<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Approval-granted-for-four-new-Chinese-units">Čínská státní rada schválila výstavbu čtyř reaktorů Hualong One</a>. Dva budou postaveny jako první fáze v nové jaderné elektrárně Sanao v provincii Če-ťiang (Zhejiang) a další dva jako druhá fáze v jaderné elektrárně Changjiang v provincii Chaj-nan (Hainan). Celková investice do nových bloků bude přesahovat 10 miliard dolarů (224 miliard korun).
Čínská státní rada na zářijovém zasedání konstatovala, že aktivní a vytrvalá podpora výstavby v oblasti jaderné energetiky je důležitým opatřením k rozšíření investic, zvýšení energetické podpory a snížení emisí oxidu uhličitého.
Schválení nových bloků následuje po prudkém zpomalení v posledních letech. V roce 2015 bylo schváleno osm nových bloků, ale v letech 2016 až 2018 byla schválena pouze výstavba demonstračního rychlého reaktoru. Začátkem roku 2019 byly schváleny tři projekty.
Po schválení nových projektů budou dva bloky s reaktory Hualong One postaveny jako druhá fáze, 3. a 4. blok, v jaderné elektrárně Changjiang. Investorem nových bloků budou China National Nuclear Corporation (CNNC) a China Huaneng Group. Vyplývá to z podpisu dohody mezi oběma společnostmi z června 2019. Společnosti se dohodly na společných investicích do vývoje, výstavby, provozu a správy nových bloků Hualong One. Společnost Huaneng bude mít v projektu kontrolní podíl 51 % prostřednictvím své dceřinné společnosti Huaneng Nuclear Power Development Compny. Dokončení výstavby 3. bloku je plánováno na rok 2025 a 4. blok má být dokončen v roce 2026.
CNNC a Huaneng rovněž spolupracují na výstavbě první fáze v jaderné elektrárně Changjiang, která zahrnuje dva bloky s reaktory CNP-600. Dále spolupracují na projektu demonstračního vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru HTR-PM v provincii Šan-tung (Shandong) a rychlém reaktoru o instalovaném elektrickém výkonu 600 MWe v provincii Fu-ťien (Fujian). V první fázi výstavby v jaderné elektrárně Changjiangu drží 49% podíl Huaneng, zatímco CNNC drží zbylých 51 %. V červenci loňského roku CNNC oznámila zahájení projektu výstavby malého modulárního reaktoru ACP100 v jaderné elektrárně Changjiang.
Státní rada rovněž schválila výstavbu dvou bloků s reaktorem Hualong One. Nové bloky s čínským reaktorem mají být vybudovány v nové jaderné elektrárně Sanao v provincii Če-ťiang (Zhejiang). Hlavním investorem nové jaderné elektrárny bude China General Nuclear (CGN).
Tento projekt bude prvním čínským projektem v jaderné energetice zahrnujícím soukromý kapitál. Geely Technology Group převezme 2% podíl. CGN drží 46 % akcií projektové společnosti Cangnan Nuclear Power, zbytek vlastní ostatní čínské státní podniky.
Stavební povolení pro nové bloky s reaktory Hualong One musí nyní vydat Národní správa pro jadernou bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.chng.com.cn/eng/">China Huaneng Group</a>

Jaderné elektrárny

V Číně byla schválena výstavba čtyř nových bloků s reaktorem Hualong One

Německý výrobce oceli <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/082820-germanys-thyssenkrupp-to-build-dri-plant-run-on-hydrogen-for-green-steel-production">Thyssenkrupp postaví ve svých závodech v Duisburgu novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli</a>. Nová ocelárna bude vyrábět ocel pomocí metody přímé redukce železa s integrovanou tavící jednotkou poháněnou vodíkem a elektrickou energií z obnovitelných zdrojů. Nová ocelárna má být dokončena do roku 2025.
Německá společnost Thyssenkrupp si stanovila cíl snížit do roku 2030 své emise oxidu uhličitého o 30 %. Pro splnění tohoto cíle plánuje společnost postavit a začít provozovat novou ocelárnu na výrobu bezemisní oceli. Plán je postavit ocelárnu do roku 2025 a vyrobit přibližně 400 000 tun bezemisní oceli. Do roku 2030 má výroba vzrůst až na přibližně 3 miliony tun.
Hlavní úlohu pro výrobu bezemisní oceli má hrát vodík, který má nahradit zemní plyn ve výrobě <a href="https://cs.qwe.wiki/wiki/Direct_reduced_iron">přímo redukovaného železa</a>. Elektrická energie potřebná pro výrobu oceli má pocházet zejména z obnovitelných zdrojů. Očekává se, že nová ocelárna bude mít roční výrobní kapacitu kolem 1,2 milionů tun.
V případě, že do uvedení do provozu v roce 2025 nebude k dispozici dostatek vodíku, bude možnost novou ocelárnu provozovat dočasně na zemní plyn.
Thyssenkrupp je největším německým výrobcem oceli. Samotný závod na výrobu oceli ve městě Duisburg v současné době představuje 2 % německých emisí oxidu uhličitého.
<blockquote>„Chceme našim zákazníkům dodávat bezemisní ocel prostřednictvím tohoto ekologického výrobního cyklu – v obvyklých třídách a v celém portfoliu produktů. Společnost Thyssenkrupp Steel se může stát středem ekologického průmyslového přechodu v oblasti Porýní a Porúří, protože jsme výchozím bodem mnoha hodnotových řetězců,“ uvedl Bernhard Osburg, ředitel Thyssenkrupp Steel Europe.</blockquote>
Thyssenkrupp není jediným výrobcem oceli, který chce nahradit zemní plyn vodíkem při výrobě oceli. Německá společnost Salzgitter plánuje ve svém závodě ve Wilhelmshavenu v Dolním Sasku postavit ocelárnu využívající vodík.
Plánovaná výroba má dosahovat kapacity 2 milionů tun ročně a studie proveditelnosti projektu má být hotova do konce března 2021. Ve Švédsku plánuje společnost <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bezemisni-ocel-ve-svedsku-uvadeji-revolucni-metodu-v-zivot/">Saab využívat vodík pomocí nové technologie HYBRIT pro výrobu oceli</a>. Nová technologie HYBRIT má být uvedena do provozu v roce 2035.
Německá vláda počátkem června přijala vodíkovou strategii, kterou ocelářský průmysl uvítal jako hnací sílu posunu směrem k využívání vodíku k výrobě oceli.

Emise CO2

Thyssenkrupp bude vyrábět bezemisní ocel pomocí vodíku

Podle výzkumné firmy Wood Mackenzie se očekává, že <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/strategic-development/japan-will-overshoot-2030-renewables-target-says-wood-mackenzie/?fbclid=IwAR3v3C3ZsjucQTegLvKHgGdzVELvrlGdfY5W3slB2mC8wwiQ-42yU9hBAbg">Japonsko do roku 2030 překročí své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů</a>. Obnovitelné zdroje by měly v energetickém mixu Japonska tvořit 27 %. Plán pro rok 2030 ovšem počítal s 22 až 24 %. Překročení cíle bude dáno mohutnými investicemi, které mají překročit 100 miliard dolarů (2,2 bilonů korun).
Japonsko usilovalo dle svého <a href="https://www.enecho.meti.go.jp/en/category/others/basic_plan/5th/pdf/strategic_energy_plan.pdf">5. strategického energetického plánu</a> o to, aby v roce 2030 tvořily obnovitelné zdroje 22 až 24 % výroby elektrické energie. V loňském roce obnovitelné zdroje tvořily 19 %, z toho na větrné a solární elektrárny připadalo 8 %.
<blockquote>„Odhadujeme přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionů korun) investic do solární a větrné energetiky mezi lety 2020 a 2030. To je významný nárůst v sektoru obnovitelných zdrojů. Ještě před nedávnými oznámeními mělo Japonsko jasnou cestu ke splnění svého cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030. Nižší očekávaná poptávka spolu s klesajícími náklady na obnovitelné zdroje urychlí odklon Japonska od fosilních paliv,“ uvedl Alex Whitworth, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>
V příštím desetiletí se očekává, že náklady na výrobu elektřiny z větrných a solárních zdrojů klesnou v Japonsku o více než 30 %, což dále zvýší jejich konkurenceschopnost vůči fosilním palivům. To povede k velkým investičním příležitostem v oblasti obnovitelných zdrojů, i když se úroveň dotací sníží.
Vysoké ceny elektrické energie a vládní dotace pomohly Japonsku stát se jedním z lídrů v oblasti využívání solární energie. V současné době je nainstalováno více než 45 GW v solárních elektrárnách. Do roku 2030 se očekává nárůst instalovaného elektrického výkonu na 8 GW v offshore větrných elektrárnách.
<blockquote>„Uhelné zdroje, které v současné době dodávají asi třetinu elektrické energie, budou i po roce 2030 nejlevnější variantou pro dodávky elektrické energie. Další desetiletí bude obdobím kompromisů mezi růstem obnovitelných zdrojů pro dosažení cílů ochrany životního prostředí a udržení cen za elektrickou energii pro koncového zákazníka. Naštěstí se náklady na dodávku elektrické energie v Japonsku letos snížily o více než 15 % v důsledku pandemie COVID-19 a poklesu ceny ropy. To je pro Japonsko přínosem a mělo by to pomoci zemi více než zdvojnásobit podíl větrné a solární energie v elektroenergetickém mixu na 18 % do roku 2030, aniž by se vyvíjel tlak na účty za spotřebu elektrické energie,“ uvedl Alex Whitworth. 
</blockquote>
<h2>Vodík na vzestupu</h2>
Obavy o energetickou bezpečnost a závazek k nižším emisím oxidu uhličitého přiměly Japonsko, aby se stalo jednou z prvních zemí na světě, které ohlásily svou vodíkovou strategii.
V současné době je Japonsko šestým největším trhem s vodíkem na světě. Očekává se, že poptávka letos dosáhne 4,02 milionů tun, přičemž téměř 90 % poptávky pochází z rafinérií. Z důvodu kvality ovzduší používají rafinerie vodík k odstranění síry a dalších nečistot z benzínu a nafty. Vodík v současné době pochází z fosilních paliv a jeho výroba tak není bezemisní.
Sektor mobility však tvoří hlavní část cílů v oblasti vodíku. Japonsko plánuje do roku 2025 provozovat 200 000 vozidel s <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni">vodíkovými palivovými články</a>. Do roku 2030 se má počet vozidel zvýšit na 800 000. V současné době je v Japonsku v provozu 4000 vozidel.
Průmysl a mobilita budou nejrychleji rostoucími trhy s vodíkem v Japonsku. Zásadní je vývoj konkurenčních možností dodávek a vybudování spolehlivé infrastruktury pro transit vodíku.
<h2>Austrálie jako zdroj zeleného vodíku</h2>
Austrálie je připravena těžit z japonských vodíkových ambicí. To je dáno zejména obrovským potenciálem Austrálie v oblasti obnovitelných zdrojů, klesajícími náklady, zdokonalením <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/">technologie elektrolýzy</a> a postupů v <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachytávání a ukládání oxidu uhličitého</a>. Je pravděpodobné, že se stane klíčovým partnerem s rozvinutými obchodními vztahy a logistickými cestami, které se postupně vyvíjí.
<blockquote>„Vozidla na vodíkové palivové články jsou o 30 % dražší než elektromobily. Bez rychlého poklesu nákladů a pokračující vládní podpory při zavádění odpovídající infrastruktury se zdá, že dosažení cíle pro Japonsko bude náročné. Náklady jsou největší výzvou. Zelený vodík v současné době stojí až čtyřikrát více než fosilní palivo. Zaměření na zavádění vodíku má ale smysl, protože Japonsko má jen velmi málo dalších možností snížit emise oxidu uhličitého. Japonsko si klade za cíl snížit do roku 2030 cenu zeleného vodíku na 3 dolary/kg. To by vyžadovalo, aby poklesly i ceny za vyrobenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Cílová hodnota je pod 50 dolary/MWh. To je snížení o dalších 37 % oproti současné prognóze pro větrné a solární elektrárny. V důsledku toho očekáváme, že Japonsko využije všech možností nákupu vodíku, včetně dovozu,“ uvedl Prakash Sharma, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

WoodMac: Japonsko překročí cíle pro obnovitelné zdroje stanovené do roku 2030

Čínský experimentální rychlý reaktor (CEFR-China Experimental Fast Reactor) dokončil manuální nouzový vypínací test z plného výkonu. China National Nuclear Corporation (CNNC) tuto informaci oznámila minulý týden. Společnost uvedla, že to současně znamená ukončení testů pro uvedení reaktoru do provozu. Ověřili se konstrukční požadavky na reaktor za stabilních podmínek a očekávaných přechodových provozních podmínek.
CNNC podle serveru WNN uvedla, že <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Chinese-fast-reactor-completes-trial-operating-cyc" target="_blank" rel="noopener">dokončení testu znamená úspěšné dokončení prvního provozního cyklu CEFR</a>. To položilo solidní základ pro závěrečnou fázi uvedení nového rychlého reaktoru do plného provozu.
Rychlý sodíkem chlazený reaktor bazénového typu CEFR byl postaven s ruskou pomocí v Čínském institutu pro atomovou energii (CIEA-China Institute of Atomic Energy). Institut sídlí nedaleko Pekingu a provádí základní výzkum v oblasti jaderné vědy a technologie. Blok s reaktorem CEFR má instalovaný tepelný výkon 65 MWt a instalovaný elektrický výkon 20 MWe. CEFR byl postaven ruským OKBM Afrikantov ve spolupráci s OKB Gidropress, NIKIET a Kurčatovovým institutem.
Základy pro CEFR byly položeny v květnu 2000. První řízené řetězové reakce dosáhl v červenci 2010 a o rok později byl připojen k síti při 40% výkonu. Od té doby byly prováděny různé zkoušky uvádění reaktoru do provozu, turbín a systému čerpání sodíku při zvyšování výkonu. V tomto období byly také provedeny zkoušky ozařování materiálů a paliv. V roce 2014 dosáhl CEFR dalšího milníku, a to splnění zátěžové zkoušky při plném výkonu po dobu 72 hodin.
<figure id="attachment_32326" class="wp-caption alignleft" style="width: 804px;"><img class="size-full wp-image-32326" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cefr__okbm_nnov.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cefr__okbm_nnov.jpg 804w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cefr__okbm_nnov-512x338.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cefr__okbm_nnov-768x507.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cefr__okbm_nnov-725x479.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/cefr__okbm_nnov-800x528.jpg 800w" alt="množivý reaktor cefr čína (zdroj: www.atominfo.cz)" width="804" height="531" /><figcaption class="wp-caption-text">Čínský množivý reaktor CEFR; Zdroj</figcaption></figure>
Po dřívějším dokončení testů při nízkém výkonu a testů při jmenovitém výkonu zahájil CEFR v červnu 2011 zkoušky při zvýšeném výkonu. Během 40 dní provozu bylo dokončeno několik zkoušek, včetně dynamického testu řídícího systému parní turbíny a zkoušky skokového odlehčení turbíny o 75 %.
V reaktoru bude nyní probíhat výměna paliva a bude prováděna plánovaná údržba, po které budou znovu zahájeny plánované experimentální výzkumné práce.
Na základě CEFR vyvinula CIEA konstrukci reaktoru CFR-600. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cine-zacala-vystavba-pilotniho-rychleho-reaktoru/">Výstavba tohoto reaktoru byla zahájena v roce 2017 v okrese Xiapu v provincii Fujian</a>. Po zprovoznění má mít blok s reaktorem CFR-600 instalovaný tepelný výkon 1500 MWt a instalovaný elektrický výkon 600 MWe. Reaktor bude využívat palivovou směs oxidu uraničitého a oxidu plutoničitého (MOX).
V přípravné fázi je také návrh reaktoru CFR-1000, který má mít instalovaný elektrický výkon mezi 1000 až 1200 MWe. Pokud by došlo ke schválení konstrukce, mohla by výstavba tohoto typu reaktoru začít již v roce 2028.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC

Čínský rychlý reaktor CEFR dokončil zkušební provozní cyklus

Společnost <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/UAEs-first-power-reactor-achieves-criticality?fbclid=IwAR2c_yJfzrrHQAU5KtUSzOkvWySBrNVnMY7xJh6a0mf-hQ6v8JBdiMhGxP4">Nawah Energy Company spustila 1. blok jaderné elektrárny Barakah</a>. Ta se nachází v oblasti Al Dhafra v emirátu Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Společnost Nawah je spoluvlastněna společnostmi Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) a jihokorejskou Korea Electric Power Corporation (KEPCO). Jaderný reaktor APR1400 dosáhl poprvé řízené řetěžové reakce a očekává se, že do komerčního provozu vstoupí na konci tohoto roku.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/barakah-prvni-jaderna-elektrarna-v-arabskem-svete-ziskala-provozni-licenci">Nawah Energy obdržela provozní licence od Federal Authority for Nuclear Regulation (FANR) v únoru</a>. Po dokončení zavážky palivových souborů v březnu nastala pro 1. blok testovací fáze. Důležitým milníkem v testovací fázi byla první řízená řetězová reakce, které bylo dosaženo 31. července v ranních hodinách.
<blockquote>„Pro Spojené arabské emiráty je to skutečně historický okamžik. Je to vyvrcholení desetileté vize, strategického plánování a robustního řízení programu. Navzdory nedávným globálním výzvám náš tým prokázal vynikající odolnost a odhodlání k bezpečnému dokončení 1. bloku. Nyní jsme o krok blíže k dosažení našeho cíle dodávat až čtvrtinu elektrické energie našeho státu a pohánět jeho budoucnost bezpečnou, spolehlivou a bezemisní elektrickou energií,“ uvedl Mohamed Al Hammadi, generální ředitel ENEC.</blockquote>
Spojené arabské emiráty jsou první zemí arabského světa a 33. národem, který se podílí na jaderném programu zaměřeném na energetiku. ENEC uvedl, že jaderná elektrárna Barakah významně přispívá k úsilí národa směřovat k dekarbonizaci výroby elektrické energie. Po uvedení všech bloků do provozu bude mít jaderná elektrárna Barakah instalovaný elektrický výkon 5600 MWe. Výroba elektrické energie z jádra tak zamezí uvolnění více než 21 milionů tun emisí oxidu uhličitého.
ENEC nedávno oznámila, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/sae-vystavba-jaderne-elektrarny-barakah-2-byla-dokoncena" target="_blank" rel="noopener">že dokončila výstavbu 2. bloku</a>. Výstavba 3. a 4. bloku je v konečné fázi, přičemž celkové dokončení výstavby těchto čtyř bloků nyní činí 94 %.
Na základě dohody v celkové hodnotě 20 miliard dolarů (446 miliard korun), která byla ohlášena v prosinci 2009, staví čtyři bloky s jadernými reaktory jihokorejského designu APR1400 konsorcium vedené společností KEPCO.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.enec.gov.ae/">ENEC</a>

První jaderný reaktor v arabském světě dosáhl poprvé řízené řetězové reakce

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russia-establishes-RBMK-decommissioning-technology?fbclid=IwAR2G23pyW74rHj1FejlOoEuoRoISDf6IS34STiprzwiFT1pUDwmfH2-X7kI">Rosenergoatom, dceřiná společnost ruské státní jaderné společnosti Rosatom, zřizuje nové experimentální a demonstrační centrum pro vyřazování reaktorů RBMK z provozu</a>. Nové centrum bude sídlit v jaderné elektrárně Leningrad s pobočkou v jaderné elektrárně Bělojarsk. V Rusku je v současné době v provozu 10 reaktorů RBMK.
Sovětský reaktor RBMK (reaktor bolšoj moščnosti kanalnyj – kanálový reaktor velkého výkonu) je vodou chlazený reaktor s jednotlivými palivovými kanály používající jako moderátor grafit. Tyto reaktory jsou také známy jako LWGR (light water graphite-moderated reactor – lehkou vodou chlazený reaktor s grafitovým moderátorem). Byl navržen v letech 1964 až 1966 a je velmi odlišný od většiny ostatních konstrukcí jaderných reaktorů, protože byl odvozen od návrhu reaktoru pro výrobu plutonia. V Rusku je v současné době v provozu 10 reaktorů.
<blockquote>„Nedávno jsme se zavázali stavět nové bloky, některé z nich v Leningradu. Nahradí bloky, jejichž reaktory mají být v příštím desetiletí odstaveny. Celkem bude do roku 2030 v Rusku odstaveno 18 bloků, většina z nich má reaktor RBMK. Nově založené centrum bude pracovat na bezpečném odstavování bloků s reaktory RBMK,“ řekl Andrej Petrov, generální ředitel Rosenergoatom.</blockquote>
Toto bude druhé demonstrační centrum zřízené Rosenergoatomem. První bylo založeno v roce 2013 a začalo fungovat v jaderné elektrárně Novovoronež.
Jako lokalita centra byla vybrána jaderná elektrárna Leningrad, ve které byly uvedeny do provozu první reaktory tohoto typu. První blok byl uveden do provozu v roce 1973 a byl odstaven v prosinci 2018. Další tři reaktory RBMK se budou v této lokalitě odstavovat během následujících pěti let. Centrum bude koordinovat odstavování reaktorů RBMK v dalších ruských jaderných elektrárnách – Kursk, Smolensk, Bělojarsk a Bilibin.
Aby se usnadnilo fungování experimentálního a demonstračního centra, byl schválen plán spolupráce mezi centrem a jadernými elektrárnami spolu s harmonogramem akcí. Brzy bude zahájen nábor personálu, po kterém bude následovat školení pro provádění prací na vyřazování reaktorů z provozu.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.rosenergoatom.ru/en/">Rosenergoatom</a>

Rusko zřizuje technologické centrum pro vyřazování reaktorů RBMK

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Romania-restarts-approach-to-new-Cernavoda-units?fbclid=IwAR0j_GvL2vzrxIbw5ONW2nFst_UQvvkR0lE2ulfVBHA4zkudLbwJyZM2tfI">Rumunsko plánuje zřídit strategický koordinační výbor pro projekt výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavoda</a>. Toto oznámení následovalo po dalším zveřejnění, v němž bylo uvedeno, že rozhodnutí předsedy vlády z roku 2018 o zřízení pracovní skupiny pro jednání o návrhu mezivládní dohody mezi Rumunskem a Čínou bylo zrušeno. Plán Rumunska je rozšířit jadernou elektrárnu Cernavoda o další dva bloky s reaktory CANDU 6.
Rumunsko v lednu oznámilo, že ruší svůj plán výstavby nových jednotek společně s China General Nuclear (CGN). Rumunská národní jaderná společnost Nuclearelectrica podepsala předběžnou dohodu s CGN v květnu 2019. Dohoda byla na výstavbu dvou bloků s reaktory <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren/">CANDU 6</a> o instalovaném elektrickém výkonu 700 MWe v jaderné elektrárně Cernavoda.
Rumunské atomové fórum (Romatom) uvítalo rozhodnutí zřídit Výbor pro strategickou koordinaci. Prohlásilo, že to představuje prvek pokroku při zvyšování jaderné kapacity země, zejména v souvislosti s evropskými politikami dekarbonizace a environmentálními cíli Rumunska do roku 2050. Projekt rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda bude hrát významnou roli při zvyšování úrovně industrializace země.
<blockquote>„Rozvoj dalších kapacit pro výrobu elektrické energie z jádra v Rumunsku je zajištěn. Je uveden jak v rumunské energetické strategii pro roky 2019 až 2030 s ohledem na rok 2050, tak v národním integrovaném plánu v oblasti energetiky a změny klimatu pro roky 2021 až 2030. Elektrická energie z jádra představuje pilíř dekarbonizace a také zajištění energetické bezpečnosti Rumunska,“ uvedl Romatom.</blockquote>
Jaderná energetika pokrývá asi 18 % rumunské poptávky po elektrické energii a 33 % její nízkouhlíkové elektrické energie. Poskytuje 11 000 pracovních míst a při rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda by mohl počet pracovních míst vzrůst na 19 000. Potenciální účast rumunského jaderného průmyslu na dokončení projektu se odhaduje na přibližně 1 až 1,6 miliardy eur (27 až 43 miliard korun). To představuje 25 až 40 % z celkové hodnoty projektu.
<blockquote>„Pokračování jaderného programu v Rumunsku zdůrazní provozní zkušenosti, které již byly získány na 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Cernavoda. Dále přispěje k zajištění energetické nezávislosti naší země a zachování vyváženého a diverzifikovaného energetického mixu s přímým dopadem na tarif elektrické energie pro obyvatelstvo. Podpora investic do energetického sektoru je nezbytným opatřením pro hospodářské oživení po pandemii COVID-19 a členové Romatom se těší na příležitost přispět k tomuto úsilí,“ uvedl Lucian Rusu, prezident Romatom.</blockquote>
Jaderná elektrárna Cernavoda je již domovem dvou reaktorů CANDU 6, každý má instalovaný elektrický výkonu 650 MWe. První blok zahájil provoz v roce 1996 a druhý v roce 2007. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-prodlouzi-zivotnost-sve-jaderne-elektrarny">Provozovatel Nuclearelektrica plánuje prodloužit životnost 1. bloku až na 60 let</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.nuclearelectrica.ro/?lang=en">Nuclearelectrica</a>

Rumunsko obnovilo práce na rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/07/07/first-unit-of-chinas-10200-mw-wudongde-hydropower-station-connected-to-grid/?fbclid=IwAR0kseLl7wBgTnCKG2mW-UR7mNMgelhJpdS1zDjL2LaCRmI1M8h90nU0h7A">První turbína nové vodní elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) o instalovaném elektrickém výkonu 10 200 MW byla připojena k síti</a>. Po úspěšném připojení byl proveden 72 hodin trvající zkušební provoz. Vodní elektrárna Wudongde je umístěna na řece Jinsha (Ťin-ša) a uvedení do provozu je plánováno na rok 2021.
Projekt nové elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) je ve vlastnictví společnosti <a href="https://www.ctg.com.cn/english/">China Three Gorges (CTG)</a> a je umístěn v dolním toku řeky Jinsha (Ťin-ša). Je to třetí vodní elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem nad 10 000 MW v Číně a sedmá na světě. Nová vodní elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2021 a měla by dosáhnout roční výroby elektrické energie 39 TWh.
<figure id="attachment_85709" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-85709 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-512x298.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-512x298.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-768x447.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-1024x596.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-725x422.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-800x466.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location.png 1080w" alt="" width="512" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Umístění vodní elektrárny Wudongde. Zdroj: <a href="https://en.cypc.com.cn/cypcweb/cypcen/20170109000060.html">CYPC</a></figcaption></figure>
Americká <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/hydro-power">GE Hydro Solutions</a> poskytuje pro tento projekt šest<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/"> Francisových turbín</a>, každá má elektrický výkon 850 MW. Instalovaný elektrický výkon všech šesti turbín tedy bude 5 100 MW. Zbylých šest turbín o instalovaném elektrickém výkonu 5 100 MW, každá o elektrickém výkonu 850 MW, dodá německá společnost <a href="http://voith.com/corp-en/index.html">Voith</a>. Celkový instalovaný výkon nové vodní elektrárny tak bude 10 200 MW. Použité Francisovy turbíny budou největší, které kdy byly použity pro výrobu elektrické energie.
<blockquote>„Gratulujeme CTG a všem zúčastněným stranám k úspěšnému uvedení první turbíny vodní elektrárny Wudongde do provozu. Skutečnost, že tato obří turbína o elektrickém výkonu 850 MWe je nyní funkční, je jasným důkazem schopností našich místních konstručních a výrobních týmů. Za více než 20 let spolupráce vytvořily GE a CTG dlouhodobé partnerství v oblasti dodávek zařízení a výměny technologií. Sdílíme zkušenosti, výsledky a především náš společný závazek učinit z vodní energie základ budoucího energetického mixu Číny“, uvedl Pascal Radue, generální ředitel společnosti GE Renewable Energy Hydro Solutions. 
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://globalpowerjournal.com/2016/03/22/wudongde-hydropower-project-jinsha-river-china/">Global Power Journal</a>

Elektrárny ve světě

První turbína nové 10GW vodní elektrárny Wudongde byla připojena k síti

Finská společnost<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w"> Teollisuuden Voima Oyj (TVO) očekává, že v srpnu obdrží od konsorcia Areva-Siemens revidovaný harmonogram uvedení </a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w">do provozu</a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w"> 3. bloku jaderné elektrárny Olkiluoto</a>. Nakládka paliva, která byla naplánována na minulý měsíc, byla zpožděna zejména kvůli pandemii COVID-19. Plný provoz očekávaný v březnu 2021 je opět v ohrožení.
V dubnu společnost uvedla, že opatření, zavedená s cílem zabránit šíření onemocnění COVID-19, by mohla významně oddálit plánované uvedení nového bloku do provozu. V té době uvedla, že byla informována konsorciem Areva-Siemens, že nakládání paliva nebude probíhat podle plánu v červnu. Začátek plánované výroby elektrické energie, která měla začít v březnu 2021, je tak opět v ohrožení. Konsorcium Areva-Siemens uvedlo, že bude aktualizovat plán, jakmile bude znám dopad pandemie COVID-19.
<blockquote>„Nové vedení Arevy připravuje finanční řešení pro dokončení projektu podle připravovaného harmonogramu. TVO také vyjednává s konsorciem Areva-Siemens o podmínkách dokončení. Práce na novém harmonogramu konsorcia Areva-Siemens stále probíhá,“ uvádí TVO.</blockquote>
TVO rovněž uvedla, že nové vedení společnosti Areva aktivně pracuje s podporou všech stran na plánu na zajištění financování. TVO se zúčastnila diskuze o opatřeních konsorcia Areva-Siemens a zastává pozitivní názor k dosahovanému pokroku.
Konsorcium dodavatelů pro 3. blok jaderné elektrárny Olkiluoto – Areva GmbH, AREVA NP SAS a Siemens AG – staví na základě smlouvy na klíč s pevnou cenou. Mají společnou odpovědnost za smluvní závazky až do konce záruční doby. Konsorcium zahájilo výstavbu v roce 2005. Dokončení bloku s reaktorem EPR o elektrickém výkonu 1600 MW bylo původně naplánováno na rok 2009, ale stavbu dostihla mnohá zpoždění.
Společnost TVO získala finskou vládní licenci v březnu loňského roku, nakládání paliva se však zpozdilo kvůli pomalému pokroku v testech systému a problémům s dodávkami náhradních dílů. TVO požádala v dubnu tohoto roku finského jaderného regulátora o povolení nakládky paliva do reaktoru, ale uvedla, že odhaduje, že získání povolení bude trvat několik měsíců.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.tvo.fi/en/index.html">TVO</a>

Finská TVO čeká na revizi harmonogramu uvedení do provozu 3. bloku jaderné elektrárny Olkiluoto

<a href="https://dieselgasturbine.com/siemens-refurbishing-hvdc-link/">Siemens provede rekonstrukci HVDC vedení, včetně všech technologií, které spojuje Severní Irsko a Skotsko</a>. HVDC Moyle Interconnector, které bylo uvedeno do provozu v roce 2001, spojuje Ballycronan More v Severním Irsku a Auchencrosh ve Skotsku. Přenosová kapacita vedení je 500 MWe.
Řídicí a ochranný systém <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení</a> Moyle Interconnector, který vlastní a provozuje společnost Mutual Energy, je téměř 20 let starý. Cílem modernizace je zlepšit provoz. Rekonstrukce HVDC vedení o přenosové kapacitě 500 MWe je navržena tak, aby zvýšila bezpečnost a spolehlivost dodávek elektrické energie ve Velké Británii.
Projekt na rekonstrukci technologií původně nainstalované společností Siemens v roce 2001 je nyní v plném proudu. Práce by měly být ukončeny v září 2022. HVDC vedení Moyle Interconnector pracuje na stejnosměrném napětí ±250kV. Vedení sestává ze dvou kabelů, každý má přenosovou kapacitu 250 MWe.
Společnost Siemens uvedla, že rekonstrukce HVDC jsou složité projekty, protože je třeba určit optimální rozsah a vyjasnit všechna zbývající rozhraní. S pomocí konstruktivních a podrobných diskuzí mezi Mutual Energy a Siemens bylo dosaženo společné dohody a byl definován rozsah dodávky. Součástí dodávky je návrh, výroba, testování ve výrobním závodě, isntalace a uvedení do provozu řídicího a ochranného systému a dodávka simulátoru výcviku řízení.
Rekonstrukce HVDC vedení se bude zabývat požadavky vyvíjecích se přenosových sítí ve Velké Británii. Rekonstrukce vylepší dynamickou přenosovou kapacitu HVDC vedení a umožní Mutual Energy nabízet vylepšené doplňkové služby.
<blockquote>„Díky vylepšeným ovládacím prvkům bude systém HVDC Classic do budoucna dokonale vybaven, aby účinněji vyhověl požadavkům trhu s elektrickou energií. Modernizovaný systém poskytne slabší přenosové soustavě větší provozní stabilitu a bude fungovat v širším rozsahu podmínek přenosové soustavy. V budoucnu lze ze Skotska do Severního Irska, ale i opačně, přenést více elektrické z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Hauke Jürgensen, vedoucí Large Transmission Solutions ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens</a>