Top 10 událostí z energetiky za poslední tyden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Po boomu pád: Český fotovoltaický trh zasáhla vlna krachů

Rok 2025 přináší českému trhu s fotovoltaikou velkou vlnu insolvenčních návrhů. Mezi hlavní důvody patří ochlazení poptávky spojené s návratem cen elektřiny k normálu. Jedná se o desítky firem, kdy mezi nejznámější krachy patří například Solek, Hydropol, Woltair, nanosun, GEEN Holding, GoldenSun, S-Power (S-Power Energies) a dříve také Energetický Holding Malina, který v roce 2023 zanechal tisíce zákazníků s nedokončenými instalacemi.

Společnost Solek se dostala do insolvence na jaře 2025, kdy její expanze do zahraničí a vysoké zadlužení narazily na prudký pokles cen elektřiny a zpřísněné podmínky na klíčových trzích. Hydropol následoval v létě se závazky v řádu stovek milionů korun a žádostí o reorganizaci.  Firma Woltair, která působila v odvětví moderní energetiky a byla schopná přitáhnout celou řadu zvučných investorů, po krátkém moratoriu rovněž podala insolvenční návrh. Jeden z největších distributorů panelů v ČR, společnost Nanosun, skončil v úpadku v srpnu 2025 – přestože ještě nedávno dosahoval miliardových tržeb. GEEN Holding zase požádal o ochranu před věřiteli už na jaře 2025.  S-Power (S-Power Energies) v roce 2025 vstoupil do insolvence s dluhem okolo
190 milionů Kč. GoldenSun vstoupil do úpadku na konci roku 2024, kdy nebyl schopný dodržet svým závazkům.

Tyto případy ukazují, že problémy zasáhly nejen firmy orientované pouze na fotovoltaický trhy, ať už v dodavatelském nebo instalačním řetězci, ale také energetické firmy, které působily i v dalších odvětvích a měly diverzifikovaný byznys.

Celý článek najdete ZDE.

2. Přehřátí britského trhu s bateriovými úložišti může být varováním pro Německo

Britská zkušenost ukazuje, že rychlý nárůst instalací velkokapacitních baterií může vést k nasycení trhu a poklesu výnosů. Ty aktuálně investorům plynou zejména z poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR), resp. služeb zajišťujících stabilitu soustavy. Analytici predikují, že podobný vývoj čeká i Německo – a to již během následujících několika let. To však s sebou může nést i stinné stránky, ale i nové příležitosti.

Německý trh s bateriovými úložišti energie (BESS) stojí před obdobným vývojem, jaký již probíhá ve Spojeném království. Tam tržní nasycení začíná výrazně snižovat zisky provozovatelů BESS. Podle analytiků z Aurora Energy Research by do roku 2030 měly výnosy z účasti na německých vyrovnávacích službách výrazně klesnout.

Celý článek najdete ZDE.

3. Florida chce žalovat největší světové platformy zaměřené na udržitelnost kvůli klamavým praktikám

Generální prokurátor Floridy oznámil zahájení vyšetřování praktik organizací SBTi (Science Based Targets initiative) a CDP (Carbon Disclosure Project). Jde o platformy hojně využívané společnostmi po celém světě, určené ke stanovování závazků a interních cílů v oblasti udržitelnosti a reportování o nich.

Generální prokurátor James Uthmeier uvedl, že organizace budou vyšetřovány kvůli potenciálním porušením antimonopolních zákonů a používání klamavých obchodních praktik. Informoval o tom server ESG Today.

Celý článek najdete ZDE.

4. Největší těžař uranu na světě plánuje spustit i výrobu jaderného paliva

Kazachstán se dlouhodobě drží na první příčce těžařů a dodavatelů uranu na globálním trhu. Země nicméně doposud nemá v provozu ani jednu jadernou elektrárnu, stejně tak z domácího uranu nevyrábí jaderné palivo. To by se však mělo v budoucnu změnit.

Těžba uranu je pouze prvním krokem k zajištění provozu jaderných elektráren, jelikož tato vstupní surovina musí být následně zpracována na jaderné palivo. Dodávky jaderného paliva jsou tak pro mnoho zemí strategickou záležitostí, přičemž počet dodavatelů na globálním trhu je omezený. Diverzifikace možností dodávek jaderného paliva dále nabyla na významu v posledních letech po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině.

Celý článek najdete ZDE.

5. Energetici zapojí do distribuce samostatné baterie, žádosti jsou pro tisíce MWh

Energetici začnou od října nově zapojovat do distribuční soustavy v Česku samostatně stojící bateriová úložiště. Češi dosud zažádali o rezervaci kapacit pro úložiště na tisíce megawatthodin (MWh). Jsou mezi nimi i velké systémy s kapacitou několika stovek MWh. Dosud největší zprovozněné úložiště má přitom kapacitu 29 MWh. Uvedla to Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. V současnosti je možné připojovat pouze velká úložiště, která fungují v kombinaci s dalšími energetickými zdroji.

Možnost zapojování samostatných bateriových úložišť do sítě vychází z letos schválené novely energetického zákona Lex OZE III, která po letech diskusí vymezila v Česku pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie.

Celý článek najdete ZDE.

6. Čína zahájila stavbu nové jaderné elektrárny Jinqimen se šesti bloky

V Číně oficiálně zahájili stavbu další nové jaderné elektrárny. V rámci slavnostního ceremoniálu stavbaři nalili první dávku betonu pro budovu 1. bloku elektrárny Jinqimen. Postupně má v lokalitě vyrůst šestice jaderných bloků typu Hualong One, každý o výkonu 1200 MW. Po dokončení elektrárna dodá ročně do sítě 55 TWh nízkoemisní elektřiny. V letošním roce čínský reaktorový design Hualong One slaví 10. výročí od zahájení výstavby prvního bloku tohoto typu.

Čínská společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že oficiálně zahájila stavbu nové jaderné elektrárny Jinqimen. Během zahajovací ceremonie dne 10. srpna proběhlo první lití betonu pro budovu prvního bloku elektrárny. CNNC obdržela od čínských úřadů stavební povolení pro první dva bloky elektrárny na začátku srpna.

Celý článek najdete ZDE.

7. Čína zápasí s přenosem elektřiny z OZE, omezení výroby se letos zdvojnásobilo

Číně se nedaří sladit rozvoj přenosové soustavy a úložišť elektřiny s rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE), což vede k rostoucímu podílu omezené výroby elektřiny z těchto zdrojů. Podle zveřejněných hodnot, na které upozornil zahraniční server Reuters, vzrostl podíl omezené výroby u solárních elektráren v letošním prvním pololetí na 6,6 % a u větrných elektráren na 5,7 %.

Podíl omezené výroby elektřiny ze solárních elektráren v Číně vzrostl v letošním prvním pololetí meziročně o 2,7 procentního bodu (p.b.) na 6,6 %. U větrných elektráren byl zaznamenán obdobný nárůst z 3 % na 5,7 %. Uvedené hodnoty jsou v souladu s nastaveným čínským národním limitem ve výši 10 %. Ten byl však v loňském roce navyšován z původních 5 %.

Celý článek najdete ZDE.

8. Německo čelí tlaku na posílení systémové stability. BNetzA vyzývá vládu k akci

Nedostatek řiditelných zdrojů i slabé právní ukotvení podpory nových elektráren jsou hlavními hrozbami pro bezpečný provoz německé přenosové soustavy. Provozovatelé přenosové sítě a německý regulační úřad BNetzA upozorňují, že bez rychlých politických rozhodnutí se v příštím desetiletí riziko krizových situací v síti výrazně zvyšuje.

V aktuální zprávě hodnotící stabilitu německé elektrizační soustavy identifikovali němečtí provozovatelé přenosové soustavy řadu rizik spojených s probíhající transformací energetiky. V návaznosti na 37 konkrétních doporučení provozovatelů vydal německý síťový regulátor (BNetzA) stanovisko, ve kterém návrhy rozdělil do osmi tematických oblastí.

Celý článek najdete ZDE.

9. Horko a elektřina: Proč vlny veder mění pravidla evropské energetiky

Evropský energetický systém se vlivem vysokých teplot dostává pod tlak i v těchto letních měsících. Stoupající teploty vedou ke zvýšenému využívání klimatizací v době, kdy některé elektrárny musí zastavit produkci z bezpečnostních důvodů. Otázka poptávky po elektřině v extrémním počasí je zásadní do budoucna vzhledem k pokračujícímu trendu silných vln veder, které navíc mohou ohrožovat techniku.

Každé léto posledních let po celé Evropě zaznamenáváme zvyšující se teploty a hlavně déle trvající vlny veder. To má implikace nejen pro zdraví lidí, ale také na spotřebu elektřiny. Déle trvající vedra vedou evropské občany k logické adaptaci, tedy k pořízení a využívání klimatizací a dalších chladicích zařízení. Tato změna pomalu začíná narušovat standardní fungování evropské elektrické sítě.

Celý článek najdete ZDE.

10. Fotovoltaické elektrárny jsou levnější. Od srpna se odepisují z daní rychleji, takže firmy ušetří ročně i statisíce

Odpisy fotovoltaik se od srpna mění. Výrazně se zkracuje doba odepisování z původních dvaceti let na pět až deset let, navíc je ho možné přerušit. Česko se novými pravidly přiblížilo Německu nebo Rakousku.

Od prvního srpna platí v Česku nová pravidla daňového odepisování fotovoltaických elektráren (FVE). Pro firmy i živnostníky budou výhodnější, přičemž využít je mohou už elektrárny pořízené od 1. července loňského roku. Nový způsob odepisování firmám může ušetřit až několik set tisíc korun ročně.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu