Evropská unie nepotřebuje plynovod Nord Stream II, aby zajistila svou energetickou bezpečnost, uvedla ve čtvrtek vysoce postavená úřednice spadající pod Evropskou komisi. Dále pak uvedla, že projekt by mohl být ukončen pouze v případě, že by přišel pokyn od samotného Německa. <a href="https://www.reuters.com/article/eu-energy-russia-nordstream-idUKL4N2KT3SG" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Reuters</a>.
Projekt, který je pod záštitou ruské společnosti Gazprom a jehož cena se odhaduje na 11 miliard dolarů, je již z více než 90 % dokončen. Roční přepravní kapacita zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy by byla dokončením projektu zdvojnásobena, na celkových 110 miliard m³/rok. Do projektu jsou pak <a href="https://oenergetice.cz/plyn/polsko-vyzyva-nemecko-k-zastaveni-praci-nord-stream-ii-nabizi-pristup-k-plynu-norska">zapojeny</a> i evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie.
<h2>Opozice</h2>
<blockquote>„Projekt je politicky nesmírně citlivý, jelikož proti sobě staví evropské ekonomické zájmy a širší evropské geopolitické a strategické zájmy,“ <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">prohlásila</a> v roce 2019 Kristine Berzinová, seniorní pracovnice Německého Marshallova fondu v Bruselu. Od té doby nabral projekt nečekaně velké zpoždění v důsledku čekání na souhlas Dánska s výstavbou přes jeho území a hlavně kvůli uvalení amerických sankcí.</blockquote>
Dokončení projektu by také například znamenalo, že by Rusko získalo lepší vyjednávací pozici oproti Ukrajině, kde platí vysoké poplatky za tranzit plynu, jelikož by získalo alternativu, jak dostat zemní plyn skrze plynovody do kontinentální Evropy. Poplatky za tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">představovaly</a> v minulosti pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů).
Na konci roku 2019 se na poslední chvíli zástupci Ruska a Ukrajiny domluvili na tranzitu plynu na následujících 5 let, jelikož tehdejší dlouhodobá smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Mezi roky 2021-2024 by měl tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">činit</a> 40 miliard m³.
Silnou opozici proti projektu Nord Stream II tvoří i několik členských států EU, v čele s Polskem. Dle jejich mínění by projekt znamenal zvýšení závislosti na ruském plynu.
<h2>Energetická bezpečnost EU</h2>
<blockquote>„Pro Evropskou unii jako celek nepřispívá Nord Stream k zabezpečenosti dodávek,“ prohlásila Ditte Juul Jorgensenová, šéfka generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.</blockquote>
Dále uvedla, že investice bloku provedené v uplynulé dekádě, které směřovaly do jiných plynovodů, importních terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG) a interkonektorů, byly dostatečné natolik, aby uspokojily energetické potřeby bloku.
<blockquote>„Opravdové zastavení dostavby [Nord Streamu II] by si vyžadovalo rozhodnutí na národní úrovni. Není to rozhodnutí, které by se dalo učinit na evropské úrovni,“ vysvětlovala Jorgensenová s tím, že rozhodnutí o zastavení projektu by muselo učinit Německo.</blockquote>
Evropský parlament nicméně volal po zastavení projektu poté, co byl v Rusku uvězněn opoziční politik Alexej Navalnyj. V pondělí pak představitelé EU <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/eu-rozsiri-sankce-proti-ruskym-cinitelum-za-uvezneni-navalneho/1999627">odsouhlasili</a> uvalení sankcí na čtyři ruské představitele, kteří mají blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2

