Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Co čekat od cen elektřiny a plynu v roce 2025? Pohled společnosti E.ON Energie

Od krachu Bohemia Energy, jednoho z největších dodavatelů energií, uplynuly tři roky. Pro statisíce zákazníků, kteří si tehdy zvolili tříleté fixace cen, nyní nastává klíčový moment rozhodování. Současně už uběhla delší doba od energetické krize z roku 2021, ale trh stále nese její dozvuky. K tomu se přidává rostoucí tlak na regulovanou složku ceny elektřiny kvůli potřebným investicím do infrastruktury, která ovlivňuje náklady domácností i firem.

Druhý rozhovor nám poskytl pan Lukáš Paur, manažer prodeje energií ve společnosti E.ON Energie. 

Celý článek najdete ZDE.

2. Evropská komise přezkoumá polskou státní podporu pro novou jadernou elektrárnu

Evropská komise začala posuzovat, zda je polská státní podpora pro novou jadernou elektrárnu v Lubiatowo-Kopalino v souladu s unijními pravidly. Polsko plánuje, že projekt elektrárny s instalovaným výkonem 3750 MW podpoří pomocí kombinace tří nástrojů. Komise nyní detailně prozkoumá, zda je plánovaná podpora přiměřená. První blok typu AP1000 od americké společnosti Westinghouse by mohl zahájit komerční provoz v roce 2033.

Evropská komise oznámila, že zahájila hloubkové šetření plánované polské podpory pro první jadernou elektrárnu v zemi. Polsko předložilo Komisi plán na podporu státní společnosti Polskie Elektrownie Jądrowe („PEJ“) při výstavbě nové jaderné elektrárny v Lubiatowo-Kopalino loni v září. Evropská komise během předběžného šetření zjistila, že podpora je nezbytná a bez ní by projekt nebyl realizován, ale má pochybnosti o jejím rozsahu a souladu s unijními pravidly pro státní podporu.

Celý článek najdete ZDE.

3. Moldavští separatisté odmítají pomoc s dodávkami energie

Spor o dodávky plynu mezi moldavskou vládou a separatistickým regionem Podněstří vyvolává politické napětí. Region nedostává dodávky plynu po tom, co došlo k neprodloužení smlouvy o tranzitu přes Ukrajinu, separatistická vláda ovšem nechce přijmout dodávky z evropského trhu.

Podněstří se od Nového roku ocitlo v energetické krizi, když Ukrajina splnila svůj slib a zastavila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území poté, co vypršela klíčová dohoda s Moskvou.

Celý článek najdete ZDE.

4. Slovenské elektrárne zahájily studené zkoušky nového jaderného bloku Mochovce 4

Nový blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce má za sebou důležitý milník při uvádění do provozu. Technici zahájili studené zkoušky, během kterých proběhne první komplexní testování systémů bloku. Zakonzervovanou stavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny Mochovce obnovilo Slovensko v roce 2009. Sesterský třetí blok s výkonem necelých 500 MW komerčně vyrábí elektřinu od podzimu 2023.

Společnost Slovenské elektrárne na konci loňského roku informovala o zahájení studených zkoušek na dostavovaném jaderném bloku Mochovce 4. Blok typu VVER-440 disponuje výkonem 471 MW (brutto) a 440 MW (netto) a po svém dokončení pokryje zhruba 13 % spotřeby elektřiny v zemi.

Celý článek najdete ZDE.

5. Trump: Větrníky v Severním moři by měla nahradit těžba ropy a plynu

Donald Trump, který bude za necelé dva týdny inaugurován novým prezidentem Spojených států, se nechal slyšet, že Spojené království dělá velkou chybu výstavbou offshore větrných parků. Podle Trumpa by se měla země větrných elektráren v Severním moři zbavit. Naopak by podle něj měla v oblasti oživit těžbu ropy a zemního plynu, která je dlouhodobě na poklesu. Aktuální plány na výstavbu offshore parků v britských vodách jsou přitom velmi ambiciózní.

Nedávno zvolený prezident USA Donald Trump, který se v brzké době opět ujme této funkce, v minulém týdnu kritizoval britskou vládu za její přístup k využívání Severního moře. Vláda by podle něj měla moře otevřít nové těžbě ropy a zemního plynu. Severní moře je jedním z největších světových nalezišť ropy a zemního plynu, nicméně těžba dlouhodobě klesá.

Celý článek najdete ZDE.

6. Německé soláry dosáhly dalšího milníku, instalovaný výkon přesáhl 100 GW

Instalovaný výkon fotovoltaik v Evropě loni nadále rostl, přičemž výjimkou nebylo ani sousední Německo. To dokonce dosáhlo nové mety, kdy se celkový instalovaný výkon fotovoltaik v zemi vyšplhal na hodnotu 100 GW. Největší růst zaznamenal sektor pozemních solárních parků, nicméně celkový růst instalovaného výkonu stále táhly střešní instalace. Německo tak loni nainstalovalo rekordní objem solárního výkonu. Rok 2024 však byl rekordní i z pohledu počtu hodin s nulovou či zápornou cenou elektřiny.

V Německu i nadále probíhá intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů, především solárních a větrných elektráren, které jsou páteří tamní Energiewende, neboli transformace energetického sektoru. Jen za loňský rok podle tamní asociace solárního průmyslu BSW, která se odvolává na data německého síťového regulátora, přibylo 17 GW nového instalovaného výkonu v solárních zdrojích.

Celý článek najdete ZDE.

7. Temelín posílil chlazení reaktorů vodou čtyřmi novými mobilními čerpadly

Jaderná elektrárna Temelín posílila bezpečnostní systém chlazení reaktorů vodou. Od nového roku může využívat čtyři nová mobilní čerpadla poháněná naftovými motory. Jsou připravená pro případ, že by se elektrárna ocitla bez elektřiny. Na jejich pořízení včetně rozvedení stovky metrů potrubí k reaktorům investoval ČEZ stovky milionů korun, řekl dnes ČTK temelínský mluvčí Marek Sviták.

Temelín pro chlazení reaktorů využívá různé na sobě nezávislé systémy, z nichž většina pro fungování potřebuje elektřinu. I proto má Temelín více než desítku možností, jak zajistit elektřinu pro bezpečnostní systémy. V případě, že by tyto systémy přece jen byly bez elektřiny, Temelín má k dispozici další systémy nezávislé na elektrické energii včetně nově pořízených čerpadel. „Jde o čtyři mobilní čerpadla pro dva různé chladicí systémy. I když věřím, že je nikdy nevyužijeme, je další bezpečnostní vylepšení elektrárny velice důležité. Držíme krok s nejlepší světovou praxí,“ uvedl ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml.

Celý článek najdete ZDE.

8. Zásoby zemního plynu v Británii jsou znepokojivě nízké, varuje Centrica

Zásoby zemního plynu v britských zásobnících jsou znepokojivě nízké a po chladném období je plynu v zásobnících méně než na týden. Dnes to uvedla energetická společnost Centrica. Zásoby plynu ve Spojeném království jsou o 26 procent nižší než ve stejném období loni. Centrica spravuje největší zásobník zemního plynu v Rough, kde jsou zásoby o 20 procent nižší než před rokem.

Velkou část Británie tento týden zasáhlo chladné počasí a sníh, což zvýšilo poptávku po plynu, kterým se vytápí přibližně 75 procent domácností v zemi, uvedla Centrica. Chladné počasí doprovází také nízká rychlost větru, což snižuje výkon větrných elektráren, připomněl šéf společnosti Chris O’Shea.

Celý článek najdete ZDE.

9. Francie: Největší exportér elektřiny v Evropě zaznamenal vloni rekordní vývoz

Čistý export elektřiny z Francie dosáhl v loňském roce 89 TWh, což je nejvyšší hodnota v historii. Předchozí rekord v čistém exportu byl stanoven v roce 2002 na úrovni 77 TWh. Vysoký vývoz elektřiny z Francie byl způsoben vysokou výrobou jaderných a vodních elektrárenv kombinaci se slabou spotřebou, uvedl francouzský provozovatel přenosové soustavy.

Čistý export Francie vzrostl vloni oproti roku 2023 o 37 TWh na 89 TWh, přičemž Francie více vyvezla než dovezla na všech svých hranicích: Německo-Belgie (27,2 TWh), Itálie (22,3 TWh), Spojené království (20,1 TWh), Švýcarsko (16,7 TWh), Španělsko (2,8 TWh). Uvádí to předběžná data francouzského provozovatele přenosové soustavy, společnosti RTE.

Celý článek najdete ZDE.

10. Jaderné zdroje budou moct v USA vyrábět čistý vodík. A to včetně těch stávajících

Otázka udržitelné výroby vodíku není tématem pouze v Evropě, podobné diskuze probíhají i v dalších částech světa. Mezi ně patří i Spojené státy americké, kde jaderné zdroje na velkoobchodních trzích s elektřinou nečelí konkurenci pouze ze strany obnovitelných zdrojů, ale rovněž plynovým elektrárnám díky nízkým cenám plynu na tamních trzích a absenci emisních povolenek ve většině států. Výroba vodíku by tak mohla pomoci udržet na trhu jaderné elektrárny, kterým by jinak hrozilo uzavření.

Zařazení jaderných elektráren mezi zdroje, které by mohly v budoucnu vyrábět udržitelný vodík, je často sporným bodem v řadě zemí. Samotný seznam přípustných zdrojů však není jedinou překážkou. Další důležitou podmínkou je v mnoha případech to, aby zelený či udržitelný vodík vyráběly pouze nové zdroje. To má předejít situacím, kdy by výroba již stávajících obnovitelných či jiných nízkouhlíkových zdrojů byla přesměrována na výrobu vodíku.

Celý článek najdete ZDE.

Názor

Kolik reálně vyrobí FVE v prosinci a jak to vlastně vypadá za celý rok

Mnozí tvrdí, že FVE v zimě v podstatě nic nevyrobí a přes léto generuje pouze nepotřebné přebytky. Pojďme se tedy podívat, jak toto „nic“ reálně vypadá.

Prosinec je pro FVE v našich zeměpisných šířkách nejhorší měsíc. Den se v době zimní rovnodennosti zkracuje na minimum a slunce je nízko nad obzorem. Na panely tak dopadají paprsky světla pod velkým úhlem a navíc střechu často zastíní sebemenší překážka v okolí a to nemluvím o situaci, kdy na panely napadne sníh. Zimní období tedy výrobě příliš nepřeje a do toho se zvedá spotřeba domácnosti, protože s klesající teplotou je potřeba více topit.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu