Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Bloomberg: Elektromobily budou od roku 2025 levnější než automobily se spalovacími motory

Pořizovací náklady elektromobilu budou od roku 2025 nižší než u vozidel na konvenční paliva. Tvrdí to výzkum Bloomberg New Energy Finance (BNEF). Při zohlednění nákladů na palivo a údržbu překonají elektromobily automobily se spalovacím motorem již  v horizontu několika let.

Výzkum Bloomberg New Energy Finance ukazuje, že klesající náklady na baterie budou znamenat zlevnění elektřinou poháněných automobilů pod úroveň automobilů se spalovacími motory v USA a Evropě již v roce 2025. Baterie v současné době představují zhruba polovinu nákladů na elektromobil a jejich ceny podle BNEF klesnou přibližně o 77 % mezi roky 2016 a 2030.

2. Světový instalovaný výkon solárních elektráren roste rekordním tempem

Nově instalovaný výkon solárních elektráren letos zřejmě překoná loňský rekord 76,6 gigawattu, přírůstek by mohl překročit hranici 80 GW. Předpověděla to dnes asociace SolarPower Europe (dříve Evropská asociace fotovoltaického průmyslu), z jejíž zprávy čerpala agentura Reuters. Ke konci roku 2016 byl celkový světový instalovaný výkon solárních elektráren přibližně 306,5 GW.

V loňském roce byly instalovány a připojeny k energetické síti solární články o celkovém výkonu 76,6 GW, což bylo o 50 procent nad úrovní roku 2015.

3. Švýcarské zařízení na zachytávání CO2 ze vzduchu vstoupilo do komerčního provozu

V době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží otřást základy pařížské klimatické dohody, uvedla švýcarská společnost Climeworks do komerčního provozu zařízení na zachytávání CO2. Toto zařízení, o jehož výstavbě jsme již informovali, se nachází nedaleko Curychu a ročně dokáže zachytit 900 t CO2 přímo z atmosféry.

Christoph Gebald a Jan Wurzbacher dovedli po devíti letech od první myšlenky na zařízení zachytávající ze vzduchu CO2 svůj projekt až ke komerční aplikaci.

4. Budoucnost jaderné energetiky na Evropském jaderném fóru

Evropské jaderné fórum (ENEF) je platformou fungující od roku 2007 pod záštitou Evropské komise nabízející prostor pro diskuzi evropských státníků a odborníků ohledně budoucnosti jaderné energetiky. Letos již dvanáctá plenární schůze fóra se konala ve dnech 22. a 23. května v Praze a pozvání přijal mimo jiné evropský komisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete, ale také další představitelé evropských institucí a zástupci nevládních organizací.

Premiéři Česka i Slovenska se vyjádřili pro nutnost rozvoje jaderné energetiky, Česko tak prezentovalo hlavní body své Státní energetické koncepce.

5. Čína v dubnu dovážela meziročně o 37,5 % více energetického uhlí

Podle údajů uvolněných  minulou středu čínským statistickým úřadem stoupl import energetického uhlí v dubnu na 9,78 miliónů tun, což je meziroční nárůst o 37,5 % a zároveň čtyřměsíční maximum.

Z tohoto objemu tvořilo většinu koksovatelné uhlí a to 6,95 milionů tun, ostatní uhlí se na importu podílelo z necelých 30 %. Během prvních 4 měsíců dovezla tato nejlidnatější země světa již téměř 34 milionů tun uhlí, což je o třetinu vice než minulý rok.

6. Rusko zahajuje největší aukci na energii z obnovitelných zdrojů

Rusko vypisuje zatím největší aukci na obnovitelné zdroje energie. Země se snaží zadat zakázky na nákup 1,9 GW výkonu, a tím přilákat zahraniční investice na podporu domácího trhu. Aukce probíhá od 29. května až do 9. června ve dvou etapách. Účastníci mohli začít předkládat své nabídky v pondělí s očekávaným rozhodnutím vlády v nejbližší době.

Veřejné řízení zahájené v pondělí přilákalo zájem Fortum Oyj, největší finské energetické společnosti, která je kvalifikována k účasti v aukci. Enel SpA se také může zúčastnit.

7. Ambiciózní cíl Kalifornie: Nové domy do roku 2020 energeticky neutrální

Americký stát Kalifornie si stanovil nové ambiciózní cíle v oblasti snižování energetické náročnosti budov, včetně čisté energetické neutrality pro nově stavěné obytné budovy do roku 2020. Možnosti pro dosažení těchto cílů nyní posoudí dva projekty, na které Kalifornie poskytne 2 miliony dolarů.

Projekty zabývající se detailním modelováním nákladů a výkonností energeticky neutrálních domů a posouzením kvality ovzduší v domech využívajících zemní plyn dostala na starost Lawrence Berkeley National Laboratory, jež spadá pod americké ministerstvo energetiky.

8. Japonská firma začne v Pardubicích vyrábět lithiové baterie

Japonská firma Central Glass otevře v Pardubicích svoji továrnu. V areálu SemtineZone postaví halu na výrobu lithiových baterií pro elektromobily. Stavbu zahájí patrně letos. ČTK o tom informovala Iveta Koubková z tiskového úseku magistrátu. Výši investice firma nesdělila.

Společnost chce spolupracovat s místní univerzitou a střední chemickou školou. V podniku bude pracovat 40 až 50 lidí. Roční produkce nové továrny je plánovaná na 20.000 tun.

9. Německý poplatek na OZE by měl začít klesat již po roce 2022

Podle berlínského think-tanku Agora-Energiewende bude díky nově zavedenému systému aukcí po roce 2022 postupně klesat poplatek koncových uživatelů na podporu obnovitelných zdrojů energie. Pro německé obyvatele to bude klíčové, protože v tomto období je současně možné očekávat vyšší ceny silové elektřiny.

Mezi jedno z hlavních témat německé proměny energetiky nepochybně patří vyšší koncové ceny elektrické energie, které jsou vyšší zejména kvůli poplatku na OZE. V minulých letech sice byl tento nárůst do jisté míry kompenzován velice nízkými cenami silové elektřiny, ale přesto platí Němci za kWh po Dánsku nejvyšší cenu v EU.

10. Dovoz LNG z USA podle Polska oslabí pozici Gazpromu na trhu EU

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), který Polsko začne importovat ze Spojených států, by mohl mít podstatný dopad na dominantní pozici ruského Gazpromu na trhu Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil polský státní tajemník pro energetickou infrastrukturu Piotr Naimski.

Ruským státem kontrolovaný Gazprom, který zásobuje unijní trh plynem z jedné třetiny, pokrývá Polsku většinu jeho potřeb. V rámci plánu snížení závislosti na tomto dodavateli Polsko vybudovalo u polského města Świnoujście na pobřeží Baltského moře svůj první terminál.

Téma

Norsko jako baterie Evropy? – 2. část

Pokračování předchozího článku je zaměřeno na modelovou ukázku, zdali je možné využít norské akumulační vodní zdroje k vykrývání nestabilní produkce z OZE. Díky propojení skrze podmořské kabely může Norsko importovat levné přebytky energie ze zemí kontinentální Evropy (a Spojeného království) a naopak exportovat energii ve chvílích, kdy je energie v EU nedostatek. Propojení tak vytváří vhodné podmínky pro technickou stabilizaci soustavy, stejně jako i možnost maximalizovat ekonomickou efektivitu.

Jak již bylo zmíněno v předchozí části článku, naprostá většina norských vodních elektráren je zbudována jako akumulační a nenabízí tudíž takové možnosti uskladnění energie jako například přečerpávací vodní elektrárny. Systém je tím pádem omezen například nutností udržovat požadované průtoky na jednotlivých nádržích, maximální a minimální možnou úrovní hladiny v nádržích a rovněž i okamžitou spotřebou Norska.