Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropská komise: S vysokými cenami energie bojujme rychlejší výstavbou OZE

Frans TimmermansVysoké ceny energie byly předmětem debaty ministrů financí zemí eurozóny. Téma se bude také probírat na blížící se říjnové Evropské radě. Evropská komise přitom argumentuje, že na vysoké ceny by jednotlivé země měly reagovat vyššími investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Podle ní by tak obnovitelné zdroje častěji stanovovaly cenu energie.

Ministři financí zemí eurozóny diskutovali rychle rostoucí ceny energie. Panují obavy, že nárůst cen energie zpomaluje ekonomickou obnovu, ovlivní mnohá investiční rozhodnutí a negativně ovlivní především nízkopříjmové skupiny obyvatel.

2. Nejvýkonnější offshore větrná turbína na světě se stala ještě výkonnější

Prototyp větré turbíny Haliade-X v nociGE Renewable energy trhla nový rekord – výkon 14 MW – u své již celosvětově nejvýkonnějšího prototypu turbíny Haliade-X. Turbína může podle výrobce ročně vygenerovat až 74 GWh energie a bude hlavní součástí projektu větrného parku Dogger Bank, který se v roce 2026 stane největším offshore větrným parkem na světě.

Zpravodajský portál Renewable energy world informoval o nejnovějším úspěchu koncernu GE. Prototyp offshore větrné turbíny Haliade-X od společnosti GE Renewable Energy je nejvýkonnější větrnou turbínou ve své kategorii, která již disponuje fyzickým prototypem.

3. Německá uhelná elektrárna Bergkamen pozastavila provoz kvůli nedostatku uhlí

Černouhelná elektrárna Bergkamen,  spadající pod společnost STEAG, pozastavila na několik dní svůj provoz poté, co trpěla nedostatkem paliva, jak informovala agentura Reuters. Jedná se tak o další příklad výjimečných podmínek, ve kterých se energetický sektor aktuálně nalézá.

Uhelná elektrárna Bergkamen A o výkonu 715 MW ležící na západě Německa minulý pátek informovala, že do 4. 10. pozastavuje svůj provoz v důsledku nedostatku uhlí, které se k ní dopravuje po řece.

4. RWE Gas Storage CZ: Naše podzemní zásobníky plynu v ČR jsou plné z 88 procent

Podzemní zásobníky zemního plynu, které v Česku provozuje společnost RWE Gas Storage CZ, jsou nyní plné z 88 procent a plně připravené na nadcházející topnou sezonu. Společnost, která je největším provozovatelem těchto zařízení v ČR, to dnes uvedla na dotaz ČTK. Firma v Česku provozuje šest zásobníků s celkovým provozním objemem přes 2,7 miliardy metrů krychlových, což představuje zhruba třetinu celkové roční spotřeby zemního plynu v Česku.

Ruská plynárenská společnost Gazprom v úterý uvedla, že plánuje u prodeje zemního plynu upřednostňovat domácí trh před exportem. „Myslím, že zima bude chladná, protože se urodilo hodně jeřabin,“ citovala agentura Interfax Sergeje Gustova, který má v podniku na starosti zásobování domácích odběratelů. Ten dohlíží na 200 miliard metrů krychlových, které firma každoročně prodá na domácím, tedy ruském trhu. Gustov ale zdůraznil, že to je jeho vlastní předpověď. „Vím jistě, že domácí trh je pro Gazprom prioritou a že plyn dodáme všem odběratelům v Rusku,“ dodal.

5. Projekt North Sea Link byl uveden do provozu. Británii a Norsko nyní spojuje nejdelší podmořské vedení na světě

Nejdelší podmořské přenosové propojení na světě, North Sea Link, zahájilo v pátek komerční provoz, uvedl provozovatel britské přenosové soustavy, National Grid. Toto 720 km dlouhé vedení mezi Norskem a Spojeným královstvím by mělo zajistit větší stabilitu a bezpečnost britské přenosové soustavy.

Vedení North Sea Link v hodnotě 1,6 miliardy eur začne provoz s maximální přenosovou kapacitou 700 MW, během následujících tří měsíců bude maximální výkon navyšován až na 1400 MW.

6. U-Battery představila model svého pokročilého modulárního reaktoru v reálné velikosti

U-Battery maketa AMR SMRSpolečnost U-Battery představila svůj model pokročilého modulárního jaderného reaktoru, na kterém chce ukázat, jakým způsobem lze postavit reaktor pomocí modulárních dílů. Financování projektu mimo jiné zajistilo britské Ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie. Modulární reaktor U-Battery s tepelným výkonem 10 MW a elektrickým výkonem 4 MW by měl přijít zhruba na 50 milionů liber (cca 1,5 miliardy Kč).

Britská společnost U-Battery představila svůj první model pokročilého modulárního reaktoru v reálné velikosti, který vyvinula ve spolupráci se společností Cavendish Nuclear. Model, který společnosti stavěly od února 2020, zahrnuje reaktorovou nádobu, výměník tepla a spojovací potrubí ve tvaru písmene U. Umístěn je v zařízení Whetstone společnosti Cavendish Nuclear v Leicestershire.

7. Gazprom: Ceny plynu mohou destabilizovat evropskou ekonomiku

Rostoucí ceny plynu mohou destabilizovat evropskou ekonomiku. Na konferenci k situaci na trhu s plynem to dnes řekla šéfka exportní divize plynárenské společnosti Gazprom Jelena Burmistrovová. Dodala ale, že spolupráce mezi producenty a spotřebiteli by mohla pomoci situaci na trhu uklidnit.

Ceny zemního plynu letos vzrostly už o více než 800 procent. To s sebou nese obavy z inflace a také z toho, zda bude v zimě dost plynu k vytápění.

8. Německo-ruský plynovod Nord Stream 2 se začal plnit plynem

Nord Stream 2. Zdroj: © Nord Stream 2 / Axel SchmidtBerlín 4. října (zpravodaj ČTK) – První ze dvou potrubních linek dokončeného kontroverzního plynovodu Nord Stream 2, který po dně Baltského moře spojil Německo s Ruskem, se začala plnit plynem. Dnes to oznámilo konsorcium Nord Stream 2 AG, které produktovod provozuje. Naplnění potrubí plynem je nezbytné pro spuštění dopravy plynu. Konsorcium zatím nesdělilo, kdy transport zahájí, odborníci nicméně předpokládají, že by se tak mohlo stát ještě tento měsíc.

Alexej Miller, šéf ruské státní plynárenské společnosti Gazprom, která je vlastníkem konsorcia Nord Stream 2 AG, na počátku září oznámil, že plynovod je hotový. Projekt za 11 miliard USD (235 miliard Kč) s roční přepravní kapacitou 55 miliard metrů krychlových čelil politickému odporu Spojených států, ale také Ukrajiny a Polska. Paralelní potrubí Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011.

9. Německo představilo program na podporu výroby vodíku

Offshore větrný park Hornsea. Zdroj: Dong EnergyNěmecko vyhlásí v roce 2022 první tender na světě zaměřený na výrobu vodíku z větrné offshore energie. Podpora ve výši 50 milionů eur bude poskytnuta výrobcům ve výlučné ekonomické zóně Německa v Severním moři.

Německé ministerstvo hospodářství a energetiky zveřejnilo podpůrný program, který umožňuje vyčlenit oblasti v Severním moři pro výstavbu zdrojů, které budou vyrábět elektřinu pro elektrolýzu za účelem výroby zeleného vodíku. Informoval o tom server Recharge News.

10. Gazprom plánuje kvůli tuhé zimě upřednostňovat domácí trh před exportem

Gazprom budovaRuská plynárenská společnost Gazprom plánuje u prodeje zemního plynu upřednostňovat domácí trh před exportem. Dnes to podle agentury Interfax řekl Sergej Gustov, který má v podniku na starosti zásobování domácích odběratelů. Gazprom totiž podle něj letos v Rusku počítá s tuhou zimou s množstvím napadeného sněhu. Zpráva přichází v den, kdy velkoobchodní cena plynu pro evropský trh přesáhla v Nizozemsku poprvé 100 eur (2531 Kč) za megawatthodinu (MWh).
„Myslím, že zima bude chladná, protože se urodilo hodně jeřabin,“ cituje Interfax Gustova, který poukázal na ruskou pranostiku. „Protože jsme měli velmi teplé léto, tak zima bude chladná,“ řekl Gustov.

 

Názor

Dal se současný hrozivý vývoj v evropské energetice předpovídat?

Dlouhodobě je současný vývoj energetiky v Evropě dán zavíráním jaderných a uhelných zdrojů bez náhrady a spoléhání na větrné a fotovoltaické zdroje, které jsou silně závislé na počasí. Bezprostředním iniciátorem současné dramatické situace však byla nedávná reforma systému trhu s emisními povolenkami EUETS a nastavení přísných pravidel na provoz uhelných zdrojů. Podívejme se podrobněji na tyto zdroje dnešního stavu.

Připomeňme si situaci na základě diskuze která se na serveru oEnergetice rozproudila před třemi lety okolo článku Michala Šnobra popisující jeho teorii „Německého rozbřesku“. Podle této teorie Němci cíleně přešli od snahy udržovat ceny emisních povolenek nízko k podpoře růstu jejich ceny a tažení proti uhelným elektrárnám. Jejich snahou mělo být pomocí vysoké ceny emisních povolenek ekonomickou cestou vytlačit uhelné zdroje a nahradit je plynem. Zároveň spoléhali na to, že pomocí dokončení plynovodu NordStream II si zajistí stabilní přísun levného plynu z Ruska, který bude do Evropy proudit přes ně. Předpokládal se tak růst ceny emisních povolenek s odpovídajícím růstem cen elektřiny a dopady na evropský energetický trh.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se