Poslední dobou nás zaplavují články s titulky typu: Ekologové chtějí po Uhelné komisi okamžitý konec hnědého uhlí! Někteří za Uhelnou komisí vidí pouze ekologické hnutí, jiní nechápou, čemu vlastně orgán slouží. Co to vlastně Uhelná komise je, proč vznikla a jaký je její primární cíl? Pojďme se na ni podívat podrobněji.
<h2>Vznik Uhelné komise</h2>
Češi převzali koncept ze Spolkové republiky Německo. Naši němečtí sousedé ustanovili komisi v roce 2018. Byla tvořena nejrůznějšími odborníky z řad ekologů, ale i ze samotného uhelného byznysu. Jejím hlavním cílem bylo představit plán, jak postupně snižovat emise z uhlí a zároveň představit řešení pro kraje, kterých se útlum uhlí dotkne nejvíce.
Z celkového počtu 28 členů měli politici zastoupení pouze v pěti příslušnících. Komise pro růst, zaměstnanost a transformaci, jak zněl její oficiální název, pak představila plán, který počítá s ukončením využívání uhelné energie nejpozději do roku 2038. Postižené regiony pak dostanou formou strukturální pomoci cca 40 miliard EUR. Finální doporučení komise musela pak schválit ještě vláda a parlament, přesto její návrhy byly považovány za klíčové.
V Německu trvala jednání o ukončení těžby uhlí cca půl roku. Česká republika se inspirovala u sousedů, a vytvořila svou vlastní komisi v září roku 2019. Celkem má 19 členů, z toho jsou dva předsedové. Prvním je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, druhým pak ministr životního prostředí Richard Brabec.
Složení naší komise je spíše politické, dva zástupci za ministerstvo financí a sociálních věcí, dále zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři místa mají zástupci krajů, kterých se konec těžby nejvíce dotkne. Po třech pak mají delegáti z podnikatelské sféry. Jedno místo mají odbory, konkrétně Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Předposledního zástupce má pak samotný Český báňský úřad. Poslední čtyři místa jsou pak tvořeny odborníky za veřejnost (zástupci ČVUT A UJEP) a environmentálními organizacemi (Jiří Koželouh – hnutí Duha, Jan Rovenský – Greenpeace).
Komise ovšem dále zřídila ještě tři pracovní skupiny. První skupina je pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí (vedoucím je náměstek ministra průmyslu a obchodu) , druhá skupina  pro stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy (vedoucím je Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ), poslední skupina se zabývá identifikací sociálních a ekonomických dopadů (vedoucím je náměstek Ministra pro místní rozvoj).
<h2>Cíle komise</h2>
Všechny zmíněné orgány mají jednotný cíl, a to zabývat se koncem uhlí. Představit konkrétní plán, jak útlum bude probíhat, kolik bude stát, jak dlouho bude proces trvat a kdy bude definitivně ukončen. Jakými zdroji bude uhelná energie nahrazena? Dále jak bude probíhat transformace krajů, kde uhlí hraje důležitou roli v podobě pracovních míst.
Na všechny představené otázky (a mnoho dalších) musí najít Uhelná komise jednotnou odpověď a zároveň přijít s řešením, které bude jasné a srozumitelné pro všechny angažované skupiny. Řešením srozumitelným i pro nás, daňové poplatníky. Zasedání komise je tajné, avšak její průběh a i závěr je veřejný. Jednotliví členové komise nemají nárok na odměnu.
<h2>Naplnění?</h2>
Nejvýrazněji se dostává do médií Uhelná komise v souvislosti s tlakem aktivistů, kteří chtějí po ministerstvu jasné datum konce. Podle nich se navíc jednání komise stávají netransparentní a jsou politicky motivované.
Ministerstvo zatím plánuje konec uhlí na rok 2029. Uhelnou energii chce hlavně nahradit jádrem a plynem. Nicméně definitivní rok konce se může ještě změnit. Plánované setkání komise se posunulo z 26. listopadu na začátek prosince po zvážení aktualizovaných informací.
Zatímco v Německu se odborníci shodli rychle, u nás debata trvá už rok a půl a konec je zatím v nedohlednu. Celkově je ukončení využívání hnědého uhlí jistá věc, avšak vláda se musí vypořádat i s dalším uhelným problémem. Teprve nedávno představila plán na ukončení těžby v dolech OKD. Ten bude sice postupný, ale pro kraj i stát představuje velkou výzvu. Jak se s celkovým koncem uhlí Česká republika vypořádá, zůstává pořád otázkou budoucnosti.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Názory

Česká uhelná komise - proč vznikla a jaký je její cíl?

