Věcný záměr nového energetického zákona schválila vláda

Dekarbonizace zdraží EE, pokud včas nezahájíme stavbu ETE34+EDU56, nový E. zákon EE nedodá, ale ministerští mají splněno!

Neschopnost české vlády rozhodnout o náhradě kapacit spalujících uhlí ukazuje, že se neřídí ani Bezpečnostní Strategií ČR v ochraně KI k zajištění EE!!! Zvýšení ceny EE přinese do SR více DPH, ale pro domácnosti==pokles životní úrovně a inflaci!!!

A) Elektřinu zatím zdraží tak maximálně JE s tím jaké ceny u nich hrozí. (Budeme-li tak trochu ignorovat že je dnes elektřina tak levná jen díky neobnovovoání kapacity a žití z podstaty)

B) Výrobu elektřiny lépe zajistí trh než státní plánovači.

C) Kritickou infrastrukturu z toho udělalo nesmyslné zasahování státu a válečných plánovačů kteří museli nutně rýpat do všeho a z něčeho co mohlo být celkem decentralizované udělali něco do čeho když na vhodném místě prásknete, tak je půl státu bez proudu.

A) To je věc, která už tu byla mnohokrát diskutovaná a těžko říct, která strana má pravdu. Možná to je jak říkáte, ale třeba v Německu podstatně zdražily elektřinu investice do OZE.

B) Jak chcete čistě na základě trhu udržovat bilanci výroba spotřeba. Všichni výrobci samozřejmě budou chtít vyrábět a prodávat co nejvíc. Budete platit někomu za to, že nebude nic vyrábět? Nebo budete platit odběratelům, aby pálili navíc?

C) Jak tehdy měli udělat elektroenergetiku založenou na uhlí decentralizovaně a zároveň ekonomicky?

Neberte to prosím tak, že bych podporoval hysterické výkřiky pana Nováka, ale připadá mi, že si zde někteří diskutují dost věcí idealizuje.

ad A) Ano, protože si Němci před 20 lety mezi sebou domluvili, že jim to za to stojí, že si rádi připlatí. Dnes, o 20 let později, už si nikdo připlácet nemusí. Dnes se už i díky nim ví, do čeho má smysl investovat a ceny už jsou pěkné. Nikdo, alespoň trochu při smyslech, nebude kupovat dnes za 500 EUR/MWh, jako Němci, když začínali s OZE, dnes jsou ceny 10x nižší.

ad B) Říká se tomu energetická burza (třeba EEX v Lipsku), tam se to dělá. Je to normální obchodovací a cenotvorný proces, dodávat mohou jen ti, kdo mají zajištěného odběratele. Můžete prodávat na základě dlouhodobé smlouvy, na základě okamžitých potřeb trhu, ... Ve světě se běžně obchoduje v 5,10 nebo 15 minutových časových intervalech.

ad C) Carlos vám klidně udělá přednášku, jak státní zásah zlikvidoval přirozeně se vyvíjející se systém "městských" elektráren v ČSR.

A) Němečtí politici si domluvili a občanům lhali. Ale to se děje všude jakmile politik otevře hubu.

B) Neplánované přetoky energie si tedy správci přenosových soustav vymýšlejí.

C) Státní zásah v ČSR určil podobu energetiky ve všech rozvinutých průmyslových zemích světa.

ad A) Občané si vynutili, ano, i to je možné.

ad B) Neplánované přetoky znamenají, že elektřina teče jinak než by se správcům přenosových soustav líbilo. Rozhodně to není problém toho, že by si někdo mýrnix-dýrnix tlačil elektřinu do sítě. Držte se tématu, ten "bug" v konstrukci přenosových soustav už je vyřešený.

ad C) Jo, tehdy to byla taková celosvětová móda. Centrální plánování, státní monopoly, etatismus.

A ještě doplnění přednášky, když tu byla žádost z publika ;)

Špitálka sice vzniká už za ZME, ale plán na ni musel být od počátku války, Oslavany to po neprozřetelném odstavení městské elektrárny v Brně přestaly dávat brzy (byť v roce 1918 je v brně velká elektrárna uváděna, ale v roce 1927 již ne, ale mohlo se jednat i o elektrárnu závodní). Spotřeba proudu rostla dramaticky a to síť podporovaly ještě podnikové elektrárny, které byly tehdy standardem.

Už dávno před 1. světovou vznikal plán na elektrifikaci Moravy, a ten byl soukromou iniciativou a pouze volně uveřejněn. První se toho chytil Přerov (Oslavany byl podnik vzniklý náhodně ve stejné době, synchronicita), který už před tím vyráběl proud ve vlastní elektrárně. O proud a elektrifikaci byl enormní zájem, jsou doklady že v Brně už na začátku války nestíhali budovat vedení a to ještě se plně neprojevily problémy s nedostatkem materiálu.

Jenže v roce 1920 je prohlasován zákon o všeužitečných elektrárnách, čímž vznikají teplá místečka pro politiky. Mimochodem měly proud dodávat levně, ku prospěchu, nebylo tomu tak, proud dodávaly výrazně dráže než třeba Baťa, nebo další soukromé podniky. Ale o budování elektráren na kšeft si pomalu mohly nechat firmy nechat jen zdát, stát se do toho začal poměrně neefektivně míchat, například zřízením elektrárny tak velké že jí musel tahat vedení do Přerova aby vůbec bylo kam výkon udat a to prosím stojí v Třebovicích.

Další z příkladů mismanagementu a ideologického míchání se do toho po čem houby je příklad elektrárny ve Vyšším Brodě, ta byla z historických důvodů budována na 42Hz, nevadilo to do momentu kdy měla vznikat soustava. Logický krok soukromého podniku by byl při elektrifikaci jižních Čech buď elektrifikovat 42Hz, ne ideální, ale bylo by to jedno, v USA taky bylo vedle sebe 25 a 60Hz ještě patnáct let dozadu, nebo vybudovat měnírnu (myslím že nějaký celočíselný násobek k tomu je, kaskádně zapojeným rotačním měničům by to bylo jedno). Ne tak stát který se na to vykašlal a význam elektrárny zlehčoval (Ona patřila nějakému Němci - Spirovi, majiteli papíren ve Větřní). Soukromé podniky v severních Čechách byly s to se během necelých deseti let popropojovat, státním se do toho moc nechtělo.

Taky má na kontě rušení elektráren v obě kdy proudu tolik zase není, asi neslyšeli o takové věci jako rotační měnič, to je zařízení které má vysokou účinnost, a proud jím může volně mezi stejnosměrným a střídavým systémem, prosím neplést s motorgenerátorem. Takže se zavře dvacet let stará elektrárna aby se v zásadě zbytečně zatěžovala centrální, byť by nemusela a poptávka zdaleka není pokryta, že to znamená přeizolovat a přepojit celé město, to nevadí. Soukromý či městský podnik by si to nedovolil. To je případ z jižní Moravy 20. let. Když něco takového dělali v Čechách ve Vodňanech, za císaře pána, tak na Vltavě postavili střídavou elektrárnu, natáhli vedení do městské na stejnosměr a tam byly měniče, po cestě napájeli ještě obce kolem. To je evoluce a provedená ekonomicky.

chartae-antiquae. cz/8cs/maps/47334

Další dějství pak nastává po válce kdy se dá dohledat že z pokynu státu byl v síti vytvořen nedostatek proudu. Z jeho befelu byly odstavovány některé elektrárny přestože nebyl dostupný výkon k jejich náhradě. Toto by se v komerční síti bez vnější příčiny nestalo, buď by byla vybudována spojení k sousedům kteří proud mají, nebo by se stroje neodstavily, nebo by cena vzrostla tak že se budou budovat nové stroje. Ve Veselí n. Moravou stojí dodnes elektrárna o asi 250kW, první co by majitele v komerčním prostředí napadlo je shánět se po turbíně, tam je potenciál až někam k megawattu. Nebýt státní sítě a jeho vměšování se ve smyslu "Já to udělám za vás a vy se do toho nepleťte mí otroci.", tak se tam staví a rozšiřuje. Jenže se to nestalo. Jezy na Labi byly až do posledních dvou desetiletí nevyužité. Hořínský kanál nevyužitý dodnes, byť bez zásahů státu by velmi pravděpodobně k rozšíření a vybudování elektrárny došlo, minimálně tak aby jeho kapacita stoupla na 100 vteřinových kubíků. 6MW bylo a je už dost.

A) Ano, řešili jsme to hodněkrát, jakýsi standard pro nové parní elektrárny, odvozený od plynových, bude někde kolem 60€ za MWh. Jaderky potřebují nějakých 20€ nad, minimálně, spíš ještě více, OZE se pohybují mezi 40 a 60€/MWh, všimněte si že v aukcích, není zase tolik zájemců, budou nejvyšší ceny právě kolem této mety.

Další věc co je třeba brát do úvahy ve zdražení je zavedení emisenek, které samo o sobě elektřinu zdražilo proti stavu kdy elektrárny vyráběly za poměrně málo protože byly dávno zaplacené.

B) Ano, výrobci budou chtít utilizovat své stroje co nejvíce. Nicméně jsem to tu myslel jinak. Stát si v případě ČR nadefinoval nejenom cíle, ale i cestu jak jich dosáhne, bez ohledu na cokoliv jiného. A to před deseti lety. A jak to dopadá víme oba.

C) Ano, na jednu stranu máte pravdu uhelné elektrárny na dolech jsou efektivní, uhlí se nemuselo nikam vozit, na druhou stranu budeme-li se bavit o době minulé, tak platívalo že každá fabrika a každé město mělo elektrárnu, která zajišťovala mimo jiné dodávku teplo, ať už pro provoz, nebo do města.

Nejznámější příklad u nás je teplárna na Špitálce. Ano, mohli jenom postavit další blok v Oslavanech, ale neudělali to, nová elektrárna se postavila ve městě kam se muselo uhlí dovážet, ale kde mohli udat většinu tepelného výkonu. Myslím že pokud by nedošlo k zásahům do vývoje ze strany států, a tedy i 1. světové, tak by velmi rychle, během řekněme 10. a 20. let minulého století, začalo docházet k propojování jednotlivých městských a průmyslových sítí. Ono když už si Olomouc natáhla vedení do Hluboček, tak by si brzy sama tahala vedení do Přerova, Baťa sám prodával elektřinu a byla další družstva která i po zásahu státu ještě nějakou dobu fungovala mimo všeužitečné elektrárny, ale již s propojením mezi sítěmi. Ono to bylo totiž pr ně výhodné.

Stejně tak by se asi mnohem víc přitlačilo na středně velké vodní elektrárny. Pokud dodnes nejsou zcela využity možnosti velkých řek, svědčí to podle mne o objevení se diskontinuity a násilné změně. A ona nastala. Nastala zde, nastala za FDR v USA, nastala v Británii.

Z perspektivy dneška a toho co se stalo se to jenom špatně odhaduje, ale osobně si myslí že by rozvoj byl dynamičtější a možná o dost efektivnější, byla by zcela jistě snaha krom elektřiny prodat i teplo, takže by síťě vypadaly jinak. Problém se státem totiž je že do kterého odvětví se vrhne, tak je obsadí byrokraté a vyženou kreativní lidi, kteří s tím začali. Je to vzorec který se opakuje stále dokola přinejmenším od nějakého 14.-15. století.

Stalo se to s objevnými cestami, stalo se to s každým průmyslovým oborem, stalo se to s vodní dopravou, stalo se to se železnicí, auty, stalo se to s médii, děje se to v poslední době s internetem a stane se to i s vesmírem. I kdyby Elon dotáhl ten Marťanský projekt, tak mu jej zničí byrokrati kteří se objeví dříve či později. Vždy jsou nějací objevitelé, pak jdou "zálesáci", kteří vytváří takovou tu komunitu na "frontier", vznikají všechna osídlení, podniky, technologie (podle toho jestli se bavíme o skutečném území, nebo v přeneseném smyslu), pak přicházejí zvědaví,ale již usedlejší, trochu zámožnější lidé. A pak masy se kterými přitáhne pach smrti byrokracie a regulace a ty co si to území zabrali prvně pro sebe jakožto formu útěku před masami a dusivým obojkem zase vyženou.

Kolonie v USA vznikly jako útočiště před Anglickou společností. Lidi co šli na západ také chtěli najít místo k životu mimo přelidněná centra na pobřeží. Útěk před lidmi hnal Evropany do nového světa kde nebyla pravidla tak přísná jako zde. Železnice vznikají jako konkurence ke kanálům, které byly regulované. První dráhy se stavěly jak kdo chtěl a jak se hodilo komu. U nás stejně jako v Anglii. Boom železnic u nás ale končí krachem burzy ve Vídni a zamícháním se státu protože armáda. Končí to postátněním a umrtvením rozvoje mimo lokálky. Mimo Nové Tišnovky je u nás od postátnění základní skelet sítě v zásadě ustrnulý už 160 let. Možná přibyla ještě vlárská dráha v současné stopě.

Strnulost forem umění vedla ke vzniku filmu na který ale v USA velmi rychle po uvedení zvukového, asi během pěti let, zaklekli cenzoři a zavedly se regulace. A je to úplně zbytečné omezování a řekl bych i parazitování byrokratů, které nakonec vede ke stagnaci, degradaci a úpadku oblasti.

Takže myslím že nebýt státních zásahů, bude sít vypadat jinak a bude ekonomická, možná i více než ta současná. Problém je že se do ní už sto let montují byrokrati.

Stát by se do toho nemontoval, kdyby při megaboomu takových oborů neustále nedocházelo k okrádání obyvatelstva skz záměrné firemní bankroty, když velké hospodářské krize snadno vyvolávají i války.

Jaký byl přesně před sto lety megaboom? Žádný, stát se do elektroenergetiky začal vměšovat o své vlastní zvůli už velmi záhy po vzniku republiky. Tam jestli bychom našli nějaký důvod, tak to mohl být jenom nedobrý stav důlních strojů po válce, ale ani to není omluva. Spíš bych to nazval uchvácením moci v době kdy lidi byli válkou omámeni a nevšimli si toho. Zbytek ideologie a touha po moci. Násilně se totiž přepisovalo nepsané pravidlo: Kdo chce svítit musí mít elektrárnu. A to do jisté míry respektovali i v USA kde to jinak bylo s podnikáním divoké a volné tehdy. Ano, byly tu výjimky, jak jsem zmínil, ale zákon o soustavné elektrizaci z nich udělal pravidlo.

Navíc to mělo další neblahý dopad že hned v další iteraci se začaly vytvářet zranitelné sítě a znečištěním poškozené regiony. Ano vzniklo pár velkých hydroelektráren, jenže nevznikly další jiné které by s vysokou pravděpodobností bez zásahu státu vznikly. A i to co je dnes využito vysokými přehradami by s velkou pravděpodobností bylo co do spádu využito vyššími jezy nebo derivačními elektrárnami.

Drahám nadělaly problémy pro změnu generálové když to projeli s Pruskem a následně došlo k ekonomické krizi v Rakousku.

Problém je že všechna omezení a podobně jenom vytváří prostor pro takové obry, kteří se následně nesmí nechat padnout. Žádná firma není s to růst do nebe pokud jí k tomu nedělá podmínky stát regulacemi které dusí růst konkurence. Velká korporace se udrží, má na to celá oddělení ale menší firma dost pravděpodobně zanikne. Přitom by se třeba v systému bez zbytečných regulací korporace pod vlastní vahou zhroutila.

Je zajímavé porovnat si ceny elektřiny mezi Francii a Německem.

Dle eurostatu si Němec zaplatil v průměru v 2.1/2 roku 2018 za 100 kWh elektřiny o více než 10€ více, než Francouz.

Když porovnáme Finsko s Dánskem, tak průměrná cena v tomto období zde byla téměř 2x vyšší než ve Finsku.

To, že nové jaderné elektrárny dopadají investičně špatně je pravda, ale jak které a jak od koho. Jediní, co jsou schopni dodávat včas a ze téměř nepřekročené náklady, jsou Rusové, Korejci a Číňani. Ti staví v normálních termínech a bez většího prodražování (logicky).

Je vysoce pravděpodobné, že vítěz tendru bude garantovat fixní cenu. Nedávno to např. potvrdil generální ředitel EDF Lévy.

To je tím, že se Němci domluvili, že ukáží světu jak se to nemá dělat. Aby se všichni mohli poučit z jejich chyb. Aspoň podle pana Veselého.