Domů
Jaderné elektrárny
Další milník pro fúzní reaktor ITER: První solenoidový modul dokončen

Další milník pro fúzní reaktor ITER: První solenoidový modul dokončen

Společnost General Atomics (GA) dokončila výrobu a testování prvního ze sedmi supravodivých magnetických modulů, který bude součástí centrálního solenoidu mezinárodního fúzního reaktoru ITER. Tento modul je největší komponentou dodanou USA pro fúzní projekt a bude doručen na staveniště ITERu ve Francii koncem tohoto roku.

První modul centrálního solenoidu pro fúzní reaktor ITER při testování; Zdroj: GA

Modul byl vyroben firmou GA’s Magnet Technologies Center, která sídlí v kalifornském městě Poway, na příkaz americké divize projektu ITER, řízené Národními laboratořemi v Oak Ridge. Výroba solenoidu byla zahájena v roce 2015.

Modul byl testován jak v průběhu výroby, tak i po jejím dokončení, v extrémních podmínkách podobným těm, kterým bude vystaven za provozu fúzního reaktoru. Například v téměř dokonalém vakuu a kryogenních teplotách při kterých se magnet stává supravodivým (-270°C). Komponenty byly ověřeny testovacím zařízením SULTAN ve Švýcarsku.

5km supravodiče v každém modulu solenoidu

Každý modul má v průměru 4,3 metru, váží 113 tun a je sestaven z více než 5 kilometrů supravodivého kabelu ze slitiny niobu a cínu. Poznatky získané při výrobě prvního modulu byly využity při výrobě následujících šesti cívek, z nichž jedna bude sloužit jako náhradní, uvedla GA. Druhý modul se nyní testuje a očekává se, že bude odeslán do ITERu brzy po prvním modulu.

Srovnání velikosti tokamaků; Zdroj: ITER

Jakmile bude dokončen, umístí tisícitunový, téměř 18metrový centrální solenoid do srdce tokamaku ITER. Solenoid má pomocí pulzů zajistit vytvoření a udržení proudu 15 miliónů ampérů v plazmatu. Cílem je vyhřívání a udržení fúzní reakce uvnitř reaktoru. Centrální solenoid je jedním z 12 hardwarových systémů, které dodá americká divize projektu ITER a které financuje Oddělení ministerstva energetiky pro fúzní energii.

První ITERová fúze v roce 2025

„Tento centrální solenoid se řadí mezi největší, nejsložitější a nejnáročnější magnetické projekty, jaké kdy byly vyrobeny,“ uvedl ředitel inženýringu a projektů GA, John Smith. „Všichni cítíme zodpovědnost za projekt, který má potenciál doslova změnit svět.“

Státy podílející se na jednotlivých částech ITERu; Zdroj: ITER
Místo pro umístění tokamaku ITER je již připraveno; Zdroj: ITER

Projekt ITER je budován ve francouzském výzkumném centru Cadarache, aby demonstroval, že fúzní energie může být na zemi využívána v průmyslovém měřítku. Nyní je dokončeno více než 70 % celého projektu a první zažehnutí plazmatického oblouku se předpokládá v roce 2025.

Zdroj úvodní fotografie: ITER

Potřebujete být v obraze ohledně jaderné energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti jaderné energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Musí vydržet i dobu ledovou. Švédové se připravují na stavbu jaderného úložiště
7. červenec 2022, 05:05
Jádro a plyn patří mezi zelené investice. Dočasné zařazení schválil Evropský parlament
6. červenec 2022, 11:36
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
PetrV
12. únor 2021, 14:32

Velmi drahé dílo. Snad bude fungovat.

heap
12. únor 2021, 20:18

V porovnání s tím, kolik se dotují "levné" OZE to ještě ujde. Spíš mi přijde, že se stavba nějak moc vleče. Ale to asi bude Francouzsko-Unijním birokratickým řízením.

Tom
13. únor 2021, 21:36

Jsem zastáncem tohoto projektu, ale i kdyby fůze začala vyrábět v roce 2050, ve vyrobené elektřině předežene oze kdy? 2150? Jen ať to staví, ale současný problém - co2 (kyselé oceány, globální oteplování) neřeší. Jinak co vím, (přednášky-youtube) tak samé pochvaly za dodržování termínů.

Jan Veselý
13. únor 2021, 23:37

Však tohle fakticky nikdy nebylo a nebude zařízení na výrobu elektřiny. Je to jen takový další CERN. Boucháním částic o sebe ve vysoké rychlosti se nic až tak užitečného nevyrobí. Ale díky těm opičkám okolo si teď můžeme psát a CERN ospravedlnil svou existenci na pár set let dopředu.

Zapletal
12. únor 2021, 15:25

Hurá, další milník, radujme se. Můžeme otevřít láhev sektu. Těch milníků bude určitě ještě mnoho, zřejmě ale nebude nikdy jaderná fůze komerčně využitelná. Jen to bude černá díra na peníze. Ale aspoň se dočkáme občas nějakého milníku.

abc
13. únor 2021, 12:53

Také jsem toho názoru. Fůzní elektrárna nakonec bude o výkonu do 2GWe (takže skoro podobně jako blok JE), ale s obrovskou cenou. Dovolit si ho budou moci jen bohaté státy a stejně jich nebudou mít mnoho. Třeba Německo asi jen dva.

Vladimír Wagner
12. únor 2021, 16:23

Dovolil bych si jen upřesnění. V roce 2025 nebude v zařízení určitě fúze. První roky totiž bude probíhat studium chování plazmatu a v tokamaku nebude tritium, takže ani fúzní reakce. Fúze se s tritiem začne studovat nejspíše až v třicátých letech. Důvod je ten, že tritium je radioaktivní a navíc se při fúzních reakcích produkují neutrony, které v blanketu tokamaku produkují radioaktivita a práce je tak komplikovanější. Pro studium chování plazmatu navíc ta fúze není nutná. Proto se bude program výzkumu rozvíjet postupně. Podrobněji o vývoji a stavu cesty k fúznímu reaktoru zde: https://www.osel.cz/11176-jak-daleko-jsme-pokrocili-k-jaderne-fuzi.html .

Jira
12. únor 2021, 19:08

Pane Wagner, dříve zde bude helium 3 z měsíce.

Vladimír Wagner
12. únor 2021, 23:05

Víte pane Jíra, já vím, že Vy berete diskuzi zde jako čiré plácání bez znalostí a racionality. Přesto, než se do toho pustíte, tak se alespoň trochu seznamte s tím, v jakém stavu je návrat lidí na Měsíc a případně tedy s možností získat helium 3 z Měsíce. A také jak je to s reálnou náročností využití různých fúzních reakcí. U reakce deuteria s heliem je daleko vyšší zápalná teplota a i v maximu má řádově nižší pravděpodobnost, než je tomu u reakce deuteria a tritia. O tom návratu na Měsíc a reálných termínech (a to se neuvažuje ani o reálném zkoumání, zda opravdu, kde a kolik je toho helia 3) je zde: https://slideslive.com/38922775/novosemestralka-navrat-cloveka-na-mesic?ref=speaker-9919-latest

Sedláček
13. únor 2021, 09:01

Velice zajímavý odkaz pane Wagner. Děkuji

Jira
13. únor 2021, 10:30

Pane Wagner,

hezká přednáška, ale bohužel hodně neaktuální.

Nenašel jsem v ní nejdůležitější projekt pro získání helia 3, rhodia, palladia z Měsíce. Je to program CLPS, hledejte na anglické wiki:

en.wikipedia org/wiki/Commercial_Lunar_Payload_Services

Doplňte si to tam.

Gateway je důležitá část, ale lidi osobně kopat hroudy rhodia na Měsíci nebudou. Základ stanice poletí s Falcon heavy 5/2024, pokud ji stihnou firmy postavit.

Máte tam program orion, který je ale ve skluzu a bude na tom ještě hůře. Pokud vyletí starship v letošním roce, tak to je ta stanice, která strčí gateway+

Chybí Vám tam Starship i přes poslední nehody se ukazuje, že sázka na metan, jako palivo u SpaceX byla správná.

Pak Vám tam chybí poslední novinka a to start-up:

momentus space na netu. Bohužel Mikhail Kokorich byl suspendován. Uvidíme, zdali jej vezme pod sebe SpaceX, třeba v kanadě nebo Mexiku. Je to rus a nesplňoval podmínky pro nakládání s utajenými informacemi.

Je to technologie mikrovlnného plazmového pohonu a mise transporter.

Chápu, že jádru rozumíte jako málokdo u nás, v návratu na Měsíc jste ale v zajetí starých technologií a představ.

Získání helia 3 z měsíce je ale úkol tohoto desetiletí.

Číňané s Rusy v tom jedou spolu a podle mne překvapí.

Vladimír Wagner
13. únor 2021, 12:01

Ach jo, pochopitelně, že v jedné přednášce není úplně všechno. A bylo by to zbytečné. A tom výběru soukromých modulů pro dopravu vzorků z Měsíce jsem psal třeba zde: https://www.osel.cz/10650-na-jiznim-polu-mesice-bude-brzy-husto.html nebo jiných přednáškách. Ovšem, jste u nich ve stádiu, kdy ještě žádný z těchto modulu není dokončen a už vůbec ne otestován. Teprve pak se začne realizovat výzkum měsíčních hornin z nich. Kdy vůbec na nějaké helium 3 narazí, je velmi otevřená otázka. Možná to bude do konce desetiletí. Ovšem získání a dopravení na Zemi dostatečného množství, aby to bylo možné využít v nějakém termojaderném systému je mimo realitu ještě několika nejbližších desetiletí. A jak jsem zmínil, využití reakce deuterium a helium 3 je mnohem náročnější, než deuterium a tritium, Takže reálný postup je od využití tritia k využití helia 3, ne opačně. Prosím, než vyfiknete jednovětý nesmysl, tak se alespoň trochu o fyzikální a technickou realitu. Vy jste bohužel i v tom vesmírném výzkumu mimo fyzikální a technickou realitu.

Ano, pokud se má využít termojaderná fúze pro pohon ve vesmíru (a bez něj cesty ani k nejbližším hvězdám nejsou možné), tak nemůže být palivem tritium, ale musí to být helium 3. Ale bohužel v řešení této možnosti jsme zatím nepokročili přes velmi teoretické úvahy. A to ani v oblasti termojaderných reaktorů a ani získání helia pro ně. Podrobně mám o případných jaderných pohonech povídání zde: https://www.facebook.com/knihovnatabor/videos/1434382866743129/ , případně článek zde: https://www.osel.cz/9803-budou-zakladny-pro-vesmirnou-kolonizaci-na-cervenych-trpaslicich.html .

Víte, pokud chcete mít alespoň trochu reálnou představu o tom, jak to vypadá s kosmickým výzkumem, tak je třeba kromě nadšení (u Vás až hodně naivního) mít alespoň nějaké fyzikální a technické znalosti.

Jira
14. únor 2021, 10:12

S tím Helium 3 je to jinak a to víte. Kouknete na graf na wiki.

Pak si doplňte poslední vyvoj programu CLPS. Hezkou neděli.

Vladimír Wagner
14. únor 2021, 10:31

Pane Jíra, na rozdíl od Vás alespoň nějaké znalosti o fúzních reakcích, projektech termojaderných reaktorů a kosmických projektech mám, a nejen z Wikipedie. Ale opravdu se nemá cenu přít. Vy o znalosti a realitu nestojíte. Třicátých let se mám zatím šanci dožít i já, tak prostě uvidíme. A můžeme se pak o tom pobavit.

Petr
12. únor 2021, 19:02

Aneb když se zemi, která už neumí postavit ani běžný jaderný reaktor, svěří takové vědecké veledílo, tak to samozřejmě dopadne tak, že zaměstnají raději hordu spřátelených vše zdržujících byrokratů na úkor skutečných vědců a techniků.

Vladimír Wagner
12. únor 2021, 23:14

Pane Petr, můžete mi prosím vysvětlit, jaký smysl a racionální obsah má Váš komentář? A jakou má souvislost s článkem? A proč, i přes snahu redakce o znovu zavedení racionální diskuze pokračujete v trollingu?

Petr
14. únor 2021, 08:07

Můj komentář je poměrně jasný, že to nemělo mezinárodní společenství v žádném případě svěřovat byrokratickým šnekům z Francie, jejichž předražení manažeři už často nezvládají ani najmout kvalitní svářeče.

Vladimír Wagner
14. únor 2021, 11:23

Váš komentář neměl žádnou faktickou hodnotu. Ano, Francie má problémy po dlouhé přestávce znovu rozjet výstavbu nových jaderných bloků (což ovšem platí pro celou Evropskou unii a USA). Problémy má i Japonsko. Na druhé straně tam běží celá řada velice kvalitních mezinárodních institucí (příkladem může být CERN, který je společně ve Francii a Švýcarsku). Víte, účelem Vašeho výroku nebylo přispět nějakou znalostí, něčím zajímavým a podnětným, co by přispělo k zajímavé diskuzi. Jediným cílem bylo si vybít nějaké své frustrace a nacionální animozity. Redakce se teď snaží o vytěsnění trollování z tohoto webu a o to, aby zde byla opravdu přínosná a zajímavá diskuze, do které by bylo potěšení přispívat. Souhlasím, že zmíněný příspěvek Petra se dá snést a nepatří do kategorie která pravidla diskuze zakazují. Ale přesto bych Petra poprosil, aby s trollováním přestal a nevedl diskuzi směrem, který dospěje k PetruV a trollovací žumpě, která zde zatím byla. Využijme šance, kterou redakce dává.

Ondra Kundra
13. únor 2021, 08:28

Hladová zeď pro hightech firmy a laborka pro "Wágnery".

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se