Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Sankce uvalené na Lukoil vyvolaly bulharský zákaz vývozu paliv do EU

Bulharský parlament schválil dočasný zákaz vývozu některých paliv do členských států Evropské unie. Opatření má zajistit stabilitu domácího trhu po amerických sankcích uvalených na ruský ropný koncern Lukoil, který provozuje největší bulharskou rafinerii v Burgasu. Zatímco vláda krok hájí jako nezbytný pro ochranu domácích dodávek, v Bruselu i mezi sousedními státy vyvolává obavy z narušení jednotného evropského trhu. Informoval o tom server Reuters.

Zákaz se vztahuje především na vývoz nafty a leteckého paliva do členských zemí EU. Výjimku však tvoří zásobování lodí a letadel, stejně jako dodávky pro ozbrojené síly NATO a EU. Ředitel celní správy může navíc povolit individuální výjimky.

Celý článek najdete ZDE.

2. První dávka uhlíkové oceli z Černobylu byla schválena k recyklaci

Státní jaderná regulační inspekce Ukrajiny povolila uvolnění prvních 20 tun uhlíkové oceli pocházející z Jaderné elektrárny Černobyl k jejímu opětovnému využití. Bezpečnost materiálů byla zajištěna roztříštěním, dekontaminací a důkladnou kontrolou v zařízení pro uvolňování odpadu pomocí gama spektrometrického monitorování. 

Zahájení procesu opětovného použití materiálů představuje významný milník nejen pro jadernou elektrárnu, ale také pro celou Ukrajinu. Dokazuje totiž, že země je schopná efektivně a spolehlivě využívat systém monitorování radiace.

Celý článek najdete ZDE.

3. Čínský kolos cílí na Evropu: Mingyang představil 50MW plovoucí větrnou turbínu

Čínský výrobce větrných turbín Mingyang Smart Energy rozvířil evropský trh přelomovým projektem – plovoucí větrnou turbínou o výkonu 50 MW. Historicky nejvýkonnější turbína má atypickou konstrukci s dvojicí rotorů na platformě OceanX, která navazuje na dřívější 16,6MW prototyp. Mingyang otevřeně přiznává, že s touto technologií míří především na Evropu, kde plánuje i výrobu. Zatímco evropští vývojáři oceňují inovaci, rostou zároveň obavy o průmyslovou bezpečnost a vliv čínské konkurence na trh.

Evropa jako primární cíl

Nová 50MW turbína zaujme na první pohled atypickým designem. Spojuje dva 24,5MW rotory na plovoucí platformě ve tvaru písmene Y. Při průměru 290 metrů a výšce náboje 165 metrů by mohla zásadně snížit cenu vyrobené elektřiny z moře. Design vychází z konceptu OceanX, jehož 16,6MW prototyp nasazený v Číně už prokázal odolnost, když přežil dva supertajfuny. Mingyang nyní potvrzuje ambici přenést své experimentální technologie z Asie do evropských podmínek.

Celý článek najdete ZDE.

4. Rakousko zmenšuje plynovou síť. Průmysl varuje před rizikem deindustrializace

Rakousko se chystá k zásadní změně ve své plynárenské infrastruktuře. Ministr hospodářství a energetiky Wolfgang Hattmannsdorfer na konci října oznámil, že od roku 2026 má dojít k postupnému redimenzování plynárenské sítě. Oficiálně má jít o krok směrem k naplnění klimatických cílů EU a strategie Net Zero do roku 2045, ve skutečnosti však změna přináší vážné otázky ohledně budoucnosti průmyslu a konkurenceschopnosti země.

Zásadní rámec této transformace doplňuje návrh regulátora E-Control, podle něhož se mají od 1. ledna 2026 zvýšit síťové poplatky za plyn v průměru o 18,2 %, a to v závislosti na regionu od +6,5 % až po +35 %. Důvodem je snižující se odběr plynu, což znamená, že fixní náklady na údržbu a provoz sítě se rozpočítávají na stále menší počet zákazníků, a to nevyhnutelně vede k růstu poplatků.

Celý článek najdete ZDE.

5. IEA: Evropa směřuje k poklesu poptávky po plynu, zatímco svět čeká LNG boom

Mezinárodní energetická agentura (IEA) na konci října zveřejnila střednědobý výhled “Gas 2025“, ve kterém analyzuje proměnu globálního trhu s plynem a přináší přehled vývoje nabídky, poptávky, obchodu a prognózy do roku 2030. Zpráva analyzuje masivní rozšíření kapacit na výrobu zkapalněného plynu (LNG) a upozorňuje na dopady této LNG vlny na bezpečnost dodávek, ceny, obchodní toky a emise. V Evropě letos očekává mírné oživení poptávky po zemním plynu, ale v delším horizontu čeká pokles.

Podle nejnovějších údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzroste evropská spotřeba plynu v roce 2025 přibližně o tři procenta, než se v následujících letech opět vrátí klesající trend. Do roku 2030 by podle agentury měla poptávka v zemích OECD v Evropě klesnout o 8 až 10 procent oproti roku 2024.

Celý článek najdete ZDE.

6. Nové klimatické cíle EU: Osmnáct hodin jednání, malé ústupky a Česko proti

Ministři životního prostředí se po velmi dlouhém vyjednávání dohodli na oslabení klimatických cílů pro rok 2040 a na nastavení nového klimatického plánu pro rok 2035. Nový plán pro rok 2035 pracuje s číslem snížení evropských uhlíkových emisí mezi 66,25 % a 72,5 % oproti roku 1990.

Plán není legálně závazný, ale má nastavit směr pro evropskou klimatickou politiku na dalších několik let. Čísla v něm podle serveru POLITICO odpovídají neformálnímu prohlášení, které EU představila na klimatickém summitu v New Yorku, který proběhl v září, a má předcházet jednání COP30, které začne příští týden v Brazílii.

Celý článek najdete ZDE.

7. RWE oficiálně zahájilo stavbu největšího německého bateriového úložiště

V Německu zahájili stavbu největšího bateriového úložiště s instalovaným výkonem 400 MW schopného dodávat elektřinu téměř 2 hodiny. Úložiště má pomoci Bavorsku vypořádat se s kolísavou výrobou z obnovitelných zdrojů energie a zajistit síťovou stabilitu. Současné plány počítají se zprovozněním baterií v lokalitě odstavené jaderné elektrárny na začátku roku 2028.

Německé energetická společnost RWE oznámila, že oficiálně zahájila výstavbu největšího německého bateriového úložiště. Úložiště s celkovým výkonem 400 MW a kapacitou 700 MWh vyroste v lokalitě Gundremmingen v Bavorsku. Společnost na výstavbu technologie vynaloží zhruba 230 milionů EUR (zhruba 5,6 miliardy Kč).

Celý článek najdete ZDE.

8. Chladicí věže německé jaderné elektrárny Gundremmingen byly srovnány se zemí

Demontáž německé jaderné elektrárny Gundremmingen zaznamenala další milník. Technici pomocí výbušnin srovnali se zemí dvojici jejích chladicích věží. Více než 50 tisíc tun trosek plánuje vlastník recyklovat na stavební materiál. Dvojice jaderných bloků, každý o výkonu přes 1300 MW, ukončila výrobu elektřiny na konci roku 2017, respektive 2021. V lokalitě elektrárny má vyrůst velkokapacitní bateriové úložiště s výkonem 400 MW.

Německá energetická společnost RWE oznámila, že chladicí věže odstavené jaderné elektrárny Gundremmingen jsou již minulostí. Dvojici 160 metrů vysokých věží 25. října zdemoloval 45 sekund trvající odstřel. Chladicí věže elektrárny během provozu sloužily k minimalizaci vypouštěného odpadního tepla do přilehlé řeky Dunaj.

Celý článek najdete ZDE.

9. ŠKODA JS uzavřela partnerství s Calogenou na modulární reaktory po teplárenství

Plzeňská ŠKODA JS a.s. ze skupiny ČEZ a francouzská firma Calogena podepsaly na světovém veletrhu jaderné energetiky v Paříži dohodu o spolupráci na projektu malých modulárních reaktorů CAL30. Jde o lehkovodní malý modulární reaktor (SMR) nové generace s tepelným výkonem 30 MW, který Calogena vyvinula. Je navržen tak, aby dodával bezuhlíkovou energii do městských tepelných sítí, aby tím splňoval jejich energetickou transformaci a dekarbonizaci, řekl dnes ČTK mluvčí Škody JS Karel Samec.

"Dohoda se týká vývoje klíčového zařízení pro primární okruh reaktoru CAL30,"uvedl.

ŠKODA JS je výrobcem reaktorových nádob a jejich vnitřních částí pro řadu tlakovodních reaktorů v celé Evropě, včetně většiny reaktorů VVER 440, VVER 1000 a také pro EPR (evropský tlakovodní reaktor nové generace) v budované britské elektrárně Hinkley Point C. Calogena se už podle Samce podílí na pěti projektech ve Francii a Finsku. Letos v srpnu oznámila zahájení studií pro implementaci CAL30 ve výzkumném centru CEA ve francouzském Cadarache.

Celý článek najdete ZDE.

10. Příčiny červencového výpadku elektřiny jsou dál nejasné, vyšetřování pokračuje

Příčiny červencového rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku jsou zatím stále nejasné. Vyšetřování události pokračuje pátým měsícem, provozovatel soustavy ČEPS v současné době analyzuje shromážděná data. Kromě toho pokračuje také vyšetřování Expertního panelu, který by měl vydat předběžnou zprávu v lednu. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

Masivní výpadek elektrického proudu ze 4. července, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. V Česku je 6,3 milionu odběrných míst.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu