Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Na konci září se Německo dozví oblasti, kde by v budoucnu mohlo být vybudováno konečné úložiště jaderného odpadu. Možná až miliony lidí tak budou vědět, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Ačkoli politici slibují transparentní výběrový proces pod vedením odborníků, média si nejsou vůbec jistá, že se řízení obejde bez vášní a protestů. Definitivní rozhodnutí se předpokládá do roku 2031, se spuštěním provozu pak v roce 2050.
Hledání toho správného místa, které bude bezpečné pro jaderný odpad a které němečtí politici označovali za úkol tisíciletí, začalo oficiálně před třemi lety v září. Vláda se po předchozích zkušenostech ze severoněmeckého Gorlebenu, který mělo původně konečné úložiště být, chce vyvarovat protestů a obvinění, že z výběru vyloučila veřejnost.
Nový výběrový proces, který je rozdělen do několika fází, z počátku nevycházel z žádných předem vytipovaných lokalit, ale naopak zahrnul do uvažování celé Německo. V první fázi, která začala v roce 2017, experti ze Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE) vyhodnocují stávající geologická data, aby vyloučili nevhodné oblasti. Výběr pak zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více zpřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum. Každou fázi navíc musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Ačkoli měla první fáze skončit po třech letech, nestane se tak a BGE zveřejní jen mezivýsledek. Důvodem je zpoždění kvůli digitalizaci výběrového procesu. Experti totiž posuzovali data, která dostali v různých a často nekompatibilních formátech.
Problém je podle magazínu Der Spiegel už teď s transparentností výběru. Původně se počítalo s tím, že veřejnost bude mít přístup ke všem datům, které odborníci prověřují. Část dokumentů je ale v soukromém vlastnictví, například těžebních firem. Až letos připravili politici zákonné podklady, které umožní některé materiály zveřejnit, jiné ale zůstanou důvěrné.
Debaty o jaderném úložišti jsou na celoněmecké úrovni jen okrajové, na konci září by se ale mohly stát jedním z hlavních témat. Očekává se totiž, že počet uvažovaných oblastí bude dvojciferného řádu, takže by se tato otázka mohla dotknout i několika milionů obyvatel.
Už teď je známo, že geologicky vhodné podmínky jsou především v severním Německu, ale také v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku a rovněž v Sasku a Bavorsku, tedy v regionech hraničících s Českou republikou. Protože v první fázi se vyhodnocují výhradně geologické faktory, mohou se do výběru dostat i hustě osídlená místa včetně saské metropole Drážďany. Tyto populačně husté regiony budou ale následně zcela jistě vyloučeny.
Lze očekávat, že v daných oblastech se ihned zvedne vlna nesouhlasu a že vzniknou občanské iniciativy, které obratem zahájí boj proti možnému konečnému úložišti. Odmítání je možné předpokládat i u místních samospráv či jednotlivých spolkových zemí. Odporem proti trvalému úložišti jaderného odpadu se nijak netají Bavorsko. Tamní vládní Křesťanskosociální unie (CSU) a Svobodní voliči (Freie Wähler) už v roce 2018 v koaliční smlouvě uvedli, že Bavorsko není vhodným místem pro takové zařízení. Mnichov poukazuje i na existenci Gorlebenu, který už v minulosti byl jako konečné úložiště vybrán, ale rozhodnutí bylo později přehodnoceno. Gorleben teď slouží jako mezisklad.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo odejít od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku.
Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude v Německu potřeba uložit zhruba 600.000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Německo

Německo se brzy dozví místa pro možné uložení jaderného odpadu

Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr dnešního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.
Premiéři Meklenburska-Předního Pomořanska, Braniborska, Saska-Anhaltska, Durynska a Saska se dnes sešli s berlínským primátorem Michaelem Müllerem, aby projednali záležitosti týkajících se takzvaných nových spolkových zemí, tedy regionů, které tvořily někdejší Německou demokratickou republiku. Za jedno z hlavních témat byl sice označen víceletý finanční rámec EU pro roky 2021 až 2027, předmětem rozhovoru se stal očividně i případ Navalného.
Navalnyj se po převozu z Ruska zotavuje na berlínské klinice Charité. Německá vláda tvrdí, že opoziční předák byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, kterou vyvíjel někdejší Sovětský svaz. Moskva jakékoli spojování s otravou odmítá. Berlín požaduje od Ruska vyšetření incidentu a hrozí reakcí, pokud událost nebude objasněna.
<figure id="attachement_17240" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png" alt="Trasa Nord Stream 2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Možné zastavení dostavby plynovodu, kterým má po dně Baltského moře proudit do Německa ruský zemní plyn, ale východoněmecké země podle Bildu považují za nepřiměřenou reakci. Místo toho požadují transparentní a nezpochybnitelné vysvětlení a uvádí, že případ otravy není jen německou záležitostí.
Podobně odmítavě se k zastavení projektu staví i ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu. Zdůrazňují, že plynovod je hospodářský, nikoli politický projekt. Na to upozorňuje i Moskva.
Naopak někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří o vedení CDU rovněž usilují, chtějí Nord Stream 2 zablokovat. Zdůvodňují to tím, že ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen jedinému jazyku, kterým je obchod s plynem.

Plynárenství

Východoněmecké země jsou proti zastavení plynovodu Nord Stream 2

Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.
Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.
Podle Die Zeit berlínská vláda v dopise slibuje &#8222;zvýšit veřejnou podporu výstavbě&#8220; terminálů &#8222;prostřednictvím až jedné miliardy eur&#8220;. Terminály mají stát v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven na severu Německa.
<figure id="attachement_6399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mluvčí německého ministerstva financí odmítl zprávu Die Zeit komentovat. Spojené státy a mnoho evropských zemí se proti plynovodu Nord Stream 2 staví proto, že podle nich zvýší závislost Evropy na ruském plynu a připraví tranzitní státy Polsko a Ukrajinu o možnou páku vůči jejich východnímu sousedovi.
Téma budoucnosti sporného plynovodu by se mohlo 24. a 25. září dostat na stůl šéfům vlád členských zemí Evropské unie. Po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného na konci srpna požadují někteří němečtí politici z řad vládnoucí konzervativní strany CDU zastavení výstavby Nord Streamu 2, který je krátce před dokončením.

Německo pro záchranu Nord Stream 2 údajně nabídlo miliardu eur na LNG terminály

Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier <a href="https://www.energate-messenger.de/news/205438/altmaier-will-parteiuebergreifenden-pakt-fuer-klimaschutz">požaduje dosažení konsensu o opatřeních pro dosažení klimatické neutrality</a> Německa do roku 2050 napříč politický spektrem. Za tímto účelem předložil dokument s 20 návrhy, jehož ústředním prvkem je zavedení nadstranické charty, která by měla definovat dílčí cíle. 
Při prezentaci dokumentu v Berlíně Altmaier připustil nedostatky v oblasti ochrany klimatu. „Nerozhodli jsme se a nereagovali jsme dostatečně“. V budoucnu by se ochrana klimatu již neměla překrývat s jinými otázkami ani záviset na výsledcích voleb.
„Charta klimatické neutrality a ekonomické síly“, která je ústředním prvkem návrhu má být ještě před příštími volbami, konajícími se v roce 2021, závazně schválena Německým spolkovým sněmem a Spolkovou radou. Zavázat se svým podpisem mohou i jednotlivé spolkové země, obce a místní samosprávy. Charta bude definovat klimatické cíle pro jednotlivé roky.
Pokud Evropská komise zvýší svůj cíl v oblasti klimatu do roku 2030, je třeba s tím počítat, zdůraznil Altmaier. Na rozdíl od dříve je otevřen vyššímu prozatímnímu cíli EU, který je aktuálně stanoven na snížení emisí do roku 2030 o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.
<h2>Zpřísnění obchodování s emisemi?</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Altmaier zdůraznil, že přeměna průmyslových procesů, jako je výroba oceli nebo mědi, na CO2 neutrální procesy bude vyžadovat obrovské náklady. Prosperita a konkurenceschopnost by však za žádných okolností neměla trpět. „Jinak žádná země nebude naši cestu následovat.“
Podle ministra jsou evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2">německý systém obchodování s emisemi paliv</a>, který od roku 2021 zpoplatní emise CO2 pro sektory vytápění a dopravy, základními nástroji restrukturalizace ekonomiky.
Altmaier nevyloučil ani zpřísnění obchodování s emisemi. Množství povolenek by dle něj mělo být redukováno. Zavedeny by mohly být i dodatečné aukce, kde by společnosti mohly podávat nabídky na snížení konkrétního množství emisí CO2 za určitou cenu.
Celkově by ochrany klimatu mělo být dosaženo tržním způsobem. Altmaier připisuje státu aktivní roli a podobně jako v případě rozvojové spolupráce nebo obrany by měl fixní podíl HDP každoročně putovat také na ochranu klimatu a hospodářského rozvoje. Altmaier rovněž považuje za rozumné zavedení přeshraniční CO2 daně, která bude chránit hospodářství před dovozem produktů ze zemí s nízkými environmentálními standardy.
<h2>Neurčitý postup v oblasti OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
Návrhy týkající se obnovitelných zdrojů energie (OZE) zůstávají neurčité. Ekonomika bude pro klimatickou neutralitu potřebovat „enormní množství obnovitelné elektřiny, tepla a zeleného vodíku“, uvádí dokument.
Kromě toho se hovoří pouze o tzv. „mechanismu párování“, jehož cílem je zajistit, aby potřebné množství obnovitelné energie bylo k dispozici ve stanovenou dobu. V důsledku toho by měly být cíle rozvoje OZE, a to i v aktuálním návrhu zákona o OZE, navýšeny.
<h2>Návrh prozatím nebyl diskutován mimo Altmaierův tým</h2>
Zmíněné návrhy jsou prozatím pouze osobními nápady Altmaiera, které nebyly koordinovány s parlamentní skupinou strany CDU/CSU ve Spolkovém sněmu ani s koaličním partnerem, stranou SPD. Ministr doufá, že jeho přístup povede k objektivní diskusi a že bude rychle dosaženo konsensu.
<blockquote>„Na jednání máme jen krátké časové období,“ uvedl Altmaier.</blockquote>

Rychlé zprávy

Altmaier: Pro nastavení dlouhodobé cesty Německa k uhlíkové neutralitě je nezbytný nadstranický pakt

Deutsche Bahn otestuje vlak jezdící na ekologickou naftu, která údajně snižuje emise oxidu uhličitého o 90 %. Projekt vyřazení všech naftových vozidel je součástí strategie, která si klade za cíl stát se klimaticky neutrálním dopravcem do roku 2050.
Železniční společnost se intenzivně zabývá výzkumem a nasazením alternativních paliv do provozu. Nejprve prozkoumá ekologickou naftu šetrnou ke klimatu, vyrobenou zcela nebo částečně ze zpracovaných organických zbytků, <a href="https://www.energylivenews.com/2020/09/10/german-rail-giant-says-goodbye-to-diesel-with-alternative-fuel-trials/">která snižuje emise CO2 o 90 procent.</a>
V současnosti probíhají testovací jízdy vlaku Advanced TrainLab a od října bude vlak s ekologickou naftou zajišťovat pravidelné linky na trase Sylt Shuttle mezi Westerlandem a Niebüll ve Šlesvicku-Holštýnsku. Zároveň také probíhají přípravy na větší využití ekologických dieselových vlaků v regionální dopravě v Bádensku-Württembersku.
<blockquote>
Jak uvedla Sabina Jeschkeová, členka představenstva DB pro digitalizaci a technologii, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 je pro společnost výzva vzhledem k roční spotřebě nafty. „Železnice se stanou klimaticky neutrálními, pouze když se rozloučíme s naftou. Musíme radikálně snížit spotřebu fosilních paliv a snížit ji na nulu. V roce 2050 již DB nebude řídit ani jedno vozidlo poháněné naftou. S roční spotřebou více než 250 milionů litrů nafty je to výzva – a my ji řešíme.“
</blockquote>
Deutsche Bahn také představila některé další strategické cíle, které jsou v souladu s evropskou zelenou dohodou (European Green Deal). Jedním z nich je úplná přeměna trakční energie používané k pohonu elektrických vlaků z konvenční elektřiny na energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/deutshe-bahn-chce-pomoci-ppa-dohod-zajistit-500-gwh-elektriny-oze">Společnost již loni vypsala PPA tendr na dodávky 500 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů.</a> Kromě toho plánuje DB na svých trasách otestovat vodíková a bateriová vozidla.
<a href="https://www.railtech.com/policy/2020/09/07/deutsche-bahn-to-become-carbon-neutral-by-2050/">Za zmínku stojí, že v Německu již proběhly zkoušky vlaků na vodíkový pohon.</a> Regionální železniční společnost EVB spolu s Alstomem testovali dva vodíkové vlaky Coradia iLint na neelektrifikované trati Buxtehude – Bremerhaven – Cuxhaven v Dolním Sasku. Zkušební provoz, který proběhl od září 2018 do února 2020, dopadl úspěšně a společnost si zakoupila 14 vodíkových vozidel, která budou uvedena do provozu v roce 2021.

Čistá mobilita

Deutsche Bahn se loučí s naftou zkouškami alternativních paliv

Česká energetická a technologická firma Nano Energies vstoupila na energetický trh v Německu a Rakousku, v rámci své divize Nano Energies Trade tam bude obchodovat s takzvanou spotovou elektřinu. ČTK to dnes sdělila mluvčí firmy Barbora Petrová. Firma tak podle ní nyní působí v sedmi evropských zemích &#8211; kromě nových zemí a Česka jde o Francii, Nizozemsko, Slovensko a Belgii.
Spotový trh je typ trhu, kde se nakupují a prodávají různá aktiva s okamžitým doručením, v tomto případě elektřina. Nano Energies připomněla, že obchodování s elektřinou se uskutečňuje většinou několik hodin před jejím reálným využitím &#8211; v této době má největší, nebo naopak nejmenší hodnotu.
Ve své obchodní divizi proto firma zaměstnává hlavně obchodníky, takzvané tradery. Protože se obchoduje neustále a navíc na sedmi trzích najednou, střídají se zde v několika směnách, uvedla společnost. &#8222;V obchodování se spotovou elektřinou kromě rychlého úsudku rozhoduje i kvalitní analýza,&#8220; řekl generální ředitel Nano Energies Stanislav Chvála.
<a target="_blank" href="https://www.nanoenergies.cz/">Nano Energies</a> působí na trhu od roku 2008. Podle konsolidované výroční zprávy zveřejněné ve <a target="_blank" href="https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=59953884&amp;subjektId=352979&amp;spis=85264">Sbírce listin</a> stouply společnosti v roce 2018 tržby o 30 procent na 1,1 miliardy korun. Firma se propadla do ztráty asi pět milionů korun, po dosažení čistého zisku 46,3 milionu korun v roce 2017. Novější výsledky nejsou k dispozici.
Do Nano Energies nedávno vstoupili dva strategičtí akcionáři, investoři Petr Němec a Petr Zahradník. Společně získali 37,5procentní podíl. V této souvislosti firma ohlásila plánovaný růst divize obchodující se spotovou elektřinou. &#8222;Lze očekávat, že další expanze a růst budou brzy následovat,&#8220; uvedla dnes. Hlavním akcionářem Nano Energies nadále zůstává zakladatel firmy Petr Rokůsek s podílem 37,5 procenta. Další akcionář, Tomáš Janeček, má ve společnosti čtvrtinový podíl.

Společnosti

Česká společnost Nano Energies vstoupila na energetický trh v Německu a Rakousku

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>

Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream II a nabízí přístup k plynu z Norska

Projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit přepravní kapacitu přímé trasy pro dodávky zemního plynu z Ruska do Německa, sice naráží na opozici u řady evropských zemí a USA, nicméně dlouhou dobu měl jasnou podporu alespoň v Německu. V současné době se však stále častěji ozývají na německé politické scéně hlasy, které mluví proti jeho dokončení. Osud projektu, který byl již téměř dokončen, je tak stále nejistý.
Podle Manuely Schwesigové, ministerské předsedkyně spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, do které má plynovod Nord Stream 2 stejně jako jeho první větev ústit, podle serveru S&amp;P Global uvedla, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/090820-german-divisions-on-nord-stream-2-laid-bare-as-regional-leader-rejects-calls-to-halt-project" target="_blank" rel="noopener">že případ zástupce ruské opozice Alexeje Navalného by neměl být využíván jako výhrůžka pro tento projekt</a>.
&#8222;Zastavení plynovodu by nepoškodilo pouze Rusko, ale rovněž Německo. Plynovod potřebujeme pro zásobování Německa. A na jeho výstavbě se podílely německé společnosti,&#8220; uvedla Manuela Schwesigová.
&#8222;I před případem Navalného zde byly pokusy ze strany Spojených států zastavit Nord Stream 2. Dělníci v našem přístavu Mukran jsou neklidní, jelikož jim američtí senátoři hrozí sankcemi. Německo musí být schopné se samo rozhodovat, odkud a jakou cestou bude získávat svou energii,&#8220; dodala Schwesigová.
<h2>Názory se různí i v rámci jednotlivých stran</h2>
Zatímco někteří němečtí politici projekt nového plynovodu podporují, jiní se k němu staví odmítavě. Podle šéfa zahraničního výboru Spolkového sněmu Norberta Röttgena, který má ambice na kancléřský post, není dokončení plynovodu jisté. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/mozny-nastupce-merkelove-zpochybnil-dokonceni-nord-stream-2" target="_blank" rel="noopener">Dokončení projektu by podle Röttgena Rusku potvrdilo to, aby pokračovalo v současné politice</a>, jelikož bez rázné odpovědi se podle něj přístup země nezmění.
Nejednotu názorů německých politiků potvrdil i německý europoslanec David McAllister, podle kterého v Německu probíhají čilé diskuze na toto téma s různými názory napříč celým politickým spektrem. &#8222;To, co vidím, je, že různé názory procházejí všemi politickými stranami,&#8220; řekl v rozhovoru pro rádio BBC. Nedokončení projektu by podle něj mělo obrovské ekonomické dopady.

Postoj německých politiků k plynovodu Nord Stream 2 je nejednotný, jeho dokončení je stále nejisté

Společnost Vattenfall nabídla v rámci německé aukce na odstavení uhelných elektráren, že ukončí provoz své největší a nejnovější elektrárny Moorburg v Hamburku. Provoz černouhelné elektrárny s výkonem 1,6 GW, která byla spuštěna teprve v listopadu 2015, je podle Vattenfallu nerentabilní. Po technické stránce mohla být elektrárna provozována až do roku 2038, o jejím případném konci po pouhých šesti letech provozu rozhodnou výsledky aukce.
Švédská energetická společnost Vattenfall, <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/vattenfall-wants-shut-down-large-coal-power-station-hamburg?fbclid=IwAR3W195aUyqsVEBAd04zviYN6lkTw5gO4X-k3n-WFzQ8lE5fQ-XeTlTQEso">podle svého generálního ředitele</a> možná uzavře svou nejnovější a největší uhelnou elektrárnu v Německu. Odstavení celé, nebo části, uhelné elektrárny Moorburg v Hamburku s instalovaným výkonem 1,6 GW nabídl její provozovatel v první německé aukci na odstavení uhelných elektráren.
V případě, že by nabídka byla v této aukci úspěšná, ukončil by Vattenfall provoz elektrárny do poloviny příštího roku. Podle Vattenfallu by mohla elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecka-uhelna-elektrarna-moorburg-byla-uvedena-do-provozu">spuštěná teprve v roce 2015</a> pokračovat v provozu až do roku 2038. Přesto společnost nepředpokládala její provoz po roce 2030 v souvislosti se svým závazkem přestat používat fosilní paliva.
<blockquote>„Bylo to těžké rozhodnutí, protože se jedná o novou a vysoce efektivní elektrárnu. Když ale provozem ztrácíme peníze, musíme s tím něco dělat,“ uvedl Magnus Hall, generální ředitel Vattenfall.</blockquote>
Nízké velkoobchodní ceny elektřiny a rostoucí ceny emisí CO2 způsobily, že mnoho uhelných elektráren je nerentabilních. Přestože je Moorburg jednou z nejnovějších elektráren v Německu, od zahájení provozu bojuje s místní opozicí a obviněním ze zastaralosti. V loňském roce navíc bylo odstoupeno od plánu připojit elektrárnu k místní teplárenské síti, protože neodpovídal cíli Hamburku do roku 2030 postupně ukončit používání uhlí k výrobě tepla.
<h2>Výsledky aukce budou známé do prosince</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">První kolo německé aukce na odstavení uhelných elektráren</a> má přinést uzavření elektráren s instalovaným výkonem 4 GW. Výsledky by měly být oznámeny v prosinci. Úspěšným uchazečům v tomto prvním kole aukce bude zakázán prodej elektřiny z daného zdroje na trhu od ledna 2021. Od července pak bude zakázáno spalování uhlí, a tedy faktický konec provozu.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall