Jaderná energetika v roce 2023, 4. část: Před jadernou energetikou stojí 5 výzev
Podle mého názoru existuje před současnou jadernou energetikou pět hlavních výzev. První je co nejdelší provozování existujících bloků. Druhá se týká zavedení reaktorů III. generace. Třetí je dána potřebou využití jaderné energie pro zásobování teplem budov i průmyslu. Čtvrtou je zavedení malých modulárních reaktorů a pátou pak cesta k uzavření palivového cyklu, tedy zavedení reaktorů IV. generace. První a druhou výzvu jsme podrobně rozebírali v předchozím textu, na zbývající tři se podíváme nyní.
Jaderné zdroje tepla
Hlavně dodávky průmyslového tepla jsou z hlediska přechodu k nízkým emisím obrovskou výzvou, a právě jaderné zdroje by mohly významně pomoci při jejich řešení. Jednou z možností je vytápění pomocí nízkoemisní jaderné elektřiny, které se intenzivně využívá ve Francii. Stejně tak je potřeba elektřina pro tepelná čerpadla. Další možností je využití tepla z existujících velkých jaderných zdrojů, případně využití malých modulárních reaktorů. Pro zajištění vysokopotentního tepla pro průmysl jsou potřeba inovativní vysokoteplotní reaktory.
V oblasti využití tepla ze stávajících jaderných zdrojů proběhla klíčová událost u nás. V této zimní sezóně se začal využívat v Českých Budějovicích horkovod z jaderné elektrárny Temelín. Dodává zhruba 30 % potřeb, což je až 800 TJ ročně. Pokračuje taky příprava projektu přivedení horkovodu z Dukovan do Brna.
Reaktorová nádoba pro blok Tchien-wan 8 (zdroj Rosatom/Atommash).
Celá řada projektů horkovodů pro zásobování obydlí teplem a parovodů pro zásobování průmyslových provozů se realizuje nebo připravuje v Číně. Už v minulém přehledu se také psalo o přípravě projektu horkovodu z jaderné elektrárny Chaj-jang do města Weihai. Jde o třetí etapu využívání této elektrárny pro vytápění. V první testovací etapě se zajistilo vytápění ubytoven v elektrárně a některých nejbližších domů v blízkosti. V druhé etapě se zajistilo vytápění ve městě Chaj-jang. Ve třetí etapě se pak vytápění rozšířilo k daleko větší komunitě. Realizace výstavby této etapy byla zahájena v polovině února 2023 a dokončena byla v listopadu téhož roku.
O projektu parovodu z elektrárny Tchien-wan se psalo už v minulém přehledu. V roce 2023 byl dokončen. Parou zásobuje komplex „Lianyungang Petrochemical Industry Base“. V přípravě je také projekt parovodu z elektrárny San-men. Ten by měl zásobovat horkou párou továrnu Rongsheng New Materials (Taizhou) Company. Parovod by měl být dokončen v roce 2026 a měl by dodávat 1800 tun páry za hodinu. V elektrárně jsou v provozu dva bloky AP1000 a ve výstavbě jsou dva reaktory CAP1000.
Atomový ledoborec Sibiř už je v komerčním provozu (zdroj Atomflot).
Malé modulární reaktory – úspěchy i problémy
Cesta k zavedení malých modulárních reaktorů zaznamenala úspěchy i problémy. Mezi klíčové úspěchy patří rychlý průběh výstavby čínského klasického malého modulárního reaktoru ACP100 (Lionglong One), a hlavně uvedení inovativního vysokoteplotního reaktoru HTR-PM200 do komerčního provozu. Do vývoje malých modulárních reaktorů se stále více zapojují klíčové firmy v oblasti jaderných technologií a zvyšuje se počet potenciálních zájemců.
Klíčovým problémem se stalo v minulém roce zvýšení nákladů na malý modulární reaktor NuScale, předpokládaná cena elektřiny se zvedla z 58 USD/MWh na 90 USD/MWh, a následné zrušení prototypového projektu, který se měl budovat ve spolupráci s konsorciem UAMPS (Utah Associated Municipal Power Systems) v INL (Idaho National Laboratory). Podívejme se však na minulý rok v této oblasti podrobněji.
Stejně jako v minulém přehledu se nejdříve podíváme na pokrok v oblasti atomových ledoborců. Rusko má v provozu sedm takových lodí. Z toho tři jsou toho nejmodernějšího typu, kterým je projekt 22220 využívající dva reaktory RITM-200. Jde po prototypovou Arktiku a sériová plavidla Sibiř a Ural. Budují se ještě dva ledoborce tohoto typu a dva další jsou připravovány. Na konci roku 2024 dostal čtvrtý sériový ledoborec Čukotka i druhý reaktor RITM-200 a přiblížil se dokončení.
O vyčlenění prostředků na pátý a šestý sériový ledoborec typu 22220 se psalo v minulém přehledu. V roce 2023 jim byly přiděleny názvy Kamčatka a Sachalin. Jejich budování začne postupně v roce 2024 a 2025. Ovšem první konstrukční práce u prvního z nich začaly na Baltickém závodě už v druhé půli roku 2023.
Ještě pokročilejším ledoborcem je projekt 10510 Lider. První prototypový kus už se konstruuje. Bude využívat dva větší reaktory RITM-400 s tepelným výkonem 315 MWt. Druhý ledoborec projektu 10510 Lider se začal budovat v roce 2023. Konstrukce třetího by měl být zahájena v roce 2025. Dokončeny by měly být v letech 2030 a 2032.
Důležitost Severní mořské cesty pro Rusko neustále roste. Mezi léty 2014 a 2022 vzrostl objem přepravovaného nákladu ze 4 na 34 milionů tun. Dramaticky se pak zvýšila po jeho invazi na Ukrajinu a zpřetrhání vazeb na Evropu. Zvýraznila se tak jeho závislost na kontaktech s Dálným východem a využití zmíněné transportní trasy pro vývoz surovin a dopravu průmyslových komponent a dalšího zboží nejen z Číny. Rok 2023 byl rekordní a ledoborce doprovázely více než 730 lodí. V roce 2024 by chtělo Rusko zajistit celoroční provoz v její východní části. K tom jsou atomové ledoborce klíčové.
První plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která používá dva starší reaktory z ledoborců KLT-40S, funguje velmi dobře. Na konci roku 2023 došlo k první úspěšné výměna paliva u prvního reaktoru. U druhého reaktoru k ní dojde v roce 2024.
Pro těžební podniky v Bilibinském regionu na Čukotce se pracuje na čtyřech plovoucích jaderných elektráren s reaktory RITM-200. Zde se nově otvírají doly a podniky na zpracování mědi, zlata a některých dalších kovů (Bajimská rudná zóna). Rosatom se snaží ve spolupráci s dalšími firmami připravit projekt plovoucích elektráren pro vývoz, hlavně na Blízký východ.
Stejný malý modulární reaktor využívá i elektrárna, která se připravuje v Jakutsku. Pro ni se začalo vyrábět v roce 2023 v Petrohradu vybavení. Její dokončení se plánuje na rok 2028.
Jaderný ostrov reaktoru HTR-PM (zdroj Univerzita Cinchua).
Velkou pozornost si zaslouží postup výstavby čínského malého modulárního reaktoru ACP100 (Lionglong One) v elektrárně Čchan-ťiang (Changjiang). Jde o první klasický malý modulární reaktor pro výrobu elektřiny a tepla ve výstavbě. Ekonomické podmínky jsou v Číně jiné, než v Evropě nebo USA. Pokud však dokáže malý modulární reaktor ekonomicky konkurovat velkým reaktorům v Číně, mělo by tomu tak být i v Evropě. Výstavba reaktoru ACP100 začala v červenci 2021. V březnu začala instalace hlavních vnitřních konstrukcí reaktorové budovy. Reaktor je opravdu modulární a je snaha co největší část práce realizovat v továrně mimo staveniště. V červenci byl na staveniště dopraven centrální modul, který obsahuje tlakovou nádobu a parogenerátor, v srpnu byl instalován a realizovala se tak klíčová etapa výstavby. Dalším důležitým krokem bylo umístění kopule kontejnmentu na své místo.
Velmi důležitou událostí bylo uvedení vysokoteplotního plynem chlazeného malého modulárního reaktoru HTR-PM200 do komerčního provozu, které proběhlo v prosinci 2023. Připomeňme, že první elektřinu do sítě dodal reaktor v roce 2021 a na konci roku 2022 poprvé testoval práci při 100 % nominálního výkonu. U tohoto reaktoru je díky vysoké teplotě velmi efektivní konverze tepla na elektřinu. Teplota vody využívána v parní turbíně je až 500ᵒC. Reaktor lze také využít pro dodávky této vysokoteplotní páry. Velmi důležité budou provozní zkušenosti, které ukáží i ekonomické parametry tohoto reaktoru. Čína by v budoucnu chtěla nabízet tyto reaktory na světovém trhu.
Instalace centrálního modulu malého modulárního reaktoru ACP100 (Zdroj CNNC).
Reaktor NuScale aspiroval na to, že se stane prvním západním malým modulárním reaktorem, který se dostane do provozu. Jeho projekt v INL se měl dostat do provozu v roce 2029. Jak už bylo zmíněno, investoři však po zvýšení předpokládaných nákladů od projektu ustoupili, a ten tak byl zastaven. Pro NuScale je to významný problém. Všechny ostatní projekty výstavby tohoto reaktoru po světě jsou v mnohem méně pokročilém stádiu a jejich potenciální realizace je stále otevřenou otázkou. Na tomto reaktoru spolupracují intenzivně korejské firmy, v listopadu bylo v Koreji otevřeno centrum (E2 Centre) s jeho simulátorem tohoto. Korejská firma Doosan, která už připravuje materiál pro výrobu komponentů těchto reaktorů, bude v přípravě pokračovat. Lze předpokládat, že se v roce 2024 bude intenzivně pracovat na výběru nové lokality prvního prototypového projektu.
V minulém přehledu je podrobný popis dělení projektů malých modulárních reaktorů, ať už klasických typů, které by se na trh mohly dostat už v třicátých letech, tak těch inovativních, jejichž vývoj bude potřebovat více času. Všechny však zatím zůstávají stále spíše ve fázi projektových příprav. V roce 2023 sice probíhal v této oblasti docela bouřlivý vývoj v realizaci snahy o jejich předběžné licencování a hledání potenciálních spolupracovníků a subdodavatelů. Hlavně se však hledají potenciální zákazníci. Ekonomika malých modulárních reaktorů je totiž kriticky závislá na počtu vyrobených kusů. Pouze při překročení určitého počtu zakázek se začne projevovat ekonomická výhoda modulárnosti a hromadné výroby.
Pravdou je, že v současné době počet států i průmyslových podniků, které o využití malých modulárních reaktorů uvažují, rychle roste. Jak už se psalo v minulém přehledu, vede to k tomu, že stále více velkých hráčů na trhu s jadernými technologiemi vyvíjí svůj malý modulární reaktor. V minulé roce tak začala firma Westinghouse intenzivně pracovat na malém modulárním reaktoru AP300. Jde o jednosmyčkový kompaktní zařízení založené na zmenšení reaktoru AP1000. Licenci plánují získat v roce 2027 a první prototypová jednotka by se měla dostat do provozu v roce 2033.
Instalace kopule kontejnmentu malého modulárního reaktoru ACP100 (zdroj CNNC).
Cesta za uzavřením palivového cyklu
V této oblasti je nejdále Rusko a Čína. Proto se při přehledu současného stavu v této oblasti budeme věnovat hlavně těmto zemím. Jediné rychlé sodíkové reaktory v komerčním provozu jsou v Bělojarské jaderné elektrárně. Využívání bloku BN600 by se mělo prodloužit až do roku 2040. V roce 2023 se pracovalo na obdržení potřebných licencí. Reaktor by tak mohl být v provozu šedesát let.
V minulém přehledu se psalo, že reaktor BN800 začal na konci roku 2022 pracovat s aktivní zónou, která měla téměř sto procent paliva typu MOX s plutoniem. V roce 2023 tak je již roční zkušenost s využíváním takové MOX aktivní zóny. Jasně se ukázala možnost uzavření palivového cyklu v průmyslovém měřítku komerčního provozu jaderné elektrárny. Zároveň byly v polovině prosince 2023 vyprodukovány první tři palivové soubory, které obsahují kromě plutonia i minoritní aktinoidy americium 241 a neptunium 237. V příštím roce by se pak mělo toto palivo testovat přímo v reaktoru BN800. Je to další krok ke spalování nebezpečných transuranových radionuklidů z vyhořelého paliva a důležitý zlom v cestě za uzavřením palivového cyklu.
V roce 2023 začaly práce na geodetickém, geologickém, hydrologickém a environmentálním zkoumání budoucího staveniště pátého bloku této elektrárny, kterým bude rychlý sodíkový reaktor BN-1200. Pokračují i práce na vyladění jeho projektu.
Palivo pro reaktor BN800 obsahující kromě plutonia i minoritní aktinoidy americium 241 a neptunium 237 (zdroj TVEL).
Experimentální reaktor MBIR v Dmitrovgradu má testovat možnosti různých typů rychlých reaktorů. Kromě chlazení tekutým sodíkem bude studovat i chlazení olovem a plynem. V roce 2023 se vybudovala chladící věž, v polovině října se dokončila kopule budovy reaktoru, instaloval portálový jeřáb s nosností 125 tun a namontovala celá řada klíčových zařízení. Dokončení reaktoru a jeho spuštění se čeká v roce 2027.
Pokročila také výstavba reaktoru BREST-300-OD budovaného v rámci projektu Proryv. Na začátku roku 2023 byl dokončen testovací prototyp čerpadla pro chladící okruh tohoto reaktoru. V daném případě je pro chlazení využíváno olovo a vývoj potřebných čerpadel je náročný. Na konci roku 2023 se začalo budovat vedení pro vyvedení výkonu z elektrárny. Jeho délka bude 36 km a celkově bude mít 160 stožárů. Pokud se koncept ukáže být úspěšným, naváže na něj komerční verze rychlého reaktoru BR-1200. Předběžné práce na koncepci tohoto projektu už probíhají.
Reaktor AP1000, který začal fungovat v elektrárně Vogtle, je nabízen i pro Dukovany (zdroj Georgia Power).
Závěr
Jak je vidět z předchozího textu, rozjíždí se ve světě, a dokonce i v Evropě, renesance jaderné energetiky. V Evropské unii k ní dochází i přes dlouhodobou intenzivní kampaň zelených protijaderných aktivistů. Právě praktická ukázka ve srovnání výsledků energetických koncepcí Francie a Německa ukazuje, že cesta k nízkým emisím vede přes kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů a nelze jich dosáhnout pouze s obnovitelnými zdroji. Podrobněji o nevhodnosti následování německé cesty k nízkým emisím se psalo v nedávném článku.
Problémem pro Evropskou unii je, že během posledních desetiletí ztratila do velké míry kompetence v oblasti jaderných technologií. Zatímco v minulém století byla na čele vývoje i využití jaderné energetiky, nyní je daleko za Ruskem i Čínou. Energetika je sice dominantně v kompetenci jednotlivých států Evropské unie, ale vidíme, že ji velmi silně ovlivňují rozhodnutí Evropské komise a Evropského parlamentu. Velice často jsou tato rozhodnutí slině ideologicky ovlivněna a mimo realitu. Dnes i tam už cítí daleko více dopady reality a pomalu se názory mění, ale jde to pomalu. Důležitost voleb do Evropského parlamentu ukazuje i příklad z nedávné minulosti od nás. Naše státní energetická koncepce obsahuje výstavbu nových jaderných zdrojů a využívání jaderné energetiky. Přesto při jednání o zahrnutí jaderných zdrojů do taxonomie všichni europoslanci Pirátů v čele s Mikulášem Peksou hlasovali proti. Naštěstí se jim toto zařazení zastavit nepodařilo.
Pozitivně pro jadernou energetiku Evropská unie nakonec rozhodla i o podmínkách pro výrobu zeleného vodíku. A pro jeho produkci bude možné využít i elektřinu z nízkoemisních zdrojů, jako jsou jaderné elektrárny. Každá výroba zeleného vodíku musí být spojena s konkrétním nízkoemisním zdrojem, který splňuje dané podmínky. Výjimkou je nízkoemisní elektroenergetika, u které jsou emise menší než 65 g ekvivalentu CO2 na kWh. Ovšem tuto podmínku v současné době splňuje kromě specifických států, jako je Norsko, pouze Francie a Švédsko.
Nejbližší desetiletí bude kritickým obdobím pro obnovu rozvoje jaderné energetiky v Evropské Unii i u nás. U nás je hlavní firmou, která rozvíjí jadernou energetiku ČEZ. Tato firma plánuje stavět nové velké bloky i malé modulární reaktory. V optimálním případě chce ČEZ realizovat čtyři velké bloky a deset malých modulárních reaktorů. První prototypový malý modulární reaktor by se postavil v Temelíně. Sloužil by jako učební a pro vyladění licencování a dalších schvalovacích procesů. Další by nahradily uhelné bloky v elektrárnách Mělník, Tušimice, Prunéřov, Ledvice, Poříčí a Dětmarovice při výrobě elektřiny a tepla. Zatím probíhá výběr a ocenění vhodnosti potenciálních lokalit. V současné době se zaměřuje a dvě neperspektivnější lokality, kterými jsou Dětmarovice a Tušimice. Poříčí naopak s největší pravděpodobností využito nebude, v této lokalitě by se měl vyskytovat aktivní geologický zlom. I v dalších našich přehledech budeme sledovat, jestli a jak bude reálně renesance jaderné energetiky ve světě, v Evropě i v České republice.
Přednáška pro budoucí inženýry na VUT Brno o současnosti a budoucnosti:
https://www.youtube.com/watch?v=sloSU1Ei804Mohlo by vás zajímat:
Minuly rok sa na Slovensku spustil treti blok AE v Mochovcia a aj vdaka priaznivim hydrometeorologickym podmienkam vyrobil najvacsi vyrobca EE na Slovensku 96,5% elektriny bezemisne. Aj vdaka tomu sa mohlo uskutocnit planovane uzavretie uholnej elektrarne v Novakoch a Utlmit vyroba vo Vojanoch.
Toto je GREEN deal, nie to co robia Nemci, teda pravy opak.
Obcas nieco dodaju obcasne zdroje, ktore aj s dotaciami stali tolko, ze kazda spolkova krajina v Nemecku za to mohl mat minimalne dva nove reaktory.
Jaderná energetika je slepá ulička, která se Slovákům i nám těžce prodraží. Naopak Němci, Holanďané nebo Portugalci jdou správnou cestou rozvoje OZE a výroby zeleného vodíku z přebytků. Vítězem bude ten, kdo vybuduje energetiku 21. století, ne ten, kdo bude opakovat 60 let staré scénáře.
Skor sa predrazi OZE experiment, len Spanielsko bude musiet v nasledujucich rokoch vymenit takmer 9 000 vte. Co s tym bordelom? 37% z celej vte sa neda recyklovat a zatial co AE si platia jadrovu dan, resp. fond ktory sa neskor pouzije na likvidaciu jadroveho odpadu a samotnej elektrarne tak OZE neplati nic take.
Nemecko stoji len udrzba veternych elektrarni rocne 1,2 mld. € a tato suma bude stale vyssia.
Panely FVE jsou elektroodpad a recyklační poplatek je zahrnut již v ceně a likvidaci potom zajišťují systémy kolektivního sběru odpadů. Vše vyřešeno a na rozdíl od likvidace jaderného odpadu již během provozu.....
vte tiez?
Vše je (teoreticky) "vyřešeno" do chvíle, než se peníze na recyklaci záhadně ztratí:
novinky. cz/clanek/krimi-kauza-rema-pv-system-skoda-podle-policie-dosahuje-250-milionu-40432028
to Emil 4. únor 2024, 16:52, To že následník REMA PV nedostal licenci k provozování kolektivního sběru odpadů ovlivní ty vlastníky PV, kteří měli smlouvu s REMA PV a nyní si musí smluvně zajistit a předplatit budoucí likvidaci u jiného, jedná se o ty, kteří koupili panely před změnou, platilo do 30.6.2013. Po tomto datu odevzdáte panely do sběrného dvora protože poplatek je v ceně panelu, jak prosté.
to Josef: "jedná se o ty, kteří koupili panely před změnou, platilo do 30.6.2013", což je většina panelů a ještě zrovna těch, které se budou recyklovat nejdříve. Jak prosté...
Emile, ona ta povinnost nezmizela a REMA PV není jediný provozovatel, takže nebojte likvidovat se bude
Já se nebojím, jen upozorňuji že chybí 250 milionů. Ale ve světle těch stovek miliard utopených v POZE je nějakých pár set milionů na recyklaci drobnost...
Už jsem to tu jednou psal, OZE nás stálo ve vicenakldach, či li peníze vyhozené bez jakéhokoliv efektu kromě vicenakladu na distribuci přes 600 mld Kč.
Tak se připravte na jadernou sekyru. Nebo snad máte pocit, že současná politická věrchuška je o tolik poctivější a schopnější než ta, co před 15 lety udělala ten fotovoltaický průser?
V tomto máte pravdu. 4 JE nelze postavit. Po sobě po 15ti letech je to 60 let. Nebo začít stavět po 3 letech tj. všechny najednou, - nejsou peníze.
To vše je jen PR.
Jenže Němci tu energetiku 21. století budou budovat za 20 let celou znovu a 20 let poté opět.
Takže jestli Slováci začnou za 40 let, za 60 budou mít hotový přechod na OZE s koncem provozu JE a akorát pár set miliard ušetří na tom, co ostatní zahodí za vysoké ceny nových technologií.
A že ten vodík bude pěkně mastný na začátku.
Mimochodem co všichni máte s tím vodíkem z přebytků? Vždyť to kromě pár lidí zde v diskuzi nikdo neplánuje.
Výroba vodíku musí jet téměř nonstop.
Pokud by EU myslela vážně snižování závislosti na Číně, pak by místo vodíku měla začít výrobu hořčíku, hliníku, syntetického grafitu a křemíku (mono i polykrystalického).
Co se týče vodíku, tak tomu věří nejenom někteří lidi v diskuzi, ale i hodně politiků. Reálně se ale do vodíku logicky skoro nikomu nechce.
Nevím co je na tom těžkého si to spočítat. Cyklus EE->vodík->EE má účinnost cca 1/3, tedy pokud od dubna do září využijeme 100 % elektřiny na výrobu vodíku, vyřešíme tak 1/5 energetických potřeb v zimě (proč 1/5 a ne 1/3, no protože v něčím se v zimě ta tepelná čerpadla krmit musí).
Takže pokud tu chce někdo využívat jen přebytky, řekněme optimistických 10 % spotřeby teplejší části roku, vyřešili bychom zhruba 2 % zimních energetických potřeb. Nic moc řekl bych.
Doporučuju výborný podcast s Jigarem Shahem, který se aktuálně snaží zachránit a znovu rozběhnout jadernou energetiku v USA.
www youtube com / watch?v=HwN1MCtBkVk
Pan Wagner tady řeší technické věci, ale to, co rozhodne o tom, jestli má jaderný průmysl vůbec nějakou budoucnost budou peníze, schopnost jaderného průmyslu realizovat zakázky, (aspoň zhruba) dodržovat termíny a rozpočty a nelhat si do kapsy. A postupně se postavit na vlastní nohy a nefňukat.
Tak jestli budou JE dostávat podobné investiční dotace, jako FVE (30-50%), případně i zaručenou minimální cenu za produkci, tak minimálně ty peníze problém nebudou.
Ty investiční dotace budou, až si je lidi budou moct dát do sklepa. Do té doby se budou muset spokojit se smluvními výkupními cenami a tím, že jim stát zařídí levné půjčky.
Jenže tohle měli JE v USA i jinde už dávno a přece se investoři nehrnou. Proč? Viz příspěvek, na který reagujete. V tomhle si musí jaderný průmysl udělat pořádek sám, jinak bude dále paběrkovat.
Stát nějaké JE zařídil levné půjčky? Opravdu? Kde a kolik to konkrétně bylo? Resp. co si představujete pod pojmem levná půjčka? Ještě před pár lety se v západní Evopě bežně pohyboval WACC pro investice do OZE mezi 2-3 %. A v tom zde dokola omílaném Hinkley Point? 9,2 %! Kde ty "levné půčky" máte?
"Vláda schválila model financování dostavby Dukovan. Půjčka ČEZu bude zprvu bezúročná, po spuštění bloku dvouprocentní" - ČTK, 20.7.2020
To platilo pro plán výstavby jednoho bloku, po poslední čerstvé změně plánů se o modelu financování ještě nerozhodlo. Tam už bude problém v tom, že na 4 bloky ani vláda nedá dohromady prachy. I tak se budou snažit dát dostatek garancí investorovi, aby se maximálně snížila rizika celého projektu a úměrně tomu klesly úroky.
To je totiž ten důvod, proč má Hinkley tak drahé financování. Bankéři tak vyjadřují svůj názor na rizikovost toho projektu. Ani se jim nedivím, s historií toho jak jaderný průmysl kecal a kecá s cenou a dobou výstavby, mě to nepřekvapuje.
A to je přesně jedna z věcí, o kterých mluvil Jigar Shah. Jaderný průmysl musí přicházet s realistickými časovými odhady a dodržovat je.
Kdyby Areva/EdF u EPR byli upřímní a řekli, že první dva bloky budou drahé, protože se to na nich všichni budou učit, ale že každý další blok pak bude lepší a levnější, protože se budou moct využít reálné zkušenosti z výstavby a lépe fungující dodavatelské řetězce, bylo by to fér a ty dva první bloky v Evropě by se stejně postavily. Akorát to lhaní a nespolehlivost odradily další zájemce. Věřím, že by se Areva/EdF byli schopni dostat na cenu původně slibovanou pro Flamanville a Olkiluoto, ale až tak u 10.-20. stavby.
No právě: "po poslední čerstvé změně plánů se o modelu financování ještě nerozhodlo", a i to "po spuštění bloku dvouprocentní" byl jen předběžný příslib vycházející z tehdejších úrokových sazeb, nikdy nic podepsáno nebylo. Jinými slovy, ty zařízené levné půjčky zatím nikde žádné nejsou. Až budou, můžeme se bavit, jak se to projevilo a srovnávat s cenami zdrojů, které už z těch levných půjček dávno profitují.
Levná půjčka a investiční dotace je velký rozdíl.
Těch 30-50% investiční dotace není "aby si to lidé dali do sklepa". To je pro větší projekty, než domácí FVE.
Bez nějaké formy zaručené výkupní ceny by dneska nikdo do stavby jaderky nešel. A stejně tak i bez další podpory, jako státních garancí a podobně.
A ta výkupní cena nebude nízká. Levně vyrábějí staré jaderky, které byly postavené levně a už jsou účetně odepsané. Ale z nových zdrojů bude elektřina docela mastná.
To platí i pro všechny ostatní zdroje.
Ne, nové jaderky zabetonují vysokou cenu elektřiny v ČR i když už v době kdy budou postaveny (čtyřicátá a padesátá léta 21. století) už bude v našem regionu velký nadbytek FVE a VtE, opakuji NADBYTEK), které po velkou většinu roku stlačí cenu na burze velmi nízko. Plyn bude v EU dále fungovat, podobně jako v USA.
Takže náš stát bude
1) silně zadlužen stavbou nových JE
2) až budou postaveny, bude se dluh státu (garanta vysokých výkupních cen pro ně) ještě více zvyšovat, ta zaručená cena bude nad průměrnou cenou burzovní
Já tady už nebudu ale moje děti a vnoučata to těžce odnesou...
Ne, nezabetonují, Vaněčku. Žádné jiné a tím pádem ani levnější řešení dekarbonizace nemáme. ČR se k dekarbonizaci zavázala, můžete před tímto faktem strkat hlavu do písku jak chcete, ale nic na něm nezměníte. Dekarbonizovat nelze tím, že se jeden fosilní zdroj nahradí za jiný, který je navíc drahý a geopoliticky rizikový.
Opakovat pořád dokola tu můžete co chcete třeba stokrát denně, ale nic tím nezměníte na faktu, že ty velké nadbytky jsou k dispozici jen občas, což vyplývá ze samotné podstaty těch zdrojů, my ale potřebujeme elektřinu pořád, opakuji pořád, a ne jen když jsou zrovna nadbytky. Proto potřebujeme i zdroje, které umí vyrábět kdykoliv je potřeba, a ne jen za dobrého počasí. A jelikož musí být k tomu ještě nízkoemisní, jinou volbu než mix zdrojů včetně nových jaderných nám současné technologie nenabízejí. Opravdu to není tak těžké pochopit.
Náš stát bude "silně zadlužen", ať se bude stavět cokoliv, protože dekarbonizace je prostě drahá a bez podpory státu se neobejdou žádné nové zdroje.
Nevíte ani kolik bude stát elektřina až se postaví, ani kolik bude stát elektřina z těch jaderných zdrojů, takže ani nemůžete vědět, že "zaručená cena bude nad průměrnou cenou burzovní", nic tomu zatím ani nenasvědčuje. Opět se pokoušíte věštiit budoucnost bez znalosti základních faktů. Nejspíš teď začnete potisící opakovat svoji mantru o Hinkey Point a já budu potisící marně vysvětlovat, proč píšete nesmysly...
ad Emil: tím Vaším, cituji:
"Dekarbonizovat nelze tím, že se jeden fosilní zdroj nahradí za jiný, který je navíc drahý a geopoliticky rizikový"
myslíte zřejmě, jako já, jaderné elektrárny. Ty jsou drahé a představují geopolitické riziko (teď třeba největší evropská JE stojí a představuje velké riziko, protože je poblíž válečné linie).
A dovedete si představit i jiný scénář, že okolní státy budou většinou za pomocí dotací z veřejných rozpočtů stavět jako o život mnoho FVE a VtE, aby nám mohli elektřinu dávat téměř zadarmo, protože elektrárny stavěli aniž by ji potřebovali, aby vyrobili nadbytek elektřiny a proto nám ji musí dávat za nízkou cenu ? Dánsko pokrývá z VTE a FVE pouze 10% svoji spotřeby energie a to při započítání virtuální baterie okolních států a toho, že téměr nemá průmysl a většinu energeticky náročnějších věci musí dovézt. A dokázalo po té době jen 10% se přírodními podmínkami co má. Váš scénář se mi zdá proto nepravděpodobný a nesázel bych na něj budoucnost
Ne, Vaněčku, jaderné elektrárny nejsou fosilní zdroj, takže samozřejmě nemyslím, nehledě na to, že jaderná elektrárna ani není zdaleka tak geopoliticky riziková jako elektrárna na zemní plyn. Na frontě by stála i plynová elektrárna, už jen proto, že ani nemá kam elektřinu dodávat. Je to podobná demagogie jako se tu ohánět tsunami.
Pane Zelený, samozřejmě si to dovedu představit. To je přesně to co Němci dělají a chtějí dělat. A objektivně vzato i musí dělat, aby se dostali na cca 80% elektřiny z OZE (pro Němce, díky malé výrobě vodních elektráren, to znamená především silný nadbytek větrných a fotovoltaických elektráren - podívejte se na jejich plánování na Agora energiewende).
A když už mluvíte o celkové energii a nejen o elektřině, uvědomte si i silný důraz Němců na úspory energie a to, že elektrické stroje mají mnohem Vyšší účinnost než stroje tepelné.
Pan Wanger správně píše, cituji: "Nejbližší desetiletí bude kritickým obdobím pro obnovu rozvoje jaderné energetiky v Evropské Unii i u nás."
Nejdůležitější v energetice bude cena. Bude záležet na tom zda se jaderné energetice podaří zvrátit současný trend růstu cen za jadernou elektrárnu a prodlužování plánovanýc termínů výstavby.
Zatím není žádný případ, že se to v EU podařilo.
Naproti tomu například fotovoltaika neustále snižuje svoji cenu. Teď jsem se podíval na deset let starou IEA technology roadmap z roku 2014 a na křivku předpokládané ceny fotovoltaických panelů v roce 2024, až do 2035. Výsledek: v současnosti je už skutečná cena panelů poloviční než IEA predikovala na rok 2035 (i přes velkou inflaci).
Kdyby totéž fungovalo v jaderném průmyslu, tak myslím, že by se mohl prosadit. Ale nic tomu zatím v EU nenasvědčuje.
Jaké jsou skutečné trendy v energetice od roku 1996 do 2023 ukazuje tento článek
pv-magazine.com/2024/01/30/cop28-pledge-to-expand-nuclear-capacity-is-out-of-touch-with-reality/
ocituji z něj:
Since 1996, the share of global electricity produced by nuclear reactors has declined from 17.5% to 9.2%, according to “WNISR2023.” That is in stark contrast to the corresponding trends for renewables, especially solar and wind energy. Between 1996 and 2023, the share of global electricity produced by modern renewable forms of energy has grown from 1.2% to 14.4%, according to the Energy Institute’s “2023 Statistical Review of World Energy.”
To je současná celosvětová realita.
Ale u jaderek je to šílená finanční pecka, navíc na hodně dlouho. 60 let provozu a k tomu předtím ještě 10-15 let stavby je hrozně dlouhá doba. A to v době, kdy se na frontě energetiky dějí změny hodně rychle.
Chce to tedy plánovat opravdu velmi obezřetně. A ne dělat takové hurá akce, že napřed vyřadíme 2 v současnosti nejvíc stavějící dodavatele (Rusko a Čínu), a pak v rámci tendru jen tak mimochodem změníme zadání z 1 reaktoru rovnou na 4.
Raději nechci domyslet, jako "výhodně" pro nás bude napsaná dodavatelská smlouva. Což bude obzvlášť důležité, pokud by nedejbože zvítězila EDF.
Bez nějaké podpory se nyní nestaví žádný nový zdroj. Dokonce ani vyrovnávací plynové/paroplynové elektrárny, nebo plynové KGJ.
Co je to levná výkupní cena?
Bude levnější cena, než z JE? Připomínám, že cena z JE bude vážený průměr nové + staré bloky. Kombinace FVE + dlouhodobá akumulace přes vodík?
Nebo zimní nákup elektřiny (průměrná cena za zimu) ze zahraničí, kde ale nejsou dálkové linky a vzhledem k tomu, že i okolní státy budou deficitní hrozí reálné nebezpečí, že budeme část zimy bez elektřiny?
Počítejte s tím, že po odstavení uhelných elektráren v celé Evropě nejen klesne drasticky dostupnost elektřiny v zimě, ale také stoupne její cena.
Technicky není problém instalovat ani větrné elektrárny a kolik GW už v ČR máme? To bylo termínů a slibů jak to půjde rychle a levně a průmysl stavby větrných elektráren v ČR evidentně nestíhá termíny ... Buď to myslíme s dekarbonizací vážně a bez JE to v současném stavu poznání nejde a nebo si na ni budeme jen hrát a pak klidně spalujeme plyn, toho je dost i v nových ložiscích a JE nepotřebujeme. To je to rozhodnutí. Pokud se rozhodneme postavit, tak to dříve nebo později bude stát.
NIMBY.
A to nejde znamená spíše neumím nebo necu?
NIMBY u větrných elektráren je trochu mýtus. Fosilní elektrárny platí emisní povolenky, VtE musí svoje externality také platit. Pokud by nabídli obyvatelům férovou cenu za to, že VtE strpí, tak problém není. Vemte si z pohledu těch, co u té elektrárny musí být. Nějaký cizák někde daleko odtud si sedí někde pěkně v klidu, jdou mu jen peníze a většinou nemalá část z veřejný podpory a co jak je lidem u elektrárny je mu jedno. Zatímco oni musí snášet přítomnost VtE, nic z toho nemají (práci, teplo ...) a ještě musí ze svého více přispívat na OZE, než kdyby to tu nestálo. Samá negativa, žádná pozitiva. Evidentně vte průmysl umí jen fňukat, že jim distributor nepostaví kabel, že jsou lidi proti, že nejsou dotace ... To bylo vyprávění jak je vítr zadarmo, jak je to nejlevnější zdroj když byla elektřina ještě za 35 EUR. Ani teď neumí postavit rozpočet, aby tam dali všechny náklady včetně externalit a úroků. Pokud by lidem solidně zaplatili, že tam mají VTe, tak problém NIMBY není. Jde jen o to, to umět stavět levně, aby i tak byli cenově konkurenční a to evidentně neumí. Umí jen fňukat a nestavět.
A další problém je, že fouká v době kdy fouká i v Německu. Pokud fouká v Německu, tak v zimě bývá v ČR relativně teplo, protože to jde od Atlantiku. Ve výsledku se Vte u nás nevyplatí.
Vtipné že tu sám o pár příspěvku výše píšete "postupně se postavit na vlastní nohy a nefňukat", ale jak přijde řeč na větrníky, pro ty to zjevně neplatí a fňuká se o NIMBY.
To není fňukání, to je konstatování skutečnosti. V jiných zemích se větrné energetice daří dobře, tvrdě makají a nefňukají. Mají za sebou rekordní rok co se týče výstavby.
Aha, já zapomněl, že když "konstatují skutečnost" ostatní, je to fňukání, když "konstatujete skutečnost" vy, není to fňukání.
Ano, máme hodně málo větrných elektráren. Lidé je moc nechtějí. Stejně tak žádná obec nechce úložiště jaderného odpadu. Proti tomu je ještě mnohem větší odpor.
A jak to míní s dekarbonizací ČR nebo EU, to je z celosvětového hlediska bezvýznamné.
O tom rozhodne Čína, USA a Indie.
Jeden z mála příspěvků, kde mohu s p. Vaněčkem téměř bezvýhradně souhlasit.
A právě proto Čína, USA i Indie kromě OZE provozují a staví i JE. A všechny 3 země také vyvíjejí, případně staví komerční nové typy reaktorů. Například thoriové, nebo vysokoteplotní s rychlými neutrony a uzavřeným palivovým cyklem.
To je nyní spolu s výzkumy v oblasti termojaderné fůze nejprogresivnější směr v energetice.
Mimochodem Vaše oblíbená FV je rozvíjení technologie 19. století (1876, 1883), v případě křemíkových článků počátku 20. století (1946-1954). Pro porovnání první JE 1954, první komerční JE 1957.
Fotovoltaický článek NENÍ elektrárna, fotovoltaika na kalkulačkách není elektrárna, ....
První fotovoltaická elektrárna nad 1 MW výkonu stála až v tomto století, cca o 50 let později než cca 100 MW JE. Nepleťme pojmy a dojmy.
Fotovoltaický článek NENÍ elektrárna, fotovoltaika na kalkulačkách není elektrárna, ....
První fotovoltaická elektrárna nad 1 MW výkonu stála až v tomto století, cca o 50 let později než cca 100 MW JE. Nepleťme pojmy a dojmy.
A proč zrovna elektrárna a ještě k tomu 1 MW?
Já jsem psal o technologii. Ostatně každá FVE se skládá z článků. A jak vyrobili první články, začali je skládat do zdrojů elektřiny. Rozhodně jsem nepsal o článcích na kalkulačkách, ty byly až daleko později.
Mimochodem první vyrobená jaderná elektřina dokázala rozsvítit 4 žárovky (1951) a později to dotáhli na výkon 200 kW.
Za první FVE elektrárnu se dá považovat ta na družici Vanguard z 1958.
Pro zajímavost: první solární elektrárny (tepelné) jsou z roku 1906 a 1910.
Takže chcete tvrdit, že jak to nemá 1 MW výkonu, tak to nepovažujete za elektrárnu, Vaněčku? Nebo je to elektrárna jen když se vám zrovna hodí?
A ještě k vašemu tvrzení: "První fotovoltaická elektrárna nad 1 MW výkonu stála až v tomto století, cca o 50 let později než cca 100 MW JE"
Připomíná mi to rádio Jerevan. Ve skutečnosti:
Nejstarší větší pozemní instalace FVE pocházejí z počátku 80. let. Tedy 30 let po první JE o výkonu 5 MW.
Emil: Proto asi nemá p. Vaněček doma FVE :-).
Mám "elektrárnu" Texas Instruments TI-30 Solar, funguje dobře už 40 let, ale vnoučata dávají přednost kalkulačce v mobilu s osvědčenou Li bateriovou akumulací.
Elektrárna je technologické zařízení sloužící k výrobě elektrické energie, Texas Instruments TI-30 Solar není zařízení sloužící k výrobě elektrické energie, takže to není elektrárna. Opět jsme tu narazili na problém se znalostí základních pojmů.
A můžete tím Texas Instruments TI-30 Solar napájet ještě další zařízení?
Ostatně to se vracíme někde do roku 1838, takový výkon uměli už tehdy (pravda z větší plochy).
To ještě ani nebylo objeveno štěpení uranu (1939).
Ve čtvrtém oslavném článku o jaderné energetice je i psáno o uzavřeném palivovém cyklu. V demokratickém světě po uzavření přepracovacího závodu Sellafield ve Skotsku, který je nejzamořenější oblastí v západní Evropě zůstává v provozu pouze komplex Le Hague ve Francii. To je vidět jaký je zájem o velmi drahé přepracování použitého paliva. Kdybych se rozepsal víc k dalším tématům, tak mi jako obvykle nebude umožněno příspěvek zveřejnit.
Presne tak, keby ste nepisal hluposti tak by komentar presiel bez problemov ;)
Správně, Karáskovi demagogie zde nemají mít místo.
Ale místo mají Studničkovy žvásty.
Pokud pominu fakt, že tam má zřejmě být "Karáskovy" s tvrdým 'y', tak by mě zajímalo, co je špatně na tom, co napsal. Tedy že do přepracování vyhořelého paliva se nikomu zas tak moc nechce, když panenského uranu je celkem dost.
Reagoval jsem na "Kdybych se rozepsal víc k dalším tématům, tak mi jako obvykle nebude umožněno příspěvek zveřejnit." a s tím, jaké příspěvky zde Karásek delší dobu uvádí.
Hlavní problém JE je to ze zelení fundamentalisté jaderné el. zdražili . Pokud v roce 2000 stál 1GW blok 50 mld a dnes stojí 400mld. Tak z logiky věci cena el. energie bude také 8x dražší. Nový Temelín dával elektřinu za 1kč kWh dnešní nové bloky cca za 8kč. Dalším velkým problémem je využití tepla. Právě dálkové rozvody tepla je to , co ČR velmi chybí - 800TJ tepla do Českých Budějovic je proti potenciálu prakticky nic.
Cože? To chcete říct, že nějací žabičkáři a objímači stromů úspěšně zlikvidovali jaderný průmysl? To jsou saláti, ti jaderníci, co? Tituly před jménem, tituly za jménem, brejle na nose a nechají se takhle znemožnit zarostlými, bosými vegany v batikovaných tričkách. :-)
Ani ne, když ti "žabičkáři" obsadili ministerské posty ve vládách, které o tom rozhodují.
Jednak obsadili ministerské posty a posty v bankách, kde se rozhoduje o financování.
Běžně taky pořádají blokády, nátlakové akce a podávají (někdy i nesmyslné) námitky proti stavbám.
Oni někdy na ty stavby JE i střílejí rakety (a tím nejsou míněny jen nějaké téměř neškodné světlice).
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze .
No, hlavně, že se máte na koho vymluvit.
V reálu by úplně stačilo, kdyby Areva/EdF dodržela, aspoň zhruba, své sliby o ceně a délky výstavby svých EPR. Pak už by jich stavěli po EU určitě několik desítek. To samé platí pro Westinghouse.
Že Zelení obsadili ministerské posty ve vládě a z této pozice navrhovali a schvalovali zákony zakazující další výstavbu a provoz je prostý fakt, který zkrátka neumíte zpochybnit, tak vám nezbývá než spekulovat coby kdyby a psát nesmysly o výmluvách a fňukání. Ale jak přijde řeč na větrné elektrárny, najednou NIMBY a to už prý výmluvy a fňukání nejsou, najednou je to "konstatování skutečnosti"...
Když už víte, o jaké JE jsem psal, tak byste taky měl vědět, že ji "zařízli" zrovna v okamžiku, kdy už byly vyřešeny počáteční technické problémy a dostala se do zisku (poslední rok provozu 30% využití).
Jak to, že to ti bankéři, kteří prý jdou jen po zisku dovolili?
Tím neříkám, že nedodržení termínů a ceny, nebo finanční ztráty nejsou problém.
Ovšem to se najde i v segmentu OZE. Viz třeba kauza Orsted s Ocean Wind 1 a 2 a ztráta 4 mld $ a našly by se i další podobné případy.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se