-384x512.jpg" sizes="(max-width: 384px) 100vw, 384px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-384x512.jpg 384w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-768x1024.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades-725x967.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Veloia-choppedblades.jpg 800w" alt="" width="384" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Veolia: Výrobci cementu mohou míchat drcené lopatky s jiným materiálem a dávat směs do pece.</figcaption></figure>
<h2>Analýza dopadů na životní prostředí</h2>
Podle konzultační společnosti Quantis USA bude mít recyklace lopatek prostřednictvím zpracování v cementářské peci za následek 27% snížení emisí CO2 a 13% snížení spotřeby vody.
Jediná lopatka větrné turbíny o hmotnosti 6,3 tun recyklovaná tímto procesem umožňuje cementářské peci vyhnout se spotřebě téměř 4,5 tun uhlí, 2,4 tuny oxidu křemičitého, 1,7 tuny vápence a téměř tuny dalších surovin. Výsledný cement má stejné vlastnosti jako cement vyráběný tradičními způsoby, který splňuje všechny příslušné normy ASTM (American Society for Testing and Materials).
Zdroj úvodní fotografie: GE Renewable Energy

Co s dožitými větrnými turbínami? V USA z nich budou vyrábět "zelený" cement

Fixní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů může v případě snižování ceny vyrobené elektřiny hrát do karet i zákazníkům. Americká společnost Xcel Energy nedávno vrátila prémiovým zákazníkům peníze. Větrná energetika se v Minesotě nyní stává tou nejlevnější.
Zákazníci, kteří chtějí podporovat výstavbu větrných elektráren, si mohou u americké společnosti Xcel mohou již delší dobu platit prémiové členství. To jim sice přináší vyšší náklady na elektřinu, ale podporují tím  rozvoj bezemisních zdrojů energie.
FIP (<a href="https://energypedia.info/wiki/Feed-in_Premiums_(FIP)">feed-in-premium</a>) program může být založen jak na pevných cenách, tak na cenách odvíjejících se od spotřeby. Nastavení FIP záleží na poskytovateli a jeho možnostech. <a href="https://energypedia.info/wiki/Feed-in_Premiums_(FIP)">Obvykle</a> však prémiové příplatky nejsou vypláceny v dobách, kdy je tržní cena elektřiny vyšší, než referenční úroveň.
Program na podporu větrných elektráren byl společností Xcel spuštěn v roce 2003. V té době jim pomáhal konkurovat ostatním zdrojům elektřiny. Nyní však dokáží větrné elektrárny soupeřit s ostatními zdroji a společnost Xcel se rozhodla vrátit peníze zákazníkům.
Společnost Xcel nedávno připsala na účet peníze asi 70 000 odběratelům elektřiny z větrných elektráren v Minnesotě. Odběratelé, kteří se rozhodli platit prémiovou sazbu, platili měsíčně asi 9 dolarů navíc.
Vrácení peněz zákazníkům bylo možné hlavně díky rekordně nízkým cenám z větrných elektráren v období od června 2018 do dubna 2020. Ceny elektřiny v této době poklesly pod pevnou sazbu, kterou provozovatel stanovil v rámci programu provozu.
<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/27/as-wind-energy-prices-plunge-xcel-refunds-customers-who-paid-a-premium/" target="_blank" rel="noopener">Společnost tak během letošního podzimu rozdělila vybraným zákazníkům celkem 6 milionů dolarů</a> a podle předpokladů dojde k podobnému vyplacení ještě jednou v příštím roce.
Program <a href="https://www.xcelenergy.com/programs_and_rebates/business_programs_and_rebates/renewable_energy_options_business/windsource_for_business">Windsource</a> patřil k prvním tarifům pomáhajícím větrným elektrárnám v Minnesotě. Díky němu mohli zákazníci podporovat obnovitelnou energetiku prostřednictvím mírné přirážky v ceně elektřiny. Jak program podpory rostl, společnost Xcel postupně certifikovala 20 větrných projektů, od kterých odebírala elektřinu pro svůj program. Případný rozdíl mezi spotřebou a výrobou společnost pokryla nákupem záruk původu.
V rámci programu Windsource si zákazníci kupují bloky o velikosti 100 kWh. V začátcích programu bylo za prémiový účet účtováno o 2 dolary více. Jak ale klesala cena elektřiny, snížily se výdaje na necelý dolar za blok.
Ekonomika stála za poklesem cen z větrných elektráren. Před deseti lety se ceny dohodnuté v rámci PPA pohybovaly okolo 7 centů za kWh elektřiny. Minulý rok však poklesly na 2 centy za kWh. Cena poklesla zejména díky federální daňové podpoře těchto zdrojů, ačkoliv dnes již tato podpora nemusí být vždy potřebná. Technologie větrných elektráren navíc prošla během posledních 10 let zdokonalením, což se odráží ve snížení ceny elektřiny.
Model Windsource není jediný v Minnesotě. Do popředí se dostává také investiční společnost Minnesota Power, která nabízí program Renewable Source. Výrobce energie a provozovatel distribuční sítě, společnost Great River Energy, nabízí zelený program Wellspring. Ten spojuje 28 členů a využívá jej 5 200 zákazníků.
Společnost Xcel ukončí program Windsource v příštím toce. Účty zákazníků, kteří program využívali, budou přeneseny do programu Renewable Connect, který kromě větrných elektráren bude zahrnovat i solární parky. Program Renewable Connect nyní využívá 3 200 zákazníků a více než 400 dalších je ve frontě.
Společnost očekává potřebu dalších 230 MW v obnovitelných zdrojích, aby dokázala uspokojit zvyšující se poptávku po elektřině.
Zdroj náhledového obrázku: Pixabay

Snižování cen větrných elektráren: Skupině zákazníků v USA byla vrácena část peněz, kterými podpořili jejich rozvoj

Regulatorní překážky v Německu stojí v mnoha případech v cestě nahrazení dosluhujících větrných elektráren novými výkonnějšími modely, což ohrožuje dosažení cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Ve svém <a href="https://www.bdew.de/service/stellungnahmen/positionspapier-zum-repowering/">pozičním dokumentu na to již opětovně upozorňuje</a> německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW), který nyní přikládá soubor návrhů, jak situaci řešit.
<blockquote>„V budoucnu vypadne mnoho 20 let starých větrných elektráren z EEG podpory. Místo toho, aby pokračovaly v provozu nebo byly dokonce odstaveny, měly by být tyto lokality nadále využívány výkonnějšími systémy,“ říká Kerstin Andreaeová, předsedkyně BDEW, která je toho názoru, že provozovatelé by měli být schopni pokračovat ve výrobě obnovitelné energie pomocí nových větrných elektráren na stejném místě.</blockquote>
Dle německé Agentury pro větrnou energii na pevnině, FA Wind (<a href="https://www.fachagentur-windenergie.de/aktuell/detail/was-tun-nach-20-jahren.html">Fachagentur Windenergie an Land</a>), skončí na konci letošního roku podpora pro elektrárny o instalovaném výkonu zhruba 4 GW, v dalších letech to bude průměrně 2,4 GW ročně.
<figure id="attachment_50267" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1057px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind.png"><img class="size-full wp-image-50267" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind.png 1057w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind-512x307.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind-768x460.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind-1024x613.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind-725x434.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind-300x180.png 300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Windenergieleistung-mit-auslaufender-EEG-Forderung-zwischen-Ende-2020-und-2036-Quelle-UNB_FA-Wind-800x479.png 800w" alt="" width="1057" height="633" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Instalovaný výkon větrných elektráren, kterým ke konci daného roku vyprší podpora. Zdroj: ÜNB, FA Wind</figcaption></figure>
Největší překážkou při nahrazování dosluhujících elektráren je skutečnost, že se situace ohledně získávání povolení postupem času změnila. Mnoho lokalit tak sice v minulosti splňovalo podmínky pro stavbu větrné elektrárny, ale dnes by povolení k nové výstavbě nedostalo, i kdyby měl nový systém méně nepříznivých vlivů na obyvatele, divokou zvěř nebo krajinu než ten stávající.
<blockquote>„Zatímco na jiných místech špatné větrné podmínky nebo protesty obyvatel brání výstavbě nových elektráren, zde máme lokality, které stejně jako předtím disponují dobrými větrnými podmínkami a jsou obyvateli akceptovány. Plýtváme velkým potenciálem, pokud tato místa přestaneme používat. Abychom dosáhli cílů v oblasti klimatu, musíme veškerou plochu dostupnou pro pevninské větrné elektrárny optimálně využít,“ uvádí Andreaeová.</blockquote>
<h2>Repowering jako důležitý faktor pro dosažení klimatických cílů Německa</h2>
Repowering větrných elektráren je považován za zásadní opatření k zajištění toho, aby Německo dosáhlo svého cíle 65% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2030 a souvisejících cílů snižování emisí.
„Je nepochopitelné, proč může být 20 let starý systém v dané lokalitě nadále provozován, ale nemůže být nahrazen efektivnějším a ekologičtějším. Zde je naléhavě nutné jednat. Je třeba zachovat stávající lokality, usnadnit repowering, a posílit tak investice do rozvoje větrných elektráren na pevnině,“ dodává Andreaeová.
Ministerstvo hospodářství uvedlo, že bude usilovat o to, aby lokality se staršími větrnými elektrárnami mohly být nadále využity, a to odstraněním překážek pro provedení modernizace elektráren a usnadněním dohod o přímém nákupu energie mezi provozovateli elektráren a společnostmi.
Dle <a href="https://www.fachagentur-windenergie.de/fileadmin/files/Vortragsarchiv/EE-Forum_Heidenheim_Vortrag_Quentin_28-03-2019.pdf">průzkumu FA Wind</a> provedeného v roce 2019 by u téměř poloviny instalovaného výkonu elektráren dotazovaných provozovatelů, kterým má v letech 2021 a 2022 skončit nárok na podporu, nemůže být nahrazeno novými elektrárnami.
<figure id="attachment_90189" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1399px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering.png"><img class="wp-image-90189 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering.png 1399w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering-512x317.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering-768x475.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering-1024x634.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering-725x449.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Repowering-800x495.png 800w" alt="" width="1399" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl v instalovaném výkonu elektráren, u kterých není možný repowering. Dotazována byla pouze část provozovatelů. Zdroj: FA Wind</figcaption></figure>
Zároveň zhruba polovina z provozovatelů nepředpokládá po ukončení nároku na podporu provoz svých větrných elektráren delší než 5 let.
<figure id="attachment_90190" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1244px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png"><img class="size-full wp-image-90190" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png 1244w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-512x323.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-768x485.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-1024x646.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-725x457.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-800x505.png 800w" alt="" width="1244" height="785" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl a počet dotazovaných na základě délky provozu větrných elektráren po ukončení nároku na podporu. Zdroj FA Wind</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

BDEW: Mnoho dosluhujících větrných elektráren nemůže být nahrazeno novými. Ohroženy jsou klimatické cíle Německa

Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
Ne všechny pobřežní oblasti jsou pro jejich instalaci vhodné, kdy hlavní překážkou může být přílišná hloubka moře. Tuto překážku nicméně mohou odstranit větrné turbíny na plovoucích platformách, které jsou k mořskému dnu pouze ukotveny lanem. Zároveň mohou být snadněji smontovány a usazeny v přístavu a následně odtaženy na místo, kde budou vyrábět elektřinu.
V Evropě vyrábí elektřinu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw" target="_blank" rel="noopener">již několik plovoucích větrných parků</a>, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-ctvrtleti-provozu-plovouci-vetrne-farmy-hywind-predcilo-ocekavani" target="_blank" rel="noopener">první zkušenosti z jejich provozu jsou zatím pozitivní</a>. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise" target="_blank" rel="noopener">Další jsou přitom v plánu</a>. Podobně jako u běžně kotvených turbín se dodavatelé snaží navyšovat jejich výkon, což má pomoci snížit náklady na elektřinu, kterou dodávají.
<h1>Nový rekordman na světě</h1>
Výrobce offshore větrných turbín MHI Vestas Offshore Wind nyní usadil na plovoucí platformu svou turbínu V164, která disponuje instalovaným výkonem 9,5 MW. <a href="https://mhivestasoffshore.com/first-ever-v164-9-5-mw-turbine-installed-on-a-floating-wind-project/" target="_blank" rel="noopener">To z ní podle společnosti v současné době činní vůbec největší a nejvýkonnější plovoucí turbínu na světě</a>.
Tato turbína je první z pěti, které spolu s jednou další 2MW turbínou budou následně tvořit plovoucí offshore větrný park Kincardine, jenž se bude nacházet přibližně 15 km od pobřeží Skotska. Hloubka moře se v této oblasti pohybuje okolo 60 až 80 metrů, což není vhodné pro instalaci konvenčních turbín, které jsou napevno kotveny k mořskému dnu. Tato první turbína by podle společnosti měla dorazit na místo budoucího parku v průběhu letošního prosince.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas Offshore Wind