ČEPS vyslyšela volání trhu a zavádí pro baterie možnost samostatného poskytování podpůrných služeb
Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a.s. navrhuje od roku 2021 umožnit bateriovým systémům samostatné poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR). Doteď mohly velké baterie poskytovat SVR pouze jako součást tzv. fiktivního bloku tvořeného s turbogenerátorem v parních elektrárnách či teplárnách.
ČEPS, a.s. minulý týden informovala o zahájení konzultačního procesu k úpravám Pravidel provozování přenosové soustavy (tzv. Kodex PS). Jak uvedla společnost v tiskové zprávě, cílem úprav je umožnit širší uplatnění nových technologií a rozšířit portfolio dodavatelů na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR). Provozovatel přenosové soustavy tyto změny navrhuje od 1. 1. 2021.
Nejvýznamnějšími změnami, které by měly vést k odbourání bariér pro poskytování SVR samostatně pomocí bateriových úložišť, jsou rozšíření možností integrovaného agregátora či snížení kodexových minim pro poskytování SVR.
„Tyto změny, které přispějí k rozšíření portfolia dodavatelů s pozitivním dopadem na spotřebitele, navrhujeme od 1. ledna 2021. Současně jsou v Kodexu PS připraveny změny na zavedení standardních produktů SVR pro přeshraniční sdílení regulační energie v průběhu roku 2022,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink.
Bateriové systémy pro akumulaci energie (BSAE) budou moci poskytovat SVR jako součást tzv. agregačního bloku, který nahrazuje dříve používané termíny fiktivní a obchodní blok. Podle Kodexu PS je agregační blok soubor energetických zařízení sdružených pro účely poskytování zálohy do jednoho celku.
Aby bylo zajištěno bezproblémové poskytování SVR pomocí bateriových úložišť, bude muset každý poskytovatel zajistit, aby SVR z jeho jednotek nebo skupin poskytujících tyto zálohy s omezenými zásobníky energie byly během normálního stavu nepřetržitě dostupné. Pro tyto účely bude muset poskytovatel zajistit tzv. nabíjecí strategii, kterou následně posoudí ČEPS, a.s.
„Nabíjecí strategie musí být zajištěna s využitím konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení. Tyto zdroje musí být prokazatelně schopny zajistit nepřetržité nabíjení / vybíjení BSAE v normálním stavu. V nabíjecí strategii musí být zajištěna koordinace rampování změn výkonu BSAE a konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení,“ uvádí upravený Kodex PS.
Mohlo by vás zajímat:
osvědčené PVE nejsou v kurzu? jaké IN stojí 1GWh, kolik cyklů baterie vydrží, jakou maji účinnost cyklu, proč nepodporuje CEPS klasiku PVE???
Osvědčené PVE nemá moc zájem nikdo stavět. Baterie mají oproti PVE několik podstatných výhod. Postavíte jaký výkon a kapacitu chcete, kde chcete. Baterie umí poskytnout podstatně více služeb než PVE. Jo, a jsou účinnější a investičně snad už i levnější.
Otázkou je životnost článků, resp. náklady na obnovu. Ale v tomto směru strašně záleží na BMS a články se obecně dost podceňují.
Otázka je jak jsou na tom jednotlivé typy PVE, jak by na tom co se ceny týče velká dlouhodobá PVE typu Lipno-Aschach, jak je na tom klasická PVE jako Dlouhé Stráně a jak na tom jsou přestavby typu Orlík-Kamýk, Slapy-Štěchovice. To jsou jakoby tři typy které budou mít asi trochu jinou ekonomiku stavby a provozu.
Souhlasím s tím, že jinou ekonomiku výstavby bude mít upgrade kaskády velká-malá přehrada a jinou "vyvrtáme díru do kopce a nahoře uděláme jezírko". A podstatně jiné by byly i správní procesy.
PVE a baterky navíc plní poněkud odlišné role. Baterky jsou perfektní na primární(frekvenční) a sekundární regulaci, jsou neustále on-line a na změnu zátěže mohou reagovat v řádu milisekund. Většina současných síťových baterek nemá kapacitu dodávat/absorbovat plný výkon přes hodinu, protože k tomu ani nejsou určené.
Osobně si myslím že tyto 2 systémy se spíš doplňují než že by si konkurovaly, i investičně. Relativně drahé je oboje, PVE je levnější pro dlouhodobější uložení energie, a baterky jsou levnější pro krátkodobější uložení. Podle zběžného Googlování to vypadá že cenově ekvivalentní jsou dnes ty systémy při době uložení na 3-4 hodiny.
SNAD by se to mohlo časem změnit, redox-flow baterie Lithium-Síra mají prakticky shodné projektované náklady jako PVE. Největší baterka v Německu má už dnes 2 oddělení, Na-S vysokoteplotní baterie pro rychlou primární regulaci, Li-ion pro sekundární, a časem možná přibudou ty Li-S flow baterie pro dlouhodobé ukládání.
Baterky toho umí ještě více. Třeba teď se baterie USA staví za účelem zvýšení celkové přenesené energie přes dráty VN/VVN. Do centra města se dá baterie, nabíjíte jí přes noc a přes den, kdy dráty jedou naplno, umí fungovat jako místní špičkový zdroj. Vyjde to levněji než posílení přenosové kapacity, vyjde to levněji než provozovat ve městě drahý špičkový zdroj a ve městě to nesmrdí.
Lazardi počítají ve svém Levelized Cost of Storage s ~10 možnými zdroji příjmů za služby bateriové akumulace. PVE z toho zvládnou tak 2-3 věci.
Hm tak zrovna todle u nás PVE dělat nemusej protože to dělá už pěknejch pár let HDO :)
Ale CEPS nijak nebrání klasice PVE. Ani nijak nepodporuje baterie, dochází jen k částečnému otevření trhu.
Ovšem pokud bude stále takzvané "nezávislé" ERÚ odmítat vydat konkurenci licenci, tak je to stejně k ničemu.
z IN vychází obě řešení s rozvojem OZE nezbytné PVE s 5GWh/denní cyklus
s náběhem plného cca 800MWe výkonu do 90s a doplnění akumulace o 2-5MWe baterie
5 GWh není ani měsíční produkce článků té fabriky, kterou teď LG Chem dokončuje u Wroclawi.
Tesla teď v reálném provozu testuje Megapack, 3 MWh plug-and-play moduly v cargo kontejnerech. Z nich si má být možno postavit úložiště jaké chcete. A asi tak 100x rychleji než to trvalo na Dlouhých Stráních.
Na první pohled to je vstřícný krok od ČEPSu, ale ta Nabíjecí strategie bude kamenem úrazu: „Nabíjecí strategie musí být zajištěna s využitím konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení. Tyto zdroje musí být prokazatelně schopny zajistit nepřetržité nabíjení / vybíjení BSAE v normálním stavu.“ Jinými slovy, již není nutné připojovat baterii přímo k tepelné elektrárně, ale je nutné přímo k ní připojit nějaký zdroj výkonu s vlastním zdrojem energie, která je dostupná kdykoliv – tedy opět nějaký typ tepelné elektrárny, diesel generátor či kogenerační jednotka se zásobníkem paliva nebo vodní akumulační elektrárna … což jsou opět dosti omezující podmínky, které PVE plnit nemusí …
A jak by jste chtěl zajistit že bude baterka nonstop poskytovat FCR (primárka) když bude odchylka frekvence dlouhodobě v jednom směru a baterka se vybije?
Pred jejim vybitim se nastartuje zalozni zdroj (ci jina akumulace), takze vykon vzroste nad potrebu a baterie se zacne nabijet.
V Německu je 100 nevyužitých dolů s hloubkou kolem 500m na stavbu PVE s výkonem 100MW a kapacitou 400MWh tedy celkem 10GW výkonu a 400GWh.
V ČR jen ve správě DIAMO minimálně 4 jámy o průměru min 4m a hloubce min 500m a výkonem tak 150MW a kapacitou 800MWh tedy celkem 600MW a 3,2 GWh.
Tedy asi 6x více než tu hrůzu co postavil Musk v Austrálii.
Nesmíte zapomínat na velký rozdíl v efektivitě (~90 % vs. ~75 %) a pružnosti.
A v Kalifornii teď bude Tesla stavět úložiště 1,2 GWh na ploše cca 2 hektarů, které opravdu nebude v CHKO, takže o estetičnost nemusíte mít strach.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se