Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Rusko odmítá zvýšení dodávek plynu do Evropy

Plynové pole KharasaveyskoyeMezinárodní Energetická Agentura (IEA) apeluje na ruskou vládu, aby zvýšila dodávky zemního plynu do Evropy. Rusko však odmítá žádosti vyhovět, i přes rekordně vysoké ceny zemního plynu na celém kontinentu. S informací přišel deník Guardian.
“Domníváme se, že pro zvýšení dostupnosti plynu v Evropě a přípravu evropských zásob na nadcházející zimní topné období by mohlo udělat Rusko více,” uvedla IEA, pravidelně provádějící kontrolu energetické politiky svých členských zemí. “Tato situace je příležitost pro Rusko upevnit svou pověst jakožto spolehlivého dodavatele pro evropský trh. Rusko své dlouhodobé smlouvy sice plní, ale jeho vývoz do Evropy od roku 2019 klesl,” dodává IEA.

2. Nejdéle provozovaná koncentrační solární elektrárna postupně ukončuje provoz. Nahrazuje ji fotovoltaika

Koncentrační solární elektrárnaNejdéle provozovaná koncentrační solární elektrárna na světě SEGS, jež se nachází v americkém státě Kalifornie, se pomalu blíží ukončení svého provozu. Většina výkonu solárního parku byla již odstavena, přičemž po letošním září by měla zůstat v provozu pouze jeho poslední část. Koncentrační elektrárny přitom zřejmě nečeká zářivá budoucnost, jelikož podle posledních informací by měla být v USA v následujících letech uvedena do provozu pouze jedna nová.

Koncentrační solární elektrárny, někdy rovněž nazývané solárně-termické elektrárny, využívají k výrobě elektrické energie podobně jako konvenční elektrárny parní turbíny. Pára je vyráběna za pomoci soustředění slunečního záření z rozsáhlé plochy nejčastěji na věž umístěnou na kraji nebo ve středu soustavy zrcadel.

3. V jaderné elektrárně Rostov zahájili testování pokročilého odolného paliva

Jaderné palivoZkušební provoz pokročilých palivových souborů byl zahájen v jaderné elektrárně Rostov. Speciální odolné palivo vyrobila společnost TVEL a v případě úspěšného provozu může nový koncept poskytnout vyšší stupeň bezpečnosti elektrárny.

Do reaktoru třetího bloku jaderné elektrárny Rostov byly během plánované odstávky a údržby zavezeny celkem tři testovací palivové soubory, kdy každý obsahoval 12 zkušebních proutků. Ze zmíněných 12 palivových proutků bylo šest proutků vyrobených ze speciální chrom-niklové slitiny, zatímco zbývajících 6 bylo vyrobeno ze standardní zirkoniové slitiny, která však měla speciálně napařenou chromovou vrstvu.

4. Německo by podle studie mohlo nainstalovat až 60 GW offshore větrných elektráren

Německo by mohlo podle studie od poradenské společnosti WindGuard nainstalovat až 60 GW offshore větrných elektráren. Podle vládních plánů má instalovaný výkon těchto zdrojů vzrůst ze současných 7,8 GW na 20 GW do roku 2030 a následně na 40 GW do roku 2040. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Potenciál pro výstavbu offshore větrných elektráren je podle společnosti WindGuard výrazně vyšší, než jaké jsou plány německé vlády na rozvoj těchto zdrojů v nejbližších 20 letech. Podle těch by se instalovaný výkon, který na konci loňského roku činil 7,8 GW, měl do roku 2030 navýšit na 20 GW a do roku 2040 následně na 40 GW.

5. Další oběť rekordních cen plynu: Chemický gigant BASF omezil výrobu čpavku ve dvou závodech

Chemický závod na výrobu čpavku u města LudwigshafenCeny zemního plynu na evropských trzích v tomto týdnu opět trhají nové historické rekordy, což se nadále podepisuje na konkurenceschopnosti evropských průmyslových výrobců. Poté, co v polovině září společnost pozastavila z důvodu rekordních cen výrobu hnojiv ve dvou britských chemických závodech, přistoupil k podobnému kroku další gigant z odvětví chemického průmyslu, německá společnost BASF. Ta na začátku tohoto týdne oznámila omezení výroby čpavku ve dvou závodech, přičemž příčinou byl další nárůst cen plynu.

Rekordně vysoké ceny zemního plynu na evropských trzích nedopadají pouze na výdaje domácností, ale rovněž na výrobní náklady místního průmyslu. Například v oblasti chemického průmyslu je zemní plyn nejen zdrojem energie, ale rovněž vstupní surovinou pro výrobu dalších látek. S ohledem na vysoké ceny tak v posledních týdnech dochází k poklesu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, kdy některé podniky začínají přistupovat k omezování výroby.

6. Největší plovoucí větrná elektrárna na světě byla zprovozněna

Projekt plovoucí větrné elektrárny Kincardine byl minulé úterý uveden do provozu. Elektrárna, která se nachází u pobřeží skotského Aberdeenshire se s celkovým instalovaným výkonem necelých 50 MW stala nevětší provozovanou plovoucí větrnou elektrárnou na světě.

Elektrárna Kincardine se nachází 15 kilometrů na jihovýchod od Aberdeenshire na severovýchodě Skotka v lokalitě s hloubkou od 60 do 80 metrů. Samotná elektrárna byla instalována na ploše o rozloze přibližně 110 km². Při realizaci byly jednotlivé turbíny nejprve instalovány na trojúhelníkové zpola ponořené platformy, které byly po dopravení na konečné místo instalace ukotveny 4 lany k mořskému dnu.

7. Ruský Gazprom zastavil tranzit plynu pro Maďarsko přes Ukrajinu, oznámil Kyjev

Gazprom budovaRuský koncern Gazprom zastavil přepravu zemního plynu pro Maďarsko přes území Ukrajiny. S odvoláním na ukrajinského provozovatele tranzitních plynovodů to dnes uvedla ukrajinská agentura Unian. Gazprom tak učinil okamžitě poté, co dnes vstoupila v platnost nová dohoda mezi Ruskem a Maďarskem, podle které bude Rusko dodávat Maďarsku plyn přes Srbsko a Rakousko. Budapešť uvedla, že takto je to pro Maďarsko levnější.

Objednávky na tranzit plynu nepřišly bez ohledu na to, že si ruský koncern zamluvil přepravní kapacity přes Ukrajinu do Maďarska v objemu 24,6 milionu metrů krychlových denně na celý plynárenský rok. To je od 1. října 2021 do 30. září 2022, uvedl ukrajinský provozovatel tranzitních plynovodů.

8. Spojené království se připravuje na zákaz účasti čínských firem na tamních jaderných projektech

jaderná elektrárnaČínské investice v britských jaderných elektrárnách příští generace by měly být zakázány z bezpečnostních důvodů. Obrovskou multi-miliardovou finanční mezeru by měly vyplnit penzijní fondy. Čína má aktuálně investice ve všech klíčových projektech jaderných elektráren ve Spojeném království.

Jaderné elektrárny jsou klíčovým prvkem v plánu Spojeného království s cílem zajistit budoucí energetickou bezpečnost země. Tím by se i měly odstranit případné cenové šoky a zároveň jsou součástí většího plánu nazvaném „Zelená průmyslová revoluce“.

9. Nedostatek uhlí v Číně ženě jeho ceny k rekordním hodnotám, růst těžebních kapacit však nelze očekávat

Těžba uhlí, ilustrační foto.Cena černého uhlí na evropském trhu (API2/CIF ARA) s dodávkou v příštím roce se v průběhu úterý vyšplhala na burze The ICE až k 155 USD/t. Přestože cena do konce obchodního dne poklesla k 144 USD/t, stále se za posledních 12 měsíců zvýšila téměř třikrát. Hlavním důvodem jsou nyní nedostatečné těžební kapacity v Číně a také omezený rozvoj nových těžebních kapacit. 

Ceny energetických komodit ve světě v posledních měsících setrvale rostou. Nejen v Evropě jsou ceny zemního plynu, elektřiny a uhlí na rekordních hodnotách, přičemž již nyní se odborníci shodují na tom, že ceny komodit se promítají do výše inflace.

10. Nedostatek elektřiny v Číně zavírá továrny, analytici zhoršují výhledy růstu

Problémy s nedostatkem elektřiny v Číně již zastavily výrobu v mnoha továrnách, včetně dodavatelů firem Apple a Tesla. Některé obchody na severovýchodě země používají při svícení svíčky a nákupní centra zavřela předčasně. Někteří analytici již zhoršili výhledy ekonomického růstu země, píše agentura Reuters.

Čína bojuje s energetickou krizí kvůli napjatým dodávkám uhlí. Částečně za to může oživení průmyslové aktivity, protože ekonomika se zotavuje z pandemie, ale také přísnější emisní standardy. Od minulého týdne se v mnoha částech severovýchodní Číny zavádí regulace dodávek v době špičky a obyvatelé některých měst si stěžují, že výpadky přichází dříve a trvají déle. Lidé na sociálních sítích píšou, že mají doma zimu, nefungují výtahy ani semafory. Noční teploty v severních regionech se přitom blíží k bodu mrazu.

Názor

Realita projektu výstavby jaderné elektrárny Paks II

Vizualizace elektrárny Paks II (zdroj Paks II Ltd).O tom, že se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech nebude účastnit Rosatom a jeho technologie, je už rozhodnuto. Přesto v rámci permanentního předvolebního boje ideologičtí fanatici potřebuji stále proti této firmě bojovat. Jedním z prostředků je očerňování projektu Paks II a Hanhikivi. Zároveň došlo k odložení rozhodnutí o vydání povolení stavby jaderné části maďarským úřadem pro jadernou bezpečnost HAEA. Proto je rozumné si shrnout reálný současný stav těchto projektů.

O tom, že novinář Lukáš Valášek jaderné energetice nerozumí a snaží se svými čistě ideologickými články vrátit společnost do padesátých let jsem psal nedávno v článku na Neviditelném psovi. Nedávno se zmíněný novinář serveru Aktuálně zaměřil ve svém článku na projekt výstavby elektrárny Paks II. Lukáš Valášek uplatňuje velmi specifický způsob psaní. Dané problematice vůbec nerozumí, takže skládá text z výroků hlavně politiků bez ohledu na to, kdy byly řečeny, v jakém kontextu a s jakým cílem. Nebere v úvahu, jestli u nich nejde čistě o politický boj, jen to, jestli se mu výrok hodí pro jeho ideologickou štvanici.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se