Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

 1. Elektrárna Dlouhé stráně v prosinci vyrobila nejvíce energie ve své historii

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku loni v prosinci vyrobila nejvíce elektřiny ve své více než dvacetileté historii. Produkce se oproti dosud rekordnímu srpnu 2016 zvýšila o více než pět procent na 80 893 megawatthodin elektrické energie, řekl ČTK ředitel přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně Vítězslav Chmelař.

„Prosincová výroba byla ovlivněna nejen vysokou poptávkou po regulační energii, ale také spolehlivostí zařízení, která byla dosažena díky úspěšně provedeným opravám v letní plánované odstávce,“ uvedl Chmelař.

2. Ve Francii vyrostou obří 8MW větrné turbíny, lopatky velikostí přesáhnou největší dopravní letadlo

Siemens Gamesa dodá celkem 500 MW ve svých 8MW offshore větrných turbínách pro projekt Saint Brieuc u francouzského pobřeží. Spolu s dalšími dvěma projekty tak společnost ve Francii nainstaluje celkem 189 svých turbín s celkovým instalovaným výkonem 1524 MW. Nejnovější turbína od Siemens Gamesa s průměrem rotoru 167 metrů oproti svému předchůdci vyrobí ročně až o 20 % více elektřiny.

Společnost Siemens Gamesa Renewable Energy dodá své nejnovější 8MW větrné turbíny pro francouzský 500MW projekt Saint Brieuc. Spolu s obdobnými projekty Dieppe, Le Tréport a Yeu, Noirmoutier tak Siemens dodá do Francie celkem 189 svých turbín s instalovaným výkonem skoro 1,5 GW.

3. Velká baterie Tesly v Austrálii překonává očekávání

Je to přibližně jeden měsíc od oficiálního zprovoznění projektu bateriového úložiště Hornsdale Power Reserve u větrné elektrárny „Hornsdale wind farm“ v Jižní Austrálii. Projekt ve svém okolí i v zahraničí vyvolal velký zájem. Úspěch Hornsdale by mohl zapříčinit vznik dalších bateriových úložišť po celé Austrálii. Dohodu na výstavbu dalšího bateriového úložiště s Teslou uzavřel například stát Victoria.

Během prosince projekt bateriového úložiště Hornsdale dodal do sítě 2,42 GWh elektrické energie. Celková spotřeba elektrické energie pak činila 3,04 GWh. Energetická účinnost nabíjecího/vybíjecího cyklu pak činí téměř 80 %.

4. BNEF: Cena Li-Ion baterií loni klesla o 24 %, a to i přes dvojnásobný nárůst ceny jedné ze základních surovin

Výzkumná organizace Bloomberg New Energy Finance (BNEF) v jedné ze svých 10 predikcí pro rok 2018 očekává, že bude pokračovat klesající trend ceny lithium-iontových (Li-Ion) bateriových packů, a to i přes rostoucí cenu základních prvků používaných při jejich výrobě – lithia a kobaltu. V loňském roce poklesla podle odhadů BNEF cena Li-Ion bateriových packů o nejméně 24 %. 

BNEF předpokládá, že klesající trend ceny Li-Ion bateriových packů bude pokračovat i v letošním roce, ovšem pomalejším tempem než v předchozích letech.

5. Evropský parlament včera schválil změny v energetické politice EU, čeští europoslanci si důsledky vykládají různě

Zcela opačně si někteří čeští europoslanci vykládají důsledky včerejšího hlasování Evropského parlamentu o energetickém balíčku, které má zvýšit tlak na větší energetickou účinnost v Evropské unii a také zvýšit podíl obnovitelných zdrojů. Ve sporu se šermuje miliardovými náklady v průmyslu i tisícovkami v účtech domácností.

„Je to velmi vážné, protože už dnes platíme 40 miliard korun ročně, abychom udrželi slíbené procento obnovitelných zdrojů. Jaké to může být v budoucnu, není vůbec spočítané, a to skutečně může mít vážný dopad,“ řekl ČTK europoslanec ODS Evžen Tošenovský.

6. Česko se k žalobě Polska proti limitům znečištění nepřidá, rozhodla vláda

Česká republika se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce, rozhodla na dnešním zasedání vláda. ČTK to sdělilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Úřad tvrdil, že se jeví jako vhodné se k žalobě přidat jako vedlejší účastník na straně Polska. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu v úterý vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně v úterý uvedl, že se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Premiér dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

7. EU letos čeká tuhý boj o setrvání uhlí v kapacitních mechanismech

Návrh Evropské komise týkající se omezení kapacitních mechanismů letos projedná Evropský parlament a Rada Evropy. Během letošního roku by tak mohlo být jasněji o osudu uhelných elektráren, které byly nebo budou v členských zemích EU přeřazeny do kapacitní rezervy. Shrnutí současného stavu a faktory, které budou ovlivňovat vyjednávání, shrnuje server Politico.

Navzdory nelichotivé reputaci uhelných zdrojů v souvislosti s jejich vlivem na životní prostředí a enormní snaze environmentálních aktivistů o ukončení dotování uhelných elektráren, není omezení jejich podpory vůbec jisté. Otázkou zůstává také to, kdy by případné vyřazení uhelných zdrojů z kapacitních mechanismů mělo nastat.

8. Ukrajina po prohraném soudním sporu musí obnovit nákup plynu z Ruska

Ukrajina letos v důsledku rozhodnutí švédského arbitrážního soudu obnoví po více než dvouleté přestávce nákup plynu z Ruska. Uvedl to dnes generální ředitel ukrajinského státního plynárenského podniku Naftogaz Andrij Kobolev. Verdikt arbitrážního soudu ale obě strany interpretují odlišně.

