Německo se má obejít bez poloviny elektřiny z uhlí, stojí ale před dvojí výzvou
Německo na vládní úrovni potvrdilo, že plánuje snížit do roku 2030 výrobu svých uhelných elektráren na polovinu. Sám Peter Altmaier, ministr pro energetiku, připustil, že nebude jednoduché vypořádat se s dvojím úkolem, tedy odstavit jaderné elektrárny do roku 2022 a současně snížit výrobu uhelných zdrojů do roku 2030.
Je Německo se svými cíli nepoučitelné, nebo tentokrát dojde na splnění ambiciózních cílů? Není pochyb o tom, že cíle kolem odstavení uhelných elektráren se zdají nejméně pravděpodobné, přesto je ministr pro energetiku Peter Altmeier opět potvrdil v původním rozsahu. Závazek snížit výrobu elektřiny z černého a hnědého uhlí na polovinu do roku 2030 tedy stále platí.
Nicméně ministr připustil, že Německo stojí před dvojí výzvou v podobě odstavení jaderných a zároveň i uhelných elektráren. O velikosti výzvy není pochyb a v této souvislosti se dá z prohlášení ministra dovozovat, že do roku 2022 se významného snižování podílu výroby elektřiny z uhlí nedočkáme.
Pro kontext je nutné dodat, že Německo stále disponuje cca 9,5 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách a cca 46 GW v elektrárnách uhelných. Odstavení zbývajících jaderných zdrojů je již zřejmě nevyhnutelné, je ale otázkou, kolik GW výkonu uhelných elektráren bude muset být odstaveno, aby byla produkce elektřiny z uhlí poloviční. Průměrná výroba uhelných elektráren se totiž nyní pohybuje v průměru okolo 25 GW. Je tudíž možné, že uhelné elektrárny nebudou kompletně odstaveny, ale pouze bude vyvíjen tlak na snížení využití jejich instalovaného výkonu
{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-03-22″,“to“:“2018-04-22″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu za poslední měsíc“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-03-22″,“end_date“:“2018-04-22″}
Zajímavé bude nepochybně sledovat, jak se po roce 2022 bude uhelným elektrárnám ekonomicky dařit s ohledem na cenu emisní povolenky. Poptávka po ní bude, alespoň ze strany Německých výrobců, stále silná, což podpoří její cenu. Ekonomicky se však cena povolenky podepíše nejvíce právě na uhelných elektrárnách, na které se bude chtít Německo těsně po odstavení jádra spolehnout. Jaká bude profitabilita výroby elektřiny z uhlí tak zůstává otázkou.
Vzhledem k propojenosti trhů s elektřinou nelze opomenout ani dopad na Českou republiku, která je na Německo zejména cenami elektřiny podstatně navázána. Jestliže se má k rostoucí ceně emisní povolenky, u které se nárůst ceny dá obecně předpokládat, přidat i úbytek výrobních kapacit, budou ceny elektřiny i nadále růst.
Kdo na politice odstupu od uhlí může vydělat je Daniel Křetínský. Pokud bude Německo odstavovat uhelné elektrárny stejným způsobem jako v roce 2016, budou elektrárny inkasovat ještě několik let poté, co budou odstaveny.
Německo tak stojí před mimořádně těžkým úkolem, pokud tedy má své sliby skutečně splnit. Nelze opomenout, že právě jaderné a uhelné elektrárny tvoří velkou část výrobního mixu této země.
Pokud mají být oba tyto plány skutečně naplněny, bude muset dojít k obměně 32% podílu výroby elektřiny. Pokud by to měly být pouze obnovitelné zdroje, musela by jejich výroba podle dnešního mixu dosahovat cca 70 % výroby elektřiny. Aktualizovaný německý cíl pro rok 2030 v podílu OZE v energetickém mixu byl přitom stanoven na úrovni 65 %.
Zdroj úvodního obrázku: Flickr @Thilo Hilberer
Mohlo by vás zajímat:
K tomu poslednímu odstavci, Němci mají dost velký výkon elektráren na zemní plyn, které jsou teď využívané hodně málo, zvednout o třetinu jejich výrobu by neměl být až takový problém.
Ovšem ovšem, jen je třeba dodat, že při současné ceně plynu a při stávající účinnosti " přeměny plynu na proud" to " hodně malé využívání" dává větší ekonomický smysl než tušíte.
Nejmodernější plynový zdroj Evropy v Německu v podstatě stojí, několik nevyužívaných plynovek bylo na stojáka prodáno do Turecka ( rozebráno co dávalo smysl odvést) a plynových ojetých turbin je v EU plný trh.
Jinými slovy, to co plynové elektrárny umí nejlépe ( produkovat rychlý špičkový proud) bylo zabito současnou nedávnou energetickou politikou Německa . Nakonec trošku matematiky pro základní školy, když v Německu zapnete plynovou elektrárnu a nateče do ní plyn za 23 Eur a z něj budete kontinuálně vyrábět proud v ceně 12 eur, tak tu ztrátu zaplatí kdo ?
Kšeft není školní matematika. Musíte vyrábět/prodávat jen když je cena mnohem vyšší než dlouhodobě nasmlouvaný baseload. To dokáže jen plyn.
No vidíte jak přesně jste to definoval a tím vyvrátil vaše předchozí tvrzení, že plyn je schopen nahradit dlouhodobě nasmlouvaný baseload :) To mě vysloveně těší takhle si rozhodit vlastní příspěvek o tom, jak plyn dlouhodobě nahradí úplně bez problémů uhlí. Díky
Asi si pletete jména. A nečtete to co jsem zde psal. Samozřejmě pro zimní období (topení, kogenerace) je plyn u nás i v Německu důležitý. Ale o tom není diskuse zde.
Já jsem zde vysvětloval těm co to pořád nedovedou pochopit, jak Němci sníží CO2 z uhelných elektráren na polovinu, bez blackoutů, do 2030.
Vaněček, nepletu, jen jsem vás donutil podruhé jasně říci, že existují zcela reálné náklady a že diskuse zde je nejenom o tom, co nahradí uhlí ale i tom jaké to řešení které jste řekl má cenu. Jinými slovy vy zde tvrdíte, že špičkovými zdroji se bude zanedlouho nahrazovat po delší dobu než nyní a nechcete nic slyšet o tom, kolik to stojí. Ono je hezké říci, že budete část proudu mít z plynu ( A S TÍM NEMÁM PROBLÉM) ale je nutné také říci ono B, že plyn při současných evropských cenách ( které si navíc převážně nasmlouvalo Německo s Ruskem) je zdroj poněkud drahý a někdo to bude muset zaplatit, jak říkáte kšeft není stolní matematika, ale některým lidem zjevně došel selský rozum :)
Selský rozum Vám řekne, že slunce a vítr mají náklady na palivo nula. A ty budou v Německu tvořit 2/3 výroby elektřiny. Uvažujte, přemýšlejte.
Franku, a Němci doplňují OZE uhelnými elektrárnami, znáte něco levnějšiho? Němci na sebe vzali břemeno rozběhu velkoseriové výroby FVE a VtE, to je stálo spostu peněz. Povedlo se to, profituje z toho celý svět a hodně německých firem.
Teď to kompenzují NEJLEVNĚJŠÍM možným řešením (zachováním kapacity uhelných elektráren při neustále větším nahrazování jejich výroby větrem a sluncem.
Pochopil jste to?
O polovinu se má snižovat výroba uhelných elektráren, jak to bude s instalovaným výkonem/elektrárnami je nejisté. Už jen vypnutí hnědého uhlí na 8 měsíců v roce (kromě zimy, -100 TWh) a vykašlání se na export elektřiny (-50 TWh) by pokrylo 3/4 z očekávaného poklesu výroby z uhlí+uranu, přidejte k tomu mnou zmíněný nárůst výroby ze ZP (+30 TWh) a plán je skoro splněn. Teď ještě naflákat 120 TWh, a.k.a 10 TWh/rok, nové výroby z OZE (no problem), namotivovat majitele bioplynových a biomasových elektráren, aby vyráběly jako pološpičkové zdroje a přidat do mixu akumulaci a ono to půjde.
Ano jsem přesvědčen že to pro Německo nebude neřešitelný problém, protože do roku 2030
1) Německo zdvojnásobí výrobu z OZE , za 5 let to bude už bez dotací a po roce 2040 už veškeré staré dotace doběhnou, Němci budou mít nejlevnější energii nejen pro průmysl ale i pro domácnosti
2) Německo se už zbavilo většiny JE, jak byl jejich základní plán, teď už je rozebírají..., uhelné elektrárny si ponechají, ty likvidovat hned nebudou, bude to jejich záloha když nebude týden svítit slunce? nebo foukat vítr. Ale vtip je v tom že pojedou jen polovinu doby v roce co jeli doposud. Snad to pan Wagner pochopí že i tak se nechají redukovat emise CO2.
3) Mezitím proběhne i elektromobilita a tak se i nejhorší německý sektor (nejen emise CO2 ale především emise NOx, mikročástic, karcinogenů, alergenů) omezí.
Takže dlouhodobá strategie se němcům vyplatí. Jediný problém Německa jsou migranti, technické problémy byly pro Němce vždy jen výzva která je posunula dopředu.
Ano, německo plán splní, ale jen díky ostatním členům energetické unie. Bez nich by ten jejich experiment neměl šanci na přežití a zkolaboval by po prvním významném výkyvu ve výrobě elektřiny, ať již dolů či nahoru. Přenosová soustava poloviny evropy ale tento kolaps nedopustí, nicméně ostatní země budou mít obtíže se s nestabilitou v síti vyrovnat, a kvůli politice přednostního výkupu z nejvíce nestabilních a předvídatelných zdrojů za to budou biti všichni, jen ne německo. Těm se sníží též cena za regulaci, neboť tu budou mít na starosti ostatní země, kde vlivem německého experimetu cena za regulaci poroste.
To jsou jen báchorky, Německo již druhou zimu pomáhalo Francii, naše malá energetika Německu taky moc nepomůže (ale co mu hodně pomáhá jsou obrovské zisky ze Škoda auto a všech těch výrobců autosoučástek za třetinové mzdy). To Německu pomáhá, též proto mají přebytkový rozpočet i přes obrovské výdaje.
Kdyby druhou zimu, minimálně od roku 2013 se to děje pravidelně, když uhodí mrazy.
Migranti pro Německo problém nejsou, říkala Makrela, která to tam z vůle voličů už delší dobu vede a ještě povede. Navíc jsou přízniví pro snížení spotřeby energie. Ženská část populace sedí doma a nikam sama netrajdá. Velbloud pro mužskou nepotřebuje uhlí, plyn, jádro a dokonce ani OZE. Trochu sice sebere biomasy, ale zase nevyprodukuje žádné emise, jen opět biomasu. Nepotřebuje tak ani továrny na baterky, jako elektromobily, de facto nepotřebuje ani ty Němce :-)
No a ještě postavit tak 4500 km vedení :-). Technicky je určitě možné postavit výkon OZE zdrojů, který ve svém důsledku vytlačí polovinu výroby uhelných elektráren. To ovšem vůbec neznamená, že můžeme dostavit polovinu jejich instalovaného výkonu! Naopak, ty elektrárny bude potřeba dotovat, aby zůstaly otevřené, protože jinak se celá střední Evropa dostane do obrovských problémů, když nebude foukat a svítit, a to se děje celkem běžně v trvání naprosto přesahujícím možnosti akumulace do roku 2030. Z časového hlediska bude také velmi obtížné postavit případně nové plynové elektrárny nebo jiné zdroje se zabezpečeným výkonem. Dovést zabezpečený výkon nebude mít Německo odkud, bude chybě všude. Něco mi říká, že brzy dojde ke změně paradigmatu, a to od maximálního zelenění k zajištění základní funkce elektroenergetiky - tj. zajištění spolehlivých dodávek elektřiny.
Kdy už to konečně pan Hájek i Wagner a další pochopí: Němci si ještě 20 a více let ponechají svoji uhelnou kapacitu jako zálohu. To že Němci sníží do roku 2030 výrobu elektřiny z uhlí na polovinu vůbec neznamená že zavřou polovinu svých uhelných elektráren. To jen znamená, že ty stávající elektrárny vyprodukují polovinu CO2 (převážně kratší dobou provozu během roku, jen málo na vrub zlepšení technických parametrů).
Tohle už dávno pochopil pan Křetínský a založil na tom svůj ziskový business.
To je objev, co??!!
Jinak německá energetika (dodávky zákazníkům) je spolehlivější než naše, podívejte se na statistiky. Takže bychom se asi měli učit my od nich, zvláště teď kdy už OZE u nás mohou být investičně levné a provozně prakticky za hubičku.
Obzvlášť když značná část jihu Německa je zásobována " s německou spolehlivostí" via několik sousedních států a to celkem bez ohledu na to, jestli to sousedům vyhovuje.
A není to jen nějaký speciálně český či polská problém ( jak se u nás často dává najevo zelenými kruhy), trpí tím třeba i Holandsko Belgie Francie a dokonce i Švýcarsko.
O tomto už se úplně stejně diskutovalo na tomto serveru nespočetkrát. Opravdu nemá cenu to zase a zase opakovat. Ale, když už mě tu zase pan Vaněček musel zase jmenovat (trpí už úplnou fóbií :-)), tak přece jen musím na jeho texty reagovat:
1) Stále více se fotovoltaické a hlavně větrné zdroje musí vypínat a stoupá cena za redispečink. Když fouká nebo svítí, tak jsou stále nižší ceny, stále častěji i záporné. Naopak, v době, kdy nefouká, tak jsou stále vyšší. Takže se stále více pro fotovoltaiku i vítr zhoršuje situace a těžko nastane doba, kdy budou bez dotací. A finanční náročnost německé (i dánské) energetiky stále roste, i když je cena OZE nižší, stále více rostou náklady na jejich provoz a začlenění do systému.
2) Pokud se musí udržovat celý potřebný výkon ve fosilních zdrojích, aby vše fungovalo i v době, kdy nesvítí a nefouká (tedy na každý potřebný výkon jsou místo jedné elektrárny hned tři (FV, větrník a fosilní)), tak to opravdu není moc laciný systém. Část fosilních zdrojů musí být v horké záloze a i jejich udržování vede k produkci emisí. Ono je to ostatně vidět i na vývoji v posledních letech v Německu. Emise se tam nijak významněji neredukují, i když intenzivně budují další a další FV a větrníky.
Nemá však cenu se přít, vývoj je vidět a v následujících letech bude možné vidět dopady a jak se s tím Německo vypořádá.
Pane Wagnere,
s dovolením...
ad 1) Pro omezení špiček potřebujete buď elektrárnu, které nevadí časté vypínání a zapínání, nebo něco kam ten proud nacpete, například PVE, tuto oblast ale Němci hloupě napsanou klauzulí zařízli. Ale to není nic co by se nedalo snadno opravit. Tím je vrátíte do hry. Ano PVE a VtE se nemusí, ale PVE a FVE k sobě jdou, přece jenom je sluneční denní cyklus relativně známý a po dobu několika dní předpověditelný a stabilní.
ad 2) A jak se změní těm fosilním zdrojům koeficienty využití? Nebude to náhodou tak že se ve finále u některých zvýší? Ale tu nejnutnější horkou zálohu umí vyřešit právě PVE. Ale musíte k tomu mít kapacity. Ano, muselo by se to přesně sjet asi na počítači, ale v zásadě by jak problémy z 1, tak problémy z 2 měla být schopna řešit akumulace, poměrně krátkodobá.
p.s. používám teď dlouhý nick. C.
Pane Carlosi, kolik těch nicků máte? :-) Je pravda, že PVE může přes léto vyrovnávat FV. Nejsem si jistý, do jaké míry je vhodné a dosažitelné takové množství PVE. Na papíře třeba ano ale v přírodě určitě ne.
Hmm, toť otázka, jak hluboko do minulosti chcete jít a do jak obskurních fór z internetového středověku chcete? Jak by Vám potvrdil pan Veselý ten dlouhý nick používám pár let někde jinde, ono to C je z něho odvozené, ale tehdy když jsem se tu poprvé objevil to vzniklo tak nějak náhodou, neušil jsem že se tu tak zabydlím :). Takže tak, když to vezmu tak po eliminaci C zbude aktivní jen asi jeden, tady určitě.
No PVE jsou spíš otázka podle modelu a k čemu je chceme použít, rozhodně tu nic moc na celé týdny nemáme, ale na druhou stranu mohou slušně sloužit v "odpoledním dojezdu" nebo v noci omezovat nutnost parních elektráren pro základní zatížení. Pro ČR by se snad daly snést 2-4 nové velké PVE, to by snad nevadilo, s výkonem kolem 1GW a dobou provozu 6-8 hodin, to by mohlo myslím celkem dost pomoci, přitom se proti klasickým hydroelektrárnám bavíme jen o plochách v desítkách hektarů, které by bylo třeba pro tyto účely upravit.
Pak je tu samozřejmě možnost mít menší PVE na existujících, vhodných, přehradách, které by ale byly spíše jen jakýmsi doplňkem současných elektráren, které jsou ve vztahu k průtoku mnohonásobně předimenzované a tedy v provozu jen po velmi malou část dne. Ano, jsou navrženy pro špičkování, ale také poplatné době vzniku kdy rozložení zatížení sítě vypadalo poněkud jinak než dnes. A pokud se tedy zrovna nejedná o kaskádu přehrad, tak by snad bylo možné najít v blízkosti vhodný kopec a využít existujícího vedení. Ale toto by byly opravdu jenom PVE na to aby si trochu zlepšili na elektrárnách bilanci.
Ano pane W. když budete trpělivý tak uvidíte jak se s tím Německo vypořádá. Je mi jasné, že to tušíte, vidíte jak se nezadržitelně realita OZE posunuje od 5-15% v energetickém mixu na nedávných 30-35% a okolo let 2030 to bude zase výše, okolo 60-70%.
A ceny fotovoltaiky stále klesají, spolehlivost a garance životnosti stále roste. Úspěch větrné energetiky v oblasti Severního moře byl tak obrovský a zřejmě pro většinu starých energetiků nečekaně rychlý že předběhl možnosti výstavby dálkových vedení.
Tož taková je realita, a jak stále zde opakuji (opakování je matka moudrosti) okolo roku 2025 už budete pane W. s Vašimi starými tvrzeními (to nééjde) akorát směšný.
Skutečná a obtížná výzva pro energetiku bude až dosažení 80% penetrace OZE v našich či německých klimatických podmínkách, to bude chtít zatím nezvládnutý (zdůrazňuji slovo zatím) vědecký, technický a výrobní pokrok.
Pane Vaněčku, opravdu Vám ten newspeak jde perfektně. Problém je, že s realitou nemá moc společného, jako každý newspeak. Němci už na začátku věděli, že jejich hlavním blokem Energiewende jsou větrníky na břehu moře. A věděli, že jen v případě, když postaví potřebná vedení, tak jej bude možné realizovat. Ta vedení měla být daleko dál už nyní a dokončena před odstavením jaderných bloků v roce 2022. To byl plán už na začátku Energiewende v roce 2000, kdy se datum pro odstavení jaderných bloků na rok 2022 nastavilo. Takže je to přesně naopak. Ve výstavbě větrníků na břehu moře se daří zatím představa plnit, ale realizace plánů na výstavbu vedení totálně selhala. K čemu to vede, je vidět i z rozhovoru s Peterem Hoffmannem.
Pane Wagner už jenom s prominutím žvaníte, už to není diskuse s kvantitativními údaji a argumenty. Na jedné straně presentuji neustále nové kvantitativní údaje z aukcí VtE a FVE v Německu, na druhé Vaše "co Němci dávno věděli". Rozhovor s panem Hoffannem je velmi poučný, on je manažer který zatím vyřešil všechny situace před které byl postaven, není to člověk který by zdůvodňoval proč to nejde. Jen vidí realistické časové škály pro řešení zadání které mu zadávají němečtí politikové podle výsledků voleb.
Vás pane Wagnere by mělo víc trápit proč asi nebyla v EU uvedena do provozu za posledních 20 let žádná jaderná elektrárna. Dvacet let to je tedy velký skluz když současně vidíte obrovský rozvoj VtE a FVE v EU a skluz ve stavbě Sudlink v Německu je jen cca 3-5 let (viz rozhovor).
Máš svatou trpělivost. Já už jsem se zařekl, že na trio V+E+V nebudu reagovat. Pan Vaněček stejně ani nereaguje na vysvětlení/odpovědi a stejně nakonec skončí u politických vězňů v Jáchymově. Jako vždy mu dojdou racionální argumenty...
Žádná JE V Evropě za posledních 20 let, asi neumí počítat nebo nevidí dál než na svojí střech BEZ solárních panelů (jemu se nevyplatí) .... ETE1 2000, ETE2 2002, Cerna Voda 2 2007, Chmelnická a Rovno 2005, Rusko ani nezmiňuji (a že jsou tam i čerstvé přírůstky jako Leningrad II-1, Novovoroněž,...) to má pan Vaněček v oblibě prosazujíc závislost na ruském plynu.
Asi má cenu DISKUTOVAT s někým kdo má zájem diskutovat. Třeba se studenty.
Měj se fajn...
Pane Závodský prosím, prosím ještě jednou, naučte se číst. Já píši ...proč asi nebyla v EU (to je zkratka Evropské unie, pane Závodský) uvedena do provozu za posledních 20 let žádná jaderná elektrárna.
Nebo pan Závodký neví které státy tvoří EU??? Neví kdy ČR či Rumunsko do EU vstoupilo? Jen ví že tam není Rusko!!!
Studujte, pane Závodský, a teprve potom diskutujte.
Jo aha až po vstupu, to jste si to pěkně omezil na 15 zemí. No ony ty země měli dost výkonu (a pořád mají z již spuštěných elektráren).
A v Jáchymově byli političtí vězni, nezapomeňte.
No tak se brzo dočkáte ve Francii a Finsku.
A když už slovíčkaříte, tak JE Civaux 1-2 bylo spuštěna v roce 1999 a 2000, JE Chooz B 1999, ...
Co ta vaše fotovoltaika na střeše? Už se to super vyplácí. Stavte, nebo jste ignorant co nechá střechu ležet ladem ....
Hele, co mi přistálo v Twitteru. Koeficient využití plynových zdrojů byl okolo 30%, černého uhlí okolo 45%.
A to je za prvé čtvrtletí 2018 a tady nás někteří straší co bude dělat naše či německá energetika v zimě. Asi by spíš měli strašit Francouze.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se