Švýcaři po 47 letech odpojili svou první jadernou elektrárnu

Letos bylo zatím ve světě odpojeno celkem 6 reaktorů a nově zahájena stavba jen 3 , loni byl poměr 7 ku 5 . Nezdá se, že by se blížil nějaký obrat trendu. Rosatom zahájil letos stavbu dvou reaktorů a Čína jeden. Ostatní si ani -"nebrnkli ".

Můj kamarád co už konečně získal pas CH a je řádným voličem ve svém kantonu řekl, ta paní MŽP je stejná kráva jako Milouš Jakeš...

Tragédie dnešní doby je v tom, že svět řídí nesvéprávní rudo-zelení diletanti...

Západ nezažil pomazané hlavy komoušů a tak se hrne do stejné záhuby kde jsme byli...

smutné

Milý petře, většina Švýcarů má jiný názor než Váš kamarád, je vidět že Váš kamarád má jiný background než solidní demokratičtí Švýcaři. Ti vědí, co se jim nevyplatí (bezpečnostní modernizace staré JE) a co je pro ně zbytečně riskantní. A v referendu to dají najevo.

Mí kamarádi ve Švýcarsku pracují na prvotřídní světové universitě (EPFL), spolupracují se švýcarskýn průmyslem (například Mayer Burger, Oerlikon), je krásné vidět že jejich výsledky jdou do realizace průmyslu 4.0 (přikládám poučný článek o heterojunction technology pro fotovoltaické články, ta speciální komponenta v nich je pasivace amorfním křemíkem...)

https://www.pv-magazine-india.com/2019/11/09/the-long-read-considering-the-competitive-landscape-for-hjt/

Moje osobní vzpomínka:

V roce 1987 jsme v Praze pořádali 12. světovou konferenci o amorfních polovodičích,

na IMT v Neuchatelu jsem semestr přednášel o amorfním křemíku (začínající skupině 1 prof, 1 post-doc, 4 doktorandi), pak jsem tam ještě 20 let jezdil školit doktorandy

Teď je to obrovská skupina v EPFL (přes 50 vědců), a ty HJT vysoce účinné křemíkové články ve výrobě (původní patent je japonský, již přes 20 let starý, tedy již otevřený) pro Mayer Burger vyvinuli a ty tandemové s perovskity, pro účinnost přes 30% vyvíjejí.

Takže pěkné Vánoční svátky všem

a hodně úspěchů v práci v roce 2020

Ve Švýcarsku pracuje 44 velkých hydroelektráren , které ročně vyrobí 40 TWh elektřiny ,což je 60 % podíl na výrobě. Jejich dodávky jsou poměrně stabilní, takže nevidím až tak velký problém namontovat na vrcholky Alp solární elektrárny ,které po opuštění jádra někdy r. 2037 jeho roli plně zastoupí. V noci se spí a spotřeba elektřiny tak výrazně klesá, takže noční výpadek soláru nebude tolik bolet. Možná tam pro účely stabilizace dodávek ještě pořídí nějaké bateriové systémy či nové přečerpávací elektrárny. Navíc Švýcaři se chystají ve spotřebě elektřiny šetřit a její spotřebu snižovat. Je reálné, že Švýcaři r.2040 můžou získávat 95 % elektřiny z OZE.

Přečerpávačku, jednu teď nedávno dodělali, jedna velmi pěkná by se dala postavit mezi Curyšským jezerem a přehradou Sihlsee. Ta by výkonově i kapacitně byla dost zajímavou.

U nás bychom se také mohli od Švýcarska inspirovat, místa na PVE máme dost a to i strategicky u hranic.

A na zimu se uloží k zimnímu spánku a tak jim nebude vadit ani zimní výpadek solárů.

Nemáte odhad kdy se perovskitové články budou dát koupit normálně v obchodě? Jen ze zvědavosti, článek tak 10x10cm.

Carlosi, tak za 3-5 let. Kdybych neodešel 100% do pense, tak bych na stole nějaký 15*15 cm článek měl, na proměřování. Takhle to sleduju jen z literatury.

celý západní svět ovládají levicoví a neozelení, kteří obdivují Moskvu tedy přesněji jsou Moskvou řízeni...

je to tragédie, jejíž důsledky budou řešit naši vnuci a budou nás za naši hloupost proklínat, jako dnes, ti vzdělaní proklínají Masaryka za zničení Rakouska....

První novodobí zelení, bezemisní, v harmonii s přírodou byli indiáni, víte jak dopadli? Byli vyhlazeni někým agresivnějším, přizpůsobivějším a špinavějším. Tak to dopadne vždy, evoluce nemá slitování. Zelení možná jásají, ale někde opodál už v tom někdo vidí slabost které jednoho dne využije.

Slabost u Švýcarů? Znáte ten přisuzovaný rozhovor mezi Císařem Německým a presidentem Švýcarska?

C: "Co by se stalo kdyby německé vojsko napadlo Švýcarsko?"

P: "Každý muž by zabil dva Němce a šel domů."

To že zavřete JE neznamená že nejste vyspělí, nebo že skončíte blbě, znamená to že máte prostě jinou vhodnější technologii. Ona každá má nějaké + a -. Jádro je možná stabilní zdroj, ale pořád je to parní elektrárna a má navíc nějaké nectnosti. OZE jsou zase nestabilní, ale zase nezasviní při havárii okolí. A pokud máte možnosti jako Švýcarsko, tak používat jádro není zrovna nutností. Hádám že při stavbě JE se rozhodovali z pohledu znečištění, dovozu paliv a pod. Jádro bylo tehdy jediné co nepotřebovalo velký dovoz a neprodukovalo znečištění. Dnes je tomu jinak, máte X dalších technologií, které umí z pohledu importu a znečištění to samé.

Souhlasím: "vždy je to něco za něco". A i jádro má své "nectnosti".

Nicméně nemělo by se zapomínat i na nectnosti OZE.

- FV nejhorší z hlediska přizpůsobení výroba-spotřeba. Nejen v průběhu dne, ale hlavně roku. Neobejde se bez dlouhodobé akumulace, nebo záložních zdrojů a to především fosilních (ZP).

- VTE trochu lepší přizpůsobení výroba-spotřeba. Alespoň vyrábějí i v zimě. Přesto se bez akumulace a záloh neobejdou.

- Biomasa spalování: Rozhodně není bezemisní (karcinogenní org. látky). I ta CO2 neutralita je diskutabilní.

- Biomasa, bioplyn. Asi nejlepší z předchozích, ale jen za předpokladu, že se k výrobě budou používat jen odpady. Ne rostliny pěstované místo potravin, nebo přímo potraviny (kukuřice na zeleno).

ad) havárie: Myslíte si, že po havárii megabateriového úložiště (potřebného k OZE) se nezasviní okolí? Myslíte si, že při recyklaci akumulátorů nevznikají nebezpečné a toxické odpady? Stejně, jako při jejich výrobě. Podobné je to i při elektrolýze a konverzi H2 na CH4.

Uhlíková stopa výroby elektřiny v OZE je vyšší, než v JE. Například spotřeba oceli a betonu je na VTE po přepočtení na jednotku vyrobené elektřiny daleko vyšší, než v JE. A 20% světové produkce CO2 je právě z produkce oceli a cementu pro stavebnictví.

Taktéž enviromentální náklady (náklady na léčení zdravotních následků výroby energie, apod.) jsou u jádra srovnatelné, nebo i lepší, než u OZE. Teprve pak následuje ZP, horší je spalování biomasy a zdaleka nejhorší je uhlí.

Mám k dispozici studii, že nejméně do r. 2050 nebude CH4 vyrobený konverzí H2 vyrobeného z elektřiny pocházející z FV cenou konkurenceschopný těženému ZP. A to ani při nulové ceně elektřiny z FV a drastickému nárůstu ceny emisní povolenky (uhlíkové daně) uvalené na ZP.

Tím méně by pak byla konkurenceschopná cena takto akumulované elektřiny. Přistoupila by k tomu ještě nízká účinnost výroby elektřiny z takto vyrobeného a uloženého plynu.

A bez dlouhodobé akumulace nemá zvláště FV možnost většího zastoupení při výrobě elektřiny. Zvláště, když chceme být ještě současně CO2 neutrální.

Vzhledem k tomu jak je Švýcarská síť postavená a na další rozvoj, ať už probíhající, nebo možný, PVE, bych denní eventuálně i týdenní nestabilitu viděl jako menší problém. Otázka kolik TWh mají naakumulovaných ve vodě, pokud podobně jako Norsko, které kdyby tam nezapršelo rok, bude mít pořád vody dost, tak problém nebude.

Celoevropsky a i celosvětově je zemědělské půdy strašně moc, tolik že se musí výroba dotovat a to i přestože se dost plodin posílá do energetiky. Systém dotací je udělaný celkem nešťastně. Zemědělsky je svět, i přes lokální hladomory, v dost velkém nadbytku. Stížnost na to že se pěstuje plodina pro BPS místo pro mlýny je v zásadě bezdůvodná, nic to neohrožuje.

Megabateriové úložiště je složené z izolovaných kontejnerů, nebo skříní, v těch jsou pak nějaké moduly, selhání jedné skříně/kontejneru, i kdyby došlo ke vznícení, by nemělo zásadně ovlivnit okolní. Stejně tak si nevynutí masivní evakuace v okruhu 40km od elektrárny. Samozřejmě proponenti jaderné energie budou říkat že rozprášení radiace v okruhu není problém, že tam lidé mohou zůstat atd. Ale to je prostě nereálné z mnoha důvodů.

Například je rozdíl mezi tím měřit radiaci prostředí, mít radioizotopy v písku a kamíncích v půdě, a volně létajícím popraškem (nebo výluhem), to se bude chovat jinak. Z praktického hlediska si nikdo netroufne ten příkaz k evakuaci nevydat, tím teoreticky chrání ty lidi, ale zejména kryje sebe proti případnému postihu.

Další problém je filosoficko-morální, vy si nemůžete jen tak dovolit rozházet nepořádek po okolí a dále to neřešit. Takže zase minimálně dekontaminace a případný odkup nemovitostí... Ano, blaflá baterie nepořádek udělá, ale nezaneřádí toho tolik.

Rozdíl mezi OZE a JE je v řádu pár desítek gramů CO2 na kWh. Ano, můžeme tu pak zkoušet hrát na absolutní eliminaci, ale to se dostaneme do situace kdy to snižování podlehne zákonu klesajících výnosů. Už dnes jsou OZE pod cenou z JE, která je spočtená na to když všechno půjde dobře, pokud se JE jenom dvakrát prodraží, tak jste v ekonomických problémech a asi ten benefit neobhájíte. Na jihu pak (Španělsko, Itálie, Řecko a Afrika) už vůbec ne.

Výroba ocele nemusí být na emise CO2 vůbec náročná, pokud je nahrazena energie pro tavbu energií, která nepochází z uhlíku. Ale to by Vám asi lépe popsal pan Veselý, kolik energie je potřeba na tavbu, vs. kolik energie je z redukce uhlíku v tavenině... Nedávno tu měl celkem zajímavý postřeh o energetické efektivnosti tandemových pecí.

Podobně by to mohlo být s cementem, reálně není asi tak velký problém tam přejít na energii z OZE, buď tam dáte mezičlánek v podobě vodíku, nebo, na vstupu do pece potřebujete teplotu asi 1500°C, tam dáte nějaký elektrický ohřívač vzduchu a místo plamene tam poženete horký vzduch. Dá se to řešit.

Pošlete mi odkaz na tu studii, to by mne zajímalo co si do toho napočítali a ze kterého je roku. Pár takových důkazových "to nejde" jsem viděl a když jsem se v tom pohrabal, tak ignorovaly třeba vývoj v posledních X letech. Například studie dokazující "nepoužitelnost FVE" z roku 2012 (zhruba), musela záměrně pracovat s daty z doby před rokem 2005, ignorovala zvyšování účinnosti a pod. Dost s tím mohou zamíchat emisní povolenky, které se týkají EU, ale netýkají se třeba Egypta. Už jenom zavedení emisního cla na vstupu do EHP by znamenalo velkou změnu ve světovém obchodu s ocelí. Proč se to nezavedlo je mi záhadou.

Jinak ono datum 2050, může být dříve/později podle pokroku AI, je celkem OK, do té doby pojedeme na náhrady v elektrické síti, posílení špičkových elektráren, delší akumulace, přečerpávačky, posilování propojení, eventuálně baterie. A pak v malém ještě účetní pálení vodíku, tedy takové kdy se čistý vodík smíchá se zemním plynem, pálí se spolu s ním normálně v celé soustavě, ale vy si na burze nakoupíte pro vaši PPE jen ten vodík. Tedy obdoba toho jak je možné dnes nakoupit elektřinu "přímo z OZE". To je dostačující na následujících 20-30 let. Už toto to může vytáhnout dost nahoru. Obrovské posílení regulačních kapacit by bylo pokud Slováci pod Gabčíkovým vykopou Baggersee místo nerealizovaného stupně v Maďarsku a elektrárna bude k dispozici v zásadě plně i s možností rozšíření. To není zásadnější problém. Naráz do sítě můžete napojit navíc nějakých 700-1400MWp FVE, podle toho jak se to naprojektuje. Hned to máte o 0.7-1.5TWh z OZE víc. Ty možnosti tu jsou a ne malé.

Ano, při výrobě baterií vznikají problematické látky, na druhou stranu na to umíme lépe podchytit a vypořádat se s nimi a zase nebude hrozit tak velký problém při havárii.

PVE fandím, vidím je jako ekologičtější, než chemické akumulátory. Bohužel se u nás další nestaví. Vlastně je to podobné, jako stavba reaktorů. Hrozí stejné problémy s povolováním, nedodržením termínů a růstem nákladů oproti plánům. Zvláště ty mezinárodní (Gabčíkovo, Vltava-Dunaj) jsou ještě méně pravděpodobné, než stavba JE.

ad) Pěstování plodin pro energetiku:

Nechcete snad tvrdit, že pálení řepkového oleje (v motorech automobilů) nemá vliv na cenu potravinářského oleje, že spotřeba palmového oleje jako paliva nemá vliv na kácení lesů, že na pěstování jakékoliv biomasy nejsou potřeba fosilní paliva pro stroje, že nejsou potřeba umělá hnojiva (zvláště P začíná být nedostatkový). Pokud bychom chtěli potraviny pěstovat udržitelně, byl by půdy už nyní nedostatek celosvětově. Vysoké výnosy jsou možné právě jen za používání fosilních paliv, umělých hnojiv a pesticidů a také devastace úrodné vrstvy půdy. To je třeba problém u té kukuřice. Ne, až tak že by jí kvůli bioplynkám bylo málo, ale hnojiva, fosilní paliva, pesticidy a eroze půdy.

ad) Produkce CO2:

Problém je, že chceme dosáhnout (a zavázali jsme se k tomu) uhlíkové neutrality. Dokonce už do r. 2050.

Nedávno jsem slyšel zajímavý rozhovor s pí. Drábovou. Přišla řeč i na uhlíkovou neutralitu a ona se vyjádřila ve smyslu, že tomu jako vědec nerozumí. A já se jako chemik přidávám. S jedinou vyjímkou, že se C, nebo CO2 bude draze skladovat někde pod zemí na tisíce let (podobně, jako jaderný odpad) totiž neexistuje způsob, jak jí dosáhnout. Ani biomasa není řešení. Pokud se spálí, CO2 se znovu uvolní. Pokud ji necháme zetlít, uvolní se CH4, což je ještě horší.

Pokud tedy jakkoliv uvolňujeme další CO2 (spalováním fosilního ZP, ropy, z oceláren, cementáren, chemiček, atd) a natrvalo ho neukládáme, pak CO2 neutrality nedosáhneme. Pokud zelení tvrdí něco jiného, tak lžou.

V případě výroby oceli je teoreticky možno použít zelený H2, ovšem ta cena... Nehledě na to, že většina oceli se vyrábí kde?

V případě výroby cementu se už z podstaty nelze ubránit produkci CO2 i při nahrazení uhlí. A neplatí to samé, jako u vápna, že to stejné množství CO2 co se uvolní při výrobě se časem zase pohltí při tuhnutí malty.

Pokud vezmeme speciálně ze všech OZE FV, ale částečně i VTE, tak tam je celková CO2 bilance u těchto OZE mnohonásobně horší, než u JE.

Musí se ale počítat celá doba životnosti a např. použité kovy a stavební materiály přepočítat na množství vyrobené elektřiny. Navíc hlavně k FV musíte připočíst náklady na potřebnou dlouhodobou (z léta na zimu) akumulaci a nebo záložní zdroje. A protože záložní zdroje = fosilní (ZP), tak musíte také připočíst jejich produkci CO2.

Už dříve jsme debatovali o ceně elektřiny z FV + záloha ZP versus JE a já neměl možnost odpovědět: Samotná cena elektřiny z FV + ZP je samozřejmě vážený průměr. Ovšem musíte započítat i kapacitní platbu za pohotovost plynové elektrárny za možnost kdykoliv nahradit výrobu ve FV a za dobu kdy nevyrábí.

ad) Zmiňovaná studie ceny FV elektřiny akumulované do syntetického CH4:

Odkaz Vám nedám, čerpám z článku "na papíru" zveřejněného v magazínu PROENERGY 3/2019. Tedy aktuální data.

Tam se porovnávala cena CH4 získaného pomocí elektřiny z FV s cenou těženého CH4 (ZP). Vstupní cena elektřiny se přitom uvažuje nulová!

Nynější náklady na výrobu syntetického CH4: 479 €/MWh při ročním využití 600 h/rok.

Cena ZP: cca 18 €/MWh

Předpokládané náklady na výrobu syntetického CH4 r. 2050 (podstatně klesne cena technologie): 96 €/MWh při nepravděpodobném ročním využití 2000 h/rok.

Cena ZP: cca 32 €/MWh (předpoklad 2050), se započtením uhlíkové daně 41 €/MWh.

Aby se cena syntetického CH4 v roce 2050 alespoň vyrovnala ceně těženého ZP, musela by být cena FV elektřiny nulová, využití technologie nereálně vysoké a současně nepřijatelně vysoká uhlíková daň na ZP (emisní povolenka) v hodnotě 227 €/t CO2.

Zkrátka tudy cesta nevede a ještě dlouho nepovede. A bez toho se FV ve větším rozsahu neobejde.

Předpokládám, že i Němci si to spočítali a proto se vydali spíše cestou VTE. Proč asi masivně nestaví v Bavorsku FV a mohli by si ušetřit problémy s vedením ze severu?

Dovolím si menší korekci, Gabčíkovo nemá být PVE, ale dobudování dočasné (s jednotkou jeden furt), vyrovnávací nádrže, která sice, ubere nějaké 2-3 metry spádu elektrárny, ale na druhé straně umožní provoz na plný či ještě větší výkon. Pokud by bylo možné akumulovat z průměrného průtoku Dunaje 2000 kubíků za vteřinu a chtěli bychom elektrárnu na 6 hodin provozu, máme to nějakých 8000 vteřinových kubíků a při spádu asi 20m, by bylo možné dosáhnout výkonu asi 1500MW, tedy dvojnásobek nyní instalovaného a čtyřnásobek nyní dostupného.

Nejblíže realizaci by měla být ta na Orlíku, tam se snad čeká na celkovou rekonstrukci elektrárny, která je naplánována na první polovinu příštího desetiletí. Tam se čeká na ČEZ, ne na kohokoliv jiného.

Na Lipno-Dunaj by se jistě daly sehnat mezinárodní prostředky a v porovnání a JE se tu bavíme o cenách v řádu jednotek procent nového bloku. V momentě kdy bude povolení, se dá taková elektrárna postavit relativně na čas.

Tady hrozí trochu jiný problém, nebo spíš je, reálně byla jakási poptávka před Fukušimou, kdy to vypadalo na dalších, možná 20, let jaderných elektráren a OZE v síti zároveň a útlum uhlí, JE nerady hýbou výkonem, OZE si vyrábí jak chtějí, takže by byl třeba nějaký vyrovnávací zdroj, pak se to změnilo a do popředí se nacpal plyn. A až někdy teď se zase po nich pomalu bude zvedat poptávka.

---

Ne, tvrdím že zemědělské půdy v současnosti ve využívání je světově tolik, možná že za to v EU mohou i dotace, že se z potravin neuživí a buď jdou po dotacích, nebo po biopalivech, což jsou také dotace jinou cestou. Mě se dlouhodobě dotace do zemědělství nelíbí. Asi máme mizerně udělanou dotační politiku, ale čekal bych že pokud by biopaliva vytáhla zásadním způsobem cenu potravin nahoru, nebude třeba mít tak obrovské dotace.

To že v současnosti je většina zemědělské techniky poháněna fosilními palivy neznamená že tomu tak musí být. Před 150 lety byla technika poháněna uhlím, před 95 která ves a který sedlák mohl zaváděl elektřinu (ta byla tehdy velmi často z vodních elektráren), před 70 se zaváděl ve velkém pohon založený na ropných derivátech. Nevidím důvod proč by další iterace nemohla být zase elektrická.

Ano s fosforem začínají být problémy, jsem si toho vědom. Na druhou stranu doposud nejsou asi tak velké aby byly využívány alternativní zdroje ze kterých musíme dnes pracně fosfor odstraňovat. Sám asi víte jaké problémy dělá v sedimentech a odpadních vodách. Kolik by stálo místo snahy jej nechat sežrat bakteriemi/řasami, jej nějak vyvločkovat a nechat usadit? Za C. K. se získával pálením kostí, to by bylo asi v dnešní době drahé... Ale nevím jak na tom mohou různé procesy být, ale o problému vím.

Na druhou stranu je zde možnost ke změnám v zemědělství, mnoho plodin, pěstujeme neefektivně venku na polích, kde jsou vystaveny počasí, škůdcům a potřebujeme buď GMO, nebo postřiky, nebo to kombinujeme, to je nekonečný boj, kde nemůžeme vyhrát, plevel/škůdci se vždy přizpůsobí. Napadá mne tak jestli nebude výhodné i přejít s mnoha plodinami na hydro/aero-ponii. Další problém je v naší neschopnosti do půdy vracet organickou složku. V praze jsou údajně dvě kompostárny, po republice jsou desítky ČOV a BPS a mají prý problém udat zemědělcům jejich produkty, které jsou pro doplnění organické složky vhodné. Nevím jestli je to snahou ušetřit teď s tím že za deset let si vykřičí dotaci, nebo prostě chybí technika. (tomu nevěřím, nalisovat to v granule velikosti štěrku a rozmetat to stejným mechanismem jako mají silničáři nemůže být problém) Tajně doufám že místo měnění polí v písek se posunou plodiny pěstovatelné v poniích do takových menších "fabrik" a venku budou zejména obilniny a dlouhodobé kultury jako sady a vinice. V zásadě mi je asi jedno jestli budu mít v zimě salát ze španělského pole s postřiky, nebo z "Agro-Hydro" rostlý v živném roztoku a s méně postřiky ze sousedního okresu. (Prohlášení: listový salát jím v zimě velmi velmi výjimečně)

Eroze je problém obecně, tady je třeba, u kukuřice, aby se pěstovala spolu s meziplodinou. Někdo to už roky dělá, někdo ne.

---

Já uhlíkovou neutralitu chápu jako koncept kdy nebudeme spalovat více uhlíkatých paliv než kolik jich budeme schopni vytvořit, jedno jestli přes biomasu, nebo jestli přes syntetická paliva.

Záleží jaká biomasa bude tlít, celulóza a obecně dřevo tleje velmi pomalu a emise CH4 či CO2 nemusí být velké. Nedávno jsem četl zajímavý článek o tom že bakterie v půdě si nemalou část této biomasy, jedno jestli je to dřevo, nebo sláma, stabilizují a uloží jako humus na horší časy ve formě, ve které se dále nerozkládá. Problém je že tak uloží asi jen třetinu (teď nevím) a dvě tetiny spálí ten rok, jenže v současnosti je v půdě populace těch organismů vyšší než kolik tam ročně zbude biomasy, takže to celé jede z té energetické konzervy a ta se nedoplňuje. A to je dost velký problém. Jednak jsou to nezapočtené emise CO2, jednak to urychluje degradaci půdy.

"Technologického" CO2 bude asi podstatně méně, než kolik se jej spotřebuje na výrobu elektřiny. Otázka je nakolik toto CO2 má cenu řešit.

Ocel nevím, ale máme tři hlavní metalurgické oblasti. Perský Záliv, Indii a Čínu. Nicméně ocele je na světě dost velký přebytek, takže zavedení cla v podobě započtení uhlíkové stopy dle EU ETS ceny by to mohlo částečně řešit. Prostě kdo chce importovat ze země, která není členem EU ETS bude muset na každý kilogram dovezeného kovu koupit emisenku. To realizovatelné je.

Těch 95€/MWh už bych za celkem pravděpodobné bral. Využití po dobu 2000h či více nemusí být úplně mimo, velké VtE se dostávají ke koeficientu ročního využití 0.3-0.5.

FVE v Bavorsku mohou mít ještě jeden problém, místní zákony, stejně jako VtE tam mají s místními zákony problém. Bavorsku se Energiewende moc nezamlouvá a nezamlouvala.

Pokud chceme dosáhnout uhlíkovou neutralitu, tak při jakémkoliv C cyklu (ať už v zemědělství - biomasa, nebo průmyslu) nemůže do toho vstupovat žádná další energie pocházející z fosilních paliv. Vždy platí zákon zachování hmoty. Zde C, respektive CO2. Jestliže tedy k pěstování, hnojení, sklizení, odvozu, zpracování např. dřeva, nebo řepky použijeme fosilní zdroje energie, už to není CO2 neutrální. Můžeme sice teoreticky třeba pro pěstování řepky na všechen pohon (včetně výroby hnojiv) použít řepkový olej, ale je otázka, jestli vůbec bude pak celková energetická bilance kladná. Tj. jestli na pěstování řepky nespotřebujeme více fosilní energie, než jí nakonec vyrobíme.

Pokud budeme masivně spalovat ZP jako zálohu k OZE FV, nebudeme CO2 neutrální.

Pokud bychom chtěli tu FV energii skladovat pomocí P2G na zimu a pak z plynu zase vyrábět elektřinu, tak daleko levněji vyjde elektřina z jádra.

Dokonce i v případě nových, dosud nesplacených reaktorů. Ovšem stavět je potřeba tak, aby se průměrovala cena ze starých reaktorů a těch nových. Tedy např. 2,5 Kč/kWh z nových a 0,7 Kč/kWh starých. Pokud by to bylo výrobou 1:1, tak výsledná cena za JE by byla 1,6 Kč/kWh. To by byl případ Temelína + nových reaktorů v Dukovanech se stejným výkonem, jako Temelín.

Potom FVE + akumulace na stálý výkon vyjde dráže. A to i budoucnu, v době předpokládané dostavby JE.

Zavedení uhlíkového cla a daně na výrobky jenom v Evropě není řešení.

Roční využití P2G technologie 2000 hod je nereálné. To bude totiž daleko nižší, než roční využití FVE. Velká část té FV elektřiny se přece využije hned, nebo jinak (krátkodobá akumulace) a do procesu P2G se vůbec nedostane. Vlastně se dá počítat s cca 50% ročního využití FV (cca 50% FV energie by se mělo dlouhodobě akumulovat).

Také s nulovou cenou FV elektřiny nemůžete počítat. Její cena musí alespoň pokrýt náklady.

Dle mého názoru JE u nás má budoucnost. Dokonce i velké reaktory s výkonem a na místech těch původních JE. Tedy např. až 1 000 MW v Dukovanech a až 1 000 MW v Temelíně, až nynější doslouží. Je tam už infrastruktura a místo.

Získáme s nízkoemisní výrobou čas pro novější technologie bez produkce CO2. Třeba SMR reaktory, reaktory zpracovávající jaderný odpad, případně i jadernou fůzi.

Pro využití FVE (respektive elektřiny z ní) bych viděl jako vhodnější použití H2 z elektrolýzy jako zdroj pro chemický průmysl. Umělá hnojiva, plasty.

V případě plastů by se používal i CO2 z ovzduší a pokud by se ty plasty po několikáté recyklaci nakonec uložily na skládku, vyřešilo by se vlastně i odčerpávání nadbytečného CO2 z atmosféry.

Samozřejmě je tu pořád problém vyšší ceny zeleného H2, oproti tomu vyrobenému ze ZP. Ale v tomto případě to vychází přeci jenom lépe. Odpadají další konverze zeleného H2 na CH4 a pak hlavně zpět na elektřinu s nízkou účinností.

P.s. Ostatně není to nic nového. Technologie dávno známé a v praxi vyzkoušené. Možná pamatujete seriál o likvidaci výroby těžké vody v Norsku za 2.světové. Bylo to podle skutečné události. Ten závod vlastně vyráběl NH4NO3 jako umělé hnojivo z OZE. Těžká voda byla původně vedlejším produktem. Na to potřebujete totiž jen vzduch, vodu a hodně elektřiny.

Pokud víme že nějaké procento biomasy se bude měnit, při správném nastavení poměrů zanechané a odvezené biomasy, ve stabilizovaný uhlík (nevím jak lépe to nazvat), tak můžete do systému dodávat nějaké procento uhlíku z jiných zdrojů a budete jej mít stále v rovnováze.

Pokud vyrábět nějaká paliva z biomasy, tak rozhodně to nemá cenu dělat přímo z plodit, lepší na to spíš budou odpadní tuky atd. pokud se to dělá tak jak se to dělá, převáží se zbytečné objemy do fabrik na lisování oleje, což se na energetické náročnosti nějak podepisuje.

Obecně pokud budeme mít systém ve kterém má pohlcování uhlíku přebytek nad jeho uvolňováním, tak buď bude uhlíkově záporný. Pokud budeme schopni odhadnout kolik uhlíku území daného státu umí dlouhodobě uložit, můžeme definovat kolik fosilního, či technologického uhlíku můžeme na tomto území bezpečně vypustit.

---

Průměrovat cenu z nových a starých JE byste mohl, přestože se mi to moc nelíbí z pohledu matematiky a reálného světa, maximálně pokud budete provádět náhradu reaktorů 1:1, nikoliv pokud děláte velkou přestavbu elektrizační sítě a po dostatečně dlouhou dobu. Pokud vezmeme naší síť, potřebovali bychom asi 14GW v JE, minimálně, pokud by byla JE splácena 20 let, aby vycházela ta cena, tak při nejlepším uděláte do roku 2060 8 GW. To je málo. Reálně by bylo (a ne do roku 2060 nýbrž do roku 2045) postavit 12GW v jádře, a to bez obrovského dopadu na cenu proudu neuděláte. S OZE to půjde, respektive tam máme možnost jakéhosi náběhu.

Další věc, kterou musíme po posledním měsíci uvažovat, je bezpečnost dodávky. Velký centralizovaný systém jako je JE, nebo síť 400kV mohou být během pár let taktéž obětí útoku viru, s časem ta pravděpodobnost bude téměř rovna jedné, tady by velmi pomohly odběratelské systémy, respektive poměrně malé systémy, které by byly schopné udržet lokální síť. tam je otázka jak to celé udělat aby to bylo odolné proti útoku zvenčí. Systém se stykačem, a jednočipem v měniči schopném ostrovního provozu není problém, lokální elektrárna potřebného výkonu už by problém z pohledu zranitelnosti byla, protože zdroj v MW musí komunikovat s nějakým centrálním řízením sítě. Pokud tedy nechceme síť rozhoupat za běžného provozu nějakým divokým přepínáním odběru a dodávky.

Vlámat se do jednoho řídicího systému, nebo do 10-12 bloků JE je řádově jednodušší, než se dostat do třeba stovky lokálních navíc třeba neaktivních (pokud síť rozřežeme na místní rozvodny a záložní velíny) a než do tisíců místních a v zásadě k datové síti nepřipojených strojů. Mikropočítač v měniči, nebo KGJ sloužící i jako záložní zdroj, potřebuje vědět jenom jestli je ve stavu ostrov/síť a pak jak daný zdroj řídit. Pokud síť dostanete do poruchového stavu a stykače odpojí odběrné místo, pak toto musí přejít do ostrovního provozu a dodávka se obnoví. Pokud to je přes měnič, tak ten může fungovat permanentně jako UPS a cokoliv co se bude dít v síti venku ani nepoznáte.

---

Zavedení uhlíkové daně na importu do EU pomůže k tomu aby domácí produkce, která je emisenkami zatížena, nebyla ohrožena zeměmi, které na emise kašlou. Ano, nic moc to nepomůže, ale je to opatření proti exportování znečištění do ciziny.

---

Teď je otázka která část aparatury bude nejnákladnější, pokud je to co vyrábí plyn, ale extrakce CO2 a získávání vodíku budou relativně levné, tak bude mít smysl mít malou levnou aparaturu na syntézu, ale naddimenzovanou produkci vodíku. Pak je otázka jak se bude ten koeficient využití počítat.

---

Prvně než bude dostatek elektřiny pro P2G, tak by se měly zlikvidovat v PVE a podobných technologiích s poměrně velkou účinností.

Průměrovat cenu elektřiny z JE samozřejmě mohu. Mohu to dělat každý rok podle toho kolik zrovna budou které JE vyrábět a za kolik. Pomocí váženého průměru i když nebude poměr 1:1.

A to samozřejmě platí i pro jiné zdroje. Takže ač to solárníci neradi slyší, neplatíme nejnižší ceny ze současných instalací FV, (dejme tomu 2 Kč/kWh) ale vždy musíme počítat se všemi cenami garantovanými na 20 let, za které FV aktuálně dodávají. Takže někde mezi 2-15 Kč/kWh.

Ve Vašich obsáhlých příspěvcích stále chybí, jak chcete u FV zajistit dodávky elektřiny i v zimě:

1) Aby to bylo CO2 neutrální (vylučuje záložní zdroje na fosilní paliva)

2)Aby to nebylo mnohonásobně dražší, dražší, než z nových JE (P2G, nebo ukládání CO2 ve velkém)

A soustřeďte se nyní jen na FVE.

Pro funkčnost sítě EE je nutno v každé sekundě mít vyrovnanou výrobu a spotřebu. Tedy všechny zdroje (když budou mít součtový celkový výkon velký i malé zdroje, tak i tyto malé) musí být řízeny. Podobně i při nabíhání z black-outu, nebo ostrovního provozu to musí být řízeno (napěťově, fázově, atd.), jinak by se Vám síť zase hned rozpadla. I menší zdroje, např. FV nyní musí mít dálkově řízené odpojení. Samozřejmě musíte řídit i akumulaci. Vše centrálně i s ohledem na možné přeshraniční toky. A jak máte nějaké řízení, zvláště připojené do veřejné sítě, tak samozřejmě je napadnutelné.

Abych nezapomněl: JE samozřejmě nemají svůj řídící systém připojený do veřejné sítě a je několikrát jištěn. Takže tam by nemělo hrozit to co se stalo v nemocnici, nebo OKD.

A pak je jsou tam pasivní bezpečnostní prvky, které při výpadku řízení zastaví reaktor a zajistí jeho havarijní chlazení.

U koncových - odběratelských - FVE, nebo jiných zdrojů opravdu reálně nepotřebujete mít dálkové odpojení, tam stačí mít podmínku že dodávají výkon o třeba 5W menší, než jaký jde dále do objektu. Jestli si tam elektrárny prolobovaly dálkové odpojení tak tu máme jiný problém.

Elektrárnám fakt může být jedno jestli tam máte paralelně zdroj, nebo tam máte usměrňovač DC most a měnič, nebo jestli si tam cvakáte 10kW motorem. Pokud tam máte DC most, tak přechod mezi ostrovem a sítí nemusíte ani poznat. Pokud je to měnič jenom paralelně, tak to se dá zase ošetřit poměrně jednoduchými obvody a součástkami. DC most bude mimochodem mít ještě výhodu že síť zatěžuje rovnoměrně, můžete od ní být oddělený a ještě tam budete mít filtry. Pokud je celou dobu zachována charakteristika odběrného místa jako spotřebiče, pak do toho co je za elektroměrem elektrárnám nic není.

Ano, pokud síť jede v normálním režimu, pak bude řízena "centrálně", ale ne úplně, protože kromě centrálního dispečinku v Praze máte ještě dispečink bývalých JME v Brně, který má na starosti svou oblast a ještě jistě existují další. A ČEPS v Praze nemusí zajímat co si dělají v Brně, pokud se ze Sokolnice odebírá smluvený výkon, nebo +- nějakou hodnotu. O tom že se v Hodoníně odporoučí soustrojí se v Praze ani nemusí dozvědět, pokud se to podaří vykompenzovat z Vranova a třeba Červeného Mlýna, odpojením HDO, whaterver.

A teď je otázka, co vám ten virus napadne, kam všude se dostane.

Ono totiž to že získáte přístup k centrálnímu počítači neznamená, že máte přístup ke všemu. OKD, nebo ta nemocnice to byl průnik do lokální sítě, tam se dá dělat hodně, tam jsou síťové disky, někde mají, nevím jestli ještě dnes, bootování ze serveru, někde potřebujete třeba autorizaci ze serveru... Ale mezi Prahou a Brnem to nejspíš běhá po veřejné síti a tam už je to o něčem jiném. takže odstřelení ČEPS v Praze nemusí znamenat nutně že je kompromitováno Brno a že není možné najet síť "JME". A i když budete mít obě, tak to neznamená že máte přístup do počítačů každé elektrárny.

A pokud máte elektrárnu vybavenou technikou pro ostrovní provoz, tak pokud ji budete schopen od zbytku sítě izolovat, respektive jí vyčlenit rozumě velkou část sítě, a nahodit ji. V momentě kdy ji máte takto vyčleněnou, tak už žádná vnější komunikace není třeba a v takovémto uspořádání si to už uhlídá samotné vybavení elektrárny. Záleží na tom jak je síť a elektrárna udělaná.

---

Nové JE představují cenu minimálně 75-80€/MWh, klidně se to ale může dostat na 100€ a více. Bohužel jsem nenašel nic co by připomínalo Váš zdroj, takže to zkusme jinak.

Odhadovaná cena elektrolyzéru je pro budoucnost, řekněme 2040 nějakých 400 USD / kW, a už tady je první problém, protože neznáme roční počet provozních hodin a neznáme ani limit provozních hodin toho zařízení, to by se muselo celé navrhnout (a když už bych to udělal, tak to rozhodně nevyvěsím zde a půjdu s tím za někým kdo má peníze k investici a konexe). Když vezmu že elektrolyzér bude v provozu dříve uvedených 600h za rok a přežije 10 let provozu, jsem 1.5Kč/kWh, ale pokud bude v provozu desetinásobek, jsem jenom na 0.15Kč, Jakou k tomu budu mít akumulaci? PVE? Baterie? Jaká to bude baterie? Jaká to bude PVE? Kde to stavím? Tady, v Německu, nebo dole v Řecku? V horách Turecka? V tento moment už se bavíme o X scénářích a nevím, který chcete slyšet.

Nevím kolik bude stát a potřebovat CO2 zachycovač, (někde jsem viděl že je tam spotřeba elektřiny v zásadě zanedbatelné oproti výrobě vodíku), takže jeho cena může v zásadě nehrát roli,protože pojede trvale bez ohledu na situaci v síti (stovky kWh na tunu Co2 oproti desítkám MWh na tunu H2), jak to tam bude s provozními hodinami, kolik energie vyprodukuje/spotřebuje samotná reakce, kolik jí bude krýt vodík, kolik přechod z 6H2 + CO2 na 2H2O + CH4. Matně si vybavuji že by to mělo teplo produkovat, takže je otázka jestli se bude teplo pouštět ven, nebo získávat zpět...

Takže si dovolím odhadnout kdekoliv od 100€ do 500€ za MWh elektřiny takto uložené. Ale chcete po mě čarovat více než s cenou JE, nemám se reálně čeho chytit. Obrovská neznámá je uspořádání celého toho závodu.

---

Já jsem se Vás ale měl hned na začátku zeptat na poměrně zásadní otázku. Proč požadujete pro akumulaci elektrické energie zrovna syntetický plyn? Ten má jedinou výhodu, dá se přepravovat, byť zde by bylo asi lepší nasadit rovnou kapaliny a vozit to vlakem/lodí, no zase trubky, budiž. chtěl jste plyn.

Jenže pro elektroenergetiku plyn není třeba, stejného výsledku, možná lepšího, lze totiž dosáhnout za použití tepelné akumulace. Tam se bavíme o účinnosti ne horší, možná lepší, a používání relativně standardního vybavení a chemikálií jako dusičnan draselný a sodný.

Jestliže tam vychází cena na 30$/kWh, při 1000 cyklech, jsme na 0.66Kč/kWh akumulované elektřiny, životnost se uvádí 30 let, takže klidně to bude na nějakých 22 haléřích na kWh. Účinnost akumulace minimálně 33 %, ale spíš ke 40 %... To už se pak asi bude dát nějak. Na druhou stranu se nám k tomu přičte třeba nutnost mít vedenou linku 750kV někde z jihu Itálie, nebo z Německa. Tam už to pak začíná být složitější, kde má být akumulace.

No a teď nám do toho polezou ty vážené průměry ještě, tedy z pohledu zákazníka. Na jednu stranu můžeme mít velmi drahou akumulaci, na druhou extrémně levnou elektřinu z OZE přímo a pak trochu něco mezi tím, třeba z PVE.

---

Jinak s váženým průměrem Vás investoři pošlou k šípku.

Stejně tak se nedají používat pro výpočty investic do budoucnosti, z toho nemůžete počítat výnos projektu, nemůžete z toho dostat informace pro banku, z toho reálně nedostanete náklady abyste mohl určit směr jakým investovat. Z trendu ano, z toho něco zjistíte a můžete se podle něj rozhodovat, z váženého průměru nikoliv.

My se ale bavíme o elektrárnách, ne o malých zdrojích, které nedodávají do sítě. Tam (do 10 kWp FV) pro vlastní spotřebu možná není instalace dálkového odpojení povinná.

U větších instalací ale ano. Elektrárnám je to jedno, ale ti co odpovídají za stabilitu sítě (ČEPS) musí stále udržovat rovnováhu výroba-spotřeba. Stejně nebezpečný jako je okamžitý nedostatek elektřiny je i nebezpečný přebytek. Proto mají v krizové situaci pravomoc dálkově odpojovat jak spotřebitele, tak i výrobce.

To, jestli je to z přímo centrály, nebo ještě přes jeden regionální stupeň je přece jedno. Stačí, když přijde nesprávný příkaz z kteréhokoliv stupně.

Takové zpětné připojení ostrovní sítě do centrální je fakt problém. Třeba taková teplárna Přerov je uzpůsobena při black-autu najet "ze tmy" pro krizové zásobování elektřinou. Největší problém je právě to zpětné připojení ostrova do centrální sítě (jiné napětí, frekvence, atd.). Bavil jsem se o tom z představitelem té teplárny. Nejdříve jim ČEPS musí sdělit, kdy a za jakých podmínek vůbec může ke zpětnému propojení dojít. Jinak totiž hrozí nový black-out celé sítě.

Tu se ovšem bavíme o ukládání elektřiny z FV na zimu. Takže konečným produktem musí být zase elektřina. Neznám lepší možnost dlouhodobého "skladování" elektřiny (např. z FV) než přes P2G. On se ten syntetický CH4 hlavně dá dobře skladovat. Také je to jediná možnost, která se poloprovozně ověřuje. Skladování vyšších sloučenin H (kapaliny) by samozřejmě bylo možné, ale tam by výroba byla ještě dražší.

Studii z které čerpám se mi také na webu nepodařilo najít, ale o její kvalitě svědčí tento odkaz:

https://www.egubrno.cz/uspech-clanku-o-sector-couplingu-v-slovgasu/

Pokud budeme uvažovat vyčleněný podnik "ČEZ JE", tak akcionáře určitě bude zajímat, že má v provozu už zaplacené reaktory, které vydělávají na splátky těch nových. A až ty nové budou po cca 20 letech také splaceny, budou levně vyrábět dalších cca 40 let a generovat zisk.

Dálkového odpojení je u ČEZ Distribuce povinné u všech zdrojů bez rozdílu výkonu a bez rozdílu toho jestli dodávají do sítě nebo pokrývají pouze vlastní spotřebu. ČEZ požaduje zdroj odpojit s potřebu pokrývat ze sítě, dokonce mi nedovolili ani odpojit DS a přejít do ostrovního režimu. Prý se to bere jako podpora sítě podobně jako funkce P(u), Q(u) a P(f) a ty je povinnost distributorovi poskytovat a nepřecházet do ostrovu a je povinnost pokrýt spotřebu distribuční sítí. Tak mi to technik ČEZ Distribuce sdělil.

Do 100kW přes HDO nad 100kW přes RTU i HDO. U E.ONu ale jen HDO nebo RTU, E.ON nechce RTU + HDO což je docela zvláštní když se oba distributoři odkazují na stejné PPDS, ale tak už to tady chodí.

Koho to více zajímá, nebo mi to nevěří tak na Infothermě bude o tom seminář (stejně jako minulý rok) kde pan Stanislav Hes, Vedoucí oddělení modelování a analýz, ČEZ Distribuce a.s. zodpoví tyto dotazy:

Čtvrtek 23. ledna 2020

10:00 – 15:00 hod.

Workshop Energetická soběstačnost v praxi

https://www.infotherma.cz/odborny-doprovodny-program-infotherma-2020/

Prvně malé vysvětlení, Elektrárny = Rozvodné závody = správci distribuční sítě. Nevím prostě nějaký relikt co mám v jazyce a nenapadne mne že to nemusí být zcela jasné.

To kde došlo k chybě je poměrně důležité k možnosti opětovného obnovení provozu a toho, jak se k tomu zachovat. Obnovit chod dispečinku a pak najet elektrárny, které se mezi tím buď přepnou na ostrov, nebo úplně odstaví bude trvat hodiny, ne-li dny. Pokud se zasekne ten v Praze (a teď je třeba otázka na kolik ztrátu kontroly tady zvládnou uregulovat okolní propojené země) A pokud by byl v háji ten i ten i ten, pak to že budete sítě propojovat jen za speciálních okolností je nepodstatné, protože budete potřebovat obnovit alespoň nějakou dodávku. Postupy na ty situace nejspíš jsou. Podobně pokud dojde ke stržení vedení někde v regionu, máme takové kde havárie jednoho vedení může vést k jeho úplnému odpojení od sítě a pak schopnost obnovit síť kolem nějaké elektrárny by nebyla k zahození. Že třeba o týden později ten proud budete muset na půl dne vypnout... budiž.

A pokud se budeme bavit o nějakém domácím zařízení, které bude mezi režimem síť/ostrov, přepínat, tak tam, v závislosti na uspořádání, nebude třeba řešit nic, možná tak omezení náběhu zátěže, nebo jenom velmi málo.

Ano, odběratele ať si klidně odpojí, ať si odpojí, v krizi, třeba i výrobnu, ale pokud má dané místo trvale charakter odběru, tak se nemají co montovat do toho co je ze místem připojení. I kdyby tam měli třeba, 100kW paralelní zdroj, tak se jim do toho nemá moc kdo co montovat, pokud dodržují čtvrthodinová maxima a smluvený odběr.

Bez pořádného odhadu výroby dalších zdrojů není možné potřebnou akumulaci na zimu spočítat. Aniž byste měl udělanou simulaci, něco tomu trochu podobného, tak to číslo ani potřebný objem neodhadnete. Už jenom protože do zimní spotřeby a výroby budou vstupovat obchodní výměny a další OZE.

Prakticky se mohou zkoušet, zatím zejména uhlovodíky, to neznamená že to nemůže o několik koňských délek předehnat jiná technologie. Můžeme zjistit že HDR jsou levně realizovatelné (Posledních 10 let se vesele zlepšuje vrtná technika, ale HDR se nezkouší, byť by to s novou technikou mohlo být lepší), a že se dají "dobíjet", čímž změníte jejich výkonnostní limit. Můžete zjistit že je nějaký lepší katalyzátor. Nebo zjistíte, to bych mohl udělat klidně už dneska máme skoro 20 let datových řad, jenom nevím jestli je z internetu vytáhnu, že střední doba mezi delšími špičkami produkce VtE (stavět systém jen na jednom OZE pro celou Evropu by bylo neprozřetelné), je 14 dní a že se tedy obejdete se zásobníky horké sole na 3 týdny a na P2X se pro elektroenergetiku můžete vykašlat.

To by někdo musel ČEZ JE realizovat jako podnik, ve kterém budou i současné JE, ne aby tu byly dvě schránky pro nové JE a víc nic neobsahovaly.