„Od letošního roku jsme povinni odebírat minimální objem (plynu od ruské společnosti Gazprom),“ řekl podle agentury Reuters Kobolev.

9. Ministr Hüner odvolal místopředsedu představenstva ČEPS, kdo ho nahradí, zatím není jasné

Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO) odvolal z představenstva provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS Vítězslava Kulicha, který dříve mimo jiné působil jako vedoucí public relations a marketingu ČSSD. Informoval o tom dnes server Lidovky.cz. Sto procent akcií ČEPS vlastní stát právě přes ministerstvo průmyslu a obchodu.

„K odvolání pana Kulicha vedl požadavek na vyšší odbornost v představenstvu ČEPS. Jde o strategickou státní společnost a zaslouží si ve svém vedení odborníky se zkušeností s danou problematikou,“ sdělil serveru Hüner.

10. Irsku hrozí pokuty od EU za nesplnění cílů emisí a podílu OZE. Premiér chce zvýšit financování

Premiér Irska Leo Varadkar má v plánu zintenzivnit výdaje do boje proti klimatické změně, aby se Irsko vyhnulo vysokým pokutám EU za neplnění vytyčených cílů. Irsko by mohlo čelit vysokým ročním pokutám, pokud do roku 2020 nedosáhne 16% podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Zároveň také zřejmě nesplní cíl snížení emisí. Zaplacení pokut EU ovšem není jedinou možností, kterou Irsko má. 

Irsko čelí roční pokutě 75 milionů euro (1,9 miliardy korun), pokud do roku 2020 nedosáhne podílu 16 % obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na základě energeticko-klimatického balíčku EU. Premiér Leo Varadkar proto chce zvýšit objem financí vynaložených na boj proti klimatické změně.

Inovativní technologie

Krátké lety čistě na elektřinu? V Norsku možná brzy realita

Norsko se staví do vedoucí role v oblasti elektrifikace osobní silniční dopravy již delší dobu, nyní chce však elektromobilitu posunout o krok dále. Podle státní společnosti, která v zemi spravuje většinu veřejných letišť, by všechny krátké lety mohly být do 20 let obsluhovány letadly s čistě elektrickým pohonem.

Poté, co se Norsku v minulém roce podařilo dosáhnout nadpolovičního podílu hybridů a elektromobilů na prodeji nových vozidel, nyní zaměřuje svou pozornost na leteckou přepravu. Podle ředitele státní společnosti Avinor by země mohla do roku 2040 elektrifikovat veškeré krátké lety.

Elektrické taxi, které jezdí bez řidiče. Nechali byste se svézt? (video)

Auta bez řidičů v posledních letech již nejsou sci-fi a autonomní taxi se pomalu stávají realitou. V autonomních vozidlech poháněných elektřinou řada začínajících automobilek vidí možnost, jak vyřešit problémy se stále houstnoucí dopravou, a s ní spojenou zhoršující se kvalitou ovzduší ve velkých městech.

Výjimkou není ani francouzská společnost NAVYA, která vyvíjí vozidla pro veřejnou přepravu osob. Posledním počinem společnosti je autonomní taxi AUTONOM CAB, které společnost na začátku letošního roku předvedla poprvé v Severní Americe, ve městě v Las Vegas.

Téma

5 hlavních trendů, které ovlivní obchodování s uhlíkem v roce 2018

Americká nezisková organizace Climate Trust oznámila svou každoroční predikci toho, jaké trendy budou ovlivňovat globální nízkouhlíkovou ekonomiku a konkrétněji tzv. uhlíkové obchodování v novém roce 2018. Analýza, která byla vypracována na základě spolupráce s různorodými hráči na poli energetiky (vláda a vládní organizace, developeři, korporace či univerzity), akcentuje především oslabení amerických federálních politik týkajících se změny klimatu či přesun globální pozornosti na emise z námořního a leteckého průmyslu.

Námořní doprava a zvýšení regulace

Dle Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO se bude globální nárůst emisí z letectví v roce 2020 ve srovnání s rokem 2005 bez účinné regulace pohybovat okolo 70 %. V říjnu 2016 přijala ICAO rezoluci, díky níž bude možné od roku 2021 mezinárodní emise z letectví účinněji regulovat. Dalším na řadě by nyní měla být oblast námořní dopravy. Průměrné roční emise z tohoto odvětví jsou totiž již dnes o 30 % vyšší než ty z letectví. Účinné plnění závazků z Pařížské dohody si tak bude žádat regulaci i tohoto odvětví a vyvinutí mechanismu snižování emisí v právem téměř neregulované oblasti. Vznikne nový rozsáhlý trh s povolenkami?

Potenciál využití fotovoltaických zdrojů v ČR a ve světě (díl 1.)

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren roste v současnosti nejrychleji ze všech zdrojů elektřiny. S poklesem ceny solárních panelů a růstem možností skladování elektřiny roste i očekávání jejich podílu v energetickém mixu. Ovšem současné technologie skladování energie možnosti využití fotovoltaiky stále silně ohraničují. S využíváním tohoto zdroje počítá i státní energetická koncepce Česka. Je tak vhodné se podívat na jeho vlastnosti podrobněji.

Sluneční světlo je zdrojem energie pro velkou většinu dějů na povrchu Země, včetně téměř všech forem života. Rozmach civilizace v posledních stoletích je umožněn využitím fosilních paliv, tedy sluneční energie v palivech uskladněné. Lidé spotřebovávají v průměru energetický výkon okolo 18 TW, tedy jen malý zlomek z asi 174 000 TW výkonu, které posílá Slunce k Zemi.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu