<a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/'>Vodní elektrárna Dalešice</a>, která byla kompletně uvedena do provozu 15. prosince 1978, plní dvě důležité funkce. Vodní dílo o kapacitě 127 milionů metrů krychlových vody slouží jako zásobárna technologické vody pro dukovanskou jadernou elektrárnu, zároveň spolu s menší nádrží Mohelno tvoří <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/'>přečerpávací vodní elektrárnu</a>. Ta díky čtyřem turbínám o instalovaném výkonu 475 MW dokáže vyrovnávat nepoměr mezi okamžitou výrobou a spotřebou elektřiny v síti. 
 Budování nádrže začalo v roce 1970 a původně se počítalo se stavbou betonové přehradní hráze, nakonec ale kvůli geologickým podmínkám zvolili projektanti variantu hráze sypané. Ta po dokončení měřila na výšku sto metrů (během čtyř dekád poklesla asi o 40 centimetrů), 300 metrů pak měří na šířku a stejně mohutná je hráz i v základech. Kromě dodávky vody pro <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovany</a> a výroby elektřiny dnes dalešická nádrž slouží i pro rekreaci, a přes výrazné kolísání hladiny ji využívají také rybáři.

Elektrárny v ČR

Před 40 lety uvedli do provozu vodní elektrárnu Dalešice

<a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/'>Přečerpávací vodní elektrárna</a> Dalešice na Třebíčsku je v provozu 40 let. Za tu dobu vyrobila více než 12900 gigawatthodin elektřiny, což představuje kompletní spotřebu České republiky na téměř tři měsíce. Jen za první pololetí letošního roku vyrobila 246500 megawatthodin elektřiny, o 14400 megawatthodin víc než za stejné období loni, uvedl v dnešní tiskové zprávě mluvčí společnosti ČEZ, a. s. Martin Schreier. Čtyřicetileté výročí fungování si elektrárna připomene 22. září dnem otevřených dveří a promítáním filmu zachycujícího její výstavbu. 
 Vodní dílo Dalešice začali dělníci na řece Jihlavě jihovýchodně od Třebíče budovat v roce 1970 jako zásobárnu technologické vody pro <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>dukovanskou</a> jadernou elektrárnu. Od dubna do prosince 1978 se postupně rozeběhla všechna její čtyři soustrojí. Hlavní hráz nádrže Dalešice je nejvyšší přehradní hrází České republiky i bývalého Československa a v současnosti je nejvyšší funkční sypanou hrází v Evropě, uvedl Schreier.
Má výšku od základové spáry asi 100 metrů, délka hráze přes údolí přesahuje 300 metrů a ve svých základech dosahuje šířka hráze rovněž 300 metrů.Součástí vodního díla je kromě nádrže Dalešice s objemem 127 milionů metrů krychlových vody i menší vyrovnávací nádrž Mohelno. 
 Dalešice <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/'>jsou druhou největší ze tří přečerpávacích vodních elektráren v ČR</a>. Po nedávných generálních opravách turbosoustrojí činí její celkový výkon 480 MW. Přečerpávací stanice jsou důležité při stabilizaci energetické soustavy. Jsou schopné rychle najet na plný výkon a vyrovnat tak okamžitou energetickou bilanci. Dalešice zvládnou najet na plný výkon za méně než minutu. 
<blockquote>
&#8222;Objem vody v plné horní nádrži Dalešicím umožňuje vyrobit v rámci jednoho cyklu téměř 2,3 milionu kWh, což je ekvivalent roční spotřeby 1 000 domácností,&#8220; uvedl Ladislav Štěpánek ze společnosti ČEZ.
</blockquote>
 Film Kdo hledá zlaté dno, který v době výstavby elektrárny natáčel režisér Jiří Menzel, se bude promítat v pátek v 19:30. Den otevřených dveří o den později zpřístupní elektrárnu pro veřejnost od 9:00 do 15:00.

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice je v provozu již 40 let

Obnovitelné zdroje

Nejvyužívanější obnovitelný zdroj světa. Vodní elektrárny jako důležitý zdroj u nás i ve světě

<a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/" target="_blank" rel="noopener">Přečerpávací vodní elektrárny</a> (PVE) plní velmi důležitou roli v zajištění spolehlivosti dodávek elektrické energie. Jejich význam navíc značně stoupá s rostoucím podílem výroby z obnovitelných zdrojů energie, především <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/" target="_blank" rel="noopener">solárních</a> a <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/" target="_blank" rel="noopener">větrných</a> elektráren. Tato skutečnost je patrná především z rekordní výroby českých PVE v posledních letech (viz níže).
I přes dlouhodobou snahu přijít s <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/gravity-power-module/">novými řešeními</a> se z pohledu instalovaného výkonu jedná o nejvíce využívanou technologii <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/">akumulace elektrické energie</a> v měřítku elektrizačních soustav.
PVE je soustavu dvou výškově různě položených vodních nádrží spojených tlakovým potrubím, na kterém je v dolní části umístěna reverzní turbína (nebo turbína a čerpadlo) a motorgenerátor. V době přebytku elektrické energie v síti je možné ji využít pro čerpání vody z dolní do výše položené horní nádrže a naopak v době nedostatku se prouděním vody z horní nádrže skrz turbínu elektřina vyrábí. Více o principu a uspořádání PVE se dozvíte v našem <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/">předchozím článku</a>.
<h2>Historie přečerpávacích vodních elektráren v ČR</h2>
Roku 1930 byla v České republice uvedena do provozu první PVE, jednalo se o elektrárnu Černé jezero, vybudovanou Škodovými závody Plzeň v Hojsově Stráži na Šumavě.  Disponovala výkonem 1,5 MW, v roce 1960 byl ovšem čerpadlový provoz omezen.
Druhou PVE byla elektrárna Pastviny, která byla uvedena do provozu roku 1938, ale později byla přestavěna na elektrárnu průtočnou.
V roce 1947 následovala PVE Štěchovice II, která v 70. letech přestala stačit na vykrývání prudkých změn v soustavě a roku 1978 byla proto uvedena do provozu PVE Dalešice. Naší nejnovější PVE je elektrárna Dlouhé Stráně, která byla uvedena do provozu roku 1996.
V současné době jsou v České republice v provozu tři PVE – Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice II, všechny jsou ve vlastnictví společnosti <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/cez-skupina-cez/">ČEZ</a>.
<h2>Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II</h2>
PVE Štěchovice se nachází ve Středočeském kraji, zhruba 30 km jižně od centra Prahy. Leží na řece Vltavě a spolu s dalšími vodními elektrárnami tvoří tzv. Vltavskou kaskádu. Elektrárna byla do provozu uvedena v roce 1947 a po vyrobení 1 650 GWh energie byla v roce 1991 pro zastaralost odstavena.
Následující rok začala pětiletá výstavba nové PVE, ta využívá původní horní nádrž na Homoli o obsahu 500 000 m3 a velkou část původních ocelových přivaděčů o délce 590 m a průměru 1,7-2 m. Dvě soustrojí byla nahrazena jedním s Francisovou reverzní turbínou typu FR-180 z ČKD Blansko, které je umístěno ve strojovně 45 m pod zemí. Celkový výkon elektrárny vzrostl o 4 MW na současných 45 MW.
<h2>Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice</h2>
<figure id="attachment_2956" class="wp-caption aligncenter" style="width: 600px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/10_dalesice.jpg"><img class="wp-image-2956" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/10_dalesice.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Zdroj: ČEZ" width="600" height="427" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/10_dalesice.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/10_dalesice-512x364.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/10_dalesice-768x546.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/10_dalesice-725x515.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/10_dalesice-800x569.jpg 800w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice je součástí komplexu Dukovany a nachází se na západě Moravy jihovýchodně od Třebíče. Celé vodní dílo bylo postaveno v letech 1970‑78 a skládá se z horní nádrže v Dalešicích s objemem 127 mil. m3, vyrovnávací nádrže Mohelno, přečerpávací elektrárny Dalešice a průtokové vodní elektrárny Mohelno. Horní nádrž je tvořena sypanou rokfilovou hrází s jílovým těsněním o výšce 100 m a délce 350 m a je nejvyšší svého druhu v ČR. Vodu do elektrárny umístěné společně s rozvodnou u paty hráze přivádí 4 ocelová potrubí o průměru 6,2 m.
Nachází se zde celkem 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami pro spád 90m. Celkový výkon činí po rekonstrukci v roce 2007 oproti původním 450 MW nynějších 480 MW. Výkon je dimenzován tak, aby při výpadku nahradil jeden blok jaderné elektrárny Dukovany. Výrobu energie a pohon při čerpadlovém provozu zajišťují synchronní generátory s napětím 13,8 kV a obousměrným točením.
O řízení se stará jako v případě PVE Dlouhé Stráně centrála v Praze. Plného výkonu je z klidového stavu možno dosáhnout již za 55 sekund a jedná se tedy o nejrychleji nabíhající PVE v ČR.
<h2>Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně</h2>
<figure id="attachment_2957" class="wp-caption aligncenter" style="width: 421px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg"><img class="wp-image-2957" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="421" height="600" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg 719w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane-360x512.jpg 360w" sizes="(max-width: 421px) 100vw, 421px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
Elektrárna Dlouhé Stráně se nachází na Moravě v Hrubém Jeseníku, v chráněné krajinné oblasti, proto se jedná o  stavbu velmi kontroverzní. Kvůli co nejšetrnějšímu začlenění do krajiny je veškerý provoz situován do podzemí, díky tomu elektrárna získala ocenění jako jedna z nejekologičtějších energetických staveb v Evropě. I přes veškeré snahy a ocenění se jedná o velmi citelný zásah do krajiny, což je patrné z obrázku výše a v následující virtuální prohlídce.
<figure id="attachment_2959" class="wp-caption aligncenter" style="width: 470px;"><a href="http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-dlouhe-strane/" target="_blank" rel="noopener"><img class="wp-image-2959 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/virtual-eds-nahled.jpg" alt="Virtuální prohlídka přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="470" height="275" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Virtuální prohlídka přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ</figcaption></figure>
Výstavba elektrárny začala v květnu 1978, ale počátkem osmdesátých let byla centrálními orgány přerušena. Následně byl projekt modernizován a v roce 1989 bylo rozhodnuto stavbu dokončit. V provozu je elektrárna od roku 1996.
Z technologického hlediska se jedná o velmi pozoruhodné dílo, které se pyšní největší reverzní turbinou v Evropě o výkonu 325 MW, největším spádem v České Republice (510,7 m) a největším instalovaným výkonem vodní elektrárny v ČR.
Horní nádrž o celkovém objemu 2,72 mil. m3 je umístěna v nadmořské výšce 1350 m na vrcholu hory Dlouhé Stráně a je spojena dvěma přivaděči o průměru 3,6 m a délkách 1547 m a 1499 m se dvěma reverzními turbosoustrojími. Soustrojí se skládají z rozběhového pony motoru, generátoru a Francisovy turbíny o výkonu 325 MW v turbinovém režimu a 312 MW v režimu čerpadlovém.  Při plném výkonu protéká každým přivaděčem za sekundu 68.5 m3 vody. Dolní nádrž s celkovým objemem 3,4 mil. m3 se nachází na říčce Divoká Desná a s elektrárnou je spojena dvěma odpadními tunely o průměru 5,2 m a délkách 354 m a 390 m.
Provoz elektrárny je plně automatizován a řízen z dispečinku v Praze. Na plný výkon je schopna najet za necelých 100s a dodávat energii nepřetržitě 6 hodin. Z čerpadlového do turbínového provozu je možno přejít za 150 s, z klidu do čerpadlového za 400 s. Pro načerpání celého objemu horní nádrže je potřeba 7 hodin.
Elektrárna k pokrytí vlastní spotřeby energie využívá malé nízkotlaké vyrovnávací elektrárny Dlouhé Stráně II s Francisovou turbínou o výkonu 163 kW, umístěnou na odtoku dolní nádrže.
<h2>Parametry přečerpávacích vodních elektráren v ČR</h2>
Souhrn základních parametrů přečerpávacích vodních elektráren v ČR je uveden v následující tabulce.
<h2><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/PVE_tabulka.jpg"><img class="aligncenter wp-image-2961 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/PVE_tabulka.jpg" alt="Parametry přečerpávacích vodních elektráren v ČR" width="480" height="623" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/PVE_tabulka.jpg 480w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/PVE_tabulka-394x512.jpg 394w" sizes="(max-width: 480px) 100vw, 480px" /></a></h2>
<h2>Vývoj výroby přečerpávacích vodních elektráren v ČR</h2>
Na následujícím grafu je uveden vývoj butto výroby elektřiny v českých PVE v letech 2006 až 2015 podle statistik Energetického regulačního úřadu. Z grafu je patrné, že výroba elektřiny v českých PVE od roku 2008 významně roste a že v roce 2014 poprvé překonala hranici 1 TWh. Mezi lety 2008 až 2015 došlo k nárůstu výroby o 924 GWh, tedy o více než 260 %.
<div id="pve-v-cr"></div>
<h2>Plánované přečerpávací vodní elektrárny v ČR</h2>
Jedním z největších úskalí výstavby nových PVE je jejich mohutnost a s tím spojené vysoké náklady na výstavbu a také citelný zásah do krajiny. I z tohoto hlediska se v České Republice spíše investuje do již postavených PVE instalací výkonnějších a modernějších soustrojí.
Společnost ČEZ v posledních letech zvažovala možnost přestavby vodní elektrárny Orlík na elektrárnu přečerpávací. V roce 2013 si nechala vypracovat posudek vlivu na životní prostředí, který neshledal žádné negativní vlivy, ovšem k zahájení přestavby nedošlo z důvodu nízkých cen elektřiny a nejistoty jejich dalšího vývoje. Vedení si není jisté, zda by se dvou až třímiliardová investice v současné době vyplatila.
Poslední přečerpávací vodní elektrárna byla v ČR zprovozněna <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/v-byvalem-ostravskem-dole-otevreli-experimentalni-precerpavaci-elektrarnu/" target="_blank" rel="noopener">v podzemních prostorách bývalého ostravského Dolu Jeremenko v červenci 2015</a>. Tato elektrárna nicméně neplní stejnou funkci jako tři výše uvedené české PVE. Jedná se pouze o pilotní zařízení provozované pro výzkumné účely.
Úvodní fotografie: ČEZ

Elektřina

Přečerpávací vodní elektrárny v České republice

Do koruny hráze přehrady Dalešice na Třebíčsku vložili stavaři při letošní rekonstrukci nový zavlažovací systém. Umožní ochránit těsnící jílové jádro této 100 metrů vysoké sypané hráze v případě mimořádného sucha, aby nevyschlo. Zásadní opravy koruny hráze Dalešic se uskutečnily poprvé od postavení tohoto vodního díla před čtyřmi desítkami let. Týkaly se vozovky, chodníků i technických sítí, řekl dnes ČTK mluvčí <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>dukovanské elektrárny</a> Jiří Bezděk. 
<blockquote>
&#8222;Rekonstrukcí koruny hráze se dovršila kompletní rekonstrukce vodního díla Dalešice, která stála přes 1,2 miliardy korun,&#8220; uvedl Bezděk.
</blockquote>
Investice plynuly od roku 2000, rozhodující část peněz zaplatila společnost ČEZ za modernizaci <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/'>přečerpávací vodní elektrárny</a> pod hrází. Letošní oprava 300 metrů dlouhé koruny hráze vyšla ČEZ na sedm milionů, další peníze uvolnil kraj na opravy vozovky.
Vodní dílo Dalešice vzniklo v 70. letech minulého století na řece Jihlavě jako zásobárna technologické vody pro dukovanskou jadernou elektrárnu. Napouštění začalo před 40 lety. Na opravě koruny hráze letos dělníci pracovali od července do konce října.
<blockquote>
&#8222;Hlavní důvod, proč se přistoupilo k té opravě, je, že za těch 40 let došlo k poklesu nivelety hráze zhruba o 35 centimetrů,&#8220; uvedl vedoucí provozu elektrárny Josef Blaha.
</blockquote>
To je podle něj u sypaných hrází standardní jev. Konstrukce hráze Dalešic je podle dlouhodobého sledování ve velmi dobrém stavu. Poklesem ale utrpěla silnice na hrázi i kanalizace uložená pod ní. Na vozovce se držely kaluže.
Po opravách je vozovka přes hráz kvůli odvodnění trochu zvlněná, čemuž se někteří řidiči diví. Podle Bezděka je to záměrný stav odpovídající projektu.
<blockquote>
&#8222;Cílem je zajistit spolehlivé odvedení povrchové vody,&#8220; vysvětlil.
</blockquote>
Rychlost pro auta zůstává snížená. Podle mluvčího to je dáno tím, že na hráz, kde fouká boční vítr, vjíždějí auta z krytého lesního úseku. Most vedoucí na hráz také může v zimě namrzat.
Dalešice <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/'>jsou druhou největší ze tří přečerpávacích vodních elektráren v ČR</a>. Význam těchto elektráren podle Bezděka stoupá s rostoucí potřebou vykrývat výkyvy dodávek v síti. Když je v síti proudu nedostatek nebo vypadne větší zdroj, rozjedou se dalešické vodní turbíny do minuty.

Hráz přehrady Dalešice má nově zavlažování, ochrání ji při suchu

Přečerpávací <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/" target="_blank">vodní elektrárna</a> Dalešice po rozsáhlé modernizaci z minulých let zvyšuje roční dodávky elektrického proudu. Vloni vyrobila rekordních 527 GWh elektřiny a výsledky za prvních letošních pět měsíců jsou v porovnání s loňskými ještě lepší, sdělil v pátek ČTK mluvčí <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>dukovanské</a> jaderné elektrárny Jiří Bezděk. Elektrárna Dalešice letos završí 38 let provozu. Ještě o dva roky dříve začalo napouštění nádrže, pod jejíž hrází funguje.
Vodní dílo Dalešice začali dělníci na řece Jihlavě jihovýchodně od Třebíče budovat v roce 1970 jako zásobárnu technologické vody pro dukovanskou jadernou elektrárnu.
<blockquote>
&#8222;K úplnému uzavření hradel, kterým bylo zahájeno napouštění dalešické přehrady, došlo v červenci 1976,&#8220; uvedl Bezděk.
</blockquote>
Součástí vodního díla je kromě nádrže Dalešice s objemem 127 milionů metrů krychlových vody i menší vyrovnávací nádrž Mohelno.
<h2>Význam <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/'>přečerpávacích vodních elektráren</a> roste</h2>
Dalešice <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/" target="_blank">jsou druhou největší ze tří přečerpávacích vodních elektráren v ČR</a>. Význam těchto elektráren podle Bezděka stoupá s rostoucí potřebou vykrývat v síti výkyvy v dodávkách elektřiny zejména ze slunečních a <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrných elektráren</a>. Když je v síti elektřiny nedostatek nebo vypadne větší zdroj, rozjedou se dalešické vodní turbíny do minuty. Celkový instalovaný výkon elektrárny je nyní 480 megawattů.
Elektrárna je umístěna u paty 100 metrů vysoké sypané hráze přehrady. Práce na obnově zařízení vodní elektrárny firma ČEZ provádí postupně od roku 1999, už stály 1,2 miliardy korun.
<blockquote>
&#8222;Modernizací prošly zejména turbíny, generátory, byly vyměněny transformátory a v loňském roce vše završila rekonstrukce velínu a systému kontroly řízení,&#8220; uvedl Bezděk.
</blockquote>
Největší letošní akcí, která začne příští měsíc, bude oprava komunikace, chodníků a kanalizací v koruně hráze. Dělníci také opraví výtokový objekt a střechu strojovny.
Zdroj úvodní fotografie: www.cez.cz

Před 40 lety začalo napouštění nádrže PVE Dalešice

<a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank">ČEPS</a>, provozovatel české přenosové soustavy, se ve středu zapojil do dalšího krajského cvičení na vypořádání se s blackoutem, tedy přerušením dodávek elektrické energie na rozsáhlém území. Tentokrát se cvičilo v kraji Vysočina, který by v případě rozpadu elektrizační soustavy energeticky zachránily <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/" target="_blank">jaderná elektrárna Dukovany</a> společně s <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/" target="_blank">přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice</a>. 
Jaderná elektrárna Dukovany je společně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice schopna rozjet elektrizační soustavy v kraji Vysočina. To je výsledek středečního cvičení simulujícího náhlý výpadek elektrické energie podle fiktivního scénáře, kdy se přes Vysočinu přežene vichřice a vyřadí některá přenosová vedení.
<blockquote>
„Blackout nemůžeme vyloučit nikdy. Neexistují bezpečná a riziková období. Větší pravděpodobnost takového výpadku je samozřejmě v situacích, kdy elektrizační soustava pracuje na hranici svých možností. Pak stačí jeden nebo dva poruchové výpadky, které spustí rozsáhlou systémovou poruchu,“ <a href="https://www.ceps.cz/CZE/Media/Tiskove-zpravy/Stranky/Dispe%C4%8De%C5%99i-spole%C4%8Dnosti-%C4%8CEPS-cvi%C4%8D%C3%AD-na-blackout.aspx" target="_blank">řekl ke cvičení</a> Jan Kalina, předseda představenstva ČEPS, a.s.
</blockquote>
<h2>Pro pojištění bezpečnosti využily Dukovany PVE Dalešice</h2>
V rámci středečního cvičení regulovala jaderná elektrárna Dukovany na hranici možností, přesto však nebyla schopna síť udržet a byla tedy odpojena od sítě. Následně snížila výkon a vyráběla elektřinu jen k pokrytí své vlastní spotřeby, aby byly splněny podmínky bezpečného provozu.
Následně Dukovany vyhověly požadavku dispečinku Praha a poskytly potřebný výkon pro rozjezd a obnovu soustavy v postižených okresech kraje Vysočina. Pro pojištění své vlastní bezpečnosti využily nedalekou PVE Dalešice. Podle <a href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/5474.html" target="_blank">prohlášení ČEZ, a.s.</a> by pro pokrytí krizových potřeb postižených okresů (Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou) stačil výkon z 2. reaktorového bloku.
<blockquote>
„Klíčovou předností je schopnost dukovanských bloků zregulovat na vlastní spotřebu a v daný okamžik opět začít elektřinu do sítě dodávat. Významným posilujícím bezpečnostním prvkem je možnost napájení JE Dukovany z blízké Vodní přečerpávací elektrárny Dalešice, která je schopna zajistit dostatek záložní energie pro najíždění nebo odstavování všech čtyř dukovanských bloků,“ řekl Libor Fejta, projektový manažer JE Dukovany zodpovědný za scénář cvičení EDU.
</blockquote>
<h2>Jedno z mnoha cvičení pro ČEPS</h2>
Proběhlé cvičení bylo jedno z mnoha na toto téma, kterých se provozovatel české přenosové soustavy pravidelně účastní. Miroslav Vrba, místopředseda představenstva společnosti ČEPS zodpovědný za dispečerské řízení dodal, že si je ČEPS vědom toho, že vedle investic do stále chytřejší přenosové soustavy je právě pravidelný trénink dispečerů jedním z kroků, které pomáhají předcházet poruchovým výpadkům a v případě jejich vzniku jim čelit.
Příčinou blackoutu mohou být poruchy mající původ v dlouhodobém zanedbávání údržby prvků přenosové soustavy nebo náhlé události, jakými jsou extrémní přírodní vlivy. V poslední době dělají dispečerům starosti opakující se tranzitní přetoky z Německa.
<blockquote>
„U nás je vážným problémem silné zatížení soustavy tranzitními toky z Německa na jih do Rakouska. Soustava mnohdy pracuje až na hranici svých technických možností,“ připomněl aktuální problém Jan kalina, předseda představenstva ČEPS, a.s.
</blockquote>
V loňském roce zaznamenala česká přenosová soustava <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/prenosova-soustava-rekordni-tranzitni-zatizeni/" target="_blank">40% nárůst tranzitního zatížení. </a>
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Dukovany (zdroj: www.cez.cz)

ČEPS pokračuje ve cvičení na blackout. Vysočinu by zachránily Dalešice a Dukovany

<a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/" target="_blank">Trojice českých přečerpávacích vodních elektráren</a> (PVE) v loňském roce opět překonala svůj rekord ve výrobě elektrické energie. Celkově elektrárny uschovaly a opětovně dodaly do sítě více než 1 TWh elektrické energie.
K překonání rekordní produkce měly české PVE <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/ceske-precerpavaci-elektrarny-opet-lamou-rekordy/" target="_blank">nakročeno</a> již ke konci první poloviny loňského roku, kdy zaznamenaly 17% nárůst vůči produkci ve shodném období roku 2014. Rok 2014 byl vůbec prvním, kdy trojice elektráren <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/ceske-precerpavaci-elektrarny-vyrobily-nejvice-energie-v-historii/" target="_blank">překonala hranici 1 TWh vyrobené elektřiny</a>. V roce 2015 výroba dosáhla hodnoty 1,09 TWh.
<blockquote>
„V meziročním srovnání jde o 2,4% nárůst výroby. Za čtyřletým stálým růstem produkce opakovaně stojí fakt, že přečerpávací elektrárny jsou v rámci celé energetické soustavy ČR ve zvýšené frekvenci nasazovány k vykrývání výroby, resp. nevýroby z nepredikovatelných obnovitelných zdrojů a velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček.“ 
Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.
</blockquote>
Největším dílem, tedy přibližně polovinou, se na rekordní produkci podílely již tradičně Dlouhé stráně, jež dodaly do sítě 0,55 TWh energie. Druhé v pořadí následují s 0,48 TWh Dalešice a menší mírou s 0,06 TWh přispěly i Štěchovice II.
Podobný nárůst lze vzhledem k navyšování podílu instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích očekávat i v následujících letech. Výstavba <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/" target="_blank">přečerpávacích vodních elektráren</a> je však z mnoha důvodů, ať již ekologických či technologických, velmi náročným procesem.
Poslední přečerpávací vodní elektrárna <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/v-byvalem-ostravskem-dole-otevreli-experimentalni-precerpavaci-elektrarnu/" target="_blank">byla v ČR zprovozněna v podzemních prostorách bývalého ostravského Dolu Jeremenko</a> loni v červenci. Tato elektrárna nicméně neplní stejnou funkci jako tři největší české PVE, jedná se o pilotní zařízení provozované pro výzkumné účely. V budoucnu by však mohly být podobné elektrárny využívány běžně.
Zdroj úvodní fotografie: <a title="User:Daniel Baránek" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Daniel_Bar%C3%A1nek">Daniel Baránek</a>

České přečerpávací elektrárny loni opět zaznamenaly rekordní využití

<a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/" target="_blank">České přečerpávací vodní elektrárny</a> Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II svou produkcí elektrické energie za první pololetí letošního roku opět překonaly rekord. S 664,3 tisíci MWh vyprodukované elektrické energie mají našlápnuto pokořit svou <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/ceske-precerpavaci-elektrarny-vyrobily-nejvice-energie-v-historii/" target="_blank">loňskou, celoroční rekordní produkci</a>.
„V meziročním srovnání jde o 17% nárůst výroby,“ uvedl Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.
Za neustále intenzivnějším využíváním přečerpávacích elektráren stojí především nárůst podílu obnovitelných zdrojů v evropské soustavě, jejichž nestabilní výroba bývá právě těmito zdroji stabilizována.
<figure id="attachment_6042" style="width: 566px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/PVE-10-let-výroba.gif"><img class="wp-image-6042 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/PVE-10-let-výroba.gif" alt="PVE 10 let výroba" width="566" height="336" /></a><figcaption class="wp-caption-text">10letý přehled výroby českých PVE (MWh). Zdroj: cez.cz</figcaption></figure>
Za více než polovinou vyprodukovaného objemu elektrické energie za prvních šest měsíce letošního roku stojí PVE Dlouhé Stráně (390,6 tis. MWh), kterou dále následují Dalešice (240,1 tis. MWh) a Štěchovice II (33,6 tis. MWh). Celková produkce všech tří zdrojů by byla dostatečná pro pokrytí spotřeby více než 500 tisíc domácností.
S neustále rostoucím podílem obnovitelných zdrojů v energetických mixech evropských zemí nadále poroste význam <a href="http://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/" target="_blank">přečerpávacích vodních elektráren</a> v naší energetické soustavě.
Zdroj úvodní fotografie: cez.cz

České přečerpávací elektrárny opět lámou rekordy

Přečerpávací vodní elektrárny (PVE) jsou nezbytným prvkem elektrizačních soustav. V minulosti byly využívány z čistě ekonomických důvodů. Díky schopnosti krátkodobé i dlouhodobé akumulace elektrické energie mohou provozovatelé těchto zařízení přeměňovat levnou energii na dražší.
Dalším typem využití, díky kterému došlo k nějvětšímu rozvoji PVE, je spolupráce s jadernými elektrárnami (JE). Regulace JE je technologicky i ekonomicky neefektivní záležitostí. PVE tak byly v minulosti využívány především k vyrovnávání poptávky po elektřině v soustavě, čímž umožňovaly minimálně regulovaný provoz JE.
V dnešní době význam PVE stoupá především kvůli integraci intermitentních obnovitelných zdrojů energie (OZE), jejichž obtížně předvídatelný výkon je zdrojem výrazných výkyvů na výrobní straně výkonové bilance elektrizační soustavy. PVE dokáží díky velmi rychlému najetí elektrárny (kolem jedné minuty) tyto výkyvy spolehlivě vyrovnávat.
<h2>Princip akumulace elektřiny v PVE</h2>
Hydraulická akumulace elektrické energie je využívána téměř 100 let. Jak je již uvedeno výše, její největší rozvoj nastal v době rozvoje jaderné energetiky. V České republice o tom svědčí výstavba <a href="http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/dalesice.html" target="_blank">PVE Dalešice</a> související s výstavbou <a href="http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu.html" target="_blank">JE Dukovany</a>.
Její princip je v zásadě jednoduchý. Jsou využívány dvě vodní nádrže &#8211; horní a dolní. V době, kdy v elektrizační soustavě klesá spotřeba (např. v noci), pracuje PVE v čerpadlovém režimu a elektřina je spotřebovávána na čerpání vody z dolní do horní nádrže. Využívá se tedy méně hodnotné elektrické energie, která je ukládána v horní akumulační nádrži ve formě potenciální energie načerpané vody. Tam je načerpaná voda uložena až do vyslání požadavku z <a title="ČEPS, a.s. – profil společnosti a činnosti" href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank">dispečinku přenosové soustavy (PS)</a>. K tomu dochází většinou v období špičkového zatížení elektrizační soustavy nebo při potřebě pokrýt chybějící výrobu z intermitentních OZE při nepříznivých povětrnostních podmínkách. Po přechodu do turbínového režimu je zadrženou vodou poháněna turbína a je vyráběna elektrická energie.
Co se účinnosti týče, v současnosti provozované PVE mají celkovou účinnost kolem 75 %. Vývoj tohoto typu elektráren je přitom ve stadiu, kdy lze očekávat další nárůst účinnosti pouze v řádech jednotek procent. Nezanedbatelná část akumulované energie jde tedy na vrub ztrátám (ztráty mechanické, tepelné, přenosem, hydraulické, …).
Výsledná účinnost PVE je dána součinem účinností jednotlivých částí technologického procesu. Při stanovení účinnosti PVE dále rozlišujeme, zda jde o účinnost velkého nebo malého cyklu. Účinnost velkého cyklu v sobě zahrnuje i ztráty vzniklé přenosem elektrické energie od jejího zdroje k čerpadlu při čerpadlovém provozu a ztráty vzniklé přenosem elektrické energie do místa spotřeby při turbínovém provozu. Hodnoty udávané v praxi souvisejí s malým cyklem a celková účinnost je tedy vztažena ke vstupnímu <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/" target="_blank">transformátoru </a>na straně velmi vysokého napětí.
Samotný výkon PVE (při zanedbání ztrát) odpovídá vztahu
 P = Q · ρ · g · H
kde
P je teoretický výkon [W],
Q je průtok turbínou [m3/s],
 ρ je hustota vody [kg/m3],
g je tíhové zrychlení [m/s2],
 H je střední spád [m].
&nbsp;
Energetická kapacita elektrárny (při zanedbání zdrát) je vyjádřena vztahem
E = P · t = V · ρ · g · H
kde
E je teoretická energie vody [J, W∙s],
V je využitelný objem vody [m3].
<h2>Uspořádání PVE</h2>
&nbsp;
<a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/princip-PVE.jpg"><img class="alignnone size-full wp-image-775" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/princip-PVE.jpg" alt="princip PVE" width="1500" height="839" /></a>
&nbsp;
<h6 style="text-align: center">Uspořádání PVE Dlouhé Stráně. Zdroj: taurus.opole.pl</h6>
<h3>Stavební část</h3>
Akumulační nádrže
Při návrhu PVE je třeba řešit především otázku, jak lze zajistit potřebné akumulační prostory při využití co největšího výškového rozdílu nádrží. Přitom je kladen důraz na co nejmenší délku přivaděčů. Tuto vlastnost popisuje parametr H/L, kde H je rozdíl hladin dolní a horní nádrže a L je délka přivaděčů. Na základě hodnoty tohoto parametru je následně volena vhodná lokalita pro nový projekt.
Nádrže mohou vzniknout buď přehrazením horského údolí, nebo vyhloubením a vybudováním obvodových hrází. Dle použitého materiálu lze nádrže rozdělit na:
<ul>
<li>zděné:</li>
<li>z lomového zdiva,</li>
<li>betonové gravitační nebo klenbové,</li>
<li>železobetonové klenuté,</li>
<li>zemní:</li>
<li>hlinité,</li>
<li>balvanité.</li>
</ul>
Pro vybudování akumulační nádrže lze využít nejen vhodných údolí, ale také zvýšení stavu hladin přírodních jezer zřízením hrází. Takové nádrže jsou využívány například v alpských oblastech.
Přivaděče
Podle topografických a  geologických podmínek mohou být přivaděče umístěné v podzemí ve formě tlakových šachet nebo vylámány ve skále. V některých případech jsou přivaděče vedeny po povrchu jako ocelová tlaková potrubí. Tato potrubí se většinou kvůli zabezpečení proti nahodilému poškození nebo čistě z estetických důvodů zasypávají.
Proudění vody v přivaděčích je spojeno se ztrátami. Jsou to především ztráty třením, ztráty způsobené vtokem do přivaděčů, změnou průtokového průřezu nebo například změnou směru potrubí. U PVE jsou většinou přivaděče velmi dlouhé, a proto se při výpočtech uvažují především ztráty třením a místní ztráty se zanedbávají.
Nedílnou součástí přivaděčů jsou uzavírací orgány. Po vtokovém objektu, který má na samém začátku česle pro zachytávání větších nečistot (stromy, větve, apod.), následují uzávěry – tabulové nebo klapkové. Další uzávěry, které jsou v přivaděčích instalovány, jsou uzávěry umístěné před a za turbínovým čerpadlem (převážně kulové nebo prstencové). Funkce těchto uzávěrů je stěžejní z hlediska zajištění bezpečného a regulovatelného provozu elektrárny.
Celkové uspořádání
Kromě akumulačních nádrží a přivaděčů je ze stavebního hlediska třeba jmenovat základní stavební prvky elektrárny – strojovna, transformovna a rozvodna. Strojovna a transformovna bývají často z bezpečnostních důvodů odděleny. Elektrárna může být postavena při patě hráze, při úpatí hory nebo jako podzemní, kdy jsou jednotlivé části elektrárny v kavernách (např. <a href="http://www.dlouhe-strane.cz/" target="_blank">PVE Dlouhé Stráně</a>). Podzemnímu řešení se dává přednost při budování elektráren v chráněných oblastech.
Na zásadní koncepci strojovny PVE má vliv zvolené horizontální nebo vertikální uspořádání instalovaných soustrojí. Horizontální řešení je do jisté míry přehlednější a využíváno je především pro menší spády. V případě větších spádů se dává přednost vertikálnímu řešení. Vertikální řešení je zvoleno (hlavně ze stavebních důvodů) také při podzemní koncepci elektrárny v kavernách.
<h3>Technologická část</h3>
Turbíny a čerpadla
Volba turbíny a čerpadla (případně turbínového čerpadla u dvoustrojového provedení) závisí na charakteru služeb, pro které je PVE projektována. Z toho plynou podmínky, které následně ovlivňují výběr turbíny a její parametry. Jde především o využívaný spád H a o průtok Q. S těmito parametry dále souvisí rozměry celého soustrojí.
Základní rozdělení turbín spočívá v tom, jakou složku energie vody turbína využívá. První skupinou jsou přetlakové (reakční) turbíny, využívající potenciální i kinetickou energii vody. Nejvíce používaným typem přetlakové turbíny je Francisova turbína (pro spád 50 – 800 m), a to především díky možnosti reverzibility. Dalším zástupcem přetlakových turbín je turbína Kaplanova, používána hlavně pro spády v rozmezí 10 – 80 m.
Druhou skupinou jsou turbíny rovnotlaké (akční), jejichž zástupcem je turbína typu Pelton, využívající pouze kinetickou energii vody. Peltonova turbína je schopna pracovat s téměř dvoukilometrovým spádem.
V případě třístrojového provedení (turbína – motorgenerátor – čerpadlo), které se dnes využívá především v případě velkých spádů právě v kombinaci s Peltonovou turbínou, je důležitým prvkem soustrojí čerpadlo. Dopravovaný průtok čerpadla by měl být srovnatelný s hltností turbíny, aby byl zajištěn rovnoměrný provoz PVE. Dalším charakteristickým parametrem čerpadel je dopravní výška. Tyto parametry určují konstrukční provedení čerpadla a jeho velikost.
<h3>Elektrická část</h3>
Vzhledem k topografickým podmínkám a již pracujícím PVE na území České republiky bude dále popsáno dvoustrojové provedení (turbínové čerpadlo a motorgenerátor).
Motorgenerátor
Motorgenerátor je synchronní stroj s vyniklými póly schopný pracovat jako motor při čerpadlovém provozu i jako generátor při turbínovém provozu. Patří do zvláštní skupiny synchronních strojů s vyniklými póly, které jsou poháněné vodními turbínami &#8211; hydroalternátory.
Hydroalternátory jsou instalovány vzhledem k požadavku frekvence výstupního napětí f = 50Hz. To znamená synchronní otáčky 3000 ot/min. Otáčky pomaluběžné Francisovy turbíny jsou ovšem podstatně nižší &#8211; řádově stovky ot/min. Zde se uplatní vlastnost synchronního generátoru, která plyne ze vztahu
 n = f / p
kde
n je počet otáček [ot/min],
f je frekvence [Hz],
p je počet pólových dvojic statoru [-].[7]
Použití vhodného počtu pólových dvojic statoru (typicky 6 a více) tak zaručí synchronní běh stroje i při nižších otáčkách.
Transformátor
Pro úplnost uvádím i tento elektrický netočivý stroj, který je součástí každé elektrárny. Zajišťuje potřebné zvýšení napětí a snížení proudu na výstupu elektrárny pro snížení přenosových ztrát. Na vstupních svorkách elektrárny potom probíhá proces opačný.
<h3>Ostatní prvky</h3>
Dalším technologickým prvkem jsou závěsná a vodící ložiska, jejichž konstrukční provedení není ovlivněno jen velkým provozním zatížením, ale u dnes převážně využívaných reverzních strojů také potřebou obojího smyslu otáčení. Součástí návrhu soustrojí je tak detailní propočet zatížení ložisek. V případě třístrojového provedení je třeba uvést další důležitý prvek soustrojí – spojku.