<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_2208?fbclid=IwAR1m02NVeAPwJLhnMNvC6DGcsLswfUicd9qS4nkt4pVGDAXraT50bFwq2dk">Evropská komise ve středu odsouhlasila</a> systém aukcí, na základě kterých budou kompenzováni majitelé německých uhelných elektráren za jejich předčasné uzavření. Podle názoru Evropské komise návrh neohrozí soutěž na vnitřním trhu s energií a aukce zajistí, že veřejná podpora bude minimální možná.
Německu se podařilo téměř na poslední chvíli odstranit důležitou překážku v plánu na postupném odstavování černouhelných elektráren a menších (s instalovaným výkonem do 150 MW) hnědouhelných elektráren. Přestože aukce, ve kterých provozovatelé elektráren soutěžili o finanční kompenzaci za jejich uzavření, proběhla již v srpnu, její realizace byla s ohledem na chybějící schválení Evropské komise nejistá. Elektrárny přitom budou odstaveny již od 1. ledna 2021.
Ještě ve středu ráno nebylo zřejmé, zda schválení Evropské komise bude vůbec vydáno včas. Někteří analytici již spekulovali, jak se případný odklad uzavření uhelných elektráren může promítnout <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-coal-exit-delay-may-hurt-january-prices-analysts/1170427">do cen elektřiny na počátek příštího roku</a>.
<blockquote>„Existuje šance, že se lednové ceny elektřiny propadnou níže, pokud by bylo odstavení uhelných elektráren odloženo. Pokud by byly elektrárny i nadále dostupné, snížila by se pravděpodobnost cenových výkyvů,“ uvedl pro server Montelnews.com německý obchodník před zveřejněním informace o souhlasu Evropské komise.</blockquote>
Souhlas Evropské komise se prozatím týká pouze černouhelných elektráren a hnědouhelných elektráren s maximálním instalovaným výkonem 150 MW. O kompenzacích pro hnědouhelné elektrárny nad 150 MW, které jsou sjednávány bilaterálně mezi vládou a provozovateli, bude ještě Komise jednat a budou schváleny samostatně.
<h2>Odstavení elektráren již od 1. ledna 2021</h2>
Na <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">základě srpnové aukce</a> má být odstaveno celkem 4 GW instalovaného výkonu s maximální cenou 165 000 EUR/MW. Předpokládá se, že německý energetický regulační úřad zveřejní výsledky aukce počátkem prosince.
Elektrárny mají být odstaveny již od 1. ledna 2021, přičemž po dobu šesti měsíců budou k dispozici provozovatelům přenosových soustav pro zajištění podpůrných služeb. Od 1. července 2021 budou odstaveny kompletně.
Podle pravidel pro aukce se jí nemohly zúčastnit elektrárny na jihu Německa, a to kvůli obavám o zajištění bezpečnosti dodávek. Aukce se díky tomu například zúčastnila společnost Vattenfall, která nabídla k uzavření moderní elektrárnu Moorburg o výkonu 1,6 GW. Ta byla přitom uvedena do provozu teprve v roce 2015.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Moorburg. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

EU posvětila aukce na odstavení německých černouhelných elektráren, obavy o ceny elektřiny se nenaplnily

Nová studie <a href="https://nationale-leitstelle.de/news/">publikovaná ministerstvem dopravy Německa</a> odhaduje, že do roku 2030 by mohlo na německých silnicích být až 15 milionů elektromobilů. K tomu bude potřeba alespoň půl milionu nabíjecích míst. Naopak studie Deloitte je skeptická i k cíli o třetinu nižšímu, než má <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/germanys-e-car-target-10-million-2030-unrealistic-study">německá vláda za cíl</a>.
Německá vláda měla ohledně elektromobility vždy vysoké cíle. Ne vždy se je ovšem povedlo zcela naplnit. Kupříkladu do roku 2020 mělo být dle německé vlády na silnicích 1 milion elektromobilů a hybridů do zásuvky. Přestože v posledních měsících registrace elektroaut rostou, cíl je stále naplněn pouze mírně přes polovinu. K září letošního roku bylo v Německu evidováno 510 000 elektrických vozidel.
I nyní je německý cíl relativně odvážný. Do roku 2030 by mělo být na silnicích 10 milionů elektromobilů. Na tento plán již reagovala poradenská společnost Deloitte, která cíl označila za nerealistický. Ta za maximum při současných podmínkách považuje 6,35 milionů elektromobilů. Podle studie je hlavním problémem, že automobilky stále nejsou připraveny na to, aby přecházely z výroby aut se spalovacími motory na elektromobily, jejichž výroba není tak lukrativní.
<figure id="attachment_89874" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-89874" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-800x565.png 800w" alt="Podíl registrovaných vozů v německu dle typu" width="1200" height="848" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl registrovaných vozů v Německu dle typu. Zdroj: cleanenergywire.org</figcaption></figure>
Hlavním problémem je i nadále nedostatečný rozvoj infrastruktury pro nabíjení. Podle veřejně dostupných údajů bylo před rokem v Německu cca 35 000 nabíjecích míst. Nová studie ovšem předpokládá, že jich bude potřeba nejméně desetkrát tolik v závislosti na tom, kolik majitelů elektromobilů bude využívat domácí nabíječky. Pokud jich bude méně, může být do roku 2030 potřeba až 843 000 veřejně přístupných nabíjecích míst.
<h2>Počty elektromobilů jsou v ČR řádově nižší</h2>
Oproti Německu má ČR elektromobilů podstatně méně, přestože jejich počet stále roste. Hlavním důvodem je, že cena elektromobilů je stále relativně vysoká a kupní síla běžného obyvatele Německa je vyšší.
Podle <a href="https://www.cdv.cz/tisk/pocet-elektromobilu-se-v-ceske-republice-blizi-desetitisicove-hranici/">údajů centra dopravního výzkumu</a> bylo do konce loňského roku v ČR registrováno 7637 elektromobilů, přičemž pouze v roce 2019 jich přibylo 2042. Meziročně se počet registrovaných elektromobilů za rok zvýšil o 63 %.
Zdroj úvodního obrázku: bmw.de

Elektromobilita

Na německých silnicích by do roku 2030 mohlo být až 15 milionů elektromobilů. Nereálné, tvrdí jiná studie

Německé paroplynové elektrárny budou i nadále, až do období vánočních svátků, provozovány pro pokrytí základního zatížení. Důvodem jsou nízké ceny plynu, které elektrárny spalující zemní plyn favorizují oproti elektrárnám černouhelným. Společnosti provozující elektrárny <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-gas-plants-set-to-run-baseload-in-dec-amid-low-prices/1169515">to uvedly pro agenturu Montel</a>.
Mezní náklady na provoz německých (paro)plynových elektráren jsou při současných cenách zemního plynu, uhlí a emisních povolenek nižší než náklady na provoz černouhelných elektráren. Paroplynové elektrárny tak budou i nadále favorizovány v německém energetickém mixu při pokrývání základního zatížení (baseload).
Evropa v současné době čelí nízkým cenám plynu, kontrakty s dodávkou v následujících měsících <a href="https://www.powernext.com/futures-market-data">se v německém obchodním bodě NCG pohybují okolo 13 EUR/MWh</a>, cena pro následující měsíc poklesla dokonce pod 12,8 EUR/MWh. Podobný vývoj lze sledovat i na hubu TTF, který je nyní nejlikvidnějším obchodním bodem v Evropě.
<figure id="attachment_89982" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1612px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png"><img class="size-full wp-image-89982" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas.png 1612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-512x275.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-768x413.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-1024x550.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-725x389.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/ICE_gas-800x430.png 800w" alt="" width="1612" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny zemního plynu pro kontrakt s dodávkou v prosinci 2020 pro TTF. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Marže německých paroplynových elektráren (tzv. clean spark spread – CSS) pro elektrárny s 59% účinností dosahuje pro prosinec 0,71 EUR/MWh, zatímco marže černouhelných elektráren (clean dark spread – CDS) s účinností 42 % je pro prosinec záporná a dosahuje -5,80 EUR/MWh.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
CSS představuje cenu elektřiny sníženou o náklady na palivo a na emisní povolenky pro elektrárny spalující zemní plyn, zohledňuje rovněž účinnost elektrárny. Nezahrnuje investiční náklady, náklady na provoz a údržbu a další náklady provozovatele. CDS představuje totožný ukazatel pro elektrárny spalující černé uhlí.
</div>
<h2>Výhled pro paroplynové elektrárny je prozatím příznivý i pro první čtvrtletí 2021</h2>
V prosinci budou během prvních tří týdnů paroplynové elektrárny běžet v základním zatížení, zatímco během vánočních svátků jejich využití poklesne z důvodu nižší poptávky po elektřině, uvádí Sigurd Lie, energetický analytik společnosti Storm Geo.
Tzv. coal to gas switching neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny elektrárnami spalujícími zemní plyn bude pokračovat do prvního čtvrtletí, ale plynové elektrárny budou pravděpodobně mimo provoz o víkendech a zejména v neděli, dodává Lie.
<blockquote>„[Střednědobý až dlouhodobý] trend hovoří ve prospěch plynu,“ souhlasí mluvčí německé energetické společnosti Uniper, Georg Oppermann, a poukázal na plány Německa na odstavení jaderných elektráren do konce roku 2022 a odstavování uhelných elektráren.</blockquote>
Paroplynové elektrárny Uniperu Irsching 4 a Irsching 5, které se na trh vrátily začátkem října poté, co byly součástí rezervy ke stabilizaci německé energetické sítě od dubna 2016, měly v říjnu dle dat dle Fraunhoferova institutu koeficient využití instalovaného výkonu 43 %, respektive 39 %.
<blockquote>„V říjnu byly jednotky v provozu hlavně v pracovní dny a mimo provoz byly v sobotu a neděli. Jejich výroba obvykle začala mezi 04:00-05:00 a skončila kolem 22:00. Během této doby vyráběly jednotky hlavně na plný výkon,“ uvedl Bruno Burger, výzkumný pracovník společnosti Fraunhofer ISE.</blockquote>
Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Německo

Německé plynové elektrárny jsou díky nízkým cenám plynu nasazovány pro pokrytí základního zatížení

Termín odstavení posledních jaderných bloků v Německu, který byl stanoven na konec roku 2022, se rychle blíží. Jelikož bloky budou odstaveny před koncem jejich plánované životnosti, bude ušlý výdělek jejich provozovatelům kompenzován. To měla zajistit potřebná legislativa, kterou musela německá vláda na základě rozhodnutí soudu již jednou přepracovat. Ani novela však neuspokojila ústavní soud, který zákon opět shledal jako protiústavní.
Nedávný rozsudek německého Spolkového ústavního soudu je dalším dílem do mozaiky mnoha soudních pří mezi provozovateli jaderných elektráren a německou vládou.
Zákon, který zastřešuje proces odstavení německých jaderných bloků a kompenzace pro jejich provozovatele, již dříve u ústavního soudu úspěšně napadly Vattenfall, RWE i E.ON, a německá vláda jej tak musela přepracovat. Výsledkem byla novela z roku 2018, kterou však <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/court-forces-germany-revisit-phase-out-compensation-nuclear-operators" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Clean Energy Wire (CLEW) Spolkový ústavní soud opět shledal jako protiústavní</a>.
Rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který vyhověl žalobě společnosti Vattenfall, se nicméně nijak netýká samotného nuceného odstavení jaderných bloků a jeho harmonogramu, podle kterého poslední jaderné bloky v zemi ukončí provoz ke konci roku 2022.
Soud se věnoval pouze podmínkám náhrad pro provozovatele, které dle jeho názoru nejsou zcela jasné, a zákon tak není dostatečnou nápravou narušení základního práva provozovatelů na vlastnictví. Podle soudců může výklad některých části zákona vést ke dvojitému snížení náhrad.
Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, jejíž rezort má příslušnou legislativu v gesci, uvedla, že ministerstvo urychleně připraví potřebnou úpravu, která bude v souladu s požadavky ústavního soudu.
<blockquote>„Je jasné, že se dnešní rozsudek netýká vyřazení jaderných zdrojů jako takového, což bylo potvrzeno Spolkovým ústavním soudem již v roce 2016. Jde o marginální záležitosti: pravidlech pro nějaké hypotetické žádosti provozovatelů jaderných elektráren o kompenzace,“ uvedla podle severu CLEW německá ministryně.</blockquote>
Společnost Vattenfall rozhodnutí soudu uvítala s tím, že novelizace zákona by měla zajistit, že obdrží adekvátní náhrady za objem elektrické energie, který nebude moct vzhledem k předčasnému ukončení provozu svých jaderných bloků prodat na volném trhu.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Brunsbüttel, jejíž provoz byl na základě rozhodnutí německé vlády trvale ukončen v roce 2011 po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiči. Zdroj: Vattenfall

Jaderné elektrárny

Soud: Německý zákon pro odklon od jádra je protiústavní, vláda jej bude muset novelizovat

Podle ministra hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko je německý zákon stanovující podporu pro obnovitelné zdroje energie zastaralý. Podle ministra trpí několika problémy, které nejsou v souladu s cestou nastolenou pro dosažení energetické transformace, zároveň zhoršuje současnou krizi a je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí. <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-nrw-wirtschaftsminister-pinkwart-fordert-rasches-ende-der-eeg-umlage/26596066.html?ticket=ST-14685165-Knpyo6WnOadKvucKOwYN-ap6">Ministr to uvedl pro německý list Handelsblatt</a>.
Ministr hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější a čtvrté největší spolkové země Německa, Andreas Pinkwart, bojuje za rychlé ukončení platnosti zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který stanovuje náležitosti ohledně podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu.
<blockquote>„EEG již není užitečný, obtěžuje více, než pomáhá. Měl by to být proto zrušen. Zákon je „asociální, příliš byrokratický, zhoršující krizi, příliš nákladný a méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí,“ uvedl Pinkwart pro Handelsblatt.</blockquote>
Pinkwart představil v pátek návrh usnesení k hlasování ve Spolkové radě (Bundesrat), jejímž cílem je nechat vypršet platnost EEG. Důvodem uvedeným v návrhu je, že EEG nastavuje nesprávné cenové signály, a tím brzdí rozvoj technologického pokroku. Návrh proto vyžaduje „zásadní reformu stávajícího systému financování transformace energetiky“, pokračuje návrh.
<blockquote>„Měli bychom přestat řešit problémy, které EEG vytváří. Nemá smysl pokračovat v nápravách. Měli bychom proto rychle nahradit EEG, zároveň potřebujeme nový systém financování z příjmů z ceny emisí uhlíku a státního rozpočtu. Systém poplatku za OZE má svou dobu již za sebou a ukazuje se, že je překážkou k transformaci energetiky,“ kritizuje Pinkwart.</blockquote>
<h2>Podpora OZE formou přirážky k ceně elektřiny</h2>
EEG, který je v platnosti od roku 2000, zaručuje provozovatelům větrných elektráren, fotovoltaických elektráren, elektráren na biomasu, geotermálních a vodních elektráren pevné výkupní ceny po dobu 20 let, z nichž některé jsou výrazně vyšší než ceny elektřiny na velkoobchodním trhu.
Rozdíl oproti tržní ceně je přenášen na spotřebitele elektřiny prostřednictvím tzv. EEG přirážky, účtované ke každé spotřebované jednotce elektrické energie. Vysoce energeticky náročné průmyslové podniky a některé další podnikatelské subjekty však mají tento poplatek snížen, ve snaze udržet tyto podniky konkurenceschopné.
<figure id="attachment_89724" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg"><img class="size-full wp-image-89724" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-512x274.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-768x411.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-725x388.jpg 725w" alt="" width="769" height="412" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výše příspěvku na podporu OZE v Německu v jednotlivých letech. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>
EEG přirážka ke každé spotřebované kWh letos přidá 6,756 eurocentů, to je více než cena samotné silové elektřiny, která <a href="https://www.eex.com/en/market-data/power/futures">aktuálně dosahuje hodnoty okolo 4 eurocentů/kWh</a>. Podpora OZE se tak stala významnou nákladovou položkou v celkové ceně za elektřinu. Celkově náklady na financování EEG dosahují přibližně 25 miliard eur ročně.
V nadcházejícím roce<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl"> bude EEG přirážka poprvé zastropována</a>, a to na hodnotě 6,5 eurocentu/kWh. Zbylá část financí nezbytných pro podporu OZE bude hrazena ze státního rozpočtu a za využití příjmů z poplatků za emise CO2 v odvětví vytápění a dopravy. <a href="https://www.netztransparenz.de/portals/1/Content/EEG-Umlage/EEG-Umlage%202021/2020-10-15%20Ver%c3%b6ffentlichung%20EEG-Umlage%202021.pdf">Dle výpočtů provozovatelů přenosové soustavy</a> by bez zastropování přirážka pro rok 2021 stoupla na 9,65 eurocentů/kWh, což by představovalo meziroční nárůst o téměř 43 %.
Podle Pinkwarta je právě příspěvek na podporu OZE jedním z důvodů, proč v některých oblastech není elektřina využívána ve větší míře. Jedním z příkladů je například výroba zeleného vodíku, ke které je zapotřebí velké množství elektřiny a na kterou Německo vsází ve své energetické transformaci.
<blockquote>„[EEG přirážka] nám brání na cestě ke klimatické neutralitě tím, že zbytečně prodražuje používání elektřiny v odvětvích, jako je vytápění a doprava, a ztěžuje provádění národní vodíkové strategie,“ dodává Pinkwarta.</blockquote>
<h2>Problémy současného systému podpory OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<blockquote>„V následujících letech budeme stále potřebovat pobídky pro rozvoj OZE. Tyto pobídky lze určit prostřednictvím aukcí a měly by být poté financovány ze státního rozpočtu a z příjmu ze zpoplatnění CO2,“ uvedl Pinkwart.</blockquote>
Jeden ze systematických problémů nastavení podpory v rámci EEG se projevil zvláště výrazně v průběhu koronavirové krize. Během krize společnostem hrozilo, že v důsledku klesající spotřeby energie klesne jejich spotřeba pod prahové hodnoty, které rozhodují pro udělení určitých výjimek z nutnosti platit EEG příspěvek. Jinými slovy, pokud společnosti spotřebují méně elektřiny, hrozí jim nutnost hradit plnou výši EEG přirážky. Společnosti se tak dostaly do situace, kdy uměle spotřebovávaly více elektřiny, než bylo nezbytně nutné.
<blockquote>„[Platba plné výše EEG přirážky] může ohrozit samotnou existenci středně velkých průmyslových společností. EEG tak vyvolává plýtvání elektřinou,“ varoval Pinkwart.</blockquote>
Dalším problémem je platba EEG přirážky i při spotřebě elektřiny z vlastních OZE, a to jak pro podniky, tak i pro fyzické osoby. Za každou spotřebovanou jednotku elektřiny například z vlastních fotovoltaických panelů na střeše rodinného domu musí být odvedena plná výše EEG přirážky.
<blockquote>„Má to charakter trestu. Politici by měli mít zájem na tom, aby společnosti samy vyráběly elektřinu z obnovitelných zdrojů a používaly ji pro své procesy. Měli bychom proces transformace uvítat a nikoli jej zatěžovat,“ tvrdí Pinkwart.</blockquote>
<h2>Ministr získal ve svých výrocích podporu například šéfa odborového svazu IG-BCE</h2>
<figure id="attachment_89725" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1440px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg"><img class="size-full wp-image-89725" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg 1440w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-800x450.jpg 800w" alt="" width="1440" height="810" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Michael Vassiliadis, předseda odborového svazu IG-BCE. Zdroj: IG-BCE, Helge Krückeberg</figcaption></figure>
Ministra hospodářství NRW podpořil mimo jiné šéf odborového svazu IG-BCE Michael Vassiliadis. Na cestě ke klimatické neutralitě je dle něj zapotřebí velké množství zelené elektřiny za konkurenceschopné ceny.
<blockquote>„Musíme osvobodit cenu elektřiny pro průmysl od všech jejích daní a poplatků. Zákon o obnovitelných zdrojích energie byl kdysi užitečný, ale nyní již není vhodný,“ uvedl Vassiliadis pro Handelsblatt.</blockquote>
EEG vyžaduje mnoho kompenzačních a pomocných mechanismů. Takto to podle něj nemůže dále fungovat. Šéf IG-BCE požaduje koncept konkurenceschopné evropské ceny průmyslové elektřiny.
<blockquote>„Pokud bude tento koncept existovat, mohou společnosti investovat do klimaticky neutrálních technologií samy a mohou také nést provozní náklady,“ dodal Vassiliadis.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Equinor

Ministr hospodářství NRW: Německý systém podpory OZE je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí

Energetická společnost E.ON v <a href="https://www.eon.com/en/ueber-uns/presse/press-releases/2020/2020-11-10-unique-project-in-germany.html">úterý zveřejnila svůj plán přeměnit část plynovodu v Severním Porýní-Vestfálsku na přepravu čistého vodíku.</a> Unikátní projekt si klade za cíl zjistit, zda by se pro přepravu vodíku pomocí plynovodů dala použít stávající infrastruktura pro přepravu zemního plynu, a jaké úpravy by pro takový provoz bylo zapotřebí vykonat.
Potenciál vodíku jako klimaticky neutrálního nosiče energie je již delší dobu přemětem zájmu politiků i společností. Nový výzkumný projekt „H2HoWi“ se nyní má stát důležitým krokem na cestě k jeho využití.
V rámci projektu, který má být prvním svého druhu v Německu, se má vědeckým monitorováním ověřit, že vodík nemá žádný vliv na vlastnosti materiálu potrubí ani na těsnost stávající infrastruktury. Projekt bude mít na starost dceřiná společnost E.ON – Westnetz Gmbh a má být provozován až do konce roku 2023. Stavební práce mají začít ještě tento měsíc, celkem se má do projektu investovat jeden milion eur.
<h2>Omezující či chybějící normy</h2>
Provoz plynovodů s určitým podílem vodíku je v Německu už v současnosti možný. Koncentrace vodíku v plynovodu jsou ale omezeny aktuálními technickými standardy. Ty stanovují maximální podíl vodíku v plynovodech na 10 %. Podle E.ONu ale již bylo provedeno několik pokusů s vyšším podílem vodíku v potrubí. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/svaz-chybeji-normy-ktere-umozni-distribuci-vodiku-v-plynovodech">Ve třetině států EU, včetně ČR, podobné normy chybí</a> a přeprava a distribuce vodíku v rámci stávající plynárenské sítě zatím nejsou možné.
Samotný výzkumný projekt spočívá v odpojení části středotlakého plynovodu ve městě Holzwickede od zbytku plynové sítě a následně jeho připojení na zásobník vodíku. Z něj mají být přes plynovod zásobováni čtyři komerční zákazníci, vodík se má využívat pro výrobu tepla. Kromě úprav na plynovodu tak jsou zapotřebí i úpravy na straně zákazníků, těm mají být nainstalovány kondenzační kotle kompatibilní s využitím vodíku.
<blockquote>„Úprava stávající plynové infrastruktury pro vodík je důležitým předpokladem pro úspěch transformace energetiky. Díky přeměně zelené energie na vodík lze obnovitelnou energii uložit do plynových sítí. Ty se tak mohou stát zásobníky energie budoucnosti. E.ON si stanovil cíl pro přidávání „zelených plynů“ k zemnímu plynu v distribučních sítích a, pokud by to bylo zapotřebí, nabídnout dodávku 100% vodíku.“ – Thomas König, provozní ředitel E.ON zodpovědný za oblast sítí</blockquote>
<h2>Řešení pro aplikace, které by nebylo možné jednoduše elektrifikovat</h2>
<blockquote>„Elektrifikace všech provozů není technicky či ekonomicky proveditelná. Z tohoto důvodu bude vodík nepostradatelný pro aplikace, kde přímé využití elektrické energie není z technických či ekonomických důvodů proveditelné či rozumné. Proto je zapotřebí propojit různá odvětví spotřeby energie. Vzhledem k jeho uhlíkově neutrální povaze je čistý vodík řešením budoucnosti například pro dodávky tepla či průmyslové procesy.“ – Katherina Reiche, výkonná ředitelka Westenergie AG, předsedkyně německé Národní rady pro vodík</blockquote>
Do vývoje vodíkových technologií investují mnohé společnosti z různých odvětví, své využití by vodík mohl najít například v dopravě (<a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kanadske-jaderne-laboratore-se-zameruji-dekarbonizaci-namorni-dopravy">námořní</a>, <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/airbus-pripravuje-prvni-modely-komercnich-letadel-pohanene-vodikem">letecké</a> i <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/bavorsko-chce-roku-2023-vybudovat-100-vodikovych-cerpacich-stanic-uzitkova-vozidla-podpori-50-mil-e">automobilové</a>), nebo při výrobě <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/thyssenkrupp-bude-vyrabet-bezemisni-ocel-pomoci-vodiku">oceli. </a>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.eon.com/content/dam/eon/eon-com/images/pressemitteilungen/natural-gas-pipeline/holzwickede_2x1.jpg">E.ON</a>

Plynárenství

V Německu otestují možnost přeměny části plynovodu na přepravu vodíku

Ruský plynárenský gigant Gazprom se odvolal proti pokutě ve výši 6,5 mld. €, kterou firmě uložil polský antimonopolní úřad, informuje o tom server <a href="https://www.reuters.com/article/russia-nordstream2-poland-appeal/gazprom-files-appeal-in-poland-against-hefty-nord-stream-2-fine-idUSL1N2HQ2HS">Reuters</a>. Pokuta byla vyměřena i dalším evropským společnostem zapojeným do projektu.
Gazprom oznámil, že minulý týden <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/11/06/10572046/russian-gas-producer-gazprom-appeals-nord-stream-2-fine">podal odvolání</a> u polského soudu ohledně pokuty, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/polsko-vymerilo-ruskemu-gazpromu-rekordni-pokutu-za-nord-stream-2">kterou mu vystavilo Polsko</a> za výstavbu plynovodu <a href="https://www.gazprom.com/projects/nord-stream2/">Nord Stream 2</a> bez jeho souhlasu.
Pokutu ve výši 28 mld. Zlotých (6,5 mld. €) udělil polský antimonopolní úřad šesti firmám, které jsou zapojené do projektu. Jedná se o Gazprom, francouzskou Engie, rakouskou OMV, britsko-holandskou Shell, německý Uniper a Wintershall. Kromě Gazpromu podaly odvolání taktéž Uniper a OMV. Další partneři o tomto kroku stále uvažují.
<blockquote>„Nemůžeme komentovat rozhodnutí polského antimonopolního úřadu ohledně akcionářů a finančních investorů v projektu Nord Stream 2. Cílem Nord Stream 2 je posílení bezpečnosti zásobování plynu celého trhu EU, což má přispět k vytvoření likvidnějšího, propojenějšího a konkurenceschopnějšího trhu s plynem v Evropě,“ uvádí mluvčí Nord Stream 2.</blockquote>
Jak <a href="https://www.neweurope.eu/article/polish-fine-against-gazprom-over-nord-stream-2-unlikely-to-ever-be-paid/">uvádí</a> Katja Yafimavová z oxfordského ústavu pro energetiku, reálně se neočekává, že některý z účastníků by tuto pokutu reálně zaplatil (jedná se o pokutu ve výši téměř 70% odhadovaných nákladů na výstavbu plynovodu). Ovšem jedná se o další překážku, kterou budou muset investoři vyřešit.
Důležitější je ovšem v tuto chvíli postoj Německa a zda se rozhodne pro uvalení sankcí jako reakce na kauzu otráveného ruského politika Navalného. Kancléřka Merkelová sice čelí nátlaku i v rámci vlastní strany, nicméně žádné sankce zatím proti Rusku a tedy ani proti projektu Nord Stream 2 uvaleny nebyly a předpokládá se, že vzhledem k energetickým zájmům Německa ani uvaleny nebudou.

Evropská Unie

Gazprom se odvolal proti miliardové pokutě za projekt Nord Stream 2

Pokud chce Německo dosáhnout svých cílů v oblasti ochrany klimatu a uspět v transformaci své energetiky, musí rozšířit a modernizovat své distribuční sítě. Bez odpovídajících investic vyvstanou v následujících desetiletích roční náklady až ve výši 4,2 miliardy EUR. To ukazuje studie, <a href="https://www.eon.com/en/ueber-uns/presse/press-releases/2020/2020-10-29-study-climate-targets-can-only-be-achieved-with-sufficient-investment-in-electricity-grids.html?fbclid=IwAR1V8aS_dkHQCP7dhogXb_Jfgro-Zb1jNV8vvQ8eaUonPq-sdeXHb6panAI">kterou pro společnost E.ON zpracovaly</a> Univerzita RWTH Aachen a Frontier Economics.
Podle studie budou německé distribuční soustavy do roku 2050 vyžadovat investice v celkové výši přesahující 110 miliard EUR. Pokud dnes nebudou investice prováděny důsledně a dlouhodobě, distribuční sítě nebudou schopny pojmout elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie.
Složitost energetického systému a počet malých decentralizovaných zdrojů se neustále zvyšuje, sítě se také musí vypořádat s významným rozvojem mnoha nových zákaznických řešení, jako jsou elektromobilita, tepelná čerpadla nebo systémy pro ukládání energie.
Financovat rozvoj distribučních sítí bude možné pouze pokud bude upraven regulační rámec a investice do sítí v Německu zůstanou atraktivní i v porovnání s ostatním evropskými zeměmi.
<blockquote>„Základem pro úspěšnou realizaci transformace energetiky a pro ochranu klimatu je komplexní a vysoce výkonná energetická infrastruktura. Politici a regulační orgány musí nyní vytvořit správné rámcové podmínky, aby zajistily, že my v Německu zůstaneme v budoucnu lídrem v oblasti bezpečnosti dodávek,“ uvádí Thomas König, provozní ředitel sítí společnosti E.ON.</blockquote>
Dodávky elektřiny v Německu byly loni <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201022_SAIDIStrom.html?nn=265778">podle informací tamního energetického regulátora</a> nejspolehlivější od roku 2006, kdy byly poprvé zaznamenávány ukazatele o průměrné době přerušení dodávek elektřiny (SAIDI). Ve srovnání s ČR je tento parametr násobně nižší. V Německu <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-hlasi-rekordne-spolehlive-dodavky-elektriny-nasobne-lepsi-nez-cr">byl v roce 2016 ukazatel SAIDI</a> (při využití metody Německého regulátora) 12,8 minuty, zatímco v ČR 73 minut.
<h2>E.ON připojil do svých distribučních sítí 800 000 obnovitelných zdrojů energie</h2>
Společnost E.ON již do svých distribučních sítí v Německu připojila přibližně 800 000 obnovitelných zdrojů energie o instalovaném výkonu 77 GW. To jsou zhruba dvě třetiny všech zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v Německu. Aby bylo zajištěno, že se elektřina z těchto zdrojů dostane k zákazníkům spolehlivě i v budoucnu, investuje E.ON v příštích třech letech do svých energetických sítí v Německu přibližně 6,6 miliard EUR.

Přenos elektřiny

Německo: Pro dosažení klimatických cílů jsou nezbytné významné investice do distribučních sítí

Berlín 2. listopadu (zpravodaj ČTK) &#8211; Do severoněmeckého přístavu Nordenham dnes ráno dorazil jaderný náklad, která se vrátil ze zařízení na zpracování nukleárního odpadu v britském Sellafieldu. Informovala o tom agentura DPA. Odpad nyní vlakem zamíří do meziskladu v hesenském Biblisu na jihu Německa. Očekává se, že transport budou doprovázet demonstrace ekologických aktivistů.
Kvůli pandemii nemoci covid-19 připravila policie ve spolupráci s německým Institutem Roberta Kocha hygienický plán, jak při očekávaných střetech s demonstranty zajistit co nejvyšší míru ochrany před koronavirem. &#8222;Zdraví všech zúčastněných má nejvyšší prioritu,&#8220; uvedla policie.
Aktivisté již ohlásili akce podél předpokládané trasy převozu. Protesty odpůrci jaderné energetiky pořádají při každém transportu vyhořelého paliva, který se do Německa vrací ze zpracování v zahraničí.
Německo nyní hledá trvalé úložiště pro jaderný odpad ze svých nukleárních elektráren, jejichž provoz skončí v roce 2022. Rozhodnutí o místě trvalého uskladnění by mělo padnout do roku 2031, zařízení poté bude otevřeno k roku 2050. Prozatím Německo využívá především mezisklad v severoněmeckém Gorlebenu a také mezisklady na dalších místech země včetně areálů již uzavřených elektráren, což je případ i Biblisu, kam nyní transport míří.