Průmysl tlačí na rychlejší uznání nízkouhlíkového vodíku z jádra
Evropská komise na konci září představila návrh právního aktu, který definuje kritéria pro označení vodíku jako „nízkouhlíkového“ a zahrnuje hodnocení emisí během celého životního cyklu. Návrh však odkládá rozhodnutí o zařazení vodíku z jaderné energie na rok 2028, což vyvolalo kritiku průmyslu, který požaduje urychlení procesu k podpoře investic a dosažení klimatických cílů EU do roku 2030, píše server Euractiv.
Na konci září Evropská komise zveřejnila k veřejné konzultaci návrh právního dokumentu, tzv. „aktu v přenesené pravomoci“, který stanovuje kritéria pro oficiální označení vodíku jako „nízkouhlíkového“.
Tento akt je součástí aktualizovaných právních předpisů EU o trhu s vodíkem a plynem, které byly přijaty v létě. Definují nízkouhlíková vodíková paliva jako taková, která dosahují úspor emisí CO2 alespoň o 70 % oproti fosilním palivům.
Evropská komise uvedla, že návrh zveřejněný 27. září doplňuje již platná pravidla pro obnovitelný vodík a zavádí přístup hodnocení životního cyklu k posouzení celkových úspor emisí skleníkových plynů. Podle návrhu má metodika výpočtu emisí skleníkových plynů u nízkouhlíkových paliv zahrnovat emise z celého životního cyklu a nepřímé emise spojené s využitím vstupů při výrobě těchto paliv, stejně jako emise metanu a efektivní míru zachycování uhlíku.
Tento návrh však vyvolal kritiku ze strany zastánců jaderné energetiky, neboť odkládá rozhodnutí o tom, zda vodík vyráběný výhradně z jaderné energie může být považován za nízkouhlíkový, až na 1. července 2028.
To se týká i České republiky, která ve své aktualizované vodíkové strategii počítá při výrobě vodíku s využitím přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů i z jádra.
Vodík z jaderné energie by vyžadoval, aby výrobci uzavřeli smlouvu na dodávku energie, tzv. „jadernou PPA“ (Power Purchase Agreement), s poskytovatelem jaderné energie.
PPA je dlouhodobá smlouva o přímém prodeji elektřiny mezi výrobcem (často z obnovitelných zdrojů, v tomto případě z elektřiny z jádra) a kupujícím (např. firmou pro vlastní spotřebu). Může jít o fyzické PPA s dodávkou elektřiny nebo virtuální PPA, která funguje jako finanční nástroj proti cenovým výkyvům. PPA často podporují výstavbu nových zdrojů energie tím, že zajišťují stabilní příjmy a pokrytí investičních nákladů.
Průmysl tlačí na dřívější termín
Čtyři zdroje z evropského průmyslu a tvůrčích kruhů potvrdily, že odvětví by uvítalo posunutí přezkumu z roku 2028 na začátek roku 2026. Podle jejich tvrzení je tento krok zásadní pro splnění cíle EU na výrobu vodíku do roku 2030.
„Takové opatření by pomohlo předejít zpoždění klíčových investičních rozhodnutí u průmyslových projektů závislých na nízkouhlíkovém vodíku,“ uvedl jeden zdroj pro Euractiv.
Společnost Fortum, největší výrobce energie ve Finsku, ve své reakci na veřejnou konzultaci Evropské komise, vyzvala k dřívějšímu uznání jaderných PPA a navrhla urychlení tohoto procesu prostřednictvím zahájení příslušné studie již na začátku roku 2025.
Ve Francii například společnost Gravithy, zaměřená na výrobu „bezuhlíkového“ železa, vyjádřila vážné obavy nad návrhem odkladu rozhodnutí.
„Evropa bude mít daleko k dosažení cíle instalovat do roku 2030 40 GW kapacity elektrolýzy,“ varoval také francouzský výrobce elektrolyzérů McPhy ve své zpětné vazbě na konzultaci.
Antoine Bizet, zástupce ředitele pro evropské záležitosti společnosti EDF, navrhl, aby místo čekání na rok 2028 bylo období využito pro vytvoření „regulačního sandboxu“, který by umožnil testování jaderných PPA a následnou analýzu jejich přínosu.
Alternativní přístup navrhl zdroj z energetického odvětví v Bruselu. Podle něj by Komise mohla zachovat současný plán aktu v přenesené pravomoci, ale zároveň zajistit, aby byla jaderná PPA uznána už v letech 2025 nebo 2026 prostřednictvím jiného legislativního nástroje, například vodíkové strategie nebo v nové dohodě o čistém průmyslu.
Právní nejistota brzdí investice
Jedním z klíčových problémů je nedostatek právní jistoty. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (DG COMP) Evropské komise může zavést dodatečná kritéria pro to, aby vodík splňoval podmínky nízkouhlíkové klasifikace a nároku na státní podporu.
„Právní nejistota výrazně škodí průmyslu, zejména v době, kdy je nutné vytvořit stabilní prostředí pro jeho rozvoj,“ upozornil Antoine Bizet.
Evropská komise plánuje návrh aktu v přenesené pravomoci znovu projednat po dokončení veřejné konzultace a sestavení nového sboru komisařů. To by mohlo nastat již 1. prosince, pokud Evropský parlament 27. listopadu schválí hlasování o důvěře.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se