Finská společnost<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w"> Teollisuuden Voima Oyj (TVO) očekává, že v srpnu obdrží od konsorcia Areva-Siemens revidovaný harmonogram uvedení </a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w">do provozu</a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/TVO-awaits-revised-schedule-for-OL3-commissioning?fbclid=IwAR1LcPn0gWRtHgGTrbX-e-_3VUPcrV6d15Lw2EUi7CCci0lYNARoRWHtC-w"> 3. bloku jaderné elektrárny Olkiluoto</a>. Nakládka paliva, která byla naplánována na minulý měsíc, byla zpožděna zejména kvůli pandemii COVID-19. Plný provoz očekávaný v březnu 2021 je opět v ohrožení.
V dubnu společnost uvedla, že opatření, zavedená s cílem zabránit šíření onemocnění COVID-19, by mohla významně oddálit plánované uvedení nového bloku do provozu. V té době uvedla, že byla informována konsorciem Areva-Siemens, že nakládání paliva nebude probíhat podle plánu v červnu. Začátek plánované výroby elektrické energie, která měla začít v březnu 2021, je tak opět v ohrožení. Konsorcium Areva-Siemens uvedlo, že bude aktualizovat plán, jakmile bude znám dopad pandemie COVID-19.
<blockquote>„Nové vedení Arevy připravuje finanční řešení pro dokončení projektu podle připravovaného harmonogramu. TVO také vyjednává s konsorciem Areva-Siemens o podmínkách dokončení. Práce na novém harmonogramu konsorcia Areva-Siemens stále probíhá,“ uvádí TVO.</blockquote>
TVO rovněž uvedla, že nové vedení společnosti Areva aktivně pracuje s podporou všech stran na plánu na zajištění financování. TVO se zúčastnila diskuze o opatřeních konsorcia Areva-Siemens a zastává pozitivní názor k dosahovanému pokroku.
Konsorcium dodavatelů pro 3. blok jaderné elektrárny Olkiluoto – Areva GmbH, AREVA NP SAS a Siemens AG – staví na základě smlouvy na klíč s pevnou cenou. Mají společnou odpovědnost za smluvní závazky až do konce záruční doby. Konsorcium zahájilo výstavbu v roce 2005. Dokončení bloku s reaktorem EPR o elektrickém výkonu 1600 MW bylo původně naplánováno na rok 2009, ale stavbu dostihla mnohá zpoždění.
Společnost TVO získala finskou vládní licenci v březnu loňského roku, nakládání paliva se však zpozdilo kvůli pomalému pokroku v testech systému a problémům s dodávkami náhradních dílů. TVO požádala v dubnu tohoto roku finského jaderného regulátora o povolení nakládky paliva do reaktoru, ale uvedla, že odhaduje, že získání povolení bude trvat několik měsíců.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.tvo.fi/en/index.html">TVO</a>

Jaderné elektrárny

Finská TVO čeká na revizi harmonogramu uvedení do provozu 3. bloku jaderné elektrárny Olkiluoto

<a href="https://dieselgasturbine.com/siemens-refurbishing-hvdc-link/">Siemens provede rekonstrukci HVDC vedení, včetně všech technologií, které spojuje Severní Irsko a Skotsko</a>. HVDC Moyle Interconnector, které bylo uvedeno do provozu v roce 2001, spojuje Ballycronan More v Severním Irsku a Auchencrosh ve Skotsku. Přenosová kapacita vedení je 500 MWe.
Řídicí a ochranný systém <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení</a> Moyle Interconnector, který vlastní a provozuje společnost Mutual Energy, je téměř 20 let starý. Cílem modernizace je zlepšit provoz. Rekonstrukce HVDC vedení o přenosové kapacitě 500 MWe je navržena tak, aby zvýšila bezpečnost a spolehlivost dodávek elektrické energie ve Velké Británii.
Projekt na rekonstrukci technologií původně nainstalované společností Siemens v roce 2001 je nyní v plném proudu. Práce by měly být ukončeny v září 2022. HVDC vedení Moyle Interconnector pracuje na stejnosměrném napětí ±250kV. Vedení sestává ze dvou kabelů, každý má přenosovou kapacitu 250 MWe.
Společnost Siemens uvedla, že rekonstrukce HVDC jsou složité projekty, protože je třeba určit optimální rozsah a vyjasnit všechna zbývající rozhraní. S pomocí konstruktivních a podrobných diskuzí mezi Mutual Energy a Siemens bylo dosaženo společné dohody a byl definován rozsah dodávky. Součástí dodávky je návrh, výroba, testování ve výrobním závodě, isntalace a uvedení do provozu řídicího a ochranného systému a dodávka simulátoru výcviku řízení.
Rekonstrukce HVDC vedení se bude zabývat požadavky vyvíjecích se přenosových sítí ve Velké Británii. Rekonstrukce vylepší dynamickou přenosovou kapacitu HVDC vedení a umožní Mutual Energy nabízet vylepšené doplňkové služby.
<blockquote>„Díky vylepšeným ovládacím prvkům bude systém HVDC Classic do budoucna dokonale vybaven, aby účinněji vyhověl požadavkům trhu s elektrickou energií. Modernizovaný systém poskytne slabší přenosové soustavě větší provozní stabilitu a bude fungovat v širším rozsahu podmínek přenosové soustavy. V budoucnu lze ze Skotska do Severního Irska, ale i opačně, přenést více elektrické z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Hauke Jürgensen, vedoucí Large Transmission Solutions ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens</a>

Energetika v zahraničí

Siemens provede modernizaci HVDC vedení mezi Severním Irskem a Skotskem

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-calls-on-Iran-to-meet-safeguards-obligations">Rada Guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přijala usnesení vyzývající Írán, aby plně spolupracoval s MAAE</a>. Spolupráce se má týkat plnění o zárukách nešíření jaderných zbraní (NPT Safeguards Agreement) a dodatkového protokolu (Additional Protocol). Irán má vyhovět MAAE bez dalšího prodlení. Usnesení předložené Francií, Německem a Velkou Británií bylo přijato hlasováním 25 ku 2 a 7 členů se zdrželo hlasování. Proti usnesení byly Rusko a Čína. 

Usnesení navazuje na zprávy generálního ředitele MAAE Rafaela Mariana Grossiho v březnu a červnu. Zprávy popisují úsilí a interakce agentury s Íránem s cílem objasnit informace týkající se správnosti a úplnosti prohlášení Íránu podle dohody o zárukách a dodatkového protokolu. Dále MAAE chce objasnit odepření přístupu na dvě místa, kde se může vyskytovat nehlášený jaderný materiál.
<blockquote>„Rada Guvernérů opakuje vážné znepokojení, které generální ředitel vyjádřil ve své zprávě GOV/2020/30, že Írán neposkytl přístup agentuře podle dodatkového protokolu na dvě místa, a že diskuze vedené téměř rok za účelem vyjasnění otázek agentury týkajících se možného nehlášeného jaderného materiálu a jaderných činností v Íránu nevedly k pokroku,“ uvádí prohlášení k usnesení.</blockquote>
Usnesení zdůraznilo, že je důležité, aby státy plně informovaly o svých povinnostech v oblasti záruk a usnadnily přístup, jak je požadováno, jakmile to oznámí MAAE. Zdůraznilo zásadní a nezávislou roli MAAE při ověřování, jak Írán dodržuje své závazky v oblasti záruk, aby poskytl věrohodné ujištění o výlučně mírové povaze jaderného programu země.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.iaea.org/">MAAE/IAEA</a>

MAAE vyzývá Írán, aby splnil povinnosti v oblasti záruk o mírovém využívání jaderného materiálu

Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.
Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.
Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.
Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.
V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.
<blockquote>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens</a>

Přenos elektřiny

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

<a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/energy-storage/new-carbon-capture-project-launches-in-alberta-canada/?fbclid=IwAR1GHy4mTGit6IPVDlXIwJgscWkDjilRk9QJqXZJpJnUN8DBxt2jPw6KQxk">Rafinérie a továrna na hnojiva se připojily na Alberta Carbon Trunk Line</a>. Staly se tak 20. a 21. velkoobjemovým zařízením na zachycování a skladování oxidu uhličitého na světě. Celkově obě továrny mají potenciál v zachytávání a skladování v objemu 1,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
Systém zachycování, využití a skladování oxidu uhličitého od <a href="https://actl.ca/actl-project/about-actl/">Alberta Carbon Trunk Line</a> byl označen jako plně funkční. Zachytává a ukládá oxid uhličitý z rafinérie North West Redwater Partnership Sturgeon a továrny na hnojiva Nutrien Redwater.
<figure id="attachment_84652" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-84652 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-512x171.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-512x171.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-768x256.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-1024x342.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-725x242.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/ACTL-process-800x267.png 800w" alt="" width="512" height="171" /><figcaption class="wp-caption-text">Alberta Carbon Trunk Line. Zdroj: <a href="https://actl.ca/actl-project/about-actl/">ACTL</a></figcaption></figure>
Obě továrny mají společnou kapacitu zachycování a skládování (<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">CCS – Carbon Capture and Storage</a>) téměř 1,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
<blockquote>„Vítáme tento významný mezník nasazení CCS. Je také vzrušující vidět další vlnu projektů CCS, která začíná, když přecházíme k dekarbonizaci průmyslových oblastí prostřednictvím středisek a uskupení CCS. Celosvětově existuje 51 velkých zařízení – 21 v provozu, 2 ve výstavbě a 28 v různých fázích vývoje s celkovou odhadovanou kapacitou 100 milionů tun oxidu uhličitého ročně,“ uvedl Brad Page, generální ředitel společnosti Global CCS Institute.</blockquote>
ACTL je 240 km dlouhý plynovod, který přepravuje oxid uhličitý do vytěžených ropných polí pro bezpěčné a trvalé geologické skladování pomocí druhotné těžby ropy (EOR – Enhanced Oil Recovery). Plynovod je vlastněn a provozován společností Wolf Midstream. Enhance Energy bude vlastníkem a provozovatelem části využívající a skladující oxid uhličitý. Polynovod je schopen přepravovat až 14,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně.
V současné době přepravuje plynovod přibližně 1,6 milionů tun oxidu uhličitého orčně. Kapacita plynovodu naznačuje, že jiná průmyslová zařízení mohou zachytit svůj oxid uhličitý a využít síť ACTL, čímž se sníží riziko a náklady. Při plné kapacitě by se mohl ACTL stát největším systémem zachycoání a ukládání oxidu uhličitého na světě.
<blockquote>„To je teprve začátek. Budoucnost energetiky a nízkouhlíkové ekonomiky závisí na klíčové infrastruktuře, jako je ACTL. Používáme oxid uhličitý. Trvale udržujeme oxid uhličitý mimo životní prostředí a zároveň produkujeme nízkouhlíkovou energii. Nejenže oživujeme naše energetické hospodářství v době, kdy je to nejvíce potřeba, ale hrajeme klíčovou roli při prosazování udržitelného řešení globálních energetických požadavků,“ řekl Jeff Pearson, obchodní ředitel společnosti Wolf Midstream.</blockquote>
Očekává se, že do roku 2050 bude podle Mezinárodní energetické agentury zapotřebí přibližně 2000 zařízení, aby byly splněny cíle udržitelného rozvoje související s klimatem a energetikou.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.globalccsinstitute.com/">Global CCS Institute</a>

Emise CO2

V kanadské Albertě zahájili nový projekt na zachycování a ukládání CO2

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-equips-Belarus-with-mobile-radiation-monitori?fbclid=IwAR3iyJKzZ9C_Rrvi2TKLSs3ZYqt988Hr-otTesNZwiPbD9bJuEstj9HvWwI">Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poskytla Bělorusku mobilní laboratoř pro posuzování radiologických hrozeb spojených s lesními požáry v regionu Polesí, přímo sousedící s černobylskou uzavřenou zónou</a>. Nedávné požáry v černobylské uzavřené zóně nevedly k nebezpečnému nárůstu radioaktivních částic přenášených vzduchem.
V případě lesních požárů v kontaminovaných oblastech Polesí je zapotřebí spolehlivých vědeckých údajů k zajištění odpovídající reakce a ochrany zdraví veřejnosti a přímo postižených pracovníků, jako jsou hasiči, lesní pracovníci, pohraniční stráže, vědci a technici pracující v zóně.
V reakci na žádost Běloruska MAAE asistovala při navrhování a pořizování mobilní laboratoře, včetně nástrojů pro radiační monitorování vzduchu a životního prostředí. Mobilní laboratoř je schopna terénního provozu a slouží jako pracovní plošina pro čtyřčlennou posádku v terénu. Je vybavena přenosným vzorkovacím zařízením, ručním gama spektrometrem, radiačním monitorem pro měření vzorků životního prostředí, sadou pro odběr vzorků půdy, osobními ochrannými oděvy, navigačními a komunikačními nástroji, elektrickým generátorem a pracovištěm s počítači a dalšími zařízeními.
<blockquote>„Specializovaná práce odborníků MAAE a běloruských protějšků umožnila navrhnout a dodat dobře vybavenou a vhodnou mobilní laboratoř. Mobilní laboratoř by Bělorusko podpořila v rychlé reakci na současné radiologické hrozby způsobené lesními požáry v černobylské uzavřené zóně,“ uvedl Peter Swarzenski, úřadující ředitel MAAE Environment Laboratories.</blockquote>
Vzorky vzduchu shromážděné v místech lesního požáru je třeba analyzovat, aby bylo možné přesně stanovit aktivitu radioaktivních izotopů prvků cesia, stroncia a transuranu, uvedla MAAE.
Tyto činnosti probíhají v rámci projektu technické spolupráce, který byl zahájen v roce 2018. Projekt je zaměřen na pomoc vědeckým a technickým pracovníkům regionu Polesí při rozšiřování jejich odborných znalostí a dovedností. Jedná se zejména o dozimetrii inhalačního příjmu radionuklidů, a identifikaci a odběr vhodných nástrojů a spotřebního materiálu pro monitorování záření, vzorkování vzduchu a půdy, zpracování vzorků a měření.
MAAE bere na vědomí, že její projekt technické spolupráce s Běloruskem se nyní blíží dokončení. Země je nyní dobře vybavena pro hodnocení radiologických hrozeb, které mohou v budoucnu vzniknout při lesních požárech.
<blockquote>„Školící činnosti, vědecké návštěvy, nákup potřebného vybavení, dodávek a mobilní radiologické laboratoře byly významným příspěvkem MAAE k posílení našich aktivit v oblasti výzkumu a monitorování radioaktivního znečištění. To je to, co v tomto období potřebujeme,“ řekl Makhail Patsiomkin, hlavní specialista na Běloruském ministerstvu pro mimořádné situace.</blockquote>
Autor úvodní fotografie:  Polessie State Radio-Ecological Reserve

Úřady a instituce

MAAE vybavila Bělorusko mobilní laboratoří pro monitorování radioaktivního záření požárů v černobylské oblasti

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla plně uvedena do provozu. Akademik Lomonosov je umístěn v Pevku, což je oblast Čukotky na ruském Dálném východě. Mezník byl oznámen po schválení generálním ředitelem Rosenergoatom Andrejem Petrovem.
Souhlas generálního ředitele Andreje Petrova byl vydán poté, co regionální pobočka ruského regulačního orgánu Rostechnadzor vydala prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě pro Akademika Lomonosova ověří, že plovoucí jaderná elektrárna byla postavena v souladu se všemi požadavky projektové dokumentace.
Kromě toho byl projekt schválen Rosprirodnadzorem, výkonným orgánem kontrolujícím a dohlížejícím na činnosti v oblasti životního prostředí. Rosenergoatom uvedl, že přijetí těchto dokumentů znamená, že Akademik Lomonosov plně dodržuje všechny normy a předpisy, včetně hygienických, epidemiologických, environmentálních, požární bezpečnosti, stavebních požadavků a federálních standardů.
<blockquote>„Dnes můžeme považovat projekt výstavby plovoucí jaderné elektrárny za úspěšně dokončený. Tento rok jsme dokončili náš hlavní úkol a tím bylo plné uvedení plovoucí jaderné elektrárny do provozu v Pevku v Čukotce. Tím se oficiálně stává jedenáctou jadernou elektrárnou v Rusku a nejsevernější na světě,“ uvedl Petrov.</blockquote>
Akademik Lomonosov má instalovány dva jaderné reaktory KLT-40C, každý o elektrickém výkonu 35 MWe a tepelném výkonu 150 MWt. Do izolované rozvodné soustavy Chaun-Bilibino v Čukotce začal dodávat elektrickou energii dne 19. prosince 2019.
Od připojení k rozvodné síti vyrobila plovoucí jaderná elektrárna více než 47,3 GWh elektrické energie a v současné době pokrývá 20 % poptávky lokality Chaun-Bilibino. Po uzaření jaderné elektrárny Bilibino se stane hlavním zdrojem elektrické energie pro Čukotku.

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do plného provozu

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Regulator-approves-safety-of-Japanese-reprocessing">Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, která potvrzuje splnění nových bezpečnostních norem v budovaném závodě pro zpracování vyhořelého paliva</a>. Nový závod Rokkasho, jehož výstavba započala v roce 1993, se schválením bezpečnostních norem blíží k uvedení do provozu.
Po fukušimské havárii v roce 2011 vstoupily v platnost v prosinci 2013 nové bezpečnostní normy pro zařízení na výrobu jaderného paliva. Požadavky se liší od závodu k závodu, ale obecně zahrnují opatření proti přírodním hrozbám, jako jsou zemětřesení a tsunami. Pro některé závody platí i opatření proti tornádům, sopkám nebo lesní požárům. Závody pro zpracování vyhořelého paliva musí zavést i opatření proti teroristickým útokům, výbuchům vodíku, požárům způsobeným únikem rozpouštědel a odpařováním tekutého odpadu.
Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, v níž uvádí, že závod na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho tyto nové bezpečnostní normy splňuje a stanovil jednoměsíční lhůtu k získání zpětné vazby od ministra průmyslu Hiroshi Kajiyamy a dalších zúčastněných stran.
<blockquote>„Věříme, že konstrukce závodu zajišťuje vysoké bezpečnostní rezervy proti možným nehodám. Seismické zlomy poblíž závodu byly dostatečně prozkoumány a screening byl proveden adekvátně,“ uvedl předseda představenstva japonského úřádu pro jadernou regulaci Toyoshi Fuketa.</blockquote>
V závodě Rokkasho jsou instalovány další zařízení a systémy pro zachycení radioaktivity v případě vážné havárie. Vyhodnocuje se rovněž dopad na regulační systémy a vybavení v případě úniku vysokotlaké a vysokoteplotní páry, a vývoj a instalace příslušných protiopatření. V závodě se také staví nový pohotovostní dispečink.
Mimo to budou zavedena další opatření související s bezpečností, jako je vnitřní protipovodňová ochrana, posílení seismické odolnosti potrubí, zlepšení odolnosti chladící věže proti tornádům a ochrana proti požárům v závodu.
Výstavba závodu na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho byla zahájena v roce 1993. Spuštění se očekávalo v roce 1997, nicméně průběh výstavby, a tedy i datum uvedení do provozu ovlivnilo několik problémů.
Ke zpoždění přispěly problémy s vitrifikační jednotkou, kde se sušené a práškové vysoce radioaktivní odpady mísí s roztaveným sklem pro trvalé skladování. Stejná vitrifikační jednotka se používá v závodu v La Hague ve Francii.
Po uvedení do provozu by měla být maximální kapacita nového závodu 800 tun ročně. Cílem je dokončit nezbytná bezpečnostní opatření do konce března 2022.
<div class="text-wrap tlid-copy-target">Zdroj úvodní fotografie: JNFL</div>

Japonsko je o krok blíže k vlastnímu zpracovávání vyhořelého paliva

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbekistan-plans-route-to-cleaner-electricity-mix?fbclid=IwAR2F-pR8eGQPBlyOxE9XfVogPiOH3eEQ1aBj2UBD9WdCFn-3OZNNvOMCuv0">Uzbecké ministerstvo energetiky zveřejnilo energetický koncept, v němž nastínilo svou strategii výroby elektrické energie do roku 2030</a>. Koncept předpokládá výrazné snížení závislosti na výrobě elektrické energie ze zemního plynu. Současná výroba ze zemního plynu představuje 83 % a výroba má klesnout na 45 %. Jáderná energie má představovat 8 %.
Středoasijská země se stala členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii již v roce 1994. Má celkem 50 let zkušeností v jaderném výzkumu a je jedním z největších světových producentů uranu. Přes své dosavadní odborné znalosti v oblasti jaderné energetiky závisí Uzbekistán téměř výhradně na fosilních palivech.
Asi 86 % elektrické energie pochází ze spalování zemního plynu, uhlí a ropy. Zbytek pochází z vodní energie. Uzbekistán má v plánu postavit svou první jadernou elektrárnu, aby jí pomohla udržet krok s rostoucí poptávkou po elektrické energii a snižování emisí skleníkových plynů.
Podle energetického konceptu činí v současné době dostupná výrobní kapacita Uzbekistánu 12,9 GWe. To zahrnuje 11 GWe výroby z fosilních paliv (84,8 %) a 1,85 GWe z vodní energie (14,3 %). Uzbekistán má celkem 11 elektráren na fosilní paliva a 42 vodních elektráren.
<h2>Prudký růst spotřeby elektřiny a nedostatečný růst výroby</h2>
V letech 2012 až 2019 se výroba elektrické energie každoročně v průměru zvýšila o 2,6 %, ale tento nárůst neudržel tempo s poptávkou. Nedostatek elektrické energie v průměru činil 9,4 % spotřeby. Očekává se, že poptávka vzroste každoročně asi o 6 až 7 % do roku 2030. V roce 2030 se předpokládá, že spotřeba dosáhne 120,8 TWh, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2018.
Cílem konceptu je dosáhnout instalované výrobní kapacity 29,2 GWe po vyřazení zastaralých elektráren z provozu (5,9 GWe). To zahrnuje 13,4 GWe ze zemního plynu (45 %), 5 GWe ze solární energie (17,3 %), 3,8 GWe z vodní energie (13,1 %), 3 GWe z větrné energie (10,4 %), 2,4 GWe z jaderné energie (8,3 %) a 1,7 GWe z uhlí (5,9 %).
Uzbekistán a Rusko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci při využívání jaderné energie pro mírové účely v prosinci 2017. V září 2018 byla podepsána další dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů VVER-1200 ruskou státní jadernou společností Rosatom. Ty mají být uvedeny do provozu v letech 2028 a 2030. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/uzbekistan-hodla-vybudovat-celkem-4-jaderne-reaktory-namisto-2-drive-avizovanych">V červenci 2019 uvedl Alisher Sultanov, ministr energetiky Uzbekistánu, že země chce postavit celkem 4 jaderné reaktory</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbek-expands-nuclear-plans?fbclid=IwAR3xQaoUe7ei8yTITgiCNlTdtMVwzqbcvLPrqMGAavW9BHCpvEjJD-Tr5aU">World Nuclear News</a>
<div class="text-wrap tlid-copy-target"></div>

Uzbekistán chce svůj energetický mix rozšířit o jádro a obnovitelné zdroje

Finský jaderný regulátor <a style="font-weight: bold;" href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Finland-performs-remote-inspection-of-new-nuclear">STUK provedl plánovanou inspekci výstavby nové jaderné elektrárny Hanhikivi</a>. Inspekce výstavby řízené společností RAOS Project, dceřinou společností Rosatomu, byla provedena na dálku přes Skype a to plně v souladu s nařízeními vydanými finskou vládou v boji proti pandemii koronaviru.
Dle Rosatomu byla třídenní inspekce ve dnech 20. až 22. dubna historicky první vzdálenou inspekcí zahraničního dodavatele jaderné elektrárny. Inspekce se zúčastnilo více než 30 pracovníků společnosti RAOS Project.
<blockquote>„Odborníci STUK pozitivně hodnotili funkčnost správy objednávek na podnikovém portálu, zaznamenali pokrok ve vývoji řídících procesů pro dokumentaci a ocenili také kvalitu technické podpory pro kontrolu ve vzdáleném pracovním prostředí. Během inspekce byly úspěšně uzavřeny tři z pěti požadavků, které byly formulovány po předešlé inspekci. RAOS Project bude na zapracování zbylých dvou požadavků nadále pracovat,“ uvedl Rosatom.</blockquote>
Na základě výsledků inspekce stanovili odborníci <a href="https://www.stuk.fi/web/en">STUK</a> nový požadavek na systém řízení projektu.
<blockquote>„Finský regulátor zdůraznil, že je třeba zahájit aktivní studii problémů projektového řízení v další fázi jeho provádění – ve fázi výstavby jaderných elektráren. Regulační orgán musí zhodnotit organizaci projektového řízení v horizontu celého projektu – šestiměsíční tranzitní období, celou dobu výstavby, instalaci a uvedení do provozu,“ uvedl Rosatom.</blockquote>
Další inspekce STUK je předběžně naplánována na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Fennovoima zahájila výkopové práce v lokalitě Hanhikivi v Pyhäjoki v severním Finsku v lednu 2016. RAOS Project předpokládala získání stavebního povolení v roce 2018, uvedení do provozu bylo plánováno na rok 2024. V září 2017 však společnost oznámila, že neočekává obdržení stavebního povolení až do roku 2019, protože přezkum dokumentace vztahující se k její žádosti trval déle než se původně očekávalo. V prosinci 2018 Fennovoima uvedla, že v roce 2021 očekává získání stavebního povolení.
Rosatom staví 1. blok jaderné elektrárny Hanhikivi s jaderným reaktorem VVER-1200 typu AES-2006. Finská společnost <a href="https://raosproject.fi/">RAOS Project</a>, dceřiná společnost <a href="http://rusatom-energy.com/about/">JSC REIN (Rusatom Energy International)</a> patřící pod Rosatom, je generálním dodavatelem 1. bloku jaderné elektrárny Hanhikivi od dubna 2015.
Zdroj úvodní fotografie: Fennovoima