Plán Evropské komise pro rok 2026 ukazuje posun od Zelené dohody k průmyslově orientované agendě. I ta však nese přízvisko „čistá“. Má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a reagovat na rostoucí tlak průmyslu i členských států na zmírnění regulační zátěže.

Evropská komise příští týden ve Štrasburku představí svůj pracovní program pro rok 2026, který určí směr unijní politiky do konce desetiletí. Návrh dokumentu, který má k dispozici Euractiv, jež o plánu informoval, ještě může doznat změn před formálním schválením. Nicméně už nyní naznačuje hlavní obrysy příštího roku, a to posun od zelené transformace k důrazu na hospodářský růst, obranu a méně byrokracie.

Celý článek najdete ZDE.

5. TotalEnergies klamala spotřebitele tvrzeními o klimatu, rozhodl francouzský soud

Pařížský civilní soud na základě žaloby environmentálních organizací shledal, že společnost TotalEnergies uváděla spotřebitele v omyl tím, že nadhodnocovala své klimatické ambice. Soud společnosti nařídil nápravu a uložil sankce.

Jak informoval server ESG Today, v přelomovém rozhodnutí vydaném 23. října pařížský civilní soud konstatoval, že se společnost TotalEnergies dopustila „klamavých obchodních praktik“. Dle soudu šlo o situaci, kdy firma na svých webových stránkách a v komunikaci s veřejností tvrdila, že má v úmyslu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality a stát se „hlavním aktérem energetické transformace“.

Celý článek najdete ZDE.

6. Ceny regulačních záloh aFRR v ALPACA: Minima se srovnala, špičky táhne německý denní trh

Letos se pozornost v oblasti cen za poskytování služeb výkonové rovnováhy soustředí na zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací (aFRR). Významnou roli v jejich vývoji přitom hraje přeshraniční spolupráce ALPACA, která propojuje cenotvorbu mezi Českem a Německem těsněji než dříve. V nočních hodinách jsou rozdíly minimální a ceny se téměř překrývají. Cenové špičky však bývají častěji vyšší v Německu, zejména v kladném směru.

Nejviditelnější efekt přináší kladný směr. Německý trh s regulačními zálohami funguje na denních kontraktech a obchoduje se v šesti čtyřhodinových blocích. Od 3. září 2025 máme v Česku také čtyřhodinové bloky, ale část regulačních záloh je stále obstarávána na roční bázi, kdy od začátku roku 2025 je zhruba třetina kapacity nasmlouvána ročně a dvě třetiny denně.

Celý článek najdete ZDE.

7. Stát dá miliardu korun na energetická společenství, spustil dotační výzvu

Stát poskytne minimálně jednu miliardu korun na další rozvoj energetických společenství v Česku. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spolu se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) k tomu spustily novou dotační výzvu z evropského Modernizačního fondu pro komunitní projekty obnovitelných zdrojů energie. V případě potřeby jsou úřady připraveny dotace navýšit o další miliardu korun. Informovalo o tom dnes MŽP. Zda může dotace do budoucna ovlivnit nová vláda, ČTK u ministerstva zjišťuje.

"Energetická společenství umožňují sdílet výhody obnovitelných zdrojů přímo v místě výroby a přinášejí významné ekonomické i sociální benefity pro místní komunity. I proto jde na investice do projektů energetických společenství z Modernizačního fondu jedna miliarda korun. Stejný objem prostředků máme nachystaný pro případ, že zájem společenství přesáhne vyhrazenou alokaci,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Celý článek najdete ZDE.

8. Nizozemsko prodlouží životnost své jediné jaderné elektrárny Borssele

Nizozemsko plánuje provozovat svou jedinou jadernou elektrárnu i po roce 2033, tedy za 60letou hranici. Kromě elektrárny Borssele o výkonu 515 MW pak země plánuje také výstavbu dvou nových jaderných bloků, které jí mají pomoci s naplněním klimatických cílů. Nizozemsko plánuje financovat výstavbu nových zdrojů prostřednictvím nové státní společnosti NEO NL. Kromě konvenčních bloků pak země cílí také na malé modulární reaktory a zkušenosti chce čerpat zejména ze spolupráce se Spojeným královstvím.

Nizozemská vláda oznámila, že předložila Sněmovně reprezentantů novelu zákona o jaderné energii, umožňující zachovat jadernou elektrárnu Borssele v provozu i po roce 2033. Jediná jaderná elektrárna v zemi s výkonem 515 MW (brutto) zahájila provoz v říjnu roku 1973. Nový zákon umožní na základě žádosti u jaderného regulátora prodloužit provoz i za 60letou hranici.

Celý článek najdete ZDE.

9. Španělsko má strukturální problém s regulací napětí, tvrdí lobbistická skupina

Španělská energetická soustava má „strukturální“ problém s regulací napětí, který se projevil během Pyrenejského blackoutu 28. dubna. Menší problémy se vyskytly znovu koncem září, uvedla energetická lobby Aelec.

Rozsáhlý blackout, který zasáhl Pyrenejský poloostrov na konci dubna, stále vyvolává otázky ohledně možných příčin. Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E), která událost vyšetřuje, prozatím představila pouze dílčí tzv. faktickou zprávu. Seznam příčin přinese až konečná zpráva, kterou asociace plánuje zveřejnit v prvním kvartálu příštího roku.

Celý článek najdete ZDE.

10. USA uzavřely dohodu o výstavbě jaderných reaktorů za 80 miliard dolarů

Americká vláda se dohodla na vytvoření strategického partnerství se společnostmi Westinghouse Electric, Cameco a Brookfield Asset Management, jehož cílem je postavit ve Spojených státech nové jaderné reaktory v hodnotě nejméně 80 miliard dolarů (zhruba 1,7 bilionu Kč). Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy firmy Westinghouse.

"Naše administrativa se soustředí na zajištění rychlého rozvoje a využívání pokročilých jaderných technologií. Toto historické partnerství podporuje naše cíle v oblasti národní bezpečnosti a posiluje naši kritickou infrastrukturu," uvedl podle tiskové zprávy americký ministr obchodu Howard Lutnick.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu