Velká Británie odejde také z Euratomu, co to přinese?

Ještě několik měsíců po hlasování o Brexitu nebylo jasné, jak se změní vztah mezi Británií a Euroatomem po jejím vystoupení z EU. Podle nejnovějších právních posudků má Euratom nezávislou právní subjektivitu a vystoupení z EU tedy nemusí znamenat automatické vystoupení z Euroatomu. Jaké jsou možné výhody a nevýhody vystoupení Británie z Euroatomu?

Co je to Euratom?

Celým názvem European Atomic Energy Community (zkráceně EAEC nebo Euratom) je mezinárodní organizace založená již v roce 1957 společně s Evropským hospodářským společenstvím. Třetí důležitou evropskou organizací tehdy bylo Evropské společenství uhlí a oceli, které existovalo již 6 let. Postupem času vznikaly v rámci Evropy další nezávislé smlouvy a organizace, které se postupně spojovaly v jednotnou Evropskou unii, jak ji známe dnes. Nicméně Euratom zůstal částečně oddělený a nezávislý i po Lisabonské úmluvě a funguje spíše kontinuálně s EU, než jako její součást.

Velmi podobně funguje také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která byla založená nezávisle na OSN (několik měsíců po vytvoření Euratomu). Reportuje sice Valnému shromáždění OSN a Radě bezpečnosti OSN není však institucí podléhající přímému řízení z OSN.

Odchod Británie z Euratom

Po odhlasování odchodu Británie z EU nebylo jasné, jestli to znamená také odchod Británie z Euratomu. EU i britský parlament si nechaly zpracovat právní studie, které došly k různým závěrům.

Jednu z nich zveřejnil britský parlament na svém webu. Tato zpráva říká, že smlouvy s Euratomem jsou zapracovány do britské legislativy podobně jako jiné smlouvy s EU. Tyto smlouvy budou pravděpodobně kompletně zrušeny, čímž by bylo zrušeno i členství v Euratomu.

Pokud by byly zrušeny pouze částečně, mohla by Británie zůstat v Euratomu. Jednodušší by však asi bylo smlouvy kompletně zrušit a poté uzavřít novou smlouvu pouze s Euratomem. Jiné právní posudky (například článek v National Law Review) říkají, že by to nemuselo být tak komplikované a že je možnost, aby Británie zůstala v Euratomu zcela bezbolestně.

Britská vláda nicméně 26. ledna potvrdila, že bude chtít odejít nejen z EU, ale také z Euroatomu, což může mít vážné důsledky.

Negativní dopady odchodu

Podle prvních vyjádření může odchod z Euratomu zkomplikovat stavbu nových jaderných elektráren v Británii včetně již schváleného projektu Hinkley Point.

Díky členství v Euratomu může Británie (stejně jako ostatní členové včetně ČR) využívat některé jaderné technologie, které jsou zahrnuty ve smlouvách Euratomu. Británie si tyto smlouvy bude muset znovu vyjednat bilaterálně s jednotlivými stranami z různých částí světa. Některé bilaterální dohody (včetně například zásadní dohody s USA) zahrnují podmínku zárukového systému Euroatomu.

Zjednodušeně jde o to, že Euratom kontroluje všechny jaderné materiály a jejich využití a garantuje, že jsou používané pouze k mírovým účelům a nikoliv vojenským aplikacím. Bez tohoto zárukového procesu budou tyto smlouvy také neplatné.

Tento zárukový proces může převzít MAAE ve spolupráci s národním jaderným regulátorem, což je standardní praxe v zemích mimo EU. Nebude to ovšem jednoduché a bude to trvat, což může prodloužit nebo ohrozit některé výzkumné nebo průmyslové projekty.

Očekává se, že velmi zasažená bude oblast výzkumu, která tradičně spoléhá na mezinárodní spolupráci. Jde například o projekt Torus v Culham Science Center (JET). Jedná se o největší současný fúzní experiment na světě, který je oficiálně ve vlastnictví Evropské komise. Experiment produkuje množství radioaktivních materiálů a není jasné, jaká je budoucnost tohoto zařízení po vystoupení z Euratomu. Euratom je také například také jednou z řídících organizací v projektu fúzního reaktoru ITER.

Podle vyjádření průmyslu nebude mít odchod z Euratomu zásadní vliv na stavbu nových reaktorů, protože je možné vyjednat zmíněné nové bilaterální smlouvy s účastí MAAE. Cesta je to jistě reálná, ale politické dohody bývají složité a trvají dlouho, což by se při stavbě nových velmi drahých reaktorů nemuselo vyplatit.

Další aktivity Euratomu

Jak je uvedeno výše, mezi hlavní aktivity Euratomu patří zajištění zárukového systému v členských zemích. Tento systém doplňuje mezinárodní zárukový systém zavedený MAAE. Oba dva fungují paralelně a některé jejich aktivity jsou duplicitní. Více o zárukovém systému lze nalézt například na webu SÚJB.

V rámci Euratomu funguje také například tzv. European Supply Agency, která má za úkol zajišťovat dozor nad nákupem uranu pro členské země Euratomu a snaží se také o vytvoření jednotného evropského trhu s jaderným palivem.

V rámci svých aktivit vydává různé vyhlášky a doporučení, které musí členské země implementovat. Příkladem může být například nezávislost zdrojů uranu z důvodu energetické bezpečnosti. Jde o uran jako surovinu nikoliv samotné palivo. Podle této vyhlášky musí určitá část uranu v dané zemi pocházet z různých míst.

V případě ČR tak například nelze nakoupit všechen uran pro Temelín i Dukovany v Rusku a nechat tam rovnou vyrobit palivo pro jaderné elektrárny. Část uranu se musí nakoupit například v Austrálii nebo Kazachstánu, aby byla zajištěna diverzifikace a nezávislost.

Podobných závazných vyhlášek vydal Euratom několik a v některých oblastech komplikují svými požadavky výzkumníkům nebo provozovatelům jaderných zařízení život. Většinou se ale jedná jenom o dodatečnou byrokracii. Těchto problémů bude Británie při svém odchodu z Euratomu ušetřena, což je pravděpodobně jediná výhoda jejich rozhodnutí odejít z tohoto společenství.

I když jsou některé aktivity MAAE a Euroatomu duplicitní, je jasné, že odchodem Velké Británie nebudou procesy a kontroly tak dobře pokryté jako dosud, což jistě nepovede ke zvýšení jaderné bezpečnosti nebo zlepšení zárukového procesu ve Velké Británii.