Švédsko uzavře svou poslední uhelnou elektrárnu, a to s předstihem dvou let. Elektrárna Värtaverket provozovaná společností Stockholm Exergi poblíž Stockholmu bude nadobro uzavřena v souladu se švédskými plány na kompletní uhelný phase-out. Uzavření elektrárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z roku 1989 oznámilo vedení společnosti minulý týden.
Švédsko se tak stane třetí evropskou zemí, která vyřazení všech uhelných zdrojů provede. Zpráva přišla ve stejný týden, kdy svou poslední uhelnou elektrárnu uzavřelo Rakousko. Od uhlí jako zdroje v elektrárnách už se kompletně odklonila i Belgie. Do roku 2025 plánuje uzavření i Francie, Slovensko, Portugalsko a Velká Británie. V témže roce plánuje uzavření i Itálie a Irsko.
Uzavření stockholmské elektrárny přišlo dříve než bylo plánováno. Rozhodnutí urychlila mírná zima, díky které poptávka po energiích nebyla příliš vysoká. V tiskovém prohlášení Stockholm Exergi uvedla, že jejím cílem je nyní, aby veškerá energie, kterou společnost produkuje, byla z obnovitelných zdrojů nebo zrecyklovaná.
Německo rovněž odhlásilo svůj odklon od uhlí, a to nejpozději do roku 2038. Plány jsou doprovázeny návrhy kompenzační legislativy, která má být součástí balíčku pro tzv. „coal exit“. Německo je přitom jednou z ekonomik nejvíce závislých na uhlí.
Oznámení cíle bylo kritizováno jak ze strany environmentalistů, tak i ze strany zastánců tradičních zdrojů. Pro jedny je rok 2038 příliš pozdní, pro druhé jde o nereálný cíl, vzhledem především k nutnosti zajistit dodávky energie v průběhu celého roku. Podobnou kritiku sklízí i další země Evropy, které odklon od uhlí plánují nebo již realizují.
Úvodní obrázek: Elektrárna Värtaverket, zdroj: EnergiWatch.dk

Uhlí

Švédsko uzavře poslední uhelnou elektrárnu

Švédsko a Španělsko jsou nejlevnějšími evropskými trhy pro dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE). <a href="https://about.bnef.com/blog/sweden-spain-the-cheapest-european-markets-for-wind-and-solar-corporate-ppas-bnef-survey-finds/" target="_blank" rel="noopener">Ukázala to analýza výzkumníků z BloombergNEF (BNEF)</a>, podle které jsou nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Z devíti posuzovaných evropských trhů byly nejvyšší ceny identifikovány u obou technologií ve Spojeném království. 
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
<figure id="attachment_82761" class="wp-caption alignnone" style="width: 691px;"><img class="wp-image-82761 size-full" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF.jpg" sizes="(max-width: 691px) 100vw, 691px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF.jpg 691w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF-512x232.jpg 512w" alt="Minimální a maximální ceny z PPA dohod o nákupu elektřiny ze solárních a větrných elektráren v Evropě. Zdroj: BNEF" width="691" height="313" /><figcaption class="wp-caption-text">Minimální a maximální ceny z PPA dohod o nákupu elektřiny ze solárních a větrných elektráren v Evropě. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Spojené státy versus Evropa</h2>
BNEF při provedeném průzkumu zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.
<blockquote>„Téměř polovina všech RE100 společností je z Evropy – víme, že poptávka po čisté energii je právě zde. Aby se však zvýšila aktivita kolem PPA dohod na úroveň Spojených států, musíme více popsat regionální rozdíly v oceňování těchto kontraktů, v jejich struktuře a délce,“ dodal Kyle Harrison, analytik z BNEF zaměřující se na korporátní udržitelnost.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

BNEF: Nejlevnějšími evropskými trhy pro PPA dohody na OZE jsou Španělsko a Švédsko

Švédsko pravděpodobně v blízké době kvůli prudkému rozvoji větrné energetiky zažije poprvé situaci, kdy ceny elektřiny na denním trhu začnou v určitých hodinách klesat do záporných hodnot. Záporné ceny elektřiny se již řadu let vyskytují například na německém či českém denním trhu.
Prudký rozmach větrné energetiky ve Švédsku bude <a href="https://www.montelnews.com/en/story/sweden-may-soon-see-negative-power-prices--analysts/1078304?fbclid=IwAR2Kk7Tutbnx8aYA7g8QM6gaKUDs8lG577UpMARCeujS4k3pOqL_o8gY8cM">dle analytiků oslovených zahraničním serverem Montel</a> pravděpodobně brzy znamenat první výskyty záporných cen elektřiny na tamním denním trhu. Pouze během letošního a příštího roku by mělo do elektrizační soustavy začít dodávat elektřinu dalších 3,4 GW větrných elektráren.
<blockquote>„Pokud by tento výkon již byl v síti, Švédsko by již záporné ceny mělo. I přes postupné uzavírání jaderných elektráren pravděpodobnost výskytu záporných cen každým rokem roste,“ uvedl Christian Holtz, analytik ze společnosti Sweco.</blockquote>
Spotové ceny elektřiny v obchodní zóně SE3, která zahrnuje švédské metropole Stockholm a Göteborg a všechny švédské jaderné elektrárny, byly podle zahraničního serveru Montel v loňském roce nižší než 2,5 EUR/MWh v 52 hodinách, což je více než v letech 2012 až 2018 dohromady. Vůbec nejnižší cena byla zaznamenána 2. května mezi 4. a 5. hodinou ranní, a to 0,12 EUR/MWh.
<blockquote>„Záporné ceny elektřiny v některých hodinách nebudou nezbytně znamenat nižší průměrnou cenu, ale spíše existenci vyšší volatility,“ řekl Arne Osterlind, portfolio manažer ve společnosti Shepherd Energy.</blockquote>
Osterlind dodal, že více elektřiny ze solárních a větrných elektráren povede k nižšímu uplatnění tradičních zdrojů pracujících v základním zatížení a zároveň k vyšším cenám elektřiny v období, kdy nebude foukat.
<h2>Rekordní počet hodin se zápornou cenou v Německu</h2>
Zatímco ve Švédsku by se měly záporné spotové ceny elektřiny začít objevovat v následujících měsících či letech, v Německu se vlivem prudkého rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie objevují na denním trhu již od září roku 2008.
Od té doby jejich četnost roste a <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny">loňský rok byl v tomto ohledu rekordní</a>. Podle německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA) byly v roce 2019 na německém denním trhu s elektřinou záporné ceny elektřiny zaznamenány v celkem 211 hodinách, to je více než kdy předtím.
<img class="aligncenter size-full wp-image-79777" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2.png 1021w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Počet-hodin-s-negativními-cenami-elektřiny-na-německém-denním-trhu_2-800x456.png 800w" alt="" width="1021" height="582" />
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prumerna-cena-elektriny-ceskem-dennim-trhu-klesla-mezirocne-15-zaporne-ceny-se-objevily-58-hodinach">I na českém denním trhu loni meziročně přibylo hodin se zápornou cenou elektřiny</a>, avšak ve srovnání s Německem byl počet takových hodin podstatně nižší. Podle dat českého operátora trhu OTE, a.s. klesla spotová cena elektřiny do záporných hodnot celkem v 58 hodinách.

Trh s elektřinou

Ve Švédsku by se po vzoru Německa či Česka mohly brzy objevit záporné spotové ceny elektřiny

Druhý blok švédské jaderné elektrárny byl po 44 letech provozu v pondělí 30. prosince 2019 trvale odstaven. Za dobu provozu vyrobil 215 TWh elektřiny. První blok JE Ringhals bude odstaven v roce 2020.
Provozovatel jaderné elektrárny, společnost Vattenfall, začátkem prosince oznámila, že finální odstavení tlakovodního reaktoru (PWR) o instalovaném výkonu 807 MWe začalo již v září fází nazvanou „coast down“.
Postupné odstavení znamenalo snižování výkonu reaktoru v závislosti na rostoucím vyhoření jaderného paliva v reaktoru. „V listopadu klesl elektrický výkon jedné z turbín pod 50 % a ta byla odstavena. Dne 30. prosince byl odstaven i druhý turbogenerátor reaktorového bloku, čímž přestal blok vyrábět elektřinu.“
<figure id="attachment_59903" class="wp-caption alignnone" style="width: 460px;"><img class="size-full wp-image-59903" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/Ringhals-3-and-4-460-Vattenfall.jpg" alt="" width="460" height="252" /><figcaption class="wp-caption-text">Ringhals 3 a 4; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Podle plánu byla druhá turbína bloku Ringhals 2 odstavena v pondělí v 8:56 a znamenala trvalé ukončení provozu bloku.
<blockquote>„Vše probíhalo podle plánu a elektrárna byla odstavena klidným a profesionálním způsobem zaměstnanci blokové dozorny,“ sdělil Vattenfall.</blockquote>
<h2>Čtyři dekády bezuhlíkové výroby elektřiny</h2>
„Noční směna měla tu čest odsloužit poslední noc na jedoucím bloku a oslavili jsme ji malým nealkoholickým sektem,“ sdělil vedoucí výroby elektrárny Ringhals, Sven-Anders Andersson. „Oslavovali jsme 44 let úspěšné výroby elektřiny bez fosilních paliv. Ale také to, že se nám podařilo úspěšně převést blok do trvalého odstavení.“
Vattenfall oznámil v říjnu 2015, že v roce 2019 bude odstaven reaktorový blok Ringhals 2, a že Ringhals 1 (varný reaktor BWR s elektrickým výkonem 876 MW provozovaný od roku 1976) bude v dalším roce následovat. Společnost se rozhodla z komerčních důvodů uzavřít reaktory o pět let dříve, než bylo původně plánováno.
<figure id="attachment_45168" class="wp-caption alignnone" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-45168" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Jaderna-elektrarna-Ringhals-512x341.jpg 512w" alt="Švédská jaderná elektrárna Ringhals" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Ringhals společnosti Uniper; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote>„S trochou smutku a velkou pýchou v srdci uzavíráme Ringhals 2, který už více než čtyři desetiletí přispívá k prosperitě země a životnímu prostředí bezfosilní elektřinou,“ řekl výkonný ředitel elektrárny Ringhals, Björn Linde.</blockquote>
Dva novější a větší tlakovodní reaktory Ringhals 3 a 4 zůstávají v provozu podle původního plánu do roku 2041 a 2043.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Jaderné elektrárny

Druhý blok švédské jaderné elektrárny Ringhals byl trvale odstaven

Na konci tohoto roku dojde k <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Year-end-brings-trio-of-reactor-retirements">odstavení tří evropských jaderných bloků.</a> Po 47 letech provozu byla odstavena první švýcarská jaderná elektrárna Mühlenberg. K tomuto veteránovi se přidá ještě druhý blok ve švédské jaderné elektrárně Ringhals a druhý blok německé jaderné elektrárny Philippsburg.
20. prosince byla od přenosové soustavy <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/svycari-po-47-letech-odpojili-svou-prvni-jadernou-elektrarnu/">odpojena první švýcarská jaderná elektrárna</a>. Energetická společnost BKW Energie na konci roku 2013 oznámila, že<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/svycari-po-47-letech-odpojili-svou-prvni-jadernou-elektrarnu/"> jaderná elektrárna Mühlenberg se svým jediným blokem bude uzavřena již na konci roku 2019</a>. Plánovaný termín byl původně určen na konec 2022. Ke změně termínu došlo z důvodu nejistoty ohledně trendu vývoje politických a regulačních opatření.
Jaderná elektrárna Mühlenberg s varným reaktorem (BWR) o elektrickém výkonu 372 MWe byla spuštěna v roce 1972. Za 47 let provozu vyrobila celkem 130 TWh elektrické energie a pokrývala celkem 5 % poptávky po elektrické energii v zemi. Mühlenberg se stal první trvale odstavenou jadernou elektrárnou ve Švýcarsku.
BKW Energie uvedla, že práce na demontáži v Mühlenbergu začnou 6. ledna. Očekává se, že demontáž jaderné elektrárny bude trvat asi 15 let. Podle studie z roku 2016 se počítá s celkovými náklady ve výši 3 miliard švýcarských franků (70 miliard korun).
<h3>Odstavení po 44 letech ve Švédsku</h3>
Švédský Vattenfall oznámil, že 2. blok jaderné elektrárny Ringhals bude definitivně odstaven 30. prosince v 9 hodin ráno. Blok bude odstaven po 44 letech provozu. Za tu dobu vyrobil celkem 215 TWh elektrické energie.
Ddefinitivní odstavení tlakovodního reaktoru (PWR) o elektrickém výkonu 807 MWe začalo v září, kdy reaktor přešel do fáze „coast down“. To znamená, že výkon reaktoru klesá se snižováním energie v jaderném palivu. V listopadu klesl výkon pod 50 % a jedna ze dvou turbín byla odstavena. Dne 30. prosince bude odstavena druhá turbína.
Vattenfall datum vyřazení reaktoru z provozu oznámil v říjnu 2015 . 1. blok s varným reaktorem (BWR) o elektrickém výkonu 878 MWe bude vyřazen v roce 2020, také po 44 letech provozu. Rozhodnutí o ukončení provozu 1. a 2. bloku o pět let dříve oproti původnímu plánu bylo přijato z ekonomických důvodu.
Očekává se, že 3. a 4. blok s tlakovodními reaktory (PWR) zůstanou v provozu do roku 2041 a 2043. 3. blok o elektrickém výkonu 1070 MWe byl uveden do provozu v roce 1981 a 4. blok o elektrickém výkonu 1120 MWe byl uveden do provozu v roce 1983.
<h3>Odstavení dle zákona</h3>
Německá EnBW uvedla, že plánuje trvalé odstavení 2. bloku v jaderné elektrárně Philippsburg nejpozději do konce roku, jak stanovuje německý Zákon o atomové energii.
Společnost EnBW obdržela povolení od ministerstva životního prostředí Bádenska-Württemberska k vyřazení z provozu a demontáži tlakovodního reaktoru (PWR). 2. blok jaderné elektrárny Philippsburg má elektrický výkon 1392 MWe a byl uvedena do provozu v roce 1985.
Demontáž bloku začne demontáží primárního okruhu v druhé polovině roku 2020. EnBW očekává, že demontáž celého bloku bude trvat asi 10 až 15 let.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.enbw.com/unternehmen/konzern/energieerzeugung/kernenergie/standorte/standort-philippsburg.html">EnBW</a>

Konec roku znamená konec i pro trio evropských jaderných reaktorů

Švédská společnost Holmen <a href="https://www.holmen.com/en/newsroom/press/press-releases/2019/holmen-to-establish-large-scale-wind-power-on-its-land/" target="_blank" rel="noopener">ve středu oznámila</a> svůj úmysl vybudovat nový 143MW větrný park v lokalitě Blåbergsliden v severním Švédsku. Elektrárna, která se má skládat z 26 větrných turbín typu Cypress dodaných společností GE Renewable Energy, má stát přibližně 3,17 miliardy korun. Plánovaná větrná farma má vyrůst na pozemcích vlastněných společností.
Větrná elektrárna má být vybudována ve spolupráci se společností GE Renewable Energy, její zprovoznění se očekává na rok 2021. V současné době rovněž běží proces schvalování jiného větrného projektu, ke schválení projektu by mohlo dojít někdy v příštím roce. Další žádosti o výstavbu nových větrných elektráren společnost připravuje.
Společnost Holmen je jedním z největších vlastníků lesů ve Švédsku. Kromě udržitelného hospodaření s lesy společnost produkuje výrobky ze dřeva a papír. Mimo to se společnost zaměřuje i na výrobu obnovitelné energie. Holmen momentálně vlastní 21 vodních elektráren s roční výrobou přibližně 1100 GWh. Společnost zároveň tvrdí, že díky vlastnictví rozsáhlých pozemků má rovněž velký potenciál v rozvoji větrné energetiky. Svou první a zároveň jedinou větrnou elektrárnu společnost vybudovala v roce 2014 ve spolupráci s investičním fondem Eurofideme 2.
<h2>Větrné elektrárny mají umožnit další zisk z vlastněného území</h2>
<blockquote>„Zřízení velkého větrného parku pro Holmen znamená logický doplněk k našim vodním elektrárnám. Zároveň se jedná o efektivní způsob, jak získat přidanou hodnotu z lesů v našem vlastnictví, více obnovitelné elektřiny je pozitivem pro Švédsko i pro klima,“ řekl Henrik Sjölund, president a výkonný ředitel Holmen.</blockquote>
Investice do větrných elektráren mají v kombinaci s hospodařením s lesy a produkcí obnovitelných výrobků přispět k více udržitelné společnosti. Nová větrná elektrárna má Holmenu zajistit navýšení výroby obnovitelné energie o 35 % na přibližně 1,6 TWh ročně.
<blockquote>„Evropský energetický trh prochází významnou změnou z důvodů spojených s klimatickými změnami. Politici rozhodli o tom, že výroba energie z fosilních paliv by v EU měla být vyřazena a nahrazena obnovitelnými zdroji. Jako velký vlastník pozemků máme unikátní příležitost vyvíjet naše vlastní větrné projekty. Teď, když se výrobní náklady na elektřinu z větru značně snížily, zvláště z důvodu technického vývoje, věříme, že můžeme zajistit dobrou návratnost investic do těchto technologií,“ dodal Sjölund.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/about-us/downloads">GE Renewable Energy</a></blockquote>

Jeden z největších vlastníků lesů ve Švédsku plánuje další větrné elektrárny

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/Swedish-support-for-nuclear-continues-to-grow,-pol">Dohromady 78 % dotázaných Švédů podporuje jadernou energetiku</a>. Podpora jádra v zemi oproti roku 2017 vzrostla o 7 %, kdy bylo jaderné energii nakloněno 71 % respondentů. Celkem 43 % lidí vyjádřilo podporu případné výstavbě nových jaderných elektráren v zemi a 35 % by rádo, aby současné jaderné bloky byly provozovány po celou dobu plánované životnosti. 
Průzkum byl zpracován společností Novus a publikován skupinou Analysgruppen. Pouze 11 % dotázaných bylo v průzkumu pro okamžitý odchod země od jaderné energetiky.
<figure id="attachment_2804" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-2804" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-1024x562.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-512x281.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-768x422.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-725x398.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/c3_ringhals_sjo2-800x439.jpg 800w" alt="Ringhals Vattenfall" width="525" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Ringhals. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Švédská vláda přesto plánuje odstavení všech svých osmi provozovaných jaderných bloků do roku 2040. Analysgruppen zkoumá švédský postoj vůči jaderné energii od roku 1997. Tři švédské jaderné elektrárny v současnosti pokrývají přibližně 40 % výroby elektřiny v zemi.
<h2>Rekordně nízký odpor k jádru</h2>
<blockquote>„Z letošního průzkumu vidíme oproti dřívějším letům výraznou změnu. Zatímco v předchozích letech bylo pro odchod země od jádra stabilně 20 % populace, nynějších 11 % je rekordně nízká úroveň,“ komentuje výsledky výzkumný pracovník z univerzity v Uppsale a člen Analysgruppen, Mattias Lantz.</blockquote>
Výsledek odráží společný názor Švédů, že jaderná energie má minimální dopad na klimatické změny.
<figure id="attachment_78384" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-78384" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/Forsmark-Vattenfall-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Švédská jaderná elektrárna Forsmark; Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Průzkum byl prováděn prostřednictvím webového rozhraní u náhodně vybraných respondentů společností Novus. Celkem 1027 respondentů ve věku 18-79 odpovídalo na otázky v období 24.-28. října 2019. Míra účasti oslovených byla 54 %.
<h2>Postupné uzavírání jaderných elektráren</h2>
V roce 1980 rozhodla švédská vláda o odchodu země od jaderné energetiky, ale v červnu 2010 toto rozhodnutí parlament po hlasování zrušil. Energetická politika země schválená v roce 1997 umožnila  provoz 10 jaderných reaktorů déle, než bylo původně v roce 1980 plánováno, ale zároveň vyústila v uzavření dvou reaktorových bloků.
U zbylých 10 reaktorů proběhla modernizace a a byly využity projektové rezervy, čímž došlo k navýšení instalovaného výkonu dohromady o přibližně 1600 MWe. V roce 2015 bylo rozhodnuto o odstavení čtyř starších reaktorů do roku 2020 s celkovým instalovaným výkonem 2700 MW.
<figure id="attachment_10592" class="wp-caption alignnone" style="width: 959px;"><img class="size-full wp-image-10592" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn.jpg 959w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-512x174.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-768x261.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-725x246.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oskarshamn-800x272.jpg 800w" alt="" width="959" height="326" /><figcaption class="wp-caption-text">Švédská jaderná elektrárna Oskarshamn. Zdroj: okg.se</figcaption></figure>
Dva varné reaktory JE Barsebäck nacházející se přibližně 30 km od města Malmö na jihu Švédska byly odstaveny v listopadu 1999 a květnu 2005. Společnost E.ON, hlavní akcionář OKG, v říjnu 2015 rozhodla o trvalém odstavení reaktorových bloků Oskarshamn 1 a 2.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Švédská podpora jádra nadále roste, ukazuje průzkum

Norská státní energetická společnost Statkraft snížila hodnotu svých větrných elektráren ve Švédsku. Podle výkonného ředitele společnosti stojí za nižší hodnotou švédských větrných aktiv především kanibalizační jev, kdy s rostoucím výkonem větrných elektráren klesá tržní cena právě v době, kdy zdroje vyrábí nejvíce elektřiny.
Statkraft, který je mimo jiné díky svému portfoliu norských vodních elektráren největším výrobcem elektrické energie z obnovitelných zdrojů v Evropě, snížil odpisem hodnotu svých švédských větrných farem o 38 milionů eur (bezmála 1 miliarda Kč).
Snížení hodnoty souvisí především s očekáváním nižších budoucích zisků z důvodu růstu instalovaného výkonu větrných elektráren ve Švédsku.
<blockquote>„Jelikož většina výroby bude probíhat ve stejnou dobu, naše očekávání budoucího zisku jsou nižší než dříve. Průměrný zisk větrné farmy bude značně nižší než průměrná spotová cena, protože většina výroby bude v hodinách s nízkými cenami,“ řekl podle serveru Montel Christian Rynning-Tønnesen, výkonný ředitel společnosti Statkraft, při prezentaci výsledků skupiny za třetí kvartál.</blockquote>
Se současnými odpisy tak Statkraft snížil hodnotu svých švédských větrných elektráren od roku 2015 již celkem o 283 milionů eur (7,2 miliardy Kč).
<h2>S růstem výkonu si elektrárny kanibalizují zisky</h2>
Za snížením hodnoty větrných aktiv stojí takzvaný kanibalizační jev, kdy v době nejvyšší výroby elektrárny snižují spotovou tržní cenu, čímž v důsledku dosahují nižší realizační ceny, než je tržní průměr.
Tento jev je podle serveru Montel nejsilnější právě na severu Švédska, kde je průměrná tržní cena elektrické energie v letošním roce nejnižší z celé Skandinávie a kde leží většina větrných farem společnosti Statkraft. Statkraft ve Švédsku provozuje celkem čtyři větrné farmy o celkovém instalovaném výkonu 514 MW.
Výkon větrných elektráren ve Švédsku v posledních letech výrazně vzrostl a ani letošek by neměl být výjimkou. Podle skupiny Svensk Vindenergi by jen letos měl celkový instalovaný výkon švédských větrných elektráren vzrůst o 30 % na 9,6 GW.

Větrné elektrárny

Statkraft snížil hodnotu svých švédských větrných farem, elektrárny si "kanibalizují" zisky

Ve Švédsku nyní můžete na silnicích potkat poloautonomní nákladní vozidlo na elektrický pohon. Dle vývojářské společnosti <a href="https://www.einride.tech/" target="_blank" rel="noopener">Einride</a>, která se v rámci projektu autonomní rozvážky zboží spojila s logistickou firmou DB Schenker, jde o první projekt svého druhu na světě.
Vozidlo s názvem T-pod, které dosahuje hmotnosti až 26 tun při plném naložení, nepotřebuje řidiče a dle start-upu Einride může snížit provozní náklady provozovatelům silniční dopravy o 60 % ve srovnání s užíváním klasických naftových nákladních vozidel s řidičem.
Nákladní vozidla T-pod sice jezdí po švédských silnicích sama, zcela autonomní ale nejsou. Jejich provoz je řízen a je na něj dohlíženo operátorem, který ale může vozidla ovládat na dálku, a to hned několik najednou. T-pod je vybaven přední a zadní kamerou, na několika místech má umístěno radarové zařízení a tzv. lidar (zařízení pro měření vzdálenosti pomocí laserového paprsku), v jakoukoli chvíli má tak mít naprosto zmapované, co se děje v jeho okolí.
<figure id="attachment_71634" class="wp-caption alignnone" style="width: 533px;"><img class="aligncenter wp-image-71634 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/tPod_Side_1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/tPod_Side_1.jpg 2400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/tPod_Side_1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/tPod_Side_1-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/tPod_Side_1-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/tPod_Side_1-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/tPod_Side_1-800x450.jpg 800w" alt="" width="2400" height="1351" /><figcaption class="wp-caption-text">Dle Einride může být T-pod zcela autonomní, vzdálený operátor může zasáhnout jen pokud je to třeba. Vozidlo může díky tomu, že nepotřebuje místo pro kabinu řidiče, naložit více nákladu než klasické menší nákladní vozidla. Zdroj: Einride</figcaption></figure>
Robert Falck, ředitel společnosti Einride, označil za jednu z hlavních překážek uvedení dodávek do provozu získání povolení k provozu poloautonomních vozidel na švédských silnicích. Jeho společnost si dala za cíl uvést do konce roku do provozu 200 vozidel T-Pod:
<blockquote>„Je to krok vedoucí k větší komercializaci autonomních technologií na silnicích. Jelikož jsme předně softwarová společnost, partnerství s výrobcem je něco, co vidíme jako klíčové pro posun dopředu,“ uvedl Falck.</blockquote>
Služby převozu zboží Einride bude využívat nejen Schenker, ale v budoucnu nejspíš také řetězec Lidl či švédská dodávková služba Svenska Retursystem. Povolení k provozu umožňuje vozidlu jezdit v průmyslové oblasti města Jönköping v jižním Švédsku a to rychlostí maximálně 5 km/h. Einride již nyní plánuje expandovat do Spojených států, v jejichž trhu s autonomními vozidly vidí velký potenciál.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.einride.tech/product/" target="_blank" rel="noopener">Einride</a>

Elektromobilita

Na švédské silnice vyjel první elektronáklaďák bez řidiče

Klesající zásoby vody v severských vodních elektrárnách, chladné počasí a neočekávané snížení výkonu největší švédské jaderné elektrárny Oskarshamn 3 o 950 MW přiměly švédského provozovatele přenosové soustavy k povolání 335MW záložní elektrárny Karlshamn 3 do stavu připravenosti k provozu. Dále bylo pozastaveno přeshraniční vnitrodenní obchodování mezi jihem Švédska a Dánskem a Litvou.
Úbytek zásob vody v norských, švédských a finských vodních elektrárnách pokračoval i ve třetím týdnu letošního roku, ve kterém poklesly celkové zásoby na 54,6 % (ekvivalent výroby 66,3 TWh elektřiny) teoretického maxima. Dlouhodobý průměr pro třetí týden roku je přitom <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/012319-nordic-hydropower-stock-deficit-accelerates?fbclid=iwar3cbl7st-hpzypchr4eywajgpbbymelqj6rdrz7ojdw65rgj1r5pzl4efq" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> 63 %.
<blockquote>
„Kromě následujících několika dnů by srážky měly být podprůměrné až do 6. týdne a teploty by navíc měly nadále zůstat pod dlouhodobým normálem,“ uvedl ve středu broker z Energi Danmark.
</blockquote>
Výhled v oblasti srážek a teplot v kombinaci s aktuálním deficitem zásob vody způsobil růst spotových cen elektřiny ve Finsku, Norsku a Švédsku ze středečních 67-68 EUR/MWh na dnešních 78-79 EUR/MWh.
<h2>Potřeba záložního zdroje a zastavení přeshraničního vnitrodenního obchodování</h2>
Patrně nejhorší situace panuje aktuálně ve Švédsku, kde se <a href="https://www.montelnews.com/en/story/swedish-tso-puts-reserve-plant-on-standby-amid-cold-spell/973538?fbclid=IwAR0OWx78Ai85FyCDGWo_QrxGRfbnu1_UhCqOa-91JzU0LLW1QNPtuRcdP98" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Montel</a> k nedostatku zásob vody a chladnému počasí přidalo neočekávané snížení výroby na největší jaderné elektrárně Oskarshamn 3 o 950 MW.
Provozovatel elektrárny Oskarshamn 3 uvedl, že výkon bloku bude během čtvrtka postupně navyšován a plného výkonu dosáhne blok znovu během pátečního rána.
Švédský provozovatel přenosové soustavy Svenska Kraftnät v reakci na neplánované snížení výkonu JE Oskarshamn 3 nařídil Uniperu, aby uvedl svou 335MW záložní elektrárnu Karlshamn 3 do připravenosti k provozu za účelem zajištění dostatečné rezervy ve švédské elektrizační soustavě.
Svenska Kraftnät dále uvedl, že kvůli napjaté situaci v elektrizační soustavě musel pozastavit přeshraniční vnitrodenní obchodování mezi jihem země a Dánskem a Litvou.