C-energy v Plané nad Lužnicí otevřela bateriové úložiště za 300 milionů Kč
Společnost C-energy, která vyrábí teplo pro obce na Táborsku a elektřinu, zprovoznila druhé bateriové úložiště ve svém areálu v Plané nad Lužnicí. Výkon činí 15 megawattů, kapacita pak 22 megawatthodin. Nová baterie by po dobu jedné hodiny dokázala napájet spotřebu přibližně 100 tisíc domácností. Životnost lithiových baterií dosáhne 6500 cyklů. Investice do nového bateriového úložiště byla 300 milionů korun. ČTK to dnes při slavnostním uvedení řekli zástupci firmy.
Firma v areálu v Plané nad Lužnicí spustila první bateriové úložiště v roce 2019. Celková kapacita obou aktuálně dosahuje 26 MWh a je tak největší v České republice.
„Bateriové úložiště se skládá ze 60 bateriových skříní. Pokud bychom baterie zatěžovali dvěma cykly denně, budou mít životnost deset až 20 let. Pokud bychom ji využívali šetrněji, třeba pro služby výkonové rovnováhy, tak to může být i déle,“ řekl Josef Havlík, který má ve společnosti na starosti rozvojové projekty.
„My si s bateriovými systémy doplňujeme naše technologická řešení, aby systém zásobování energiemi byl co nejrobustnější, nejstabilnější a co nejméně náchylný na jakýkoli externí výkyv, ať už paliva, plynu, štěpky, tedy jakéhokoli našeho zdroje. A také aby byl nezávislý na výkyvech v přenosové soustavě, řekl Michal Šušák, většinový majitel C-energy.
Obě bateriová úložiště v Plané nad Lužnicí jsou propojená s dalšími technologiemi, blokem na biomasu o výkonu 25MW, s kogeneračními jednotkami na plyn o celkovém výkonu 60 MW a fotovoltaickou elektrárnou. V budoucnu budou rovněž přijímat energii vyrobenou novým fluidním kotlem, který bude spalovat směsný komunální odpad.
„C-energy je ukázka toho, jak se dá energetika měnit na energetiku moderní, tady byl historicky provoz postaven na uhlí. Firma zaměstnává lidi a chová se jako zodpovědná firma, která na jihu Čech vydělává a taky tady utrácí, podporuje táborský hospic, táborský hokej,“ dodal jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Společnost C-energy zprovozní v prvním čtvrtletí roku 2025 své třetí bateriové úložiště v areálu bývalé teplárny v Táboře o výkonu a kapacitě 8MW/8MWh. Doplní už existující kogenerační jednotku na plyn a elektrokotel.
Letos v létě se otevřelo podobně výkonné bateriové úložiště, které vybudovala skupina Decci u Vraňan na Mělnicku. Úložiště s výkonem 20 megawattů a kapacitou 22 megawatthodin je součástí hybridního zdroje s celkovým instalovaným výkonem 52,4 megawattu.
První podobné zařízení se objevilo v roce 2017 v Prakšicích na Uherskohradišťsku, má kapacitu 1,2 megawatthodiny. ČEZ má od roku 2019 experimentální čtyřmegawattové úložiště v areálu elektrárny Tušimice, o rok dříve spustil menší baterii v Mydlovarech energetický koncern E.ON. Loni v lednu pak skupina SUAS GROUP, sesterská společnost Sokolovské uhelné, vybudovala nedaleko Královského Poříčí úložiště o kapacitě 7,45 megawatthodiny.
Mohlo by vás zajímat:
Jenom pro zajímavost: PVE Dlouhé Stráně má akumulační kapacitu 3,7 GWh. K vyrovnání této kapacity bylo by potřeba 168 bateriových úložišť s kapacitou 22 MWh (každé). Pokud nebudu počítat úsporu z rozsahu a vezmu to přímou úměrou, tak jejich celková cena by byla 50,5 miliard Kč.
Oprava: Dlouhé stráně
Nějaký odhad na novou přečerpávací elektrárnu byl nedávno někde na cca 30 miliard, což teda není tak daleko. Baterie jsou dražší ale zase flexibilnější v lokaci, takže takový rozdíl asi celkem dává smysl.
Rozdíl v ceně počítáte špatně - baterie - viz. článek mají životnost 6500 cyklů, Dlouhé stráně mají životnost několikanásobně větší. Při ceně, kapacitě, počtu cyklů a účinnosti snadno spočtete, že když uložíte energii a vydáte, tak v tomto konkrétním případě uložiště když bude o cca. 2,50 Kč dražší, tak jste na nule. Provozovatel může kupovat za záporné/nulové ceny a prodávat dráž, ale záporné/nulové ceny jsou fikce - v nich není započítána provozní dotace, která jde výrobně jinak - je to jen skrytá dotace. Baterie má i jiné funkce v soustavě - např. pomáhá stabilizovat frekvenci. Stará energetika měla těžké rotory, jejichž kinetická energie byla takovou baterií. Střídače FVE a VtE to nemají a je třeba dělat jinak - např. takto a to jsou další náklady navíc...
Nevím co bych počítal špatně, nic jsem nepočítal. Prostě mi dává smysl, že baterie jsou dražší. I kdyby ten rozdíl byl 10x, tak je to pořád něco co může ta společnost pořídit výrazně rychleji než se nová přečerpávací elektrárna postaví a s mnohem větší jistotou, že se vůbec postaví, takže je pochopitelný, že se za to platí extra.
Snažil jste se porovnat cenu přečerpávací elektrárny a baterie. Baterie jsou opravdu řádově dražší. To, že neřešíte cenu, je problém - stejně u baterií, tak i u FVE - že se ji v zimě prostě udělá víc. Vzpomeňte si energetickou krizi, pro Vás by to bylo jen krátkodobé drobné navýšení ceny. Představte si, že to uděláme podle Vás a pro každý byt budete kupovat panely + baterie za 10 milionů s životností 20 let. Bez úroků tedy každá domácnost bude platit za energie 50 tis měsíčně. Jednak na to nebudou mít, za druhé to znamená konec průmyslu - půjde jinam a celý stát zkrachuje.
Já nenavrhuju žádné řešení, jenom říkám, že mě vyšší cena baterií nijak nepřekvapuje, nic víc.
Zas tak dlouha zivotnost to neni, uz absolvovaly rekonstrukci za 200M a dalsich 400M je ceka.
Zajímalo by mě, proč je to na jednotku o tolik dražší, než si může na běžném e-shopu koupit každý člověk klidně od pár Wh.
Nemělo by to být právě naopak jako úspora z rozsahu, jako je to u velkých instalací čehokoli jiného? Více než 13 600 Kč/kWh mi přijde prostě hrozně moc i když započítám střídače a další příslušenství.
To je jak kdyby velká solární elektrárna na poli byla na jednotku 2x dražší jak pár kWp na střeše rodinného domu.
A kdo je dodavatelem baterií? Proč třeba není možné pořídit pořídit 4 kontejnery CATL Tenner místo těcho 60 bateriových skříní?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se