Domů
Jaderné elektrárny
První blok švédské jaderné elektrárny Ringhals byl definitivně odstaven

První blok švédské jaderné elektrárny Ringhals byl definitivně odstaven

První blok švédské jaderné elektrárny Ringhals se stal již čtvrtým odstaveným blokem ve Švédsku za posledních 7 let. Blok nacházející se na západním pobřeží Švédska byl definitivně odstaven po 44 letech provozu. Informoval o tom provozovatel elektrárny, společnost Ringhals AB.

Jaderná elektrárna Ringhals je vlastněna dvěma vlastníky, společnostmi Vattenfall (70,4 %) a Sydkraft Nuclear Power (29,6 %).

Druhý blok Ringhals byl po rozhodnutí z roku 2015 odstaven v prosinci 2019. K odstavení bloku došlo o pět let dříve, než se plánovalo. Hlavní příčinou dřívějšího odstavení byly zejména ekonomické důvody.

První blok zahájil 13. března 2020 odstávku kvůli údržbě zařízení. 18. června však společnost Ringhals AB podepsala dohodu o možnosti dalšího využívání bloku s provozovatelem národní přenosové sítě, společností Svenska Kraftnät.

Jaderná elektrárna Ringhals se čtyřmi energetickými bloky
Jaderná elektrárna Ringhals se čtyřmi energetickými bloky Zdroj: Vattenfall

31. března informovala společnost Vattenfall energetickou burzu Nordpool Power o záměru odstavení reaktoru do pozdního léta kvůli současným tržním cenám elektřiny. Dle dohody byl ale reaktor dále provozován až do konce roku 2020. Následně došlo k jeho definitivnímu odstavení.

„Během léta jsou bezpečnostní rezervy v elektrické přenosové síti menší a v rámci stabilizace sítě a řešení problémů s jejím narušením vlivem nepředvídatelných událostí jsou nutná bezpečnostní opatření. Díky těm budeme schopni zvládat vzniklé problémy,“ sdělila společnost Svenska Kraftnät při podpisu dohody o dalším provozu reaktoru.

První až třetí blok elektrárny vyráběly přibližně 15 % spotřebovávané elektřiny v zemi. Ročně vyrobily přibližně 23 TWh elektřiny.

V jaderné elektrárně Ringhals jsou postaveny jak technologie tlakovodního reaktoru (2., 3. a 4. blok elektrárny), tak také technologie varného reaktoru (1. blok elektrárny). Všechny bloky byly uváděny do provozu mezi léty 1975 a 1983.

V době komerčního provozu všech bloků byl instalovaný výkon elektrárny 3 967 MW elektrických, zatímco nyní, kdy jsou v provozu pouze 3. a 4. blok, je instalovaný výkon 2 186 MWe.

Pro třetí a čtvrtý blok existují plány dlouhodobého provozování. Podle těch by bloky měly být provozovány po dobu 60 let, tedy až do konce 40. let 21. století.

Elektrárna je umístěna na poloostrově Värö, přibližně 65 km od města Gothenburg.

Zdroj úvodního obrázku: Pinterest

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(42)
Martin P
3. leden 2021, 11:19

Zavírat blok jen z ekonomických důvodů je eufemisticky řečeno "nedobré". Z technologie by se mělo vyždímat co nejvíce, aby byl poměr šedé (vložené) energie a získané energie z provozu co nejlepší. Jaderné bloky šetří suroviny jako je neobnovitelný vápenec (a z něj vyrobený cement) nebo v Evropě postupně nedostatkový kvalitní štěrkopísek - vztaženo na jednotku vyrobené energie a životnost zdroje.

Přepočítávat vše jen na svoji peněženku je sice momentálně pocitově fajn, ale dlouhodobě je to nejmizernější způsob hospodaření se zdroji.

Martin P
3. leden 2021, 11:25

Vzhledem k vývoji cen energií směrem nahoru ale už ani ekonomické hledisko nebude argumentem pro zavírání.

Jan Veselý
3. leden 2021, 12:00

Hlavní problémem pro švédské jaderné elektrárny je to, že cena elektřiny je v Nordpoolu pekelně nízko, protože mají přebytek výrobních kapacit a vodní/větrné elektrárny mají minimální provozní náklady, zatímco u jaderných, jak stárnou, postupně rostou náklady na údržbu.

Asi nejelegantnějším řešením tohoto problému by bylo, kdyby se švédská vláda domluvila už před lety s vládou polskou a natáhly mezi svými státy nějakou pořádnou kapacitu HVDC linek. Byl by to elegantní způsob jak se za (pro obě strany) dobrou cenu zbavit přebytků. Partikulární švédské (nízká cena elektřiny průmyslu svědčí) a polské zájmy (vlastenčení s uhlím) tomu, zdá se, vystavily stopku. Nu čož, třeba si Poláci svoje jaderky v příštích 20 letech vysní až do reality. ale moc tomu nevěřím.

Josef
3. leden 2021, 13:24

Hlavním problémem je to, že dotované OZE způsobují nereálně nízké ceny silové elektřiny protože dostávají peníze z jiných poplatků + nesmyslné požadavky na růst bezpečnosti jaderných elektráren pak se samozřejmě nevyplatí modernizovat elektrárnu na posledních 5 let provozu. Tento požadavek je navíc totální idiocie, protože při současné úrovni bezpečnosti JE jsou další úpravy už zbytečné.

pr
3. leden 2021, 13:49

Vy máte odkaz na nějaké informace o dotacích pro OZE ve Švédsku? Mohl byste jej zveřejnit? Abychom si mohli udělat představu jaké náklady tam pohnou s cenou silové elektřiny.

pr
3. leden 2021, 13:57

A k té idiocii - stejný názor jste pravděpodobně zastával i před havárií ve Fukušimě, že? Tam také byl požadavek na zvýšení bezpečnosti který byl zamítnut. Ale zase jsme se mohli prakticky seznámit s tím, že v jaderném reaktoru lze termicky rozkládat H2O na nám dnes potřebný vodík a vlastně i zužitkovatelný kyslík. Ten záznam důsledků byl efektní.

blaha.p
3. leden 2021, 15:43

bezpečnost JE nebude nikdy dostatečná, jak nám ukázalo zemětřesení v Chorvatsku, epicentrum bylo jen cca 70 km od JE. Příště může náhodou být blíž a o něco málo silnější a bude ukončena tato technologie v celé Evropě

Ivan Novák
3. leden 2021, 16:50

Že se Balkán občas třese a proč, je známá věc. Zemětřesení se na zeměkouli dějí podle geologických pravidel. Ta jsou dostatečně přesná a určitá, aby se podle nich dalo hodnotit seismické ohrožení té které lokality pravděpodobnostně. Pokud si pamatuji, JE se posledních 30 let projektovaly, stavěly nebo dostrojily tak, že bezpečně odolají špičkovému přízemnímu horizontálnímu zrychlení cca 0,25 g, přitom v lokalitách českých JE se vyskytuje 0,1 g zhruba jednou za sto tisíc let. Rozdělení pravděpodobnosti intenzity zemětřesné události v čase klesá exponenciálně, patrně tedy spíše zahynete při přechodu na zelenou, než že byste utrpěl jadernou škodu po zemětřesení.

Staré bloky v Kozloduji, aniž byly specificky seismicky zodolněné (tehdy se na to ještě příliš nekoukalo), přežily před 50 lety bez úhony zemětřesení daleko silnější, než to nynější v Sisaku.

blaha.p
3. leden 2021, 17:26

pane Nováku, to že si někdo myslí, že umí spočítat pravděpodobnost seismického ohrožení, je mírně řečeno úsměvné. Kde byly tito počtáři, když se projektovala Fukušima... O tom kde, nebo kdy bude nějaké zemětřesení, a už vůbec o jeho síle nemáme ani nejmenší šajnu, to samé platí o sopečné činnosti. Jde jen o smůlu (Fukušima) nebo štěstí (Chorvatsko). V případě JE je jedna jistota, je jen otázkou času, kdy se stane nějaký další velký průšvih.

Emil
3. leden 2021, 18:53

Ve Fukušimě ani nikde jinde zemětřesení žádnou havárii nezpůsobilo. Tu ve Fukušimě způsobila vlna tsunami.

energetik
3. leden 2021, 19:17

Ale houby tsunami, vodík je ten prevít co za to může.

To vybuchování by se mu mělo zakázat. Zemětřesení si potom budou moci zemětřást a tsunami tsunamovat o 106.

Emil
3. leden 2021, 19:43

Milý rádobyenergetiku, vodík za tavení paliva ve fukušimských reaktorech opravdu nemůže. Vznik vodíku je následek a nikoliv příčina havárie.

Milan Vaněček
3. leden 2021, 20:41

Ano tentokrát má Emil pravdu. Příčina havarie je dána konstrukcí a provozováním reaktoru a "selháním" obsluhy v extrémní situaci. Selhání dávám do úvozovek, selhal by asi každý, jen obsluha nedaleké (11 km) Fukušimy II neselhala a provoz čerpadel obnovila (a zabránila radioaktivnímu úniku, i když reaktor byl odepsán).

Když nefunguje odvod tepla z tak obrovského reaktoru, tak nastane řada nevyhnutelných dějů končících protavením reaktoru a únikem radioaktivity, (včetně rozkladu vody na výbušnou směs).

V podstatě: reaktory 0,5 či 1 či 1,7 GW jsou příliš velké na to, aby se i po zastavení řízeného radioaktivního rozpadu uranu nepřehřály ze zbytkové radioaktivity (a tím neustále uvolňovaného tepla) v reaktoru při selhání odvodu tepla z reaktorové nádoby.

Reaktor vydržel zemětřesení, vydržel i vlnu tsunami, ale nevydržel protože mu selhalo chlazení. Konstrukční bezpečnostní vada.

Emil
3. leden 2021, 21:07

1) Žádný reaktor nedaleké Fukušimy II nehodou odepsán nebyl. Pouze bylo z pochopitelných důvodů rozhodnuto, že už nebude nikdy spuštěn.

2) Právě i proto se přešlo od stavby reaktorů II. generace k reaktorům III+. generace, které tuto "konstrukční bezpečnostní vadu" nemají a u reaktorů II. generace došlo po Fukušimě k úpravám, omezujícím riziko podobné havárie.

Pavel
3. leden 2021, 21:58

Pro místní oze tuneláře, info o švédském oze tunelu: https://www.reuters.com/article/us-norway-sweden-electricity-idUSKBN26922B

Milan Vaněček
3. leden 2021, 21:59

ad 1)já říkám: byl odepsán, Emil říká zřejmě totéž: nebude nikdy spuštěn

ad 2) i Emil ví, že fyziku radioaktivního rozpadu a tím uvolňovaného tepla nikdo neoblafne, to je přírodní jev,

zkrátka velké reaktory musí nejen zdvojovat chlazení, ale mnohonásobně jistit chlazení, ale ani 5ti násobné varianty chlazení přírodní zákon nepřekonají, jen vylepší pravděpodobnost....

Pasivně dlouhodobě bezpečný může být jen "malý reaktor"=50-100 MWe (viz diskuse v časopise Nature po Černobylu...., už vše bylo řečeno)

Emil
3. leden 2021, 22:13

Dostatečně dimenzované systémy pasivního odvodu tepla mají všechny reaktory III+. generace, navzdory tomu, že to údajně néééjde.

Josef
3. leden 2021, 23:35

Švédsko zavedlo prakticky 100% daň na fosilní paliva (olej) a OZE podporuje formou obchodovatelných zelených certifikátů, Pro větrné elektrárny + investiční podpora a zelené bonusy.

Co se týče Fukušimy, pak tam je pěkně vidět, že veškeré snahy a zvýšení zabezpečení JE jsou zbytečné pokud postavíte JE na špatném místě, což je příklad Fukušimy. Ono stavět JE na pobřeží kde hrozí přílivové vlny po zemětřesení je prostě špatně od samého začátku. Kdyby ta JE byla postavena ve vnitrozemí a měla normální chladící věže, pak nebyl problém jenže by to bylo dražší a Japonci chtěli ušetřit no tak ušetřili....

blaha.p
4. leden 2021, 06:35

Emile zajímavá myšlenka, že havárii ve Fukušimě způsobila vlna tsunami a ne zemětřesení, jen ti chybí základní údaj, vlna tsunami vzniká v důsledku zemětřesení. Všechny podobné jaderné elektrárny jako ve Fukušimě tzn. postavené na pobřeží, může kdykoli potkat stejný osud. Je to jen otázka času, kdy bude mít nějaká jaderná elektrárna havárii.

Tak jak neustále hoří FVE, nebo uhelné elektrárny, nebo mají po vichřici poruchy VTE, tak je 100% jisté, že dřív nebo později, bude mít fatální poruchu další JE.

energetik
4. leden 2021, 07:16

Milý Emile, vlna tsunami reaktor ani budovu neotevřela to byl až výbuch vodíku. Jako obyvatele planety Země mne vůbec netrápí že nějaká tsunami odstavila jaderku z globálního vývoje je to "pěkný hovno" (takových odstavených JE bylo a ještě bude a čím více a dříve tím lépe), ale že ta elektrárna to toxické svinstvo vypustila a stále vypouští ven to je ta tragédie na tom všem.

Evidentně každý uznává jiné hodnoty. Někoho trápí odstavená jaderka kterou odstavilo tsunami a jiného únik toxických látek kterou způsobil výbuch vodíku a odstavenou jaderku díky tsunami naopak vítá.

Není jen váš podhled na věc ten jediný, musíte být schopen se na to podívat i očima někoho nezávislého a toho kdo není takový atom Hujer. A potom možná pochopíte co je skutečná havárie a možná i její příčina.

A úplně největší tragédie na tom všem je, že od výbuchu v Černobylu si z toho nevzal žádný atomterorista ponaučení a jen se hledá pokaždé nějaký jiný viník, přitom je to úplně stejné.

Emil
4. leden 2021, 07:22

Asi jste už zapomněl na vaše původní tvrzení, na která jsem reagoval: "bezpečnost JE nebude nikdy dostatečná, jak nám ukázalo zemětřesení v Chorvatsku, epicentrum bylo jen cca 70 km od JE. Příště může náhodou být blíž a o něco málo silnější a bude ukončena tato technologie v celé Evropě", "jde jen o smůlu (Fukušima) nebo štěstí (Chorvatsko)."

Jaké "štěstí" tedy tentokrát měla JE Krško, ležící hluboko ve vnitrozemí, že nedošlo k "fatální poruše"?

Emil
4. leden 2021, 07:34

Milý rádobyenergetiku, v konečném důsledku je pro Japonce daleko závažnější "únik toxických látek", ke kterému dochází v důsledku odstavení jejich reaktorů než ze samotné Fukušimy. Jejich výrobu totiž musela nahradit daleko špinavější výroba elektřiny z uhlí, která má pro ně mnohem horší zdravotní následky než samotný únik radioaktivity.

A ty "oči někoho nezávislého" mají být ty vaše, patologického radiofoba? :-)

Milan Vaněček
4. leden 2021, 10:05

Je zcela nezpochybnitelné, že přírodní příčina havarie byla primárně vyvolána zemětřesením. Ta zde budou stále.

Fyzikální příčinou havarie pak byla ztráta chlazení reaktoru, která pak zapřičinila následný výbuch, únik radioaktivity a protavení reaktorové nádoby. Zase, ztráta chlazení způsobí zkázu a únik radioaktivity, to je nezměnitelná fyzika u tak velkých reaktorů, příčin ztráty chlazení může být mnoho a jsou zde neustále.

To je realita.

energetik
5. leden 2021, 07:07

Zemětřesení, tsunami i pády meteoritů to vše jsou na Zemi standardní a historicky opakující se děje. Nelze se vymlouvat na jejich jakoukoliv vinu.

Vina byla v tom že reaktor měl po odstavení sebezničující tendence, přehřátí a výrobu vodíku se kterým se neuměl vypořádat. Takže se od Černobylu nic nezměnilo je to pořád stejné.

blaha.p
4. leden 2021, 07:56

Emile, havárie ve Fukušimě byla způsobena primárně v důsledku zemětřesení, které vyvolalo vlnu tsunami. Tečka. Všechny keci kolem jsou zbytečné. Podobná havárie hrozí desítkám JE po celém světě. Co se týče chorvatské JE stačila náhoda, aby bylo epicentrum o 70 km jinde a síla zemětřesení byla větší a dopadlo by to stejně jako ve Fukušimě. Žádná ochrana proti zemětřesení o síle 9 a více neexistuje a nikdy nebude. Proto je jen otázkou času, kdy k podobné havárii v důsledku zemětřesení dojde znovu. A když to nebude zemětřesení, tak to bude lidský faktor Černobyl, nebo teroristický útok, nebo hackerský útok atd. atd.

Emil
4. leden 2021, 08:23

1) Osobně dávám přednost interpretaci vyšetřovací komise japonského parlamentu, že "základní příčinou havárie bylo podcenění velikosti vlny cunami, které vedlo ke kompletní ztrátě možností chlazení u bloku jedna až tři." - než interpretaci jakéhosi pana Bláhy.

2) Zemětřesení v Tohoku sílu 9 stupňů Richterovy škály mělo a samo o sobě žádnou havárii nezpůsobilo. Ani ve Fukušimě, ani v Onagawě, která je epicentru ještě blíž.

3) Žádná chorvatská JE neexistuje, elektrárna o které píšete je ve Slovinsku, vzhledem k předchozímu by rozhodně nemohla dopadnout stejně jako elektrárna ve Fukušimě, jelikož je hluboko ve vnitrozemí, kde vlna tsunami nehrozí.

blaha.p
4. leden 2021, 08:54

Emile, ty jsi fakt klaun diskuzí.

1) podcenění velikosti vlny tsunami, a copak tu vlnu asi způsobilo, podle celého světa zemětřesení, podle jistého Emila tato vlna vzniká asi samovolně a nebo plácnutím ocasu kosatky.

2) Emilku možná si se nepodíval do atlasu, ale Tohoku je od Fukušimy velice vzdálené cca 250 km, ty o zemětřesení moc nevíš, že? Až bude epicentrum 2 km od nějaké JE, tak pak se budou dít věci

3) JE společně budovalo Chorvatsko a Slovinsko, dokonce polovinu vyhořelého paliva si vezme Chorvatsko (nechápu, že jako vášnivý atomofil neznáš tyto základy). To že tuto JE neohrozí tsunami, je jasné každému, ale je také jasné každému, že když bude zemětřesení pod touto JE tak je vymalováno. I takto "slabé" zemětřesení 6,4 RŠ (které doslova srovnalo se zemí celé město Petrinja) a velká vzdálenost od epicentra mělo za následek preventivní vypnutí JE. Když bude epicentrum přímo pod JE o síle 9 RŠ, nezůstane po JE vůbec nic...

Emil
4. leden 2021, 09:10

Takže diskuse s tímto trollem končí jako vždycky, tj. osobním napadáním, podsouváním argumentů a šířením nesmyslů...

blaha.p
4. leden 2021, 09:22

Emile, ty jsi jenom hloupoučký nebožák, šiřitel nesmyslů a pitomostí.

Ty to pořád nechápeš, že sloužíš v diskuzích pro pobavení, protože nic nevíš, ty nevíš, že když je něco od epicentra zemětřesení 250 km, tak je to místo v pohodě, ty nevíš, co způsobuje vlnu tsunami, ty nevíš, i když o tom všude psali a mluvili, že JE Krško je společný projekt Chorvatska a Slovinska, ty prostě nevíš nic. Emilku dodělal jsi vůbec základku? Ono nestačí jen brouzdat po internetu a v rychlosti vyhledávat informace pro diskuzi, tak jak to děláš ty. Když nemáš alespoň základní znalosti, vždy to dopadne stejně, prostě jsi hodně slabý v zeměpise a nepřijde ti divné argumentovat zemětřesením, které bylo vzdálené 250 km od JE, což je totální pitomost, od člověka, který neví nic o zeměpise a zemětřesení, ale je tupý milovník JE, tak mu to je jedno.

Jaroslav Studnička
4. leden 2021, 09:34

Pane Blaho, podobné osobní útoky a urážky si kydejte někde jinde.

Musím vás upozornit, že jste v této ani v předchozích diskuzích nepředvedl nic závratného ze znalostí energetiky. Jediné v čem vynikáte, je přepisování výroby el. energie jednotlivých zdrojů a to je slabé...

pr
4. leden 2021, 10:30

Milý pane Studničko,

na rozdíl od jednoúrovňových binárních "argumentátorů" je p. blaha schopen analýzy. A že robotovi Emilovi odpověděl na osobní útok? Málokdo si při prvním střetu s jednoúrovňovou debilitou udrží chladný rozum.

Emil
4. leden 2021, 11:21

Carlosi, to tu přece nikdo nezpochybňuje, že tsunami způsobuje zemětřesení. Když půjdeme ještě víc do důsledků, tak bychom nakonec mohli napsat, že havárii ve Fukušimě způsobil velký třesk. Pointa je v tom, že zemětřesení samo o sobě havárii nezpůsobilo, způsobil ji až jeho důsledek, tj. vlna tsunami.

S Metsamorem máte pravdu. Zemětřesení tam tehdy zabilo 25 tisíc lidí, elektrárna nikoho, primární okruh zůstal nepoškozený, elektrárna se automaticky odstavila.

Carlos
4. leden 2021, 12:04

Tak ale chlapi už dost toho hádání jo?

A ano, pokud půjdeme hodně do důsledku tak Fukušimu způsobilo zemětřesení, které bylo primárním hybatelem mas vody které pak vytvořily tsunami. Sekundární problém je technokratická arogance kdy se ignorovaly staré mezníky které ukazovaly kam až může voda dosáhnout.

Kdyby se měla řešit seismická odolnost JE, tak by se spíš než Fukušima ale měl vytáhnout Metsamor.

Ivan Novák
4. leden 2021, 12:38

Kdyby si Arméni mohli snadno opatřit opatřit elektřinu jinak, asi by to už dávno dělali. Před výsledkem války o NKarabach snad mohli zobchodovat azerskou ropu a plyn za koridor do Nachičevanu, teď je s nimi ale tak nějak konec, jako s Polskem při dělení, kdo od nich něco chtěl, už si to vzal, a co bude chtít navíc, vezme si zase bez velkého ptaní. Fatální havárii v Metsamoru si však nemohou dovolit ani Rusové, doufám, že se tedy snaží, zodolňují, práci okolních seismických měřicích staniček optimalizují, zlomy mapují ještě pečlivěji atd., a jestli dojdou k závěru, že riziko moc velké, projekt ukončí, i když budou Arménům holt morálně dlužit.

pr
3. leden 2021, 12:40

Toto je sice pěkné, ale zaměstnanci by Vám moc nepoděkovali, kdybyste je nutil platit si za to, že mohou chodit do práce a vyrábět cenově konkurenceschopnou elektřinu.

Už to, že stojící a funkční elektrárna je ekonomicky nekonkurenceschopná stojí za zamyšlení.

V každém případě varného reaktoru pravděpodobně škoda nebude. To už je technologie krále Klacka.

energetik II
3. leden 2021, 12:05

Za loňský rok byla ve světě zahájena stavba celkem 5 nových reaktorů, čtyři začala stavět Čína / z toho 3 Hualongy/ a jeden VVER- 1200 Rosatom v Turecku. A právě tyto dvě země, Rusko a Čínu, dle naší opozice, máme vyřadit z tendru na dostavbu Dukovan. Tedy dvě poslední země světa, které si ještě dnes troufají zahajovat novou výstavbu velkých jaderných bloků nyní vyřadíme z výběru. /Francie má ještě ve hře pro své EPR - 1750 lokalitu Sizewell v Británii, kde chce začít stavět s 30 % čínským podílem./ Jinak na Západě NULA !

energetik II
3. leden 2021, 12:09

Z výše uvedeného přestávám už věřit v Dukovany- 5 i v 6 nových reaktorů v Polsku. Tyto projekty zabije politikaření.

pr
3. leden 2021, 12:44

Nebo to bude monstrózní megatunel srovnatelný snad jen s druhým pilířem penzijka.

Holt chtě-nechtě každý sám decentrálně za svoje. Jinak to nevidím, jinak to nepude ;-)

Petr
3. leden 2021, 16:22

Podle mně si rychlým uzavíráním chtějí ve Švédsku vynutit na generální rekonstrukci a 20 leté prodloužení životnosi s dalším navýšení bezpečnosti podobné 20 leté dotace jako dostávají větrníky. V EU se teď trapně zdržuje a čeká primárně na to, až globalisté co si dosadili Macrona skoupí výhodně od vlády Francie akcie EDF.

energetik II
3. leden 2021, 22:15

Mimo téma, jedna drobná aktualitka. Čínská hydroelektrárna Tři soutěsky vyrobila za loňský rok - 111,8 TWh elektřiny, čímž stanovila nový světový rekord pro jednu elektrárnu a jeden rok.

JD
4. leden 2021, 19:35

Tady jsou zmíněny čínské záměry na 60 GW v Tibetu (poslední odstavec):

https://balkangreenenergynews.com/india-launches-30-gw-hybrid-solar-wind-power-project/

Jinak je informace zajímavá také tím, že hybridní SWB se posunou z řádu jednotek GW do desítek GW.

Ale k tématu:

Zajímavá přednáška paní doktorky Drábové o stavu jaderné energetiky:

https://www.youtube.com/watch?v=9tB_WUXKIHw

A ještě velmi zajímavá přednáška pana profesora Bendy o fotovoltaice v širším kontextu:

https://www.youtube.com/watch?v=vABRVpSLa2E

O úloze jaderné energetiky a její budoucnosti je třeba uvažovat z pohledu vznikajícího energetického internetu. To v Evropě a u nás otevírá otázku budoucnosti Energetické unie.

Bizon
5. leden 2021, 18:08

Fukušimu pokud vím sundalo oboje. Zemětřesení samotné by dala, Tsunami taky, ale oboje už ne.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se