Western State Hydrogen Alliance je nově vzniklé uskupení předních hráčů z vodíkového sektoru na západě Spojených států amerických. Klade si za cíl zkomercializovat a plošně nasadit vodíkové palivočlánkové technologie, a to v segmentech dopravního sektoru, které bude obtížné dekarbonizovat. Jedná se především o nákladní a hromadné dopravní prostředky.
Nově zformovaná aliance s názvem Western State Hydrogen Alliance (WSHA) cílí na překotný rozvoj a zavedení vodíkových technologií ve 13 státech na západě USA. Svoji pozornost upírá zejména směrem k nákladním a hromadným dopravním prostředkům, jako jsou například vodíkové palivočlánkové tahače, autobusy, vlaky, plavidla či letadla.
Zakládajícími členy aliance jsou společnosti Ballard Power Systems, Capacity Trucks, El Dorado National, Golden Gate Zero Emission Marine, Hyundai, Plug Power a The Protium Company. V nadcházejícím období dojde k představení nejen dalších členů, ale také konkrétních plánů a iniciativ pro západní pobřeží USA.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivové články budou v budoucnu představovat pohon pro bezemisní mobilitu těžkých nákladních vozidel, jejichž elektrifikace je velmi náročná. To je neoddiskutovatelný fakt. Aliance vznikla, aby zajistila efektivní spolupráci vlády a průmyslu za účelem akcelerace této revoluce,“ prohlásila výkonná ředitelka WSHA Roxana Bekemohammadi.</blockquote>
Nové uskupení má podporu externího poradního sboru, který tvoří nedávno zvolení a jmenovaní úředníci ze západních států USA. Sbor má pomoci s řízením politických aktivit organizace a má sloužit jako prostředník mezi vládou a průmyslem.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivočlánkové technologie představují zásadní příležitost k eliminaci znečištění z dieselových motorů v některých z našich nejvíce postižených sektorů,“ řekl senátor Pat Spearman (D-North Las Vegas).
&#8222;Jsem poctěn, že mohu nadále sloužit lidem z mého okresu účastí v této nové alianci, která směřuje k zavádění bezemisních nákladních vozidel v naší společnosti v krátkodobém horizontu a tím pádem k odstranění rizik pro zdraví veřejnosti plynoucího z používání dieselových motorů,“ dodal.</blockquote>
Nejvíce průkopnickým americkým státem v oblasti vodíkových technologií je v současnosti Kalifornie.  WSHA má však ambice rozšířit vodíkové aplikace za hranice Zlatého státu. Vzhledem k zaměření na západní pobřeží USA bude cílem WSHA nasazení a komercializace vodíkových palivočlánkových vozidel od Skalistých hor až po Havajské ostrovy. Soustředit se bude zprvu na oblasti nejhůře zasažené znečištěním ovzduší v důsledku emisí z dieselových motorů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/30713600@N00/" target="_blank" rel="noopener">Martin Abegglen</a>

Čistá mobilita

Cíl nové aliance: Vodíková mobilita na západě USA

Solární průmysl Spojených států se již třetím rokem potýká s dovozními cly na solární panely, které mají za úkol ochránit tamní výrobce před levnou konkurencí především z Číny. Přestože výrobní kapacita pro panely v USA vzrostla, je podle Trumpa nutné cla oproti původnímu plánu navýšit a rovněž zrušit výjimku pro bifaciální panely, která omezuje jejich účinek.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/americka-solarni-cla-se-miji-ucinkem-prebytek-nabidky-globalnim-trhu-tlaci-ceny-dolu" target="_blank" rel="noopener">Cla zavedl americký prezident od roku 2018</a> na doporučení tamní Komise pro mezinárodní obchod (ITC). Na komisi se s žádostí o zavedení dovozních cel obrátil v dubnu roku 2017 americký výrobce solárních panelů Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. K žádosti se poté připojila i připojila i americká divize německé společnosti SolarWorld AG, kterou levný dovoz poslal do platební neschopnosti.
Cla začínala v roce 2018 na 30 %, přičemž v každém dalším roce klesala o 5 procentních bodů. V roce 2021 tak měla klesnout na 15 %, tedy polovinu počáteční hodnoty. Novým rozhodnutím, které <a href="https://www.whitehouse.gov/presidential-actions/proclamation-facilitate-positive-adjustment-competition-imports-certain-crystalline-silicon-photovoltaic-cells/" target="_blank" rel="noopener">Bílý dům oznámil ke konci minulého týdne</a>, však Trump hodnotu pro příští rok navýšil.
Jelikož pouhých několik měsíců po jejich zavedení Čína oznámila výrazné omezení podpory pro nové solární elektrárny. Čínští výrobci tak museli značnou část panelů určených původně pro domácí trh mimo Čínu, a tento přebytek panelů na globálním trhu způsobil další pokles cen. Po dočasném propadu <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dovoz-solarnich-panelu-usa-se-poklesu-se-zavedenim-cel-jiz-zotavil" target="_blank" rel="noopener">se tak dovoz panelů do USA rychle zotavil</a>.
Cla na ochranu domácích výrobců se nicméně nevztahovala na některé produkty, včetně bifaciálních panelů, které obdržely plnou výjimku loni v červnu. Podle Trumpa však výjimka pro bifaciální panely omezila účinnost původních opatření a pravděpodobně by ji omezovala i nadále, a je tedy nutné ji zrušit. Stejně tak je podle amerického prezidenta nutné navýšit dovozní cla pro čtvrtý rok jejich platnosti z původních 15 % na 18 %, aby byl tamní průmysl výroby solárních panelů efektivně chráněn.
Zdroj úvodního obrázku: Stefano Paltera/US Dept. of Energy

Obnovitelné zdroje

Trump zvýšil cla na dovoz solárních panelů do USA, výjimka pro bifaciální panely končí

Rumunské ministerstvo financí společně s ministrem pro energetiku Spojených států amerických v pátek podepsalo finální draft dohody o mezivládní spolupráci na rozšíření a modernizování rumunského jaderného programu. V pátek o tom informoval server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Romania-and-USA-agree-to-cooperate-in-nuclear-proj" target="_blank" rel="noopener">World Nuclear News</a>.
Dohoda zabývající se spoluprací a financováním by mohla mít přímý vliv na stavbu dvou jaderných reaktorů na řece Dunaji, jak uvedl americký velvyslanec Adrian Zuckerman den před <a href="https://www.energy.gov/articles/us-and-romania-announce-initial-agreement-cooperation-cernavoda-nuclear-power-projects-and" target="_blank" rel="noopener">podepsáním dohody</a>. Rumunská státní společnosti Nuclearelectrica, která provozuje dva reaktory, každý s instalovaným výkonem 706 MW, (pokrývající asi pětinu rumunské spotřeby) v jaderné elektrárně Cernavoda plánuje postavit dva další bloky. Potřebná je i modernizace již fungujících bloků. To vše by teď s velkou pravděpodobností mohli dodat právě Američané.
Podpisem finální podoby dohody budou, dle amerického ministerstva energetiky, položeny základy pro využití odborných znalostí a technologií pro vybudování reaktorů bloku 3 a 4  elektrárny Cernavoda a renovaci bloku 1. Nuclearelectrica původně jednala o možnosti spolupráce s čínskou China General Nuclear (CGN). Šestileté dohadování však společnost v červnu tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-obnovilo-prace-rozsireni-jaderne-elektrarny-cernavoda/" target="_blank" rel="noopener">ukončila</a>. V předcházejících letech se o projekt zajímaly i další firmy, všechny ale nakonec ustoupily.
Krom výstavby a rekonstrukce v areálu Cernavoda draft dohody mezi Rumunskem a Spojenými státy obsahuje i ustanovení o spolupráci v oblasti regulace či výzkumu a vývoje. Soustředí se rovněž na rozvoj malých modulárních reaktorů v Rumunsku.
Cernavoda je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku a skládá se ze dvou tlakovodních reaktorů o čistém výkonu 650 MWe chlazených těžkou vodou. První blok byl uveden do komerčního provozu v roce 1996, druhý poté v roce 2007. Provozovatel JE, společnost Nuclearelectrica,  plánuje prodloužit životnost prvního bloku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-prodlouzi-zivotnost-sve-jaderne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">na 60 let</a>. Většina prací na blocích 3 a 4, stejně jako na blocích 1 a 2 využívajících reaktory <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren" target="_blank" rel="noopener">CANDU-6</a>, byla dokončena v 80. letech minulého století. V červenci zahájilo Rumunsko výběrové řízení na novou studii proveditelnosti k dokončení 3. a 4. bloku.
Znění dohody bude nyní postoupeno Evropské komisi, jak požaduje evropská jaderná dohoda Euratom.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/">IAEA Imagebank</a>

Jaderné elektrárny

Postaví nové jaderné bloky v Rumunsku Spojené státy?

Podle dat americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45377">EIA</a>) dosáhly v roce 2019 těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu z USA rekordních hodnot. Na vyšší spotřebě zemního plynu se podílel především elektroenergetický sektor. 
V roce 2019 se podle dat EIA těžba zemního plynu v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/usa-emise-co2-energetiky-maji-letos-klesnout-10-pristi-rok-ocekavan-5-narust">USA</a> zvýšila o 10 %, a dosáhla tak rekordního ročního průměru 93,1 miliard kubických stop denně (přibližně 2,6 miliard m3 plynu denně). Svůj podíl na tom mají i dva největší těžařské státy Texas a Pensylvánie, které svou meziroční těžbu zvýšily o 15 % a 10 %.
Spotřeba zemního plynu se meziročně zvýšila o 3 %. Důvodem je především zvýšená poptávka po zemním plynu v sektoru elektroenergetiky. Spotřeba plynu při výrobě elektřiny se zvýšila o 7 %. Podle EIA <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli">spotřeba plynu</a> v elektroenergetice vzrostla zejména kvůli nižším cenám plynu a kvůli plánovaným uzavíráním uhelných elektráren. V ostatních sektorech ekonomiky zůstala spotřeba zemního plynu více méně na stejné úrovni.
<figure id="attachment_88342" class="wp-caption aligncenter" style="width: 956px;"><img class="size-full wp-image-88342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA.png 956w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-512x261.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-768x392.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-725x370.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/spotřeba-plynu-USA-800x408.png 800w" alt="" width="956" height="488" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba zemního plynu v USA v letech 2010 – 2019 dle sektoru. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Export plynu z USA roste posledních pět let</h2>
Export zemního plynu, a to plynovody i <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/asijsky-trh-lng-vyhlizi-pred-zimou-cenove-signaly-jednim-nich-muze-byt-i-rust-ceny-plynu-evrope">LNG</a> tankery, z USA se v roce 2019 zvýšil o 29 % ve srovnání s rokem předchozím. Dosáhl tak průměrné výše 12,8 miliard kubických stop denně (přibližně 0,4 miliard m3 plynu denně). Ke zvyšování exportu plynu z USA dochází každoročně posledních pět let.
<figure id="attachment_88343" class="wp-caption aligncenter" style="width: 951px;"><img class="size-full wp-image-88343" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa.png 951w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-725x361.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/těžba-spotřeba-export-zemní-plyn-usa-800x399.png 800w" alt="" width="951" height="474" /><figcaption class="wp-caption-text">Těžba, spotřeba a hrubý export zemního plynu USA v letech 2000 – 2019. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V roce 2019 USA exportovaly více zemního plynu, než importovaly. Čistý export zemního plynu v roce 2019 dosáhl 5,2 miliard kubických stop denně (přibližně 147 milionů m3 plynu denně).
Zároveň v roce 2019 USA poprvé minimálně od roku 1985, od kterého má EIA dostupná data, exportovaly plynovody více zemního plynu, než importovaly, a to především díky zvýšené kapacitě plynovodů do Kanady a Mexika.

Plynárenství

EIA: USA v roce 2019 dosáhly rekordní těžby, spotřeby a exportu zemního plynu

Americká energetická společnost Public Service Enterprise Group (PSEG) ve <a href="https://nj.pseg.com/newsroom/newsrelease189">čtvrtek oznámila podání žádosti o další finanční podporu prostřednictvím takzvaných „Zero emmision certificates“ (ZEC)</a> pro své dvě jaderné elektrárny v New Jersey. Bez dodatečných financí podle PSEG hrozí uzavření obou elektráren.
Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektrické energie činí v americkém státě New Jersey 40 %. Jaderné elektrárny zároveň vyrábějí přes 90 % veškeré bez-uhlíkové energie ve státě. Tento příspěvek je podle státního energetického plánu a několika dalších studií klíčový pro dosažení 100% podílu bez-uhlíkových zdrojů na výrobě energie do roku 2050.
<blockquote>„Jaderná energie je již nyní největším bez-uhlíkovým zdrojem v New Jersey. Žádný z jiných zdrojů se k ní ani zdaleka neblíží. Chceme pokračovat v partnerství s guvernérem Philem Murphym a dalšími státními představiteli k zajištění toho, že jaderné elektrárny v New Jersey budou pokračovat ve výrobě elektrické energie s nulovou uhlíkovou stopou dlouho do budoucnosti. New Jersey může dosáhnout svých ambiciózních cílů v oblasti čisté energie s jadernou energií zastoupenou v energetickém mixu.“ – Rick Thigpen senior vice president pro firemní občanství v PSEG</blockquote>
18. dubna 2019 Rada veřejných služeb New Jersey vydala nařízení, které stanovilo, že jaderné elektrárny Salem 1 a 2 a Hope Creek jsou od toho dne do 31. května 2022 oprávněné obdržovat finanční podporu skrze ZEC. Podle PSEG díky podpoře mohlo New Jersey těžit z lepší kvality ovzduší, a větší palivové diverzitě, žádost PSEG nyní usiluje o prodloužení této podpory o další tři roky.
Podporu jaderné energetiky prostřednictvím ZEC <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/new-jersey-jako-treti-americky-stat-schvalilo-podporu-jaderne-elektrarny">schválilo New Jersey jako třetí stát USA 12. dubna 2018.</a>
<h2>Situace na energetickém trhu se dále zhoršila</h2>
Podle PSEG se od začátku prvního dotačního období situace na energetickém trhu výrazně zhoršila a z toho důvodu potřeba pro finanční podporu jaderných elektráren nadále rostla. V USA nyní jaderné elektrárny i nadále bojují o přežití. Od roku 2018 došlo k uzavření 3 jaderných elektráren. V případě, že by jaderné elektrárny v New Jersey byly uzavřeny, jejich výroba by primárně byla nahrazena existujícími fosilními zdroji, což by samozřejmě způsobilo okamžitý nárůst v emisích CO2. PSEG zároveň tvrdí, že uzavření jaderných zdrojů by vedlo k nárůstu cen elektrické energie.
<blockquote>„Pokračující podpora jaderné energetiky státem New Jersey je chytrou investicí do čisté energie. V PSEG jsme odhodláni podporovat náš stát a dělat vše, co je v nejlepším zájmu pro naše zákazníky a komunity. Spoluprací se všemi můžeme zajistit, aby stát byl schopen vyrábět elektrickou energii, kterou potřebujeme pro napájení našich domovů a podniků, bez nepotřebných uhlíkových emisí.“ – Rick Thigpen</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Peretz Partensky's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/ifl/">Peretz Partensky</a>

USA: PSEG žádá o prodloužení provozní podpory pro své jaderné elektrárny

Americká vládní agentura EIA očekává v letošním roce propad emisí CO2 z energetického sektoru o 10 % na 4,61 miliardy tun. Hlavním důvodem je pokles spotřeby paliv v souvislosti s opatřeními cílenými na potlačení pandemie COVID-19. 
<a href="https://www.eia.gov/environment/emissions/carbon/" target="_blank" rel="noopener">Podle statistik zveřejněných ve středu</a> byl objem vypuštěných emisí CO2 v americkém energetickém sektoru naposledy pod hranicí pěti miliard tun v roce 1991. Od té doby poměrně stabilně rostl a svého vrcholu dosáhl v roce 2007, kdy se dostal poprvé a zatím naposledy nad hranici šesti miliard tun.
Do emisí CO2 v energetickém sektoru jsou započítávány emise CO2 z průmyslu, dopravy a dále komerčního a rezidenčního sektoru. Dlouhodobě nejvyšší emise CO2 přitom vykazuje sektor dopravy (loni 1,9 mld. tun), následovaný průmyslem (loni 1,4 mld. tun), rezidenčním sektorem (loni 1,0 mld. tun) a komerčním sektorem (loni 0,8 mld. tun).
Z pohledu paliv je největším zdrojem emisí CO2 v USA ropa a ostatní kapalná paliva (loni 2,4 mld. tun), následovaná zemním plynem (loni 1,7 mld. tun) a uhlím (loni 1,1 mld. tun).
<h2>Největší pokles u ropy a uhlí</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/093020-eia-forecasts-10-decline-in-us-annual-energy-related-co2-emissions-in-2020-lowest-in-years?fbclid=iwar2_34telyikqqd1rxanpzes_wahmdjmbzapjbzja0ywoaouy6jhdhsaboe" target="_blank" rel="noopener">Podle výhledu EIA</a> je v letošním roce očekávaný největší pokles emisí CO2 v energetickém sektoru u ropy a ostatních kapalných paliv, a to o 274 mil. tun. Díky poklesu spotřeby uhlí by měly emise CO2 letos klesnout o 197 mil. tun a pokles emisí CO2 připisovaný poklesu spotřeby zemního plynu by měl dosáhnout 41 mil. tun.
V roce 2021 očekává EIA meziroční nárůst emisí CO2 o 223 mil. tun, tedy o necelých 5 %. Největší nárůst je očekáván u ropy a ostatních kapalných paliv (o 183 mil. tun), růst je očekáván také u uhlí (o 113 mil. tun). Naopak u zemního plynu je očekáván další pokles, a to o 74 mil. tun.

Emise CO2

USA: Emise CO2 z energetiky mají letos klesnout o 10 %, příští rok je očekáván růst

Testovací reaktory jsou nedílnou součástí vývoje nových reaktorových koncepcí, materiálů i paliva pro jaderné technologie. Takových testovacích zařízení je celosvětově nedostatek. Nové pravděpodobně vznikne ve Spojených státech jako reaktor VTR.
Americké ministerstvo energetiky schválilo první fázi vývoje <a href="https://www.energy.gov/ne/nuclear-reactor-technologies/versatile-test-reactor">Versatile Test Reactor</a> (VTR). To umožní projektu přesunout se do fáze návrhu zařízení. Nyní ministerstvo zažádalo o <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/US-test-reactor-programme-moves-ahead">dotace pro rok 2021 ve výši 295 milionů dolarů</a> (téměř 6,9 miliardy Kč).
Takový testovací reaktor bude jedinečné zařízení pro podporu výzkumu a nasazení inovativních jaderně energetických i jiných technologií. Jeho využití se předpokládá zejména při vývoji speciálních druhů pokrytí paliva (ATF).
<figure id="attachment_88121" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-88121 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/VTR-image-INL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/VTR-image-INL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/VTR-image-INL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/VTR-image-INL-725x408.jpg 725w" alt="Vizualizace reaktoru VTR" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace reaktoru VTR Zdroj: INL</figcaption></figure>
VTR doplní výzkumnou infrastrukturu, která dlouhodobě chybí v USA, uvedl ministr energetiky <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/US-test-reactor-programme-moves-ahead">Dan Brouillette</a>.
<blockquote>„Spojené státy nedisponovaly testovacím zařízením poskytujícím rychlé neutrony po desítky let. Velké množství nových reaktorových návrhů, které jsou nyní ve vývoji ve Spojených státech, vyžadují dlouhodobé testování. VTR podpoří nejen výzkum a vývoj tolik potřebných technologií, ale jedná se také o klíč ke znovuzrození našeho jaderného průmyslu, který byl po dlouhou dobu modelem bezpečného a zabezpečeného provozu jaderných zařízení po celém světě.“</blockquote>
První fáze vývoje reaktoru VTR, jinak známá jako „schválení alternativního výběru a financování“, spadá do druhé fáze vývoje a správy projektů výzkumných infrastruktur amerického ministerstva energetiky.
Federální výbor přezkoumal koncepci návrhu, časový plán činností, plánované náklady výstavby a potenciální alternativy. Vydání prohlášení následovalo dokončení předběžné analýzy <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/US-test-reactor-programme-moves-ahead">vlivu na životní prostředí (EIA)</a>, které bylo publikováno minulý měsíc.
<blockquote>„Projekt reaktoru VTR se posune do inženýrské fáze, jakmile kongres schválí financování zařízení,“ <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/US-test-reactor-programme-moves-ahead">sdělilo ministerstvo energetiky</a>.</blockquote>
Výzkumný program národních laboratoří Idaho je zaměřen na vývoj zdroje neutronů potřebných pro testování pokročilých reaktorových technologií, paliv a materiálů. Program byl schválen na základě zákona o inovacích v oblastech jaderných technologií z roku 2018. Inovační program byl zahájen v březnu 2019.
Národní laboratoře Idaho zvolily sodíkem chlazený reaktorový koncept <a href="https://nuclear.gepower.com/build-a-plant/products/nuclear-power-plants-overview/prism1">PRISM</a> od společnosti GE Hitachi, jehož plánovaný výkon je 311 MW elektrických. Reaktorový koncept PRISM staví na zkušenostech získaných provozem reaktoru EBR-II. Ten byl provozován mezi roky 1963 a 1994 ve Spojených státech. Navíc se jednalo o <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/PRISM-selected-for-US-test-reactor-programme">jediný</a> sodíkem chlazený reaktorový návrh, který úspěšně dokončil předlicenční hodnocení u amerického dozorního orgánu.
<figure id="attachment_88123" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-88123 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/EBR-II-INL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/EBR-II-INL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/EBR-II-INL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/EBR-II-INL-725x408.jpg 725w" alt="Jaderný reaktor EBR-II" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderný reaktor EBR-II Zdroj: INL</figcaption></figure>
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/US-test-reactor-programme-moves-ahead">Rita Baranwallová</a>, náměstkyně ministra energetiky sdělila: „Schválení první fáze vývoje této infrastruktury vytvořilo pevný základ, na kterém může začít vznikat fyzické zařízení.“
<blockquote>„Znovu jsme vyslechli průmysl a další zúčastněné strany. Spojené státy potřebují výzkumný zdroj rychlých neutronů k udržení vedoucího postavení v technologiích jaderné energetiky. Toto rozhodnutí nás staví na cestu k dodržení tohoto cíle,“ dodala náměstkyně.</blockquote>
Ministerstvo energetiky vydá konečné prohlášení o návrhu, výběru technologie a lokality výstavby poté, co bude dokončeno hodnocení vlivu na životní prostředí a padnou jasná stanoviska v ostatních oblastech. To se očekává koncem roku 2021.
Podobný testovací reaktor vzniká také v Rusku ve výzkumném ústavu NIIAR a je znám pod jménem <a href="http://mbir-rosatom.ru/en/about/">MBIR</a>. Ten navazuje na výzkumný reaktor BOR-60, který od svého spuštění v roce 1969 představuje klíčové zařízení pro výzkum v oblasti testování paliva, konstrukčních a absorpčních materiálů pro pokročilé jaderné reaktory.
<figure id="attachment_88122" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-88122 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/MBIR-fast-reactor-construction-January-2019-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/MBIR-fast-reactor-construction-January-2019-Rosatom.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/MBIR-fast-reactor-construction-January-2019-Rosatom-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/MBIR-fast-reactor-construction-January-2019-Rosatom-725x407.jpg 725w" alt="Umisťování reaktorové nádoby MBIR" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Umisťování reaktorové nádoby MBIR Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Jedinečnost zařízení MBIR tkví ve 3 různých chladicích okruzích se třemi různými chladivy, kterými jsou sodík, olovo a plyn. Na začátku roku 2019 byly do reaktoru umístěny <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Russia-starts-installing-MBIR-control-assembly">testovací soubory</a>. Nyní je prováděno testování jednotlivých komponent reaktoru.

Pokroky při vývoji amerického testovacího reaktoru

Dle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45176">EIA</a>) byly v loňském roce odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna o třetinu nižší než v létě 2020, kdy dosáhly průměru 4,2 GW. V létě 2019 odstávky dosáhly průměrné hodnoty 2,7 GW. Důvodem jsou zpoždění plánovaných odstávek na některých elektrárnách mj. i z důvodu koronaviru, nebo předčasné ukončení provozu elektrárny Duane Arnold. 
Odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna 2020 dosáhly průměru 4,2 GW. To je o více než polovinu více než v loňském roce, kdy byl letní průměr 2,7 GW. Nejnižší byly odstávky od konce června do poloviny července, kdy dosahovaly průměru 2,3 GW. Naopak nejvyšší byly odstávky v druhé polovině července. Nejvíce bylo odstaveno 6,5 GW výkonu jaderných elektráren právě na konci července a 6,2 GW v srpnu.
<figure id="attachment_87871" class="wp-caption aligncenter" style="width: 641px;"><img class="size-full wp-image-87871" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png" sizes="(max-width: 641px) 100vw, 641px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png 641w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren-512x262.png 512w" alt="" width="641" height="328" /><figcaption class="wp-caption-text">Denní průměrné odstávky výkonu jaderných elektráren v USA od 1. ledna 2015 do 31. srpna 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Odstávky jaderných elektráren ve Spojených státech bývají během léta a zimy nejnižší, protože v těchto obdobích je vysoká poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli/">elektřině</a> kvůli vytápění a chlazení. Plánované odstávky obvykle korespondují s plánovanou údržbou a výměnou paliva. Prozatím byla letos průměrná délka odstávek 33 dní. V roce 2019 to bylo 32 dní. Tento meziroční nárůst byl způsobem především prodloužením odstávek ve dvou elektrárnách, Fermi Unit 2 a Grand Gulf, kde odstávky byly zpožděny na 131 a 89 dnů mj. i z důvodu zpoždění prací kvůli pandemii koronaviru.
<h2>Do neplánovaných odstávek spadá i předčasné uzavření elektrárny</h2>
Neplánované odstávky pak zahrnují přerušení výroby z důvodu počasí, selhání konkrétního zařízení, nebo provozní chyby. Do této kategorie ovšem spadá i předčasné uzavření elektrárny. V létě 2020 se toto týkalo elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/iowa-zavre-svou-jadernou-elektrarnu-roce-2020-5-let-drive-nez-se-pocitalo/">Duane Arnold</a> s výkonem 601 MW, která byla z důvodu poničení chladicích věží silným větrem odstavena. Vzhledem k tomu, že zařízení mělo být dle plánů odstaveno 30. října 2020 a oprava by byla nákladná, elektrárna již nebyla uvedena zpět do provozu.
Podobně byl v dubnu 2020 odstaven druhý blok jaderné elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/usa-indian-point-se-priblizila-kompletnimu-odstaveni-4-roky-pred-vyprsenim-provozni-licence">Indian Point</a> s výkonem 998 MW. Přestože měl reaktor licenci až do roku 2024, provoz byl ukončen kvůli zvýšeným provozním nákladům a nižším ziskům. Úplné odstavení třetího bloku této elektrárny je plánováno na duben 2021, čímž bude kompletně ukončen provoz této elektrárny.

Elektrárny ve světě

EIA: V USA byly odstávky jaderných elektráren v létě 2020 o polovinu vyšší než v roce 2019

Berlín 21. září (zpravodaj ČTK) – Budování plynovodu Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem je soukromou investicí, která energetickou závislost Evropy na ruském plynu nezvýší. Dnes to na konferenci východoněmeckých spolkových zemí podle agentury Reuters prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz s tím, že produktovod by neměl být cílem amerických sankcí.
Spojené státy a také několik evropských zemí včetně Polska či Ukrajiny plynovod na dně Baltského moře označují za ohrožení energetické nezávislosti Evropy. Podle Scholze ale Německo nezůstane po dokončení Nord Streamu 2 odkázané na Moskvu, neboť plyn představuje jen část německého energetického mixu a z této části je ruský plyn pouze zlomkem.
Kritika plynovodu, který je takřka dokončen, zesílila po otravě předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Projekt v odvetě za Navalného chtějí zablokovat například někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří usilují o vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřka Angely Merkelové.
<figure id="attachement_58580" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb-800x548.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-welding-operations-on-board-offshore-installation-barge-c10-paul-langrock-201811-small-rgb-800x548.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Proti je naopak ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který chce CDU rovněž vést. Plynovod nechtějí zablokovat ani východoněmecké spolkové země, které se na tomto postoji shodly minulý týden v pátek.
Projekt Nord Stream 2 vede ruský plynárenský gigant Gazprom, který ho také z poloviny financuje. Dalšími partnery jsou rakouská společnost OMV, německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a francouzská Engie. Plyn z Nord Stream 2 chce využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Německý ministr financí nevidí důvod sankcí USA proti Nord Stream 2

Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.
Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.
Podle Die Zeit berlínská vláda v dopise slibuje &#8222;zvýšit veřejnou podporu výstavbě&#8220; terminálů &#8222;prostřednictvím až jedné miliardy eur&#8220;. Terminály mají stát v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven na severu Německa.
<figure id="attachement_6399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mluvčí německého ministerstva financí odmítl zprávu Die Zeit komentovat. Spojené státy a mnoho evropských zemí se proti plynovodu Nord Stream 2 staví proto, že podle nich zvýší závislost Evropy na ruském plynu a připraví tranzitní státy Polsko a Ukrajinu o možnou páku vůči jejich východnímu sousedovi.
Téma budoucnosti sporného plynovodu by se mohlo 24. a 25. září dostat na stůl šéfům vlád členských zemí Evropské unie. Po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného na konci srpna požadují někteří němečtí politici z řad vládnoucí konzervativní strany CDU zastavení výstavby Nord Streamu 2, který je krátce před dokončením.