Evropská Unie

EU: Nord Stream II nepotřebujeme, výstavbu může ale zastavit jen Německo

V Německu již třetí rok po sobě vzrostl počet solárních systémů s akumulátory o cca 50 %. Na konci loňského roku tak mělo být v zemi těchto systémů přes čtvrt milionu. <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarwirtschaft.de/2021/02/18/solarbatterie-boom/">Oznámil to Bundesverband Solarwirtschaft (BSW)</a>, svaz sdružující společnosti ze solárního průmyslu včetně poskytovatelů akumulačních systémů. BSW očekává pokračující růst této technologie.
V loňském roce trh s úložišti těžil ze skutečnosti, že si fotovoltaický systém pořídilo dvakrát tolik majitelů domů než v předchozím roce. Zhruba každá druhá domácnost z nich investovala do solární baterie, aby mohla využívat vyšší část vyrobené solární energie pro vlastní spotřebu, stále častěji také k nabíjení elektromobilů.
Jen v sektoru domácností bylo podle odhadů BSW loni v Německu nainstalováno přibližně 88 000 nových systémů pro skladování energie. Celkový počet solárních systému s akumulátory se tak zvýšil na přibližně 270 000 jednotek.
<blockquote>„Očekáváme, že poptávka po úložištích energie bude i nadále stoupat,“ uvedl generální ředitel BSW Carsten Körnig. Přispět by k tomu měly klesající ceny, rostoucí povědomí o ochraně klimatu i rostoucí touha po energetické nezávislosti spotřebitelů.</blockquote>
<figure id="attachment_93049" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2640px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg"><img class="size-full wp-image-93049" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg 2640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-1024x600.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-800x469.jpg 800w" alt="" width="2640" height="1547" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu bateriových systémů s akumulátory v Německu. Žlutě: celkový počet, šedě: meziroční přírůstek. Zdroj: BSW</figcaption></figure>
Solární systémy se skladováním energie se stávají stále zajímavější i pro společnosti. Od začátku roku mohou provozovatelé solárních systémů pro vlastní spotřebu spotřebovat třikrát více vyrobené energie (30 MWh oproti 10 MWh), aniž by za tuto energii museli platit příspěvek na OZE (EEG Umlage), který byl <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl">pro letošní rok zastropován na 65 EUR/MWh</a>.
To také motivuje pro dovybavení akumulátory solární systémy, kterým po 20 letech vypršela podpora. Pro provozovatele těchto systémů je z ekonomického hlediska nejvýhodnější využít co nejvíce energie pro vlastní spotřebu. Podle informací BSW vyprší do roku 2030 podpora půl milionu solárních energetických systémů.
Za účelem dalšího rozšiřování bateriových systémů a inteligentního využití těchto skladovacích kapacit ke stabilizaci energetické sítě se BSW zasazuje o další legislativní reformy. To mimo jiné zahrnuje zamezení dvojího účtování poplatků a daní jak pro energii uloženou do akumulátorů, tak i při zpětném využití této energie. Se zamezením dvojího účtování poplatků již přichází návrh novely německého energetického zákona, <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">který německá vláda představila </a><a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">tento měsíc</a>.
Zdroj úvodní fotografie: skeeze, pixabay.com

Obnovitelné zdroje

Solární systémy s akumulátory zažívají v Německu již třetí rok po sobě boom

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG, vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera, bude od roku 2023 provozovat novou plynovou elektrárnu na jihu Bavorska. Tato elektrárna bude postavena za účelem zajištění dostatečného výkonu na jihu Německa po uzavření posledních jaderných elektráren v zemi.
Společnost LEAG postaví a bude provozovat novou 300MW elektrárnu v Leipheimu, označovanou dle německého energetického zákona jako „Speciální síťové vybavení“. Tuto zakázku <a href="https://www.amprion.net/Presse/Presse-Detailseite_30080.html">získala od provozovatele přenosové soustavy Amprion</a> společnost Gaskraftwerk Leipheim (GKL), ve které LEAG nedávno odkoupil stoprocentní podíl.
<blockquote>„Speciální síťové vybavení je důležitou součástí přenosové sítě budoucnosti. S výsledkem tohoto vícevrstvého nabídkového řízení jsme ve druhé oblasti našli také dobré řešení, které zajistí stabilitu sítě,“ uvedl Dr. Hans-Jürgen Brick, generální ředitel společnosti Amprion.</blockquote>
Elektrárna bude používána výhradně pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy v nouzových situacích, a nebude tedy prodávat vyrobenou elektřinu na trhu.
Jedná se o jednu ze čtyř elektráren, které budou za tímto účelem postaveny, všechny se nachází na jihu Německa, kde stabilitu soustavy ohrožuje odstavování jaderných elektráren a stagnující výstavba nových přenosových vedení ze severu. Elektrárny budou financovány z kapes spotřebitelů skrze síťové poplatky, které již nyní <a class="sc-16wd66l-13 cYrlXM" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nemci-plati-nadale-nejvyssi-cenu-elektriny-evrope-ceske-podniky-plati-4-nejnizsi-cenu-cele-eu">v Německu tvoří více než čtvrtinu průměrného účtu</a> za elektřinu.
<h2>Zbylé tři elektrárny postaví Uniper, RWE a EnBW</h2>
První zakázku získal od společnosti TenneT počátkem roku 2019 Uniper. Společnost <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spolehlivost-dodavek-jihu-nemecka-zajisti-nove-systemove-elektrarny-suplovat-budou-stagnujici-vystavbu-vedeni">postaví novou plynovou elektrárnu v lokalitě Irsching</a> poblíž Ingolstadtu. Uniper již v lokalitě provozuje paroplynové zdroje Irsching 4 (561 MW) a Irsching 5 (846 MW), které na konci loňského roku <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/uniper-vraci-trh-nemeckou-plynovou-elektrarnu-irsching-vice-7-letech">uvedl po 7 letech opět do provozu</a>.
Transnet BW udělil zakázku na výstavbu elektrárny na topný olej v lokalitě Marbach am Neckar. Překvapivá nebyla jen vítězná technologie, ale také skutečnost, že nabídku <a href="https://www.enbw.com/unternehmen/konzern/energieerzeugung/neubau-und-projekte/netzstabilitaetsanlage-marbach/projektablauf.html">získala energetická společnost EnBW</a>, mateřská společnost Transnet BW.
Třetí zakázku <a href="https://www.group.rwe/en/our-portfolio/innovation-and-technology/project-proposals/biblis-gas-turbine-power-plant">získala od Amprionu společnost RWE</a>, která v lokalitě Bilbis postavi 300MW plynovou elektrárnu. Všechny tři zdroje by měly být uvedeny do provozu v říjnu 2022.
<h2>Němečtí provozovatelé zažádali o zdroje v roce 2017</h2>
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecti-sitovi-provozovatele-se-dozaduji-plynovych-elektraren-jihu-zeme">o nutnosti výstavby zdrojů sloužících jako „Speciální síťové vybavení“ o výkonu 2 GW na jihu Německa informovali</a> v březnu 2017.  <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/bnetza-potvrdila-potrebu-elektraren-jihu-nemecka-ktere-maji-byt-gesci-sitovych-provozovatelu">Německý regulátor o tři měsíce později potvrdil potřebu těchto zdrojů</a>, jejich instalovaný výkon však snížil na 1,2 GW.
<blockquote>„Pokud má být i po uzavření posledních jaderných elektráren v Německu zajištěna spolehlivá dodávka elektřiny, měly by být v jižním Německu postaveny systémové elektrárny o instalovaném výkonu nejméně 2 GW,“ <a class="sc-16wd66l-13 cYrlXM" href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecti-sitovi-provozovatele-se-dozaduji-plynovych-elektraren-jihu-zeme">uvedli němečtí provozovatelé přenosové soustavy</a> (PPS) ve své zprávě na počátku roku 2017.</blockquote>
Úvodní fotografie: Německá plynová elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Rychlé zprávy

Německo udělilo zakázku na čtvrtou elektrárnu, která má na jihu země zajistit stabilitu soustavy

Dva jaderné bloky pokořily počátkem února velice zajímavé provozní rekordy. Prvním rekordem je nejdelší nepřetržitý provoz jaderného bloku Darlington v Kanadě, který dodával do sítě elektřinu přes tři roky v kuse. O druhý se postaral německý jaderný blok Grohnde, který jako vůbec první pokořil milník 400 TWh elektřiny dodané do sítě.
<h2>Nepřetržitý provoz přes 1000 dnů</h2>
Dne 5. února byl odstaven jaderný blok Darlington 1 typu PHWR v Kanadě. V nepřetržitém provozu byl od 26. ledna 2018, díky čemuž stanovil nový rekord na 1106 dnů. O úspěchu <a href="https://www.opg.com/story/darlingtons-unit-1-heads-into-planned-outage-after-record-breaking-run/">informoval provozovatel elektrárny</a>, společnost Ontario Power Generation (OPG).
<blockquote>„Rekordní provoz 1. bloku zdůrazňuje vynikající práci vykonanou našimi specializovanými jadernými profesionály během celé pandemie, kteří zajistili, že obyvatelé Ontaria a lidé z první linie bojující s COVID-19 mohou počítat se stálým přísunem energie 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Dále zdůrazňuje účinnost našich programů preventivní údržby a celkovou spolehlivost našich jaderných elektráren,“ řekl provozní ředitel OPG, Sean Granville.</blockquote>
Dosavadní rekord držel indický blok <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/indicky-jaderny-rekord-kaiga-1-nepretrzitem-provozu-vice-nez-25-roku">Kaiga s 962 dny z prosince 2018</a>. Kanadský blok tuto hodnotu překonal už v září loňského roku. Těžkovodní reaktory jsou navrženy tak, aby bylo možné doplňovat palivo bez nutnosti odstávky.
<h2>Celková výroba přesahující 400 TWh</h2>
<a href="https://www.preussenelektra.de/en/about-pel/newsroom/press-releases/grohne-npp-sets-new-record-in-electricity-generation.html">Dne 7. února přesně ve 23:01</a> překročilo počítadlo vyrobené elektřiny německé jaderné elektrárny Grohnde magickou hodnotu 400 TWh. Elektrárna Grohnde disponuje jedním blokem typu PWR s instalovaným výkonem 1430 MW. Stala se tak navíc první jadernou elektrárnou na světě, které se tohoto milníku podařilo dosáhnout s jediným blokem.
<blockquote>„Jsem hrdý na to, čeho zaměstnanci elektrárny dosáhli. S velkým osobním nasazením a podporou našich specializovaných dodavatelů se vždy dobře starali o svoji elektrárnu. Nyní sklízejí odměny. Těší mě to, protože jsme nemohli poskytnout přesvědčivější důkaz o bezpečnosti a výkonu naší elektrárny,“ uvedl Michael Bongartz, vedoucí elektrárny Grohnde.</blockquote>
Jaderná elektrárna Grohnde zahájila provoz dne 5. září 1984. Za dobu svého provozu tak dosáhla koeficientu využití instalovaného výkonu okolo 90 %. V souladu s německou politikou odstavování jaderných elektráren bude i rekordní Grohnde odstavena nejpozději na konci letošního roku.
Zdroj úvodního obrázku: Patrick Theinert &#8211; Commons Wikimedia

Jaderné elektrárny

Zdroj: Patrick Theinert (Tipipete) &#8211; Commons Wikimedia

Jaderné bloky v Německu a Kanadě přepsaly světové provozní rekordy

Německá Spolková rada (Bundesrat), horní komora německého parlamentu, v pátek schválila výstavbu dvou propojovacích vedení, které propojí Německo se Spojeným královstvím a Švédskem. Obě podmořská kabelová vedení mají být zprovozněna v polovině tohoto desetiletí.
Bundesrat schválil vedení <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210212-altmaier-netzausbau-schluesselelement-fuer-eine-erfolgreiche-energiewende.html">v rámci přijetí německého zákona o rozšiřování přenosové soustavy</a> (Bundesbedarfsplangesetz), který by měl vstoupit v platnost po podpisu německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Zákon považuje obě propojovací vedení za klíčové projekty, což by mělo vést k jejich rychlejšímu schválení.
720 km dlouhé propojovací vedení NeuConnect do Velké Británie má být zprovozněno v roce 2024 a bude prvním propojením mezi oběma zeměmi. Disponovat bude přenosovou kapacitou 1400 MW.
<a href="https://www.50hertz.com/de/Netz/Netzentwicklung/ProjekteaufSee/HansaPowerBridge">Propojení, Hansa PowerBridge</a>, s přenosovou kapacitou 700 MW má být uvedeno do provozu v letech 2025-2026 a bude druhým přímým propojením Německa se Švédskem, když doplní v roce 1994 do provozu uvedený Baltic Cable s přenosovou kapacitou 600 MW.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 702px;"><img class="fr-fic fr-dii" src="https://www.50hertz.com/Portals/1/Images/Netz/Projekte/Hansa%20PowerBridge/HPB%20Brehm%2020180109%20ALL%20Final%20Grafik%20Trassierung%20HPB%20CBR%20V01.png?ver=2018-09-20-103732-287&amp;width=1860&amp;mode=crop" alt="" width="702" height="990" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace přibližné trasy propojení Hansa PowerBridge. Zdroj: 50Hertz</figcaption></figure>
Německo v posledních měsících zvýšilo svou přeshraniční přenosovou kapacitu do sousedních zemí novými kabelovými propojeními s Norskem (1,4 GW), Dánskem (0,4 GW) a Belgií (1 GW).
<h2>Cíl Evropské unie</h2>
Zmíněná vedení jsou v souladu s cílem Evropské unie (EU) ve zvyšování přeshraničních propojení, a tím i bezpečnosti dodávek a možnosti integraci většího množství obnovitelných zdrojů energie.
Pro rok 2020 <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/infrastructure/electricity-interconnection-targets_en?redir=1">stanovila EU cíl v propojení na nejméně 10 %</a>, to znamená, že každá země by měla disponovat přeshraničními přenosovými kapacitami, které umožňují přenos nejméně 10 % elektřiny vyrobené na jejich území do sousedních zemí.
Cílem je povzbudit jednotlivé země k rozvoji jejich přeshraničních přenosových kapacit.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Přenos elektřiny

Německý Bundesrat schválil kabelová propojení Německa se Spojeným královstvím a Švédskem

Ruská plynárenská společnost Gazprom počítá se spuštěním nového plynovodu Nord Stream 2 v letošním roce, a to navzdory sankcím ze strany Spojených států. S odvoláním na prezentaci podniku o tom dnes informovala agentura RIA. Plynovod má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Projekt Nord Stream 2 je už hotov z 94 procent. K jeho dokončení ještě zbývá položit zhruba 120 kilometrů potrubí v dánských vodách a necelých 30 kilometrů ve vodách německých.
Práce na plynovodu se obnovily loni v prosinci asi po roční přestávce, která byla důsledkem oznámení sankcí ze strany Spojených států. Washington chce snížit závislost Evropy na ruské energii a zároveň podpořit prodej amerického zkapalněného zemního plynu na evropském trhu, poznamenala agentura Reuters.
Tento měsíc ruská loď Fortuna obnovila pokládku potrubí pro Nord Stream 2 v dánských vodách. Podle dánských úřadů by tyto práce měly být hotovy do konce dubna.
Nord Stream 2 má zdvojnásobit přepravní kapacitu již existujícího plynovodu Nord Stream na 110 miliard krychlových metrů ročně. Projekt se v poslední době ještě více zpolitizoval v souvislosti s uvězněním ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.

Plynárenství

Gazprom očekává spuštění plynovodu Nord Stream 2 v letošním roce

Německá vláda plánuje podpořit zvyšování energetické účinnosti budov, na které jen v letošním roce vyčlení několik miliard eur. Snižování energetické náročnosti, především v podobě vytápění, je pro zemi klíčové, aby dostála <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030" target="_blank" rel="noopener">svým klimatickým ambicím</a>. Na rozdíl od sektoru výroby elektřiny, kde se zemi v posledních letech dařilo postupně snižovat emise, jsou sektory budov či dopravy v tomto ohledu problematické.
Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier <a href="https://www.reuters.com/article/climate-germany-housing/germany-to-spend-6-billion-euros-to-boost-housing-energy-efficiency-idUSL8N2KE2E4" target="_blank" rel="noopener">na začátku týdne oznámil záměr německé vlády vyčlenit na 6 miliard euro pro účely modernizace budov a snížení jejich energetické náročnosti</a>. Podle ministra mají nové programy zahrnovat například zateplování stávajících staveb či jejich vybavení účinnějšími topnými systémy.
<blockquote>„Sektor budov je důležitým faktorem, pokud chceme, aby byla transformace energetiky úspěšná,“ uvedl podle agentury Reuters ministr Altmaier.</blockquote>
Německu se v posledních letech dařilo stabilně snižovat emise z energetiky, a to zejména rozvojem obnovitelných zdrojů, náhradou uhlí plynem či omezením vývozu elektřiny do okolních zemí. V loňském roce přitom obnovitelné zdroje, rovněž díky poklesu spotřeby vlivem koronavirové pandemie, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecke-oze-stanovily-novy-rekord-kdyz-se-roce-2020-podilely-zatizeni-site-temer-50" target="_blank" rel="noopener">dosáhly v Německu téměř 50% podílu na zatížení tamní soustavy</a>.
V oblasti dopravy a vytápění je však situace odlišná a emise se daří snižovat jen obtížně. Přestože emise z vytápění domácností v zemi za poslední dekádu v zemi poklesly o pětinu, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/studie-za-poklesem-emisi-vytapeni-domacnosti-nemecku-stoji-teple-zimy" target="_blank" rel="noopener">téměř veškerý tento pokles byl však podle studie Německého institutu pro ekonomický výzkum spojen s nižší potřebou vytápět kvůli teplejším zimám</a>.
<h2>Snižování emisí mohou spotřebitelé pocítit</h2>
Německo ve snaze podpořit přechod k méně emisně náročným technologiím i <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy" target="_blank" rel="noopener">v ostatních odvětvích již zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň</a>, která se projeví na cenách fosilních paliv pro koncové spotřebitele. Například domácnosti a podniky, které využívají k vytápění plyn, si v letošním roce za každou odebranou MWh připlatí zhruba 5 euro. V následujících letech přitom výše daně stabilně poroste.
Podobně i modernizace budov se může podepsat na nákladech na bydlení, jelikož majitelé budov mohou náklady následně přenést do nájemného. Podle agentury Reuters nyní vládní koalice projednává, zda nájemce před případným zvýšením nájemného ochránit tím, že by majitele přinutila nést část nákladů na modernizaci.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

Německo vyčlení 6 miliard eur na zvýšení energetické účinnosti budov

Zatímco výkon instalovaný v obnovitelných zdrojích v Německu v minulém desetiletí prudce vzrostl, počet pracovních míst v sektoru naopak značně poklesl. Podle poslední analýzy svazu německých odborových asociací klesl celkový počet zaměstnanců od roku 2011 zhruba o třetinu. Ještě výraznější přitom byl pokles v oblasti výroby a instalace zdrojů, který byl však částečně vykompenzován růstem počtu pracovníků v provozu a údržbě.
S prudkým rozvojem sektoru obnovitelných zdrojů začal na začátku tohoto tisíciletí stoupat i počet lidí, které v Německu zaměstnával. Zpočátku se jednalo zejména o pozice v oblasti výroby a instalace, které ještě před deseti lety dominovaly solární elektrárny, později se část pracovních míst přesunula do provozu a údržby.
V roce 2011 <a href="https://www.dgb.de/themen/++co++634db526-6562-11eb-ac9f-001a4a160123" target="_blank" rel="noopener">bylo podle dat Německého svazu odborů (DGB) v oblasti výroby a instalace obnovitelných zdrojů zaměstnáno v Německu více než 300 tisíc pracovníků</a>, z toho bezmála 133 tisíc připadalo na fotovoltaické elektrárny. Za pouhých 5 let se však tento počet snížil na dvě třetiny, o další dva roky později na pouhou polovinu.
Největší podíl měl podle svazu na ztrátě pracovních pozic kolaps v oblasti výroby a instalace fotovoltaických panelů s ohledem na masivní nárůst levné výroby v Číně. Částečný pokles je patrný i v případě větrných elektráren, jejichž výstavba v Německu v poslední době značně zpomalila.
<figure id="attachment_92459" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="size-full wp-image-92459" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace.png 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-512x354.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-768x531.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-725x501.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_vyroba-a-instalace-800x553.png 800w" alt="Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (výroba a instalace). Zdroj: DGB" width="872" height="603" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (výroba a instalace). Zdroj: DGB</figcaption></figure>
Naopak stabilní nárůst pracovních pozic bylo možné v posledních dvou desetiletích pozorovat s ohledem na rostoucí počet solárních, větrných, bioplynových či dalších zdrojů v oblasti provozu a údržby. Tento sektor rovněž není vzhledem ke stávajícímu vysokému počtu instalací nijak zásadně ovlivněn změnami v německé politice či schématu podpory výstavby obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_92460" class="wp-caption aligncenter" style="width: 894px;"><img class="size-full wp-image-92460" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba.png 894w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-512x354.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-768x531.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-725x501.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Vyvoj-poctu-zamestnancu-v-nemeckem-sektoru-OZE-do-roku-2018_provoz-a-udrzba-800x553.png 800w" alt="Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (provoz a údržba). Zdroj: DGB" width="894" height="618" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu zaměstnanců v německém sektoru obnovitelných zdrojů do roku 2018 (provoz a údržba). Zdroj: DGB</figcaption></figure>
Celkově tak podle analýzy odborového svazu poklesl počet pozic v sektoru obnovitelných zdrojů od začátku minulé dekády do roku 2018 zhruba o třetinu na necelých 236 tisíc.
Zdroj úvodního obrázku: nationalgrid.com

Německo

Electricity generation, Environmental, Infrastructure, Renewable, Sustainable, Connect21, Non-regulated business. Zdroj: http://media.nationalgrid.com/

Počet zaměstnanců v sektoru OZE v Německu během 7 let klesl o třetinu

S růstem instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích v Německu každoročně stoupá i jejich výroba, avšak jejich potenciál není plně využíván. Příčinou je pomalý rozvoj přenosové soustavy, který zaostává za tempem výstavby zejména větrných elektráren. V roce 2019 tak nemohlo být ke spotřebitelům přeneseno bezmála 6,5 TWh elektrické energie z OZE, kterou zdroje nemohly vzhledem k síťovým omezením vyrobit.
Přestože se Německu v posledním desetiletí dařilo intenzivně rozvíjet využívání obnovitelných zdrojů, kvůli omezením v energetické infrastruktuře musí být v určitých chvílích s ohledem na stabilitu sítě omezována jejich výroba. To se týká téměř výhradně větrných elektráren, které jsou budovány především na severu země s ohledem na příznivé povětrnostní podmínky.
Podle <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Mediathek/Berichte/2020/Monitoringbericht_Energie2020.pdf" target="_blank" rel="noopener">zprávy německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) o stavu tamního energetického sektoru v roce 2019</a> vzrostl objem nevyrobené elektřiny v obnovitelných zdrojích na rekordní úroveň. Zatímco v roce 2018 se jednalo o téměř 5400 GWh, v roce 2019 tato hodnota meziročně vzrostla o 20 % na přibližně 6480 GWh. Na začátku minulé dekády se jednalo pouze o 126 GWh. Přestože se hodnota může zdát na první pohled vysoká, podle regulátora bylo ke spotřebitelům dodáno na 97 % z celkové možné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Omezována je výroba zejména v případě větrných elektráren, které se na celkovém nevyrobeném objemu podílely z více než 96 %. Podle regulátora bylo jednou z hlavních příčin tak vysokého meziročního nárůstu větrné počasí během prvního čtvrtletí.  U solárních elektráren byl objem nedodané elektřiny s 2,7% podílem výrazně nižší. Výroba musela být omezována například i u kogeneračních elektráren, nicméně se jednalo o pouhých 0,87 GWh, tedy méně než 0,1 % z celkového objemu.
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Omezování výroby obnovitelných zdrojů v Německu předloni dosáhlo rekordní úrovně

Společnosti Vattenfall, Shell a Mitsubishi Heavy Industries (MHI) společně s Warme Hamburg potvrdily svůj záměr nahradit elektrárnu Moorburg závodem na výrobu vodíku. Do roku 2025 by tak na místě černouhelné elektrárny mohl být umístěn elektrolyzér s výkonem 100 MW. Lokalita Hamburg-Moorburg má tak šanci stát se uzlem pro čistou energii.
V areálu černouhelné elektrárny Moorburg v německém Hamburku by v příštích letech měl vyrůst závod na výrobu vodíku. Dohodly se na tom společnosti Vattenfall, Shell a MHI s místním dodavatelem tepla Warme Hamburg v prohlášení o záměru. O společném plánu informovala zahraniční agentura <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/012221-vattenfall-shell-mhi-plan-100-mw-green-hydrogen-plant-at-hamburg">S&amp;P Global Platts</a>.
Počáteční velikost škálovatelného elektrolyzéru by měla být 100 MW. Společnosti pak chtějí využít elektřiny z větrných elektráren v severním moři k výrobě takzvaného zeleného vodíku. Potenciál lokality Moorburg jako budoucího zeleného energetického uzlu spočívá právě v dostatečném napojení na elektrickou a plynovou síť a lodním terminálu.
<blockquote>„Vždy jsem věřil projektu v lokalitě Moorburg. V Hamburku neexistuje lepší umístění pro škálovatelný elektrolyzér této velikosti. Máme přímý přístup k dodávce zelené elektřiny z větrných elektráren – a tedy možnost skutečně vyrábět zelený vodík v dostatečném množství,“ uvedl hamburský ministr hospodářství Michael Westhagemann.</blockquote>
Provoz hamburské elektrárny o výkonu 1,6 GW, která byla spuštěna teprve před šesti lety, byl ukončen <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vattenfall-chce-nemecku-odstavit-svou-nejmodernejsi-uhelnou-elektrarnu-moorburg-sesti-letech-provozu">v návaznosti na výsledky aukce na odstavení uhelných elektráren</a>. Celkové odstavení elektrárny čeká již jen na závěrečné potvrzení provozovatele sítě, očekávané v březnu.
<h2>Výroba vodíku ve velkém</h2>
Společnosti stojící za projektem věří, že v okolí Hamburku je řada potenciálních průmyslových zákazníků, kteří by vodík mohli využívat.
<blockquote>„Síť plynovodů v přístavu a v okolí Moorburgu se nyní rozšiřuje, aby pojaly vodík a usnadnily dodávky průmyslu a velkým podnikům,“ uvedl hamburský ministr pro energetiku a životní prostředí Jens Kerstan.</blockquote>
Kromě Německa jsou v plánu závody na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/sever-evropy-chysta-prudky-rozvoj-vyroben-vodiku-behem-5-let-by-vykon-elektrolyzeru-mel-dosahnout-az-850-mw">výrobu vodíku také v Dánsku, Nizozemsku</a> a <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/total-engie-hodlaji-ve-francii-postavit-zavod-vyrobu-zeleneho-vodiku">Francii</a>. Celkem by na severu Evropy mohlo během příštích 5 let vyrůst až 850 MW.
Zdroj úvodní fotografie: <a title="User:Ajepbah" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Ajepbah">Ajepbah</a> / Wikimedia Commons