Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu. 
<figure id="attachement_2957" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. &#8222;Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,&#8220; stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.

Elektrárny v ČR

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku v prvním letošním pololetí i díky masivním investicím zvýšila produkci elektřiny meziročně o 40 procent na více než 365 milionů kWh. &#8222;Takový objem elektřiny by dokázal pokrýt roční spotřebu více než 100.000 českých domácností,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Loni vodní přečerpávací elektrárna po předchozí modernizaci vyrobila 636,9 milionu kWh elektrické energie. Ve srovnání s rokem 2018, kdy měla elektrárna kvůli opravám delší výpadek, se její produkce zvýšila o 17 procent.
<blockquote>&#8222;V minulých letech jsme do zvýšení účinnosti a zároveň spolehlivosti provozu a také do prodloužení životnosti elektrárny investovali stovky milionů korun. Jen letos šlo o opravy a investice za zhruba 40 milionů korun,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Dlouhé Stráně Vítězslav Chmelař.</blockquote>
Díky masivním investicím se zvýšila účinnost elektrárny. Letos v dubnu vyrobila 82,339 milionu kWh, což je nejvyšší měsíční výroba od spuštění elektrárny v roce 1996.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Zvyšuje se i návštěvnost elektrárny. Loni vzrostla o šest procent na 93.839 lidí, což je druhá nejvyšší hodnota v historii elektrárny. Rekordních více než 97.000 návštěvníků dorazilo na Dlouhé stráně v roce 2017.

Elektrárna Dlouhé stráně v 1. pololetí zvýšila výrobu o 40 %

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním pololetí 652 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 23,3 procenta více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Podle něj je to více než 55 procent jejich loňské celoroční produkce. Nárůst využívání těchto zdrojů je podle Schreiera patrný také v dlouhodobějším srovnání &#8211; za prvních šest měsíců letošního roku vyrobily tyto elektrárny více energie než za celý rok 2008.
<blockquote>&#8222;Naše energetická soustava potřebuje přečerpávací elektrárny stále častěji k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Naplno se přitom využívá schopnosti těchto zdrojů najet na plný výkon do dvou minut,&#8220; uvedl ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek.</blockquote>
Objem elektřiny, který přečerpací elektrárny vyrobily za letošní první tři měsíce, by podle firmy dokázal pokrýt roční spotřebu téměř 190.000 českých domácností. Přečerpávací elektrárny slouží jako velké baterie. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábí a prodávají za vyšší cenu. Podle Schreiera o zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů.
<blockquote>&#8222;A to jak v čerpadlovém &#8211; z dolní do horní nádrže, tak i v turbínovém režimu &#8211; voda míří z horní nádrže na turbínu. Letos od ledna do června vykázaly přečerpávací elektrárny 3198 najetí, ve stejném loňském období startovaly celkem v 3124 případech. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů na dalešickou elektrárnu,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
Vyšší růst najetí podle něj nebyl možný kvůli zahájení dlouhodobé odstávky přečerpávací elektrárny Štěchovice II v květnu.
<blockquote>&#8222;Důvodem je středně rozsáhlá oprava turbíny, která zahrnuje zejména demontáž oběžného kola, rozváděcích lopat a opravu opotřebení. Čas odstávky strojní části elektrárny umístěné 45 metrů pod zemí je využit také k opravám horní nádrže na vrchu Homole o objemu půl milionu metrů krychlových i k opravám a nátěrům přivaděčů o délce 582 metrů. Opravy by měly být ukončeny na přelomu roku,&#8220; doplnil Schreier.</blockquote>
Dodal, že veškeré vodní elektrárny ČEZ v Česku vyrobily v letošním prvním pololetí zhruba 1,1 miliardy kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.

Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren (PVE) ČEZ:

<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. pololetí 2019</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. pololetí 2020</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dalešice</td>
<td valign="middle">978</td>
<td valign="middle">816</td>
<td valign="middle">1045</td>
<td valign="middle">878</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dlouhé stráně</td>
<td valign="middle">419</td>
<td valign="middle">304</td>
<td valign="middle">502</td>
<td valign="middle">367</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Štěchovice II</td>
<td valign="middle">346</td>
<td valign="middle">261</td>
<td valign="middle">234</td>
<td valign="middle">172</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČEZ

Přečerpávací vodní zdroje ČEZ vyrobily v pololetí meziročně o čtvrtinu více elektřiny

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním čtvrtletí 338 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 19 procent více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Uvedl, že jde o 28,6 procenta jejich loňské produkce. Objem elektřiny, který přečerpací elektrárny vyrobily během prvních tří měsíců letošního roku, by podle něj dokázal pokrýt roční spotřebu téměř 100.000 českých domácností.
Přečerpávací elektrárny slouží jako velké baterie. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Schreier uvedl, že role těchto zdrojů v energetické soustavě každoročně roste v souvislosti s pokračující decentralizací energetiky a s růstem kapacit kogeneračních jednotek a obtížně předpověditelných obnovitelných zdrojů.
<blockquote>„O zvýšeném nasazování přečerpávacích elektráren svědčí i rostoucí počet uskutečněných startů přečerpávacích elektráren, a to jak v čerpadlovém (z dolní do horní nádrže), tak i v turbínovém režimu (voda míří z horní nádrže na turbínu). Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2019 přečerpávací elektrárny startovaly celkem v 1652 případech, za letošní první tři měsíce to bylo už 1674 najetí. Vzhledem k nejvyššímu počtu soustrojí připadl nejvyšší počet startů opět na dalešickou elektrárnu,“ řekl mluvčí.</blockquote>
Přečerpávací vodní elektrárny jsou schopny najet na plný výkon během jedné až dvou minut. V době přebytku elektrické energie v síti se voda čerpá z dolní nádrže do horní a ve špičkách, v době nedostatku elektřiny, se v turbínovém režimu naopak vyrábí elektrická energie. Elektrárny tak slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. „V rámci jednoho přečerpávacího cyklu dokážou všechny tři dohromady dodat do české energetické sítě až 5,9 milionu kWh. Stejný objem energie by dokázal naplnit baterie 164.000 elektromobilů střední třídy,“ uvedl mluvčí.
Za celý loňský rok vyprodukovaly přečerpávací vodní elektrárny více než 1,18 miliardy kWh. ČEZ upozornil, že ve srovnání s rokem 2009 se tak loni jejich objem výroby zvýšil o 92,5 procenta. „Šest let v řadě přečerpávací vodní elektrárny opakovaně překonávají hranici vyrobené jedné miliardy kWh. V rámci celé energetické soustavy ČR jsou totiž stále častěji ve zvýšené frekvenci nasazovány k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček,“ sdělil ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.
Schreier dodal, že veškeré vodní elektrárny ČEZ v Česku vyrobily v letošním prvním čtvrtletí téměř 520 milionů kWh elektřiny. Za celý rok 2019 to bylo úhrnně 2,2 miliardy kWh.
Počty najetí přečerpávacích vodních elektráren (PVE) ČEZ
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. čtvrtletí 2019</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">1. čtvrtletí 2020</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
<td valign="middle">turbínový</td>
<td valign="middle">čerpadlový</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dalešice</td>
<td valign="middle">503</td>
<td valign="middle">374</td>
<td valign="middle">492</td>
<td valign="middle">368</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Dlouhé stráně</td>
<td valign="middle">239</td>
<td valign="middle">174</td>
<td valign="middle">322</td>
<td valign="middle">199</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">PVE Štěchovice II</td>
<td valign="middle">177</td>
<td valign="middle">113</td>
<td valign="middle">178</td>
<td valign="middle">115</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: ČEZ

Přečerpávací vodní elektrárny ČEZ vyrobily v Q1 2020 o pětinu více elektřiny

Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku loni po předchozí modernizaci vyrobila 636,9 GWh elektrické energie. Ve srovnání s rokem 2018, kdy měla elektrárna kvůli opravám delší výpadek, se její produkce zvýšila o 17 procent. &#8222;Tato ekologicky vyrobená elektřina by pokryla roční spotřebu přibližně 180.000 domácností,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Podle ředitele elektrárny Vítězslava Chmelaře ale meziroční srovnání produkce elektřiny nemá přesnou vypovídací hodnotu, jelikož elektrárna byla v roce 2018 kvůli plánovaným opravám a investicím delší dobu mimo provoz. 
<blockquote>&#8222;Loňský rok každopádně potvrdil, že modernizace, která zvýšila účinnost elektrárny a prodloužila její životnost, byla potřebná, protože Dlouhé stráně jsou stále důležitějším prvkem při stabilizaci naší energetické soustavy,&#8220; uvedl Chmelař.</blockquote>
Loni také meziročně vzrostla návštěvnost přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně, a to o šest procent na 93.839 lidí. Loňská návštěvnost je druhá nejvyšší v historii elektrárny. Rekordních více než 97.000 návštěvníků zaznamenali energetici na Dlouhých stráních v roce 2017.
Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení navíc přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu.
beh ktp

Elektrárna Dlouhé stráně loni vyrobila 637 GWh elektřiny

<a href="https://www.energy-storage.news/news/major-solar-wind-storage-project-at-queensland-gold-mine-bags-extra-funding">Australská společnost Genex Power zahájila druhé kolo k získávání financí</a> na první přečerpávací vodní elektrárnu na světě, která využívá opuštěný zlatý důl. PVE je součástí australského energetického hubu, ve kterém se nacházejí i ostatní obnovitelné zdroje energie, které jsou s přečerpávací vodní elektrárnou integrovány. 
PVE (<a href="https://arena.gov.au/assets/2017/02/kidston-pumped-storage-hydro-project.pdf" target="_blank" rel="noopener">nazývaná K2H</a>) je součástí Kidston Renewable Energy Hubu spolu s dvěma fotovoltaickými projekty o instalovaném výkonu 50 MW a 270 MW a větrnou elektrárnou o instalovaném výkonu 150 MW. Fotovoltaické elektrárny jsou podle společnosti Genex Power lokalizovány v oblasti s nejvyšší iradiací v Austrálii.
Northern Australia Infrastructure Facility (NAIF) poskytne společnosti Genex financování ve výši 426 milionů dolarů.
<blockquote>„Rozhodnutí NAIF rady k poskytnutí financí je náznak důležitosti K2-Hydro projektu pro severní Austrálii,“ uvedl James Harding, CEO společnosti Genex Power.
„Během posledních několika měsíců nabíral projekt na obrátkách a věříme, vzhledem ke stavu jednání se zapojenými akcionáři, že Genex bude schopen dosáhnout potřebných financí do 30. září 2019,“ dodal.</blockquote>
Laurie Walker, výkonný ředitel NAIF, uvedl, že Investice do projektu Kidston představuje zhruba 12 % prostředků NAIF.
<blockquote>„Úložiště energie mají významnou roli při přechodu na nízkoemisní a nízkonákladovou energetiku v budoucnu. Podpora, kterou NAIF poskytl projektu v loňském roce, vyústila ve zvýšení důvěry v projekt, což vedlo k další podpoře a k jeho posunu kupředu,“ dodal Walker.</blockquote>
<h2>Projekt K2H 
</h2>
Přečerpávací vodní elektrárna využije opuštěný zlatý důl Kidston a jeho těžební jámy Wises a Eldridge jako spodní a horní nádrž. Díky rozdílům ve výšce, které mohou těžební jámy nabídnout, a množství vody, které mohou pojmout, bude instalovaný výkon elektrárny 250 MW. Elektrárna bude bude schopna dodávat tento výkon po dobu 8 hodin.  Kapacita bude tedy 2 GWh.
Doba najetí elektrárny je menší než 30 sekund. Horní nádrž má rozlohu 0,52 kilometrů čtverečních a spodní nádrž  má rozlohu 0,54 kilometrů čtverečních. Maximální výškový rozdíl bude 218 metrů, minimální 181 metrů. Očekávaná životnost PVE je 80 let. Projekt využije dvě Francisovy turbíny z nichž každá bude mít výkon 125 MW. Kolem horní nádrže bude dále vybudována 20 metrů vysoká přehradní hráz. K2H bude představovat zhruba  15-20 % regulačního výkonu pro spolkový stát Queensland.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/egBJHR6xmiw" width="560" height="315" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
Výkon PVE bude přenášen přes 195 kilometrů dlouhé vedení do rozvodny Mount Fox.  Napěťová hladina vedení je 275 KV.
John Grimes uvedl, že tento projekt je zejména inovativní díky kombinaci fotovoltaických a větrné elektrárny s nevyužívaným zlatým dolem, ve kterém vznikne vodní systém s uzavřeným okruhem. Tím vznikne úložiště pohotové, obnovitelné energie, která bude uskladněna po dlouhou dobu.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://reneweconomy.com.au/genex-kicks-off-works-on-kidston-pumped-hydro-next-to-solar-farm-76373/">reneweconomy.com</a>

Akumulace energie

Přečerpávací vodní elektrárna využívající opuštěný zlatý důl potřebuje další finance

V Rakousku byla oficiálně uvedena do provozu nová přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Obervermunt II s instalovaným výkonem 360 MW (2 x 180 MW). Celkový instalovaný výkon rakouských PVE tak nyní dosahuje téměř 5 GW. 
Výstavba PVE Obervermunt II trvala 4,5 let a stojí za ní německá energetická společnost EnBW a rakouská Vorarlberger Illwerke (ViW). Investiční výdaje činily 500 milionů eur.
VIW díky uvedení nové PVE do provozu v současné době provozuje v Rakousku PVE o celkovém  instalovaném výkonu 1,6 GW.
<blockquote>„Vzhledem k významu zařízení pro akumulaci energie pro udržování stability soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny budou tato zařízení i nadále důležitou součástí dodávek elektřiny v Evropě. To platí jak pro přečerpávací vodní elektrárny, tak pro nové technologie akumulace energie. Díky Obervermunt II opět významně navyšujeme náš výkon přečerpávacích vodních elektráren a můžeme tak nyní ukládat více elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární elektrárny,“ <a href="https://www.enbw.com/company/press/press-releases/press-release-details_210432.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl technický ředitel EnBW Hans-Josef Zimmer</a>.</blockquote>
Současný instalovaný výkon rakouských PVE dosahuje díky zprovoznění elektrárny Obervermunt II téměř 5 GW. Pro srovnání, v sousedním Německu jsou provozovány PVE o celkovém instalovaném výkonu 6,7 GW. Instalovaný výkon českých PVE činí 1 175 MW (Dlouhé stráně – 650 MW, Dalešice 480 MW, Štěchovice II – 45 MW).
Více informací o principu a uspořádání přečerpávacích vodních elektráren je uvedeno v <a href="https://oenergetice.cz/typy-elektraren/precerpavaci-vodni-elektrarna-princip-usporadani-2/" target="_blank" rel="noopener">našem dřívějším článku</a>.
Historii, popis a parametry přečerpávacích vodních elektráren v České republice naleznete <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/" target="_blank" rel="noopener">zde</a>.
Úvodní fotografie: Přehrada jezera Silvretta. Zdroj: andritz

Elektrárny v Evropě

Rakousko: Nová 360MW přečerpávací vodní elektrárna Obervermunt II byla uvedena do provozu

Projekt obří australské přečerpávací vodní elektrárny Snowy Hydro 2.0, která má zemi pomoci s přechodem od stárnoucích uhelných elektráren k obnovitelným zdrojům, <a href="https://www.reuters.com/article/us-australia-hydro/australia-clears-way-for-massive-hydropower-expansion-idUSKCN1QE2OF" target="_blank" rel="noopener">byl schválen australskou vládou</a>. První část rozšíření by měla být hotova v roce 2024.
Projekt Snowy Hydro 2.0 má být rozšířením stávající soustavy vodních elektráren nazývaných souhrnným názvem Snowy Mountains. Jedná se o sedm elektráren postavených mezi roky 1949 a 1974, celkem 16 vodních přehrad a 225 km vodních přivaděčů. Celkový výkon elektráren je 4,1 GW.
Poté, co projekt na konci loňského roku schválilo představenstvo společnosti Snowy Hydro, nyní přidala svůj souhlas i australská vláda. Ta projekt podpoří investicí ve výši 1,4 miliardy australských dolarů. Celkové náklady projektu zatím nejsou známy, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/vystavba-2gw-australske-pve-snowy-hydro-mozna-drazsi-nez-se-predpokladalo/" target="_blank" rel="noopener">odhady uváděné ve studii proveditelnosti hovoří o 3,8 až 4,5 miliardách dolarů</a>.
<blockquote>
&#8222;Dopad, o kterém tady hovoříme, je obrovskou investicí do budoucnosti Austrálie. Nejen energetické budoucnosti, nejen klimatické budoucnosti, ale také naší ekonomické budoucnosti,&#8220; uvedl podle agentury Reuters australský premiér.
</blockquote>
Rozšíření by mělo navýšit celkový výkon soustavy elektráren o 2 GW, tedy hodnotu odpovídající výkonu jaderné elektrárně Temelín nebo Dukovany. Úctyhodná je i plánovaná kapacita vodního díla, která by s 350 GWh měla umožnit elektrárně provoz při plném výkonu po dobu až 175 hodin.
<blockquote>
&#8222;Toto bude jeden z největších projektů přečerpávací vodní elektrárny na světě, který nejen sníží ceny elektřiny a tlak na ně, ale rovněž zajistí bezpečné dodávky elektřiny,&#8220; dodal premiér Morrison.
</blockquote>
První elektřinu by nová elektrárna měla začít vyrábět v říjnu či listopadu 2024, tedy necelých 6 let. Stále však není vyřešena otázka, jak elektřinu dostat ke spotřebitelům. Financování i realizaci nového vedení <a href="https://www.news.com.au/technology/innovation/groundbreaking-snowy-hydro-20-project-gets-the-goahead/news-story/83994e49171dbd8d6279934ab5de7642" target="_blank" rel="noopener">by podle australského premiéra měla zařídit vláda Nového Jižního Walesu</a>.
Úvodní fotografie: Jedna z elektráren australského Snowy Mountains komplexu. Zdroj: Snowy Hydro

Projekt obří australské přečerpávací elektrárny o výkonu Temelína má zelenou

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/articles/2019/01/china-approves-720mwh-battery-storage-pilot-in-renewable-push.html">Čína schválila svůj první pilotní projekt na velkokapacitní bateriové úložiště</a> za účelem maximalizace využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a zvýšení stability přenosové soustavy. Dalším nástrojem Číny v oblasti akumulace energie jsou přečerpávací vodní elektrárny, které se rovněž budou nadále rozvíjet.
Počáteční fáze projektu, který je lokalizován v severozápadní provincii Gansu, vyžaduje investici o hodnotě 174 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliard korun). Kapacita bateriového úložiště bude 720 MWh a úložiště bude schopné dodávat špičkový výkon 180 MW po 4 hodiny. Očekávaný termín dokončení je již tento rok.
Projekt symbolizuje úsilí Číny umožnit vyšší využití OZE pomocí akumulačních zařízení. V září 2018 dosahoval v Číně podle Bloomberg instalovaný výkon OZE 706 GW. <a href="http://en.cnesa.org/featured-stories/2018/11/19/cnesa-global-energy-storage-market-analysis-2018-q3-summary">Výkon elektrochemických úložišť energie v Číně</a> ve třetím čtvrtletí 2018 dosahoval 649,7 MW. V tomto období byla vystavěna úložiště o výkonu 159,5 MW a 70 %, tedy 111,5 MW, přibylo v provincii Jiangsu. Nová úložiště zastávala z 86 % (137,5 MW) li-ion baterie.
Následný rozvoj projektu v Gansu bude závislý na potřebách přenosové soustavy a podmínkách trhu, uvedly úřady provincie. Po dokončení projektu se bude jednat o úložiště s největší kapacitou v Číně.
<h2>Přečerpávací vodní elektrárny</h2>
<a href="https://www.pv-tech.org/news/china-to-build-6gw-of-pumped-hydro-storage-in-bid-to-slash-solar-and-wind-p">Čínská státní společnost State Grid Corporation of China má v plánu vybudovat přečerpávací vodní elektrárny (PVE) o výkonu 6 GW.</a> Pět projektů, které State Grid oznámila, by mělo být v provozu v roce 2026 a vyžadovaná investice bude 5,67 miliard dolarů (zhruba 125,7 miliard korun). PVE se budou nacházet v provinciích Jilin, Hebei, Shandong, Zhejiang a Xinjiang. State grid provozuje v současné době PVE o výkonu 19,23 GW a dalších 30,15 GW je ve výstavbě.
Rozšíření akumulační kapacity by zajistilo využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů, která v případech jejich vysokého dodávaného výkonu nemůže být kvůli nedostatečné přenosové  kapacitě vyrobena. Tato nevyrobená elektrická energie z větrných elektráren v první polovině roku 2018, podle dat Národní Energetické Administrace, představovala 8,7 % z celkové výroby těchto zdrojů a v případě fotovoltaických elektráren dosáhla hodnoty 3,6 %. Výše zmíněné provincie Jilin a Xinjiang jsou spojovány s nejvyšším objemem nevyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Čína schválila první velkokapacitní bateriové úložiště s obří kapacitou

Nové oběžné kolo dnes technici opatrně instalovali do útrob <a href='http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/'>přečerpávací vodní elektrárny</a> Dlouhé stráně na Šumpersku, která díky této součásti bude moci vyrobit více elektrické energie. Čtyřicetitunové oběžné kolo s vyšší účinností má průměr přes 4,5 metru a roztáčí jednu ze dvou turbín Dlouhých strání. Investice si vyžádala 145 milionů korun. 
<blockquote>
&#8222;Zahájení provozu celého turbosoustrojí se plánuje po dokončení všech prací v průběhu listopadu,&#8220; sdělil dnes ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
</blockquote>
 
<blockquote>
&#8222;Nové oběžné kolo umožní zvýšit roční produkci elektrické energie až o 7 milionů kWh, což představuje roční spotřebu elektřiny zhruba 3000 domácností,&#8220; uvedl Sobol.
</blockquote>
 Zakázku na výrobu a instalaci oběžného kola, které nahradilo starou a už opotřebovanou součástku, získala společnost ČKD Blansko Engineering ze slovinské skupiny Litostroj Power. Kolos se svařoval ve Slovinsku z odlitků vyrobených ve firmě Pilsen Steel. Na technicky náročné instalaci se podíleli energetici z Dlouhých strání, profesní specialisté z vodních elektráren i experti z dodavatelských firem. 
<figure id="attachement_1062" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Dlouhe-strane-725x537.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Dlouhe-strane-725x537.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, horní nádrž. Autor: Opavjar" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Na přípravě této akce jsme pracovali téměř dva roky. Podle detailního zadání se nejdříve vyrobil zhruba desetinásobně zmenšený model a po jeho úspěšných zkouškách jsme kolo zadali do výroby. Nové oběžné kolo bude mít kromě vyšší účinnosti také podstatně širší provozní rozsah a delší životnost,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Vítězslav Chmelař.
</blockquote>
 U druhého soustrojí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně technici v létě vyměnili mohutné vinutí <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/synchronni-stroje-konstrukce-princip-a-pouziti/'>generátoru</a> a amortizéru. Rozpočet této investiční akce činil 19 milionů korun. Energetická společnost ČEZ letos do modernizace a oprav vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně investovala celkem přes 200 milionů korun. 
<figure id="attachement_2965" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/PVE_uvodni-725x381.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/PVE_uvodni-725x381.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, horní nádrž- Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení navíc přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý. Elektrárnu Dlouhé stráně loni navštívilo rekordních 97 661 lidí. Počet návštěvníků se ve srovnání s rokem 2016 zvýšil o 15 procent. 
 Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy přečerpávací elektrárny elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu. 
 Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku v prvním pololetí letošního roku zvýšila produkci o procento na 352,8 milionu kWh elektrické energie z 349,3 kWh ve stejném období loňského roku.