Komisařka pro energetiku Evropské unie <a href="https://www.powerengineeringint.com/nuclear/eu-signs-nuclear-fusion-pact-with-japan/?fbclid=IwAR0zO5KKCB1kVHSNN8MYjNo7x2gR-yw_aK2E_Ct4HlgHSLH_qEV_DDbHiCc">Kadri Simsonová podepsala společné prohlášení s Japonskem o spolupráci v oblasti jaderné fúze</a>. Simsonová podepsala smlouvu jménem Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Za japonskou stranu podepsal smlouvu japonský velvyslanec v EU Kazuo Kodama.
Evropská unie je klíčovým hráčem v projektu <a href="https://www.iter.org/">ITER</a>, který je ve výstavbě ve francouzském Cadarache. ITER je mezinárodním projektem, který má za cíl postavit největší jaderný fúzní reaktor na světě.
Japonci se zabývají třemi projekty, které se všechny nacházejí v Japonsku, včetně projektu Sattelite Tokamak nebo <a href="http://www.jt60sa.org/b/index.htm">JT-60SA</a>, který je považován za největší a nejpokročilejší tokamak na světě.
JT-60SA by měl dosahovat plazmatických teplot srovnatelných s teplotami, které se mají vyskytovat v ITER. JT-60SA se ITERu podobá použitím supravodivých magnetů, které omezují a řídí plazma, a chladicím systémem kapalného hélia, který magnety ochlazuje na -269 °C. Hlavním rozdílem mezi JT-60SA a ITERem je jejich velikost. JT-60SA má v průměru 12 metrů a to je přibližně poloviční hodnota oproti ITERu.
JT-60SA, který je svým návrhem nejblíže ITERu, bude základem pro modelování, aby vědcům pomohl připravit začátek jeho činnosti v co největší možné míře. Jakmile bude ITER spuštěn, zaměření výzkumu JT-60SA se pravděpodobně posune směrem k přípravě na následující generaci fúzních reaktorů. Další výzkum se zaměří na demonstraci a optimalizaci ustáleného provozu pokročilých plazmatických konfigurací.
Přechod na dekarbonizovanou společnost šetrnou ke klimatu je jednou z klíčových výzev moderní doby. Hlavní složkou je vytvoření rozmanitého, bezpečného a klimaticky šetrného mixu energií. Cílem výzkumu v oblasti jaderné fúze je dosáhnout tohoto cíle vývojem slibné technologie jaderné fúze jako čistého a bezpečného zdroje energie pro budoucnost,“ <a href="https://ec.europa.eu/info/news/fusion-energy-collaboration-between-eu-and-japan-mastering-power-sun-2020-mar-02_en" target="_blank" rel="noopener">uvedla Evropská komise ve svém prohlášení</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Evropská komise

Technologie

Evropská unie podepsala s Japonskem dohodu o spolupráci v oblasti jaderné fúze

Vláda Spojeného království vydala informace o tom, jak bude ovlivněn jaderný dozor a jaderný výzkum v případě, pokud by země měla v příštím roce opustit Evropskou unii bez dohody s EU (tzv. tvrdý Brexit). Dokument zmiňuje i opatření, která budou muset podnikatelé v jaderném sektoru přijmout. 
Dominic Raab, ministr pro odchod z EU, představil prvních 25 technických poznámek (technical notices), které mají, dle vlády, informovat občany i podnikatele ze Spojeného království o potřebných krocích v případě, že nedojde k dohodě mezi Spojeným královstvím a EU. Další dokumenty, vztahující se k takové situaci, by měly brzy následovat.
<blockquote>
&#8222;Dosažení dohody ještě před 29. březnem 2019, kdy Spojené království opustí EU, je pro vládu prioritou. Přesto máme jako zodpovědná vláda povinnost připravit se i na možnost odchodu bez případné dohody. Dokumenty které představujeme jsou praktické a proporční.&#8220;Dominic Raab, ministr pro odchod z EU
</blockquote>
<h2>Jak fungovat, až přijde &#8222;tvrdý Brexit&#8220;</h2>
Technické poznámky pokrývají oblast jaderného dozoru, jaderné bezpečnosti, vlastnictví a přepravu jaderných materiálů, jaderného vybavení a technologií, stejně jako i způsob nakládání s jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Nastavují se zde i podmínky informování a reportování pro Evropskou komisi.
V současnosti platná bezpečnostní opatření, která se vztahují na jaderný materiál, podléhají kontrole ze strany Evropské komise. V případě odchodu z EU bez dohody bude muset Spojené království nastavit speciální režim bezpečnostních opatření, který by měl být zajišťován Britským jaderným regulátorem (<a href="http://www.onr.org.uk/index.htm">ONR</a>).
<figure id="attachment_55022" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-55022" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Dominic-Raab-512x341.jpg" alt="Britain's Secretary of State for Exiting the European Union (Brexit Minister) Dominic Raab is pictured during a joint press conference with EU's chief Brexit negotiator at the European Commission in Brussels on July 19, 2018. - Britain's new Brexit negotiator Dominic Raab said on July 19 he planned on &quot;intensifying&quot; the withdrawal negotiations as he met his EU counterpart for the first time. (Photo by JOHN THYS / POOL / AFP) (Photo credit should read JOHN THYS/AFP/Getty Images)" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Dominic Raab, ministr pro odchod z EU. Zdroj: John Thys/AFP</figcaption></figure>
<h2>Kdo bude vlastnit jaderné palivo?</h2>
V současnosti je veškerý speciální štěpný materiál (Pu239, U233, U235) a materiál obsahující tyto izotopy vlastněný Euratomem a provozovatelé mají právo na použití tohoto materiálu, pokud splní podmínky Smlouvy o Euratomu. V případě, že se nepodaří do 29. března 2019 dosáhnout dohody, stane se tento materiál vlastnictvím Spojeného království.
Smlouvy o dodávkách paliva, které mají být uskutečněny po 29. březnu, budou muset být znovu schváleny a provozovatelé jaderných elektráren budou muset rovněž získat licenci k dovozu/vývozu jaderných materiálů z/do zemí EU. Ty v současnosti nepotřebují, ale po vystoupení z EU se na Spojené království bude nahlížet jako na tzv. &#8222;třetí zemi&#8220;. Na bilaterálních dohodách se již pracuje a dle vlády zatím vše probíhá dle plánu. S dodávkou jaderného paliva by tak neměl být problém.
<h2>Mezinárodní jaderné projekty</h2>
Spojené království je součástí Výzkumného a testovacího programu Euratom, díky kterému mohou instituce, nebo i samostatní vědci, spolupracovat na mezinárodních výzkumných projektech. Například jde o projekty Joint European Torus (JET) nebo Mezinárodní termojaderný reaktor (ITER).
Ze strany Spojeného království již bylo oznámeno, že má zájem na dalším pokračování této vědecké spolupráce. V případě tvrdého Brexitu by ovšem došlo k odchodu z Euratomu a tím i ukončení spolupráce na projektech.
<figure id="attachment_27430" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-27430" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/fuze-1-512x433.jpg" alt="Experimentální tokamak ITER; Zdroj: iter.org" width="512" height="433" /><figcaption class="wp-caption-text">Experimentální tokamak ITER; Zdroj: iter.org</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Vláda Spojeného království je zavázána podporovat jaderný výzkum. To znamená i mezinárodní výzkum, stejně jako i mezinárodní partnerství. Musí tak být zajištěna vedoucí pozice Spojeného království v této oblasti.&#8220; &#8211; Citace z technických poznámek, které vydalo Ministerstvo pro odchod z EU
</blockquote>

Energetika v zahraničí

Jaderný průmysl by se měl připravit i na tvrdý Brexit

Když se Rakušané na konci minulého století pustili do protestů proti dostavbě prvních bloků jaderné elektrárny Temelín, podle všeho dosáhli toho, že Čechy utvrdili v jejich většinové podpoře jaderné energetiky. Před necelými třemi lety Vídeň „pohnala“ Evropskou komisi před Evropský soudní dvůr v Lucemburku kvůli jejímu pozitivnímu stanovisku vůči stavbě elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii. A v Praze si to mnozí vyložili jako další faktický útok vůči Česku – kdyby soud zpochybnil projekt Hinkley Point, zkomplikoval by také stavbu nových reaktorů v Dukovanech nebo Temelíně.
Pravda je taková, že Rakušané odhodlaně bojují proti jaderné energetice kdekoliv v Evropě. Sami dali atomu „sbohem“ a z tohoto pohledu je vcelku logické, že jim vadí nukleární bloky kdekoliv jinde. Čím blíže jsou k rakouským hranicím, tím silnější je pochopitelně vídeňský odpor.
To se potvrdilo nyní, když se Rakousko rozhodlo zažalovat <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/rakousko-poda-stiznost-kvuli-dostavbe-madarske-jaderne-elektrarny-paks/">u evropského soudu Evropskou komisi kvůli jejímu dalšímu přikývnutí</a> – tentokrát jde o kauzu stavby dalších bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Tedy o projekt, který má realizovat ruská státní korporace Rosatom.
<h2>Úder proti Euratomu</h2>
Ještě během jednání o nové koalici mezi rakouskými lidovci a svobodnými navíc zaznělo, že by se Vídeň mohla pokusit o jakési (přinejmenším) <a href="https://www.reuters.com/article/eu-nuclear-austria/austrian-parties-plan-to-use-brexit-to-reopen-eu-nuclear-power-pact-idUSL8N1O14HU">oslabení smlouvy o Euratomu z roku 1957</a>. Využít by k tomu mohla současnou situaci, kdy brexit – tedy chystaný odchod Spojeného království z EU – údajně otevírá prostor i pro další dříve nemyslitelné kroky.
Útok na Euratom má jasnou logiku. Právě tato smlouva je pilířem zmiňovaných rozhodnutí Evropské komise. Všichni členové EU (a zároveň členové Euratomu) se totiž přijetím této smlouvy fakticky zavázali, že budou rozvoj jaderné energetiky podporovat. A to je také hlavní důvod, proč Brusel připustil <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/ukazala-kauza-paks-brusel-jaderne-elektrarny-nehubi-alespon-ne-primo/">státní pomoc jak v Hinkley Point, tak v Paksi.</a> Není přitom žádným tajemstvím, že bez nějaké formy státní podpory není možné projekt stavby jaderných bloků úspěšně realizovat prakticky nikde na světě.
To nicméně ještě neznamená, že by se jejich stavba přinejmenším některým zemím nevyplatila – když vezmou v potaz poměr ceny a toho, co za tuto cenu získají. Státy, které rakouský postoj nesdílejí, budou dál vycházet z předpokladu, že jim jaderná energetika jako jediná nabízí následující „trojkombinaci“ – za prvé jde o stabilní zdroj pro základní zatížení (baseload), za druhé omezuje závislost na dovozu fosilních paliv a za třetí neohrožuje atmosféru skleníkovými plyny.
<h2>Čeho může Vídeň dosáhnout</h2>
Mají nyní Rakušané šanci uspět? Mohou se nějak významněji podílet na zastavení dalšího rozvoje jaderné energetiky? Vídeň může spoléhat na to, že jí „hrají do noty“ potíže stavitelů evropských jaderných elektráren – tedy prodražování nových staveb a neschopnost dotáhnout je do konce v rozumných termínech. (To se týká zvláště francouzských bloků EPR ve Flamanville a finském Olkiluotu.) Vídni nahrává také sílící odpor vůči jádru v některých dalších zemích EU – po fukušimské havárii zvláště Německa.
Jenže na druhé straně Rakušané zůstávají ve svém radikálním stanovisku pořád do značné míry osamoceni. Berlín dosud nevystupoval proti stavbám jaderných elektráren v zahraničí tak radikálně, současná kancléřka Angela Merkelová ostatně ještě těsně před Fukušimou chtěla zpomalit odchod samotného Německa od jádra. Situaci v Berlíně by asi mohl změnit nástup Zelených do německé vládní koalice, ale z toho loni prozatím sešlo.
<figure id="attachment_46878" style="width: 1386px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i.jpeg"><img class="size-full wp-image-46878" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/18budovani-nove-horni-casti-zniceneho-tretiho-bloku-v-elektrarne-fukusima-i.jpeg" alt="Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo (zdroj TEPCO)." width="1386" height="1040" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Budování nové horní části zničeného třetího bloku v elektrárně Fukušima I, po instalaci jeřábů bude možné vyvézt bazén pro vyhořelé palivo. Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
<h2>Německá opatrnost</h2>
Němci samozřejmě budou jaderné energetice v EU „házet klacky pod nohy“, v tom se Rakušanům podobají. Vůči zpochybňování Euratomu ale nejspíš budou opatrní – podobné kroky by mohly zpochybnit i další dřívější evropské závazky a nabourat tak evropskou integraci. Ať už s tímto tvrzením souhlasíme nebo ne, berlínskou opatrnost určitě v tomto ohledu očekávat lze.
Němci, kteří už čelili výtkám, že svým náhlým rozhodnutím o jaderném exitu postavili evropské spojence před hotovou věc, navíc zřejmě nepůjdou do tvrdého střetu s Francií, která – navzdory některým očekáváním – jadernou energetiku ještě zdaleka neopustila.
Přesto není možné tvrdit, že by Rakušané byli ve všech svých aktivitách bez šance. Lucemburské verdikty ohledně elektráren Hinkley Point a Paks budou z hlediska dalších staveb jaderných bloků v Evropě určitě hodně významné. Slova o oslabování Euratomu je ale možné vnímat spíše jako vypouštění testovacích balonků z Vídně, které zatím nejspíš nemá větší reálný význam.
