Na jihu Francie začala montáž obrovských dílů Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Spuštění zařízení, při jehož návrhu se vědci inspirovali procesy uvnitř Slunce, je plánováno na rok 2035 a mělo by být otevřít cestu levné, bezpečné a životní prostředí nezatěžující energii, píší zahraniční tiskové agentury.
Do města Cadarache severně od Marseille, kde se zařízení buduje, v uplynulých měsících dorazila řada dílů, z nichž některé váží až několik stovek tun a měří jako čtyřpatrová budova. Je mezi nimi i magnet, který by dokázal uzvednout letadlovou loď, píše agentura AFP. Montáž dílů by měla trvat do roku 2024, podílet se na ní ve Francii bude 2300 lidí.
Vstup do další fáze v úterý při virtuální ceremonii na dálku oslavila řada světových lídrů. Na projektu, jež začal v roce 2006, se kromě států Evropské unie podílí také Švýcarsko, Británie, Rusko, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy. V únoru se jedním z místopředsedů správní rady podniku, který zajišťuje evropskou část projektu, stal ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Práce na další fázi započala i přes problémy, které s sebou přinesla pandemie covidu-19, jež tvrdě zasáhla většinu z 35 partnerských zemí. &#8222;Pandemie měla jasné dopady na původní rozvrh,&#8220; uvedl ředitel projektu Bernard Bigot, podle kterého se však nikdo z pracovníků v Cadarache nenakazil.
Podle původních plánů měl reaktor v letošním roce otestovat vysokoteplotní plazmu a plné fúze dosáhnout v roce 2023. Po několika odkladech současný rozvrh počítá s testováním plazmy v roce 2025 a provozem v roce 2035. Fúzní reaktor je však pokusný, připomíná AFP, a jeho připojení k síti &#8211; pokud bude vše fungovat, jak má &#8211; nebude možné dříve než v roce 2060.
Kromě odkladů se projekt potýká i s navýšením rozpočtu: původní částku překročil již třikrát, nyní se náklady pohybují ve výši 200 miliard eur (525 miliard korun).
Na rozdíl od existujících jaderných reaktorů, které produkují energii štěpením atomových jader, takzvané tokamaky typu ITER generují energii sloučením atomů při teplotě 150 milionů stupňů Celsia.
Vědci se o nápodobu jaderné fúze, kterou produkuje energii Slunce a jiné hvězdy, snaží dlouhodobě. Takový proces by podle nich mohl poskytnout téměř nevyčerpatelný zdroj čisté, levné a hlavně bezpečné energie. U fúzního reaktoru totiž nehrozí nekontrolovatelná štěpná jaderná reakce a nevzniká u toho radioaktivní odpad, který je nebezpečný po desítky tisíc let.

Jaderné elektrárny

Ve Francii začala montáž pokusného fúzního reaktoru ITER

<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3469">Společnost Larsen &amp; Toubro (L&amp;T) Heavy Engineering Ltd. dokončila poslední součást kryostatu pro ITER</a>, čímž završila osm let trvající výrobní program. Práce na kryostatu nyní budou pokračovat v areálu reaktoru ITER na jihu Francie, kde budou jednotlivé díly v následujících čtyřech letech sestaveny, usazeny a svařeny.
<h2>Největší ocelová vakuová komora</h2>
Kryostat zcela obklopí vakuovou nádobu a supravodivé magnety uvnitř fúzního zařízení ITER a zajistí ultra-nízké teploty uvnitř magnetického systému. Kryostat vážící 3800 tun bude světově největší ocelovou vakuovou komorou o objemu 16 000 metrů krychlových. Zařízení bylo pro účely transportu rozděleno do 54 segmentů v závodě Hazira společnosti L&amp;T na základě smlouvy z roku 2012 s Indian Domestic Agency. Jednotlivé díly jsou zaslány na staveniště k sestavení v předem určené dílně ve čtyřech přepravitelných zásilkách.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 2800px;">
<figure id="attachment_85697" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85697" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-512x283.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-768x425.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-725x401.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-800x443.jpg 800w" alt="" width="900" height="498" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Horní část kryostatu fúzního reaktoru ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
Tři ze čtyř zásilek kryostatu byly již dokončeny a odeslány společností L&amp;T na staveniště. První zásilka, základna kryostatu, byla instalována do tokamakové jámu ITERu v květnu. Další dvě sekce, nižší a vyšší válce, jsou momentálně uskladněny v areálu stavby a přípravy pro usazení spodního válce začnou v srpnu.
<figure id="attachment_85698" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85698" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-512x297.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-768x445.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-725x421.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-800x464.jpg 800w" alt="" width="900" height="522" /><figcaption class="wp-caption-text">Závěrečných dvanáct segmentů a centrální disk horní části kryostatu z celkem 54; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Spolupráce týmů z celého světa</h2>
<blockquote>„Výroba kryostatu pro fúzní reaktor ITER je zářným dokladem toho, o čem je mezinárodní spolupráce na projektu ITER. Zapojili jsme ženy a muže, kteří na základě svých nejlepších schopností a v různých částech světa pracovali jako „jeden ITER tým“, abychom dosáhli této ambiciózní a bezprecedentní výzvy,“ řekl v pondělí generální ředitel projektu ITER, Bernard Bigot.</blockquote>
<figure id="attachment_83897" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-83897" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-1024x501.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-512x251.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-768x376.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-725x355.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-800x391.jpg 800w" alt="Schéma tokamaku ITER (zdroj ITER)." width="525" height="257" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma tokamaku ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Plánované spuštění v roce 2025</h2>
ITER bude fúzním tokamakem o výkonu 500 MWe navrženým k demonstraci technologie fúze, jako velkoobjemového, bezúhlíkového zdroje energie. Evropská unie hradí téměř polovinu nákladů na realizaci projektu, zatímco ostatních šest členů (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) se rovnoměrně podílejí na zbytku. Cílem projektu je zažehnout první plazmatický oblouk v roce 2025.
Úvodní fotografie (místo pro uložení tokamaku ITER); Zdroj: ITER

Indická firma dokončila výrobu kryostatu pro fúzní reaktor ITER

Komisařka pro energetiku Evropské unie <a href="https://www.powerengineeringint.com/nuclear/eu-signs-nuclear-fusion-pact-with-japan/?fbclid=IwAR0zO5KKCB1kVHSNN8MYjNo7x2gR-yw_aK2E_Ct4HlgHSLH_qEV_DDbHiCc">Kadri Simsonová podepsala společné prohlášení s Japonskem o spolupráci v oblasti jaderné fúze</a>. Simsonová podepsala smlouvu jménem Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Za japonskou stranu podepsal smlouvu japonský velvyslanec v EU Kazuo Kodama.
Evropská unie je klíčovým hráčem v projektu <a href="https://www.iter.org/">ITER</a>, který je ve výstavbě ve francouzském Cadarache. ITER je mezinárodním projektem, který má za cíl postavit největší jaderný fúzní reaktor na světě.
Japonci se zabývají třemi projekty, které se všechny nacházejí v Japonsku, včetně projektu Sattelite Tokamak nebo <a href="http://www.jt60sa.org/b/index.htm">JT-60SA</a>, který je považován za největší a nejpokročilejší tokamak na světě.
JT-60SA by měl dosahovat plazmatických teplot srovnatelných s teplotami, které se mají vyskytovat v ITER. JT-60SA se ITERu podobá použitím supravodivých magnetů, které omezují a řídí plazma, a chladicím systémem kapalného hélia, který magnety ochlazuje na -269 °C. Hlavním rozdílem mezi JT-60SA a ITERem je jejich velikost. JT-60SA má v průměru 12 metrů a to je přibližně poloviční hodnota oproti ITERu.
JT-60SA, který je svým návrhem nejblíže ITERu, bude základem pro modelování, aby vědcům pomohl připravit začátek jeho činnosti v co největší možné míře. Jakmile bude ITER spuštěn, zaměření výzkumu JT-60SA se pravděpodobně posune směrem k přípravě na následující generaci fúzních reaktorů. Další výzkum se zaměří na demonstraci a optimalizaci ustáleného provozu pokročilých plazmatických konfigurací.
Přechod na dekarbonizovanou společnost šetrnou ke klimatu je jednou z klíčových výzev moderní doby. Hlavní složkou je vytvoření rozmanitého, bezpečného a klimaticky šetrného mixu energií. Cílem výzkumu v oblasti jaderné fúze je dosáhnout tohoto cíle vývojem slibné technologie jaderné fúze jako čistého a bezpečného zdroje energie pro budoucnost,“ <a href="https://ec.europa.eu/info/news/fusion-energy-collaboration-between-eu-and-japan-mastering-power-sun-2020-mar-02_en" target="_blank" rel="noopener">uvedla Evropská komise ve svém prohlášení</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Evropská komise

Technologie

Evropská unie podepsala s Japonskem dohodu o spolupráci v oblasti jaderné fúze

Vláda Spojeného království vydala informace o tom, jak bude ovlivněn jaderný dozor a jaderný výzkum v případě, pokud by země měla v příštím roce opustit Evropskou unii bez dohody s EU (tzv. tvrdý Brexit). Dokument zmiňuje i opatření, která budou muset podnikatelé v jaderném sektoru přijmout. 
Dominic Raab, ministr pro odchod z EU, představil prvních 25 technických poznámek (technical notices), které mají, dle vlády, informovat občany i podnikatele ze Spojeného království o potřebných krocích v případě, že nedojde k dohodě mezi Spojeným královstvím a EU. Další dokumenty, vztahující se k takové situaci, by měly brzy následovat.
<blockquote>
&#8222;Dosažení dohody ještě před 29. březnem 2019, kdy Spojené království opustí EU, je pro vládu prioritou. Přesto máme jako zodpovědná vláda povinnost připravit se i na možnost odchodu bez případné dohody. Dokumenty které představujeme jsou praktické a proporční.&#8220;Dominic Raab, ministr pro odchod z EU
</blockquote>
<h2>Jak fungovat, až přijde &#8222;tvrdý Brexit&#8220;</h2>
Technické poznámky pokrývají oblast jaderného dozoru, jaderné bezpečnosti, vlastnictví a přepravu jaderných materiálů, jaderného vybavení a technologií, stejně jako i způsob nakládání s jaderným palivem a radioaktivním odpadem. Nastavují se zde i podmínky informování a reportování pro Evropskou komisi.
V současnosti platná bezpečnostní opatření, která se vztahují na jaderný materiál, podléhají kontrole ze strany Evropské komise. V případě odchodu z EU bez dohody bude muset Spojené království nastavit speciální režim bezpečnostních opatření, který by měl být zajišťován Britským jaderným regulátorem (<a href="http://www.onr.org.uk/index.htm">ONR</a>).
<figure id="attachment_55022" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-55022" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Dominic-Raab-512x341.jpg" alt="Britain's Secretary of State for Exiting the European Union (Brexit Minister) Dominic Raab is pictured during a joint press conference with EU's chief Brexit negotiator at the European Commission in Brussels on July 19, 2018. - Britain's new Brexit negotiator Dominic Raab said on July 19 he planned on &quot;intensifying&quot; the withdrawal negotiations as he met his EU counterpart for the first time. (Photo by JOHN THYS / POOL / AFP) (Photo credit should read JOHN THYS/AFP/Getty Images)" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Dominic Raab, ministr pro odchod z EU. Zdroj: John Thys/AFP</figcaption></figure>
<h2>Kdo bude vlastnit jaderné palivo?</h2>
V současnosti je veškerý speciální štěpný materiál (Pu239, U233, U235) a materiál obsahující tyto izotopy vlastněný Euratomem a provozovatelé mají právo na použití tohoto materiálu, pokud splní podmínky Smlouvy o Euratomu. V případě, že se nepodaří do 29. března 2019 dosáhnout dohody, stane se tento materiál vlastnictvím Spojeného království.
Smlouvy o dodávkách paliva, které mají být uskutečněny po 29. březnu, budou muset být znovu schváleny a provozovatelé jaderných elektráren budou muset rovněž získat licenci k dovozu/vývozu jaderných materiálů z/do zemí EU. Ty v současnosti nepotřebují, ale po vystoupení z EU se na Spojené království bude nahlížet jako na tzv. &#8222;třetí zemi&#8220;. Na bilaterálních dohodách se již pracuje a dle vlády zatím vše probíhá dle plánu. S dodávkou jaderného paliva by tak neměl být problém.
<h2>Mezinárodní jaderné projekty</h2>
Spojené království je součástí Výzkumného a testovacího programu Euratom, díky kterému mohou instituce, nebo i samostatní vědci, spolupracovat na mezinárodních výzkumných projektech. Například jde o projekty Joint European Torus (JET) nebo Mezinárodní termojaderný reaktor (ITER).
Ze strany Spojeného království již bylo oznámeno, že má zájem na dalším pokračování této vědecké spolupráce. V případě tvrdého Brexitu by ovšem došlo k odchodu z Euratomu a tím i ukončení spolupráce na projektech.
<figure id="attachment_27430" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-27430" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/fuze-1-512x433.jpg" alt="Experimentální tokamak ITER; Zdroj: iter.org" width="512" height="433" /><figcaption class="wp-caption-text">Experimentální tokamak ITER; Zdroj: iter.org</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Vláda Spojeného království je zavázána podporovat jaderný výzkum. To znamená i mezinárodní výzkum, stejně jako i mezinárodní partnerství. Musí tak být zajištěna vedoucí pozice Spojeného království v této oblasti.&#8220; &#8211; Citace z technických poznámek, které vydalo Ministerstvo pro odchod z EU
</blockquote>

Energetika v zahraničí

Jaderný průmysl by se měl připravit i na tvrdý Brexit

Kanada <a href="https://www.canada.ca/en/global-affairs/news/2018/04/minister-champagne-signs-memorandum-of-understanding-with-international-thermonuclear-experimental-reactor-while-in-france.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podepsala memorandum o porozumění s ITER Organization</a> s cílem nalézt možné způsoby, kterými by se Kanada mohla podílet na projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru. Fúzní reaktor, jehož výstavba započala v roce 2010, má být podle současných plánů spuštěn v roce 2025.
Memorandum bylo podepsáno 17. dubna v Paříži. Dohodu podepsali kanadský ministr zahraničního obchodu François-Philippe Champagne a ředitel ITER Organization, Bernard Bigot. K podepsání došlo během kanadské obchodní mise do Francie.
<blockquote>
„Kanada není v současnosti členem ITER, neboť finančně na projekt nepřispívá. Nicméně vzhledem ke Kanadské historii a odborné znalosti v oblasti technologií umožňujících jadernou fúzi podepsané memorandum mezi Kanadou a ITERem pomůže identifikovat přesné oblasti, ve kterých by kanadští dodavatelé mohli exportovat své odborné zkušenostmi a technologie na komerční bázi.“ – z prohlášení kanadské vlády
</blockquote>
Jedním ze způsobů, jak by se Kanada mohla na projektu podílet, je dodávka tritia. To je totiž vedlejším produktem při provozu kanadských těžkovodních reaktorů CANDU. A zároveň je nezbytnou součástí paliva, které bude ITER používat. Navíc s manipulací s tritiem má Kanada mnoho zkušeností.
<blockquote>
„Kanadská zkušenost v sektoru jaderného průmyslu je světově proslulá, a toto memorandum je začátkem procesu, který zajistí, že Kanadští výrobci budou schopní vyvážet technologie a zkušenosti na komerční bázi na podporu projektu ITER.“ &#8211; François-Philippe Champagne, kanadský ministr Zahraničního obchodu.
</blockquote>
ITER je velkým mezinárodním projektem, na kterém se podílí 35 států. Projekt je součástí dlouhodobé snahy industrializovat jadernou fúzi, a zpřístupnit ji jako komerční zdroj elektrické energie. Podle současného plánu má být v zařízení vytvořeno první plazma v roce 2025. Experimenty s deuterio-tritiovým plazmatem pak mají začít v roce 2035.
V prosinci ITER Organization oznámila, že 50 % celkových stavebních prací je již dokončeno.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to Oak Ridge National Laboratory's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/oakridgelab/">Oak Ridge National Labo</a>

Získá evropský projekt fúzního reaktoru ITER silného spojence? Účast zvažuje Kanada

První z celkem 18 toroidních cívek pro fúzní reaktor ITER byla vyrobena v Evropě. Obrovské supravodivé magnety budou vytvářet magnetickou klec, která bude mít za úkol udržovat plazma vzniklé uvnitř reaktoru.
Toroidní cívka je 14 metrů široká, 9 metrů vysoká a váží 110 tun. Polovina ze všech 18 cívek spolu s jednou náhradní (celkem 10) bude vyrobena v Evropě a o výrobu zbylých 9 kusů se postarají specialisté v Japonsku. Evropská výroba je výsledkem spolupráce domácí „ITERovské“ společnosti Fusion for Energy (F4E) se společnostmi ASG Superconductors, Iberdrola Ingeniería y Construcción, Elytt Energy, CNIM, SIMIC a konsorciem ICAS. Do jejich výroby je zapojeno přes 600 lidí z 26 společností.
<figure id="attachment_38973" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-38973" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/04_tf_web-180520171200-Large.jpg" alt="Nejpokročilejší magnet v historii byl vyroben pro fúzní reaktor ITER; Zdroj: F4E" width="725" height="509" /><figcaption class="wp-caption-text">Nejpokročilejší magnet v historii byl vyroben pro fúzní reaktor ITER; Zdroj: F4E</figcaption></figure>
Konstrukce cívky je spojena s uzavřením mnoha dalších kontraktů, které mimo jiné zahrnují i výrobu 20 kilometrů vodičů od Italského konsorcia pro supravodivost, zastřešujícího firmy ENEA, Criotec Impianti Srl, TRATOS Cavi SpA. a Antonio della Corte. Společnosti Antonio della Corte. ASG, Iberdrola Ingeniería y Construcción a Elytt společně pracují na výrobě magnetu s vinutím o délce 750 metrů k vytvoření dvojité spirály, nazvané „dvojitá palačinka“ (double pancake), s přesností na zlomky milimetrů v italském zařízení firmy ASG, La Spezia. Jádro každé toroidní cívky obsahuje 7 „palačinek“, které jsou poskládány na sebe, elektricky propojeny a společně impregnovány.
<h2>Pokud Evropa chce být průkopníkem, tak může</h2>
SIMIC a CNIM vyrobily radiální pláty pro „ITERovské“ magnety vyrobené v Evropě. Tyto plechy z nerezové oceli ve tvaru písmene „D“ obklopují izolovaný vodič umístěný ve spirálových drážkách, který je poté překryt krycími pláty.
Kompletní magnet bude přepraven do SIMIC pro testování, po kterém dojde k jeho vložení do pouzdra, svaření, impregnaci pryskyřicí a nakonec bude opracován před odesláním na stavbu fúzního reaktoru ITER ve francouzském středisku jaderného výzkumu Cardashe.
F4E v roce 2008 podepsala kontrakt v hodnotě 5 miliard euro (132,4 miliard korun) s evropskými společnostmi a organizacemi z oblasti výzkumu a vývoje. Alessandro Bonito-Oliva, ředitel magnetové divize v F4E, uvedl, že úspěch demonstroval „vynikající spolupráci“ mezi organizací a jejími partnery.
<figure id="attachment_38974" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-38974" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/05from_crane_5_nicolas_web-160520171200-Large.jpg" alt="Fotografie z pokračující výstavby fúzního reaktoru ITER ve Francii (duben 2017); Zdroj: F4E" width="725" height="480" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie z pokračující výstavby fúzního reaktoru ITER ve Francii (duben 2017); Zdroj: F4E</figcaption></figure>
<blockquote>
„Toto je výsledek dobré spolupráce mezi různými účastníky tohoto unikátního projektu a jasný důkaz, že když Evropa chce být průkopníkem, tak Evropa může!“ uvedl Alessandro.
</blockquote>
Projekt ITER (zkratka pro Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor) je největším mezinárodním projektem na výstavbu fúzního zařízení typu tokamak s výkonem 500 MW, který si klade za cíl potvrdit proveditelnost jaderné fúze ve velkém měřítku, jako bezemisního zdroje energie. Téměř polovinu celého rozpočtu pro jeho výstavbu financuje Evropská unie, zatímco dalších 6 států (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) se společně podílí na pokrytí zbylých nákladů.
Přípravné stavební práce započaly v lednu 2007. Beton pro první budovy byl zalit v prosinci 2013. Podle stavebního harmonogramu, jenž byl aktualizován v loňském roce, by první plazmový oblouk uvnitř tokamaku měl vzniknout v roce 2025 a k první experimentální fúzi deuteria a tritia dojde v roce 2035.

Elektřina

Evropské konsorcium dokončilo první magnet pro ITER

Britský úřad pro jadernou energii (UKAEA) a organizace ITER <a href="https://www.gov.uk/government/news/race-to-host-10m-iter-test-facility" target="_blank">budou v následujících letech spolupracovat</a> na rozvoji technologie dálkové manipulace, která bude nezbytná pro údržbu komponentů <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/proc-jsme-stale-30-let-od-zvladnuti-jaderne-fuze-1-dil/" target="_blank">tokamaku ITER</a>. V průběhu následujících pěti let obě strany investují o společného projektu shodně 5 milionů eur.
Testování dálkové manipulace bude probíhat v centru pro dálkové aplikace v náročných prostředích (RACE) spadajícím pod britský úřad. Centrum RACE provádí výzkum a vývoj v oblasti robotiky a autonomních systémů v sektorech s náročným prostředím. Kromě oblasti jaderného štěpení a fúze se RACE věnuje i sektorům petrochemie, vesmírného průzkumu, stavebnictví či těžby.
<blockquote>
„UKAEA je i nadále odhodlána pracovat na realizaci projektu ITER, pomáhat podporovat průmysl pro zabezpečení obchodní spolupráce s programem ITER a udržovat partnerství se všemi zúčastněnými stranami, a dodat tak nové technologie a procesy nezbytné pro úspěch. Hostit testovací zařízení ITER pro dálkovou manipulaci poskytuje vynikající příležitost jak propojit know-how UKAEA s technickými odborníky organizace ITER, podporované průmyslem.“
Martin Townsend, vedoucí rozvoje obchodu u UKAEA
</blockquote>
Podle Spencera Pitchera, vedoucího divize dálkové manipulace a radioaktivních materiálů u ITERu, je vzájemná spolupráce výhrou pro obě strany. Vědci a inženýři ITERu v současné době pracují na návrhu komponentů, jež budou vyžadovat vzdálené zacházení a testování ve spolupráci s centrem RACE může významně snížit budoucí rizika projektu.
<blockquote>
„V centru RACE máme přístup k vynikajícímu novému zařízení ve fúzní laboratoři, která je zaměřená na dálkové ovládání a nabita odborníky se zkušenostmi plynoucími z dlouhodobého provádění podobných úkolů na fúzním projektu JET,“ řekl Pitcher.
</blockquote>
<h2>První svého druhu</h2>
ITER se má po svém dokončení stát největším tokamakem na světě a zároveň prvním fúzním reaktorem, který vyrobí více energie, než spotřebuje. Organizace ITER je mezivládní organizace, jež vznikla v roce 2006 na základě mezinárodní dohody mezi Čínou, Euratomem, Indií, Japonskem, Jižní Koreou, Ruskem a Spojenými státy, přičemž na projektu samotném spolupracuje na 35 zemí.
S projektovou cenou 15 miliard dolarů a velkým množstvím složitých komponent by ITER bez společného úsilí mohl být realizován jen stěží. Každá z členských zemí přispívá do projektu nejen svými výzkumnými pracovníky s nadějí, že potenciální přínosy budou sdílet všichni.
Zdroj úvodní fotografie: RACE

Británie a ITER investují 10 milionů euro do testování technologie dálkové manipulace

Konsorcium společností Airbus Safran Launchers, Nuvia a Cegelec CEM, patřících do skupiny Vinci, vyvine systém dálkového manipulačního zařízení pro projekt ITER v rámci historicky největšího kontraktu robotiky v odvětví fúzní energie.
Rámcová smlouva je v hodnotě téměř 100 milionů euro (2,7 miliardy korun) a bude realizována v průběhu sedmi let. Týká se designu, výroby, dodávky, instalace, testování a uvedení do provozu tzv. Cask and Plug Remote Handling System (CPRHS) &#8211; dálkového manipulačního zařízení pro experimentální fúzní reaktor ITER.
Toto zařízení bude podporovat údržbu a opravy reaktoru ITER, umožní dopravu komponent z vakuové nádoby reaktoru do tzv. Hot Cell budovy pro údržbu. Nutnost přepravy komponent pro jejich opravu nebo údržbu z prostoru reaktoru má dva důvody. Prvním je vysoká radiace, která znemožňuje přítomnost osob, druhým je velmi stísněný prostor.
Systém CPRHS bude disponovat 15 kontejnery, které zajistí primární uskladnění ozářených komponent během přepravy. Kontejnery v podobě nepatrně větší verze standardních přepravních kontejnerů dosáhnou při plném naložení hmotnosti až 100 tun a budou vybaveny vlastním pohonem, dálkovým ovládáním s polohovou přesností v milimetrech, a systémem zabezpečujícím náklad v případě poruchy.
Koncorcium kombinuje odbornost francouzsko-německé společnosti Airbus Safran Launchers z vesmírných instalací se zkušenostmi britské společnostmi Nuvia s řízením projektů sahajícím až k počátkům britské jaderné energetiky. Francouzská společnost Cegelec CEM zaujímá v konsorciu pozici specialisty na mechanické inženýrství.
<blockquote>
&#8222;Vesmír je extrémní prostředí, ve kterém není představitelný žádný lidský zásah nebo oprava. My jsme využili své know-how z vesmíru, získané pří vývoji odpalovacího zařízení Ariane a plně automatizovaných automatických transportních prostředků pro vesmírné náklady, a přizpůsobili jsme jej pro projekt dálkového manipulačního zařízení ITER,&#8220; řekla Christine Francillon, vedoucí oddělení komplexních systémů a infrastrukturních programů v Airbus Safran Launchers.
</blockquote>