Japonsko je o krok blíže k vlastnímu zpracovávání vyhořelého paliva
Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, která potvrzuje splnění nových bezpečnostních norem v budovaném závodě pro zpracování vyhořelého paliva. Nový závod Rokkasho, jehož výstavba započala v roce 1993, se schválením bezpečnostních norem blíží k uvedení do provozu.
Po fukušimské havárii v roce 2011 vstoupily v platnost v prosinci 2013 nové bezpečnostní normy pro zařízení na výrobu jaderného paliva. Požadavky se liší od závodu k závodu, ale obecně zahrnují opatření proti přírodním hrozbám, jako jsou zemětřesení a tsunami. Pro některé závody platí i opatření proti tornádům, sopkám nebo lesní požárům. Závody pro zpracování vyhořelého paliva musí zavést i opatření proti teroristickým útokům, výbuchům vodíku, požárům způsobeným únikem rozpouštědel a odpařováním tekutého odpadu.
Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, v níž uvádí, že závod na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho tyto nové bezpečnostní normy splňuje a stanovil jednoměsíční lhůtu k získání zpětné vazby od ministra průmyslu Hiroshi Kajiyamy a dalších zúčastněných stran.
„Věříme, že konstrukce závodu zajišťuje vysoké bezpečnostní rezervy proti možným nehodám. Seismické zlomy poblíž závodu byly dostatečně prozkoumány a screening byl proveden adekvátně,“ uvedl předseda představenstva japonského úřádu pro jadernou regulaci Toyoshi Fuketa.
V závodě Rokkasho jsou instalovány další zařízení a systémy pro zachycení radioaktivity v případě vážné havárie. Vyhodnocuje se rovněž dopad na regulační systémy a vybavení v případě úniku vysokotlaké a vysokoteplotní páry, a vývoj a instalace příslušných protiopatření. V závodě se také staví nový pohotovostní dispečink.
Mimo to budou zavedena další opatření související s bezpečností, jako je vnitřní protipovodňová ochrana, posílení seismické odolnosti potrubí, zlepšení odolnosti chladící věže proti tornádům a ochrana proti požárům v závodu.
Výstavba závodu na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho byla zahájena v roce 1993. Spuštění se očekávalo v roce 1997, nicméně průběh výstavby, a tedy i datum uvedení do provozu ovlivnilo několik problémů.
Ke zpoždění přispěly problémy s vitrifikační jednotkou, kde se sušené a práškové vysoce radioaktivní odpady mísí s roztaveným sklem pro trvalé skladování. Stejná vitrifikační jednotka se používá v závodu v La Hague ve Francii.
Po uvedení do provozu by měla být maximální kapacita nového závodu 800 tun ročně. Cílem je dokončit nezbytná bezpečnostní opatření do konce března 2022.
Mohlo by vás zajímat:
Japonsko musí řešit tu obrovskou ekologickou zátěž, kterou představuje většina z 54 japonských reaktorů, vyřazených z provozu. A u nich je v meziskladech velké množství vyhořelého paliva. To není jen problém Fukušima, to je obrovský problém pro celou vyřazenou jadernou flotilu.
Sázka na jádro se Japonsku a Korei nevyplatila, oba státy teď musí zvládnout řízený ústup, i když ve zbývajících JE v provozu, za zvýšeného úsilí o bezpečnost, pokračují.
Je to spojeno s obrovskými náklady na bezpečnost stávajících a likvidaci odstavených reaktorů.
Lze spekulovat, že se část nákladů pokoušejí snížit exportem svých, pro ně "výběhových typů JE", do ciziny, kde je rádi všem zájemcům o starou, u nich neosvědčenou technologii, postaví.
Předpokládám, že zprovozněním závodu na zpracování vyhořelého paliva dává Japonsko na vědomí, že s jadernou energií počítá i do budoucna.
Jinak by to vyhořelé palivo zavezli do hlubinného úložiště.
Japonci nejsou tací fundamentalisté jako Němci, chtějí nechat ty nejbezpečnější jaderné reaktory dožít (cca 15, zatím provoz obnoven asi v 9). Likvidují jen tu zbývající velkou většinu reaktorů z 54, kde zvýšení bezpečnosti by bylo extrémně drahé nebo kde je odpor místního obyvatelstva proti uvedení do provozu velmi silný.
Nechci Japoncům nic vytýkat, ale opatření proti přírodním hrozbám, jako třeba tsunami, měli mít už dávno.
Tady je vidět, jaké jsou s jadernou energetikou problémy. Většina států už přišla na to, že budoucnost je v obnovitelných zdrojích a ne v atomu.
Ono bohužel na to ty státy nepřišly na základě odborných expertíz od odborníků, ale na základě hysterie ve společnosti, která vytváří nátlak na neschopné politiky.
Jádro je prozatím to nejčistší, co máme. Většina obnovitelných zdrojů je čistá utopie, která nás stojí ohromné množství peněz.
Zkuse se na to zeptat odborníků na energetiku a ne Mařky od vedle z vesnice...
A kterých odborníků? Těch u vládních nás co říkají To nejdééé, nebo těch kterým když zadáte požadavky, tak Vám vrátí výsledek i s příslušnou roadmapou?
Zeptejte se Sakashiho z okolí Fukušimy. Ten Vás požene holí.
No většina v "zelené Evropě, jinak bych většinu netvrdil. Navíc, JAPONCŮM (JAK BYCH TO NAZVAL) no v dnešním TURBULENTNÍM SVĚTĚ SE MOHOU SEPAROVANÉ TRANSURANY HODIT.
Jen to řekněte, nebuďte slušnej, i jeden Německý profesor nedávno navrhoval pořízení die Kernwaffe.
Se vším na světě jsou problémy. OZE mají své nesporné výhody, ale také spoustu nevýhod. Proto není dobré všechno vsadit na jednu kartu zvláště u tak citlivé a strategické komodity jakou je elektřina.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se