<a href="https://www.dieselgasturbine.com/news/total-engie-developing-green-hydrogen-plant/8009637.article?fbclid=IwAR1vufx-ZPpIQy98fNrBziWbf0KCXifVc98e23z1zsvGyHS9UhcGlZ2KPD4">Nový závod na výrobu zeleného vodíku hodlají navrhnout, postavit a provozovat společnosti Total a Engie</a>. Závod má vyrůst v jihovýchodní Francii a má to být největší francouzský závod na výrobu zeleného vodíku. Denní výrobní kapacita závodu má být zpočátku okolo 5 tun zeleného vodíku.
Projekt <a href="https://www.capenergies.fr/wp-content/uploads/2020/10/fiche_projet_masshylia_102020.pdf">Masshylia</a> v Cháteauneuf-les-Martigues v regionu Provence-Alpes-Cóte d’Azur bude poháněn solárními elektrárnami o celkovém instalovaným výkonu 115 MW. Instalované elektrolyzéry o výkonu 36 MW budou schopny produkovat 5 tun zeleného vodíku denně. Výroba zeleného vodíku má uspokojit potřeby výroby biopaliv v rafinérii La Méde společnosti Total. Tím bude možné snížit emise oxidu uhličitého o 15 000 tun ročně.
<figure id="attachment_91865" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-91865 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project-512x452.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg 600w" alt="" width="600" height="530" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Masshylia. Zdroj úvodní fotografie:  <a href="https://www.total.com/media/news/press-releases/total-and-engie-to-develop-france-s-largest-site-of-green-hydrogen">Total</a></figcaption></figure>
Společnosti uvedly, že projekt implementuje pět inovací, které předznamenávají řešení dekarbonizace v tomto odvětví:
<ul>
<li>Pilotní digitální systém pro nepřetržité dodávky vodíku s řízením výroby ze solárních elektráren v reálném čase</li>
<li>Optimalizace integrace několika fotovoltaických elektráren napájejících elektrolyzér, aby se minimalizovaly energetické ztráty a omezilo přetížení elektrické sítě</li>
<li>Skladování vodíku k vyvážení přerušované výroby elektrické energie a nepřetržité spotřeby vodíku</li>
<li>Propojení fotovoltaických elektráren a elektrolyzéru pomocí stejnosměrné elektrické sítě</li>
<li>Zvýšená průmyslová bezpečnost díky použití 3D digitálních modelů pro každou část instalace</li>
</ul>
Instalovaný elektrolyzér bude schopen při instalaci nových fotovoltaických elektráren vyrábět až 15 tun zeleného vodíku denně.
<a href="https://www.total.com/">Total</a> i <a href="https://www.engie.com/en">Engie</a> si kladou za cíl zahájit výstavbu závodu v roce 2022. Zahájení provozu je plánováno na rok 2024. Obě společnosti již požádaly o dotace od francouzských (AMI) a evropských orgánů (IPCEI).
<blockquote>„Jak dokazuje náš závazek k European Clean Hydrogen Alliance, věříme v budoucnost zeleného vodíku a spolupracujeme s naším partnerem Engiena jeho uskutečnění. Tento závod na výrobu zeleného vodíku ve spojení s našimi odbornými znalostmi v oblasti solární energetiky je dalším krokem v našem závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ uvedl Philippe Sauquet, prezident divize Gas, Renewables &amp; Power ve společnosti Total.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.total.com/energy-expertise/projects/bioenergies/la-mede-a-forward-looking-facility">Total</a>

Akumulace energie

Total a Engie hodlají ve Francii postavit závod na výrobu zeleného vodíku

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-industry-leaders-call-for-nuclear-restart?fbclid=IwAR0u9XzYR-uf86hfBdUJ_zj6d-Icn8aKcsomwP_M8uEI4h_NbyEBnsb9-xQ">Japonsko bude potřebovat jadernou energetiku, má-li splnit vládní cíl uhlíkové neutrality, a mělo by proto co nejdříve restartovat nečinné jaderné reaktory</a>. Japonská vláda by stejně intenzivně měla pracovat na prodloužení jejich životnosti a budování nových jaderných zdrojů. S tímto požadavkem přišel vedoucí Japonského fóra pro atomový průmysl (<a href="https://www.jaif.or.jp/en/">JAIF – Japanese Atomic Industrial Forum</a>) a Japonské železárenské a ocelářské federace (<a href="https://www.jisf.or.jp/en/">JISF – Japanese Iron and Steel Federation</a>).
Japonsko potvrdilo svůj cíl zvýšit podíl jaderné energie na 20 až 22 % do roku 2030, ale proces restartu jaderných reaktorů odstavených po havárii ve Fukušimě zůstává pomalý. Podle Mezinárodní agentury pro energii (<a href="https://www.iea.org/">IEA – International Energy Agency</a>) byly k lednu 2020 úspěšně dokončeny kontroly 15 reaktorů a devět z nich se vrátilo do provozu. Zbývajících 18 provozuschopných reaktorů je v různých fázích procesu kontroly Úřadu pro jadernou regulaci (<a href="https://www.nsr.go.jp/english/">NRA – Nuclear Regulation Authority</a>). Některé mohou být nuceny dočasně odstavit z důvodu nedodržení termínů NRA k výstavbě záložních řídicích středisek nebo jiných zařízení vyžadovaných novými předpisy.
Japonský energetický plán stanovený v roce 2018, který má být revidován v roce 2021, se zaměřuje na 22 až 24 % vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, spolu s 20 až 22 % z jaderné energie a s 56 % z fosilních paliv.
Japonský premiér Jošihide Suga ve svém parlamentním projevu v říjnu loňského roku zavázal třetí největší ekonomiku, aby do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality. To bude zahrnovat zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 50 % do roku 2030.
Předseda JAIF Takaši Imai ve svém novoročním prohlášení pro rok 2021 uvedl, že k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 bude zásadní použití jaderné energie. Japonsko má omezené přírodní zdroje a spoléhá na dovoz fosilních paliv. Poznamenal, že Japonsko musí využívat jadernou energii proaktivněji ke zlepšení své soběstačnosti.
<blockquote>„K dosažení uhlíkové neutrality a zvýšení energetické soběstačnosti bude Japonsko muset co nejdříve restartovat zbývající nečinné jaderné reaktory a usilovat o nahrazení starších elektráren a výstavbu nových,“ uvedl Takaši Imai.</blockquote>
Prezident JAIF Širo Arai uvedl, že doufal v důsledný pokrok směrem k restartu 6. a 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa, 2. bloku jaderné elektrárny Onagawa, jaderné elektrárny Tokai Daini, 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Takahama a 3. bloku jaderné elektrárny Mihama. Všechny tyto bloky získaly regulační souhlas s provedením změn ve svých zařízeních splňovat nové bezpečnostní normy. Dalších devět bloků také zahájilo proces schvalování restartu podle Světové jaderné asociace (<a href="https://www.world-nuclear.org/">World Nuclear Association</a>).
Připravovaný šestý strategický energetický plán vlády by se měl zaměřit na revizi současné národní politiky minimalizace závislosti na jaderné energii. Nová strategie pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, která byla oznámena na konci roku 2020, zahrnuje zrychlenou inovaci jaderné technologie, včetně malých modulárních reaktorů a vodíku vyráběného jadernými zdroji, dodal Arai.
<h2>Ocelářský průmysl potřebuje jadernou energii</h2>
Eiji Hašimoto, předseda JISF, uvedl, že dosažení uhlíkově neutrální výroby oceli do roku 2050 by bylo výzvou. Výroba kovů s redukcí vodíkem by mohla pomoci, ale podle něj stále existují technické překážky, které je třeba překonat. Tento proces by vyžadoval rozsáhlou, levnou a bezuhlíkovou infrastrukturu pro dodávku vodíku a vyžadoval by dlouhodobou podporu vlády.
Vyzval vládu, aby našla naléhavé řešení vysokých japonských průmyslových cen elektrické energie, které by umožnilo japonské oceli být nákladově konkurenceschopné současně s realizací uhlíkové neutrality. Kromě omezení očekávaného zvýšení tarifních příplatků spojených s rozšířením výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyzval také vládu k opětovnému spuštění nečinných jaderných reaktorů. Vyzval vládu, aby vypracovala nový energetický plán, který by zahrnoval rozšíření jaderné energie a to způsobem, který by integroval průmyslovou a energetickou politiku.
Úvodní fotografie: Japonská jaderná elektrárna Ikata. Autor: Newsliner

Jaderné elektrárny

Vedoucí představitelé japonského průmyslu požadují restart jaderných reaktorů

<a href="https://dieselgasturbine.com/methanol-powered-tanker-gets-design-approval/">Koalice námořních společností spolupracovala na společném průmyslovém projektu nového designu tankeru</a>. Nový design má umožnit pronajímatelům a majitelům s tankery využívat metanol jako palivo bez ohledu na přepravovaný náklad.
Společnosti <a href="http://www.hmd.co.kr/english/main/main.jsp">Hyundai Mipo Dockyard (HMD)</a>, <a href="https://www.man-es.com/">MAN Energy Solutions</a> a <a href="https://www.methanol.org/">Methanol Institute</a> spolupracovaly na vývoji designu, který splňuje všechny bezpečnostní požadavky. Důraz byl kladen na minimální ztrátu kapacity nákladu a nízké dodatečné náklady na stavbu. Společnost <a href="https://www.dnvgl.cz/index.html">DNV GL</a> přezkoumala návrhy plavidel v souladu s příslušnými pravidly a předpisy a poskytla technické rady a doporučení, aby pomohla zlepšit vývoj designu.
Výslednému designu, Low Emission Advanced Products Tanker (LEAP), bylo uděleno zásadní schválení klasifikační společností DNV GL. Společnost působila jako ověřovací orgán projektu, který posuzuje a schvaluje návrh v souladu s jeho pravidly a nejnovějšími kódy <a href="https://www.imo.org/en/OurWork/Safety/Pages/IGF-Code.aspx">IMO IGF</a>.
Plavidlo má provozní rychlost 14,5 uzlů (26 km/h) a efektivní dosah 17 400 námořních mil (32 225 kilometrů) při použití metanolu jako primárního paliva a efektivní dosah 21900 námořních mil (40 559 kilometrů) při použití topného oleje s velmi nízkým obsahem síry. Objem nákladu je 5400 metrů krychlových, což je pokles o pouhých 300 metrů krychlových ve srovnání s plavidlem pouze na naftu.
<h2>Snížení emisí s nízkými vícenáklady na stavbu</h2>
Konstrukce LEAP má náklady vyšší pouze o 10 % ve srovnání s 22 % pro pohon lodi s duálním palivem na LNG. Použití metanolu jako paliva by mělo při běžné provozní rychlosti vytvářet denní emise oxidu uhličitého o objemu 54,7 tun. Ve srovnání s naftovým pohonem je to o 10 tun emisí oxidu uhličitého méně.
Konstrukce LEAP využívá dvě nádrže o objemu 2600 metrů krychlových pro skladování metanolu jako paliva, umístěné na zádi nákladních nádrží, chráněné kofferdamem, se systémem přívodu paliva spojeným se strojovnou pomocí servisní nádrže na palubě. Metanol je přiváděn nezávislým potrubím a konstrukce zahrnuje nádrže pro skladování nafty a topného oleje s velmi nízkým obsahem síry. Tyto nádrže poskytují úplnou provozní flexibilitu.
<blockquote>„Společnost HMD s potěšením poskytla počáteční a podrobný návrh konstrukce plavidla LEAP s využitím zkušeností nashromážděných z úspěšných nosičů metanolu s dvojím palivem pro řadu mezinárodních majitelů. Tato konstrukce má za následek odhadovanou ztrátu nákladní prostoru ve výši 0,5 % při nízkých vícenákladech na stavbu. To umožní majitelům postavit loď s nízkými emisemi,“ uvedl YH Chung, vedoucí oddělení počátečního designu, loděnice Hyundai Mipo Dockyard.</blockquote>
Společnost MAN Energy Solutions poskytla vstupy pro uspořádání systému dodávky paliva a pohonného systému.
Methanol Institute věří, že příštích několik let bude mít zásadní význam pro přijetí paliv, která mohou začít mít dopad na celosvětové emise oxidu uhličitého z lodní dopravy. K výrobě obnovitelných paliv budou zapotřebí obrovské investice a vlastníci možná budou muset prokázat, že podnikli kroky k řešení svých vlivů na životní prostředí s cílem získat v budoucnu nový kapitál.
<blockquote>„Vlády, nevládní organizace, tvůrci politik, akademici i techničtí odborníci se shodují, že konvenční metanol poskytuje bezpečnou, čistou a praktickou cestu ke krátkodobému snížení emisí. Tento návrh ukazuje, že nová výstavba nebo konverze může být přímá a nákladově efektivní a prodlužuje životnost, protože může využívat obnovitelný metanol, jakmile bude k dispozici ve větším objemu,“ uvedl Chris Chatterton, provozní ředitel Methanol Institute.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://energynorthern.com/2020/12/09/industry-leaders-join-forces-to-develop-a-standard-design-for-a-methanol-powered-product-tanker/">Energy Northern Perspective</a>

Čistá mobilita

Konsorcium společností představilo design tankeru s pohonem na metanol

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Canada-launches-strategy-to-become-global-hydrogen?fbclid=IwAR012eJQOaxFn3dBT8xbf-6F87gaUoFvF24rKM-q9xAEVm4jtzzhQ_tQveg" target="_blank" rel="noopener">Kanadská vláda zahájila strategii</a>, která považuje nízkouhlíkové a vodíkové palivové technologie s nulovými emisemi za klíčovou součást cesty k čistým nulovým emisím uhlíku do roku 2050. Strategie je podpořena federální investicí ve výši 1,5 miliardy kanadských dolarů (25 miliard korun) do fondu Low-carbon and Zero-emissions Fuels. Fond má cíl zvýšit produkci a využívání nízkouhlíkových paliv včetně vodíku.
Kanadská vodíková strategie je navržena tak, aby podnítila investice a partnerství za účelem zajistit Kanadě globální postavení jako dodavetele vodíku a zvýšit domací produkci.
<blockquote>„Nastal čas na vodík. Ekonomické a environmentální příležitosti pro naše pracovníky a komunity jsou skutečné. Přišel globální impuls a Kanada jej využije,“ uvedl Seamus O’Regan, ministr pro přírodní zdroje.</blockquote>
Kanada je v současné době jedním z deseti největších světových producentů vodíku. Produkuje odhadem 3 miliony tun vodíku ročně a země hodlá těžit z rostoucí celosvětové poptávky po vodíku. Hodnota trhu s vodíkem by měla dosáhnout do roku 2050 přibližně 12 bilionů kanadských dolarů (200 bilionů korun). Strategie bude rovněž doplněna o <a href="https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/services/managing-pollution/energy-production/fuel-regulations/clean-fuel-standard.html">Clean Fuel Standard</a>, který dále podpoří investice a růst v kanadském odvětví paliv tím, že bude stimulovat vývoj a přijetí čistých paliv.
<h2>Jádro a obnovitelné zdroje jako hlavní zdroje pro výrobu vodíku</h2>
Očekává se, že výroba vodíku v Kanadě bude založena na kombinaci několika cest. Existuje synergie mezi výrobou vodíku z elektrické energie z jádra a obnovitelných zdrojů.
Nová vodíková strategie je vyvrcholením tříletého výzkumu a analýz se vstupem od 1 500 předních odborníků a zúčastněných stran, včetně pracovníků, průmyslu, nížších správních úrovní a akademické obce. Bude podporovat nedávno ohlášený kanadský vládní plán v oblasti klimatu <a href="https://www.canada.ca/en/environment-climate-change/news/2020/12/a-healthy-environment-and-a-healthy-economy.html">A Healthy Environment and a Healthy Economy</a>.
Autor úvodní fotografie: Joseph Brent (flickr)

Životní prostředí

Kanada zahajuje strategii stát se světovým lídrem v oblasti vodíku

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/China-commissions-first-used-fuel-transport-ship">První čínská loď pro přepravu použitého jaderného paliva byla dodána společnosti China National Nuclear Corporation (CNNC)</a>. Nezávisle vyrobené plavidlo s dvojitým trupem splňuje normy INF-3 (Irradiated Nuclear Fuel). Norma je stanovena Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organisation).
Stavba lodi s názvem Xin An Ji Xiang začala v září 2019 a na vodu byla spuštěna v červnu tohoto roku. Námořní zkoušky byly ukončeny na konci listopadu. V půlce prosince se konal slavnostní obřad u příležitosti předání lodi od výrobce do CNNC.
Loď je vybavena dvojitým trupem s několika vodotěsnými příčnými přepážkami a vyztuženou konstrukci pro boční nárazy. Je poháněna dvěma hlavními motory, dvěma šrouby, dvěma motory pro řízení a má dvě nezávislé kabiny. Pro ochranu před zářením kombinuje konstrukce lodi těžký beton, polyetylén a vodní stínění. Je také vybavena velkokapacitním nezávislým chladicím systémem nákladních prostor, vícekanálovým komunikačním systémem a pokročilým systémem detekce a zabezpečení narušení.
<blockquote>„Loď bude sloužit k přepravě použitého paliva v čínských jaderných elektrárnách, přispěje k bezpečnosti přepravy použitého paliva, bude sloužit k rozvoji jaderné energie a dále upevní schopnost Číny zaručit přepravu použitého paliva. Čína se stala jednou z mála zemí s touto technologií a schopnostmi,“ uvedla CNNC.</blockquote>
<h2>Čína se stala čtvrtým v pořadí uživatelů lodí INF-3</h2>
Třída INF-3 představuje nejvyšší úroveň bezpečnosti pro přepravu radioaktivních materiálů na světě a umožňuje takovým plavidlům přepravovat použité jaderné palivo, vysoce aktivní odpad a plutonium bez omezení maximální souhrnné radioaktivity přepravovaných materiálů.
V současné době existuje nejméně pět malých lodí s celkovou nosností v rozmezí od 1250 do 2200 tun a čtyři lodě v rozmezí od 3800 do 5000 tun, které odpovídají třídě INF-3.
Tři největší lodě patří britské společnosti <a href="https://www.pntl.co.uk/">Pacific Nuclear Transport Ltd</a> (PNTL), dceřinné společnosti International Nuclear Services Ltd. Tři plavidla PNTL, která jsou v současné době v provozu, Pacific Heron, Pacific Egret a Pacific Grebe, byly spuštěny na vodu v Japonsku v letech 2008, 2010 a 2010. Každá ze 104 metrů dlouhých lodí s celkovou nosností 4916 tun může nést 20 až 24 sudů. Pacific Grebe přepravuje hlavně odpady, zatímco další dva obvykle přepravují zásilky paliva. Dřívější lodě ve flotile PNTL převážely do Evropy na přepracování hlavně japonské palivo.
V roce 2013 uvedla švédská <a href="https://www.skb.com/">SKB</a> do provozu loď Sigrid, což je o něco větší náhrada za jeho loď Sigyn z roku 1982. Slouží k přesunu použitého paliva z reaktorů do meziskladu CLAB. Sigrid je vybaven dvojitým trupem, čtyřmi motory a redundantními systémy pro bezpečnost a zabezpečení. Je dlouhý 99,5 metrů, široký 18,6 metru a s celkovou nosností 1600 tun je schopen nést 12 sudů s jaderným odpadem.
Ruský <a href="http://www.rosatomflot.ru/">Rosatomflot</a> provozuje loď Rossita o nosnosti 1620 tun. Loď byla postavena v Itálii a byla dokončena v roce 2011. Je určena k přepravě použitého jaderného paliva a materiálů vyřazených jaderných ponorek ze základen ruského námořnictva v severozápadním Rusku. Rosatomflot také provozuje lodě Serebryanka (nosnost 1625 tun, 102 metrů dlouhá, rok výroby 1974) a Imandra (nosnost 2186 tun, 130 metrů dlouhá, rok výroby 1980).
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://en.cnnc.com.cn/">CNNC</a>

Energetika v zahraničí

Čína uvedla do provozu svou první přepravní loď pro použité jaderné palivo

<a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/solar/dubai-launches-innovation-centre-and-800mw-third-phase-of-solar-park/">Dubajský úřad pro elektrickou energii a vodu  uvítal zahájení provozu svého nového inovačního centra</a>. Dále Dubaj zprovoznila třetí fázi svého solárního parku Mohammed bin Rashid Al Maktoum o výkonu 800 MW. Celkový instalovaný výkon solárního parku je plánován na 5000 MW.
<a href="https://www.dewa.gov.ae/en/about-us/strategic-initiatives/mbr-solar-park">Solární park Mohammed bin Rashid Al Maktoum</a> bude největším solárním parkem na světě. Celkový instalovaný výkon solárního parku bude 5000 MW. Celkové investice na celý projekt se pohybují v hodnotě 50 miliard dirhamů (300 miliard korun).
Inovační centrum DEWA (Dubai Electricity and Water Authority) si klade za cíl být globálním centrem pro inovace v oblasti obnovitelné a čisté energie. Bude podporovat inovace a kreativitu v oblasti čisté a obnovitelné energie, podporovat udržitelnost, rozvíjet emirátské talenty a zvyšovat konkurenční výhodu Spojených arabských emirátů v tomto odvětví.
Výzkum nového střediska týkající se solární energie podpoří strategii <a href="https://www.dewa.gov.ae/en/about-us/media-publications/latest-news/2020/01/renewable-energy-shaping-the-future-of-sustainability">Dubai Clean Energy Strategy 2050</a>. Jejím cílem je diverzifikovat energetický mix a do roku 2050 poskytnout 75 % elektrické energie Dubaje z obnovitelných zdrojů.
Třetí fáze solárního parku vznikla pomocí modelu nezávislého výrobce energie (IPP – Independent Power Producer) ve spolupráci s konsorciem vedeným společností Abu Dhabi Future Energy Company a skupinou EDF prostřednictvím její dceřiné společnosti EDF Énergies Nouvelles. Investice do třetí fáze činila 3,47 miliard dirhamů (21 miliard korun).
<h2>Solární park založený na inovacích</h2>
Třetí fáze solárního parku má poskytnout elektrickou energii pro více než 240 000 domácností v Dubaji. Solární park je první svého druhu v regionu Středního východu a severní Afriky, který využívá jednoosé sledování slunce ke zvýšení výroby elektrické energie. Další využívanou inovativní technologií jsou čisticí roboti pro fotovoltaické panely.
DEWA přilákal investice ve výši 40 miliard dirhamů (238 miliard korun) a posílil partnerství veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím modelu IPP, který vytvořil slibné příležitosti.
Implementací modelu IPP zaznamenaly projekty solárního parku Mohammed bin Rashid Al Maktoum pětkrát po sobě nejnižší ceny solární energie na světě.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.dewa.gov.ae/en">DEWA</a>

Elektrárny ve světě

Dubaj zprovoznila třetí fázi solárního parku o výkonu 800 MW a nové inovační centrum

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112020-green-hydrogen-costs-need-to-fall-over-50-to-be-viable-sampp-global-ratings?fbclid=iwar0primf34cgi_3qsgursfxipoyfotqeienvroglnlfysm_7xbi0tsccrma">Náklady na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů budou muset do roku 2030 klesnout</a>. To je zásadní podmínka, aby se zelený vodík stal konkurenceschopným vůči konvenčním palivům. Náklady musí klesnout o více něž 50 % na 2,0 až 2,5 dolarů/kg (44 až 56 Kč/kg).
Tak radikálního snížení nákladů lze dosáhnout při nákladech na elektřinu ze solárních nebo větrných elektráren ve výši 20 až 30 dolarů/MWh (445 až 667 Kč/MWh). Dále musí poklesnout náklady na elektrolyzéry o 30 až 50 %. To uvádí nová zpráva <a href="https://www.spglobal.com/ratings/en/research/articles/201119-how-hydrogen-can-fuel-the-energy-transition-11740867">How Hydrogen Can Fuel the Energy Transition</a> od S&amp;P Global Ratings.
<blockquote>„Myslíme si, že do roku 2030 je možný prudký pokles nákladů na zelený vodík, jehož snížení bude výsledkem tří faktorů,“ uvádí se ve zprávě.</blockquote>
S vyrovnanými náklady na obnovitelnou energii, které představují až 60 % nákladů na zelený vodík, by pokles ceny o 10 dolarů/MWh (222 Kč/MWh) snížil náklady na zelený vodík o 0,4 až 0,5 dolarů/kg (9 až 11 Kč/kg). Pokles nákladů na elektrolyzér o 250 dolarů/kW (5558 Kč/kW) by snížil náklady na zelený vodík o dalších 0,3 až 0,4 dolarů/kg (7 až 9 Kč/Kg). A konečným faktorem je zvýšení využití elektrolyzérů ze 40 % na 50 %. To by vedlo ke snížení nákladů o dalších 0,2 až 0,3 dolarů/kg (5 až 7 Kč/kg).
<h2>Modrý vs. zelený vodík</h2>
Současná podpora pro <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachycování a skladování uhlíku (CCS)</a> by mohla pomoci vyrábět modrý vodík. Modrý vodík se získává parním reformováním fosilních paliv za současného zachycení vypouštěného oxidu uhličitého technologií CCS.
Modrý vodík je v současné době levnější než zelený vodík. Za předpokladu dostupnosti ropných a plynových ložisek nebo solných jeskyní pro skladování oxidu uhličitého je tato metoda schopna v krátkodobém až střednědobém horizontu dodávat větší objemy.
Podobné zvýšení objemu zelného vodíku je omezeno skutečností, že většina výrobní kapacity obnovitelné energie v příštím desetiletí bude zapotřebí k nahrazení konvenční výroby nebo k pokrytí rostoucí spotřeby elektrické energie.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Zelený vodík se stane konkurenceschopným až náklady na výrobu klesnou o více než polovinu

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hongyanhe-6-enters-commissioning-phase?fbclid=IwAR0_7RBDuLsw0Fw8x5JAnjYP2dmLCKOoW0tebPIwXljyqEnwCKoJ0ahNyJ4">Studené zkoušky nového jaderného bloku s reaktorem ACPR-1000 v jaderné elektrárně Chung-jen-che (Hongyanhe) byly úspěšně dokončeny</a>. Nyní vstupuje nový blok do fáze spuštění, do komerčního provozu by měl být uveden v první polovině roku 2022.
Studené zkoušky na 6. bloku jaderné elektrárny Chung-jen-che  započaly 19. října. Po dokončení řady testů chladicího systému, chemického a energetického řídicího systému dosáhl primární okruh 25. října předepsaného zkušebního tlaku 22,8 MPa. Zkouška byla úspěšně dokončena 27. října. Během tlakové zkoušky bylo dokončeno dalších 68 dílčích testů. Čínská společnost China General Nuclear (CGN), která je spoluvlastníkem nového bloku, uvedla, že všechna získaná data splňují konstrukční požadavky.
Studené zkoušky se provádí, aby se potvrdilo, zda jsou komponenty a systémy důležité pro bezpečnost správně nainstalovány a připraveny k provozu ve studeném stavu. Jedná se o první komplexní testy ke kontrole výkonu celého reaktoru. Hlavním účelem těchto zkoušek je ověřit těsnost primárního okruhu a jeho součástí, jako jsou tlakové nádoby, potrubí a ventily jaderné a nejaderné části bloku. Další důležitou součástí zkoušky je i vyčištění hlavního cirkulačního potrubí.
<h2>Výstavba 6. bloku elektrárny byla zahájena v roce 2015</h2>
Výstavba v jaderné elektrárně Chung-jen-che (Hongyanhe), provincii Liao-ning (Liaoning) byla zahájena první fází v srpnu 2009. První fáze obnášela výstavbu celkem 4 bloků s reaktory <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-2">CPR-1000</a>, každý o instalovaném elektrickém výkonu 1000 MWe. Bloky byly uvedeny do komerčního provozu postupně v červnu 2013, květnu 2014, srpnu 2015 a září 2016.
V březnu 2015 byla v rámci druhé fáze zahájena výstavba dalších dvou bloků s reaktory <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-2">ACPR-1000</a>. Oba bloky budou mít instalovaný elektrický výkon 1080 MWe. Výstavba 5. bloku byla zahájena v březnu 2015 a výstavba 6. bloku byla zahájena v červenci téhož roku.
Studené zkoušky na 5. bloku byly zahájeny 10. října loňského roku, což znamenalo zahájení jeho spuštění. Uvedení do komerčního provozu se očekává v druhé polovině roku 2021 pro 5. blok a první polovině roku 2022 pro 6. blok. To je o rok a půl později oproti původnímu harmonogramu.
Reaktor ACPR-1000 byl uveden na trh v listopadu 2011. V roce 2012 centrální plánovači v Pekingu nařídili společnostem China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear (CGN) racionalizovat své jaderné programy. To znamenalo, že reaktor ACP-1000 od CNNC a ACPR-1000 od CGN byly spojeny do jednoho standardizovaného designu – <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-jaderne-reaktory-iii-generace-provozu-cast-2">HPR-1000</a> (Hualong One).
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://en.cgnpc.com.cn/">CGN</a>

6. blok v čínské jaderné elektrárně Chung-jen-che úšpěšně dokončil studené zkoušky

Podle <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind-power-market-set-for-record-growth-despite-covid-19/?fbclid=IwAR0RCDz59G5b4jpra6-YIFWoKjqx3Xydrh6K8J9tieKJFMBooWOesnR5_18">nejnovějšího tržního výhledu zveřejněného společností GWEC Market Intelligence</a> se očekává, že rok 2020 bude rekordní navzdory epidemii koronaviru. V roce 2020 bude nainstalováno 71,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Nárůst je oproti prognózám vlivu koronaviru pouze o 6 % nižší.
Podle <a href="https://gwec.net/">Global Wind Energy Council (GWEC)</a> se jedná o významný nárůst oproti původním předpovědím. V důsledku epidemie koronaviru se očekávalo snížení nového instalovaného výkonu až o 20 %  Tento vývoj dokazuje odolnost odvětví <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni">větrné energetiky</a> po celém světě.
<blockquote>„Zatímco epidemie koronaviru zasáhla všechna průmyslová odvětví, větrná energetika nadále rostla a vzkvétala. To není žádným překvapením vzhledem k nákladové konkurenceschopnosti větrné energetiky. Fosilní paliva čelí výkyvům trhu a vyžadují finanční injekce, zatímco větrné elektrárny po celém světě stále vyrábí a poskytují cenově dostupnou elektrickou energii,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Mezi lety 2020 a 2024 bude kumulativní světový trh s onshore větrnou energetikou růst ročním tempem 8,5 %. Celkově má za toto období vzniknout 348 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Tím do roku 2024 naroste celkový instalovaný výkon na téměř 1000 GW.
Zatímco některé termíny dokončení projektů byly kvůli epidemii koronaviru posunuty do roku 2021, očekává se, že příští rok bude pro onshore větrnou energetiku rekordním. V roce 2021 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši 78 GW. Více než 50 % nového instalovaného výkonu v letech 2020 až 2024 bude vybudováno v Číně a Spojených státech amerických.
<blockquote>„V příštích pěti letech jsme zvýšili nebo udrželi naše předpovědi pro onshore větrné elektrárny v oblastech jako je Latinská Amerika, Severní Amerika, Afrika a Střední východ, s pouze mírným poklesem v asijsko-pacifické oblasti a Evropě. Tato snížení však nemusí být nutně přímým dopadem epidemie koronaviru. Může to být také příznakem již existujících regulačních problémů, jako jsou zdlouhavé povolovací postupy, které zpomalují instalace. Zejména offshore větrná energetika prokázala svojí odolnost překročením naších předepidemických předpovědí pro rok 2020 a v příštím desetiletí bude důležitým zdrojem růstu,“ řekl Feng Zhao, strategický ředitel GWEC.</blockquote>
<figure id="attachment_50920" style="width: 1920px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg"><img class="size-full wp-image-50920" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg" alt="větrná turbína" width="1920" height="1367" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-512x365.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-768x547.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-1024x729.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-725x516.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-800x570.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Pixabay</figcaption></figure>
<blockquote>„Během posledních několika týdnů jsme viděli řadu závazků uhlíkové neutrality od hlavních ekonomik, jako je Čína, Japonsko a Jižní Korea. Jelikož větrná energetika je klíčovou technologií pro dekarbonizaci, tyto cíle zvýší prognózu větrné energetiky v příštích několika desetiletích,“ dodává Zhao.
„Čína, největší světový trh s větrnou energetikou a největší producent emisí oxidu uhličitého, se zavázala, že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální. Abychom měli šanci dosáhnout tohoto cíle, musíme v Číně ročně instalovat 50 GW instalovaného výkonu do roku 2025 a od roku 2026 poté 60 GW ročně. Je zásadní, aby vlády upevnily cíle v oblasti uhlíkové neutrality hmatatelnými opatřeními k podpoře růstu větrné energetiky a dalších obnovitelných zdrojů na úrovních potřebných k dosažení těchto cílů,“ uzavírá Zhao.</blockquote>
<h2>Offshore větrné elektrárny mají nakročeno na další rekordní rok</h2>
<figure id="attachment_56595" style="width: 1199px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg"><img class="size-full wp-image-56595" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg" alt="" width="1199" height="873" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered.jpg 1199w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-512x373.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-768x559.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-1024x746.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-725x528.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Middelgrunden_wind_farm_2009-07-01_edit_filtered-800x582.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Kim Hansen, Wikimedia Commons</figcaption></figure>
Offshore větrná energetika byla do značné míry chráněna před dopady epidemie koronaviru. GWEC Market Intelligence zvýšila prognózu pro offshore větrnou energetiku o 5 % na 6,5 GW nového instalovaného výkonu v roce 2020.
To znamená další rekordní rok pro toto odvětví, kde největší množství instalací je v Číně. Až do roku 2024 se očekává nový instalovaný výkon ve výši 48 GW, přičemž mezi roky 2025 a 2030 se předpokládá přírůstek instalovaného výkonu ve výši až 157 GWe.
<blockquote>„Díky lokální povaze dodavatelských řetězců pro větrnou energetiku a tvorbě dalších projektů, toto odvětví nadále generuje finance pro místní investice a tisíce pracovních míst na podporu hospodářského oživení. Aby však bylo možné plně využít potenciál větrné energetiky k podpoře hospodářského oživení, musí vlády zajistit, aby energetické trhy a politici umožňovali pokračující náběh investic do větrných a jiných obnovitelných zdrojů. Zároveň musí odratit od investic do drahých fosilních paliv“, dodal Ben Backwell.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Dong Energy

Obnovitelné zdroje

Větrná energetika v roce 2020 dosáhla rekordního růstu navzdory epidemii koronaviru

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Safety-upgrade-plan-approved-for-Kashiwazaki-Kariw">Japonský Úřad pro jadernou regulaci NRA (Nuclear Regulatory Authority) schválil bezpečnostní opatření předložená společností TEPCO pro 7. blok jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa</a>. Schválení přináší blok o krok blíže k restartu po havárii v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi. TEPCO souběžně se 7. blokem žádá o schválení opatření i pro 6. blok, ale rozhodnutí ještě nepadlo.
Společnost TEPCO (Tokyo Electric Power Company) v září 2013 požádala NRA o schválení svého návrhu a plánu modernizace 6. a 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. Oba bloky typu ABWR (Advanced Boiling Water Reactor) byly prvními japonskými varnými reaktory (<a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren">BWR – Boiling Water Reactor</a>), které byly předloženy k restartu.
Společnost TEPCO následně předložila změny uvedeného plánu v prosinci 2018, červenci 2019, v září a říjnu tohoto roku. Oba bloky mají instalovaný elektrický výkon 1356 MWe a byly uvedeny do provozu v roce 1996 a 1997.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/tepco-splnilo-zprisnena-bezpecnostni-opatreni-restart-dalsi-jaderne-elektrarny">V říjnu 2017 NRA schválila návrh zprávy</a>, která dospěla k závěru, že 6. a 7. blok splňují nové bezpečnostní standardy země. Dokument nařídil řadu bezpečnostních opatření, která mají být okamžitě přijata. Patří mezi ně seismické výztuže a výstavba hráze.
Dokument také uvádí seznam opatření, která je třeba přijmout, aby se zabránilo vážné nehodě v případě ztráty napájení elektrickou energií. Podle nových bezpečnostních požadavků musí být BWR vybaveny ventilačními systémy s požadovaným filtračním systémem.
NRA schválila plán společnosti TEPCO na implementaci těchto dodatečných bezpečnostních opatření v 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. TEPCO plánuje dokončit všechny práce do prosince 2020.
Jaderná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa nebyla ovlivněna zemětřesením a vlnou tsunami z března 2011, které poškodily jadernou elektrárnu Fukušima Daiichi. Všechny bloky byly odstaveny již od roku 2007 od zemětřesení Niigata-Chuetsu, které způsobily poškození areálu elektrárny, samotné bloky však zůstaly nepoškozeny. Od roku 2007 byly v areálu elektrárny prováděny práce na zlepšení odolnosti elektrárny proti zemětřesení.
Přestože společnost TEPCO dokončila práce na dalších nečinných blocích v areálu elektrárny, soustředí své zdroje na 6. a 7. blok. Znovuspuštění těchto dvou bloků by zvýšilo výnosy společnosti o odhadovaných 950 milionů dolarů (22 miliard korun) ročně.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.tepco.co.jp/en/index-e.html">TEPCO</a>