Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Tunisko na cestě ke gigantické solární elektrárně zásobující Evropu
Tunisko se může stát jedním z velkých dodavatelů obnovitelné energie do Evropy. Developer TuNur oznámil podání žádosti o autorizaci svého projektu solární elektrárny na okraji saharské pouště v Tunisku. Vyrobená elektřina bude následně podmořskými kabely exportována do Evropy.
Společnost TuNur oznámila podání žádosti na projekt koncentrační solární elektrárny, která má mít po dokončení všech fází výkon 4,5 GW. Elektrárna bude vybudována jižně od bezodtokého tuniského jezera Šot al-Džaríd v centrální části Tuniska nedaleko hranice s Alžírskem.
2. Tu Vídeň: 100% podíl OZE v Rakousku do roku 2030 je dosažitelný
Studie Vídeňské technické univerzity tvrdí, že Rakousko by mohlo do roku 2030 pokrýt veškerou spotřebu elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů. Podle studie je cíl technicky, komerčně i ekonomicky proveditelný, ale vyžaduje obrovskou politickou angažovanost a úsilí. Více než polovinu spotřeby mají pokrýt vodní elektrárny.
Rakousko v roce 2015 pokrylo z obnovitelných zdrojů energie (OZE) 69,8 % spotřeby elektřiny neboli 50 TWh. Z toho 40,5 TWh vyrobily vodní elektrárny, 4,8 TWh větrné elektrárny, 3,5 TWh elektrárny na biomasu, a po 0,6 TWh elektrárny fotovoltaické a bioplynové.
3. Evropská komise přijala zpřísněné emisní limity, platit začnou od poloviny roku 2021
Evropská komise přijala 30. července zpřísněné emisní limity pro velká spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MWt. Nové standardy, které budou elektrárny a teplárny muset plnit od poloviny roku 2021, budou mít dopad na ČEZ, EPH i řadu českých tepláren.
Evropská komise přijala 30. července zpřísněné emisní limity pro velká spalovací zařízení a v průběhu srpna má být v oficiálním věstníku EU publikováno prováděcí rozhodnutí Komise. Požadavky z tohoto rozhodnutí budou členské státy povinny promítnout do čtyř let do takzvaných integrovaných povolení jednotlivých spalovacích zařízení.
4. IKEA nově nabízí bateriový systém s FVE pro domácnosti
Švédská společnost IKEA oznámila, že ve spolupráci se Solarcentury bude nabízet bateriový systém pro britské domácnosti. Primárně společnost cílí na zákazníky s instalovanými solárními panely, kterým bateriový systém umožní lépe využívat vyráběnou elektřinu.
IKEA ve Velké Británi začala spolu se Solarcentury nabízet svým zákazníkům vedle solárních systémů, které jsou v jejím sortimentu od roku 2016, bateriový systém pro lepší využití vyráběné elektřiny. Baterie s kapacitou 3,3 kWh vyjde na 3000 liber (cca 90 tisíc korun), kompletní balíček i se solárními panely startuje na 6925 librách (cca 200 tisíc korun).
5. Gascade hledá investory pro plynovod Eugal, který má přivádět do ČR plyn z Nord Stream 2
Německý provozovatel plynovodů Gascade Gastransport jedná s investory o financování nového plynovodu Eugal, který má přivádět plyn potrubím Nord Stream 2 do Polska a České republiky. Agentuře Bloomberg to dnes řekla mluvčí firmy Tatjana Bernertová. Bližší informace o investorech projektu ale odmítla sdělit. Firmu Gascade vlastní ruská společnost Gazprom a německý BASF.
Gascade hledá investory v době, kdy americké sankce proti Rusku ohrožují energetické projekty, včetně plynovodu Nord Stream 2. Tím má přes Baltské moře do Německa proudit ruský plyn, takže se vyhne Ukrajině.
6. Dlouhodobý experiment spojený s likvidací jaderného odpadu překonal 1000. den
První experiment prováděný v zařízení Diamond’s Long Duration Experimental facility (LDE) na urychlovači částic (laboratoř I11) překonal 3. července 2017 svůj tisící den. Experiment vedený doktorkou Claire Corkhill ze Sheffieldské univerzity využívá jeden ze světově nejpokročilejších emitorů částic pro výzkum hydratace cementů používaných pro ukládání a likvidaci odpadu v jaderném průmyslu.
„Pochopení tempa jakým probíhá hydratace cementu je proces, který může někdy trvat až 50 let. Přesto je velmi důležité, abychom dokázali předpovídat jeho dlouhodobé chování,“ vysvětluje doktorka Corkhillová.
7. Německý regulátor zahájil konzultační proces k plánu rozvoje tamní soustavy za 50 miliard eur
Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) v pátek spustil konzultační proces k plánovanému rozvoji německé elektroenergetické soustavy mezi lety 2017 a 2030. Více než stovka opatření navrhovaných tamními provozovateli přenosových soustav by mohla vyjít až na 50 miliard eur (1,3 bilionů korun).
Podle dosavadních zjištění regulátora je nutné realizovat všech 60 opatření navrhovaných provozovateli přenosových soustav, jež jsou zahrnuty do federálního plánu pro rozvoj sítí. Z dalších 160 navržených opatření je dle regulátora prozatím považováno za nutných 90. Ve srovnání s poslední verzí plánu se tak jedná o 30 nových opatření, z čehož se pouhá dvě týkají nových tras vedení.
8. Polská státní Energa plánuje výstavbu nového 1000MW uhelného bloku
Polská státní společnost Energa hodlá v uhelné elektrárně u města Ostrolenka na severovýchodě země vybudovat novou jednotku o výkonu 1000 megawattů. A to bez ohledu na plány polské vlády, která chce spojit těžbu uhlí s výrobou elektřiny. Uvedla to dnes agentura Reuters.
V rámci širšího plánu na záchranu uhelného průmyslu vláda plánuje spustit takzvaný kapacitní trh, na němž by producenti nebyli placeni jen za výrobu elektřiny, ale také za udržování dostupné výrobní kapacity. Na plánu, který má státním podnikům pomoci financovat výstavbu nových uhelných elektráren, nyní pracuje parlament.
9. Ruské plynovodní projekty budou realizovány navzdory americkým sankcím
Americké sankce podle agentury Reuters nebudou mít vážné dopady na dokončení dvou ruských plynovodů v Evropě, Nord Stream 2 a TurkStream. Hlavním důvodem je fakt, že projekty jsou již v pokročilejších fázích. Plynovodní projekty tedy díky sankcím budou opožděny a náklady se zvýší, nicméně dokončeny nejspíše budou. To ale zřejmě nebude platit pro novější projekty. Dopady budou v dlouhodobém hledisku znatelnější.
Americký prezident Donald Trump již podepsal sankce proti Rusku. Podle agentury Reuters byl ovšem Trump při podepisování sankcí spíše zdráhavý. Zároveň agentura některá opatření považuje za příliš volná, což podle některých povede k tomu, že Trump nepodnikne potřebné kroky proti ruské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu zřejmě dva velké ruské projekty budou dokončeny, byť za vyšších nákladů a zřejmě i se zpožděními.
10. Vítkovice budou spolupracovat s Brity na vyřazování jaderných elektráren
Společnost Vítkovice Heavy Machinery (VHM) podepsala s renomovanou britskou společností TSP Engineering Ltd. dohodu o spolupráci, která se týká takzvaného decommissioningu, tedy činností a produktů spojených s řízeným ukončováním provozu jaderných elektráren, a dodávek pro obranný průmysl. Objem spolupráce by měl během pěti let dosáhnout zhruba 3,5 miliardy korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.
„První společné dodávky budou zahrnovat kontejnery pro transport kontaminovaného materiálu v areálech jaderných elektráren odstavovaných z provozu ve Velké Británii,“ uvedla Kijonková.
Téma
Jaké vyhlídky má v Evropě dražší LNG z USA oproti levnějšímu ruskému plynu?
Americký prezident Donald Trump sklidil ovace při svém projevu v Polsku po té, co slíbil navýšení exportu amerického LNG (zkapalněného zemního plynu) do Evropy. Udrží si Gazprom, ruský státní energetický gigant, svoji pozici na ceněném evropském trhu?
Na první pohled má Gazprom v dodávkách plynu do Evropy několik nesporných výhod. Obrovské zásoby, nízké výrobní náklady, ale především způsob přepravy. Dopravit plyn do Evropy plynovodem je o mnoho levnější než jeho přeprava v podobě LNG, která obnáší zkapalnění, přepravení v tankeru přes Atlantský oceán a následné opětovné zplynění.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se