Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl první
Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Úvodní díl se zabývá především spojitostmi mezi sektorem energetiky a probíhající globální klimatickou změnou.
Energetika a globální klimatická změna
Zdaleka největším antropogenním zdrojem skleníkových plynů je spalování fosilních paliv, spojené právě se sektorem energetiky, viz graf 1.
Dominantní položkou je zde oxid uhličitý produkovaný při spalování fosilních paliv (modrá barva). Další CO2 poté vzniká při činnostech spojených s využíváním půdy a lesnictvím (zelená). Energetika, resp. těžba energetických surovin a úniky s ní spojené se částečně podílí i na produkci metanu (fialová). Spalovací procesy, společně například s výrobou umělých hnojiv, pak stojí i za emisemi oxidu dusného (modrozelená).
Skutečnost, že růst koncentrace CO2 v atmosféře je spojen právě se spalováním fosilních paliv, je jasně patrná z tzv. Keelingovy křivky, viz graf 2. Tato křivka zobrazuje rostoucí koncentraci CO2 v zemské atmosféře, společně s klesající koncentrací O2. Jejich vzájemný podíl poté odpovídá směšovacím poměrům při spalování fosilních paliv (po započtení pohlcení části CO2 v oceánech).
Z fosilních paliv zaujímá prvenství v produkci CO2 spalování uhlí, které tak předčí ropu i zemní plyn, viz graf 3 níže.
Zvyšující se koncentrace skleníkových plynů má poté za následek nejen růst teploty, ale i celou řadu dalších jevů, viz schématický graf 4 níže.
Tyto jevy mohou mít ve výsledku fatální dopady na fungování lidské společnosti, např. ve smyslu kolapsu ekosystémových služeb v rozsáhlých oblastech a s tím související ztrátu schopnosti produkce potravin či obecně environmentální migraci v důsledku změněných životních podmínek.
Již globální oteplení o více než 1,5 °C znamená riziko, že některé části planetárního systému přejdou do kvalitativně odlišného stavu, viz detaily zde, zde a zde.
Právě z tohoto důvodu se státy, které podepsaly Pařížskou dohodu, zavázaly udržet nárůst globální průměrné teploty pod hranicí 2 °C. Za tímto účelem je ovšem nutná výrazná redukce vypouštěného CO2. V horizontu roku 2030 mluvíme o snížení emisí v porovnání se současností přibližně o 25 (pro scénář oteplení o 2 °C), respektive 50 % (pro scénář oteplení o 1,5 °C). Platí přitom, že čím dříve dojde ke snížení objemu vypouštěných emisí, tím lépe. V opačném případě by pro stejné maximální oteplení musela následovat redukce po výrazně strmější trajektorii, což je nejen obtížně technicky proveditelné, ale znamená to i výrazný růst souvisejících nákladů.
Pokud bychom pokračovali ve vypouštění emisí současným tempem, dospěli bychom ke konci století k průměrnému oteplení o více než 4 °C. Takový scénář by znamenal, že jen v příštích 50 letech by byly změněnými klimatickými podmínkami nuceny k migraci řádově miliardy obyvatel, viz např. tato studie.
Ve snaze dostát svým závazků za účelem snížení podílu na globální klimatické změně přistupuje množství států k tzv. uhelnému phase-outu.
Co je to fosilní (uhelný) phase-out?
Anglickým výrazem phase-out se v tomto smyslu označuje postupná redukce využívání fosilních paliv. V případě energetiky to znamená především ukončení výroby elektřiny z uhlí a náhrada této produkce zdroji s výrazně nižší emisní intenzitou.
Tento pojem může být kromě elektroenergetiky spojován také s výrobou tepla, dopravou nebo průmyslem obecně.
Proces dekarbonizace v Evropě
Podle závěrů studie A stress test for coal in Europe under the Paris Agreement (Zátěžový test pro uhlí v Evropě vzhledem k Pařížské dohodě o ochraně klimatu), vypracované v roce 2017 mezinárodní organizací Climate Analytics, je pro dosažení cílů Pařížské dohody nezbytné odstavit všechny evropské uhelné elektrárny do roku 2030.
Současná situace je taková, že některé evropské státy (zejména ty s nižším podílem uhelných zdrojů) již phase-out dokončily a většina ostatních stanovila nejzazší datum odstavení poslední uhelné elektrárny, viz přehled v grafu 7.
V průměru v prvním pololetí roku 2020 předčila výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů zdroje fosilní, přičemž sluneční a větrné elektrárny vyrábějí v Evropě již od loňského roku více elektřiny než ty uhelné, viz graf 8.
Aktuální situace v ČR
Jak je na tom samotná Česká republika? Ta je zdejšími ekologickými organizacemi právem označována za uhelný skanzen Evropy. Je to dáno faktem, že v ČR máme největší výrobu elektřiny z uhlí na obyvatele v rámci celé EU. To stejné potom platí i pro instalovaný výkon v uhelných elektrárnách na osobu. Detaily viz graf 7. Graf 9 poté znázorňuje podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v ČR a související emise. Jak je vidět, uhelné elektrárny se na výrobě elektřiny v roce 2018 podílely 47 %, přičemž vyprodukovaly 88 % emisí skleníkových plynů v daném sektoru.
Vzhledem k množství elektřiny vyrobené z uhlí se nelze divit, že uhelné elektrárny a teplárny se v ČR významným způsobem podílejí na celkových emisích skleníkových plynů napříč všemi sektory, viz graf 10. Z důvodu vysoké emisní náročnosti domácí energetiky patří ČR mezi přední producenty skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele, a to jak v rámci EU, tak v globální perspektivě.
Kromě CO2 jsou uhelné elektrárny zdrojem řady dalších znečišťujících látek, které způsobují významné škody nejen na životním prostředí, ale také na lidském zdraví. Starší studie Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově v Praze spočetla takto zásobené externí náklady na více než 50 mld. ročně (v cenách roku 2011), viz graf 11. Ve výsledku jsou způsobené škody výrazně vyšší, než je např. roční podpora obnovitelných zdrojů energie.
Z výše zmíněných důvodů je brzká dekarbonizace české energetiky a s ní spojený uhelný phase-out nanejvýš žádoucí. Za tímto účelem byla ostatně zřízena Uhelná komise, která má stanovit harmonogram a způsob odklonu od spalování hnědého uhlí. Vyřazení elektrárny Prunéřov I, ke kterému došlo na konci června 2020, je tak jenom prvním krokem v tomto procesu, jehož konkrétní podoba bude teprve určena.
V příštím díle tohoto seriálu budou řešeny konkrétní scénáře dekarbonizace české energetiky.
Autor je analytikem Výzkumného centra AMO a organizace Fakta o klimatu.
Emil
10. září 2020, 07:51
Tímto článkem si autor krásně odpovídá na otázku ze svého předchozího článku, "zdali je výstavba EDU II bezpodmínečně nutná"...
P.S.: Graf č. 6 doporučuji nahradit tímto grafem, pak to bude ještě víc zřejmé.
Milka
10. září 2020, 09:29
Ve vašem grafu, nechápu vysoké emise metanu v plynových zdrojích. Ten by se měl přece spálit? Nebo se jedná o předpokládané úniky při těžbě?
Emil
10. září 2020, 09:39
Ano, jedná se o předpokládané úniky při těžbě. Např. nedávno odhalila jedna studie v největší americké těžební oblasti Permian basin úniky ve výši 3,7% její produkce plynu.
www. edf. org/media/satellite-data-reveals-extreme-methane-emissions-permian-oil-gas-operations-shows-highest
Jan Veselý
10. září 2020, 10:34
Fajn, není nic jednoduššího než chtít po EPA, aby formou podzákonné regulace přísně regulovala úniky při těžbě. Stejně jako je nepřípustné hovadské chování při pálení uhlí, je nepřípustné hovadské chování při nakládání se zemním plynem. Bohužel to asi bude muset počkat na příští administrativu USA, to současná je plně "v kapse" ropné lobby a vede jí uhelný lobbista.
Oldřich Sklenář
10. září 2020, 09:29
Odpověď na tuto otázku bude řešena v rámci dalších dílů tohoto seriálu. Bohužel není tak jednoznačná, jak naznačujete Vy.
V každém případě díky za graf.
Emil
10. září 2020, 09:49
Tak na tu dekarbonizaci ČR bez jádra jsem opravdu zvědavý.
pr
10. září 2020, 20:29
Ach jo, zase odezdikezdista. Prostě jádro tu máme ve dvou JE a dokud bude smysluplné tak ho holt využijeme. Proč někteří uvažují binárně? Existují i analogové počítače.... robote Emile.
Jan Veselý
10. září 2020, 10:29
Váš graf dokazuje jen dvě věci:
- Je třeba se zaměřit na úniky methanu při těžbě a tranportu. To je "jen" regulatorní problém.
- Větrné, solární a jaderné elektrárny mají řádově lepší měrné emise CO2.
Výstavba JEDU2 je z tohoto úhlu pohledu stejně dobrá jako výstavba jiných zdrojů, z pohledu časové a ekonomické náročnosti to ovšem prohrává na celé čáře.
Emil
10. září 2020, 11:29
1) Abyste se mohl zaměřit na úniky metanu a regulovat je, budete muset nejdřív vymyslet, jak je spolehlivě kontinuálně měřit. A to bude docela problém. Jak taková regulace dopadne ve státech jako Rusko si asi každý dokáže představit.
2) Z pohledu časové náročnosti EDU2 prohrává, z pohledu ekonomické náročnosti při započtení všech externalit je EDU2 minimálně srovnatelné, z pohledu životnosti zdroje a emisí skleníkových plynů vyhrává na celé čáře, protože je nutné započítat i emise z období, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Viz předchozí graf, ve kterém je to naznačené.
Pavel K
10. září 2020, 11:41
Ad 2)
Piste, ze EDU2 je srovnatelne. Polemizovat nebudu, ale dam otazku, bude i v dobe, kdy se bdue stavet? O prihlednuti k emisim, ktere vzniknou rozdilem doby uvedeni do provozu a nasim energetickym mixem Vas trapit nebudu.
Ale ten graf pocita, proto ma offshore VTE mensi emise jako mene narocne na instalkaci onshore VTE. Aspon me ajko laika nenapada jiny duvod nez je vyuzitelnost. No a offshore VTE maji mensi emise jak JE a rychlejsi stavbu. Tak proc se nedat touto cestou? Jo a argument, ze CR nema more neberu, jsme v Schengenu s morskymi staty.
Jan Veselý
10. září 2020, 11:53
Fakticky by stačilo několik pár desítek km propojek mezi SZ Čechami (Chotějovice, Babylon, Bezděčín) s jejich protějšky v Sasku a Lužici a ČR by se z pohledu přenosových sítí stala součástí severního Německa. Ale o to tady očividně není zájem.
Emil
10. září 2020, 12:01
1) Tak o tom co bude v době, kdy se EDU2 bude stavět, můžeme rovněž jen polemizovat. Zkušenosti z německých aukcí ale ukazují, že se na žádný další zásadní pokles cen ze slunce a větru sázet nedá.
2) Rozdíl mezi emisemi offshore a onshore VtE je daný jiným koeficientem využití a také jinou materiálovou náročností na stavbu, ale je tak malý, že nemá smysl ho řešit.
3) Stejně tak vůbec nemá smysl řešit rozdíl mezi JE a VtE, protože se např. počítá s nějakou průměrnou životností, a ve chvíli kdy skutečná životnost od té průměrné bude lišit, výrazně se změní i emisní náročnost. Takže tato čísla je potřeba brát trochu s rezervou.
4) Hranice Schengenského prostoru se na elektřinu nevztahují, tak nevím proč jej vůbec zmiňujete. Každopádně jak se dá spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí bylo krásně vidět nedávno v Kalifornii...
Pavel K
10. září 2020, 13:00
1) Jsou nemecke aukce smerodatne? Tj. neni tam jeste jiny faktor na nesnizeni ceny? A ty aukce myslite jiste za stejnou dobu, ktera nas ted ceka do (planovaneho) dokonceni JEDU2, ze?
2) shoda
3) Cop se tyce emisi CO2, tak rozdil mezi JE a VTE taky nevidim. Ale stale si ze skoly pamatuji, ze JE maji dvjnasobne externality vuci OZE. Coz je hodne ale hodne prijemny bonus, nemyslite?
4) Schengen jsem uvedl hlavne proto, ze mame stejne moznsoti stavet offshore VTE jako Polaci, Nemci, Danove, ... a taky z nich cerpat energii. Uz se moc tesim na dobu, az tam budou rust vetrniky jak houby po desti a diky tomu se bude cim dal tim mene pouzivat fosilnich paliv, coz do budoucna snizi (nejen) uhlikovou narocnost (nejen) na nove OZE.
Emil
10. září 2020, 13:15
Ad 1) Moc směrodatnějších ukazatelů, než jsou německé aukce, k ceně elektřiny z OZE v našich podmínkách nevidím. Vy ano?
Ad 3) Záleží co ten, kdo vám něco takového tvrdil, do těch externalit počítal, a jak je vyčíslil. Nejspíš do nic nezahrnul takové věci jako materiálovou náročnost, zábor půdy, dopad na zbytek soustavy apod.
Ad 4) Nemáme stejné možnosti stavět "offshore VTE jako Polaci, Nemci, Danove", protože nemáme moře. To že takovou elektrárnu v zahraničí postaví zrovna česká firma je úplně nepodstatné. Podstatné je, že v době případného nedostatku elektřiny sem vůbec nedoteče.
Jan Veselý
10. září 2020, 13:19
ad Emil)
ad 1) Zkušenosti ze světa a obecné ekonomické zákonitosti týkající se masové průmyslové produkce mi umožňují být optimistou.
A Němci si holt musí vyřešit problémy na straně nabídky, která je nyní nižší než poptávka. Na odhad co to udělá s cenou člověk nemusí být Adam Smith, který o tom psal už v 18. století.
Emil
10. září 2020, 13:28
Optimista je často jen špatně informovaný pesimista...
Milan Vaněček
10. září 2020, 13:31
Pro emila: aukce FVE v Německu zachycují jen určitý segment trhu. Ty utility scale elektrárny se staví stále levněji, bez dotací. NEDELEJTE ze sebe hlupáka že to nevíte
Pavel K
10. září 2020, 14:05
1) kdyz budou pekari nabizet kazdy den 100 chlebu ale zakaznici chteji nakoupit 200 chlebu, co to dle Vas udela s cenou chleba? Proc neozhlednite i instalace jinde, kde navysite cenu o pomer koeficientu vyuzitelnosti?
3) Temi externalitami byly mysleny zpenezeny negativni vliv na zivotni prostredi, takze dopad na soustavu tam urcite nebyl. No a jelikoz u OZE bylo cca $5 na MWh, tak mi prijde, ze do toho material vstupoval.
4) Nemame stejne moznosti? V cem je nemecka firma zvyhodnena vuci te ceske postavit v Severnim mori VTE? Hlavne se bavime o CO2, takze cim vic se postavi offshore VTE, tim lepe a je mi asi primarne jedno, kdo je postavi a ktera zeme ji primarne spotrrebuje. CO2, dle meho nazoru, nezna hranice statu. Takze argumentem, ze k nam ta elektrina nekdy nedotece, u me neobstoji jako argument, proc by je nemely ceske firmy stavet. Prave naopak, cim vic se budou stavet, tim vic se dostane ta elektrina (nejen) do CR. Pomuze to nam vsem. Vlastne nechapu lidi, co proti temto elektrarnam broji, mame neco lepsiho?
Emil
10. září 2020, 14:18
Ad 1) Elektřina nejsou housky na krámě.
Ad 3) Tak až budete mít v ruce něco jiného než vaše pocity, tak dejte vědět.
Ad 4) Tento bod je o tom, jak moc se dá spoléhat na dovoz elektřiny ze zahraničí, ne o emisích CO2. Česká firma si samozřejmě může postavit offshore VtE stejně jako každá jiná, ale pro dostupnost elektřiny z ní je její vlastník úplně irelevantní.
Trolla Vaněčka nekomentuji.
Pavel K
10. září 2020, 14:33
1) Nebavime se o elektrine ale elektrarnach (FVE), pro ne ze cenu udava nabidka a poptavka? Proc?
2) Mam jen skripta, kde je nerozepsany udaj. Ted jsme is vsiml, ze tech 5 nebyly externality ale emise CO2 u OZE. Externality JE jsou dle skript vyssi jak u plynovek, coz by me samotneho zajimalo.
www . fi . muni . cz / ~tomp/envi/content.html#d0e697
kapitola 3.8.4
4) Budiz, ale pokud ceske firmy postavi offshore VTE, tak je vetsi pravdepodobnost,z ebudeme moci dovezt elektrinu, nez kdyz tu VTE nikdo nepostavi, ne? Takze proc by je investori z CR nemeli stavet?
Jan Veselý
10. září 2020, 14:34
ad Emil 1) Elektřina je běžně obchodovaná komodita. Fakticky je s ní obchodování jednodušší než z oněmi houskami. A neplatí pro ní jiné ekonomické zákonitosti než pro jiné zboží.
ad 3) Z jakou pravděpodobností se ta věc, které se děsíte děje v prostoru střední Evropy? A víte jaká je správná a reálně aplikovaná reakce na ten váš problém? Nápověda, jaderné reaktory to nejsou.
T
10. září 2020, 14:44
Pro trotla Emila ,byla poznamka pro emila s malym em...
Jaroslav Studnička
10. září 2020, 14:46
Zde je článek z u nás všude zmiňované studie UK ohledně externalit:
https://oze . tzb-info . cz/teorie-obnovitelna-energie/9022-ekonomicke-hodnoceni-externich-nakladu-vyroby-elektricke-energie
Jaroslav Studnička
10. září 2020, 14:49
Pro T:
No, tak vy jste tu zdejší diskuzi opět obohatil...
Jděte si ulevovat někam do lesa...
Emil
10. září 2020, 15:10
Pavle K,
Ad 1) Tak jestli se nebavíme o elektřině ale o elektrárnách, pak by mě docela zajímalo, jak chcete srovnávat cenu fotovoltaické elektrárny s cenou jaderné elektrárny jinak než přes cenu elektřiny z nich. A k té nabídce a poptávce: veškerá výroba panelů se přesunula do jihovýchodní Asie a prakticky všichni výrobci panelů v Evropě zkrachovali asi z toho důvodu, že je tu tak obrovský převis poptávky nad nabídkou, ne?
Ad 2) Jestli máte skripta, která považují externality JE vyšší jak u plynovek, tak asi sám tušíte, na co jsou taková skripta dobrá.
Ad 3) Ať si je klidně staví, ale spoléhat se na ně nelze.
Pane Veselý,
Ad 1) Tak třeba zkuste tu elektřinu ráno vyrobit a když se do večera neprodá, tak ji pak vyhoďte. Když jsou ty zákonitosti stejné.
Ad 3) Prosím vás, kde jste vyčetl, čeho já se děsím? A nejde o to, s jakou pravděpodobností se to děje dnes, ale s jakou pravděpodobností se to stane, až bude Evropa následovat Kalifornii v odstavování fosilních a jaderných zdrojů, aniž by za ně měla náhradu. Pak ta pravděpodobnost bude docela slušná. Jaderné reaktory samozřejmě jednou z možností jsou, i když ne jedinou.
Pavel K
10. září 2020, 15:35
1) Takze znovu k zacatku. Tvrdil jste, ze cena z nemeckych aukci FVE se nesnizila. BAvime se o stavbbe JE, takze horizontu min. 10 let. Cena v aukcich za FVE se za poslednich 10 let nesnizila? Jak mi vysvetlite toto? www . solarninovinky . cz / novy-rekord-ceny-solarni-energie-v-nemecku-poklesly-v-aukcich-poprve-pod-35-centu-wp/
2) Toho ucitele si vazim, mel docela velky zaber, skvele vysvetlil a uci i na University of Vienna a je prodekan na FI MU. Takze mam smisene pocity.
3) Nelze se na ne spolehat, proto mame mix. Ale do budoucna se na ne spolehat budeme. Cena pujde dolu, vyteznost nahoru, vystavba rychla. To je hlavni deviza oproti JE. A ja jsem vsemi deseti pro, aby co nejvice veci stavel soukromy sektor a stat zajistoval pravidla a neekonomicke odvetvi, kam energetika nepatri.
Jaroslav Studnička
10. září 2020, 15:40
Pavel K:
Odkaz na externality jsem uvedl výše.
Nařízení EU potažmo státu z energetiky ovšem dělají neekonomické odvětví.
Emil
10. září 2020, 15:57
Pavle K, To vám vysvětlím jednoduše. Podstatné jsou vážené průměry vysoutěžených cen v jednotlivých kolech aukcí, a ty jsou za poslední tři roky následující (v €/MWh): 43,3; 45,9; 46,9; 48; 65,9; 54,7; 49; 56,8; 50,1; 51,8; 52,7; 51,8. Tam těžko vysledujete nějaký trend poklesu ceny, že?
Ondra
10. září 2020, 16:41
Pavel K - možná se přiště radši koukněte na statistiky na webu německýho regulátora než sem něco napíšete. V aukcích pro FVE tam solární pekaři běžně nabízej 3x-5x víc solárních chlebů než chce regulátor "koupit". Nedostatek konkurence tam ani zdaleka nepanuje.
p. Vaněček - aukce jsou v německu pro elektrárny od 750 kW. Běžně jde o zdroje o výkonu v jednotkach MW takže slušný utility scale. Ale máte pravdu protože to je jenom část trhu. Instalace do 750 kW maj pořád vyšší fixní výkupní ceny.
Milan Vaněček
10. září 2020, 16:52
Pavle K, už jste mohl poznat, že Emil je demagog, že uhýbá ve svých odpovědích vždy otázkám a posouvá je jinam, odpovídá na něco jiného. Samozřejmě nemohl odpovědět na Vámi citovaný článek, kde se říká, cituji z něj:
"Poslední kolo aukce na výstavbu velkých fotovoltaických elektráren v Německu o kapacitě 100 MW provázel v únoru obrovský zájem ze strany investorů. V únorové aukci se vysoutěžila rekordně nízká cena solární energie ve výši 0,0355 EUR/kWh a alokovaný objem tendru byl až pětinásobně překročen v podaných nabídkách"
Vše je ve slovíčkách které Emil překroutí. Ty aukce, které citoval Emil se totiž netýkaly velkých utility scale (nad 100 MW) FVE, ta Vaše citace se opravdu týká těch, znovu cituji: "velkých fotovoltaických elektráren v Německu o kapacitě 100 MW ..."
Velké utility scale FVE se v Německu staví i BEZ DOTACÍ. už jsem o tom zde psal s uvedením zdrojů.
Máte pravdu a Emil klame, jde mu o živobití a tak musí klamat. Není to troll, je to místní "expert", který má selektivní databázi grafů a údajů, které překrucují realitu vždy ve prospěch jeho živitelů. Řeknete A a on začne mluvit o B.
Shrnuto: když srovnáváte cenu JE a FVE musíte srovnávat velké elektrárny (hranice nad 100 MW) jaderné a fotovoltaické. FVE s výkonem okolo 5 MW můžete zase srovnávat jen s JE podobného výkonu. A protože žijeme v EU, musíte srovnávat elektrárny postavené v EU podle regulí EU.
Emil
10. září 2020, 17:23
Takže Pavle K, abych rozmotal ten guláš, který se v tom troll Vaněček snaží dělat, tak: v Německu se co do podpory rozdělují elektrárny do tří velikostí (od příštího roku to asi bude podle předběžného návrhu jinak, ale to sem teď nepatří).
1) Elektrárny do 750 kWp jsou podporovány pomocí pevného feed-in-tarifu.
2) Elektrárny od 750 kWp do 10 MWp jsou podporovány prostřednictvím aukcí, výsledné vážené průměry jednotlivých kol aukcí jsem vám psal já, jedno z těch kol aukce popisuje i ten váš článek na solárních novinkách, je to první letošní aukce (čtvrté číslo od konce) s váženým průměrem 50,1 €/MWh, toto číslo můžete najít i na konci vašeho článku.
3) Elektrárny nad 10 MWp se vůbec aukcí neúčastní, to číslo 100 MW z článku není velikost jedné elektrárny, jak se vám snaží namluvit troll Vaněček, ale je to celkový vypsaný objem aukce pro elektrárny do 10 MWp, zhruba odpovídá i součtu výkonů všech vysoutěžených elektráren.
P.S.: Energetika mě neživí, troll Vaněček se tradičně zmůže jen na podobné lži a pomluvy, argumenty k věci jako obvykle úplně mimo.
Milan Vaněček
10. září 2020, 17:57
Pro Pavla K a Emila: 1) jsem rád, že Emil potvrdil to co jsem zde již dnes v 13:31 emilovi napsal. Opět cituji (zde sám sebe): "aukce FVE v Německu zachycují jen určitý segment trhu. Ty utility scale elektrárny se staví stále levněji, bez dotací. NEDELEJTE ze sebe hlupáka že to nevíte"
2) ve svém bodě 3 má Emil pravdu, přehlédl jsem jen titulek a prvý odstavec odkazu.
Ale
3) Je to obrovský úspěch (viz ten dokaz Pavla K), že v Německu se podařilo vysoutěžit tak nízkou cenu elektřiny z fotovoltaiky, je to našich 90 haléřů za 1 kWh už u středně velké FVE !!!
4) to o čem jsem tu již několikrát psal, a v čem mám pravdu i když se Emil bude kroutit všelijak, je to že, cituji:
solarninovinky.cz/187-mw-v-nemecku-se-zacal-stavet-obri-fotovoltaicky-projekt-bez-dotaci/
Tedy Němci už staví velké FVE (187 MW) BEZ DOTACÍ.
Takže guláš je rozmotán,
identita nicka Emil zůstává stále skryta, co a kdo za ní je a co ho živí zůstává tajemstvím, oproti tomu mne či pana kolegu Wagnera si každý zde na webu mohl několikrát prolustrovat, píšeme za sebe a je za námi určitá nezpochybnitelná odborná kariéra.
Emil
10. září 2020, 19:21
Výborně, takže o tom, kdo tu ze sebe ve skutečnosti dělá hlupáka, už máme jasno. Ještě bych se rád Pavla K zeptal, zda je podobně jako troll Vaněček nadšený ze zmiňované megalomanské elektrárny Weesow-Willmersdorf s téměř půl milionem fotovoltaických panelů umístěných na 164 hektarech zemědělské půdy nedaleko Berlína. Pokud by měla vyrobit stejné množství elektřiny jako ty zmiňované Dukovany, bylo by takových potřeba asi 45.
Já tedy předpokládám a doufám, že takové obludnosti v ČR nevzniknou. Článek žádnou cenu elektřiny z této elektrárny neuvádí. Dá se předpokládat, že bude vzhledem k velikosti nižší než ty z aukcí, ale o kolik ve skutečnosti nevíme.
Milan Vaněček
10. září 2020, 19:59
Abych to uzavřel, tak jediný Emilův "argument" proti utility scale fotovoltaice je, že zabírá moc místa na Zeměkouli (přesněji v ČR). Zkrátka "obludnost".
Jinak jsem rád, že mi v diskutovaném dáva za pravdu (FVE nad 100 MW bude levnější vzhledem ke své velikosti...).
Já dodávám: 1.elektřina (čistá, bezemisní, bezodpadová) z ní bude mnohem levnější než z libovolné nové JE v EU, postaví se mnohem rychleji
2. po skončení životnosti (cca 40 let) FVE bude zcela recyklována na rozdíl od JE
3. Němci se nemusí bát havarie jaderného reaktoru a zničení životního prostředí na tisících čtverečních km.
4. Němcům po elektrárně nezůstane další radioaktivní odpad.
5. V Německu se plánují skutečně velké (větší než 1 GW) FVE především na ploše zavíraných hnědouhelných dolů. Positivní vliv pro obyvatele, všechny živočichy i rostliny při přechodu od uhlí k fotovoltaice je snad každému jasný.
T
11. září 2020, 02:07
Pro pana Studnicku,kdyztak do bioplynky ,pane Studnicko,at to ma nejaky energticky smysl,to vam nedoslo...
Kamil Kubů
11. září 2020, 09:39
Pane Vaněčku,
Opakovaně ve zdejších diskusích uvádíte nepravdivé informace ohledně německých aukcí, kdy se snažíte vysoutěženou cenu vydávat za finální cenu producenta.
Ve skutečnosti se jedná o vysoutěženou výši podpory výrobci pro případ poklesu tržní ceny pod referenční hodnotu, která se pro rok 2020 pohybuje okolo 60 €/MWH.
Nedivte se potom, že vaše příspěvky jsou díky tomuto přístupu terčem neustále a velmi často oprávněné kritiky.
Milan Vaněček
11. září 2020, 10:48
Pane Kubů, desinformacemi okolo německých aukcí zde s oblibou operuje Váš oficielní jaderný aktivista Emil, ten o nich neustále píše.
Mne zajímá jen fotovoltaika BEZ DOTACÍ. Bezodpadová výroba čisté elektřiny, ekonomicky výhodná.
Pochopte to, v EU to jde i bez dotací, proto tu neustále uvádím tu nejlevnější cenu elektřiny z Portugalska (BEZ DOTACE), proto argumentuji stavbou 187 MW FVE v Braniborsku, BEZ DOTACE.
Fotovoltaika na střechách zatím v EU nějakou podporu potřebuje, jako všude na světě. Na to "bez dotací" na střechách si ještě 5-10 let počkáme, ale u velkých instalací (a co jiného můžete srovnávat s jádrem než velké instalace) na zemi je to už NYNÍ ložené: v EU i jinde ve většině světa je to nejvýhodnější zdroj čisté elektřiny (spolu s větrem). Proto to všichni staví,
realitu nezmění ani Kuba ani Emil, žádní aktivisté.
Pavel K
11. září 2020, 11:00
Pane Studnicko, diky za odkaz. Mam z nej stejne smisene pocity jako z udaju meho ucitele.
Chybi mi tam offshore VTE a velke FVE. Clanek je z 2012, takze data asi budou o trosku starsi. Takze kdyz uvazim jen FVE, za tu dobu se nezvedla ucinnost ani zivotnost FVE elektraren? Nezmenil se technologicky postup k cistsi vyrobe? Dale u tech stresnich me zaujalo "dopadů na environment (ztráta zemědělské produkce, koroze a zašpinění materiálů budov a ztráta biodiverzity)". Prvni a posledni cast muzeme vynechat a v cem negativne pusobi FVE na budovu za predpokladu, ze se nestavi na strechu pro instalaci nevhodnou? V cem ma stresni FVE vetsi zatez na lidske zdravi nez plynovka a temer shodny vliv environmentalni?
Emile, proc jste vlastne argumentoval neklesajici cenou tremi lety aukci u stredne velkych instalaci FVE s navaznosti na budouci (pri hodne ale hodne optimistickem scenari v horizntu deseti let) vyhodnost JE vuci FVE (osobne mam nejradeji offshore VTE)? Proc jste neuvedl cenu shodne velkych FVE elektraren? Proc jste neuvedl cenu (aukci) za poslednich 10 let?
K Vasi otazce, zda by mi nevadilo zastavet 164 ha (pro celorocni nahradu vyroby za 1 blok JE spis odhadem 7 000 ha). Odpoved rozlozim na vic casti, a) mame tolik brownfieldu? b) o kolik drazsi by byly plovouci FVE na vodnich dilech? c) o kolik drazsi by byly FVE na liniovych stavbach? d) o kolik drazsi by byly FVE na velkych parkovistich (treba od 2 ha)? Jelikoz jsem syn byvaleho soukromeho zemedelce a jeho dlouholety pacholek, tak se na odpoved zamerim vice z pohledu vlastnika zemedelske pudy (pouhych 10 ha + 440 m2 kravina). Moc dobre vim, jak (nejen) dnesnim hospodarenim puda trpi - dokonce i hospodarenim meho kamarada, ktery ji ma pronajatou. Tudiz, pokud by mi nekdo nabidl, ze na mych polich a loukach postavi FVE za obdobny najem (klidne i mensi nebo ze muzu elektrinu vyuzivat), nevahal bych ani vterinu. Budu vedet, ze pole zanecham detem v lepsim stavu, nez je nyni, naopak se neustale splavuje ornice (clovek pri orbe 20 cm hluboke vytahoval drenaze, ktera tam muj ded a praded zakopavali 80 cm hluboko), organicke hmoty dostane jen minimum v podobe rozbite slamy, na druhou stranu se neustale strika a strika a strika (kdyz jsem to tak divne napsal, tak se intenzita hodne blizi... vsak tusite cemu :-( ). Odhaduji, ze petina produkce se pestuje zbytecne (repka (tretina na MERO), kukurice (vetsina v okoli pro bioplynky) ). Letos je navic nadbytek produkce, vykupy v okoli stoply nakup, brambor mraky, cibule obrovska. Pokryti poli FVE neznamena, ze se puda neda dale zemedelsky vyuzivat. Cetl jsem uz odkazy o agrofotovoltaice, nebo se muze pod panely past dobytek (coz pudu jen zlepsi).
Takze z Vasi otazky mezi radky vnimam informaci, ze postavit fotovoltaiku na pole = znicit pole nebo aspon prijit o produkci. Prvni je presny opak a druhy byt nemusi, kdyz bude, vyrazne to nevadi, trava se da aspon sict do bioplynky. Za tu moznost, ze by se na par mesicu v roce vypnuly fosilni zdroje, to stoji. Samozrejme primarne pro me je dat FVE na strechy, liniove stavby, parkoviste.
Ac jsem pristupen argumentum druhych (a uz s emi stalo, ze jsem naprosto otocil nazor - pred dvaceti lety treba na ekologicnost JE na zaklade dochazky do zmineneho predmetu), v posledni dobe mensi poruchovost BEV - myslel jsme si, bylo mi vyargumentovano, ze je podobna (BEV i ICE vlastnim), tak stale mi nikdo nevymluvil nazor, ze bychom s emeli zamerit na stavbu OZE, nechat JE pro baseload (pokud bude potreba, prodluzovat zivotnost), ale novou JE nestavet, protoze trh a technologie s OZE (kam nepocitam drtivou vetsinu bioplynek) a akumulaci jsou tak progresivni, ze planovat elektrarnu, ktera by se mela dostavet nejdrive 2035 za nehorazne penize, ktera ma (mirne) vetsi ekologicke dopady jak muj favorit, je tak nejak zastarale. Jsem clovek stredniho veku a tyto diskuze jsou pro me prinosne predevsim v tom, ze si denne davam pozor, abych se nestal tim naftalinovym dedkem (Carlosuv prihodny pojem), ktery zamrzl v case. A desim se chvile, kdy se jim stanu. Lidstvo s emusi vyvijet, jinak to ma zpecetene (globalni oteplovani, znecisteni prostredi, lidske konflikty, asteroidy, supervulkany a nejpozdeji za 4 mld let zacatek konce nasi soustavy). Divani se zpet z jineho duvodu nez kvuli vyvarovani se chybam minulych, nema smysl. Protoze i slepe ulicky jsou vyznamejsi jak stat na miste.
Jaroslav Studnička
11. září 2020, 11:32
Pane Pavle K:
Souhlasím, článek potažmo studie je "starší", nicméně touto studií Univerzity Karlovy argumentují i naše ekologické organizace. Je otázkou, jestli nějaká novější studie existuje? Já jsem jí na internetu nenašel.
Pokud by někdo ze zdejších diskutujících věděl o novější studii, prosím o uvedení odkazu.
Kamil Kubů
11. září 2020, 12:29
Pane Vaněčku,
S vámi je to stále stejné a stále stejně beznadějné. vy si s těmi informacemi prostě děláte co chcete.
Obrovský park v Braniborsku není dokladem toho, že FVE dokáže dodat elektřinu levně, protože neznáte cenu PPA kontraktu ani jeho podmínky. Je to jenom důkaz toho, že se EnBW podařilo prodat produkci ze svojí elektrárny na cenu, která je v paritě s očekávanou průměrnou cenou na trhu v době platnosti kontraktu. Kolik to bude, je ve hvězdách, ale nedokazuje nic o levnosti FVE zdroje. A že to stavějí bez dotací? Na 187 MW FVE dotaci v Německu nedostanete. To je jakoby jste se chlubil, že na chytání ryb ve vyschlém rybníku nepotřebujete rybářský lístek.
A to Portugalsko? Myslíte toho jednoho chudáka co v celé aukci sáhl pro jistotu po CfD kontaraktu? Těch 1,1 eurocentu opět není cena elektřiny, ale výše doplatku oproti průměru na trhu a ten je v Portugalsku zatraceně vysoko. A navíc to bylo 10 MW kapacity ze 700. Všichni ostatní mají kontrakty postavené úplně jinak a ani zdaleka se cenou neblíží tomuto číslu! Opět se snažíte vzbudit dojem, že ojedinělé úkazy reprezentují celý trh, nebo spíše "netrh".
Kéž byste dokázal svoji vědeckou reputaci použít ke kvalitnějšímu způsobu vedení diskuse.
Carlos
11. září 2020, 12:39
Honzo,
to je těžké s lidmi, z nějakého důvodu u nich hodně převládá "nikdy se to tak nedělalo/vždycky se to tak dělalo". Navíc z nějakého důvodu pořád lidem v hlavě straší ta železná opona a chtějí všechno řešit metodou ču-čche. Navíc když si vezmeme ENTSO-E mapu, tak ta opona je pořád vidět, nepoznám z ní kde končí Německo, Francie, Holandsko, Belgie.... ale poznám kde byl východní a západní blok, 30 let po revoluci a jeho rozpadu.
Ale bohužel to není jenom energetika. Když jsem si nedávno psal takto přes diskusi s lidmi od dráhy a upozornil je že ČR fakt není modeliště někde ve sklepě a je třeba brát v potaz potřeby Evropy, tak začali vyskakovat jak čertík z krabičky a nadávat.
P.S.
Vítkov - Přeštice se modernizuje na 400kV:
www. ote-cr. cz/cs/statistika/dlouhodoba-rovnovaha/files_dlouhodoba_rovnovaha/elektrizacni-soustava-cr-2020. png
Emil
11. září 2020, 16:19
Pavle K, v krátkosti odpověď na některé vaše otázky:
1) Ty tři roky aukcí jsou dostatečně dlouhá doba, aby na nich bylo vidět, že vysoutěžené ceny OZE v aukcích jsou stabilní a k žádnému poklesu ceny už u nich nedochází.
2) O výhodnosti JE vůči FVE jsem pokud vím nic nepsal, pouze jsem vám odpovídal, proč nesázím na další razantní pokles jejich cen v našich podmínkách.
3) Cenu shodně velkých elektráren jsem neuvedl proto, že žádné shodně velké elektrárny co do množství vyrobené elektřiny se v našem okolí nestaví. A pokud se staví takové jako ta zmiňovaná u Berlína (co do výroby asi 50× menší), tak u těch zase není známá cena vyrobené elektřiny, takže těžko vysledovat nějaký trend snižování ceny elektřiny z nich.
4) Cenu aukcí za posledních 10 let jsem neuvedl proto, že systém aukcí Německo používá teprve od roku 2015.
5) Chápu, že na mou jednoduchou otázku se vám odpovídat nechce, tak jste se z ní pokusil vykroutit zahlcením jinými otázkami, ale Němci tu elektrárnu bez dotací staví na zemědělské půdě. Na tu jsem se ptal. Na brownfieldech, na vodě, na parkovištích nebo liniových stavbách ji nestaví ne proto, že by jich měli málo, ale proto, že tam je to zkrátka dražší.
6) Pokrytí panely neznamená, že se půda nedá zemědělsky využívat, ale znamená to, že v tom případě je cena elektřiny z té elektrárny vyšší než ta v aukcích.
7) O zničení pole jsem nic nepsal, to jen stavíte slaměné panáky.
8) Proti FVE na střechách nebo parkovištích samozřejmě nic nemám, pak je ale nutné počítat s tím, že cena elektřiny z té elektrárny je opět vyšší než cena v těch zmiňovaných aukcích.
9) Vymlouvat vám vůbec nic nehodlám, nedělám si iluze, že bych vás o čemkoliv přesvědčil.
Milan Vaněček
11. září 2020, 18:31
Jaderní aktivisté (Emil, Kamil a další) budou stále tvrdit, že bílá je černá. Budou se neustále vykrucovat před jasnou tendencí stále klesajících cen velkých FVE.
Jsou dvě celosvětové autority v ekonomice, Lazards a BNEF, kde máte každoročně cenový vývoj fotovoltaiky (samozřejmě rozdělený na utility scale a na menší instalace) popsán, vidíte jak stále cena klesá.
Protiargument našich aktivistů - to je svět, u nás to néééjde.
Proto vyhledávám příklady z EU, jejíž jsme součástí a jejíž zákony dodržujeme. Proto vyhledávám příklady z Německa, které má podobné oslunění jako ČR, v průměru i o trochu nižší.
Takže když Vám nestačí, že v Portugalsku a Španělsku byla postavena již řada velkých (utility scale) fotovoltaických elektráren bez dotací, že v Portugalsku byla dosažena rekordně nízká cena elektřiny z velké fotovoltaiky, tak musím ukazovat na Německo.
Ano, v Německu střešní instalace potřebují ještě FiT,
ano, v Německu se střední instalace (v těch aukcích, kde především Němci vybírají typ a polohu střešních instalací takovou, jakou zrovna potřebují, to se neustále mění) pohybují již několik let pod úrovní ceny předpokládané ČEZem v nejoptimističtějším nekomerčním scénáři pro Dukovany II.
Ale co je nejdůležitější, nově i Německu (a Dánsku) se začaly stavět velké FVE BEZ DOTACÍ.
Proč to nejde u nás s jádrem? Proč stále žebrají o bezúročnou půjčku a další záruky od státu. Proč žebrají (to je realita, jen oni se tváří, že bez nich to nééjde, ale jsou to žebráci, co chtějí abychom dopláceli stamiliardy CZK, když jejich elektřina z nových Dukovan nebude konkurence schopná). Proč potřebují takové záruky, TO SI OPRAVDU NEVĚŘÍ?
Ano, je to tak, vědí že v EU s novými Dukovany II neobstojí v tržní konkurenci na burze elektřiny.
Proč si nesjednají PPA, jako ta velká FVE v Braniborsku? Vždyť u nás je PRÝ jádro velmi oblíbené.
Ještě k Emilovým odpovědím Pavlovi K: ad 1) nic nevypovídající žvást, ad 2) co je to "v našich podmínkách". My jsme mimo EU? My máme zcela jiné úrovně slunečního svitu než Německo?
ad3) nikdo nemůže za to (jen stagnující jaderný výzkum za to může) že jaderný průmysl není schopen postavil komerční malé jaderné elektrárny, abychom mohli srovnávat stejné věci
ad4) cenový vývoj celosvětový od BNEF či Lazards Emil neuvedl, protože ten ukazuje pravý opak toho co Emil, v rozporu s realitou neustále omílá...
ad5) na brownfieldech je to ve skutečnosti lacinější postavit velkou FVE, dostanete i peníze na rekultivaci, Němci zde mají velmi velké plány na desítky GW, ale to svoje uhlí ještě pořádně neodstavili a na místě těch odstavených JE ještě dlouho nebude možná bezpečná nová výstavba čehokoliv
ad6) Ano cena agrovoltaiky bude o trochu vyšší. Ale z ekologického hlediska se to vyplatí. Čína například už z větší části realizovala obrovský agrovoltaický projekt (1 GW) na svém území-poušti, kterou přeměňuje na úrodnou půdu pro pěstování ve světě žádaných specielních komodit. Teď o tom psal pv-magazine.com.
v USA připravují něco podobného.
Ano, nikdo si nemůže dělat iluze o tom, že přesvědčí jaderné aktivisty o tom, že jejich obor stagnuje, je ekonomicky a environmentálně nesmyslný. Musíme se s tím smířit, celosvětový vývoj je jasný a bude úplně jasný každému během dalších 5-10 let.
V roce 2000 to jasné vůbec nebylo, ba právě naopak. Stačilo pár havarovaných jaderných reaktorů, obrovský nárust komplexity a ceny jaderných elektráren, nevyřešený a nechtěný jaderný odpad
a především bezprecedentní pokles ceny FVE a VtE a obrovský vědecký a technický pokrok tohoto oboru (který někteří, intelektuálně slepí, nevidí).
Tož tak ....
Emil
11. září 2020, 20:11
Na stále agresivnější výpady trolla Vaněčka reagovat nebudu, jen bych rád dodal, proč je nesmyslné upínat se k ukazateli LCOE, který uvádějí Lazards a BNEF. Např. U.S. EIA říká o LCOE toto:
"LCOE does not capture all of the factors that contribute to actual investment decisions, making the direct comparison of LCOE across technologies problematic and misleading as a method to assess the economic competitiveness of various generation alternatives."
"Because load must be continuously balanced, generating units with the capability to vary output to follow demand (dispatchable technologies) generally have more value to a system than less flexible units (non-dispatchable technologies) that use intermittent resources to operate."
Jinak řečeno, LCOE je akademický údaj, který nezohledňuje zasazení zdrojů do reálného prostředí. Německé aukce naopak zasazení do reálného prostředí zohledňují, a to je také důvod, proč se v praxi stagnující výsledky aukcí tak zarputile odmítají podřídit teorii v podobě klesajícího LCOE.
Milan Vaněček
11. září 2020, 20:34
Myslím, že jsem se pojmem "někteří, intelektuálně slepí, nevidí" trefil v případě Emila do černého.
Pojem LCOE, který uznává celá fyzikální i ekonomická komunita, Emil "nevidí".
Nevidí ho ani citovaný autor (ani mi to nestojí za vyhledání pramene, stejně zde není citován) z EIA.
Jen pro nezasvěcené dodávám, že EIA je ve fotovoltaické komunitě notoricky známa tím, že její každoroční předpovědi o budoucím rozvoji FVE (zcela podhodnocené) naprosto nevycházejí, a to už více než 10 let.
Chcete-li mít jistotu, že realita bude jiná než předpověď, citujte ten spolek EIA. Pan Veselý už zde na webu Oenergetice dával k dobrému informace o jejích humorných předpovědích rozvoje fotovoltaiky.
Jinak opět musím Emilovi opět připomenout, že ty aukce, které cituje, přinášejí informace jen o jednom, stále měnícím se středním segmentu FVE, který je naprosto v jiném výkonovém řádu než utility scale FVE a JE. Opět Emilovo utíkání od tématu utility scale energetiky.
Ale, je to marné, marné, marné.
Takže končím, s poznámkou, že orel mouchy nelapá.
Emil
11. září 2020, 21:51
Nechávám na posouzení každému, zda se přikloní k názoru americké organizace se stovkami zaměstnanců a rozpočtem 125 milionů dolarů, nebo k názoru "orla" v důchodu a místního trolla Vaněčka. U dalšího nevyžádaného lapání much opět na shledanou...
Ivan Novák
11. září 2020, 23:08
K LCOE: nutno tím srovnávat ekvivalenty. Pro FVE v noci bez zahrnutí záloh se nehodí. Vítkov na 400kV má potenciál železnou oponou pronikat, je odtud do Mechlenreuthu blízko a půl německé trasy může vést starým koridorem Arzbergu. Šlo by ale dost o německorakouský tranzit VTE/PVE.
Bizon
12. září 2020, 00:11
Díky že jste tady hlasem zdravého jaderného rozumu pane Emil. LCOE není celý příběh, pro některé zdroje je docela nefér. Intermitentní zdroje potřebují naddimenzovanost výroby i přenosové kapacity, a zálohy nebo akumulaci. My dinosauři tady netvrdíme že OZE nikdy, ale tušíme že při jejich větším podílu příjdou technické výzvy i nečekané finanční náklady. Proto chceme mít jistotu spolehlivé intenzivní bezemisní elektřiny, aby na to byl pěkně čas, a přitom ten samotný přechod na OZE už byl skoro čistý, ne jako teď...
Emil
12. září 2020, 07:23
Díky za podporu, jsem si vědom, že to ode mě může vyznívat tak, jako bych chtěl stavět jen jádro, což samozřejmě není pravda. Taky jsem všemi deseti pro mix všech dostupných technologií, jen musí být rozumně namíchaný, klidně i s trochou plynu nebo i uhlí. 100% uhlíková neutralita je stejně mýtus, ale jsem pro se k ní s rozumnými náklady aspoň co nejvíc přiblížit.
Milan Vaněček
12. září 2020, 08:58
Jen pár odkazů na "kvalitu" předpovědí a tvrzení organizace EIA:
maartensteinbuch.com/2017/06/12/photovoltaic-growth-reality-versus-projections-of-the-international-energy-agency/
pv-magazine-usa.com/2019/01/24/from-the-editor-eia-versus-the-future/
a můžete si vygůglovat spoustu dalších....
EIA a naše bývalá státní plánovací komise a současná SEK - to jsou "bratři v triku"
Jan Veselý
10. září 2020, 11:48
ad 1) Psal jste o Permian basin. A úniky methanu se samozřejmě měřit dají a taky se to dělá (i v Rusku, co uteče, nedá se prodat иностранцам) . V prvé řadě je ovšem třeba přestat si vymýšlet výmluvy proč něco nejde. V USA už na to byla legislativa připravena za Obamy. Zabila to administrativa toho oranžového podfukáře.
ad 2) Jen doufám, že nevycházíte z těch pochybných výpočtů RNDr. Wagnera. Ono chce dost odvahy předpokládat, že FVE jsou 2-3x dražší než za kolik se dnes reálně staví a že i za 40 let budou stát stejně. A to je jako příklad, těch závažných chyb je tam mnohem více.
Emil
10. září 2020, 13:25
Ad 1) Psal jsem o Permian basin jako jenom příkladu, kde se s překvapením zjistilo, jak vysoké ty emise jsou. Další podobný příklad najdete třeba zde: www. theguardian. com/environment/2020/aug/26/methane-released-in-gas-production-means-australias-emissions-may-be-10-higher-than-reported?CMP=share_btn_tw
Jak vidno, navzdory vašemu tvrzení se to až dosud nedělalo, nebo dělalo špatně. Ale v těchto zemích je aspoň nějaká šance, že se budou snažit tyto emise měřit a snižovat. Pak jsou tu ale země další, kde nic takové v dohledné době nehrozí. A většina plynu k nám proudí právě odtud...
Ad 2) Z výpočtů RNDr. Wagnera nevycházím, zároveň ale ani nevycházím z cen megalomanských staveb někde v polopoušti, protože takové obludnosti se u nás naštěstí stavět nedají.
Milan Vaněček
10. září 2020, 13:36
Pro emila:stačí vycházet z cen v EU, už jsem o nich psal(Portugalsko Španělsko, Německo, Dánsko)
Jan Veselý
10. září 2020, 14:28
ad 1) To jsou vaše předpoklady.
ad 2) Tak předveďte ty vaše.
Carlos
11. září 2020, 12:16
1) Satelity? Ty by to mohly umět, za další nepotřebujeme kontinuální měření, ale bude stačit nějaké vzorkování a z toho ten přibližný objem dostaneme.
Ivan Novák
10. září 2020, 15:26
Možná jsem něco přehlédl - plynové elektrárny jsou v tom obrázku vždy s parní částí (při rozdílu účinností 58% vs. 35% by pro single cycle, který se jako záloha OZE hodí lépe, bylo na stejnou výrobu elektřiny třeba 1,65 násobek množství plynu)?
Emil
10. září 2020, 15:44
Ano, v obrázku jsou jen plynové elektrárny s kombinovaným cyklem.
Energetik 007
10. září 2020, 09:16
Autor zcela a asi záměrně opomenul minimálně dva hlavní zdroje CO2:
-sopečná činnost
-aerobní fermentace (mokřady)
nebo naopak anaerobní fermentace - CH4 bažiny
Oldřich Sklenář
10. září 2020, 09:36
Doporučuji si znuvu přečíst danou pasáž - mluvím o antropogenních emisích...
Ad sopečná činnost:
https://www.skepticalscience.com/volcanoes-and-global-warming.htm
Ad metan:
https://www.skepticalscience.com/methane-and-global-warming.htm
Ivan Novák
10. září 2020, 09:20
"Nezbytné" neznamená postačující. Pařížská dohoda je společný tlach diplomatů respektujících politická zadání svých národních vlád. 1,5C byl už v době jejího sjednání cíl s objektivní skutečnosti související neprokazatelné. Globální řešení nadále není v dosahu, lokálním EU opatřením ho najit nelze, i kdyby trakaře padaly. V takove boude se mi jet nechce, není fair.
Dotaz: primární metan v prvním grafu je odečten od sekundarniho CO2 vzniklého jeho spalovánim, nebo jak je to?
Oldřich Sklenář
10. září 2020, 09:45
Máte pravdu, nezbytné opravdu neznamená postačující, nicméně ve chvíli, kdy jsou naše emise téměř dvakrát vyšší, než je globální průměr, nabývá otázka snižování emisí etického rozměru.
Ad Váš dotaz - pokud to chápu správně tak ano.
Michal
10. září 2020, 09:26
Základní problém pomýlených úvah o dekarbonizaci je pár věcí:
Ta pohádka o oteplení o 1,5C byla jen hra s modelem a hledání extrému, se ktrerým ani autoři nepočítají že by mohl nastat. Tento prakticky hoax již u nás zdomácněl.
Dále se šíří iluze , že když se omezí emise v evropě, poklesne hladina CO2. Reálně se toho nikdo z nás nedožije, emise porostou stále. Rozvíjející se ekonomiky ho budou ještě dlouho zvedat. Emise se jen částečně outosurovaly do číny i s továrnami a v evropě si s toho úřednící dělají pokles(tabulkově ano, reálně ne).
Poslední problém je devastace přírody, kterou OZE působí, ekologové se terve pomalu probouzí do reality, s tím jak se pomalu tyto zdroje šíří a začínají působit škodu. Jeden zavřený důl na uhlí, který nahradí 10 dolů na vzácné toxické prvky, cín, měď, řelezo... pro výrobu oze, které znečistí obrovské plochy, pole a pláže budoucím odpadem. A slavná biomasa, pro kterou se vykácí obrovské plochy lesů.
Jan Veselý
10. září 2020, 11:01
Máte tam chyby v logice jako kráva. Není divu, že vám vycházejí nesmysly. V prvé řadě není Evropa oddělená od zbytku světa. Myslíte si snad, že když se v Evropě vyvinou, reálně otestují technologie ke snižování emisí CO2, které tuto činnost činí v konečném důsledku (i bez započítání negativních externalit CO2) ekonomicky výhodnou (FVE, VtE, úsporné spotřebiče, řídící a regulační technika, ...), že zbytek světa na to bude kašlat a dál si pojede v dražších a/nebo neefektivních technologiích?
V reálu se tyto technologie utěšeně šíří do světa a evropské firmy na tom obrovským způsobem profitují, stejně tak jako jejich zákazníci, i ti čínští, kteří jsou největším investorem do OZE na světě.
A jen pro informaci, když uvažujete standardní 250W a 20 kg vážící FV panel, vyrobí vám ročně v ČR (kde je mizerný osvit, ve světě je to obvykle výrazně více) přibližně 250 kWh elektřiny. Na stejné množství musí hnědouhelná elektrárna spálit 250 kg uhlí a proměnit ho (společně se vzduchem) na odpad. Za (nerealisticky nízkou) předpokládanou 20ti letou životnost panelu tak ten 20 kg panel ušetří 5000 kg uhlí, které se nemuselo spálit. Většina jeho hmotnosti je sklo, hliník, měď, ocel a další běžně recyklované látky.
Až budete někdy příště dělat srovnání "něco za něco", tak rozdíl rozumným argumentem a výkřiky hlupáka či demagoga dělá to, že to musíte kvantifikovat, cost-benefit analýza.
Pavel K
10. září 2020, 11:58
Michale. Dle Vas neprobehla zadna zmena globalni teploty od zacatku Prumyslove revoluce?
A co Vam rika recyklace? MAte nekde priklady znecistenych poli a plazi odpadem z OZE?
Jaroslav Studnička
10. září 2020, 09:46
Ad graf č. 7: Nejsem si jistý, jestli je Estonsko správně zařazeno vzhledem k tomu s jakou uhlíkovou intenzitou vyrábí el. energii.
Oldřich Sklenář
10. září 2020, 09:49
Doporučuji prostudovat doprovodný text ke grafice (viz odkaz pod obrázkem):
"Státy se zanedbatelnou uhelnou kapacitou – zvláštní kategorii představují evropské státy, které nikdy uhelnými kapacitami nedisponovaly (resp. jsou v jejich případě zanedbatelné). V praxi to ovšem neznamená, že se jich energetická transformace netýká:
Některé z nich ve výrobě elektřiny výrazně závisí na jiných fosilních palivech. Kypr z 95 % spoléhá na výrobu elektřiny z kapalných paliv. Malta vyrábí asi 80 % domácí elektřiny ze zemního plynu. Estonsko vyrábí 70 % elektřiny spalováním ropných břidlic (nově v roce 2019 i z menší části ze syntetických plynů z uhlí, pro technické odlišnosti od běžných uhelných zdrojů a pro neustálenost této změny Estonsko přesto neuvádíme mezi uhelnými zeměmi)."
Jaroslav Studnička
10. září 2020, 10:25
Aha, toho jsem si nevšiml, to se omlouvám.
Nicméně, to odlišení mi přijde podivné. Byl jsem v elektrárně Narva Eesti a palivo nepřipomíná nic jiného než uhlí.
Oldřich Sklenář
10. září 2020, 10:39
A nemhl jste se splést? Ona ropná břidlice může být na první pohled uhlí podobná:
https://en.wikipedia.org/wiki/Oil_shale
Zmiňovaná elektrárna by totiž měla pálit právě ropnou břidlici:
https://en.wikipedia.org/wiki/Narva_Power_Plants
Jaroslav Studnička
10. září 2020, 11:27
Máte pravdu, opravdu spalují ropné břidlice a připomíná to uhlí, možná spíše hlínu.
Možná pouze moje subjektivní rozdělení fosilních paliv na pevné, kapalné a plynné a že se tyto ropné břidlice spalují v kotlích jinak používaných pro uhlí, proto bych klidně spalování ropných břidlic zahrnul do spalování uhlí.
Emil
10. září 2020, 10:00
Dobrá připomínka, přejdeme z uhlí na břidlice a budeme z obliga...
Oldřich Sklenář
10. září 2020, 10:05
@Emil - viz můj koment výše a stejný zdroj:
"U těchto státu nelze mluvit přímo o uhelném phase-outu, protože energetická transformace u nich bude probíhat odlišným způsobem."
Ivan Novák
10. září 2020, 10:15
O nic jiného přeci realistům v IPCC nejde, než o náhradu uhlí uhlovodíky. Idealisté tam slouží jako už.id.
Prosím o omluvu diakritiky mého příspěvku kdesi výše. Použil jsem novou mašinku, už to dělat nebudu.
Jan Veselý
10. září 2020, 10:39
To je vaše lež. IPPC nic takového netvrdí.
Ti užiteční idioti idealisté už dosáhli toho, že FVE+VtE už mají stabilně 2/3 na nové výrobě elektřiny (globálně, k kWh) a cena je příznivá a stále lepší.
Ivan Novák
10. září 2020, 12:00
(Asi nemyslíte integrované povolení, nýbrž mezivládní panel). Spoléhat jen na to, co kdo o sobě tvrdí, vede k neřešitelným paradoxům, to je známo od antiky.
Problém není, jestli dlouholetý šéf IPCC R. Pachauri řádně zdanil příjmy od TERI nebo ne, ale že byl v boardu ONGC a nepokládal to ani trochu za konflikt zájmů.
Jan Veselý
10. září 2020, 13:13
Já věřím, že vy věříte tomu, co si myslíte, že oni si myslí. Ale realitu to z toho neudělá.
Ondrej
10. září 2020, 10:12
Jako obvykle. Nejprve strašit, jak je CO2 nejvetsi zlo a jak se cela planeta brzo zhrouti. A samozrejme se zapomina na to, ze prave diky CO2 vubec planeta zije. Bez CO2 by tu nikdo z nas nebyl , zadna rostlina nerostla.
A co by ekologove chteli? Misto energeticke sobestacnosti a rozvoje jaderne energetiky by radeji postavili vsude vetrniky a solarni panely (ty podle me patri pouze jen a strechy domu) a udelali z CR zavisly stat na ruskem plynu s kolabujici energetickou siti a drahou elektrinou. Cilem je omezit svobodu jednotlivce a vnutit svoji ideologii cele EU. Globalne se vsak nic nezmeni, protoze emise se nebudou zvysovat v zelene Evrope, ale v Africe a Asii a tam jim jsou politici jezdici v elektroutech a sedicich na teplych mistech s dobrym platem naprosto ukradeni..
Jan Veselý
10. září 2020, 11:20
Vy taky žijete díky jídlu, ale jezte moc a časem vás to zabije, jako to čeká miliony našich spoluobčanů.
Víte jak vypadá rozvoj jaderné energetiky v ČR? 20 let má ČR ohromující shodu společenskou i politickou, že je třeba jadernou energetiku rozvíjet a skutek utek. Akorát se koupilo dalších 30 let existence pro elektrárny na ten severočeský hnus. A po vybičování se na maximum bude výsledkem všech snah (možná jednou) jen jeden reaktor, který ani nenahradí to, co bude technologicky ve stejné lokalitě dožívat.
A mimochodem, palivo pro jaderné elektrárny se musí dovážet, to není žádná záruka soběstačnosti. FV panely a větrné turbíny v ČR běží na český vítr a český sluneční svit. Tak jako nákup traktorů a kombajnů v zahraničí ničím neohrožují potravinovou soběstačnost ČR, tak to nedělají ani FVE a VtE.
V Africa, Asii i v Jižní Americe nejsou idioti, proto taky kupují ty evropské zelené technologie ve velkém, v tak velkém, že naprosto dominují výstavbě zdrojů elektřiny téměř všude, ve všech regionech světa.
Pavel Krátký
10. září 2020, 11:45
Ondreji, nespletl jste si nahodou "CO2" se "nahlou zmenou koncentrace CO2"? Pokud nevite, jaky je mezi tim rozdil, pokusim se to vysvetlit. Ale verim, ze uz z odpovedi pana Veseleho, to chapete, jen dodam dalsi primer. Jak dlouho budete zit bez vody? Co se stane, kdyz za den vypijete 20 litru vody?
Milan Vaněček
10. září 2020, 10:36
Jen pár komentářů k některým předloženým grafům:
1) graf č. 7 potvrzuje "velkou temelínskou lež", že elektřina vyrobená v temelínské elektrárně nahradí odpovídající výrobu špinavých uhelných elektráren. Nenahradila, většina této elektřiny šla na vývoj, to že jsme premianti ve výrobě elektřiny na osobu z uhelných elektráren je důsledek temelínské lži. Vyvážíme elektřinu a část environmentálních škod si necháváme doma (další část se rozptýlí po světě).
2) graf č. 6 a podobné grafy jsem zde na webu již několikrát kritizoval a data pro fotovoltaiku vyvracel. Neozdrojovaný graf (odkaz na politický IPCC není vědecký odborný odkaz) umožńuje manipulace=lži.
3) graf č. 5 je zde klíčový graf. Jak můžeme nějakému emisnímu scénáři věřit, když stále není shoda na citlivosti globální teploty na zdvojnásobení koncentrace CO2 v atmosféře? Modely se stále zdokonalují ale zdaleka neumožňují pochopení změny klimatu v historii Země a predikci budoucího vývoje. Vědecká diskuse je stále ovlivňována politickým tlakem.
Nakonec stejně rozhodne politika-politika dvou největších CO2 a CH4 emitentů-Číny a USA.
4) do grafu č. 8 bych doporučil uvést i výrobu elektřiny v EU z jaderných zdrojů, asi okolo25% (a hlavně její vývoj v čase).
Ondra
10. září 2020, 10:58
No to je zajimavý jak zas kritizujete českej vývoz elektřiny z uhlí a škody který tady způsobuje. Ale když Německo začalo vyvážet víc elektřiny než jaderná Francie tak to najednou byl velkej úspěch Energiewende a Němci byli lepší jak Francouzi. Nikde sem neviděl že by jste kritizoval Němce za vývoz uhelný elektřiny. Nechtěl by ste všem měřit stejně?
Milan Vaněček
10. září 2020, 11:55
Ondro, zatím jsme my, Poláci a Němci v pálení uhlí v EU nejhorší. Je to dáno přírodou kdysi v historii, že je zde uloženo hodně hnědého uhlí.
V roce 2035 budeme nejhorší už jenom my a Poláci. A Poláci nás v rychlosti rozvoje VtE a FVE už předhání, začali stavět jako diví. To poslední místo v roce 2035 při současné politice zbude asi na nás.
Pavel K
10. září 2020, 12:50
Urcite na tom nebudeme tak spatne, jak pisete, budeme mit rozestaveny 1 reaktoru v JEDU2, ktery bude tim klicovym prvkem, ktery vse naprosto zmeni, takze proto si muzeme dovolit hanet a nestavet OZE. Ani ty plynovky na nahrazeni uhli nebudeme stavet, protoze nepomuzou tak, jak ten jeden reaktor :-(
Ondra
10. září 2020, 16:33
Děkuju pane Vaněčku že souhlasíte že Němci taky pálej ve velkým. Doufám že se nebudete zlobit až Vám to připomenu jestli tady budete zas někdy vyzdvihovat jejich export a českej hanit. A jsem moc rád že ste tady napasl jak se věci mají - Česko, Polsko a Německo pálej uhlí protože ho maj. Kdyby ho ostatní země v EU taky měly tolik tak ho budou taky pálit. Ale protože nemaj a nemůžou tak se jim hezky poučuje že my to dělat nemáme. Nový uhelný elektrárny se tady určitě stavět nebudou.
Ale se zbytkem na uplně souhlasim. Nemyslim si že by se do 10 let nic zásadně nezměnilo. Jak roste cena povolenky a spřísňují se různý limity tak výroba z uhlí v Česku půjde tutově dolů a rychle. Za chvilku bude export pryč. Navíc 2035 budou v provozu pořád dva bloky v Temelíně i kdyby nebyl novej v Dukovanech (neříkám že má být). Navíc určitě se budou u nás budovat nový fotovoltaiky a nějakej plyn na kogeneraci protože povolenky jsou pro teplárenství likvidační. Větrný elektrárny tady fakt nemá velkej smysl stavět protože u nás fouká v podobný době jak v Německu nebo v Polsku takže je to lepší od nich dovýzt.
Jan Veselý
10. září 2020, 17:19
Argumentujete jak Babiš. To, že "oni taky kradnú", ze zloděje poctivého člověka neudělá.
Němci za posledních 10 let snížili výrobu elektřiny z uhlí ze ~260 TWh/rok (2010) na loňských ~160 TWh/rok. V ČEZku se akorát planě kecalo.
Ondra
10. září 2020, 18:02
Pane Veselý ale ja tady neobhajuju spalování uhlí takže si Babiše laskavě strčte za klobouk. Přiště si to prosim přečtěte pořádně. Já jen řikám jak to je - kdyby ostatní země EU měly takový zásoby hnědýho uhlí a neměly potenciál pro vodní zdroje jak třeba Norsko nebo Rakousko tak ho pálej. Možná tomu nevěřite ale to je Váš problém a naivita.
Já sem jenom chtěl poukázat na pokrytectví pana Vaněčka kterej kritizuje českej export elektřiny z uhlí ale německej export je úspěch Energiewende. Protože kritizovat jednoho za stejnou věc za kterou chválíte jinýho prostě pokrytectví je. Ale vidím že Vy ste na tom asi podobně. Kdybych měl použit frázi kterou sem tady u Vás někdy zahlídl "a vy zas bijete černochy" tak z Vašeho příspěvku vyplývá že němci jsou lepší protože černochy v přepočtu na osobu bijou míň než češi.
Oldřich Sklenář
10. září 2020, 16:45
Dobrý den pane Vaněčku a díky za Vaši reakci.
Ad 1) Máte pravdu. Dokazuje to i graf, sledující vývoj emisí skleníkových plynů v české energetice od roku 1990 (bude brzy dostupný na webu fakatoklimatu.cz), kde se spuštění JETE nijak neprojevilo.
Ad 2) Pokud máte k dispozici podobný graf, vycházející z jiných zdrojů, sdílejte ho prosím v diskuzi. Rád se na něj podívám.
Ad 3) V tomto bodě se neshodneme. Ano, existuje zde určitý rozptyl v datech, ale obecně byly závěry původní Charneyho zprávy z roku 1979 potvrzeny množstvím jiných studií, viz např. zde:
https://www.carbonbrief.org/explainer-how-scientists-estimate-climate-sensitivity
Pokud existují nějaké pochybnosti, tak bohužel směřují směrem k vyššímu oteplení, viz:
https://www.theguardian.com/environment/2020/jun/13/climate-worst-case-scenarios-clouds-scientists-global-heating
Z tohoto důvodu je vhodné usilovat o dekarbonizaci v nejkratším možném čase.
Milan Vaněček
10. září 2020, 18:54
Pane Sklenář, ten odkaz z carbonbrief je kvalitní, včetně té diskuse pod ním. Souhlasím taky s comment z konce toho článku, cituji:
"We should be trying to reduce emissions as fast as we can – but slow enough not to be too disruptive to the economy.”
Ale ten odkaz z The guardian, to je alarmismus.
ad2) již jsem o tom psal zde na webu několikrát, že uvádění "historických" údajů o fotovoltaice (typicky z období 2005-15) zcela zkresluje data různých "srovnávacích grafů" (např. dříve výkon FV panelu standardní velikosti 140-280 Wp, nyní i 400W a více, dříve udávaná životnost panelů 15 let, pak 20 let, nyní záruka 25 let a životnost 30-40 let (životnost novějších US FVE odhadována majiteli na 30-35 let), zcela nové technologie montáže velkých FVE, to vše sníží materiálové a emisní odhady u panelů a FVE mnohonásobně.
U cenového vývoje je pokles ještě výraznější.
Milan Vaněček
10. září 2020, 17:31
Odpovědi na mé komentáře (body 1-4) se nedočkám, tak jsem si našel odpověď na bod 4). Ano v grafu č. 8 by bylo vidět, při zahrnutí výroby JE v EU27 do grafu, že tato výroba v uvedeném období klesá. To je realita EU.
Milan Vaněček
10. září 2020, 10:38
oprava překlepu v bodě 1)... většina elektřiny šla na vývoz....
Jaroslav Novák
10. září 2020, 12:13
O strategické komoditě elektřině nesmí rozhodovat ulice nebo parta psychopatů, tak se vykecejme a začněme na základě dat a sociálně přínosných projektů stavět osvědčený typ VVER 1000MWe pro řadu synergií EDU 56 + ET34 + Tetov 1234 + Březno 1234 =12 GW x 876O x 0,9 = 94,608 TWh nové neemisní elektřiny + PVE SEVER uloží až 32 GWh v denním cyklu z OZE v SRN,.....ČR se stává mimořádný partner všem ve Střední Evropě,...a těch 12 reaktorů + turbin + generátorů + 48 čerpadel + 36 transformátorů + 1800 tun nerez. potrubí + 2000 rozvaděčů + + 50 000 betonářské oceli + 120 000 tun cementu ++,...vše vyrobíme v ČR, obrovský a kladný dopad pozvedne celý dělný český národ, za 20 let máme vše hotovo, předpokládaná cena 1440 mld. Kč !!!
Jaroslav Novák
10. září 2020, 12:22
Tak bychom se proinvestovali z krize a zejména můžeme začít okamžitě, ČEZ vlastní PD skutečného stavu ETE12 a má vše na lokalitě Temelín připraveno, ....pouze hlupák se zamotá do všech úskalí nových výběrů a handlování, ale nechce se chovat vlastenecky a ekonomicky odpovědně, i Veolia jezdí v Renaultech, POUZE naše ČESKÉ vlády prodaly i VODU + SUROVINY + ....!!!
pr
11. září 2020, 09:25
Omyl, v ČR nakoupili Nisany Lífy i když mohli koupit ZOE.
Pavel K
10. září 2020, 13:04
Byl byste tak hodny a trosku nastinil casovy harmonogram kazde stavby a kolik by asi stala a kde na ni chcete ziskat penize (jestli pujcka, tak kolik ta bude stat)
Jaroslav Novák
11. září 2020, 00:58
Každý rok jeden blok spuštěn po 6 letech výstavby, zdroje jsou pokud se zachová dotace na OZE v ceně elektřiny 40 mld.Kč/rok tak za 15 let činí 600mld. Kč téměř polovinu IN!!! od r. 2026 se s dotacemi FVE končí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A máme na jádro!!!!!!!!!!!!!!!!
Jan Veselý
10. září 2020, 17:14
Hlavně ta spotřeba oceli ekonomiku vytrhne, tolik se v ČR vyrobí za 4 dny, u cementu je to lepší, tam je to produkce za 10 dní. A co ve zbytku z těch 20 let?
Bizon
10. září 2020, 20:16
Děkuji Emilovi za podle mně velice rozumnou obhajobu jádra. Já bych neměl nervy na to být každou chvíli nazýván demagogem.
Dnes nové jádro zrovna nefrčí, ale je dobré vědět že máme v záloze prakticky nevyčerpatelný stabilní bezemisní zdroj. Každá věc má svůj hype-cycle, porovnávat poměrně nové věci na vrcholu očekávání se staršími kde už vidíme celou realitu skoro nejde. Jádro se vždycky může vrátit, to se časem nezkazí:D
Jan Veselý
10. září 2020, 21:00
Jo, souhlasím, "black swan" efekty se moc předpovídat nedají. Třeba jaderná energetika najde svého Muska. Ale ten vždycky začínal fundamentální ekonomickou analýzou, která odhalila zažité zásadní chyby v uvažování celých průmyslových oborů a umožnila mu předvídat budoucnost.
Pokud má mít jaderná energetika budoucnost, potřebuje restart. Potřebuje, aby se jaderná zařízení naprojektovala znova, jinak a líp. A potřebovala to už před 30 lety.
Milan Vaněček
10. září 2020, 21:33
Jaderná energie měla a má obrovský úspěch ve vojenské výrobě, jaderné zbraně jsou rozhodující. O tom není pochyb.
V mírovém využití jako zdroj energie ale z mnoha různých důvodů selhala.
Jan Veselý
12. září 2020, 07:40
Jak je to s jadernými zbraněmi nádherně popsal John Oliver. Je na tom vidět jakou důležitost jim armády USA, které se topí v penězích, přikládají důležitost.
Ivan Novák
12. září 2020, 10:31
Cílem toho satirického pořadu J.O. není objektivně a úplně informovat, ale přilákat platící publikum pouťovým vyvoláváním a zkratkovitými střihy údajných atrakcí, jak to dělá i D. Trump. Létající cirkusáci z Monty Python uměli totéž a lépe.
Bez amerických jaderných zbraní, kdysi i nyní, by v celé Evropě byly východní divize, to snad chápete.
Jan Veselý
12. září 2020, 12:42
Nic lepšího než argumentum ad hominem nezvládnete, co?
Mě přijde velmi logické, že ke strategickým jaderným zbraním, které musí být, ale jsou v běžné praxi naprosto k ničemu, dávají onen důstojnický odpad na úrovni poručíka Mazurka a majora Halušky. A na modernizaci a údržbu kašlou.
Četl jsem i nějaké věci od bývalých sovětských důstojníků. Hádejte koho posílali na raketová sila do Nové Zemlje?
Ivan Novák
12. září 2020, 14:46
To přeci nebylo o člověku J.O. nebo jeho šéfech nebo koho jste myslel. Americká televize dělá americký televizní byznys, a vojáci zase svůj. Někdy líp, někdy hůř, nikdo není dokonalý. Praxe a konkurence vybere, co má přežít, kde emotikony a kde produkty DARPA. A od toho jsou cvičení, aby pak bylo méně chyb na bojišti.
Tedy znovu: z jednoho senzačního komerčního pořadu doporučuji negeneralizovat. Kdyby si chtěl nějaký entertainer výběrem praštěných historek o ČSLA přivydělat na živobytí, klidně, ale odvozovat z toho výběru, že průměrné IQ záklaďáků činilo 51, by pravdě neodpovídalo, protože v ní sloužil reprezentativní vzorek celé mladé mužské populace.
Hudson
11. září 2020, 00:33
"Každá věc má svůj hype-cycle, porovnávat poměrně nové věci na vrcholu očekávání se staršími kde už vidíme celou realitu skoro nejde."
Jste na omylu, pokud si myslíte, že jde o hype-cycle.
Cena za kWh solární energie padá už od konce 70. let exponenciálně. Stejně tak roste exponenciálně instalovaná kapacita fotovoltaiky (zdvojnásobení každé 3 roky):
https://en.wikipedia.org/wiki/Growth_of_photovoltaics
Obdobně je na tom energie z větru (zdvojnásobení každých 6 let):
https://www.irena.org/wind
Naproti tomu množství energie vyrobené z jádra stagnuje již 20 let:
https://www.world-nuclear.org/information-library/current-and-future-generation/nuclear-power-in-the-world-today.aspx
Takže tyto trendy probíhají už více než dvě desetiletí. U energetických zdrojů s mezními náklady blížícími se nule budou tyto trendy pokračovat i nadále (fotovoltaika a vítr) a energetické zdroje s vysokými mezními náklady (fosilní paliva) jsou a budou postupem času čím dál více nekonkurenceschopné. Nejedná se tudíž o nějaký momentální hype. Dekáda 2020 - 2030 bude pro mnoho zemí rozhodující k uvědomění si těchto trendů. Green New Deal v Evropě nereprezentuje zelený fanatismus, jak je nám populisticky a propagandisticky předkládáno. Minimálně v oblasti energetiky a dopravy jde o politický rámec, kterému je třeba se přizpůsobit a ne se mu infantilně vzpírat. Proč ?
Kromě problému klimatické změny a tomu odpovídající dekarbonizace lidské činnosti a lidské ekonomické aktivity (viz článek) je tady další a možná i závažnější pohled na věc. Nevyhnutelně směřujeme k elektrické ekonomice (velmi zjednodušeně řečeno). Nelze to v jednom příspěvku rozvést detailně, ale pointa je, že všechny tří základní platformové pilíře ekonomické aktivity (1. výroba, přenos a uchovávání energie, 2. doprava a logistika a 3. řízení ekonomické aktivity) směřují k plné elektrifikaci. Jako příklady za všechny např. elektromobilita (v oblasti dopravy a logistiky) a všeprostupující digitální transformace (ve všech pilířích a především v pilíři řízení).
Vstupní náklady na elektrickou energii tak budou v ekonomice blízké budoucnosti do značné míry určovat výstupní cenovou hladinu produktů a služeb ve všech těchto pilířích. To bude určovat cenovou hladinu ve vztazích mezi dodavateli a odběrateli a tím pádem i konkurenceschopnost ekonomiky jako celku. Každý podnik a každá domácnost má na svém ekonomickém vstupu náklady na energie, dopravu a řízení. A na svém ekonomickém výstupu odpovídající konkurenceschopnost na trhu nebo kvalitu života. Dosažení co nejlevnějších vstupních nákladů na elektrickou energii by tak měl být jeden z hlavních politických cílů každé země (nezávisle na debatě o dekarbonizaci nebo o klimatické změně).
Přechod z jednoho stavu do jiného vyžaduje (obecně fyzikálně ale i ekonomicky) energii pro dosažení nového ekvilibria. Uhlíková daň, emisní povolenky, dotace OZE atd. jsou pouze přechodné ekonomické nástroje pro nastartování a provedení přechodu do takového nového ekvilibria. Po dosažení dlouhodobých transformačních cílů budou celé tyto nákladové položky zrušeny a odepsány (tedy náklady na uhlíkovou daň, emisní povolenky, pojištění jaderných elektráren, externality fosilních energetických zdrojů a vůbec jejich aktiva atd.). To dramaticky sníží cenu elektrické energie a tudíž zvýší konkurenceschopnost ekonomiky jako celku a zvýší kvalitu života. Zároveň se tím nabízí i řešení v oblasti energetické chudoby, bezpečnosti atd.
Stavět v 21. století energetický mix na dominanci jádra je ekonomická idiocie.
Milan Vaněček
11. září 2020, 08:12
Ano, to je popis celosvětové reality. V roce 2030 to už bude každému jasné, snad i dříve.
pr
11. září 2020, 09:31
Snad máte pravdu a nové JEDU dopadne jako blízký Cventndorf. Nezavezené a neradioaktivní. Aspoň v toto ještě lze doufat. Taková hladová zeď pro zahaniční firmy to bude. Od nás bohatých Čechů, kteří si to mohou ekonomicky dovolit sponzorovat jiné než české regiony.
Bizon
12. září 2020, 00:31
Hype-cycle je vždycky, ale i bez něj je tam moc parametrů než aby to šlo objektivně porovnat. Já neříkám že full-OZE nejde, jsu prostě jen skeptický, uvěřím až to uvídím. Pořád věřím na mix. A nepopírám že jádro je poněkud dražší, tak to prostě je.
Ta myšlenka používat energii jako měnu je HODNĚ zajímavá. Už mně to napadlo vícekrát. Vlastě i za dnešní měnou primárně stojí energie, jen se to pak škáluje našimi jebnutými sociálními faktory...
To Jan Veselý: Hm, "jaderný Elon Musk", to zní skvěle... To bude moje nová idealistická fantazie :D
Jan Veselý
12. září 2020, 07:38
Ten příklad s Muskem je trefnější než se na první pohled zdá. Kosmický průmysl na tom byl velice podobně, jako je dnes průmysl jaderný. Averze k chybám v obojím totiž vedla ke stejným výsledkům - obrovská regulace, zkostnatění technologie, monopoly, monopsony a v důsledku toho všeho naprosto šílené ceny.
MIluju historky z Muskovy biografie, kdy do rakety odmítl dát rádio, které se tam stejné dávalo už 50 let, protože je ověřitelně funkční a nehradil ho 100x levnějším, lehčím a úspornějším rádiem moderním.
Nebo jak při prvním letu na ISS zjistili, že jim prasátka z ISS oblbují navigaci, tak ajťáci během hodiny udělaly patch a OTA.
Nebo jak samostatně přistávající stupně raket vznikly díky ekonomické analýze nákladů na let.
Nebo jak u konstrukce automobilů trvale zpochybňuje všechny "sestry Huňkové" s jejich "takhle se to dělalo vždycky" a přichází s radikálními inovacemi, i takových drobností jako je kabeláž v autě.
Teď ještě najít nějakého nadšeného ajťáckého zbohatlíka. A nemyslím si, že to bude Bill Gates.
Držím jaderným technologiím palce, aby si svého Elona našly. Bez někoho takového jim akutně hrozí marginalizace a zánik.
pr
12. září 2020, 07:42
opět budu korigovat Váš nesprávný názor, že JE je bezemisní. Nevypouští sice škodliviny do ovzduší, ale vytváří a uvádí do oběhu jaderný odpad. Prozatím se nikdo nedokázal jaderného odpadu zbavit, takže nám zde koluje mezi dočasnými úložišti.
Bizon
12. září 2020, 08:19
Odpad považuji za přefouknutý problém. I bez jediné JE by byl jaderný odpad díky produkci farmaceutických, průmyslových a vojenských izotopů. A proti farmako ani průmyslovému jadernému odpadu jsem v životě protesty neslyšel.
Navíc jaderný odpad je mimořádně lokalizovaný, tak minimální objem se dá snadno ohlídat. A po 80 letech už se s tím dá DÁLKOVĚ manipilovat a extrahovat z toho těžké (a drahé) platinové kovy. Po 200 letech už je to zpracovatelné i bez super speciálních opatření.
Nevím o tom že by jaderný odpad v konternerech někdy někoho ohrozil. Nepočítám jádro reaktoru rozmetané v Černobylu, izotopy produkované pro jaderné zbraně, ani polonium kterým oddělali Litviněnka :D
Josef
10. září 2020, 21:17
Pěkný článek pro diskusi. Jen bych chtěl poznamenat že rychlá dekarbonizace naší ekonomiky je při současném stavu techniky prakticky ekonomicky nemožná nebo jestli chcete velmi náročná a to o i s masivních nasazením jaderné energetiky. Nicméně čím více tento cíl oddalujete, tím rychleji klesají náklady a tím reálnější to je. Za 30 let je to zcela nereálné, ale během zhruba 70 let to reálné být může, protože téměř veškeré budovy projdou rekonstrukcí na pasivní standart, stejně tak topné systémy budou moci být předělány na nízkoteplotní a dožijí všechny dopravní prostředky na fosilní paliva a samozřejmě všechny zdroje el. energie a tepla na fosilní paliva. Podle mého názoru je reálné snižovat emise průměrně zhruba o 1,5% každý rok ze současného základu. Takže za 30 let budeme zhruba na polovině současného stavu.
Jinak článek je samozřejmě tendenční - pokud někdo považuje za správnou cestu likvidace uhelné energetiky pro splnění emisních cílů dělá to většinou jen proto, že v takovém případě to bude znamenat přechod na plyn. Pokles emisí má být naopak realizován především přechodem vytápění budov z plynu na tepelná čerpadla a v druhé vlně přechodem na elektromobilitu. Postupné budování JE a přechodu od uhlí k jádru. Pro výrobu biopaliv by mělo být používáno zejména palivové dřevo, které se ušetří tím, že budovy budou vytápěny pomocí tepelných čerpadel. Zbylé OZE jako VTE nebo FV panely je nepodporovat, protože jsou u nás nestabilní a jejich instalace nic neřeší, pouze zdražují el. energii a tím snižují její využití ve prospěch plynu.
pr
11. září 2020, 09:41
Občas pohleďte kolem sebe na střechy domů, obchodů a výrobních podniků. Uvědomíte-li si potenciál pro FVE na nich (vyjma památkových zón), pak se Vám zatočí hlava. A to půjde o elektřinu, která se spotřebuje přímo v místě, takže bez nároků na distribuční a přenosové sítě. Možná úspora bude astronomická (u mne dělá ročně 90%), i kdyby byla ročně "jen 50%" spotřeby ČR, tak to je nezanedbatelná úspora produkce CO2. Žádné revoluce neplánovat, stačí takováto pozvolná "evoluce". Pozvolná - mám na mysli tak do deseti let. Tedy ještě před začátkem stavby plánované JEDU
Josef
11. září 2020, 22:23
Tak to není, v dobrých podmínkách bude nutno rozvádět el. energii na velké vzdálenosti a když nesvítí, pak FV panely nic nevyrábí. 75% sluneční energie dopadá od května do konce září na zbývajících 25% za 7 měsíců jen. To znamená že v chladné části roku máte 5,6 x slabší výrobu než přes léto, ale vaše spotřeba energií je cca dvojnásobná. Ať si kdokoli pořídí FV el. a šetří peníze výrobou el. energie přes léto, nicméně koncepce se na tom stavět nedá. Můžete říct ,že to budeme skladovat do vodíku výborně jenže to mám 20% účinnost prakticky tak létě vyrábíte stejně neefektivně jako v chladné části roku. V jižních zemích jsou FV panely super zdroj, ale ne u nás na severu buď fosilní paliva, vítr nebo jádro.
petr
11. září 2020, 20:07
ČR musí být logicky uhelným skanzenem Evropy - většina státu EU uhlí nemá, případně jejich těžba by nebyla ekonomicky rentabilní a musela být ukončena. Některé těžbu dotují dodnes. ČR má nejvýhřevnější lignit v EU a z elemementární logiky věci by tu těžba měla končit i vzhledem ke geografii opravdu na chvostu a určitě by nemělo být nahrazováno plynem s příchutí novičoku (i na takovou přestavbu jsou připraveny v EU dotace).
Carlos
11. září 2020, 20:48
Odhlédnu od té poslední pitomosti s novičokem, pokud by toto mělo platit, pak je třeba ale začít klimacíle v EU stanovovat ne po zemích, ale pro celou EU. Takže ano v ČR by mohl být skanzen (ale jen do doby než se dotěží současné lomy a zvětšovat se nebudou!), ale jen za předpokladu silného propojení se zbytkem EU tak aby se dalo jednak obchodovat a jednak říct že ČR je prostě jeden "energetický okres" a ne samostatné energetické území.
Jenže to byste musel o výhodnosti něčeho takového společnosti přesvědčit.
Petr
14. září 2020, 09:11
Kostky jsou vrženy a někoho přesvědčovat je ztráta času. Většina herců taky raději hrají roli hodných spasitelů a neradi zpátečnický unudlánky. Zřejmě hloupě se domnívám, že na našem území se buduje Nordstream 2 pro Gaspron, tedy společnost 100% vlastněnou státem. S využitím i Ukrajinské cesty je tedy možné dodávky zdvojnásobit. Lomy v ČR bude za stávající situace problém dotěžit a o rozšíření se diskuze nevede (kromě Bíliny).