Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Norsko se staví proti další integraci do energetického trhu EU

Část norských politiků protestuje proti přijímání energetických regulací EU. Ty mají za cíl zemi hlouběji integrovat do evropského trhu s elektřinou a zavést opatření na ochranu klimatu.

Norsko sice není zemí EU, ale je klíčovým členem Evropského hospodářského prostoru. Jak informoval server Euractiv, země se před zářijovými parlamentními volbami ocitá na politické křižovatce, co se týká její role v Evropě a vztahu s Unií.

Celý článek najdete ZDE.

2. Ukrajina je připravena obnovit tranzit plynu přes svoje území

Podle informací, které přinesl zpravodajský portál Bloomberg, je Ukrajina, na základě vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připravena na obnovení tranzitu zemního plynu přes svoje území. Mělo by se však jednat o plyn pocházející z Ázerbájdžánu, který dále poputuje do Evropy. Jedinou podmínkou pro spuštění přepravy zemního plynu je dosažení rychlé dohody obou stran.

Po setkání s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou se Zelensky vyjádřil, že bude možné využít ukrajinskou infrastrukturu pro tranzit ázerbájdžánského plynu. Hlavním bodem vyjednávání byla problematika dodávek zemního plynu.

Celý článek najdete ZDE.

3. Vodíkový plynovod má propojit Afriku s Evropou, záměr podepsalo pět zemí

Zástupci vlád Alžírska, Rakouska, Itálie, Německa a Tuniska podepsali společný dopis o záměru vybudovat vodíkový plynovod, který by propojil jižní Evropu se severní Afrikou. Plynovod by Evropě zpřístupnil obrovský potenciál Afriky pro výrobu vodíku.

Na schůzce v italském hlavním městě Římě, které se zúčastnili také zástupci Švýcarska a Evropské komise, se těchto pět zemí dohodlo na plánech vybudovat vodíkový plynovod o délce více než 3 500 kilometrů. Plynovod by měl ročně přepravit více než 163 TWh plynu, z čehož 55 TWh by mělo směřovat do Německa.

Celý článek najdete ZDE.

4. Polský premiér: EU musí provést úplnou a kritickou revizi Green Dealu

S prudkým růstem cen zemního plynu a elektrické energie v posledních letech začínají v Evropě sílit hlasy ohledně možné reformy Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu. K tomuto tématu se v minulém týdnu vyjádřil i polský premiér Donald Tusk, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie. Podle Tuska by unie měla zcela a kriticky zhodnotit současné nastavení systému.

Otázka Zelené dohody pro Evropu je dlouhodobě silným politickým tématem, jelikož má zásadní dopad na evropský průmysl a spotřebitele. Polský premiér Donald Tusk v minulém týdnu uvedl, že by chtěl revidovat a případně upravit regulace EU, včetně těch spojených se Zelenou dohodou. Ta má za cíl mimo jiné rychlejší snižování emisí skleníkových plynů.

Celý článek najdete ZDE.

5. Strategické partnerství: Rusko plánuje plynovod do Íránu

Ruský a íránský prezident podepsali 20letou dohodu o strategickém partnerství zahrnující obranu, energetiku, technologie a obchod, včetně plánů na dodávky ruského plynu. Projekt plynovodu s přepravní kapacitou až 55 miliard m³ ročně navazuje na memorandum mezi Gazpromem a National Iranian Gas Company (NIGC), přičemž počáteční dodávky mají využívat stávající infrastrukturu přes Ázerbájdžán, informovala agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin a íránský prezident Masoud Pezeshkian na setkání 17. ledna 2025 v Moskvě podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. 20letá smlouva o „strategickém partnerství“ pokrývá oblasti od obrany a technologií po energetiku a obchod.

Celý článek najdete ZDE.

6. Čína překonala vlastní rekord: V roce 2024 přidala přes 350 GW obnovitelných zdrojů

Čína v loňském roce ještě zrychlila tempo rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a překonala vlastní rekord z roku 2023 v hodnotě nově přidaného instalovaného výkonu. Celkový instalovaný výkon solárních elektráren díky tomu vzrostl meziročně o 45,2 %, u větrných elektráren byl zaznamenán 18% nárůst. I přes prudký rozvoj OZE nicméně emise CO2 v Číně vzrostly loni meziročně o 0,8 %.

V Číně bylo ke konci loňského roku v provozu již 887 GW solárních elektráren a 520 GW větrných elektráren. V loňském roce země přidala 278 GW nového výkonu solárních elektráren a necelých 80 GW větrných elektráren. Informoval o tom zahraniční server Reuters s odvoláním na tamní národní energetickou agenturu.

Celý článek najdete ZDE.

7. Protest proti větrným elektrárnám: Německý region obdržel statisíce námitek

Stovky tisíc připomínek zpožďují plánování rozvoje větrných elektráren v německém regionu Neckar-Alb. Nové údaje ukazují, že za námitkami stojí jen několik tisíc obyvatel.

Německý region Neckar-Alb se zhruba 720 tisíci obyvateli obdržel 440 tisíc námitek proti plánům na oblasti pro větrné elektrárny. Samotný počet námitek přitáhl k regionu pozornost celého Německa. Z analýzy námitek vyplývá, že za prohlášeními občanské iniciativy "Gegenwind Neckar-Alb" stojí pouze 6 660 lidí.

Celý článek najdete ZDE.

8. Slovenská jaderná elektrárna Mochovce plánuje do tří let spustit dálkové vytápění

Slovenská jaderná elektrárna Mochovce by měla do tří let začít dodávat tepelnou energii do nedalekého města Tlmače. V rámci rekonstrukce centrální kotelny zhruba 3,5tisícového města budou nahrazeny kotle na biomasu a plyn. Elektrárna na vytápění města plánuje ročně dodat přes 6 GWh bezemisního tepla.

Společnost Slovenské elektrárne oznámila, že se v rámci vyššího energetického využití jaderné elektrárny Mochovce zaměří na dodávky tepelné energie pro město Tlmače. Projekt je ve fázi výběru technického řešení a ekonomického posouzení.

Celý článek najdete ZDE.

9. Poptávka po uhlí klesá, Severočeské doly loni dodaly na trh 14 milionů tun

Poptávka po hnědém uhlí setrvale klesá. Severočeské doly na trh dodaly loni 14 milionů tun. O rok dříve to bylo 15,64 milionu tun. Povolení k těžbě na Bílině u Mostu má firma do roku 2030. Propouštění společnost, jejímž jediným akcionářem je ČEZ, zatím neplánuje. ČTK to řekl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

„V průběhu let se snižuje poptávka po uhelných produktech z důvodu průběžné dekarbonizace a přechodu odběratelů na jiné zdroje energie. Očekáváme, že tento trend bude pokračovat i následujících letech,“ uvedl Kopecký.

Celý článek najdete ZDE.

10. Trump dal stopku novým projektům offshore větrných parků, akcie evropských developerů spadly

Donald Trump, který byl v minulém týdnu inaugurován do funkce prezidenta Spojených států, se činil hned během svého prvního dne v úřadu. Jedním z jeho prvních kroků v druhém funkčním období bylo pozastavení pronájmu federálních území pro výstavbu offshore větrných parků. Tento krok měl dopad i na evropské developery projektů obnovitelných zdrojů, jejichž akcie reagovaly poklesem.

Nový prezident USA Donald Trump je dlouhodobě známý svým pozitivním postojem k fosilnímu průmyslu a naopak nelibostí vůči obnovitelným zdrojům. Jeho první kroky v úřadu tak nejsou nijak zásadně překvapivé, nicméně jejich dosah sahá i za hranice USA. Hned během minulého pondělí Trump pozastavil pronajímání dalších území developerům offshore větrných parků, kdy podle agentury Reutersuvedl, že větrné turbíny jsou ohavné, drahé a škodí divoké přírodě.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu