Těžba fosilních paliv ve Spojených státech během poslední dekády vzrostla o více než třetinu a svého vrcholu zatím dosáhla v roce 2019. Po loňském propadu spojeném s koronavirovou pandemií by se těžba ropy a plynu, ale i uhlí, měla v letošním či následujícím roce sice částečně zotavit, nicméně na hodnoty z roku 2019 během dvou let zřejmě nedosáhne.
Výrazný pokles globální poptávky po ropě a zemním plynu, který byl vyvolán především opatřeními pro zamezení šíření koronavirové pandemie, se v loňském roce podepsal i na těžbě fosilních paliv v USA. Zatímco v roce 2019 dosahovala těžba uhlí, ropy a plynu či jejich produktů vůbec historicky nejvyšší hodnoty 81,3 biliard britských tepelných jednotek, tedy zhruba 85,7 exajoulů, v loňském roce <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46496" target="_blank" rel="noopener">se podle odhadů vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) propadla o 6 %</a>.
Těžba fosilních paliv v USA v posledním desetiletí stabilně rostla, a to díky rozvoji těžby ropy a plynu z nekonvenčních břidlicových ložisek. Zatímco od poloviny 80. let až do roku 2010 bylo z pohledu domácí těžby nejvýznamnějším fosilním palivem uhlí, v současné době je na posledním místě za ropou a zemním plynem.
<figure id="attachment_92035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-92035" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyvoj-tezby-fosilnich-paliv-v-USA-od-roku-1990-512x233.png 512w" alt="Vývoj těžby fosilních paliv v USA od roku 1990. Zdroj: EIA" width="725" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj těžby fosilních paliv v USA od roku 1990. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V roce 2020 se podle dat EIA podílelo uhlí na energetické bázi na těžbě fosilních paliv v zemi ze 14 %. Téměř poloviční podíl připadl se 46 % na zemní plyn, následovaný ropou se 31 %. 9 % tvořily produkty ze zpracování těženého zemního plynu, jako například LPG či jiné jednoduché uhlovodíky.
Nevýrazněji se v loňském roce podle EIA propadla těžba uhlí, a to o 24 %. Nicméně v letošním roce by podle výhledu agentury měla vzrůst o 12 %, v roce 2022 pak o další 4 %. Za částečným zotavením těžby uhlí mají stát vyšší ceny plynu, které opět umožní části uhelných elektráren konkurovat výrobě elektřiny z plynu.
Autor úvodní fotografie: <a title="User:Wusel007" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Wusel007">Wusel007</a>

Energetika v zahraničí

EIA: Těžba fosilních paliv v USA v následujících dvou letech poroste

Nový prezident USA Joe Biden dnes nařídil jen několik hodin po vstupu do funkce návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z té USA vyvedl bývalý prezident Donald Trump, který ji považoval za ekonomicky nevýhodnou. Biden přijal první den ve funkci také řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem je zvrátit některé ze zásadních kroků předchozí administrativy. Nařídil například návrat do Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil zákaz cest do USA pro cestující z řady převážně muslimských zemí, pozastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem, nebo zrušil povolení pro kontroverzní ropovod Keystone XL.
<blockquote>&#8222;Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali,&#8220; prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu.</blockquote>
Okamžitý návrat k pařížské dohodě byl jedním ze stěžejních předvolebních slibů nového prezidenta, který učinil z boje proti klimatickým změnám jeden ze stěžejních cílů své nastupující administrativy. Trump byl naopak zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojeným státům nevýhodné podmínky oproti jiným velmocím a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně opět připojí.
Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Zavedl rovněž nové požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.
Rozsáhlé jsou Bidenovy první kroky v oblasti imigrační politiky, které podle AP představují otočení o 180 stupňů oproti kurzu jeho předchůdce. Nový prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.
Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.
Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.
Prezident přijal rovněž řadu opatření, která se týkají boje s pandemií covidu-19. Nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. USA se pod jeho taktovkou mají navrátit do WHO, z níž Trump loni zemi vyvedl poté, co organizaci obvinil z opožděné reakce v začátcích šíření koronaviru a z přílišné náklonnosti vůči Číně.
Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentských dluhů.
Nová hlava státu přitom obecně nařídila federálním agenturám, aby přestaly přijímat veškerá rozhodnutí, dokud jeho administrativa nebude mít čas navrhované regulace posoudit.

Biden nařídil návrat USA k pařížské klimatické dohodě

Společnost Total <a href="https://www.total.com/media/news/press-releases/Solar-Projects-of-the-Total-Hanwha-174PG-JV-in-the-USA?fbclid=IwAR3EK8X3OlnYWz-zv27jInQuZSXZHY6pBeYQI2m73m9Nm9jj8hEAthz9vFU">ve čtvrtek oznámila</a> vytvoření společného podniku se společností 174 Power Global, dceřinou společností jihokorejské Hanwha Group. Jeho cílem je realizace 12 projektů velkých fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť.
Plánované projekty byly připravovány společností 174 Power ještě před dohodou s Totalem. Projekty mají být rozmístěny v několika státech USA, jejich celkový instalovaný výkon má činit 1,6 GW.
První z projektů, které nyní spadají pod nově vzniklý společný podnik, byl již zprovozněn v minulém roce. Zbylé projekty mají být zprovozněny mezi lety 2022 a 2024. Podle Totalu se projekty mají nacházet v Texasu, Nevadě, Oregonu, Wyomingu a Virginii. Jejich realizací mají vzniknout zdroje čisté a spolehlivé elektrické energie, které rovněž povedou k vytváření pracovních pozic v oblasti inženýrství, výstavby a provozu zdrojů.
Společný podnik má dále stavět na zkušenostech obou mateřských společností v oblasti solárních elektráren.
<blockquote>„Jsme nadšeni ze spolupráce se společností Total a vidíme mnoho významných příležitostí pro náš společný podnik a pro rozvoj našich solárních a akumulačních zdrojů. Obě společnosti, Total i 174 Power Global, mají velmi dobré pochopení vzájemných obchodních strategií a standardů pro investice. Jedná se o skvělé partnerství a my jsme nadšeni z možnosti spolupráce s týmem Totalu a pokračování našeho závazku k obnovitelným a nízkouhlíkovým technologiím,“ uvedl prezident a výkonný ředitel 174 Power Global, Henry Jün.</blockquote>
<h2>Další krok v diverzifikaci zdrojů ropného giganta</h2>
Ambicí společnosti Total je stát se uhlíkově neutrální do roku 2050. Do roku 2025 chce společnost navýšit celkový výkon svých obnovitelných zdrojů na 35 GW. V minulém roce byl celkový výkon všech zdrojů společnosti 12 GW, z toho 7 GW připadalo na obnovitelné zdroje.
<blockquote>„Tato transakce je pro Total prvním významným krokem v americkém odvětví velkých solárních elektráren a je v souladu s naší ambicí dosáhnout do roku 2025 35 GW výkonu v obnovitelných zdrojích po celém světě. Jsem si jistý, že tento krok otevře cestu dalším příležitostem na americkém trhu s obnovitelnými a akumulačními zdroji. Jsem nadšen, že můžeme dále rozšířit naši dlouhodobou spolupráci s Hanwha Group v oblasti obnovitelných zdrojů a úspěšně přispět k vývoji solárních zdrojů v USA,“ tvrdí Julien Pouget, ředitel sekce obnovitelných technologií ve společnosti Total.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to BlackRockSolar's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/freethesun/" data-track="attributionNameClick">BlackRockSolar</a>

Rychlé zprávy

USA: Total a 174 Power Global společně plánují realizaci 12 solárních a akumulačních projektů

Zatímco v průběhu loňského léta <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-navzdory-rekordni-exportni-kapacite-nejnizsi-za-posledni-dva-roky" target="_blank" rel="noopener">se export zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA kvůli extrémně nízkým cenám plynu na světových trzích výrazně propadl</a>, aktuálně je situace diametrálně odlišná. Chladné počasí v posledních týdnech spolu s omezeními na straně některých dalších významných vývozců plynu vyhnaly ceny LNG na světových trzích na rekordně vysoké hodnoty, díky čemuž nyní LNG terminály ve Spojených státech opět intenzivně vyváží.
Přestože cenový tlak na asijských i evropských trzích se zemním plynem během tohoto týdne částečně polevil, ceny plynu se stále drží na dostatečně vysokých hodnotách, které jsou atraktivní pro takřka všechny exportéry. Chladný prosinec a začátek letošního roku pomohl snížit hladinu uskladněného plynu nejen v evropských zásobnících, ale rovněž také v zemích severovýchodní Asie, které disponují pouze omezenými skladovacími kapacitami.
Japonsko, Jižní Korea a Čína, kteří jsou největšími světovými dovozci zkapalněného plynu, jsou v posledních týdnech hlavními destinacemi pro náklady LNG z celého světa, a to včetně Spojených států. Vzhledem k velmi napjaté situaci na tamním trhu, která podpořila <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-zemniho-plynu-asii-trhaji-rekordy-podporuji-i-ceny-plynu-uhli-evrope" target="_blank" rel="noopener">růst spotových cen LNG na klíčovém asijském JKM na vůbec nejvyšší hodnoty v historii</a>, může být pro některé obchodníky stále výhodné přesměrovávat všechny volné náklady do Asie.
Díky extrémnímu cenovému rozdílu mezi Evropou a Asií jsou nyní marže pro vývoz plynu do Asie z USA lukrativnější, a to i navzdory delší plavbě. Vývoz LNG z amerických terminálů je tak velmi silný, přičemž <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/011121-us-lng-exporters-keep-utilization-near-capacity-as-asia-prices-test-new-heights" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global Platts se dodávky plynu do terminálů pohybovaly na začátku tohoto týdne na hodnotě 10,92 miliard stop krychlových denně</a> (Bcf/d). To je pouze o pár procent pod rekordní hodnotou 11,56 Bcf/d ze 13. prosince loňského roku.
<figure id="attachment_91842" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="wp-image-91842 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG-512x304.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Dodavky-plynu-do-americkych-terminalu-na-vyvoz-LNG-235x141.png 235w" alt="Dodávky zemního plynu do amerických terminálů na vývoz LNG. Zdroj: S&amp;P Global Platts" width="725" height="431" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky zemního plynu do amerických terminálů na vývoz LNG. Zdroj: S&amp;P Global Platts</figcaption></figure>
Díky chladnému počasí a napjaté situaci na globálním trhu s LNG, kdy <a href="https://oenergetice.cz/plyn/nedostatek-tankeru-prudce-zvysil-ceny-za-prepravu-lng" target="_blank" rel="noopener">sazby za přepravu vzhledem k nedostatku volných tankerů trhají rekordy</a>, se export plynu z USA rychle zotavil z letního propadu. Za poklesem vývozu na hodnoty nejnižší za poslední dva roky tehdy stál velký počet zrušených nákladů z důvodu nízkých cen plynu na klíčových trzích.
Autor úvodní fotografie: CarletonLiisa (Wikimedia Commons)

Plynárenství

Americké LNG terminály vyváží kvůli vysokým cenám plynu téměř naplno

I v letošním roce bude v USA pokračovat trend růstu instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které tak opět zaujmou první příčky na poli nově instalovaného výkonu. Oproti posledním rokům se však více do popředí dostávají bateriové systémy. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zprovozněn třetí blok jaderné elektrárny Vogtle, jediné jaderné elektrárny ve výstavbě v USA.
Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46416" target="_blank" rel="noopener">v letošním roce očekává růst instalovaného výkonu ve velkých, takzvaných utility-scale elektrárnách (o výkonu vyšším než 1 MW) o bezmála 40 GW</a>. Většinu nového výkonu mají tvořit solární a větrné elektrárny, a to celkem 70 %. Ke slovu se v poslední době začínají dostávat i velké bateriové systémy, které by letos měly tvořit více než desetinu nového výkonu. Posledních 20 % připadá především na plynové zdroje a jeden nový jaderný blok, Vogtle 3.
<figure id="attachment_91832" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91832" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x212.png 512w" alt="Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Letošní rok by měl být z pohledu nového výkonu ve velkých solárních elektrárnách opět rekordní. Na základě informací od developerů těchto zdrojů by letos měl jejich instalovaný výkon vzrůst o 15,4 GW, tedy zhruba o čtvrtinu více ve srovnání s loňskými 12 GW. Více než polovina z tohoto výkonu má být dle agentury soustředěna do pouhých 4 států – Texas (28 %), Nevada (9 %), Kalifornie (9 %) a Severní Karolína (7 %). Další 4,1 GW instalovaného výkonu by dle odhadů EIA měly zařídit menší fotovoltaické elektrárny.
Zatímco v případě solárních elektráren se očekává další růst, v případě větrných elektráren současné plány naznačují růst výkonu pro letošní rok na úrovni 12,2 GW. V loňském roce přitom podle předběžných dat byly v USA uvedeny do provozu větrné elektrárny o celkovém výkonu 21 GW. I letos mají větrné parky růst především ve střední části USA, přičemž více než polovina nového výkonu má vyrůst ve státech Texas a Oklahoma. V Oklahomě má být rovněž zprovozněn letošní největší větrný park Traverse o instalovaném výkonu 999 MW.
<figure id="attachment_91833" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91833" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x217.png 512w" alt="" width="725" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Geografické rozložení letošního očekávaného růstu instalovaného výkonu ve velkých elektrárnách v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Pro letošní rok EIA očekává prudký růstu výkonu ve velkých bateriových systémech, přičemž s letošními 4,3 GW by se měl zčtyřnásobit. Velké bateriové systémy jsou podle agentury stále častěji instalovány v kombinaci se solárními a větrnými elektrárnami, což táhne jejich výstavbu. V americkém státě Florida má letos zahájit provoz největší bateriový systém světa napájený elektřinou ze solárních elektráren, Manatee Solar Energy Center o výkonu 409 MW a kapacitě 900 MWh.
Zbylých 20 % z předpokládaného nového výkonu mají z většiny zařídit plynové zdroje. Pro letošní rok EIA dle plánu developerů očekává zprovoznění plynových zdrojů o celkovém výkonu 6,6 GW, přičemž 3,9 GW připadá na paroplynové elektrárny. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zahájen provoz třetího bloku jaderné elektrárny Vogtle o výkonu 1,1 GW.

Elektřina

I letos by většinu růstu výkonu měly v USA tvořit solární a větrné elektrárny, větší část trhu si ukrajují i baterie

Norská ropná a plynárenská společnost Equinor získala historicky největší zakázku na výstavbu offshore větrných parků při americkém pobřeží. Zakázka počítá s výstavbou dvou větrných parků o celkovém instalovaném výkonu 2,5 GW při pobřeží státu New York. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/011421-new-york-awards-equinor-additional-25-gw-of-offshore-wind-projects" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Platts</a>.
Equinor postaví na základě uvedené zakázky offshore větrný park Boardwalk Offshore Wind o instalovaném výkonu 1 260 MW a větrný park Beacon Offshore Wind Project s instalovaným výkonem 1 230 MW.
Při započítání zakázky na výstavbu první fáze projektu Empire Wind o instalovaném výkonu 816 MW má tak nyní Equinor zasmluvněnou výstavbu offshore větrných parků u pobřeží New Yorku o celkovém instalovaném výkonu 3,3 GW.
<blockquote>„Tato zakázka je přelomová pro náš offshore větrný byznys ve Spojených státech,“ uvedl výkonný ředitel Equinoru Anders Opedal a dodal, že východní pobřeží USA je jedním z nejvíce atraktivních trhů pro růst v oblasti offshore větrných eletráren na světě.</blockquote>
Equinor bude <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">na základě partnerství oznámeného v září loňského roku</a> budovat offshore větrné parky při pobřeží USA společně s britskou ropnou společností bp.
Výstavba výše uvedených větrných parků je součástí plánů státu New York na výstavbu 9 000 MW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách do roku 2035. I díky tomuto novému výkonu by stát New York chtěl dosáhnout 70% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030 a následně 100% podílu do roku 2040.
Zdroj úvodní fotografie: vanoord.com

Větrné elektrárny

Norský Equinor získal historicky největší zakázku na výstavbu offshore větrných parků při pobřeží USA

Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
<blockquote>&#8222;Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě,&#8220; uvedl zdroj z americké vlády.</blockquote>
Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 procent. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream 2 bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu

Spojené státy americké se s velkou pravděpodobností zařadí mezi řadu států, které při snaze o dosažení ambiciózních klimatických cílů vsadí na vodík. Lídrem mezi americkými státy by měla v této oblasti zůstat Kalifornie, která se chystá již v letošním roce začít s přimícháváním vodíku do stávající plynárenské infrastruktury. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/123120-commodities-2021-us-hydrogen-industry-promises-key-milestones-in-2021-eyeing-legacy-fuel-markets?fbclid=IwAR2dYm7XuN9xoOqVj39RWa_1ccC4K2ysM2TbCoNhln1jVFs62PA1TDMYDj4" target="_blank" rel="noopener">Informoval o tom zahraniční server Platts</a>.
Zesílení orientace na vodík jakožto prostředek pro dosažení klimatických cílů oznámily v loňském roce například<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie" target="_blank" rel="noopener"> Evropská unie</a> či <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/kanada-zahujuje-strategii-stat-se-svetovym-lidrem-oblasti-vodiku" target="_blank" rel="noopener">Kanada</a>. <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/jizni-australie-chce-zahajit-export-zeleneho-vodiku-jiz-5-let" target="_blank" rel="noopener">Jižní Austrálie by dokonce chtěla do pěti let začít s jeho vývozem</a> a podobné plány má také Chile, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/chile-se-chce-stat-jednim-nejvetsich-exporteru-zeleneho-vodiku-svete" target="_blank" rel="noopener">jehož vláda stanovila pro svou zemi ambiciózní cíl stát se jedním z největších globálních vývozců „zeleného“ vodíku</a> do konce této dekády.
Podle zahraničního serveru Platts by rozvoj vodíku v USA mohl být podpořen mimo jiné i federálními finančními prostředky v rámci oznámeného závazku nově zvoleného prezidenta Joe Bidena investovat v následujících 10 letech 1,7 bilionů dolarů do „čisté“ energetiky.
<h2>Kalifornie lídrem</h2>
Tahounem rozvoje produkce a využití vodíku v USA by měla zůstat i nadále Kalifornie, kde by již v letošním roce mělo dojít k zahájení pilotního projektu zaměřeného na přimíchávání vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
Zpočátku by se mělo jednat o 1% podíl vodíku a o izolované části plynárenské sítě využívající zejména korozi odolná plastová potrubí. Budoucí pilotní projekty otestují i dopad přimíchávání vodíku do zemního plynu na ocelová potrubí, ze kterých je tvořena většina plynárenských sítí v USA.
Díky schválení nové legislativy v roce 2020 by měl být v Kalifornii urychlen také rozvoj využití osobních automobilů s palivovými články. Podle odhadu zahraničního serveru Platts jezdí aktuálně v Kalifornii zhruba sedm až osm tisíc osobních automobilů s palivovými články. Do roku 2035 by přitom všechna nově prodaná vozidla měla splňovat takzvaný požadavek na nulové emise.
Podobná legislativa požaduje po výrobcích větších vozů (dodávek a nákladních automobilů), aby začali s přechodem na bezemisní technologie do roku 2024. Všechna tato vozidla prodaná v Kalifornii by měla plnit uvedený standard do roku 2045.
Autor úvodní fotografie: Joseph Brent (flickr)

Americký vodíkový průmysl slibuje v roce 2021 významné milníky

Pokládka potrubí plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách by měla začít 15. ledna. Pokládka 2,6 km dlouhého úseku v německých vodách byla nyní dokončena, <a href="https://www.montelnews.com/en/story/nord-stream-2-construction-to-reach-danish-waters-in-january/1182506">potvrdil dle agentury Montel mluvčí společnosti Nord Stream 2</a>. Potvrzení o pokračující práci přichází v době, kdy se USA připravují na zpřísnění sankcí proti projektu.
Práce na plynovodu Nord Stream 2 byly přerušeny v prosinci 2019, kdy <a href="https://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-nedokazi-zabranit-dokonceni-plynovodu-nord-stream-ii">sankce uvalené Spojenými státy americkými</a> na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 zastavily práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas.
<figure id="attachment_90759" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1600px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7.jpg"><img class="size-full wp-image-90759" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7-800x533.jpg 800w" alt="" width="1600" height="1066" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka potrubí plynovodu Nord stream 2 v Německých vodách. Zdroj: Nord Stream 2</figcaption></figure>
Pokládka potrubí <a href="https://oenergetice.cz/plyn/prace-pokladce-potrubi-plynovodu-nord-stream-2-byly-obnoveny">byla obnovena v polovině prosince poté</a>, co ruský Gazprom pro práce použil vlastní plavidlo Fortuna. Tento 2,6 km dlouhý úsek ve <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDlu%C4%8Dn%C3%A1_ekonomick%C3%A1_z%C3%B3na">výlučné ekonomické zóně Německa</a> byl nyní dle Steffena Hartmanna, mluvčího společnosti Nord Stream 2 , dokončen. Agentura Platts informovala o tom, že rozšířené sankce ze strany USA zavedené říjnu se na tento úsek údajně nevztahovaly, jelikož se vztahují pouze na pokládku potrubí v hloubce nad 100 stop (30 metrů).
K dokončení plynovodu nyní zbývá položit dalších 30 km na německém území a asi 120 km v dánských vodách, uvedl Hartmann. Odmítl však poskytnout další podrobnosti o harmonogramu. Podle oznámení <a href="https://www.dma.dk/Sider/default.aspx">dánského námořního úřadu</a> zahájí loď Fortuna a další zúčastněná plavidla práce  v dánských vodách 15. ledna.
<figure id="attachment_8297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-full wp-image-8297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg 800w" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltské moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
Spojené státy americké <a href="https://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-pripravuji-nove-sankce-ruskemu-plynovodu-nord-stream-2">současně plánují rozšíření</a> sankcí proti projektu jako součást každoročního rozpočtového zákona amerického ministerstva obrany (NDAA). Tyto sankce, které mají být <a href="https://oenergetice.cz/plyn/usa-predstavilo-rozpoctovy-zakona-ministerstva-obrany-dle-podporovatelu-zastavi-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2">rozšířeny na všechny společnosti a jednotlivce podílející se přímo i nepřímo na projektu</a>, včetně např. modernizace lodi potřebné k položení potrubí, ověření zařízení použitého k položení potrubí a pojištění techniky podílející se na projektu, mají dle slov podporovatelů zastavit dokončení plynovodu Nord Stream 2.
<h2>Dokončení projektu i přes zpřísněné sankce</h2>
Andreas Schierenbeck, generální ředitel německé energetické firmy Uniper, která je jedním z partnerů projektu, ve středu <a href="https://rp-online.de/wirtschaft/unternehmen/uniper-chef-schierenbeck-nord-stream-baut-die-pipeline-zu-ende_aid-55414571">pro deník Rheinische Post uvedl</a>, že očekává, že stavba plynovodu Nord Stream 2 bude dokončena i přes americké sankce.
<blockquote>„K dokončení zbývá pouze 150 km. Očekávám, že společnost Nord Stream dokončí výstavbu potrubí,“ uvedl Schierenbeck.
„Potrubí se vám nemusí zamlouvat, ale Evropa jej potřebuje. Odkláníme se od jaderné energie a uhlí, proto bude Německo v budoucnu potřebovat více plynu než kdy dříve,“ dodal.</blockquote>
Německo mezitím údajně zkoumá možnost vytvoření státem chráněné ochrany, která by držela aktiva Nord Stream 2, jako způsob, jak se vyhnout sankcím USA.
Zdroj úvodní fotografie: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt

Práce na plynovodu Nord Stream 2 v dánských vodách by měly začít 15. ledna

Spojené státy urgují své evropské spojence a privátní společnosti, aby zastavili všechny činnosti, které by mohly pomoci dokončení plynovodu Nord Stream 2. Podle zpravodajského portálu<a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-russia-nord-stream-exclusive-idUSKBN28X2B6"> Reuters</a> se zároveň připravují další širší sankce na projekt.
To, že končící administrativa prezidenta Trumpa má připravovat další sankce proti projektu Nord Stream 2, potvrdili pro Reuters její tři vysocí představitelé. Nové sankce by prý německo-ruskému projektu mohly zasadit „smrtelnou ránu“.
Rusko v prosinci obnovilo výstavbu plynovodu, jehož realizace má vyjít přibližně na 9,5 miliard eur. Práce na plynovodu, který má být přibližně z 90 % dokončený, musely být kvůli předchozím americkým sankcím na rok přerušeny.  Podle amerických představitelů sankce již zdražily projekt o miliardu dolarů.
Podle Washingtonu projekt navýší závislost Evropy na Rusku a ohrozí evropskou energetickou bezpečnost. Rusko naopak USA obviňuje z „nekalé soutěže“, která má pomoci vývozu amerického zkapalněného zemního plynu. <a href="https://www.rferl.org/a/russia-sanctions-nord-stream/31017733.html">Ve čtvrtek Kreml uznal</a>, že nové sankce mohou dokončení projektu zkomplikovat.
<blockquote>„Samozřejmě, že to může být komplikací, ale naši evropští partneři i my se zajímáme o realizaci projektu tak, aby byl v zájmu evropských spotřebitelů a ruských dodavatelů plynu dokončen,“ – Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu</blockquote>
<h2>Sankce mají podporu Republikánů i Demokratů</h2>
Spor velmi pravděpodobně jen tak neskončí. Nátlak na Nord Stream má totiž v Americe podporu představitelů obou hlavních politických stran. Ti se obávají, že plynovod obejde Ukrajinu a připraví ji tak a o výnosné přepravní poplatky.
Kvůli sankcím musel Gazprom provést modifikace svých lodí pro umožnění pokládky potrubí do hlubokých vod. V úterý přitom dánský regulační úřad oznámil, že jedna z lodí Gazpromu začne za pomoci dalších plavidel s pracemi v dánských vodách 15. ledna.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.gazprom.com/f/posts/17/366500/nsp2-audacia-installs-the-pipeline-in-german-waters-axel-schmidt-201811-large-rgb_pubq5o7.jpg">Gazprom</a>