Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Uniper zvažuje znovuspuštění největší bavorské přečerpávací elektrárny

Německá energetická společnost Uniper v současné době zkoumá, zda a za jakých podmínek by mohla znovu uvést do provozu přečerpávací elektrárnu Happurg východně od Norimberka. Elektrárna byla před 10 lety odstavena z preventivních důvodů. Uniper to v pátek uvedl v tiskové zprávě.

Elektrárna o výkonu 160 MW disponuje spádem 209 m a dokáže uskladnit vodu s energií odpovídající 850 MWh elektřiny. Jedná se tak o největší přečerpávací vodní elektrárnu v Bavorsku. V roce 2011 byla elektrárna z preventivních důvodů odstavena kvůli bodovým škodám na dně horní nádrže. Od té doby byly provedeny intenzivní podzemní průzkumy a geotechnická posouzení a byly zkoumány různé přístupy k sanaci.

2. SMR jako cesta nahrazení uhlí v Polsku? Polské průmyslové podniky berou situaci do vlastních rukou

Polské průmyslové společnosti podepsaly dvě dohody s americkou společností NuScale a další dohodu s GE-Hitachi, na základě nichž prozkoumají možnosti nahrazení uhelných zdrojů malými modulárními reaktory. Po nečinnosti polské vlády ve věci odklonu od uhlí tak polské podniky berou situaci do vlastních rukou.

Polsko v uhelných elektrárnách vyrábí tři čtvrtiny elektrické energie a polovinu tepla dodávaného do teplárenských sítí a průmyslu a stále ještě neoznámilo plány na úplné ukončení využívání tohoto fosilního paliva. V posledních měsících vzal polský průmysl tuto otázku do vlastních rukou a projevuje stále větší zájem o jadernou energii.

3. Německá vláda oznámila největší snížení příspěvku na OZE v jeho 20leté historii

Německý ministr hospodářství, Peter Altmaier, uvedl, že příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie se v příštím roce výrazně sníží. Ministr chce poplatek, který je jednou z položek regulované složky ceny elektřiny, snížit prostřednictvím dalších dotací od státu. Výraznější snížení příspěvku umožní i současné vysoké velkoobchodní ceny elektřiny.

„Očekávám, že příspěvek na obnovitelné zdroje výrazně klesne, a to až o třetinu,“ řekl Altmaier regionálnímu listu Rheinische Post.

4. Vestas uzavře tři závody na výrobu komponentů pro větrné elektrárny v Německu, Dánsku a Španělsku

Dánský dodavatel větrných elektráren Vestas oznámil, že ukončí provoz tří závodů na výrobu komponentů pro větrné elektrárny v Německu, Dánsku a Španělsku. Důvodem pro uzavření továren je dle společnosti potřeba vyhovění výrobním požadavkům na měnící se produktové portfolio, kdy poptávka po některých produktech klesá a u některých se postupně přesouvá mimo Evropu. 

Vestas v tiskové zprávě uvedl, že uzavření uvedených tří závodů je důsledkem pokračující integrace aktivit v oblasti onshore a offshore větrných elektráren, která je nezbytná pro zlepšení konkurenceschopnosti větrných elektráren a tedy i zrychlení rozvoje těchto zdrojů.

5. Rusko by mohlo zrušit monopol Gazpromu na export plynu, do Evropy by mohla plyn dodávat i Rosněfť

Rusko by mohlo zrušit výhradní práva Gazpromu na potrubní export zemního plynu z Ruska. Německý soud totiž před nedávnem neuznal námitky konsorcia Nord Stream ohledně neudělení výjimky pro Nord Steam II, kdy se požaduje dle evropské legislativy oddělení přepravy či distribuce od obchodu. Ruské ministerstvo energetiky, jak informuje server Euractiv, dostalo za úkol připravit v následujících dnech zprávu o možnosti, že by plyn do Evropy skrze čerstvě dokončený plynovod Nord Stream II dodávala společnost Rosněfť, ruský ropný gigant.

Portál Euractiv se odvolává na zprávu Interfaxu, podle které ruský místopředseda vlády Alexander Novak dne 15. září letošního roku prohlásil, že Rosněfť požádala v tomto měsíci o udělení povolení na export zemního plynu z Ruska. Novak měl dále prohlásit, že ruské ministerstvo energetiky dostalo za úkol žádost prověřit a v následujících dnech připravit k této možnosti report.

6. Nedostatek oxidu uhličitého se podle distributora šíří do dalších částí Evropy

Problémy s nedostatkem oxidu uhličitého, které zasáhly Británii, se šíří také do dalších částí Evropy. Uvedla to podle listu Financial Times společnost Nipon Gases, která patří mezi největší distributory tohoto plynu na světě. Nedostatek oxidu uhličitého v Británii ohrožuje různá odvětví od potravinářského po ocelářský průmysl.

„Nedostatek (oxidu uhličitého) pocítí také další země v Evropě,“ uvedla firma Nippon Gases, která dodává oxid uhličitý zemím ve Skandinávii a západní Evropě, včetně Německa, Francie a Švédska.

7. Rusko vsází na vodík. Do roku 2050 chce exportovat ekvivalent současného exportu zemního plynu do Evropy

Rusko plánuje využít nejistoty ohledně budoucí poptávky po vodíku a jeho ekonomiky a doufá, že se mu za pomoci západních spojenců podaří transformovat v následujících letech tento sektor. Do roku 2030 cílí na 20% podíl na světovém trhu a své hlavní zákazníky vidí v Asii nebo Evropě. Do Evropy by pak mohl vodík transportovat například skrze nedávno dokončený plynovod Nord Stream II. Informaci přines zahraniční zpravodajský portál Platts.

Národní vodíková strategie vidí Rusko jako jednoho ze světových lídrů, co se týče produkce a exportu vodíku, přičemž cílí na 20% podíl na trhu do roku 2030. Export Ruska by dle strategie mohl dosahovat do roku 2035 až 2 milionů tun za rok, a mezi 15-50 miliony t/rok do roku 2050.

8. SAE: Druhý blok jaderné elektrárny Barakah byl připojen k elektrické síti

Druhý blok jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech byl připojen k síti. Díky zkušenostem se zprovozňováním prvního bloku trvalo připojení o 10 % kratší dobu. Zbývající dva rozestavěné bloky v elektrárně Barakah jsou dokončeny z více než 90 %. Po zprovoznění bude elektrárna disponovat celkovým instalovaným výkonem 5,6 GW.

Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) oznámila dosažení důležitého milníku při uvádění bloku elektrárny Barakah do komerčního provozu. Druhý blok jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech byl připojen k elektrické síti a začal do ní dodávat elektřinu.

9. Analytici: V případě chladné zimy nadále poroste cena zemního plynu, může dojít i k jeho nedostatku

Na trh se zemním plynem, který bývá obvykle v tuto dobu před nadcházející zimní sezónou klidným, se nyní obrací stále větší pozornost. Zvláště pak na trh evropský. Důvodem je jednak rostoucí tlak uvnitř EU na odklon od uhlí k čistějším zdrojům energie, kterým zemní plyn je, pak ale také současný stav zásobníků zemního plynu, který je pod dlouhodobým průměrem. A to nejen v Evropě. Nižší stav zaplněnosti v Evropě je zapříčiněn rovněž nižším importem od ruského Gazpromu. Dle analytiků hrozí v případě, kdy by se nadcházející zima ukázala být chladnou, vysoké cenové špičky či dokonce fyzické nedostatky této komodity.

Celosvětový růst v poptávce po zemním plynu, který byl a je rychlejší, než se očekávalo, a podprůměrná nabídka v průběhu roku způsobily, že ceny zemního plynu prudce vzrostly. Na vině je rovněž předcházející relativně chladná zima, která nechala oproti předešlým rokům výchozí stav zaplněnosti zásobníků na nižší úrovni, viz graf níže.

10. Studie: ČR má prostor ke snižování kapacit pro výrobu elektřiny z uhlí

Kapacity pro výrobu elektřiny z uhlí v České republice výrazně převyšují potřeby této země, což vytváří prostor k jejich snižování. Tvrdí to studie organizace Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA), která zkoumá situaci v devíti evropských zemích. Upozorňuje také, že Česká republika je v rámci Evropy pozadu ve využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Nadbytečné kapacity pro výrobu elektřiny z uhlí v Česku podle studie dosahují 3900 megawattů. To odpovídá 46 procentům celkových kapacit uhelných elektráren v ČR. Odstavení nadbytečných kapacit pro výrobu elektřiny z uhlí by podle CREA přineslo provozovatelům u fixních nákladů na provoz a údržbu roční úsporu 142 milionů eur (3,6 miliardy Kč), aniž by ohrozilo zabezpečení potřebných dodávek elektřiny.

Téma

Zálohování kritické infrastruktury v obci aneb jak vyzrát na blackout (2. díl)

Klíčová otázka v souvislosti s kritickou infrastrukturou obcí zní: „Zastaví výpadek elektřiny vodovody a čistírny odpadních vod?“ Odpověď záleží na přístupu vedení jednotlivých obcí. Každý starosta obce by měl mít předem vytipovanou kritickou infrastrukturu, kterou bude zálohovat proti dlouhodobému výpadku elektrické energie. Až k blackoutu dojde, určitě budete mít jiné starosti, než sepisovat a vzpomínat, co všechno je na elektřinu a co kde přestalo fungovat.

Voda a odpad – dva nejdůležitější systémy obecní infrastruktury. Vodovod je tlakován elektrickými čerpadly a čistírny odpadních vod jsou založeny na principu provzdušňování elektrickými dmychadly a přečerpávání odpadní vody mezi komorami. Bez čerpadel, dmychadel a dávkovačů chemie nemohou fungovat.

Chytré ochrany baterií ve smartphonech

Nabíjecí lithiové baterie lze dnes najít v téměř veškeré spotřební elektronice. Výrobci se dnes snaží svá zařízení optimalizovat pro co možná nejdelší výdrž, ale i jednoduchost a bezpečnost užívání. Dnes se podíváme na metody a strategie, jak váš mobilní telefon nebo tablet prodlužuje životnost své baterie.

Hardware ochrany baterie

Zařízení musí obsahovat jisté technické prostředky, aby mohla být zajištěna bezpečnost provozu vestavěné nabíjecí lithium-iontové baterie v zařízení. Na baterii je umístěn teplotní snímač, který měří teplotu lithiového článku a informaci o teplotě předává systému managementu baterie BMS. Další je měření napětí baterie, to musí být co nejpřesnější. V praxi se používá měření s rozlišením na jeden milivolt. V poslední řadě je na baterii přítomen i bočník na měření proudu. Jedná se o rezistor nízké hodnoty, procházející proud na něm vytvoří napětí, které BMS interpretuje jako hodnotu průchozího proudu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu