Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Šestý blok jaderné elektrárny Jang-ťiang vstupuje do komerčního provozu

Šestý blok jaderné elektrárny Jang-ťiang v čínské provincii Kuang-tung splnil všechny podmínky pro komerční provoz. S informací přišla čínská CGN (China General Nuclear).

Šestý blok jaderné elektrárny Jang-ťiang s čínským reaktorem ACPR-1000 o instalovaném elektrickém výkonu 1000 MWe dosáhl 22. června prvního kritického stavu. Následně byl 29. června poprvé připojen k přenosové síti. Od té doby byla na jaderném bloku provedena řada testů pro uvedení do komerčního provozu. Mezi testy patří i zkušební chod do zátěže trvající 168 hodin.

2. Američtí provozovatelé sítí se připravují na masivní rozvoj offshore větrných elektráren

Provozovatelé sítí na severovýchodě Spojených států amerických se začínají připravovat na očekávaný masivní rozvoj offshore větrných elektráren. Podle zahraničního serveru Platts by do roku 2030 mohlo v této oblasti vyrůst až 18,6 GW nového výkonu v těchto zdrojích.

„Projekty offshore větrných elektráren mohou vstoupit do fronty, budou posuzovány v rámci stávajícího připojovacího procesu a bude s nimi zacházeno jako s každou jinou technologií,“ uvedl podle zahraničního serveru Platts mluvčí PJM Interconnection Jason McGovern.

3. Německo bude kvůli Energiewende k nyní plánovaným vedením potřebovat další severojižní propojení

Německo bude k současným třem plánovaným severojižním přenosovým linkám potřebovat pro realizaci Enregiewende, neboli transformaci svého energetického sektoru, další, čtvrté, vysokonapěťové stejnosměrné severojižní propojení. Uvedl to Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA).

BNetzA považuje dodatečné přenosové vedení vedoucí ze Šlesvicka-Holštýnska do Severního Porýní-Vestfálska za nezbytné, ačkoliv odmítla návrh provozovatelů přenosové soustavy (PPS) toto vedení vést dále na jih až do Bádenska-Württemberska. Analýzy regulátora ukazují, že současně všechny předchozí projekty jsou stále nezbytné, aby Německo uspělo se svým energetickým přechodem, uvedl viceprezident BNetzA Peter Franke.

4. Další německá větrná aukce naplnila poptávku jen ze třetiny, ceny rostou

Ve třetí letošní německé aukci pro onshore větrné elektrárny s nabídnutou podporou až pro 650 MW uspěly projekty s instalovaným výkonem pouze 208 MW s průměrnou cenou 62 EUR/MWh. Jedná se již o čtvrtou aukci v řadě, při které bylo nabídnuto a uspělo výrazně méně výkonu, než kolik aukce umožňovala – celkem v nich Německo podpořilo projekty s výkonem 1,3 GW z poptávaných 2,7 GW.

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) zveřejnil minulý týden výsledky letošní třetí aukce pro větrné elektrárny na pevnině. Z aukce, ve které byla nabídnuta podpora až pro 650 MW, vyšly úspěšně projekty s instalovaným výkonem jen 208 MW.

5. Rosatom odsouvá projekt rychlých reaktorů 

Ruská společnost Rosenergoatom předpokládá, že ze státního fondu pro financování nových jaderných reaktorů v Rusku získá o 280 miliard rublů (cca 98,4 miliard korun) méně, než původně plánovala, kvůli odložení programu reaktorů na rychlé neutrony. Minulý týden to uvedl ruský deník Kommersant, který citoval anonymní zdroj. Rosenergoatom je provozovatel jaderných elektráren a dceřiná firma ruské státní jaderné firmy Rosatom.

Investiční plán Rosatomu byl předběžně schválen v průběhu setkání na ruském ministerstvu energetiky 2. srpna. Podle článku zveřejněného deníkem Kommersant má společnost do roku 2035 získat finanční prostředky v celkové výši 880 miliard rublů (309,3 miliardy korun), namísto původních 1,16 biliónu rublů (407,7 miliard korun), které měl Rosatom využít pro dva nové reaktory VVER-1200 nově budované elektrárny Kursk II., bloky č. 3 a 4 JE Leningrad II a projekt rychlého reaktoru BN-1200 v Bělojarsku. Spuštění reaktoru na rychlé neurony BN-1200 se tím odkládá na rok 2036 z původně plánovaného roku 2027. 

6. ČEZ: Ekonomicky nejvýhodnější je nyní prodat Počerady Tykačovi

Energetické společnosti ČEZ se v tuto chvíli jeví ze všech variant, které jsou k dispozici, za ekonomicky nejvýhodnější prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady skupině Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače za domluvenou částku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Podle dřívějších informací jde o dvě miliardy korun. Předloni měl Tykač za elektrárnu nabízet deset miliard korun, dozorčí rada ČEZ ale prodej neschválila. Možnou transakci tehdy kritizoval mimo jiné současný premiér Andrej Babiš (ANO), v té době ministr financí.

V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná z dnešní skupiny Sev.en Energy s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let, jejíž součástí byly i dvě opce na prodej elektrárny. První opci mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem. O druhé opci na prodej k roku 2024 musí ČEZ rozhodnout do konce letošního roku. Pokud by této druhé opce využil, získal by za elektrárnu dvě miliardy korun. Předloňská Tykačova nabídka byla mimo tuto smlouvu.

7. Německo: Zelení chtějí omezit vnitrostátní leteckou dopravu

Německá parlamentní Strana zelených chce omezit užívání vnitrostátní letecké dopravy na úkor dopravy po železnici. V poslední době velmi populární strana požaduje zlevnění vlakových jízdenek, vyšší frekvenci odjezdu vlaků, zlepšení wifi pokrytí ve vozech a obecně větší spolehlivost vlakové dopravy. Těmito opatřeními by chtěli zvýšit atraktivitu železniční dopravy, aby ji tak lidé volili častěji než letadla.

Zelení budou bojovat za zavedení daně na letecká paliva a postupné posilování opatření pro podporu dopravy po železnici. Strana byla napadána s tím, že má plány úplně letadlovou dopravu nad územím Německa zakázat, což ale Zelení na půdě německého Bundestagu odmítli.

8. Import LNG do Evropy poklesl v červenci o 28 %, nejvíce klesly dodávky z Kataru

Import zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy klesl v červenci o 28 % ve srovnání s červnem na 6,8 mld. m3. Hlavními příčinami byly podle zahraničního serveru Platts nízké ceny plynu v Evropě a pokles produkce LNG v Kataru.

I přes významný pokles ve srovnání s červnem letošního roku byla hodnota červencového importu LNG do Evropy výrazně vyšší než v loňském roce, kdy červnový i červencový import dosáhl hodnoty 5,4 mld. m3.

9. Agora Energiewende: V roce 2023 očekáváme cenu elektřiny na trzích kolem 48 EUR/MWh

Podle studie analytického think-tanku Agora-Energiewende bude mít odstavení uhelných elektráren v Německu pouze velice omezený vliv na cenu elektrické energie pro konečné spotřebitelé. Vliv na velkoobchodní ceny pak bude snížen především díky vyšší výrobě obnovitelných zdrojů.

Analytický think-tank Agora-Energiewende na základě vlastních výpočtů publikoval počátkem tohoto týdne podrobnou studii, ve které se zaměřuje na dopady odstavování uhelných elektráren v souladu s plánem německé uhelné komise. Dle tohoto plánu mají být veškeré uhelné elektrárny odstaveny nejpozději do roku 2038.

10. Texas: Povětrnostní podmínky, teploty nad 38 °C a úbytek výrobních kapacit vyhnaly ceny elektřiny k 9000 $/MWh

Extrémní vedra v Texasu způsobila, že ceny na spotovém trhu v jednom okamžiku vzrostly až k 9000 $/MWh. V nejkritičtější chvíli přesahovalo zatížení soustavy až 74 500 MW, čímž byl překročen rekord zatížení z loňského roku. 

Stát Texas je ve Spojených státech amerických z pohledu energetiky znám především díky vysokému podílu výroby elektřiny z větrných elektráren – výkon větrných elektráren je v porovnání se zbývajícími kapacitami přibližně čtvrtinový. Nyní je Texas terčem pozornosti ze zcela jiného důvodu.