Několik států v asijsko-pacifickém regionu plánuje různé vodíkové projekty a zároveň pracují na národních strategiích rozvoje využívání tohoto plynu s cílem zvýšit jeho podíl v energetickém mixu. Mezi největší průkopníky v oblasti vodíku v Asii patří Japonsko a Čína. Oba státy se tímto způsobem kromě snížení emisí snaží zvýšit svou soběstačnost. Informoval o tom server <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">S</a>&amp;<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">P Global Platts</a>.
<h2>Japonsko má velké vodíkové ambice</h2>
Jedním z největších průkopníků vodíkového hospodářství je <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-sklenikovych-plynu-v-japonsku-klesly-na-rekordni-minimum">Japonsko</a>, které cílí stát se první „vodíkovou společností“. Svou první vodíkovou strategii tato země představila již na konci roku 2017. Cílem této strategie je dekarbonizovat sektory jako jsou doprava, výroba elektřiny, průmysl a domácnosti a zároveň posílit energetickou bezpečnost především díky zvýšení soběstačnosti.
Mezi poslední vodíkové projekty, které byly v Japonsku realizovány, patří například první <a href="https://global.kawasaki.com/en/corp/newsroom/news/detail/?f=20191211_3487">tanker</a> na světě na kapalný vodík od společnosti Kawasaki, nebo největší <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/japonsko-otevrelo-ve-fukusime-nejvetsi-tovarnu-cisty-vodik-svete">továrna na vodík</a> na světě postavená v prefektuře Fukušima. V sektoru dopravy chce Japonsko do roku 2030 dosáhnout 800 tisíc osobních automobilů a 1200 autobusů poháněných vodíkovými palivovými články. Tato vozidla by doplňovala palivo na 900 stanicích. Dle dat <a href="https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/national-and-sub-national-fuel-cell-electric-vehicle-targets-for-selected-countries-2018-2030">IEA</a> bylo v Japonsku v roce 2018 zhruba 2900 automobilů poháněných vodíkem.
<h2>Čína aplikuje politiky, s nimiž má zkušenosti z elektromobility</h2>
Také Čína vkládá do vodíku velké naděje. Důvody jsou podobné jako v Japonsku – snahy snížit závislost na dovozu fosilních paliv a dekarbonizovat energetický mix. Momentálně se země soustřeďuje na rozvoj vodíkových automobilů v několika městech v rámci pilotních projektů. Tato politika pomohla nastartovat i oblast elektromobility. Ve výrobě se Čína zaměřuje na produkci vodíku ze zplyňovaného uhlí, jehož je v zemi dostatek, což znamená, že je rovněž nutný i rozvoj spolehlivé a odolné technologie na zachycování uhlíku.
<h2>Vodíkové strategie už má více států</h2>
Další vodíkové strategie v asijsko-pacifickém regionu představily například <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/jizni-korea-kvuli-znecisteni-ovzdusi-docasne-uzavre-az-15-uhelnych-elektraren-jare-se-ma-pocet-jeste-zvysit">Jižní Korea</a> a Austrálie. Vodík se má v Jižní Koreji stát významným palivem v dopravě a zdrojem energie k výrobě elektřiny. Do roku 2022 země plánuje vyrobit 81 tisíc vodíkových aut, v roce 2040 to má být 6,2 milionů.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/australie-zaznamenala-1-ctvrtleti-rekordne-nizke-emise-co2-pri-vyrobe-elektriny">Austrálie</a> pro vodíkové projekty, jež jsou v souladu se státní vodíkovou strategií, vytvořila speciální fond v objemu 300 milionů australských dolarů (přibližně 4,9 miliardy korun). Cílem australské strategie je stát se jedním z hlavních globálních hráčů v oblasti vodíku do roku 2030. Klíčovým elementem je vytvoření několika center velké poptávky, jako jsou například přístavy a města. Vytváření těchto center spotřeby pak bude rozšiřovat využití vodíku v dopravě, průmyslu a vtláčení do plynárenských sítí.

Čistá mobilita

Na rozšíření vodíku usilovně pracuje několik asijských zemí

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Regulator-approves-safety-of-Japanese-reprocessing">Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, která potvrzuje splnění nových bezpečnostních norem v budovaném závodě pro zpracování vyhořelého paliva</a>. Nový závod Rokkasho, jehož výstavba započala v roce 1993, se schválením bezpečnostních norem blíží k uvedení do provozu.
Po fukušimské havárii v roce 2011 vstoupily v platnost v prosinci 2013 nové bezpečnostní normy pro zařízení na výrobu jaderného paliva. Požadavky se liší od závodu k závodu, ale obecně zahrnují opatření proti přírodním hrozbám, jako jsou zemětřesení a tsunami. Pro některé závody platí i opatření proti tornádům, sopkám nebo lesní požárům. Závody pro zpracování vyhořelého paliva musí zavést i opatření proti teroristickým útokům, výbuchům vodíku, požárům způsobeným únikem rozpouštědel a odpařováním tekutého odpadu.
Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, v níž uvádí, že závod na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho tyto nové bezpečnostní normy splňuje a stanovil jednoměsíční lhůtu k získání zpětné vazby od ministra průmyslu Hiroshi Kajiyamy a dalších zúčastněných stran.
<blockquote>„Věříme, že konstrukce závodu zajišťuje vysoké bezpečnostní rezervy proti možným nehodám. Seismické zlomy poblíž závodu byly dostatečně prozkoumány a screening byl proveden adekvátně,“ uvedl předseda představenstva japonského úřádu pro jadernou regulaci Toyoshi Fuketa.</blockquote>
V závodě Rokkasho jsou instalovány další zařízení a systémy pro zachycení radioaktivity v případě vážné havárie. Vyhodnocuje se rovněž dopad na regulační systémy a vybavení v případě úniku vysokotlaké a vysokoteplotní páry, a vývoj a instalace příslušných protiopatření. V závodě se také staví nový pohotovostní dispečink.
Mimo to budou zavedena další opatření související s bezpečností, jako je vnitřní protipovodňová ochrana, posílení seismické odolnosti potrubí, zlepšení odolnosti chladící věže proti tornádům a ochrana proti požárům v závodu.
Výstavba závodu na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho byla zahájena v roce 1993. Spuštění se očekávalo v roce 1997, nicméně průběh výstavby, a tedy i datum uvedení do provozu ovlivnilo několik problémů.
Ke zpoždění přispěly problémy s vitrifikační jednotkou, kde se sušené a práškové vysoce radioaktivní odpady mísí s roztaveným sklem pro trvalé skladování. Stejná vitrifikační jednotka se používá v závodu v La Hague ve Francii.
Po uvedení do provozu by měla být maximální kapacita nového závodu 800 tun ročně. Cílem je dokončit nezbytná bezpečnostní opatření do konce března 2022.
<div class="text-wrap tlid-copy-target">Zdroj úvodní fotografie: JNFL</div>

Jaderné elektrárny

Japonsko je o krok blíže k vlastnímu zpracovávání vyhořelého paliva

Emise skleníkových plynů v Japonsku ve fiskálním roce do konce března 2019 klesly o 3,9 procenta na rekordní minimum. Přispělo k tomu širší využití obnovitelných zdrojů energie, pozvolný návrat jaderné energie a nižší poptávka po elektřině díky teplejší zimě. Emise v zemi klesly již pátým rokem za sebou a jejich vývoj je v kontrastu s růstem globálních emisí, které loni stouply na rekord, uvedla agentura Reuters.
Podle údajů japonského ministerstva životního prostředí emise ve fiskálním roce 2018/2019 klesly na 1,24 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2) z 1,291 miliardy tun v předchozím roce. Byly tak nejnižší od roku 1990/1991, kdy Japonsko začalo tento údaj sledovat.
Japonsko je pátým největším producentem emisí CO2 na světě. Země si stanovila za cíl snížit do roku 2030 emise ve srovnání s rokem 2013 o 26 procent na 1,042 miliardy tun. Nejnovější údaj představuje snížení proti roku 2013/2014 o 12 procent.
Emise v zemi stouply po jaderném neštěstí ve Fukušimě v roce 2011, kvůli kterému byly odstavené z provozu všechny jaderné elektrárny v zemi a zvýšila se závislost Japonska na fosilních palivech. Od fiskálního roku 2013/2014, kdy se dostaly na 1,41 miliardy tun, však klesají.
Ve finančním roce 2018 se obnovitelné zdroje energie podílely na výrobě elektrické energie v zemi 17 procenty, což představovalo meziroční nárůst o jeden procentní bod. Jaderná energie zdvojnásobila svůj podíl na šest procent. Tepelná energie měla na celkové výrobě elektřiny podíl 77 procent, což bylo o čtyři procentní body méně než v předchozím roce.

Emise CO2

Emise skleníkových plynů v Japonsku klesly na rekordní minimum

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-supports-discharge-of-Fukushima-Daiichi-water">Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provedla revizi nakládání s upravenou vodou skladovanou v poškozené japonské jaderné elektrárně Fukušima</a>. Uvádí, že jsou k dispozici dva způsoby, jak s upravenou vodou naložit – její vypuštění do moře nebo uvolnění ve formě páry. Oba jsou technicky proveditelné.
V areálu JE Fukušima Daiči byla kontaminovaná voda upravena Systémem pokročilého zpracování tekutin (ALPS), který odstranil z vody většinu radioaktivity, kromě tricia. Zpracovaná voda je nyní skladována v areálu elektrárny. K 12. březnu bylo v 979 nádržích uloženo přibližně 1,19 miliónů kubických metrů upravené vody. Celková skladovací kapacita nádrží bude do konce roku přibližně 1,37 miliónů kubických metrů a očekává se její naplnění do léta 2022.
<figure id="attachment_82782" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-82782" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Contaminated-water-storage-tanks-at-Fukushima-Daiichi-Tepco-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Zásobní nádrže pro uskladnění zpracované vody na JE Fukušima; Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
Japonská vláda požádala MAAE o revizi způsobu naložení s uloženou vodou, včetně zprávy podvýboru pro nakládání s upravenou vodou vydané 10. února.
<h2>Odpaření do atmosféry nebo vypuštění do moře</h2>
Přezkum MAAE publikovaný minulý čtvrtek  uvádí, že obě možnosti řízeného nakládání s uskladněnou vodou navržené poradním podvýborem, odpaření vody a její vypuštění do moře, jsou technicky proveditelné.
Tyto metody, jak MAAE ve své revizi uvádí, jsou běžně používány elektrárnami provozovanými po celém světě při uplatnění zvláštních regulačních povolení založených na posouzení bezpečnosti a dopadu na životní prostředí. Experti MAAE tvrdí, že doporučení podvýboru navržené japonské vládě se opírá o „komplexní a vědecky podloženou analýzu, zaměřenou na nezbytné technické, netechnické a bezpečnostní aspekty“.
<h2>Nezbytný krok pro vyřazení JE Fukušima</h2>
Tým MAAE sdělil, že management upravené vody zahrnující její likvidaci, je „kritický pro udržitelnost činností při vyřazování JE Fukušima Daiči z provozu“. Odborníci zopakovali doporučení revizní mise MAAE v roce 2018 pro vyřazení elektrárny z provozu a také popsali možnosti naložení s uskladněnou vodou.
<blockquote>„Jakmile japonská vláda zvolí preferovanou možnost vypuštění skladované vody, je MAAE připravena s Japonskem spolupracovat formou poskytnutí pomoci s radiační bezpečností před, v průběhu a po manipulaci s kontaminovanou vodou,“ uvedla MAAE.</blockquote>
<figure id="attachment_16744" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-16744" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-1024x768.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/110620_16-800x600.jpg 800w" alt="" width="525" height="394" /><figcaption class="wp-caption-text">Improvizované napájení panelů po ztrátě všech zdrojů energie při havárii JE Fukušima; Zdroj: TEPCO</figcaption></figure>
<blockquote>„Bezpečnost a efektivní práce s upravenou uskladněnou vodou je jedinečným a komplexním případem,“ řekl vedoucí týmu Christophe Xerri, ředitel divize MAAE pro jaderný palivový cyklus a technologie odpadů. „Řešení jsou dostupná. Budou vyžadovat neustálou pozornost, bezpečnostní revize, dohled regulátora, podpořený komplexním monitorovacím programem na základě komunikačního plánu a řádné zapojení všech zúčastněných stran.“</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: MAAE

MAAE podporuje vypuštění upravené vody z jaderné elektrárny Fukušima

Podle nové zprávy několika environmentálních skupin se <a href="https://www.powerengineeringint.com/coal-fired/global-coal-capacity-is-booming-thanks-to-china-and-japan/?fbclid=IwAR3QXaMJwrTVkhcV9AQNQsTJ7cUCwhFL-_YOl0sm8mbac4gn4yL7SEMVJKI">Japonsko a Čína stávají hnací silou spalování uhlí na celém světě</a>, zatímco Spojené státy americké a Evropa pokračují v odklonu od tohoto energetického zdroje. V roce 2019 byl zaznamenán světový přírůstek instalovaného výkonu uhelných elektráren ve výši 34,1 GWe.
Během roku 2019 došlo k celosvětovému přírůstku instalovaného výkonu uhelných elektráren o 34,1 GWe. Jedná se o největší přírůstek od roku 2015, jak uvádí zpráva <a href="https://endcoal.org/wp-content/uploads/2020/03/BoomAndBust_2020_English.pdf">Boom and Bust 2020: Tracking the Global Coal Plant Pipeline</a>. Zpráva je společným úsilím Sierra Club, Global Energy Monitor, Greenpeace a Centre for Energy and Clean Air.
Zatímco autoři studie lamentují nad nárůstem instalovaného výkonu v Asii, dodávají, že pokles ve Spojených státech amerických a dalších rozvinutých zemích se v posledním desetiletí zrychlil.
<blockquote>„Celosvětově bylo v roce 2019 uvedeno do provozu 68,3 GWe v uhelných elektrárnách a 34,2 GWe bylo trvale odstaveno. To vedlo k čistému přírůstku celosvětového instalovaného výkonu o 34,1 GWe. Téměř dvě třetiny z 68,3 GWe nově instalovaného výkonu byly uvedeny do provozu v Číně. Mimo Čínu se globální instalovaný výkon již druhý rok v řadě zmenšil,“ uvádí zpráva.</blockquote>
Americké energetické společnosti v roce 2019 trvale odstavily uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 16,5 GWe. To je historicky druhé nejvyšší číslo. Překvapivým faktem zůstává, že průměrný roční úbytek instalovaného výkonu uhelných elektráren je větší za období vlády uhlí nakloněnému prezidenta Trumpa než za ekologicky smýšlejícího prezidenta Obamy. Během vlády prezidenta Obamy byl průměrný roční úbytek 6,2 GWe oproti 13,7 GWe během vlády prezidenta Trumpa.
<h2>Asijský uhelný boom</h2>
Uhlí v Asii prosperuje. Téměř dvě třetiny z 68,3 GWe nového instalovaného výkonu byly uvedeny do provozu v Číně. Japonsko má na svých ostrovech ve výstavbě téměř 12 GWe v instalovaném uhelném výkonu.
Japonské veřejné finance podle zprávy financují 24,7 GWe instalovaného výkonu za hranicemi Japonska. Většina mezinárodních finančních skupin veřejně oznámila odstoupení od investic do uhelného sektoru, i přesto mnoho bank po celém světě stále tento sektor i nadále financuje.

Uhlí

Uhelné elektrárny zažívají v Asii boom. Hlavními tahouny jsou Čína a Japonsko

V prefektuře Fukušima se v sobotu otevřela údajně největší továrna na výrobu čistého vodíku na světě. Výrobní linka bude mít výkon 10 MW, což stačí na výrobu 100 kg (1 200 metrů krychlových) vodíku za hodinu. Vodík bude primárně určen pro auta a autobusy na vodíkový pohon.
Továrna na čistý vodík nazvaná The Fukushima Hydrogen Energy Research Field (FH2R) využívá vlastní solární farmu o instalovaném výkonu 20 MW a elektřinu z obnovitelných zdrojů v síti na provoz technologie elektrolýzy o výkonu 10 MW. O uvedení továrny nalézající se ve městě Namie do provozu informoval zpravodajský portál <a href="https://www.rechargenews.com/transition/japan-opens-worlds-largest-green-hydrogen-plant-near-fukushima-disaster-site/2-1-769361">Recharge</a>.
<h2>Až 100 kg za hodinu</h2>
Systém FH2R bude moci vyrobit až 100 kg (1 200 metrů krychlových) čistého <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nizozemci-uspesne-otestovali-svuj-prvni-vodikovy-vlak">vodíku</a> za hodinu. Továrna ve Fukušimě představuje pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku, kde primárním spotřebitelem budou vodíkem poháněná auta a autobusy v Japonsku, z nichž některé mají být využity během letních olympijských her v Tokiu.
Umístění továrny je symbolické, protože se Japonsko snaží přeměnit region <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/sef-maae-ocenuje-japonske-usili-vycisteni-fukusimy">Fukušimy</a> na centrum čisté energie jako součást procesu obnovy po jaderné katastrofě, která zasáhla místní oblast v minulém desetiletí. U slavnostního otevření byl i <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsky-regulator-odsouhlasil-znovuspusteni-prvniho-jaderneho-bloku-stejneho-typu-jako-ve-fukusime">japonský</a> premiér Shinzo Abe.
<h2>Výroba z obnovitelných zdrojů</h2>
FH2R továrna je posledním a údajně i celosvětově největším projektem rychle rostoucí technologie, která propojuje výrobu vodíku s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celý proces je stále více označován za životně důležitou součást energetického přechodu, kde by mohl značně pomoci v těžko nahraditelných oblastech, jako je doprava či vytápění.
Projekt má na starosti konsorcium, které se skládá ze společností Toshiba, Tohoku Electric Power, japonské organizace New Energy a Industrial Technology Development Organization a Iwatani Corporation.
Autor úvodní forografie: Martin Abegglen

Obnovitelné zdroje

Japonsko otevřelo ve Fukušimě největší továrnu na čistý vodík na světě

Komisařka pro energetiku Evropské unie <a href="https://www.powerengineeringint.com/nuclear/eu-signs-nuclear-fusion-pact-with-japan/?fbclid=IwAR0zO5KKCB1kVHSNN8MYjNo7x2gR-yw_aK2E_Ct4HlgHSLH_qEV_DDbHiCc">Kadri Simsonová podepsala společné prohlášení s Japonskem o spolupráci v oblasti jaderné fúze</a>. Simsonová podepsala smlouvu jménem Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Za japonskou stranu podepsal smlouvu japonský velvyslanec v EU Kazuo Kodama.
Evropská unie je klíčovým hráčem v projektu <a href="https://www.iter.org/">ITER</a>, který je ve výstavbě ve francouzském Cadarache. ITER je mezinárodním projektem, který má za cíl postavit největší jaderný fúzní reaktor na světě.
Japonci se zabývají třemi projekty, které se všechny nacházejí v Japonsku, včetně projektu Sattelite Tokamak nebo <a href="http://www.jt60sa.org/b/index.htm">JT-60SA</a>, který je považován za největší a nejpokročilejší tokamak na světě.
JT-60SA by měl dosahovat plazmatických teplot srovnatelných s teplotami, které se mají vyskytovat v ITER. JT-60SA se ITERu podobá použitím supravodivých magnetů, které omezují a řídí plazma, a chladicím systémem kapalného hélia, který magnety ochlazuje na -269 °C. Hlavním rozdílem mezi JT-60SA a ITERem je jejich velikost. JT-60SA má v průměru 12 metrů a to je přibližně poloviční hodnota oproti ITERu.
JT-60SA, který je svým návrhem nejblíže ITERu, bude základem pro modelování, aby vědcům pomohl připravit začátek jeho činnosti v co největší možné míře. Jakmile bude ITER spuštěn, zaměření výzkumu JT-60SA se pravděpodobně posune směrem k přípravě na následující generaci fúzních reaktorů. Další výzkum se zaměří na demonstraci a optimalizaci ustáleného provozu pokročilých plazmatických konfigurací.
Přechod na dekarbonizovanou společnost šetrnou ke klimatu je jednou z klíčových výzev moderní doby. Hlavní složkou je vytvoření rozmanitého, bezpečného a klimaticky šetrného mixu energií. Cílem výzkumu v oblasti jaderné fúze je dosáhnout tohoto cíle vývojem slibné technologie jaderné fúze jako čistého a bezpečného zdroje energie pro budoucnost,“ <a href="https://ec.europa.eu/info/news/fusion-energy-collaboration-between-eu-and-japan-mastering-power-sun-2020-mar-02_en" target="_blank" rel="noopener">uvedla Evropská komise ve svém prohlášení</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Evropská komise

Technologie

Evropská unie podepsala s Japonskem dohodu o spolupráci v oblasti jaderné fúze

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost odsouhlasil restart druhého bloku jaderné elektrárny Onagawa. Jedná se o jadernou elektrárnu nacházející se nejblíže epicentru zemětřesení v roce 2011, které způsobilo havárii v jaderné elektrárně Fukušima, přesto neutrpěla tak závažné škody. Elektrárny Fukušima i Onagawa byly osazeny jadernými reaktory typu BWR. Žádný z japonských reaktorů typu BWR se zatím znovuspuštění nedočkal.
Japonský úřad pro jadernou bezpečnost <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-regulator-approves-restart-of-Onagawa-2">minulý týden formálně odsouhlasil</a> finální zprávu o splnění revidovaných bezpečnostních standardů 2. bloku elektrárny Onagawa. Tento souhlas je pro blok důležitou podmínkou k obnovení provozu. Již koncem loňského listopadu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsko-povolilo-restart-reaktoru-u-epicentra-zemetreseni-z-roku-2011">schválil úřad předběžnou zprávu</a>, že modernizovaný blok bude v souladu s bezpečnostními normami zavedenými v lednu 2013.
<blockquote>„Dnešní souhlas je založen na posudku, že základní postupy a návrhy bezpečnostních opatření na 2. bloku jaderné elektrárny Onagawa jsou v souladu s novými bezpečnostními standardy. Myslím, že jsme dosáhli významného milníku,“ řekl Hiroya Harada, prezident Tohoku Electric Power Company.</blockquote>
Pro znovuspuštění bude provozovatel elektrárny, společnost Tohoku Electric Power Company, potřebovat souhlas místních úřadů. Společnost proto zahájila různé iniciativy, včetně prohlídek elektrárny a šíření informací, s cílem získat důvěru místních obyvatel.
Tohoku Electric Power Company očekává, že za bezpečnostní opatření utratí 340 miliard jenů (72,4 miliard Kč). Mezi opatření patří posílení seismické odolnosti a výstavba 29 metrů vysoké a 800 metrů dlouhé zdi, která by elektrárnu ochránila před tsunami. Úpravy by měly být dokončeny do března příštího roku.
<h2>Zemětřesení elektrárnu příliš nepoškodilo</h2>
Elektrárna Onagawa byla nejbližší jadernou elektrárnou u epicentra zemětřesení a tsunami z 11. března 2011, přesto utrpěla mnohem menší škody, než se očekávalo.
Zemětřesení vyřadilo celkem čtyři z pěti vedení do elektrárny. Zbývající vedení však dodalo dostatek energie pro bezpečné odstavení a uchlazení tří reaktorů. Společnost se rozhodla vyřadit z provozu 1. blok elektrárny a  žádost o restartování 3.  bloku zvažuje.
<h2>První restartovaný BWR?</h2>
Onagawa 2 se může stát prvním znovuspuštěným japonským reaktorem typu BWR – stejným typem, jaký byl použit <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsko-7-let-fukusime-9-reaktoru-jiz-bezi-dalsi-cekaji-spusteni">v poškozené elektrárně Fukušima Daiči</a>. Další reaktory typu BWR v elektrárně Kashiwazaki-Kariwa a v druhém bloku elektrárny Tokai již také získaly povolení k restartu od úřadu, ale chybí jim souhlas místní samosprávy.
Zdroj úvodní fotografie: IAEA

Japonský regulátor odsouhlasil znovuspuštění prvního jaderného bloku stejného typu jako ve Fukušimě

<a href="https://dieselgasturbine.com/doosan-skoda-power-marks-first-turbine-order-in-japan/?fbclid=IwAR0Rrov1-WuuaMMSwnvQb96arxdJLvLSVTfqUBIfunbm9MG96IdPZRxDhng">Doosan Škoda Power podepsala smlouvu na dodávku dvoutělesové parní turbíny pro novou elektrárnu na biomasu</a>. Nová elektrárna bude stát ve japonském městě Sodegaura. Pro Doosan Škoda Power je to historicky první dodávka parní turbíny do země vycházejícího slunce. Japonský trh byl dlouho považován za prakticky nepřístupný kvůli úplné dominanci místních výrobců. 

Parní turbíny <a href="http://www.doosanskodapower.com/cz/">Doosan Škoda Power</a> jsou až na několik výjimek provozovány v elektrárnách po celém světě. Až do začátku letošního roku bylo jednou takovou výjimkou Japonsko, kde domácí výrobci vždy dodávali technologie pro výrobu elektrické energie.
Společnost Doosan Škoda Power uvedla, že technické parametry jejích parních turbín a silná podpora korejské mateřské společnosti Doosan Heavy Industries &amp; Construction jí umožnily proniknout na japonský trh. Po technickém vyhodnocení si hlavní dodavatel projektu společnost Chiyoda a konečný uživatel Osaka Gas Group vybrali výrobní blok složený ze zařízení dodávaného skupinou Doosan. Dodavatelem dvoutělesové parní turbíny bude plzeňská Doosan Škoda Power.
Doosan Škoda Power dodá dvoutělesovou parní turbíny <a href="http://www.doosanskodapower.com/download/pdf/SteamTurbineGenerators.pdf">DST-S10</a>. Parní turbína má jmenovitý elektrický výkon 75 MWe. Turbína je určena pro novou elektrárna na biomasu postavenou v souladu s vládním programem na výstavbu zelených zdrojů. Turbína se nyní vyrábí v plzeňském závodě a zahájení komerčního provozu je naplánováno na rok 2022.
<blockquote>„Díky vysoké technické kvalitě dodávaného zařízení nám může úspěch v tomto projektu pomoci vstoupit na japonský trh. Kvůli státní podpoře existuje v současné době v Japonsku několik podobných projektů v různých stavech přípravy. Věřím, že navzdory různým administrativním překážkám budeme úspěšní v místní tvrdé konkurenci,“ řekl Jaroslav Hejl, vedoucí prodeje pro asijský trh.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://dieselgasturbine.com/doosan-skoda-power-marks-first-turbine-order-in-japan/?fbclid=IwAR0Rrov1-WuuaMMSwnvQb96arxdJLvLSVTfqUBIfunbm9MG96IdPZRxDhng">Diesel &amp; Gas Turbine</a>

Energetika v zahraničí

Doosan Škoda Power obdržela první objednávku turbíny do Japonska

Skupina expertů, která radí japonské vládě, jak se zbavit vody kontaminované radioaktivním izotopem vodíku ze zničené jaderné elektrárny Fukušima, dnes doporučila její vypuštění do oceánu. Pokud bude tento krok přijat, pak pravděpodobně poplaší sousední země, napsala agentura Reuters.
Členové expertního výboru spadajícího pod ministerstvo průmyslu došli k tomuto závěru poté, co zúžili volbu buď na vypuštění vody do Tichého oceánu, anebo její odpaření &#8211; a rozhodli se pro první možnost. Při předchozích podobných případech vláda obvykle doporučení expertů přijala.
Hromadění kontaminované vody ve Fukušimě je problematickým bodem očisty, která pravděpodobně potrvá ještě celá desetiletí. Jadernou elektrárnu Fukušima zničilo silné zemětřesení s následnou vlnou cunami, které Japonsko postihlo 11. března 2011 a vyžádalo si více než 18.000 mrtvých nebo pohřešovaných a více než 6000 zraněných.
Tokio je v letošním roce hostitelem letních olympijských her a některé disciplíny se budou konat necelých 60 kilometrů od zničené elektrárny. Jihokorejští sportovci už oznámili, že si na OH hodlají vzít vlastní jídlo a detektory radioaktivity.
V roce 2018 přiznala elektrárenská společnost Tokyo Electric Power Company (TEPCO), že její filtrační systémy neodstraňují z vody všechen nebezpečný materiál &#8211; a na místě dochází prostor pro úložné nádrže. Z vody mají být odstraněny všechny radioaktivní částice s výjimkou tritia &#8211; izotopu vodíku, který se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný.
<blockquote>&#8222;V porovnání s odpařením je vypuštění do oceánu možné provést bezpečnějším způsobem,&#8220; uvedl výbor s odvoláním na běžnou praxi v jiných částech světa, kde jaderné elektrárny vypouštějí vodu obsahující tritium do moře.</blockquote>
Doporučení výboru ještě musí potvrdit jeho šéf, emeritní profesor Nagojské univerzity Ičiró Jamamoto. Poté bude v dosud nespecifikovaném termínu předloženo vládě.