Sizewell C: Nižší vliv na životní prostředí díky využití přepracovaného paliva

EDF Energy právě pracuje na přípravě výstavby dvou nových reaktorů EPR v lokalitě Sizewell, která by měla začít do šesti měsíců. Velkou snahou projektantů elektrárny je zajištění provozu s přepracovaným jaderným palivem.

Společnost EDF Energy soustředí své úsilí na zmírnění vlivu výstavby elektrárny na životní prostředí. V nedávno vydané zprávě EDF Energy informuje, že jaderná elektrárna Hinkley point C produkuje přibližně 5,5 g oxidu uhličitého na jednu vyrobenou kWh elektřiny.

Toto množství patří mezi nejnižší množství napříč různými druhy výroby elektřiny. Kromě environmentálních cílů je dalším cílem využití domácích společností. V projektu elektrárny Sizewell C je uvažováno až 70% zapojení britských dodavatelů a během výstavby by mělo být vytvořeno až 70 000 pracovních pozic.

Budoucí úsilí společnosti EDF Energy je zaměřeno i na snížení vlivu provozu elektrárny Sizewell C na životní prostředí. Společnost pracuje na snížení využívání čerstvého jaderného paliva, které plánují nahradit přepracovaným.

Záměr využívat přepracované použité jaderné palivo v nových blocích byl prezentován na konferenci Nuclear2021. Pomocí technologie přepracování paliva je možné z vysoceaktivního materiálu odseparovat izotopy uranu a plutonia. Ty mohou být dále využity k další štěpné řetězové reakci. Nespornou výhodou je také snížení aktivity zbylého paliva

Přepracování jaderného paliva probíhá ve Francii, Rusku, Spojeném království a Indii. Další přepracovací závod nyní vzniká v Japonsku a k jeho uvedení do provozu by mělo dojít v roce 2022. Díky snížení množství aktivních prvků s dlouhým poločasem rozpadu dojde i ke snížení aktivity zbylého jaderného paliva, a tím i snížení potřebné doby uskladnění použitého paliva ke snížení aktivity na úroveň přírodního prostředí.

Světová kapacita přepracovacích závodů je nyní přibližně 3800 tun paliva ročně, přičemž 2100 tun je přepracováno z tlakovodních reaktorů a 1700 tun přepracovává Francie.

Přepracované jaderné palivo se znovu používá jako příměs do speciálních paliv typu MOX (Mixed OXide). Vzhledem k odlišným neutronově fyzikálním i termohydraulickým parametrům tohoto paliva je počet těchto palivových souborů v aktivní zóně omezen. Omezení je důsledkem rychlejších přechodových procesů a celkové dynamiky reaktoru.

V klasickém tlakovodním reaktoru generace II mohou být palivové soubory MOX přibližně v jedné třetině vsázky. U novějších reaktorů generace III+ se však předpokládá větší zastoupení paliva MOX, které by mělo být minimálně 50 %.