Německá „uhelná komise“, vládou pověřená k připravení akčního plánu pro postupný odklon Německa od uhlí, včera v brzkých ranních hodinách ukončila své poslední jednání. Po více než šesti měsících intenzivních diskusí komise skládající se z představitelů uhelného odvětví, enviromentálních organizací, vládních pracovníků a představitelů spolkových zemí ohrožených odklonem od uhlí uveřejnila konečnou zprávu o 336 stranách, která mimo jiné stanoví harmonogram odstavování uhelných elektráren, konečné datum výroby elektřiny z uhlí nebo způsob restrukturalizace zasažených regionů.

Komise s oficiálním názvem „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“ zahájila svou činnost v červnu 2018 a posuzovala dopad odklonu od uhlí na snížení emisí v Německu, ceny elektřiny, zabezpečení dodávek, hospodářský rozvoj v uhelných oblastech a průběh německé energetické transformace – Energiewende. Zpráva poskytuje komplexní přehled o všech těchto aspektech a také diskutuje o dopadu německého odklonu od uhlí na obchodování s elektřinou a emisemi v celé Evropě.

Postup navržený komisí není závazný a jeho konečná realizace bude v rukách německé vlády. Očekává se však, že vláda bude tyto návrhy následovat.

„Členové komise představují širokou škálu relevantních společenských, politických a hospodářských činitelů. To poskytuje základ pro silný společenský konsensus, na který se všichni zúčastnění mohou během nadcházejících let spoléhat,“ uvádí zpráva.

Harmonogram odstavování uhelných elektráren

Harmonogram odstavování uhelných elektráren byl zvolen tak, aby energetický sektor významně přispěl k dosažení cíle Německa snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 % ve srovnání s rokem 1990 a spolehlivě zajistil dosažení cíle tohoto odvětví pro rok 2030.

Jak již bylo avizováno v listopadu, první vlna odstavování má proběhnout do roku 2022. Harmonogram stanoví, aby v roce 2022 instalovaný výkon hnědouhelných elektráren stejně jako černouhelných dosáhl 15 GW. To oproti roku 2017 znamená odstavení 5 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren a 7,7 GW černouhelných elektráren.

Bez uvažování současných plánů to znamená dodatečné odstavení 3 GW hnědouhelných a 4 GW černouhelných elektráren. Komise navíc doporučuje, aby postupně došlo k nahrazení 2,3 GW černouhelných elektráren aktuálně zařazených v síťové rezervě plynovými elektrárnami.

Demonstrace aktivistických organizací Attac a Ende Gelände proti výrobě elektřiny z hnědého uhlí v dole Hambach, rok 2017. Autor: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Navrhované snížení instalovaného výkonu o nejméně 12,5 GW uhelných elektráren přítomných na trhu má v odvětví energetiky zajistit snížení emisí CO2 o alespoň 45 % ve srovnání s rokem 1990.

Pro období v letech 2023-2030 zpráva navrhuje snížení instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren minimálně na 9 GW, v případě černouhelných elektráren potom na 8 GW. To by znamenalo snížení instalovaného výkonu o 10,9 GW respektive 14,7 GW oproti roku 2017.

Jako datum ukončení výroby elektřiny z uhlí stanovila komise rok 2038 s tím, že pokud to podmínky dovolí, mohl by být tento horizont přesunut již na rok 2035. Komise navrhuje posoudit tuto možnost do roku 2032.

Revize harmonogramu odklonu od uhlí a doposud prováděných opatření se uskuteční v letech 2023, 2026 a 2029 a má za úkol posoudit důsledky odklonu Německa od jaderné energetiky, který bude dokončen v roce 2022, a současně důsledky probíhajícího vyřazování uhelných elektráren.

Odškodnění provozovatelů

Komise doporučuje vyřešit otázky týkající se odškodnění provozovatelů uhelných elektráren i zaměstnanců na základě „vzájemných dohod“. Odškodnění by mělo záviset na emisích CO2, vlastnické struktuře, vazbách na odvětví těžby a na příslušném počtu postižených zaměstnanců. Dokument zdůrazňuje, že všechny prostředky budou muset být poskytnuty ze státního rozpočtu, nikoliv navýšením koncové ceny energie.

Komise rovněž doporučuje nepovolit výstavbu nových uhelných elektráren. U již postavených, ale zatím nefunkčních zařízení je žádoucí vzájemná dohoda o zahájení provozu.

Zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny

Hnědouhelné a černouhelné elektrárny jsou v Německu již po desetiletí důležitou součástí energetického mixu. Výroba hnědouhelných elektráren se stabilně pohybuje mezi 130 a 145 TWh ročně. Výroba černouhelných elektráren se až v posledních letech s rostoucí výrobou větrných a solárních elektráren začala častěji dostávat pod hranici 100 TWh. Oba tyto zdroje stabilně zajišťovaly okolo 40 % celkové výroby elektřiny v Německu.

Při úvahách o zajištění bezpečnosti dodávek je navíc nezbytné započítat odstavení všech zbylých jaderných zdrojů do roku 2022, což bude představovat odstavení 7 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 10 GW a průměrné roční výrobě 75 TWh, tedy přibližně 14 % celkové výroby elektřiny v Německu.

{"country":"GER","type":"PIE","from":"2018-01-01","to":"2018-12-31","caption":"V\u00fdroba elekt\u0159iny v N\u011bmecku v roce 2018 po jednotliv\u00fdch zdroj\u00edch","url":"https:\/\/energodock.cz\/energodock\/get_electricity_shares.php","source":"shortcode","start_date":"2018-01-01","end_date":"2018-12-31"}

Pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a tepla doporučuje komise přizpůsobení mechanismů monitorování bezpečnosti blížícím se změnám. Komise doporučuje provádět průběžné zátěžové testování energetického systému a zavést posuzování ekonomické proveditelnosti výstavby nových, zejména plynových, elektráren a skladovacích kapacit s cílem odhalit „chybějící investiční pobídky“.

Pokud nebude do roku 2023 ve výstavbě dostatek nových výrobních kapacit, komise doporučuje zavedení systematického investičního rámce, který je schopen poskytnout dostatečné pobídky pro investice do dodatečných elektráren.

Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler
Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler

Komise počítá, že pro zajištění bezpečnosti může být nezbytné navýšit výkon v současně používaných výkonových rezervách.

„Pro zajištění dodatečné bezpečnosti trhu s elektřinou existuje komplexní nabídka nástrojů – kapacitní rezerva (od roku 2019), síťová rezerva a bezpečnostní pohotovostní rezerva. Zvýšení těchto rezerv může být prostředkem k řešení obav o důsledcích ambiciózního poklesu výroby elektřiny z uhlí,“ uvádí dokument komise.

Vliv na ceny elektřiny

Komise uvádí, že v důsledku rostoucích cen paliv a emisních povolenek očekává v příštích letech rostoucí ceny silové elektřiny. Navrhované odstavování uhelných elektráren sníží nabídku na trhu a tím dále zvýší tržní cenu silové elektřiny. Současně rozvoj obnovitelných zdrojů energie zmírní tento nárůst, ale může zvýšit systémové náklady a výdaje na mimotržní podporu.

Podle zprávy jsou doprovodná opatření pro omezení růstu cen elektřiny nezbytná pro udržení konkurenceschopnosti energeticky náročných průmyslových odvětví a pro omezení dodatečné finanční zátěže pro spotřebitele v Německu, kteří již nyní platí nejvyšší koncovou cenu elektřiny v Evropě.

Komise od roku 2023 považuje za nezbytné poskytnout dotaci na síťové poplatky, nebo rovnocenné opatření, které zmírní nárůst cen elektřiny způsobený urychleným snížením výroby elektřiny z uhlí. Z dnešního pohledu je zapotřebí dotace ze státního rozpočtu ve výši minimálně 2 miliard eur (50 mld. korun) ročně na vyrovnání tohoto nárůstu. Přesný objem financí bude stanoven jako součást přezkumu v roce 2023..

Úvodní fotografi: Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *