Domů
Názory
Komentář k nedávnému vyhlášení ministra průmyslu Karla Havlíčka

Komentář k nedávnému vyhlášení ministra průmyslu Karla Havlíčka

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Nedávné vyhlášení ministra průmyslu Karla Havlíčka konstatuje, že na základě nového výhledu „Mid-term Adequacy Forecast“ ENTSO-E MAF, vypracovaného organizací ČEPS, čeká Českou republiku do roku 2040 poměrně masivní úbytek výrobních zdrojů energie, který nepůjde nahradit obnovitelnými. Ministr tak zdůraznil nutnost postavit nové jaderné zdroje a to nejen jako náhradu Dukovan, ale další v Temelíně, které nahradí část odstavovaných uhelných bloků.

Je třeba zdůraznit, že skutečnosti prezentované ve zmíněné studii a panem ministrem nejsou žádnou novinkou a překvapením. Vycházejí z faktů, na jejichž základě se připravovala již aktualizace Státní energetické koncepce schválená v roce 2015. A i zde se konstatuje, že je nutné realizovat postupný přechod od uhelné energetiky k nízkoemisnímu mixu s využitím decentralizovaných obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků.

V Česku jsou však možnosti pro nové vodní zdroje už s dominantní části vyčerpány (podrobněji zde), energetické využití biomasy konkuruje výrobě potravin a ekologickým funkcím krajiny, jejichž důležitost vystupuje právě v nynější době nutnosti zvyšování její odolnosti proti změnám klimatu (podrobněji zde). V oblasti větrné energie sice jistý potenciál existuje (podrobněji zde), ale právě zkušenosti ze sousedního Bavorska s podobnými podmínkami ukazují, že reálně bude značně omezený. V Bavorsku dodávají větrné zdroje jen pár procent jeho potřeb elektřiny. Situaci s výstavbou nových větrných turbín na pevnině v celém Německu v posledních dvou letech označují sami němečtí odborníci za kolaps a katastrofu (viz třeba zde). Ani v Německu s jeho intenzivním dotováním a výstavbou nepřekročil podíl solárních zdrojů na výrobě elektřiny 10 %. U nás by dominantně mělo jít o decentralizovaný zdroj (podrobněji zde).

Solární elektrárna EnBW v Leibertingenu. Zdroj: EnBW

Pokud tak Česká republika potřebuje nahradit hnědouhelné zdroje, které nyní dodávají přes 40 %, nízkoemisním mixem, nemůže se obejít bez nových jaderných bloků. To je důvod, proč aktualizace Státní energetické koncepce ČR počítá s tím, že se postaví několik bloků v Dukovanech i Temelíně a dosáhne se podíl jaderné elektřiny po roce 2040 na pokrytí spotřeby elektřiny okolo 50 %. Je třeba zdůraznit, že se předpokládala intenzivní práce na realizaci této koncepce, tedy i cesty k výstavbě nových jaderných zdrojů, již od jejího schválení. To je i důvod, proč i pan ministr konstatuje, že situace je velmi urgentní a nyní už spíše po dvanácté.

Snižování instalovaného výkonu uhelných zdrojů však probíhá již nyní a první zlom zaznamenáme už brzy po roce 2022. V té době vypadnou starší uhelné zdroje, které nesplní přísnější ekologické limity. Česká republika už nebude exportérem elektřiny. Celková její roční výroba bude sice odpovídat roční spotřebě, ale pravděpodobně už budeme mít problém s vykrýváním některých částí denních či sezonních diagramů. Do té doby se nestihne postavit téměř nic. Je tak potřeba intenzivně podpořit v rámci možností flexibilitu elektrické soustavy na straně výroby i spotřeby pro překlenutí tohoto kritického období (podrobněji zde).

Zmiňovaná studie je však ještě urgentnější, protože předpokládá intenzivní rozvoj elektromobility a přechod k elektrifikaci, které povedou k větší spotřebě. Zároveň už vidí méně času pro nutná opatření. V ní popsané dva scénáře reflektují různé možnosti v odstavování uhelných zdrojů. O řadě uhelných elektráren totiž ještě konečné rozhodnutí nepadlo. Jde nejen o elektrárnu Počerady. Oproti popsaným scénářům lze například ještě uvažovat o prodloužení provozování Dukovan na 60 let až do roku 2045. I s tím však lze v každém případě získat pouze jistý odklad, ale nic se nemění na nutnosti co nejdříve vybudovat náhrady za fosilní zdroje.

Naléhavost výzvy pana ministra a studie ČEPS je způsobena i vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se také chystá hromadné odstavování fosilních a jaderných zdrojů. Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě. Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je potřeba, aby vypínání zdrojů u nás bylo rozumně sfázované s realizací jejich náhrady.

Jaderná elektrárna Temelín disponuje dvěma bloky VVER 1000 (zdroj ČEZ).

V současné velmi turbulentní době je těžké předpovídat přesný vývoj. V každém případě však budou následující léta v energetice velmi náročná. Je dobře, že si to pan ministr uvědomuje. Je to vidět i z jeho rozhovoru pro server idnes. Ještě důležitější však je, aby pan ministr mohl přejít co nejdříve k realizací konkrétních kroků potřebných pro přechod k nízkoemisnímu energetickému mixu u nás. Jedním z nich je efektivní podpora obnovitelných zdrojů v decentralizované podobě, hlavně v podobě snížení byrokratických překážek. Stejně tak je třeba otevřít možnosti pro zavádění akumulace a inteligentní regulace ze strany výrobců i spotřebitelů. Dalším je příprava finančního modelu, vypsání tendru a zahájení výstavby jaderného bloku v Dukovanech. Mělo by se zároveň vyvinout úsilí o možnost dalšího prodloužení provozu současných dukovanských bloků, pokud to bude bezpečné a efektivní. Ve vytvoření dělné atmosféry a příznivých podmínek pro realizaci cesty k českému nízkoemisnímu mixu by mohla pomoci i uhelná komise (podrobněji zde).

Na zmíněných úkolech už ministerstvo pracuje a po jejich uskutečnění se ukáže, jak se bude v praxi dařit v jednotlivých směrech. Zároveň bude možné sledovat vývoj u našich sousedů a jeho dopady. Pokud se bude dařit v oblasti obnovitelných zdrojů tak, jak předpokládají jejich příznivci, nebude potřeba realizovat tolik dalších jaderných bloků a bude stačit menší úsilí v jaderné oblasti. Naopak, pokud se v oblasti obnovitelných zdrojů bude dařit méně, bude možné větší část nízkoemisního mixu realizovat pomocí jaderné energie. Pokud však nyní neotevřeme prostor všem nízkoemisním zdrojům, aby se mohly ukázat jejich možnosti v našich současných podmínkách, budeme opět stát s prázdnýma rukama. Ale to už bude hodně po dvanácté.

Štítky:Názor

Komentáře

(90)

Jan Veselý

23. říjen 2019, 14:58

A vracíme se zpět k tomu, co už jsem se Vám snažil vysvětlit několikrát. Řešíte jinou úlohu než je zadáno. Problém je, že občas (Jak moc? 2-3 týdny v roce?) nebude dostatek výrobních kapacit. Vy se ho snažíte řešit zdroji vyrábějícím pořád, které se stejně do té doby nestihnou postavit. A i kdyby se to stihlo, budou většinu času majitelům prodělávat. Protože jsou většinou období, kdy fouká, svítí Slunce nebo je nízká spotřeba.

Na resource adequacy potřebujete pološpičkové a špičkové zdroje. Ale neberte mě vážně, já jsem přece troll a nevěřím ve všemocnou a všespásnou jadernou energii.

Jan Veselý

23. říjen 2019, 15:03

Nejpikantnější skutečností je, že tímhle všichni ti Wagneři a Havlíčci už koupili 20 let života minimálně polovině výroby českých uhelných elektráren a dalších 20 let se teď kupují.

Zatímco oni čekají na Godota, ehm novou jadernou výstavbu, aby s ní dojeli do stanice Touha, uhelné elektrárny spokojeně požírají uhlí po milionech tun.

Ivan Novák

23. říjen 2019, 16:20

Pane Veselý, obávám se, že by nešlo ročně o 2-3 týdny, nýbrž, v součtu okamžiků nevhodných pro spuštění domácí pračky, o 2-3 kvartály. Anebo záviset na výlučně ruském plynu z trouby buď výlučně německé, anebo ukrajinské. A u těch plynovodů jde mj. i o cenu. Když provozovatel, u něhož jste v zajetí, řekne, že nemá přepravní kapacitu, leda za mimořádných podmínek, přistoupíte na ně, i kdybyste si byl jist, že v té trubce je vakuum.

Kdybych si mohl vybrat, jistil bych to BATNA raději dál tím domácím uhlím. Ale také se obávám, tuším jako jiný Havlíček, že řeči na vzdálenost přesahující volební období tu nikomu do rukou vraziti ráčiti spíše nebudou, a možná to ani neumíme, i kdybychom chtěli. Pojede se samospádem ve směru nejrychlejšího zisku rozdělitelného dle IFRS, poslední zhasne, pak se uvidí.

Jan Veselý

23. říjen 2019, 17:10

Háje, Dolní Dunajovice, Tvrdonice, Lobodice, Štramberk, Třanovice, Uhřice. To je seznam podzemních zásobníků zemního plynu v ČR, dost kapacit (asi 3 miliardy kubíků, 30 TWh energie) na cca 40% roční spotřeby ČR.

Aktuálně je mají všichni široko daleko před zimou narvané k prasknutí.

Martin Prokš

23. říjen 2019, 17:54

Dobrý den

A na konci zimy je zase budou mít skoro prázdné jako každý rok.

Riva

23. říjen 2019, 17:57

A proč si myslíte, že má Německo nejdražší elektřinu a přitom i dost vysokou produkci CO2?

I proto, že musí platit kompenzace plynovým elektrárnám, které čekají, až zapadne slunce, nebo opadne vítr. Je to totiž luxus mít klasické zdroje čekající v pohotovosti. Přitom jaderky bez OZE + pár přečerpávaček zajistí stabilní dodávku a nízkou cenu.

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 08:17

Cenu silové elektřiny máme stejnou jako Německo. Když nahradíme nyní uhlí jádrem místo obnovitelnými zdroji, tak v cenách současně budovaných nových zdrojů bude tato náhrada jádrem dvakrát dražší než náhrada pomocí OZE s doplňkem plynu.

Takže masivní náhrada uhlí jádrem=masivní zdražení elektřiny za těch 20 let, co bude trvat než nové JE postaví. A to už zřejmě nepálí současnou politickou representaci.

A opětovné masivní odčerpávání peněz na zbytečnou, předraženou investici, stejně jako to bylo v letech 2009-10 s tehdy předraženou fotovoltaikou. Další drahý zbytečný tunel.

Pavel

24. říjen 2019, 23:36

A to sis vycucal z kterýho prstu, vaněčku? Masívní zdražení elektřiny v řadě zemí Evropy (Německem počínaje a Bulharskem konče, kde kvůli tomu došli i k pádu vlády) způsobily masivní dotace do oze, a s tím spojené poplatky, a poplatky do financování tohoto tunelu rostou a jak v německu už teď dobře ví růst zase budou.

Milan Vaněček

25. říjen 2019, 07:49

Troll Pavel se probudil. Nekrmit.

Emil

23. říjen 2019, 18:19

Jsem si docela jistý, že 30 TWh energie nestačí na 40% roční spotřeby ČR. A pokud jste myslel jen tu elektrickou, tak se zase obávám, že na tu pro změnu nebudou stačit 3 miliardy kubíků plynu.

Martin Pácalt

23. říjen 2019, 18:41

Roční spotřeba zemního CH4 je asi 8mld. m3...

Martin Pácalt

23. říjen 2019, 18:48

1m3 = cca 10,55kWh....Tzn. 3mld m3 = 31,65TWh.

Emil

23. říjen 2019, 19:14

Ano, to jsou celkem známá čísla. Jen by asi bylo dobré si nejdřív ujasnit, jestli je řeč o energii obecně, nebo pouze o té elektrické. Z 1m3 zemního plynu totiž 10,55 kWh elektřiny neuděláte.

Martin Pácalt

23. říjen 2019, 19:31

To jsou čísla, které mně napadly když jsem viděl ty cifry od Jana Veselého. Jak to myslel by si mohl obhájit sám, vystupuje zde celkem často suverénně.

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 08:22

Ten plyn v plynových elektrárnách nebudete pálit 365 dní v roce ale třeba jen 10 krát méně. Z Vašich úvah jasně též vyplývá, co říkám už dlouho, že je to je z hlediska naší celkové spotřeby plynu jen malé množství a dalo by se na něj ušetřit úsporami ve vytápění.

Emil

24. říjen 2019, 08:53

Pane Vaněčku, my nediskutujeme o tom, kolik dní v roce budeme pálit plyn, ani nedejbože o tom, co říkáte už dlouho. Diskutujeme pouze o tom, že 3 miliardy kubíků, 30 TWh energie, rozhodně není cca 40% roční spotřeby ČR, jak tvrdil pan Veselý. Když už tedy máte to nutkání tu pořád dokola opakovat to, co už říkáte dlouho, tak si k tomu aspoň najděte nějaké vhodnější vlákno.

Karel

24. říjen 2019, 18:51

30 TWh v plynu OK. Valnou většinu už teď použijete na výrobu tepla. Spotřeba se bude zvyšovat. Kolik zbude na výrobu elektřiny? I kdyby jste celých těchto 30 TWh energie plynu použil pro výrobu elektřiny (paroplyn) dostanete cca 15 TWh elektřiny - a to je cca jen 25% národní roční spotřeby ČR. Zdůrazňuji - VŠECHEN takto uskladněný plyn...

Vladimir Wagner

23. říjen 2019, 16:27

Tak to je pane Veselý od vás opravdu nechutné chucpe. Pokud by nebylo takových bojovníků proti jádru, jako jste vy, tak jsme měli čtyři bloky v Temelíně a s náhradou uhelných bloků by nebyl problém. A pravděpodobně by byla příprava bloku v Dukovanech v pokročilejší fázi. To, že se podařilo ubránit před vámi a vám podobnými alespoň ty dva bloky, bylo jen o chlup, viz vzpomínky přímých aktérů http://denikreferendum.cz/clanek/30168-bylo-spravne-byt-radikalni-pred-triceti-lety-a-je-to-spravne-i-dnes (nedávno jsem byl také na besedě, kde ten hlavní aktér Martin Bursík, označil za svůj hlavní úspěch zabránění výstavbě čtyř bloků a za hlavní neúspěch, že se dva postavily).

Já a ani další, které zmiňujete jsme nikdy nebyli proti využití obnovitelných zdrojů. Za to, k jakému průšvihu s jejich dotacemi a ztrátou kreditu došlo, můžou zase Martin Bursík a podobní jako vy, viz https://ekonom.ihned.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci .

Ostatně to, kam vedou různé energetické politiky a která reálně vede k nahrazení uhelných zdrojů nízkoemisními jasně ukazuje srovnání situace v Německu a ve Francii či třeba i u našich sousedů na Slovensku. Německo pálí uhlí velmi intenzivně a naopak Francie a Slovensko už jsou téměř bez potřeby uhlí.

Představa, že by ne tak bohaté Česko zajistilo větší podíl větrné elektřiny než Bavorsko (je pár procent) a větší podíl fotovoltaiky, než Německo (je okolo 8 %), je jasně mimo. Představa, že budeme v tomto směru lepší než Německo, je opravdu hodně ujetá. Takže, kde je ta nejaderná náhrada uhlí, která už tu mohla být a zabránila by jeho pálení? A pokud jde o čekání na Godota nízkoemisní Energiewende, tak Německo se jej zatím také nedočkalo.

Tahle vaše poznámka ukázala, že jste opravdu často obyčejný, pouze velmi nechutný, troll.

Jan Veselý

23. říjen 2019, 17:24

Tak abych to shrnul. Prakticky všechny politické partaje v ČR podporují jadernou energetiku. Zelení přišli a odešli, byla to v parlamentě partaj na jedno použití, která se navíc během svého mandátu rozpadla. Populace ČR většinově podporuje jadernou energetiku. A vy a vaši spoluvěrci jste ani za těchto podmínek NEBYLI SCHOPNI NIC ROZJET. Co si mám o Vás myslet?

A možná je dobře, že jste takoví neschopní, aspoň se v ČR nedějí takové jaderné ostudy, jako se teď dějí ve vámi zmiňovaných Francii a Slovensku.

Co si mám o vás myslet, když děláte hrubé chyby v logice a hrubé chyby ve výpočtech?

Pavel

24. říjen 2019, 23:43

Ty umíš myslet, veselý? No to jsi překvapil. Jinak máš pravdu, na fantasmagorické vývody jsi expert. Prozatím tady máme jen pokračující bilionovou oze ostudu, které efektivně blokuje výstavbu jakéhokoli stabilního nedotovaného zdroje (nikoli jen jaderného)

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 08:25

Pan Wagner se jenom snaží vybudovat si stejný pomník jako před 10 lety si vybudoval pan Bursík.

Pavel

24. říjen 2019, 23:37

V bursíkových stopách (a ve stopách paroubkova oze tunelu) pokračuješ ty, vaněčku.

Carlos

25. říjen 2019, 10:08

OZE špatné, jádro dobré, béééé. Že?

Carlos

24. říjen 2019, 23:00

Kdyby se energetice nechal vývoj ovlivněný jen ze strany poplatků za škody, tak dost pravděpodobně je už dávno s komerčním přechodem hotovo, místo toho tu máme nejistotu a z toho plynoucí minimální výstavbu nových zdrojů, přitom se ale prodlužuje životnost stávajících.

Je tu poměrně zásadní rozdíl v náhledu mezi Vámi, panem Veselým a mnou. Zatímco vy v otázce řešení energetiky vycházíte silně z etatismu a navrhujete řešení, které se bez výrazné role státu neobejde a při realizaci zajistí de-facto monopol státu na výrobu elektřiny, pan Veselý mnohem více vychází z myšlenek kladoucích důraz na svobodné ekonomické rozhodování subjektů s tím, že stát má zasahovat jen v nejmenší možné míře a mít rezervy na krizi. A pokud jde o mne, šel bych ještě dál, zapojení státu ještě více umenšil a vykázal jej z ekonomiky do oblastí pro které byl původně vytvořen, případně tam můžeme přidat správu věcí se kterými se tehdy počítat nemohlo (nikoho by nenapadlo stavět velká města v záplavové oblasti, regulovat řeky, nebo že bude něco jako železnice či elektřina kde se hodí síť pro dálkový přenos), což je tak držení obranných složek, ale rozhodně ne výroba a prodej elektrické energie.

Výrobu proudu mají obstarávat jiné subjekty, buď městské podniky, družstva nebo soukromé subjekty, to celkem pěkně fungovalo než se do toho poněkud nešetrně vložil stát. Nejen zde, ale i v jiných zemích. Ano, umožnilo to sice efektivní využití vodní energie, ale zároveň nám to připravilo problémy ve smyslu přílišné centralizace výroby energie a jejím plýtváním. Elektrárny zřízené městy, či ve městech (Teplárna Brno, Elna Přerov), zbylých cca 60-75% energie dodávaly do teplofikačních sítí, parní elektrárny je vyhazují, nebo dodávají jenom zlomek a teplo pro vytápění musí být znovu získáno. centralizace sítí s sebou nesla zase další jiné problém jako například zvýšenou zranitelnost v případě války, nebo živelné katastrofy, stejně tak poruchy významného zdroje. JE budou představovat další a další centralizaci a zvyšování zranitelnosti sítě.

Když budete mít zdroje rozložené po celém státě a napojené na 110 či 22kV, s možností ostrovního provozu, tak zajistit celkový blackout bude složité. Pokud by stála elektrizační soustava na 4GW v Temelíně a 2GW v Dukovanech, jako byste si asi přál, tak vyřadit síť z provozu na měsíce je otázkou zničení dvou(!) rozvoden. Pan Hájek mi dal tak před půl rokem tip na knížku Blackout od Elsberga, celou dobu co jsem to četl jsem si říkal, že zásadní problém byl právě spoléhání na Top-Down obnovu místo možnosti obnovení omezeného provozu ze strany elektráren, které by jistě neměly ty komplikované řídicí systémy.

V jaké době a politické konstelaci se do JE pustila Francie? V době kdy byla závislá na ropě a politická konstelace byla taková, že se podařilo JE snadno protlačit. Stejně tak se podařilo obě Slovenské JE protlačit v době kdy se o ničem moc nediskutovalo a řeklo se, aniž by se kdokoliv kohokoliv na něco ptal.

Jenže ta doba je pryč, obyvatelstvo si zvyklo kritizovat vládu a řady, u nás stále málo, OPEC je de-facto rozpuštěn, paliva se snaží udat kdo může a máme ostatní zdroje, které nepotřebují palivo, ba co víc, dokonce je možné je nasadit od výkonu 1kW do 1 000 000kW, když je na ně prostor, jsou dostupné komukoliv. V takové době tlačit etatistický pohled na energetiku a výstavbu JE je krok dost zpět. Navíc moderní energetické technologie jsou s to plně využít všech výhod průmyslu, na rozdíl od JE, můžete dosáhnout průmyslového ekvivalentu zřetězeného zpracování, můžete je (FVE) škálovat dle momentální potřeby, můžete je libovolně kombinovat s dalšími technologiemi, máte výhodu modularity, můžete je přizpůsobit lokalitě, výstavba je rychlá, to JE nemají.

Jestli zde něco brání změně elektrizační soustavy, která, samozřejmě, bude probíhat iteračně, tak je to právě trvání na řešení všeho pomocí mamutích JE, místo toho aby byl umožněn současný rozvoj OZE, plynu a dalších zdrojů, které by nahrazovaly, postupně, a tak jak by to bylo ekonomické, současnou flotilu elektráren.

Stejně tak při takovém uspořádání bude možné, teoreticky, dosáhnout nižší ceny elektřiny, než je tomu ve Vámi oblíbeném řešení s důrazem na JE. OZE mohou klidně začínat na 40€/MWh (současný návrat k 60€/MWh je spíš dán nejistotou a nutností část roku nevyrábět), plyn je na 60€/MWh a JE začnou někde na 80€/MWh (Paks má dost unikátní a problematickou smlouvu). Pokud se postaví JE, které by zajišťovaly větší část dodávky proudu, jeho základní cena bude kolem 80€/MWh, pokud se na to vykašleme a naopak se zaměříme na OZE a navýšení importních kapacit, umožní nám to, teoreticky, dosáhnout výrazně nižších cen elektřiny, než pokud budeme spoléhat na JE. My opravdu nepotřebujeme, aby se někde točila jedna konkrétní turbína skoro celý rok, to není moc cenově efektivní (kdyby bylo, tak JE nemají problém), naopak potřebujeme získávat energii za co nejnižší možnou cenu, byť by se tato měla v průběhu roku lišit. Samozřejmě mohou nastat i období kdy tato bude vyšší, než by byla ta z JE, ale v celkové sumě by měla být levnější.

Jan Veselý

25. říjen 2019, 22:30

Carlosi, za mě velké +.

Měl-li bych použít analogii ze sportu, český stát má ambici být zároveň pravidlová komise, rozhodčí, trenér, hráč a divák. To je v sumě tak obrovský střet zájmů, že to jinak než špatně skončit nemůže.

Jan Boleslav

23. říjen 2019, 19:38

Já si zas myslím, že se tady připravuje Fotovoltaika II. Zasejc někomu budeme platit x-let za to , že lobisté měli správné konexe a populistická vláda jim to schválila.

Nezávislí odborníci tvrdí dokola, že jaderné zdroje nejsou ty nejvýhodnější - cena, délka výstavby, výsledná cena elektřiny, a ano, i bezpečnost.

Možná by stačilo, aby stát do věcí kterým nerozumí nezasahoval a neodnesli to zase danoví poplatníci.

Investoři si sami rozhodnou jaký zdroj postaví, já kdybych měl ty prachy, tak stavím třeba paroplynovou - cena, délka výstavby.

Některá firma zas může jít do výstavby jaderky, ano vychází ji třeba EVA atd. A má své odborníky, kteří ji řeknou jak skvělé je provozovat jaderný zdroj. Tak proč ne, ale dává do toho své peníze.

Ne ta firma mby neinvestovala, protože jádro potřebuje státní cecík, aby ho ufinancovalo.

A proč např. energii nedovážet? Není to snad běžná komodita? Nebo máme nějakou specifickou národoveckou cestu, která podporuje neefektivní státní molochy?

A kdo zde vidí do budoucnosti? A je schopen např. říct kolik za 10 let bude stát akumulace energie - schválně říkám akumulace jako služba

Nikoli konkrétní produkt, aby to zas nesněřovalo na námitku, že např lithium je drahé.

A jak drahá bude za 10 let geotermální elektrárna/elektřina, pro jejíž využívání má naše republika ideální podmínky?

Tomáš

23. říjen 2019, 20:46

Ad "Možná by stačilo, aby stát do věcí kterým nerozumí nezasahoval a neodnesli to zase danoví poplatníci."

Možná by pak bylo dobré, aby se stát do věcí, kterým nerozumí, nemíchal ani upřednosťnováním OZE.

Mimochodem, divím se, že se u investic do energetiky pořád otrocky uvažuje pouze samotná cena (investice). Důležitý je přece celkový přínos (úspory, získané know-how, zisky pro české firmy, synergie s dalšími investicemi atd.) Investice za 50 mld. nemusí být nutně výhodnější než investice za 100 mld.

Např. jeden z argumentů pro vývoj jaderných reaktorů IV. generace může být schopnost využívat vyhořelé jaderné palivo ze současných elektráren. Možná bychom pak měli za cenu jaderných úložišť vyřešený problém s odpadem, a k tomu navíc spoustu energie.

VTE na moři by zase byly skvělé v případě rozšíření aut na vodík. Vyrábět na moři vodík "za hubičku", a ještě tím ve výsledku dovážet místo benzínu (a emisí) do vnitrozemí vodu. To by bylo něco...

Milan Vaněček

23. říjen 2019, 20:57

To, že nás čeká do roku 2030 úbytek zastaralých uhelných zdrojů je jisté, do roku 2040 ubudou i další uhelné zdroje které nesplní určitě vyšší požadavky které budou platné pro rok 2040 a v roce 2050 už bude uhlí pravděpodobně odstaveno (případně bude jen připravené v záloze).

Takový je i vývoj v EU, který pravděpodobně bude rychlejší než v ČR.

Takže je třeba stavět zdroje nové.

1) Tím vzniká prvá otázka:

má stát vytvářet jen pravidla pro fungování trhu v žádaném směru (snížení emisí, čistá bezodpadová výroba elektrické energie) a nechat investice na soukromých subjektech nebo má sám investovat do výstavby energetických zdrojů, jak bylo zvykem před více než 30 lety?

2)Druhá otázka: Existuje jen jedno řešení vhodné pro ČR nebo těchto řešení, které nám zajistí stabilní dodávky elektřiny a energií pro dopravu, bydlení a průmysl je více?

3) Třetí otázka: Jaký orgán nám rozhodne, co je nejlepší řešení z pohledu ceny, spolehlivosti, dlouhodobé udržitelnosti, životního prostředí? Nebylo by nejlépe využít zkušeností našich sousedů v EU? A cenové rozhodnutí nechat na existujících reálných (i když ne-ideálních) tržních mechanismech?

Žádnou z těchto klíčových otázek autor tohoto příspěvku nediskutuje. Po vylíčení všeho, co prý v ČR nejde a po vylíčení toho jak se Energiewende v Německu nedaří (i když tam OZE dávají za prvé pololetí roku 2019 44% německé spotřeby elektřiny, z toho vítr 56 TWh, slunce 24 TWh) přichází kolega Wagner se zajímavým závěrem, cituji: "Pokud se bude dařit v oblasti obnovitelných zdrojů tak, jak předpokládají jejich příznivci, nebude potřeba realizovat tolik dalších jaderných bloků a bude stačit menší úsilí v jaderné oblasti."

Ale tady nejde o to co říkají PŘÍZNIVCI jádra či OZE a plynu. Tady jde o to co hodlají a umějí realizovat globální průmysloví hráči v EU jako Siemens či Areva. Tady jde o to, poučit se ze zkušeností našich sousedů při realizování současné politiky EU v oblasti energetiky.

Je vidět, že cesty k zajištění cílů EU (a přidružených zemí) v oblasti energetiky jsou možné různé, a když vyloučíme specifické cesty států s nadbytkem energie vodní (Norsko, Alpské země) tak jsou před námi otevřeny cesty dvě:

cesta nových GW jaderných elektráren (=centralizace) a cesta obnovitelných zdrojů spolu se zdroji pružnými (plyn) a bateriovou elektromobilitou a akumulací (=decentralizace energetiky).

To jsou dvě naprosto rozdílné cesty. Jaderná je investičně nejnákladnější (1GW jaderné elektrárny je asi 10-15 krát dražší než 1 GW elektrárny plynové), umožňuje výstavbu jen v dlouhodobém (cca 20 let) horizontu, v EU je organizačně a technicky riskantní a v některých zemích EU neakceptovatelná

.

Cesta obnovitelných zdrojů, které u našich sousedů v Německu již zajišťují 44% spotřeby elektřiny, původně velmi nákladná, v současnosti již je schopna vyrábět elektřinu okolo 50 EUR/MWh a cena dále klesá. Tato výroba je doplněna pružnou občasnou výrobou v tepelných elektrárnách (v budoucnu pouze plynových, investičně nenáročných) a bude doplňována rostoucí akumulací.

Možné pro stabilní dodávky elektřiny jsou obě cesty, ta druhá má výhodu v současné nížší ceně, pružnosti a rychlosti výstavby a nese mnohem menší rizika v případě válečných konfliktů a havarií. Je to však cesta nová, teprve tak okolo roku 2025 bude možno říci, že je to cesta u našich sousedů v EU dobře odzkoušená.

Takže ne "příznivci nebo odpůrci" té které cesty by měli rozhodnout o transformaci české energetiky, ale rozhodující by měl být nejnovější vědecký a technický pokrok a praktické zkušenosti od našich sousedů.

Vladimir Wagner

23. říjen 2019, 21:31

Cituji: "rozhodující by měl být nejnovější vědecký a technický pokrok a praktické zkušenosti od našich sousedů." Pane Vaněčku, jak sám zdůrazňujete, tak ukazuji praktický příklad, jak se daří u našich sousedů Energiewende. A také, co z toho vývoje plyne pro vývoj u nás v našich podmínkách (tedy bez severního mořského pobřeží a tak bohaté ekonomiky). Stejně tak, jak v oblasti OZE i jádra, předpokládám u nás využití nejnovějších výdobytků vědeckého a technického pokroku vždy v době, kdy budou dostupné.

Ještě bych opravil vaše nepravdivé tvrzení, že německá cesta je cesta decentralizace. To je nesmysl. Vede ještě k větší centralizace. Největší část obnovitelné energie dodávají velké větrné parky hlavně na severu. Tedy pro Bavorsko ještě dále a více centralizované, než když využívalo své jaderné bloky. I v oblasti fotovoltaiky je to stále více o velkých fotovoltaických elektrárnách. Co nyní dominuje při výstavbě a v aukcích? stačí se podívat na informace na tomto serveru. I proto volá pan Sedlák a další proponenti OZE po opětných dotacích do velkých fotovoltaických elektráren.

Jinak zase zopakuji. V Německu po obrovském úsilí a obrovských nákladech nedodá fotovoltaika ani 10 % elektřiny. Instalace větrníku (a to jsou na severu mnohem lepší podmínky) se razantně zpomaluje, že to i německé zdroje označují za katastrofu pro realizaci Energiewende.

Milan Vaněček

23. říjen 2019, 21:51

Pane kolego, je vidět že s fotovoltaikou jste nikdy neměl co do činění. V Německu nedominují velké fotovoltaické elektrárny, řádu reaktorů v Temelíně či Dukovanech. To je centralizace. V Německu ve fotovoltaice dominují elektrárny v ranku 100 kW - 10 MW. To je decentralizace. Pár MW fotovoltaiky dáte klidně na tovární halu či velkosklad.

A 10% elektřiny z fotovoltaiky, to je úspěch když instalace FV elektráren v Německu začaly o 40 let později než instalace JE v Německu. Už za dalších 10-12 let Němci plánují, že se to zdvojnásobí (a fotovoltaika v Německu bude mít stejný podíl výroby elektřiny jako jádro v USA - 20%. To ale po 70 letech historie).

Dynamika rozvoje fotovoltaických elektráren je nevídaná, kvůli stále nižší ceně a nejkratší době stavby.

Vladimir Wagner

23. říjen 2019, 22:17

Pane Vaněčku, těch deseti procent se ještě zdaleka nedosáhlo a to je pro instalaci už okolo 44 GWe. Vzhledem k tomu, že se už zhruba 6 let instaluje pouze zhruba 1,5 GWe ročně a těžko lze předpokládat, že by se to mohlo v nejbližší době zlomit, tak to vypadá, že v následujících 10 - 12 letech se instaluje okolo 18 GWe. To opravdu nevypadá na zdvojnásobení produkce elektřiny.

Milan Vaněček

23. říjen 2019, 22:48

Ano, 8,8% podle Vás je "zdaleka nedosáhlo 10%, budiž. Ale Vy jste nepochopil že Německo už začalo stavět prvou velkou FVE bez dotací. To je bod obratu, podobně Čína začala stavět několik FVE bez dotací. No a klimaticky příznivější Španělsko už dostavělo FVE bez dotací.

MILKA

24. říjen 2019, 10:08

Pane Vaněčku, to vaše nadšení pro velké zdroje farmy OZE vytváří "lesy" větrných elektráren. Ty způsobují hluk, který člověk neslyší, zvěř ano. Majákové světlo na vrcholu působí rušivě na noční klid. A podobný problém je s otáčejícími se stíny. O narušení přírody pomocí fotovoltaiky ani nemluvím. A tomu někdo říká ekologie? Doufám, že se u nás víc těchto nesmyslů neutralizuje.

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 10:19

Všechny tyto negativní jevy VtE má i každodenní jiná činnost lidí, život ve městech, jízda autem po silnici či ještě hůře po dálnici. Civilizace zasahuje do přírody, ale nesmí se to přehánět.

Ale fanynkou fotovoltaiky být můžete, ta je stoprocentně přírodě přátelská, dává Vám bezhlučnou energii, nemusíte jí hnojit a obdělávat jako pole, které nám též dávají uskladněnou energii (ale zhruba s 20 krát nižší účinností). A fotovoltaická střecha-to bude jednou standardní střešní krytina. Má to smysl.

energetik

23. říjen 2019, 22:30

"Je tak potřeba intenzivně podpořit v rámci možností flexibilitu elektrické soustavy na straně výroby i spotřeby pro překlenutí tohoto kritického období"

Ano, s tím už distributoři začali, požadují ukončit smlouvu a odebrat elektroměr u těch kteří si nainstalují akumulátor s nějakým zdrojem který nepracuje paralelně s distribuční sítí a tím zvýší nejen svou soběstačnost. Takže takto je to ve skutečnosti:

forum.mypower.cz/download/file.php?id=14656

Jen tak dál, platící zákazníky odpojují a neplatiči jim tam zůstanou, to bude ideální stav.

Vladimir Wagner

23. říjen 2019, 22:44

Zažádal jste o oddělený ostrovní režim, jak je psáno v tom dokumentu?

energetik

23. říjen 2019, 23:09

Já nic nežádal. Podle zveřejněné dokumentace

http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=3&t=4977&start=20#p100414

je elektrárna připojena přes přepínač sítě stejně jako se připojují i jiné fosilní zdroje ke kterým se distributor ani podle energetického zákona nevyjadřuje protože nejsou s distribuční sítí sfázovány.

Je docela zvláštní když si někdo nainstaluje například naftový nebo benzínový zdroj a připojí ho úplně stejně přes ATS, tak to distributorovi nevadí a je to tak v každé nemocnici, datové centru, atd... Ale jak se tam objeví solární panel, větrník nebo jiné OZE, tak distributor značně vymýšlet různé absurdnosti a důvody proč nemůže připojit nebo značně vyhrožovat dobráním všech elektroměrů v okolí. Dokonce ani není stanovená hranice, jestli se to odebrání elektroměru vztahuje jen na budovu nebo na pozemek, nebo na všechny pozemky které firma nebo majitel vlastní atd..

Já mám stejnou zkušenost jako v je v těch odkazech.

Když předám distributorovi dokumentaci kde je například UPSka, tak není problém, ale když k té UPSce nakreslím solární panel, který bude udržovat akumulátory nabité tak je problém.

Ivan Novák

24. říjen 2019, 11:23

S výhradou, že vše může být jinak a specialista na soužití malých zdrojů a sítě nejsem, bych to ve výše popsaném případě vnímal jako zneužití informací v obchodním styku ze strany distributora a nesprávný úřední postup ze strany jeho i stavebního úřadu. Definice off grid ostrova je ovšem správně, musí to být trvale oddělené, operativně nepřipojitelné, protože jinak bych systémovou službu čerpal už jen tou možností galvanického připojení. Jde o rozdíl mezi ostrovem nouzově vytvořeným z části sítě při jejím poruchovém rozpadu a ostrovem, který s okolní sítí nikdy nijak neinteraguje.

Vladimir Wagner

24. říjen 2019, 00:10

Vláda připravuje podmínky pro kapacitní platby od roku 2025. To by mohl být další krok k překonání náročného období a současnému efektivnímu snížení emisí za souběžného zajištění bezpečnosti dodávek.

Jimi

24. říjen 2019, 07:11

Mě by zajímalo, když je teda pět minut po dvanácté a "víme" že jediné co nám pomůže je jádro, proč se má začít stavět až 2029? Neměl by se hned dneska vyhlásit tendr ať se za dva roky může kopnout do země a 2029 může zdroj stát? A hlavně 2 nové reaktory tak-tak pokryjí odstávku Dukovan. Další dva reaktory pokryjí polovinu odpadlého uhlí a teprv další dva (které nemáme kam dát) pokryjí zbytek. A deficitní budeme 2025 - do té doby jsme mohli tempem 1GW FVE postavit 5GW = 5TWh a k tomu 5x0,5GW VTE = 5TWh. A do roku 2030 znovu to samé, čímž bychom celkem pokryli 20TWh a za poloviční cenu jednoho reaktoru.

Fakt nechápu tu hru na čekání

energetik II

24. říjen 2019, 09:59

TO : Jimi

Ano, pokud chce Babiš dokonce navýšit podíl výroby elektřiny z jádra na 50 %, tak by to mohlo sedět jen krátkou dobu, kdy by v Temelíně jely 2 staré a 2 nové bloky současně. Po uzavření těch starých ovšem podíl jádra klesne pod dnešní úroveň. Počítáme-li s bloky 1 GW , tak nynější výkon 2 GW v Dukovanech bude doplněn jen o 1 GW , po vypnutí Dukovan tam budeme mít mínus 1 GW výkonu , po vypnutí 2 GW v Temelíně tam budou nové 2 GW, tam budeme mít rozdíl nulu. Celkově tedy mínus 1 GW jádra. Řešit by se to dalo instalací největších reaktorů na světě , EPR , které mají na jednotku nett. výkon 1,63 GW , tedy po dostavbě by Dukovany měly 1,63 GW a Temelín 3,26 GW , celkem by místo odpojených 4 GW pak přibylo nově 4,89 GW, čímž by podíl jádra na výrobě opravdu trochu narostl. Postavit ovšem v malé ČR nově tři obří reaktory EPR-1750 , to je docela "silná káva". Ve Francii stojí jeden už přes 12 mld. Euro = skoro 300 mld, Kč - tři by stály rovný bilion !

R2

24. říjen 2019, 15:13

bilion je ranec, na druhou stranu, pokud se mrkneme na vysi podpory obnovitelnym zdrojum, tak to neni nejaka nepredstavitelna castka a prepocteno na jednotku vyrobene energie je to skoro zadarmo.

Jimi

24. říjen 2019, 07:20

A co se týče toho, že když fouká a svítí v Německu tak musí i u nás - je to nesmysl. Nyní má Německo využití větru 13%, Česko 26%, Rakousko 55% a Maďarsko 68%. Takže klidně můžeme stavět vítr a spoléhat na to, že se s Německem bude doplňovat a ne si konkurovat

Martin Hájek

24. říjen 2019, 11:56

:-) Myslím, že jste předložil nezvratný statistický "důkaz". Jinak samozřejmě platí, že vítr v Německu je velmi slině korelovaný s tím v ČR, na to člověk nemusí být meteorolog, aby vnímal, při jakých situacích v ČR nejvíc fouká a že to jsou přesně situace, kdy fouká i v Německu. Takže s Německem se budeme doplňovat spíše výjimečně a při nižších rychlostech větru. Naopak při vyšších rychlostech si budeme konkurovat a to je pro rentabilitu větrníků rozhodující. On už větrníky nikdo moc nechce stavět na souši ani v Německu, natož v ČR...

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 12:13

On i sluneční svit u nás a v Německu je korelovaný, stejně tak i výroba aut či piva, nebo pěstování chmele a ječmene. Nemyslím, že se z toho sládkové u nás či v Německu pos..... nemyslíte si to taky???

Aspoň se můžeme poučit a vyměňovat si zkušenosti. Jediná naše konkurenční výhoda je 3x levnější cena práce, 3x levnější pivo v hospodě a levnější půda.

Naše největší konkureční nevýhoda je skučení: "to néééjde". Měli bychom se jí zbavit.

Martin Pácalt

24. říjen 2019, 13:57

Ááá, tak nějak samovolně už předem tuším, že ve vašich komentářích bude řeč pivu .

Se srovnáváním, jak jej píšete, nesouhlasím. Vítr a původní regionální výrobky nejde dávat na stejné misky vah.

Martin Hájek

24. říjen 2019, 15:07

Korelace existuje i v automobilovém průmyslu, to je pravda. Proto také vedení VW odkázalo Škodu napříště mezi levné značky, aby zbytečně nekonkurovala prémiovým značkám VW. Odboráři v ČR sice kvůli tomu píší různé dopisy, ale bude jim to houby platné. Jinak samozřejmě zásadní rozdíl je v tom, že trh pro auta i pivo je celosvětový, zatímco trh pro elektřinu z větrníků a slunečníků je daleko menší a už na něm začíná být ve střední Evropě dost těsno.

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 16:09

Pane Hájek, k tomu větru: musíte vycházet vždy z reality, tu známe již pár let. Z těch 365 dní v Německu 300 dní fouká normálně, ne extrémně, a pak třeba 35 dní nefouká vůbec a 30 dní jsou vichřice a silný vítr.

Takže k řešení máte: 35 dní (ne 365 dní) všechny náhradní zdroje (plyn, voda, biomasa, v současnosti ještě uhlí) jedou naplno

a 30 dní řešíte přebytek výkonu (=1/12 roku). To Vám nic nezkanibalizuje v ČR, je to krátká epizoda. Naopak, výhodně to nakoupí průmysl, domácnosti.

Ale vemte si jaderné elektrárny a fotovoltaické elektrárny. Němci budou mít dříve než se postaví nové jádro přes 100 GW výkonu ve fotovoltaice. V poledne to vyrobí víc, než mohou spotřebovat. A bude to přes období poloviny roku (od jarní do podzimní rovnodennosti). To bude kanibalizovat (ten nadbytek v řádu desítek GW) české nové jádro. A to po zhruba celý půlrok. Tady bude záležet na tom, jak se zhruba 12- 14 hodinová distribuce elektřiny z fotovoltaiky rozprostře, kolik budeme schopni uložit, ...

Čili potíže bude mít (po 4-6 měsíců) pouze nové jádro, to se prodraží, když bude volný obchod v EU a v tomto dlouhém období bude produkce jádra neprodejná nebo velmi levná (=investice do jádra se nezaplatí).

Ano, kanibalizace bude, ale dolehne z německých FVE na české nové JE po celý půlrok (pozn: to bude to PREDÁTORSTVÍ, o kterém píši, neměl bych říkat kanibalizace).

Německé a polské VtE mohou kanibalizovat ty české větrné jen tak maximálně jednu dvanáctinu roku. A my jich stejně nebudeme mít tolik co Poláci a Němci, a ty naše budou mít tu výhodu že jsou přímo na místě spotřeby.

Takže s tím ohrožením, kanibalizací a predátorstvím, když si to v reálu rozeberete, tak je to jinak než říkáte Vy a pan Wagner.

Martin Hájek

24. říjen 2019, 17:28

Pane Vaněčku,

píšete nesmysly. Fotovoltaické elektrárny mají velmi mizerné využití nějakých 1000 hodin, navíc většinu energie vyprodukují během 3 měsíců a ve dne. To na kanibalizaci jádra určitě stačit nebude. Stačí, aby byla odstávka jádra v létě a je po problému s jakoukoliv kanibalizací. Nevím, kde jste vzal data o tom, jak fouká, ale řekl bych, že jste si je vycucal právě z prstu, jak je u Vás zvykem. Výhoda instalace "v místě spotřeby" existuje jen tehdy, pokud někdo využije elektřinu přímo ze svorek generátoru větrníku. Pokud je elektrárna dodána do sítě, tak soutěží s velkoobchodní cenou a žádná výhoda neexistuje, respektive může jí být pouze přetížení hraničního profilu, ale to se projeví tím, že cena elektřiny nebude záporná, ale jen nulová, což ovšem stejně nic neřeší.

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 18:05

Pane Hájek, dejte si na Agorameter 1 rok a podívejte se na realitu. Solární elektrárny fungují výborně mezi jarní a podzimní rovnodenností, kdy den u nás či v Německu trvá více než 12 hodin. Čili jedná se o polovinu roku. Zlikvidovat polední špičku v té době bylo pro ně hračka už při prvém cíli v Německu - dosažení 52 GW instalací FVE. S novým cílem č. 2 - 98 GW již dosáhnou predátorské hranice (při rozprostření polední špičky ještě ne). S dalším předpokládaným cílem č. 3 - instalace 160 GW již budou dokonalými predátory. Tento cíl bude dosažen právě v době, kdy by naše nové JE měly zahájit provoz.

To bude průser.

Samozřejmě, odstávka JE na každý půlrok to vyřeší. Ale finanční bilance nových JE bude ztrátová.

Na Agorametru též uvidíte jak se VtE a FVE krásně doplňují během celého roku, uvidíte i periody oken a naopak maxim větru (jen hrubě jsem je odhadl, to s Vámi souhlasím).

Tož tak je to (bude to).

Vladimir Wagner

24. říjen 2019, 13:34

Pane Jimi, pokud nevěříte mě ani panu Hájkovi, vezměte si data ze serveru Agora pro Německo a z Energostat pro Česko (nebo podobné databáze) a udělejte si korelace mezi výrobou elektřiny z větru mezi těmito státy třeba za minulý rok. Ještě významnější bude korelace v případě fotovoltaiky. Ono se stačí podívat na data čistě u Německa, které se rozkládá na poměrně rozsáhlém území. Je z nich jasně vidět, že se jednotlivé části Německa ve větru příliš nedoplňují, ale většinou naopak, buď fouká nebo nefouká všude. A Německo s tím má už teď hodně velké problémy.

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 14:12

Německá věda a technika vždy rostla na tom, že uměla řešit problémy. Neřešit problémy či neumět řešit problémy je přímá cesta do zaostalosti a chudoby.

Největší zádrhel našich diskusí je, že místo porovnávání různých možných řešení (ty jsou) Vy stále tvrdíte: musíme spoléhat na jádro, jinak to nejde. Zkrátka nééjde.

Místo rozvahy: jde to tak a tak, anebo jinak a bude to stát tolik a tolik. Ale tu rozvahu musí vždy dělat odborníci za ten který obor.

A vy se prohlašujete za odborníka na jádro (to Vám neberu) i za OZE (tam odborník nejste, leda tak na anti-propagandu a to mi vadí). Že někdo (Vy) napíše rešerši o plynárenství, vodních elektrárnách, fotovoltaice, větru ještě neznamená, že je odborníkem v té které oblasti. Jen o tom prostě něco napíše....

Martin Hájek

24. říjen 2019, 15:15

Jenže tady nejde o řešení nějakého technického nebo vědeckého problému, leda by jeho předmětem bylo řízení větru v Německu tak, aby foukal jindy než v ČR a na to si troufám i jako laik tvrdit, že jsou i skvělí Němečtí vědci naštěstí zatím krátcí. Pak už jen zbývá se smířit s realitou, že Německé a České větrníky si budou na trhu s elektřinou konkurovat a je celkem jasné, kdo v té konkurenci díky lepším podmínkám uspěje. Takže asi tak.

Milan Vaněček

24. říjen 2019, 16:13

Pane Hájek, teď jsem Vám to vysvětlil, trochu výše. Nepotřebujete žádné řízení ani větru, ani slunce. To ponechme přírodě, snažme se s ní vyjít po dobrém.

Jimi

24. říjen 2019, 14:34

Původní výrok je váš, já našel situaci kdy neplatí - dokazování je na vaší straně.

Martin Hájek

24. říjen 2019, 15:11

Pak je potřeba, abyste si doplnil vzdělání v oblasti statistiky. Korelace znamená, že dvě náhodné veličiny (rychlost větru v ČR a "Německu") mají často podobnou hodnotu a vyšetřuje se statistickými metodami. K vyvrácení hypotézy o korelaci dvou náhodných veličin opravdu nestačí jeden příklad.

Ivan Novák

24. říjen 2019, 15:07

To Jimi:

Dovolím si uváděným číslům nevěřit, nebo přinejmenším nerozumět. Nepochybně nejde o roční využití instalovaného výkonu, ani o poměr potenciálu k realizované výrobě - jde o korelaci součinnosti vůči nějakému středoevropskému průměru či co, odkud to, pls, máte?

Jimi

24. říjen 2019, 16:09

Je to z toho aktualniho casu kdy jsem to psal z electricitymap.org. Aktualni vyuziti instalovane kapacity

Jan Veselý

25. říjen 2019, 22:03

Tak jsem se díval na čísla o tom, jak jsou spolu korelované hodnoty relativního využití kapacity větrných elektráren (% instalovaného výkonu).

Hodnota korelace DE-CZ je cca 0.6, což není zlé, když je 60% instalovaného výkonu v ČR prakticky na německé hranici (Ústecký kraj, Liberecký kraj, Karlovarský kraj).

Co je velice zajímavé, je že korelace AT-DE je jen 0.2, což je nejspíše dáno tím, že dost velká část rakouských VtE je až v Dolních Rakousích a v Burgenlandu.

Takže bych navrhoval "zavrtulit" Nízký Jeseník a Oderské vrchy. Fouká tam hodně, kraj je to celkem pustý a nikterak zvláště chráněný a je odtamtud blízko k centrům spotřeby v Ostravsko-Karvinské aglomeraci a na střední Moravě.

Ještě by mě dost zajímala korelace mezi CZ, resp. AT a pobřežím Severního moře, tj. NL nebo DK. Proto jsem napsal mail autorům této studie, jestli by mi poslali korelační matici. Tak uvidím

Milan Vaněček

26. říjen 2019, 10:04

Pane Veselý, dík za perfektní vědecký kvantitativní popis reálné situace ve větrných elektrárnách v Evropě v tom Vašem odkazu. To je realita, ne obecné žvanění o tématu.

Ivan Novák

26. říjen 2019, 17:59

Když výstup studie VGB zobecním, čekají nás tyto alternativy:

1. technologický průlom ve skladování elektřiny,

2. omezení bezstarostného konzumu, přizpůsobení se živlům,

3. zvýšení nákladů udržováním popř. výstavbou redundantních výrobních a přenosových kapacit s nízkým ročním využitím (náklady porostou nejen podporou nahodilých zdrojů, ale i tím, jak bude postupně vyfukován polštář regulovatelných starých elektráren, jejichž flexibilita je nyní zadara),

4. útlum rozletu Energiewende.

Že dojde na scénář č. 1 nebo 2 příliš nevěřím. Několik příštích let bude sledován scénář č. 3, mezitím odkvete generace, která do něj investovala svůj politický kapitál a současně Evropanům porostou účty za elektřinu, takže příští generace leadrů a jejich voličů nebude mít problém přestoupit na scénář č.4. Co bude s Gretou T. a hnutím FfF, to netuším, jen doufám, že je to v dostatečné míře přejde. Za sebe vyjadřuji naději, že do té doby se zmátoří severoatlantičtí techničtí inženýři a znovu se naučí organizovat včasnou výstavbu levných jakož bezpečných jaderných elektráren.

Milan Vaněček

26. říjen 2019, 18:45

Pane Novák, k bodu 1).technologický průlom ve skladování elektřiny již nyní představuje elektromobilita. Skladování elektřiny v elektromobilech silně zredukuje jeden z nejvýznamnějších energetikých zdrojů=ropu

2) Svýcaři mají plán přechodu na 100% OZE po roce 2050. Myslíte že Švýcaři budou chudí? Znám nás i Švýcary a jsem si jist že budou konsumovat i v budoucnu mnohem víc a hlavně kvalitněji než my v ČR.

3) redundantní výrobní kapacity za 30 let nemusí být větší než nyní. A vzhledem k chytrým sítím myslím že budou ještě nižší než nyní.

4) Německá Energiewende, to už začíná být minulost. Současnost je celosvětový energetický přechod k obnovitelným zdrojům energie.

Vladimir Wagner

26. říjen 2019, 11:03

Také děkuji za pěkný odkaz na studii, která velmi pěkně ukazuje velmi vysokou míru korelace mezi Německem, Dánskem, Polskem a námi. Je to přesně odpověď na diskuzi mezi panem Jimi na jedné straně a Martinem Hájkem a mnou na straně druhé, když jsme se mu snažili vysvětlit, že jeden den nehraje roli. Tady to má pěkně i graficky ukázáno. Zároveň je pěkně ukázáno, že u nás je charakter proudění podobný právě Německu (tam je to dominantně severní pobřeží, kde je nejvíce větrníků), Polsku a Dánsku. Je to dáno charakteristickým typem větrného proudění v regionu (západní proudění dané situaci na severu). Rozdílná situace je na jihu, to je ta nižší míra korelace Maďarska a Rakouska (většina větrníků na jihovýchodu). Představa pana Veselého, že pomůže instalace v Oderských vrších či Jesenících je tak dost mimo.

Doporučuji si všimnout i toho, že s nárůstem instalovaného výkonu v Německu se nemění minimální výkon soustavy ani s extrémním nárůstem instalovaného výkonu. Ukazuje to, že prostě jsou období, kdy se nehne ani vrtule. Instalovaný výkon sice roste rychleji, než maximální výkon, ale ten rozdíl není moc velký. Naznačuje to, že když fouká hodně, tak to je téměř všude. Díky pane Veselý, materiály velmi pěkně potvrzují to, co tu s Martinem Hájkem říkáme často, že je velmi silná korelace mezi větrem v Německu a u nás. A že Německé větrníky bohužel ohrožují dramaticky možnost využívat větrníky u nás.

Jimi

26. říjen 2019, 13:28

Mně z toho tedy laicky vychází ze 240 dnů fouká u nás stejně a 120 jinak. Za mě dobrý. Korelace tedy existuje, je silná, ale dá se s ní pracovat. Rozhodně neplatí že vždy když fouká v Německu naplno musí naplno foukat i u nás. A hlavně nezapomínejme na P2G, to je řešení jakýchkoliv přebytků.

Vladimír Wagner

26. říjen 2019, 15:34

Pane Jimi tady je vidět, že statistice nerozumíte. Když je situace, že u nás fouká a v Německu ne, je antikorelace. Situace s nulovou korelací je náhodná. To znamená, že shoda větrného počasí u nás a v Německu je náhodná. Tedy váš popis neodpovídá realitě. Za korelace získaná ve studii je opravdu hodně vysoká a pro využití větru u nás znamená opravdu velký problém.

Jan Veselý

26. říjen 2019, 17:37

Váš problém je v tom, že nemáte žádnou geografickou představu. Není překvapením, že VtE v ČR jsou středně silně korelované s německými, když většina těch českých stojí skoro na německé hranici. Oderské vrchy jsou od toho 300 km daleko. Proto mě zajímají korelace s Dánskem nebo Nizozemním, protože to je dobrá reprezentace situace u Severního moře.

A mimochodem, za velmi silnou korelaci bych považoval 0.9 nebo tak něco, ne 0.6 a rozhodně ne rakouských 0.2. U vás v tom akorát vidím přání otcem myšlenky.

Milan Vaněček

26. říjen 2019, 18:03

Přesně tak, pane Veselý. Pam Wagner jen obecně žvaní. A považovat 0,6 za vysokou korelaci, to může jen on.

Ale v energetice nejde o korelaci. Jde o dominanci, jde o to kdo určuje cenu silové elektřiny v naší oblasti. A to je Německo, které jak jsem mu ukázal v diskusi zcela zlikviduje naše nové JE především svojí fotovoltaikou, mezi jarní a podzimní rovnodenností, až je za za 20 a více let postavíme. Ale postavíme je????? To je oč tu běží .....

Ivan Novák

26. říjen 2019, 19:00

V Oderských vrších je vojenský újezd, kam armáda nikoho nepustí. Jinde žijí lidé, kteří by to buď nechtěli, nebo z toho rádi něco měli, což akci prodraží. V kopcích je třeba VtE stavět na hřebenech, viz obrázek se Španělska, co tu byl před časem - tím je omezen rozsah. A protože se ty časy přeci jen poněkud překrývají a radikálně silnější vítr tam neduje, nakonec by asi na tom severomoravská větrná výroba byla vlivem relativně vyšší měrné investice ekonomicky hůře, než krušnohorská nebo panonská.

Momentálně není polská přenosová soustava extra kapacitní, ale posilovat plánují, a už teď k nám občas německá větrná elektřina teče nejen přes saský profil, ale bilančně i přes polský.

Čili: kdo to chce ve východních Sudetech zkusit za své, tomu bych nebránil, naopak podnikavost slovně podpořil, ale z veřejných peněz bych nepřispěl.

Milan Vaněček

26. říjen 2019, 20:58

Pane Novák, já bych taky nikoho z veřejných (našich) peněz nepodporoval. Odstranil bych jen bariery pro stavbu nových energetických zdrojů.

No a když se ukáže že nějaky zdroj musíme zavřít protože nesplňuje třeba emismí limity ( vypouští nadlimitní množství škodlivin) nebo je nebezpečný nebo zatěžuje naši budoucnost odpadem tak pak stát může otevřít nějakou mírnou podporu (úměrnou našemu HDP) pro libovolný lepší zdroj (bez stanovení že to má být jádro či fotovoltaika či ....).

Rozhodnou soukromí investoři, stát určí jen pravidla(mantinely).

Bohužel realita u nás je jiná.

Vladimir Wagner

26. říjen 2019, 21:27

Vzhledem k tomu, že dominantní část německých větrných elektráren je spíše na severu (v Bavorsku se toho tolik stavět nedaří), opravdu dané číslo spíše ukazuje korelaci Česka spíše s touto částí Německa, než se sousedním Bavorskem. Takže opravdu ten posun do Jeseníků a Oderských vrchů opravdu moc nepomůže. Vzhledem k tomu, že se korelace pohybuje od úplné korelace (100 %) přes náhodné rozdělení (0) k úplné antikorelaci (-100 %), je korelace 60 % v daném případě opravdu vysoká a dopady na možnost využití větru u nás jsou velké. Ale nemá cenu se hádat. V následujících letech prostě uvidíme. Pokud vezmeme rozlohu Německa a výkyvy mezi nízkou a vysokou produkci větrníků, které vedou ke skokům mezi velmi vysokými a naopak i zápornými cenami vlivem korelované produkce nebo neprodukce, tak mě opravdu baví popírání takové korelace.

Milan Vaněček

27. říjen 2019, 10:41

Korelace (ani fantasmagorie antikorelace větru) neni rozhodující, třeba evropské jaderné elektrárny mají opravdu vysoký stupeň korelace. No a co?

Důležitá pro malé energetiky, jako je energetika ČR nebo Slovenska nebo Rakouska je to kdo je DOMINANTNÍ energetický hráč v oblasti, kdo určuje cenu silové elektřiny v oblasti. A to je bezesporu Německo.

A jak už jsem zde naznačil, Německo okolo 2040 zlikviduje ekonomiku nových i starých jaderných elektráren. To bude průser!

Protože platí 2 axiomy: 1)veškeré provozní náklady (včetně likvidace) VtE a FVE jsou nejnižší ze všech energetických zdrojů; 2)protože to jsou intermittentní zdroje musíte si v nich postavit vždy NADBYTEK kapacity, což vždy bude vykonávat silný tlak na snížení ceny silové elektřiny.

Co mi není pochopitelné je to že i tak technicky orientovaný pan Havlíček, podporující robotiku, průmysl 4.0, v energetice nevidí nejnovější trendy v celém světě a podporuje zastaralou energetiku jaderných lobystů.

Emil

27. říjen 2019, 12:56

Pan Havlíček nejspíš hlavně vidí vysoký stupeň korelace mezi instalovaným výkonem obnovitelných zdrojů na obyvatele a konečné ceně elektřiny pro obyvatele v jednotlivých státech. To je asi mnohem důležitější než podobné ničím nepodložené výmysly.

Milan Vaněček

27. říjen 2019, 13:17

Ano pro ČR to platí, ten fotovoltaický tunel nám, vzhledem k našim platům vyrobil jednu z nejdražších cen elektřiny v EU.

Jenomže je tu nějaký cenový vývoj, elektřina z nových FVE je už 6x levnější než byla z elektráren postavených v 2010 a elektřina z nových JE bude 5x dražší než z našich starých JE.

To je faktor 30, čili další tunel, nový jaderný tunel, naše ekonomika a hlavně lidé, už nepřežijí. Velké fabriky jako Škoda auto si budou dělat svoji moderní energetiku a veškerý dopad stavby extrémně drahých nových JE dopadne na obyvatelstvo.

To mi rozum nebere, že se zde najdou lidé, kteří se na to těší.

Emil

27. říjen 2019, 13:29

Škoda že jste vůbec nepochopil, co jsem napsal, a zase si zcela bez souvislostí melete tu svou obehranou písničku o bájném jaderném tunelu.

Milan Vaněček

27. říjen 2019, 19:15

Ještě jedna věc je mi záhadou, četl jsem dnes rozhovor pana ministra Havlíčka v Právu kde říká: “Jediné země kde bude možné nakupovat elektřinu, pokud si nepostavíme vlastní zdroje, budou v průběhu 30. let díky orientaci na jádro Francie a Španělsko”.”

Prosím Vás kdo mu radí říkat takové věci, když Španělé chtějí do roku 2035 uzavřit svoje jaderné elektrárny. To zase podle Lidovek z 13.2.2019 řekla španělská ministryně.

Nějak mi to hlava nebere.

Emil

27. říjen 2019, 20:26

Nejspíš si pan ministr dobře uvědomuje, jak dopadla podobná prohlášení třeba v Belgii nebo Francii, takže logicky předpokládá, že Španělé nejsou natolik zfanatizovaní, aby zavřeli funkční jaderné elektrárny, aniž by za ně měli náhradu. Koneckonců v roce 2035 paní ministryně určitě ve funkci nebude, a dost možná že ve Španělsku už tou dobou nebude ani ono "ministerstvo pro ekologickou transformaci."

Milan Vaněček

28. říjen 2019, 08:38

Tak už jsem asi objevil toho “experta” co radí, že Emile? Podívejte se na Energostat na španělsko. OZE už dávno silně předběhly jádro, vše dobře doplňuje plyn, JE po 50 letech v roce 2035 taky zavřou, nové stavět nebudou, další OZE stavěné už ve Španělsku ryze komerčně, bez podpory, je nahradí.

Bohužel pro nás občany ČR to někteří “experti” co radí panu ministrovi vidí opačně, “ano pane ministře tohle černé kolečko je bílý čtvereček”

Ach jó ....

Emil

28. říjen 2019, 10:39

Podle statistik IEA podíl výroby elektřiny z OZE ve Španělsku naopak oproti rokům 2013 a 2014 v posledních letech klesl, takže žádný trend nahrazování výroby z jádra se nekoná. Tyhle Vaše věštby, co určitě bude v roce 2035, stejně nikdo nebere vážně.

Jan Moučka

28. říjen 2019, 12:02

Pane Vanecku, k axiomu c 2: ja mam spis pocit, ze z podstaty nahodne vyroby dochazi take k velmi vysokym cenam elektriny ve chvili, kdy tyto zdroje nevyrabi a je poptavka. Aby pak takto vytvoreny prumer ceny nesmazal vami uvadeny pokles

Milan Vaněček

28. říjen 2019, 16:39

Pane Moučka, u intermittentních zdrojů máte náhodnou nevýrobu (anebo pravidelnou nevýrobu-slunce v noci) po část roku, u doplňující se kombinace VtE a FVE pak po malou část roku. Voda je ideální doplněk stále.

A proto potřebujete pružné doplňkové zdroje na vykrytí nízké výroby po malou část z 365 dní v roce.

Musí být investičně levné. To nesplňují jaderné elektrárny ale splňují to 10-15 krát investičně levnější elektrárny plynové.

Provozní náklady VtE a FVE jsou zanedbatelné, nic jim konkurovat nemůže takže až dozní jejich dotační období (15-20let) nebude žádný důvod pro vysokou cenu elektřiny.

Proto kombinace jádro a OZE fungovat nemůže, OZE jádro ekonomicky ještě mnohem více prodraží.

Jan Veselý

28. říjen 2019, 16:03

Tak se dobrá věc podařila. Ozval se mi Thomas Linnemann, spoluautor oné studie o korelacích větru a ochotně mi poskytl Excel se svými výsledky. A je to zajímavé:

1) Nepočítali se standardními Pearsonovy korelacemi, ale používali Spearmanovy koeficienty (korelace pořadí v souboru dat), takže se řešilo srovnání monotónie vzorků dat, ne lineární závislost.

2) Korelace CZ-NL byla 0.3, CZ-BE 0.22, CZ-DK 0.35, tj. korelace mezi CZ a oblastí okolo Severního moře je slaboučká. Pikantní je, že i korelace DK-NL je jenom 0.5.

Pokud se vezmou data pro Rakousko jako proxy větrných elektráren na východě ČR, jsou korelace se zeměmi okolo Severního moře mezi 0.07-0.11, tj. jedná se prakticky o nezávislá pozorování.

Jsem rád, když mi moje odhady vycházejí.

Jan Veselý

28. říjen 2019, 16:15

Ještě odkaz na data.

Jimi

28. říjen 2019, 17:49

Děkuji. Teď jen doufat, že se v příštím článku pan Wagner již nedopustí stejného omylu

Jan Veselý

28. říjen 2019, 18:25

K tomu, obávám se, nedojde.

Vladimir Wagner

28. říjen 2019, 18:48

Jakého omylu? Díky panu Veselému za perfekt data. Takže si to shrňme. Korelace s našimi sousedy: s Německem 62 %, s Polskem 57 %, s Rakouskem 57 %, Ještě s Dánskem, které je ještě více na sever, než je Německo, je to 31 % a s Holandském 35 %. To jsou opravdu velmi silné korelace. Trochu se podívejte na to, co a jak okolo korelací. Ale nemá cenu se hádat. Německo samo (svým rozměrem zabírá násobnou plochu a chce intenzivně pořád větrníky stavět) ukáže, co mu ty podle vás nekorelované větrníky provedou :-)

Milaan Vaněček

29. říjen 2019, 06:50

Pan Wagner si jako obvykle plete pojmy (Spearmanůn korelační koeficient) a své dojmy (Wagnerovská procenta), přičemž neodlišuje severomořské pobřeží od celého Německa.

Přenos elektřiny uvažuje asi balonem?? když na jedné straně tvrdí s panem Hájkem že jí dostatek přenést daleko nedovedou na druhé straně tvrdí že je to hrozba pro vzdálené oblasti, vrcholem je pak tvrzení (obhajované Emilem) že budeme brát elektřinu (z jádra!) ze Španělska.

Zkrátka pánové nám navařili dokonalý guláš ????

Je to marný, marný, marný., Jimi doufáte marně.

Emil

29. říjen 2019, 07:49

Naprostým vrcholem je Vaše lhaní. Např. jsem nikde nenapsal ani čárku o tom, "že budeme brát elektřinu (z jádra!) ze Španělska".

Milan Vaněček

29. říjen 2019, 08:57

Emile, nemystifikujte, já přesně uvedl zdroj i autora tvrzení (to jste přece nebyl Vy, nebo ano??) a napsal jsem po pravdě, že si na rozdíl ode mne nemyslíte že je to nesmysl ale že to obhajujete. Nevykrucujte se.

Emil

29. říjen 2019, 09:42

Citujte konkrétně, kde jsem napsal, "že budeme brát elektřinu (z jádra!) ze Španělska" nebo přestaňte lhát!!! Vy jste fakt neuvěřitelný manipulátor.

Jan Veselý

29. říjen 2019, 09:18

Tak jsem měl zase pravdu, nedošlo.

A zajímalo by mě v jakém světě je 0.31 velmi silná korelace? Prošel jsem několik skript ze statistiky, abych se ujistil, a statistici v tom mají jasno. Za silnou korelaci považují hodnotu větší než 0.7, hodnota 0.3 je hranici mezi středně silnou a slabou.

Měl byste si v tom udělat pořádek, tohle byste měl jako akademik znát. Ať si neděláte ostudu i jinde.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.