Minimálně u dvou projektů offshore větrných elektráren, ve kterých je dodavatelem technologie společnost Siemens Gamesa, byla zjištěna koroze lopatek. Dotčenými projekty<a href="http://renews.biz/110465/london-array-braced-for-blade-fix/"> jsou London Array o výkonu 630 MW</a> a <a href="http://renews.biz/110279/anholt-grapples-with-blade-fix/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Anholt o výkonu 400 MW</a>. V obou projektech vlastní podíl společnost Orsted (dříve působící pod jménem DONG). 
V projektu britského větrného parku London Array začne letos v létě oprava lopatek u 140 z celkového počtu 170 turbín Siemens Gamesa 3.6-120. Problémy s korozí lopatek se u londýnského parku objevily po pěti letech provozu, což je dříve, než se předpokládalo. Kromě dánského Orstedu jsou vlastníky projektu také E.On, Masdar a investiční fond Caisse des Depot. Mluvčí větrného parku London Array odmítl tuto záležitost komentovat.
Obdobné opravy probíhají od loňského roku také na dánském větrném parku Anholt uvedeném do provozu v roce 2013. V minulém roce proběhla oprava lopatek u 24 turbín, letos pak budou opraveny i lopatky zbylých 87 turbín. Během oprav jsou turbíny osazeny náhradními lopatkami, aby byl minimalizován výpadek výroby elektřiny.
<h2>Koroze lopatek má negativní vliv na výrobu elektřiny</h2>
V obou případech je problémem tzv. leading edge erosion. Jedná se o korozi náběžné hrany lopatek turbíny, které jsou obzvlášť u offshore elektráren vystaveny velmi agresivnímu prostředí. Důsledkem koroze lopatek je zhoršení aerodynamických vlastností turbíny, což negativně ovlivňuje výrobu elektřiny větrné elektrárny.
<blockquote>
„Koroze náběžné hrany lopatek se objevila relativně brzy. V tuto chvíli je pro nás i společnost Siemens Gamesa společným zájmem najít dostatečně kvalitní technické řešení při co nejnižších nákladech,“ upřesňuje mluvčí společnosti Orsted. Specifikovat to, která ze společností bude opravu lopatek hradit, ovšem mluvčí dánské společnosti odmítla.
</blockquote>

Větrné elektrárny

Větrné turbíny čelí na moři náročným podmínkám. Jejich lopatky degradují rychleji, než se očekávalo

Včerejším dnem odstartovala spolupráce 16 holandských firem, které si daly za cíl snížit cenu offshore větrných elektráren na cenu 70 EUR/MWh a dále tuto technologii výroby elektřiny rozvíjet. Ke spolupráci se například přidala kromě technické univerzity v Delftu i ropná společnost Shell. Větrné elektrárny se zlepšují již nyní, klesají jejich ceny a zvyšuje se využití instalovaného výkonu.
Celkem 16 holandských společností se sdružilo pod názvem GROW (&#8222;Growth through Research, development &amp; demonstration in Offshore Wind&#8220;) s cílem umožnit další rozvoj offshore <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank">větrných elektráren</a>. Cílem je využitím nových technologiím snížit cenu na úroveň, kdy budou elektrárny konkurenceschopné k ostatním obnovitelným a fosilním zdrojům.
Projekt navazuje na předchozí pětiletý program FLOW, který se podle tiskové zprávy podílel na snížení ceny offshore elektráren o 20 % a který pomohl řadě inovativních technologií vstoupit na trh. Podle analýzy agentury IRENA klesly ceny větrných turbín od roku 2009 o 30-40 % a u offshore elektráren <a href="http://www.reuters.com/article/us-renewables-cost-idUSKCN0Z10QD" target="_blank">se do roku 2025 očekává další pokles o 35 %</a>.
V následujících pěti letech by mělo být v rámci programu investováno přes 100 mil. EUR (cca 2,7 mld. Kč).
<figure id="attachment_5579" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Kodan_offshore.jpg"><img class="size-large wp-image-5579" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Kodan_offshore-1024x578.jpg" alt="Offshore větrný park v Kodani. Autor: CGP Grey" width="1024" height="578" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Offshore větrný park v Kodani. Autor: CGP Grey</figcaption></figure>
Kromě zmíněné společnosti Shell v programu <a href="http://www.grow-offshorewind.nl/downloads/160614_GROW_Press%20release_English.pdf" target="_blank">participuje například dánský</a> a německý provozovatel přenosové soustavy TenneT, technická univerzita Delft nebo Delft Offshore turbines.
<h2>Větrné elektrárny zlepšují svoji dobu využití instalovaného výkonu</h2>
Nejen solární elektrárny <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/revolucni-solarni-clanky-mohou-prekonat-teoreticky-limit-ucinnosti-32-procent/">procházejí vývojem</a>, který umožní výrazně snižovat náklady na výrobu elektřiny. Snaha je i v oblasti větrných turbín,  kde dochází k postupnému snižování ceny vyrobené kWh, ale i ke zvyšování využití instalovaného výkonu elektráren.
Obecně mají offhsore větrné elektrárny lepší podmínky pro výrobu, které využití instalovaného výkonu zvyšují. Podle nově zpracované analýzy Bloomberg New Energy Finance se v posledních <a href="http://www.bloomberg.com/news/articles/2016-06-13/we-ve-almost-reached-peak-fossil-fuels-for-electricity" target="_blank">letech průměrné využití výkonu zvyšuje</a> u větrných elektráren obecně.
<figure id="attachment_24067" style="width: 827px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BNEF.png"><img class="size-full wp-image-24067" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BNEF.png" alt="Využití instalovaného výkonu offshore větrných elektráren" width="827" height="541" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Využití instalovaného výkonu offshore větrných elektráren zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Vyšší využití výkonu pramení nejen z uvádění nových technologií na trh , ale i z lepšího plánování míst, na kterých budou větrné elektrárny umístěny. Analýza Bloomberg New Energy Finance dokonce uvádí, že větrné elektrárny v Mexiku mají využití až 50 %.
Mnohem bližší příklad <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/london-array-prosincovy-kapacitni-faktor-789/" target="_blank">vysokého využití instalovaného výkonu</a> lze najít například u offshore větrných elektráren na pobřeží Velké Británie. V loňském prosinci díky mimořádně dobrým podmínkám dosáhlo využití výkonu u elektrárny <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/london-array-nejvetsi-offshore-vetrny-park-na-svete/" target="_blank">London Array</a> dokonce na 78,9 %. Roční využití výkonu se ovšem pohybuje kolem hodnoty 45 %.

Větrníky se zlepšují a zlevňují, podpoří je i ropný gigant Shell

DONG Energy plánuje na toto léto první veřejnou nabídku akcií (IPO), ve které by se mělo prodat nejméně 15 % akcií společnosti. Majoritní podíl 50,1 % by měl zůstat dánské vládě. Celé IPO by mělo podle analytiků přinést cca 12 mld. dolarů, informovala <a href="http://uk.reuters.com/article/dong-energy-ipo-idUKL5N1891SA" target="_blank">agentura Reuters</a>.
O veřejné nabídce akcií se spekuluje již <a href="http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-09-18/denmark-unveils-ipo-road-map-for-dong-energy-reviews-oil-unit" target="_blank">od loňského září</a>, kdy společnost prezentovala výsledky prvotní analýzy IPO a oznámila, že IPO by mělo proběhnout do prvního čtvrtletí roku 2017. IPO je plánováno na burze Nasdaq Kodaň.
V současné době je <a href="http://www.dongenergy.com/en/investors/company-announcements/company-announcement-detail?omxid=890756" target="_blank">hlavním akcionářem Dánské království</a>, které má podíl 58,8 %, New Energy Investment S.à r.l. s podílem 17,9 %, SEAS-NVE Holding A/S s podílem 10,8 % a ATP s podílem 4,9 %. Další minoritní akcionáři mají celkem 7,6 %.
<blockquote>
&#8222;Společnost se rozrostla z primárně dánské energetické společnosti na společnost s mezinárodním přesahem s mnoho aktivitami mimo Dánsko. IPO má většinovou podporu napříč dánským parlamentem a těšíme se na pokračování vývoje DONG Energy jako veřejně obchodované společnosti,&#8220; uvedl v tiskové zprávě dánský ministr financí Claus Hjort Frederiksen.
</blockquote>
Je důležité připomenout, že DONG Energy v období let 2006 a 2008 již třikrát záměr uvést akcie na trh zrušila kvůli špatným tržním podmínkám.
<figure id="attachment_6063" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/London-Array-Offshore-Wind-Farm.jpg"><img class="size-large wp-image-6063" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/London-Array-Offshore-Wind-Farm-1024x768.jpg" alt="London Array" width="1024" height="768" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Britská offshore větrná elektrárna London Array</figcaption></figure>
V prvním čtvrtletí tohoto roku navíc <a href="http://www.dongenergy.com/en/investors/company-announcements/company-announcement-detail?omxid=886946" target="_blank">společnost zvýšila</a> meziročně hrubý provozní zisk o 35 %. Čistý zisk vzrostl meziročně o 49 %, čemuž pomohl zejména vyšší provozní zisk a nižší odpisy.
Dánská DONG Energy je největším developerem offshore <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrných elektráren</a>. Její celkový podíl na globálním trhu s offshore větrnými farmami je 26 %, což je dvakrát více než má druhý největší hráč v oboru.
Čtvrtinový podíl má společnost například <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/london-array-nejvetsi-offshore-vetrny-park-na-svete/" target="_blank">v největší offshore farmě London Array</a> a společnost bude také stavět v současnosti největší farmu <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvetsi-offshore-vetrny-park-sveta-trumfne-vykonem-blok-temelina/" target="_blank">Hornsea project One</a>, která se má stát offshore parkem s největším výkonem na světě.

Společnosti ve světě

IPO: DONG Energy chce nabídnout věrejně nejméně 15 % akcií

<a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/london-array-nejvetsi-offshore-vetrny-park-na-svete/" target="_blank">Největší offshore větrná farma světa</a> překonala svůj měsíční rekord ve výrobě elektrické energie. Celkem za prosinec vyrobila 369 000 MWh elektřiny. S instalovaným výkonem 630 MW dosáhl offshore park v prosinci na koeficient využití instalovaného výkonu 78,9 %. 
Poslední rekord je z loňského listopadu, kdy London Array dosáhl výroby celkem 317 000 MWh. Prosincové vysoké výrobě pomohly především dobré povětrnostní podmínky, kdy průměrná rychlost větru dosahovala v místě výroby 11,9 m/s.
Obecně byl konec roku pro výrobu elektřiny příznivý, zejména díky tomu vzrostla produkce v London Array za celý rok na 2,5 TWh elektrické energie.
Důležitý je především vysoký prosincový koeficient využití instalovaného výkonu, který dosáhl 78,9 %. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Koeficient_ro%C4%8Dn%C3%ADho_vyu%C5%BEit%C3%AD">K</a><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Koeficient_ro%C4%8Dn%C3%ADho_vyu%C5%BEit%C3%AD" target="_blank">oeficient ročního využití instalovaného výkonu</a> dosáhl 45 % (jaderná elektrárna Dukovany měla letos <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/cez-ma-problemy-s-jadernou-elektrarnou-dukovany/" target="_blank">i přes problémy</a> koeficient ročního využití instalovaného výkonu 72 %, Temelín 76 %).
<blockquote>
&#8222;Jak měsíční tak roční výroba elektrické energie z parku London Array jsou skvělým výsledkem a jsou příkladem, jak pomáháme Velké Británii s výrobou elektřiny a současně s plněním cílů stanovených pro obnovitelné zdroje energie.&#8220; 
Jonathan Duffy, generální ředitel offshore parku London Array
</blockquote>
Podle <a href="https://pressreleases.eon-uk.com/blogs/eonukpressreleases/archive/2016/01/08/2487.aspx" target="_blank">údajů z tiskové zprávy</a> stačila výroba London Array na zásobování 600 000 domácností a zabránilo se produkci 1 075 000 tun CO2. Klíčem k vysoké produkci je vysoký důraz na údržbu a provozování celkem 175 <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank">větrných turbín</a>. Díky tomu je instalovaný výkon z 98 % dostupný po celou zimu.
Díky lepším podmínkám pro výrobu elektřiny je v Evropě offshore větrná energetika na vzestupu. Například v Německu bylo v offshore parcích v roce 2014 vyrobeno <a href="http://www.ag-energiebilanzen.de/index.php?article_id=29&amp;fileName=20151211_brd_stromerzeugung1990-2015.pdf" target="_blank">pouze 1,4 TWh, zatímco v roce 2015 již přes 8 TWh</a>.
Výraznou výhodou offshore parků je vyšší koeficient denního využití, kterého elektrárny dosahují díky vyšším rychlostem větru a jejich relativní stálosti.

Obnovitelné zdroje

London Array využila v prosinci svůj instalovaný výkon na 78,9 %

Společnost <a href="http://www.dongenergy.com/" target="_blank">DONG Energy</a> se rozhodla pro rozšíření offshore větrné elektrárny <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Walney_Wind_Farm" target="_blank">Walney</a> v Irském moři. Po dostavbě se tento větrný park stane největším na světě. Jen nově instalovaný výkon 650 MW přesahuje dosavadní největší větrný park <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/london-array-nejvetsi-offshore-vetrny-park-na-svete/" target="_blank">London Array</a> s 630 MW.
<figure id="attachment_11615" style="width: 403px" class="wp-caption alignright"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Map_Walney_Extension_projects.jpg"><img class=" wp-image-11615" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Map_Walney_Extension_projects.jpg" alt="Umístění větrného parku Walney se zobrazením plánovaného rozšíření. Zdroj: http://www.dongenergy.com/" width="403" height="227" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Umístění větrného parku Walney se zobrazením plánovaného rozšíření. Zdroj: http://www.dongenergy.com/</figcaption></figure>
Elektrárna Walney leží mezi ostrovem Man a západním pobřežím Británie. Výkon padesáti stávajících instalovaných turbín je 367,2 MW. Plánovaná dostavba dalších 650 MW má být uvedena do provozu v roce 2018.
Titul největší offshore <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/">větrné elektrárny</a> světa tak bude zajišťovat 87 větrných turbín společností Vestas ( 40 turbín o výkonu 8 MW) a Siemens (47 turbín o výkonu 7 MW).
Jedna z největších evropských energetických společností DONG má za cíl stát se jednoznačným lídrem v oblasti evropských offshore větrných elektráren.
<blockquote>
“Výstavba rozšíření elektrárny Walney nás opět přiblíží k našemu cíli mít do roku 2020 celosvětově v provozu 6,5 GW v tomto typu větrných elektráren,” prohlásil <a href="http://www.dongenergy.com/en/media/newsroom/news/articles/dong-energy-to-build-the-world%E2%80%99s-biggest-offshore-wind-farm" target="_blank">Samuel Leupold, Executive Vice President DONG Energy</a>.
</blockquote>
Pokud jde o samotnou Velkou Británii, instalovaný výkon v offshore větrných elektrárnách přesahuje 5 GW, což je nejvíce ze všech zemí světa. Do roku 2020 plánuje Velká Británie tento výkon zdvojnásobit.
Offshore větrné elektrárny hrají hlavní úlohu v plánech Velké Británie zabezpečovat 15 % své celkové spotřeby energie v roce 2020 z obnovitelných zdrojů, větrné farmy umístěné na moři se na tomto cíli mají podílet z 50 %.
Celkem se v Británii vyrobí 33 TWh elektrické energie prostřednictvím všech typů větrných turbín (onshore i offshore), což je přibližně polovina roční spotřeby České republiky.

Elektrárny ve světě

V Británii vznikne největší offshore větrná farma na světě

Výstavba největší <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank">větrné elektrárny</a> instalované na moři začala v roce 2009. Elektrárna London Array je umístěna 20 km od pobřeží Essexu a Kentu u ústí řeky Temže. Plánovaný instalovaný výkon elektrárny rozkládající se na ploše 245 km2 ve vodách s hloubkou do 25 metrů je 1000 MW.
Prozatím byla dokončena první fáze výstavby, kdy bylo instalováno 175 větrných turbín s celkovým instalovaným výkonem 630 MW, což z ní dělá největší elektrárnu tohoto typu na světě. V únoru loňského roku <a href="http://www.londonarray.com/project/london-array-to-stay-at-630mw/" target="_blank">bylo rozhodnuto</a> o ustoupení od druhé fáze výstavby a výstavba dalších turbín o výkonu 370 MW je tak nejistá.
Za projektem stojí konsorcium London Array Limited. Původními členy konsorcia byly tři společnosti &#8211; Shell WindEnergy, E.ON a Dong Energy. V červenci 2008 ovšem Shell z projektu vystoupil, načež byl nahrazen společností Masdar. Později do projektu vstoupila ještě společnost Caisse de dépôt et placement du Québec.
Současní členové konsorcia London Array Limited tedy jsou:
<ul>
<li>E.ON s podílem 30 %</li>
<li>DONG Energy s podílem 25 %</li>
<li>Masdar s podílem 20 %</li>
<li>Caisse de dépôt et placement du Québec s podílem 25 %</li>
</ul>
Jak je již uvedeno výše, elektrárna je budována ve dvou fázích. Část elektrárny označována jako &#8222;Phase one&#8220; začala produkovat elektřinu v říjnu roku 2012 a plně uvedena do provozu poté byla v dubnu 2013. Po dvou letech provozu elektrárna dodala do sítě již více než 5 TWh elektřiny, což odpovídá roční spotřebě 1,2 milionu britských domácností.
<h3>Historie projektu</h3>
Projekt London Array začal v roce 2001, kdy byla provedena řada enviromentálních studií v okolí ústí řeky Temže. Studie potvrdily, že je zkoumaná lokalita vhodná pro výstavbu větrného parku. O dva roky později v prosinci roku 2003 byla konsorciu nabídnuta možnost k pronájmu pozemků včetně tras pro kabely na pobřeží na dobu 50 let.
<figure id="attachment_6286" style="width: 547px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/lokalita.jpg"><img class="wp-image-6286 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/lokalita.jpg" alt="Lokalita větrného parku. Zdroj: www.londonarray.com" width="547" height="562" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Lokalita větrného parku. Zdroj: www.londonarray.com</figcaption></figure>
Zvolená lokalita byla vybrána vzhledem k řadě výhod, mezi které patří:
<ul>
<li>vysoké rychlosti větru</li>
<li>proměnná hloubka vody</li>
<li>blízké přístavy umožňující výstavbu, provoz a údržbu elektrárny</li>
<li>vhodné půdní podmínky</li>
<li>vhodné vysokonapěťové připojení do elektrizační soustavy</li>
<li>vysoká spotřeba energie v dané oblasti &#8211; jihovýchod Anglie se vyznačuje největší spotřebou energie ve Velké Británii. Využívání lokálních zdrojů elektřiny vede ke snížení přenosových ztrát.</li>
</ul>
Do roku 2007 byly získány všechny povolení a licence. Projektový tým poté strávil dva roky vývojem větrného parku. V roce 2009 se začalo stavět na pevnině, kde byly prováděny zemní práce a budovány přístupové cesty. Stavba na moři začala v létě roku 2010 vybudováním základny v přístavu Ramsgate. Na jaře roku 2011 se začalo s budováním základů na moři.
Jak je již uvedeno výše, první elektřinu elektrárna dodala do sítě v únoru roku 2012 a plně zprovozněna byla v dubnu 2013.
<h3>Instalované větrné turbíny</h3>
<figure id="attachment_6290" style="width: 300px" class="wp-caption alignright"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Foundations.jpg"><img class="wp-image-6290 size-medium" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Foundations-300x192.jpg" alt="Detai na spodní část věže větrné turbíny elektrárny London Array. Zdroj: www.londonarray.com" width="300" height="192" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Detai na spodní část věže větrné turbíny elektrárny London Array. Zdroj: www.londonarray.com</figcaption></figure>
O výrobu elektřiny se ve větrném parku London Array stará 175 větrných turbín SWT-3.6-120 dodaných společností Siemens. Každá turbína je schopna generovat výkon 3,6 MW.
Instalované turbíny začínají generovat elektřinu při rychlosti větru 4 m/s a dosáhnou plného výkonu při rychlosti větru 13 m/s. Z bezpečnostních důvodů jsou turbíny vypínány, pokud rychlost větru překročí 25 m/s.
Výška věže použitých turbín je 87 metrů a rozpětí lopatek 120 metrů. Celková výška turbíny je tedy 147 metrů. Hmotnost jedné turbíny je kolem 480 tun.
Turbíny jsou natřeny šedou barvou se žlutým pruhem u hladiny, který slouží ke zvýšení viditelnosti pro proplouvající lodě. Dále jsou instalována navigační světla a červená varovná světla, aby byly splněny bezpečnostní požadavky pro leteckou dopravu.
Vzdálenost mezi maximální výškou hladiny a koncem lopatek je více než 22 metrů, aby bylo minimalizováno riziko ohrožení plavidel.
Turbíny jsou navrženy pro denní provoz po dobu 20 let.
<figure id="attachment_6295" style="width: 924px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Wind-turbines.jpg"><img class="wp-image-6295 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Wind-turbines.jpg" alt="Montáž větrné turbíny v London Array. Zdroj: www.londonarray.com" width="924" height="617" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Montáž větrné turbíny v London Array. Zdroj: www.londonarray.com</figcaption></figure>
<h3>Vyvedení výkonu elektrárny</h3>
Elektrický výkon větrné elektrárny London Array je srovnatelný s výrobou velké konvenční elektrárny. V červenci roku 2009 byly zahájeny stavební práce na rozvodně umístěné na pevnině. Rozvodna nese jméno Cleve Hill a je připojena do přenosové soustavy s napěťovou hladinou 400 kV.
<figure id="attachment_6294" style="width: 300px" class="wp-caption alignleft"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/substation.jpg"><img class="wp-image-6294 size-medium" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/substation-300x197.jpg" alt="Rozvodna Cleve Hill. Zdroj: www.londonarray.com" width="300" height="197" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Cleve Hill. Zdroj: www.londonarray.com</figcaption></figure>
S rozvodnami umístěnými na moři je propojena čtyřmi podmořskými exportními kabely. Pro zajímavost, každý metr tohoto exportního kabelu má hmotnost 88 kg. Exportní kabely jsou vybaveny také optickými kabely, které jsou používány ke vzdálené komunikaci s turbínou a k monitorování a řízení jejího výkonu. Optické kabely dále umožňují vykonávat některé údržbové práce vzdáleně z pevniny.
Rozvodny umístěné na moři, ze kterých je výkon dále vyveden do pevninské rozvodny Cleve Hill, umožňují efektivnější výrobu elektřiny, jelikož zajišťují snížení ztrát zvýšením napětí přenášeného výkonu. Napětí na svorkách turbín je 33 kV a v pobřežních rozvodnách je následně zvyšováno na 150 kV. Ke každé z těchto rozvoden je kabely s délkou v rozmezí 720 až 3 100 metrů připojena skupina turbín.
<h3>Nejistá budoucnost druhé fáze projektu London Array</h3>
19. února 2014 oznámilo konsorcium stojící za projektem, že nebude pokračovat ve vývoji druhé fáze elektrárny, a to z důvodu složitosti provedení výstavby a dále kvůli nejistotě výsledku zkoumání dopadů na životní prostředí, které má navíc trvat ještě nejméně dva roky.
London Array oficiálně požádalo o ukončení smlouvy o pronájmu pozemků pro Phase 2 a zrušilo rezervaci přenosové kapacity pro plánovaný výkon.
Generální ředitel London Array Mike O’Hare k rozhodnutí řekl: „Předpokládáme, že sběr potřebných dat bude trvat nejméně do ledna 2017 a i když počáteční data z existující Phase 1 vypadají pozitivně, není zde jistota, že po třech letech přesvědčíme úřady, že vliv na ptáky je akceptovatelný.“
„Lokalita pro Phase 2 je technicky více náročná než u Phase 1 kvůli velké ploše s mělkou vodou. Další problémy jsou složité a delší kabelové trasy pro exportní kabely a zakázaná zóna pro provoz agregátů.“
&nbsp;
Zdroj úvodní fotografie: www.londonarray.com