Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Portugalsko upouští od dotací pro OZE

Portugalsko přestane dotovat nové obnovitelné zdroje, již schválených platných kontraktů by se škrty dotknout neměly. Konec kompenzačních mechanizmů čeká i klasické zdroje. 

Státní tajemník pro energetiku Jorge Seguro Sanches potvrdil agentuře Reuters, že Portugalsko postupně ukončí podporu obnovitelných zdrojů, omezení podpory ovšem nebude retroaktivní.

2. Technologie spojující slunce, sůl a sklo jako budoucnost energetiky

Crescent Dunes je název solární elektrárny s instalovaným výkonem 110 MW, která vyrostla v Nevadské poušti severo-západně od Las Vegas a do komerčního užití vstoupila v roce 2015. Pilotní projekt společnosti SolarReserve slibuje poskytování energie ve dne i v noci díky akumulačním technologiím využívajícím roztavenou sůl.

Elektrárna je tvořena deseti tisíci skleněnými tabulemi, každá o velikosti 115 metrů čtverečních, které odráží sluneční paprsky do centrální věže. Zrcadla pokrývají oblast širokou 2,4 km a dle CEO SolarReserve Kevina Smitha přestavuje projekt budoucnost solární energetiky s potenciálem představovat alternativu fosilních i jaderných zdrojů energie.

3. Spalovna u Plzně za 2,1 mld. Kč má povolení ke zkušebnímu provozu

Spalovna komunálního odpadu ZEVO v Chotíkově u Plzně získala včera povolení ke zkušebnímu provozu. Stavba spalovny za 2,1 miliardy korun byla několikrát přerušena kvůli žalobám ekologických aktivistů. Zkušební provoz je tak oproti původním záměrům opožděn o osm měsíců. ČTK to řekl Tomáš Drápela, předseda představenstva Plzeňské teplárenské, která je investorem stavby.

Povolení vydal stavební úřad v Nýřanech po důkladné kontrole hasičů, inspektorátu práce, hygieniků, obce Chotíkov a dalších.

4. Náklady na německý redispečink se meziročně více než zdvojnásobily

Náklady na redispečink v německé soustavě vzrostly z 185,4 mil. EUR v roce 2014 na celkových 402,5 mil. EUR v roce 2015. Výrazně vzrostly také náklady na odškodnění výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nemohli kvůli přetížené síti dodávat elektřinu do soustavy.

Náklady na provoz německé soustavy v minulém roce významně vzrostly. Podle nově vydané zprávy německého regulátora se náklady na redispečink u čtyř provozovatelů přenosových soustav zvýšily v součtu o 117 % a dosáhly celkové výše 402,5 mil. EUR.

5. Vzkaz také do Česka: Britové brzdí s čínským jádrem. I kvůli špionáži

Ještě před pár měsíci to vypadalo, že Číňané ve Velké Británii odstartují velký nástup na světový trh se svými atomovými reaktory. Nyní je všechno jinak. Nová londýnská vláda Theresy Mayové se rozhodla znovu přezkoumat projekt výstavby nových bloků elektrárny Hinkley Point C, jehož se mají jako spoluinvestoři zúčastnit právě Číňané.

To na první pohled není až tak překvapivé, pochybnosti o ekonomickém smyslu projektu nejsou ničím novým. Přesto jsou mnozí v šoku – objevily se totiž jasné náznaky, že hlavním důvodem britské „brzdy“ není ekonomika, ale bezpečnostní obava. Číňané by podle velmi vlivného šéfa štábu premiérky Nicka Timothyho mohli zabudovat „slabá místa“ do počítačových systémů britských elektráren a v případě „potřeby“ zastavit produkci energie ve Spojeném království.

6. Nový trend frakování: Čím více písku, tím více ropy

Jak se v poslední době ukazuje, písek je při hydraulickém frakování užitečnější než si těžaři původně mysleli. Umožňuje vytěžit maximum možného objemu ropy, případně zemního plynu, z daného vrtu.

Těžaři využívající hydraulického frakování vhání do vrtů stále větší množství písku. Od roku 2011 se množství písku využité na jeden vrt zdvojnásobilo na téměř 3 630 tun. Důvodem k tomuto kroku je zjištění, že čím více písku je do vrtu vháněno, tím více ropy, či zemního plynu je vytlačeno. Děje se tak zdánlivě bez ohledu na to, jak extrémně velké množství písku je do vrtu vtláčeno.

7. Britský reaktor pokořil rekord v době nepřetržitého provozu

Druhý blok jaderné elektrárny Heysham B, která se nachází na severozápadním pobřeží Anglie v pondělí zaznamenal světový rekord v délce nepřerušeného provozu v rámci všech jaderných elektráren. Reaktor má být uveden do odstávky z důvodů plánované údržby v říjnu.

Dne 1. srpna oslavil Pokročilý plynem chlazený reaktor (AGR) 895. den nepřetržité výroby. Po poslední provedené odstávce vyrábí elektřinu od 18. února 2014. Provoz bloku bude nadále pokračovat až do 16. října tohoto roku, kdy bude reaktor odstaven pro plánovanou údržbu a kontrolní činnosti. Za předpokladu, že stanovený termín provozovatel zařízení dodrží, dosáhne délka kampaně bez přerušení výroby úctyhodných 941 dní.

8. Lokalita pro stavbu prvního NuScale malého modulárního reaktoru byla vybrána

Společnost Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS) vybrala lokalitu pro stavbu prvního zkušebního malého modulárního reaktoru společnosti NuScale. Jeho zprovoznění v Idahu je plánováno na rok 2024.

Již dříve v tomto roce dostala společnost Utah Associated Municipal Power Systems od ministerstva energetiky Spojených států amerických povolení k výběru lokality pro stavbu malého modulárního reaktoru. K dispozici jí byly dány areály Idaho National Laboratories, které spadají pod ministerstvo.

9. ČEZ převzal obnovené bloky uhelné elektrárny Prunéřov, investoval 30 mld. Kč

Energetická společnost ČEZ převzala na přelomu června a července do užívání tři obnovené bloky uhelné elektrárny Prunéřov u Kadaně. Na tiskové konferenci k výsledkům firmy za první pololetí to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Finanční ředitel firmy Martin Novák doplnil, že projekt stál ČEZ přes 30 miliard korun. Hlavním dodavatelem byla Škoda Praha Invest, dceřiná firma ČEZ.

Firma elektrárnu modernizovala od září 2012, proti plánům se projekt prodloužil. Původně měl být hotov již v první polovině roku 2015. Ukončení zkušebního provozu očekává ČEZ v červnu 2018.

10. Rusko plánuje do roku 2030 postavit 11 nových jaderných reaktorů

Včera vydané usnesení ruské vlády uvádí plán Ruska postavit 11 nových jaderných reaktorů do roku 2030. Dokument, jehož náplní je uzemní energetické plánování, rovněž identifikuje 6 lokalit pro budoucí úložiště jaderného odpadu.

Plánovaných 11 reaktorů, které mají být postaveny do roku 2030, nezahrnuje reaktory momentálně ve výstavbě – Kaliningrad, Kursk, Leningrad, Novovoroněž, Rostov a plovoucí reaktor Akademik Lomonosov. Součástí 11 reaktorů je dvojice sodíkem chlazených rychlých množivých reaktorů typu BN-1200, které mají být postaveny v elektrárnách Bělojarsk a Jižní Ural.

Téma

Pařížská klimatická dohoda: Zůstane jen kusem papíru?

Je stupidní a absurdní, nemůžeme se jí řídit, prohlásil o pařížské klimatické dohodě z konce minulého roku filipínský prezident Rodrigo Duterte. Muž, který svými výroky připomíná amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, dal jako první státník najevo, že s ratifikací dohody to nemusí být  slavné.

Filipíny sice nejsou nejvlivnějším hráčem na světové scéně, ale jejich postoj může podle pozorovatelů ovlivnit další asijské země – zvláště ty chudší, které se  obávají vysokých nákladů na reformu energetiky.  S ratifikací  dokumentu z Paříže zatím nepospíchá ani Indie. A postoj Filipín je pro mnohé překvapivý i z dalšího důvodu – právě tato ostrovní země čelí negativním klimatickým jevům, hurikánům i očekávaným vlnám veder a bouří.