<h2>Bitva o Hinkley nekončí</h2>
Každopádně platí, že než se Evropský soudní dvůr vyjádří ke zpochybňování maďarské státní pomoci (navíc asi prostřednictvím peněz půjčených z Ruska) pro jadernou elektrárnu Paks, měl by padnout verdikt v kauze britské Hinkley Point. Je otázkou, <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/brexit-rakusane-ztraci-jadernou-paku-na-brity/">jak relevantní bude toto soudní rozhodnutí pro samotnou Velkou Británii,</a> která Evropskou unii tak či onak stejně brzy opustí.
Závisí ovšem také na dohodě mezi Londýnem a Bruselem – zda půjde o takzvaný „tvrdý“ nebo „měkký“ brexit. „Měkký“ brexit by znamenal, že Británie zůstane propojena s EU úzkými vztahy. Londýn by se v takovém případě mohl zavázat, že bude respektovat verdikty Evropského soudního dvora v případech, které začal Lucemburk projednávat ještě před odchodem Británie z unie.
Na druhé straně je těžké si představit, že by jakýkoliv verdikt z Lucemburku mohl dlouhodobě zastavit rozvoj jádra v Británii jako nečlenské zemi EU. To ostatně z rakouského pohledu určitě není to hlavní. V <a href="http://energypost.eu/brexit-offers-chance-finally-put-end-euratom-treaty/">internetové diskusi k příspěvku německého zeleného politika Hans-Josefa Fella</a> (týkal se Euratomu) to v době podání rakouské žaloby vyjádřil Heinz Stockinger ze Salcburské platformy proti jaderným rizikům.
<figure id="attachment_9106" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost.jpg"><img class="size-full wp-image-9106" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost.jpg" alt="Hinkley Point výstavba" width="1024" height="358" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C Zdroj: EDF</figcaption></figure>
<h2>Protivníkem je Brusel</h2>
Stockinger upozornil, že účastníkem sporu je Evropská komise, nikoliv Spojené království. A výsledek podle něj bude velmi důležitý bez ohledu na to, jako dopadne brexit a stavba Hinkley Point. Verdikt Evropského soudního dvora ukáže, zda budou moci ostatní vlády zemí EU pokračovat ve stavbách nových jaderných reaktorů se státní pomocí.
Na druhé straně je možné připomenout, že ani Britové, ani Maďaři to vůbec neměli jednoduché ani s původním schvalováním svých projektů v Bruselu – tedy v Evropské komisi. V obou případech z evropské metropole zpočátku (a poměrně dlouho) vůči  oběma projektům zaznívaly silné pochybnosti. A je možné předpokládat, že „strážci férové soutěže“ v Bruselu hodně dbali na to, aby nakonec svůj kladný verdikt důkladně vyargumentovali. Museli počítat s možností, že ho budou muset ještě obhajovat v Lucemburku.
<h2>Pilířem je Euratom</h2>
A Evropská komise samozřejmě argumentovala právě Euratomem. Brusel uvedl, že má podle této smlouvy povinnost „usnadňovat investice“ v jaderné energetice a napomáhat rozvoji zdrojů, které jsou „nezbytné pro rozvoj jaderné energie“.
Rakouští a němečtí zelení ve svých materiálech také upozorňují, že Euratom skutečně je – z jejich pohledu – tou hlavní překážkou pro „konzistentní odchod od jádra v Evropě“. Mnozí protijaderní aktivisté si to podle nich v minulosti neuvědomovali.
Už dříve psal o možnosti využít brexit pro oslabení Euratomu <a href="http://energypost.eu/brexit-offers-chance-finally-put-end-euratom-treaty/">ve zmiňovaném článku Hans-Josef Fell.</a> Je mu podle všeho jasné, že Euratom fakticky není možné přímo zrušit nebo revidovat – k tomu by byl nutný jednomyslný souhlas všech členů. Fellova argumentace, která je shodná s argumentací řady rakouských odpůrců jádra, se ale chytá jiného „stébla“ – pokud může z EU vystoupit Velká Británie, proč by Německo, Rakousko či další země nemohly vystoupit z Euratomu, a tak ho fakticky „znemožnit“? Smlouva o Euratomu (na rozdíl od Lisabonské smlouvy EU) sice nemá klauzuli o vystoupení členského státu, ale to by nemusela být nepřekonatelná překážka…
<h2>Politická realita</h2>
Nepřekonatelnou překážkou ovšem může být zmiňované evropské zakotvení, které se snaží Berlín maximálně respektovat. Smlouva o Euratomu je koneckonců jednou ze zakládajících smluv Evropských společenství, která se později transformovala do Evropské unie. Stejně jako jsou Rakušané ve svých postojích příliš radikální na evropské poměry, je Hans-Josef Fell příliš radikální i na německé poměry.
Aby měli Rakušané se svým bojem proti jádru větší šanci, museli by se hodně změnit politické postoje v celé EU, a zvláště v klíčových státech. Evropská unie jako celek dnes vzhledem k postoji Německa a dalších zemí není jádru zrovna příznivě nakloněna, ale není nakloněna ani zásadnějšímu otočení kormidlem proti jádru, jak by si přáli Rakušané.
Faktem je, že odchod Británie z EU projaderný tábor v Unii silně oslabí. Do jisté míry ho již delší dobu oslabuje také postoj Francie, která chce omezit podíl jádra na výrobě elektřiny a výrazně posílit podíl obnovitelných zdrojů. Jenže právě z Francie dnes také zaznívá, že <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-01-31/french-energy-giant-seeks-survival-by-rewriting-nuclear-rules">jaderná energetika a obnovitelné zdroje se mohou doplňovat</a> mnohem lépe, než zatím mnozí předpokládali. A je to francouzská společnost EDF, která má velké plány ohledně stavby dalších jaderných bloků – byť spíše v Británii a dalších zemích (koneckonců včetně Česka), než v samotné Francii.
Autor článku je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.
Úvodní fotografie: Protijaderný protest v Rakousku. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/alfaltendorf/

Jaderné elektrárny

Stop evropskému jádru! Mají Rakušané šanci?

Velká Británie chce užší jadernou spolupráci, ale premiérka nechce být pod nadvládou Evropského soudního dvora. Bez jaderné dohody dle expertů může Velká Británie vrátit jaderný odpad do země jeho původu. V současné době probíhají v Bruselu diskuze nejenom na toto téma.
Deník <a href="https://www.ft.com/content/0c56a4f2-6bc5-11e7-bfeb-33fe0c5b7eaa?mhq5j=e1">Financial Times</a> informoval o oznámení Velké Británie Evropské Unii, že má právo vrátit jaderný odpad zpátky do EU po jejím opuštění. Británie tím chce zlepšit svoji pozici v současném vyjednávání ohledně jaderné spolupráce. Zástupci tak doufají, že složité otázky ohledně jaderného odpadu země – z čehož zhruba 126 tun pochází z evropských zemí, jako je například Německo, Itálie či Švédsko – přesvědčí Brusel, aby více spolupracoval v oblasti jaderného problému.
<blockquote>
„Je to pouze upomínka, že loď plná plutonia může skončit v přístavu v Antverpách, pokud se nedosáhne dohody,“ pronesl expert na jadernou otázku, který spolupracuje s britskou vládou.
</blockquote>
Británie importuje jaderné palivo z Evropy již od sedmdesátých let pro svoji státní továrnu v  Sellafieldu. V zařízení se vyrábí znovu použitelné plutonium a uranium a to samozřejmě přináší mnoho <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/cr-ma-evropske-komisi-predlozit-program-pro-nakladani-s-radioaktivnim-odpadem/">radioaktivního odpadu</a>. Ve sdělení od vedení Velké Británie za účelem vyjednávání ohledně Brexitu je zdůrazněno právo „na vrácení jaderného odpadu…do země jeho původu“. Toto je dle expertů šifrované varování Bruselu, že je v jeho zájmu dojít ke společné dohodě.
<h2>Jaderná dohoda</h2>
Pravidla jaderné politiky se stala jedním z nejvíce ožehavých témat v rané fázi vyjednávání ve spojení s Brexitem. Británie by se měla <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/velka-britanie-odejde-take-euratomu-prinese/">oddělit od Euratomu</a>, který sleduje veřejné využívání jaderných technologií.
Přední osobnosti jaderného průmyslu v Británii žádají vládu, aby našla způsob, jak <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/opusteni-euratomu-ohrozi-britsky-jaderny-prumysl-tvrdi-zakonodarci/">zůstat v Euratomu</a>. Kdyby toto bylo nemožné, tak žádají alespoň o prodloužení setrvání v organizaci, aby měli dostatek času na vytvořeních nových pravidel. To by ovšem znamenalo, že i po Brexitu bude mít Evropský soudní dvůr částečnou pravomoc nad Británií, čemuž britská premiérka Theresa May zatím vzdoruje.
Pozice Evropské unie je v současné chvíli spíše o vlastnických právech a rozdělení, zatímco Británie by chtěla do budoucna větší spolupráci v oblasti jaderné politiky. Jaderný odpad byl jedním z témat, které diplomati v úterý probírali v Bruselu, podrobnosti ale bohužel nejsou zatím známy.
<h2>Plutonium v Británii</h2>
Továrna v Sellafieldu měla recyklovat plutonium na použitelné jaderné palivo, ale byla zavřena v roce 2011, pouze deset let po jejím otevření. To způsobilo, že Británie má nyní největší množství civilního plutonia na světě.
Ať už se Británie rozhodne plutonium recyklovat nebo ho přeměnit tak, aby mohlo být bezpečně vráceno do země jejího původu jako jaderný odpad, bude muset kvůli tomu postavit novou továrnu, což bude dle expertů velmi nákladné.

Evropská Unie

Velká Británie varuje, že bez jaderné dohody může poslat radioaktivní odpad zpět do EU

Britský jaderný regulátor (ONR) čelí po vystoupení Spojeného království z Evropské unie kritickému stavu v počtu kvalifikovaných pracovníků. Důvodem je, že po Brexitu bude úřad nucen převzít odpovědnosti, které jsou v současné době sdíleny s evropskými partnery. Zdálo se, že by se mohlo jednat o jeden z důvodů pro setrvání Spojeného království v Euratomu, nicméně ve čtvrtek země rozhodla o svém definitivním opuštění evropského jaderného regulátora. 
Úřad pro jadernou regulaci uvedl, že ztráty zkušených pracovníků v oblasti regulace, kteří odcházejí do důchodu ve většině případů bez náhrady, se mohou v příštích letech projevit ve ztenčení celkové schopnosti úřadu. Záležitosti, kterými by se měl úřad zabývat, ovšem neubývají, po odstoupení Spojeného království z Evropské unie jich naopak přibude.
Povinnosti, které v současné době zastává Euratom, celoevropský jaderný regulační orgán, mají být převedeny na ONR poté, co Británie opustí EU a Euratom, včetně tzv. ochranných opatření požadovaných podle mezinárodních pravidel pro zabránění zneužívání štěpných materiálů.
Jenifer Baxterová, vedoucí oddělení pro energetiku v Institutu strojních inženýrů, uvedla, že existuje omezená skupina kvalifikovaných inspektorů, kteří by mohli pracovat v ONR, a nedostatek času na školení nových inspektorů, jelikož Británie opustí EU v roce 2019.
<blockquote>
&#8222;Vyškolení inspektora trvá pět let a úřad potřebuje mnohem více lidí, takže bude trvat nejméně 20 měsíců, než bude zaveden nový režim,&#8220; uvedla Baxterová.
</blockquote>
<figure id="attachment_1003" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/02_sellafield_resized1.jpg"><img class="size-full wp-image-1003" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/02_sellafield_resized1.jpg" alt="Areál britského jaderného centra Sellafield. Nejprve zde stály jen reaktory Windscale Piles (najdete je v levé zadní části areálu, vysoký komín druhého reaktoru byl v roce 2001 z části zbourán) a několik budov pro zpracování jaderného paliva, nakládání s radioaktivními odpady a především pro nakládání s plutoniem pro vojenské účely. Později přibyly čtyři blok JE Calder Hall (v pravé zadní části areálu, jejich identifikaci ztěžují zbourané chladicí věže), které vznikly jako samostatný celek, oddělený od zbytku areálu. V dalších letech se areál rozrůstal o další zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady." width="800" height="536" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jedním z úkolů britského jaderného regulátora je monitorování jedné z největších zásob radioaktivního materiálu na světě v areálu britského jaderného centra Sellafield. Nejprve zde stály jen reaktory Windscale Piles (v levé zadní části areálu, vysoký komín druhého reaktoru byl v roce 2001 z části zbourán) a několik budov pro zpracování jaderného paliva, nakládání s radioaktivními odpady a především pro nakládání s plutoniem pro vojenské účely. Později přibyly čtyři blok JE Calder Hall (v pravé zadní části areálu, jejich identifikaci ztěžují zbourané chladicí věže), které vznikly jako samostatný celek, oddělený od zbytku areálu. V dalších letech se areál rozrůstal o další zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady. (Zdroj: Sellafieldsites.com)</figcaption></figure>
<h2>Británie opouští Euratom</h2>
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků využili vedoucí představitelé jaderného průmyslu a rostoucí skupina poslanců k vyzývání vlády Spojeného království v setrvání součástí Euratomu.
Ještě v pondělí Theresa Mayová, předsedkyně vlády Spojeného království, oznámila, že se bude snažit o zachování spolupráce s Euratomem. Úředníci uvedli, že vláda zvažuje, zda by Spojené království mohlo mít přidružené členství celoevropského regulátora.
Ve čtvrtek ovšem kancelář britského ministra pro Brexit Davida Davise <a href="http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/david-davis-euratom-nuclear-industry-regulator-brexit-secretary-resists-pressure-european-union-a7839076.html">definitivně rozhodla o opuštění Euratomu</a>.
<blockquote>
&#8222;To odráží skutečnost, že smlouvy EU a Euratomu jsou jednoznačně legálně propojeny,&#8220; uvádí politický dokument publikovaný Davisovou kanceláří.
</blockquote>
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Windscale (Sellafield), zdroj: sellafieldsites.com

Úřady a instituce

Britský jaderný regulátor bojuje po Brexitu s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků

Britské plány na vystoupení z Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) při opuštění Evropské unie významně přibrzdí jaderný obchod a výzkum a ohrozí dodávky elektřiny. <a href="https://www.publications.parliament.uk/pa/cm201617/cmselect/cmbeis/909/90903.htm" target="_blank">Uvedla to v úterý ve svém reportu</a> parlamentní Komise pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.
Britská vláda plánuje opuštění Euratomu jako součást Brexitu, aby se dostala z dosahu Soudního dvora Evropské unie. Parlamentní Komise pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii ve svém reportu uvedla, že mezera mezi opuštěním Euratomu a nastavením nových smluv bude překážkou pro jaderný obchod, výzkum a dodávky do jaderného průmyslu.
<blockquote>
„Dopad Brexitu na Euratom nebyl důsledně promyšlen. Vláda selhala ve zvážení potenciálně vážných následků svých cílů v rámci Brexitu pro jaderný průmysl,“ řekl Iain Wright, předseda komise.
</blockquote>
<h2>Ohrožení provozu stávajících elektráren</h2>
Experti <a href="http://www.reuters.com/article/britain-eu-nuclear-idUSL8N1I20NJ" target="_blank">podle zahraničního serveru Reuters uvedli</a>, že v případě opuštění Euratomu existuje riziko odložení nových jaderných projektů, dokud nebudou dojednány nové smlouvy o jaderné spolupráci se zeměmi EU a dalšími státy.
Nutné bude dojednat také nové smlouvy o jaderném obchodu a dodávce součástí pro jaderné elektrárny umožňující současné britské jaderné flotile, která pokrývá zhruba 16 % britské spotřeby elektřiny, pokračování v provozu.
<blockquote>
„Sdílíme obavy jaderného průmyslu, že nastavení nových smluv regulujících jaderný obchod zabere více než dva roky,“ uvádí report s odkazem na plánovaný časový harmonogram Brexitu.
</blockquote>
Komise proto doporučuje, aby vláda zvážila pozdržení opuštění Euratomu, pokud to bude nutné, aby bylo zajištěno, že nové smlouvy budou v době opuštění EU již v platnosti.

Elektřina

Opuštění Euratomu ohrozí britský jaderný průmysl, tvrdí zákonodárci

Ještě několik měsíců po hlasování o Brexitu nebylo jasné, jak se změní vztah mezi Británií a Euroatomem po jejím vystoupení z EU. Podle nejnovějších právních posudků má Euratom nezávislou právní subjektivitu a vystoupení z EU tedy nemusí znamenat automatické vystoupení z Euroatomu. Jaké jsou možné výhody a nevýhody vystoupení Británie z Euroatomu?
<h2>Co je to Euratom?</h2>
Celým názvem<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD_pro_atomovou_energii" target="_blank"> European Atomic Energy Community</a> (zkráceně EAEC nebo Euratom) je mezinárodní organizace založená již v roce 1957 společně s <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A9_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD" target="_blank">Evropským hospodářským společenstvím</a>. Třetí důležitou evropskou organizací tehdy bylo <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A9_spole%C4%8Denstv%C3%AD_uhl%C3%AD_a_oceli" target="_blank">Evropské společenství uhlí a oceli</a>, které existovalo již 6 let. Postupem času vznikaly v rámci Evropy další nezávislé smlouvy a organizace, které se postupně spojovaly v jednotnou Evropskou unii, jak ji známe dnes. Nicméně Euratom zůstal částečně oddělený a nezávislý i po Lisabonské úmluvě a funguje spíše kontinuálně s EU, než jako její součást.
<figure id="attachment_1003" style="width: 543px" class="wp-caption aligncenter"><img class=" wp-image-1003" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/02_sellafield_resized1.jpg" alt="Areál britského jaderného centra Sellafield. Nejprve zde stály jen reaktory Windscale Piles (najdete je v levé zadní části areálu, vysoký komín druhého reaktoru byl v roce 2001 z části zbourán) a několik budov pro zpracování jaderného paliva, nakládání s radioaktivními odpady a především pro nakládání s plutoniem pro vojenské účely. Později přibyly čtyři blok JE Calder Hall (v pravé zadní části areálu, jejich identifikaci ztěžují zbourané chladicí věže), které vznikly jako samostatný celek, oddělený od zbytku areálu. V dalších letech se areál rozrůstal o další zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady." width="543" height="364" /><figcaption class="wp-caption-text">Areál britského jaderného centra Sellafield. (Zdroj: Sellafieldsites.com)</figcaption></figure>
Velmi podobně funguje také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která byla založená nezávisle na OSN (několik měsíců po vytvoření Euratomu). Reportuje sice Valnému shromáždění OSN a Radě bezpečnosti OSN není však institucí podléhající přímému řízení z OSN.
<h2>Odchod Británie z Euratom</h2>
Po odhlasování odchodu Británie z EU nebylo jasné, jestli to znamená také odchod Británie z Euratomu. EU i britský parlament si nechaly zpracovat právní studie, které došly k různým závěrům.
Jednu z nich zveřejnil britský parlament na svém <a href="http://www.publications.parliament.uk/pa/bills/cbill/2016-2017/0132/en/17132en.pdf">webu</a>. Tato zpráva říká, že smlouvy s Euratomem jsou zapracovány do britské legislativy podobně jako jiné smlouvy s EU. Tyto smlouvy budou pravděpodobně kompletně zrušeny, čímž by bylo zrušeno i členství v Euratomu.
Pokud by byly zrušeny pouze částečně, mohla by Británie zůstat v Euratomu. Jednodušší by však asi bylo smlouvy kompletně zrušit a poté uzavřít novou smlouvu pouze s Euratomem. Jiné právní posudky (například článek v National Law Review) říkají, že by to nemuselo být tak komplikované a že je možnost, aby Británie zůstala v Euratomu zcela bezbolestně.
<figure id="attachment_25839" style="width: 566px" class="wp-caption aligncenter"><img class=" wp-image-25839" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Yellowcake.jpg" alt="Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Je známý především pod názvem &quot;žlutý koláč&quot;; Zdroj: US Department of Energy" width="566" height="328" /><figcaption class="wp-caption-text">Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Je známý především pod názvem &#8222;žlutý koláč&#8220;. Patří mezi jaderné materiály a podléhá tedy kontrolám a monitorování v rámci zárokového procesu; Zdroj: US Department of Energy</figcaption></figure>
Britská vláda nicméně 26. ledna potvrdila, že bude chtít odejít nejen z EU, ale také z Euroatomu, což může mít vážné důsledky.
<h2>Negativní dopady odchodu</h2>
Podle prvních vyjádření může odchod z Euratomu zkomplikovat stavbu nových jaderných elektráren v Británii včetně již <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/pribeh-jaderne-elektrarny-hinkley-point-c/">schváleného projektu Hinkley Point</a>.
Díky členství v Euratomu může Británie (stejně jako ostatní členové včetně ČR) využívat některé jaderné technologie, které jsou zahrnuty ve smlouvách Euratomu. Británie si tyto smlouvy bude muset znovu vyjednat bilaterálně s jednotlivými stranami z různých částí světa. Některé bilaterální dohody (včetně například zásadní dohody s USA) zahrnují podmínku zárukového systému Euroatomu.
Zjednodušeně jde o to, že Euratom kontroluje všechny jaderné materiály a jejich využití a garantuje, že jsou používané pouze k mírovým účelům a nikoliv vojenským aplikacím. Bez tohoto zárukového procesu budou tyto smlouvy také neplatné.
Tento zárukový proces může převzít MAAE ve spolupráci s národním jaderným regulátorem, což je standardní praxe v zemích mimo EU. Nebude to ovšem jednoduché a bude to trvat, což může prodloužit nebo ohrozit některé výzkumné nebo průmyslové projekty.
Očekává se, že velmi zasažená bude oblast výzkumu, která tradičně spoléhá na mezinárodní spolupráci. Jde například o projekt Torus v Culham Science Center (JET). Jedná se o největší současný fúzní experiment na světě, který je oficiálně ve vlastnictví Evropské komise. Experiment produkuje množství radioaktivních materiálů a není jasné, jaká je budoucnost tohoto zařízení po vystoupení z Euratomu. Euratom je také například také jednou z řídících organizací v projektu fúzního reaktoru ITER.
<figure id="attachment_24563" style="width: 343px" class="wp-caption aligncenter"><img class=" wp-image-24563" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/jet.jpg" alt="Pohled do nitra tokamaku JET; Zdroj: ITER" width="343" height="373" /><figcaption class="wp-caption-text">Pohled do nitra tokamaku JET; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
Podle vyjádření průmyslu nebude mít odchod z Euratomu zásadní vliv na stavbu nových reaktorů, protože je možné vyjednat zmíněné nové bilaterální smlouvy s účastí MAAE. Cesta je to jistě reálná, ale politické dohody bývají složité a trvají dlouho, což by se při stavbě nových velmi drahých reaktorů nemuselo vyplatit.
<h2>Další aktivity Euratomu</h2>
Jak je uvedeno výše, mezi hlavní aktivity Euratomu patří zajištění zárukového systému v členských zemích. Tento systém doplňuje mezinárodní zárukový systém zavedený MAAE. Oba dva fungují paralelně a některé jejich aktivity jsou duplicitní. Více o zárukovém systému lze nalézt například na webu <a href="http://www.sujb.cz/nesireni-jadernych-zbrani/zarukovy-system-euratomu/">SÚJB</a>.
V rámci Euratomu funguje také například tzv. European Supply Agency, která má za úkol zajišťovat dozor nad nákupem uranu pro členské země Euratomu a snaží se také o vytvoření jednotného evropského trhu s jaderným palivem.
V rámci svých aktivit vydává různé vyhlášky a doporučení, které musí členské země implementovat. Příkladem může být například nezávislost zdrojů uranu z důvodu energetické bezpečnosti. Jde o uran jako surovinu nikoliv samotné palivo. Podle této vyhlášky musí určitá část uranu v dané zemi pocházet z různých míst.
V případě ČR tak například nelze nakoupit všechen uran pro Temelín i Dukovany v Rusku a nechat tam rovnou vyrobit palivo pro jaderné elektrárny. Část uranu se musí nakoupit například v Austrálii nebo Kazachstánu, aby byla zajištěna diverzifikace a nezávislost.
<figure id="attachment_1002" style="width: 522px" class="wp-caption aligncenter"><img class=" wp-image-1002" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/01_HPC_illustrative-view1.png" alt="Plánovaná podoba dvou bloků jaderné elektrárny Hinkley Point C. Tato elektrárna by měla ukončit přestávku ve výstavbě nových jaderných bloků ve Spojeném království, která trvá přes 20 let." width="522" height="369" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánovaná podoba dvou bloků jaderné elektrárny Hinkley Point C, jejichž stavba by mohla být ovlivněna vystoupení Británie z EU (Zdroj: Edfenergy.com)</figcaption></figure>
Podobných závazných vyhlášek vydal Euratom několik a v některých oblastech komplikují svými požadavky výzkumníkům nebo provozovatelům jaderných zařízení život. Většinou se ale jedná jenom o dodatečnou byrokracii. Těchto problémů bude Británie při svém odchodu z Euratomu ušetřena, což je pravděpodobně jediná výhoda jejich rozhodnutí odejít z tohoto společenství.
<figure id="attachment_33241" style="width: 594px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-33241 " src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/safeguards-24-7-mainpicture-1.png" alt="safeguards-24-7-mainpicture" width="594" height="334" /><figcaption class="wp-caption-text">Inspektoři MAAE při kontrole v jaderné eletrárně Dukovany; zdroj: IAEA</figcaption></figure>
I když jsou některé aktivity MAAE a Euroatomu duplicitní, je jasné, že odchodem Velké Británie nebudou procesy a kontroly tak dobře pokryté jako dosud, což jistě nepovede ke zvýšení jaderné bezpečnosti nebo zlepšení zárukového procesu ve Velké Británii.

Velká Británie odejde také z Euratomu, co to přinese?

Společně s vystoupením z Evropské unie, tzv. brexitem plánuje Spojené království rovněž opustit Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom), což podle některých odborníků povede k prodloužení projektů výstavby nových jaderných bloků v zemi. 
Vystoupení z Euratomu se tak může dotknout i <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/pribeh-jaderne-elektrarny-hinkley-point-c/" target="_blank">projektu jaderné elektrárny Hinkley Point C</a>, který <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/britanie-schvalila-vystavbu-nove-jaderne-elektrarny/" target="_blank">dostal zelenou od britské vlády v září loňského roku</a>. Francouzská státní společnost EDF, která má výstavbu elektrárny na starost, však odmítá, že by tento krok vedl k prodloužení projektu.
<blockquote>
„Opuštění Euratomu je prohrou pro každého. Pro zastánce jádra se průmysl stane méně konkurenceschopným, pro odpůrce dojde k oslabení bezpečnostních regulací,“ <a href="https://www.theguardian.com/business/2017/jan/27/uk-exit-eu-atomic-treaty-brexit-euratom-hinkley-point-c" target="_blank">komentuje možné důsledky</a> rozhodnutí Paul Dorfman z energetického institutu University College London.
</blockquote>
Podle Dorfmana je britský jaderný průmysl zásadně závislý na evropském zboží, službách a znalostech evropských odborníků. Opuštění Euratomu tak podle něj nevyhnutelně povede k navýšení nákladů a dalším prodlevám projektů.
<h2>Britský jaderný průmysl si poradí i sám</h2>
Přestože podle Toma Greatrexe, výkonného ředitele britské obchodní asociace Nuclear Industry Association UK, jaderný průmysl Spojeného království vládě jasně sdělil, že jeho preferovaná pozice je zachovat členství v Euratomu, dokáže si v případě vystoupení poradit.
„Jaderný průmysl je globální a snadnost přesunu jaderného zboží, lidí a služeb umožní novým výstavbám, vyřazování bloků z provozu, výzkumu a vývoji a dalším pracovním programům pokračovat bez přerušení,“ <a href="http://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/uk-will-also-withdraw-from-euratom-when-it-leaves-26649045" target="_blank">dodává</a> Tom Greatrex.
Úvodní fotografie: britská jaderná elektrárna Sizewell B. Autor: <a href="https://www.flickr.com/photos/john_fielding/" target="_blank">John Fielding</a>