Kdo skutečně vlastní v České republice energetické zdroje? Poslední dobou se veřejnost zajímá o vliv magnátů na politiku, média i společnost. Na českém trhu se stále častěji rodí ,,velcí hráči“, kteří disponují nejen kapitálem, ale i strategií. A energie je komoditou z nejcenějších. Jak je to s jejich vlivem na energetiku? Mnoho podnikatelů své peníze rozmnožilo či přímo markantně zbohatlo právě na investicích do energetiky. 
Pojďme se podívat na nejznámější jména, a zároveň si přiblížit oblast jejich energetického zájmu. Když jsou totiž ve hře peníze, ekologie je až na druhé koleji. Budoucnost energetiky na českém území má v moci pár vyvolených jedinců:
<h2>Daniel Křetínský</h2>
Mezi nejznámější podnikatele patří nyní Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding (EPH). Ten zaznamenal velký boom v roce 2009, kdy holding vznikl, a z Křetínského se najednou stal významný hráč na poli energetiky. Nutno podotknout, že i to za pomoci PPF, Patrika Tkáče a skupiny J&amp;T.
Celý holding se pak dělí na dvě části, první EPIF (EP Infrastructure), která se zabývá přepravou a distribucí zemního plynu, dále distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Druhá část – EP Power Europe sdružuje zahraniční investice, jedná se tedy o producenty elektrické energie, těžební společnosti a obnovitelné zdroje v Evropě. V Česku EPH spravuje například Pražskou teplárenskou, EP Energy Trading nebo elektrárnu Opatovice. V zahraničí je to polská společnost PG Silesia nebo v Německu Kraftwerk Mehrum GmbH provozující černouhelnou elektrárnu. Mezi další země, kde EP operuje patří Slovensko, Itálie, Velká Británie a Maďarsko.
<h2>Karel Komárek</h2>
Dalším hráčem na poli energetiky je Karel Komárek se svou investiční skupinou KKCG soustředící se hlavně na těžbu ropy a zemního plynu. Pod skupinu KKCG patří společnost MND a.s., která se zabývá hledáním a těžbou ropy a zemního plynu v České Republice, navíc obchoduje i v zahraničí.
V České republice doluje zhruba na 36 místech, převážně na jižní Moravě. Obchodní aktivity MND sahají i do zahraničí, konkrétně na Ukrajinu a do Gruzie. V Čechách se jedná o největší těžební společnost, co se týče ropy a plynu a nabízí tzv. plyn z první ruky.
<h2>Pavel Tykač</h2>
Křetínský a Tykač byli dlouhou dobu ve sporu, nakonec své neshody urovnali a zakopali válečnou sekeru. Právní spory byly ukončeny, ale vzájemný svár možná pokračuje dál. Tykačova skupina Sev.en Energy ovládá hlavně uhelný byznys, vlastní elektrárnu Chvaletice a nově má od roku 2024 získat Počerady.
V roce 2018 došlo k restrukturalizaci skupiny, nově nese jméno Se.ven Commodities. I tato skupina má přesahy do zahraniční, konkrétně jde o uhelné a plynové elektrárny (Velká Británie, Austrálie).
Tykačovy obchodní aktivity se křížily s Křetínským, jednalo se o německé elektrárny firmy Engie. Oba dva jejich holdingy měly stejné zájmy: skoupení starších uhelných a plynových elektráren. Zahraniční firmy se jich zbavují, protože dochází k přesunu k obnovitelným zdrojům. Křetínský i Tykač v nich pak vidí záložní zdroj stabilních dodávek energie.
<h2>Zdeněk Bakala</h2>
Posledním hráčem na poli, a možná i nejvíce diskutovaným jménem v oblasti energetiky, byl (a do určité míry stále je) Zdeněk Bakala. V roce 2004 prodala Grossova vláda státní podíl společnosti OKD do rukou Karbon Invest, za niž stáli podnikatelé Petr Otava a Viktor Koláček.
Karbon Invest posléze prodal společnost Bakalově NWR (New world resources) sídlící v Nizozemsku. Jednalo se o jednoho z nejvýznamějších producentů černého uhlí v Evropě, a to nejen díky své strategické poloze. Nicméně společnost se dostala do úpadku, na kterém se podílel propad ceny uhlí, a OKD bylo opět v rukou našeho (ne)schopného státu. Kauza OKD je stále nedořešená a je jakýmsi uhlíkem, který neustále plápolá.
Český stát napadl Bakalu a i jeho obchodního partnera Kadase a požadoval vrácení vyplacených dividend. Soud ve Velké Británii ovšem rozhodl ve prospěch Bakaly i jeho spojence. Jejich společnost CERCL Mining byla většinovým akcionářem právě NWR. Kauza OKD s sebou přinesla konec NWR. OKD po vyhlášení insolvence přešlo pod vládu státního podniku Prisko. V dolech OKD se uhlí stále těží, ale pomalu se doly zavírají. Stejně tak Bakala postupně opouští veškeré své aktivity v Čechách.
<h2>Stát</h2>
Do další významné a samostatné kategorie v oblasti energetiky zařadíme stát. Stát je majoritním vlastníkem společnosti ČEZ, která představuje nejvýznamnějšího hráče na poli jak domácím, tak i zahraničním (převážně oblast střední a jihovýchodní Evropy). Vlastnická struktura je následující: cca 70 % má Ministerstvo financí ČR, zbytek je rozdělen mezi minoritní akcionáře. ČEZ produkuje energii z různých odvětví mezi něž patří: jádro, uhlí, sluneční, větrné a vodní elektrárny. Jedná se vlastně o jednu z nejziskovějších českých společností, které patří monopolní postavení ve výrobě elektřiny. Generálním ředitelem je od roku 2014 Daniel Beneš.
Energetický průmysl může být pro podnikatele lákavý byznys, nesmí však opomenout, že důležitou roli hraje stát. A proto se ani v této oblasti nevyhneme komplikovaným prodejům, státním machinacím a tlaku společnosti. Velký byznys je pořád tvořen převážně uhlím, které ztrácí na oblíbenosti veřejnosti. Vzniká nový trend přiklánějící se k ekologičtějším způsobům při výrobě elektřiny.

Názory

Křetínský, Tykač nebo Bakala. Kdo jsou čeští energetičtí magnáti?

Společnost Energetický a průmyslový holding (EPH), kterou ovládá podnikatel Daniel Křetínský, má zájem koupit prostřednictvím své polské uhelné divize PG Silesia polský uhelný důl Janina. Jeho vlastníkem je státní firma Tauron. S odkazem na nejmenované zdroje o tom dnes na svém webu informoval list Gazeta Prawna.
Tauron je podle agentury Reuters nejzadluženější energetickou skupinou v Polsku. Uhelné doly vlastní tři. Úmysl prodat Janinu firma oznámila v květnu jako součást svého plánu přejít na takzvanou zelenou energii a snížit uhlíkové emise.
List Gazeta Prawna píše, že produkce uhlí ve společnosti Tauron by se z loňských pěti milionů tun letos měla snížit o 1,2 milionu tun.
EPH klesl loni meziročně čistý zisk o 27,8 procenta na 16,1 miliardy korun. Konsolidované tržby naopak o 16,5 procenta vzrostly a dosáhly 178,9 miliardy korun. Holding zahrnuje 50 firem v České republice, na Slovensku, Německu, Itálii, Británii, Polsku a Maďarsku. Firmy, které jsou součástí skupiny EPH, zaměstnávají téměř 25.000 lidí.

Společnosti

Gazeta Prawna: Křetínského EPH má zájem o uhelný důl v Polsku

Slovenská elektrárna Nováky získala výjimku <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-2469_en.htm">z evropských pravidel pro veřejnou podporu</a> za účelem zajištění bezpečných dodávek elektřiny v okolí města Bystričiany ve středu Slovenska. Elektrárna je v místě, kde není dostatečně propojená soustava a v okolí není dostatek výrobních zdrojů.
Nedostatečné propojení okolí města Bytričiany přimělo Slovensko k notifikaci veřejné podpory u Evropské komise pro elektrárnu Nováky, která byla uvedena do provozu již v roce 1953. Veřejná podpora by měla být vyplácena společnosti Slovenské Elektrárne a.s., která se výměnou za státní finanční kompenzaci zavázala dodávat z této elektrárny do soustavy minimálně 870 GWh, nejvíce ovšem 1 100 GWh elektřiny ročně.
Evropská komise nicméně ve zprávě podotýká, že se jedná pouze o dočasné řešení. Výplata podpory musí být ukončena nejpozději do konce roku 2023, případně do doby, než bude dostatečně posílená elektrická soustava v okolí síťového uzlu Bystričany. Tím by totiž ve skutečnosti odpadl důvod veřejné podpory.
Společnost bude kompenzována ve výši odpovídající rozdílu mezi výnosy z prodeje elektřiny a dalších služeb a provozními náklady s tím, že bude <a href="https://www.energia.sk/elektrina/22468-za-vyrobu-elektriny-z-uhlia-dostanu-elektrarne-954-miliona-eur-rocne">zajištěn přiměřený zisk provozovatele</a>. O přesných cenách přitom bude rozhodovat slovenský regulační úřad. Předpokladem tedy je, že výroba elektřiny v elektrárně je i při růstu cen elektřiny ztrátová.
Samotný příslib přiměřeného zisku přitom nemusí být nezajímavý. Přiměřený zisk je garantován také provozovatelům přepravních a přenosových soustav, které jsou považovány za velice atraktivní aktiva právě díky přiměřenému zisku a jeho jistotě plynoucí z regulace.
<figure id="attachment_71410" class="wp-caption alignleft" style="width: 1620px;"><img class="aligncenter wp-image-71410 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/eno256.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/eno256.jpg 1620w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/eno256-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/eno256-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/eno256-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/eno256-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/eno256-800x533.jpg 800w" alt="Slovenská elektrárna Nováky" width="1620" height="1080" /><figcaption class="wp-caption-text">Slovenská elektrárna Nováky</figcaption></figure>
Komise nicméně připomíná, že udělení výjimky z pravidel pro státní podporu Slovensko nijak nezbavuje povinností, které mu plynou z jeho environmentálních závazků. Jedná se přitom o hnědouhelnou elektrárnu, která je významně kritizována kvůli škodlivým emisím, a není proto jasné, jak splní například přísné požadavky vyplývající z nejlepších dostupných technik pro velké spalovací zdroje (pozn. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/bulharsko-podpori-polsko-zalobe-komisi-nesouhlasi-emisnimi-limity/">viz prováděcí nařízení Evropské komise k LCP BAT</a>).
Elektrárna patří do vlastnictví společnosti Slovenske Elektrarne a. s., kterou prostřednictvím společnosti Slovak Power Holding BV třetinově vlastní společnost EPH Daniela Křetínského.
Společnost EPH se zdá, že dlouhodobě cílí na aktiva, která jsou regulovaná nebo mohou být součástí podporovaných mechanismů k zajištění bezpečnosti soustavy. Jeho elektrárny pobírají podporu ve formě kapacitních plateb ve Spojeném Království, v Německu jsou některé jeho elektrárny přesunuty do mechanismu kapacitní rezervy.
Elektrárna Nováky je umístěná ve střední části Slovenska ve vzdálenosti přibližně 50 km od jaderné elektrárny Mochovce. Elektrárna disponuje výkonem 266 MW a dle údajů na stránce dceřiné společnosti EPH zajišťuje přibližně 8 % výroby elektrické energie Slovenských elektráren. Elektrárna pro výrobu elektřiny spaluje hnědé uhlí, přičemž v bloku A je spoluspalována také biomasa.

Elektrárny v Evropě

Evropská komise schválila podporu slovenské elektrárně Nováky, kterou spoluvlastní EPH

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele <a href="http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/">Daniela Křetínského</a> prostřednictvím britské dceřiné firmy EP UK Investments kupuje v Severním Irsku plynovou elektrárnu Ballylumford, uhelnou elektrárnu Kilroot a bateriové úložiště elektrické energie. ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cenu transakce, kde prodávající je společnost AES Corporation, ale neuvedl. Uzavření obchodu EPH podle mluvčího očekává v létě, musí ho schválit evropské antimonopolní úřady. 
EP UK Investments by měl získat od společnosti AES veškerá její severoirská aktiva a pro Křetínského holding to bude podle Častvaje první akvizice na energetickém trhu v Severním Irsku.
<blockquote>„Akvizici portfolia AES považujeme za významný krok v realizaci naší strategie zvyšování výrobní kapacity na vybraných evropských trzích. Tyto elektrárny mají pro Severní Irsko strategický význam,“ uvedl místopředseda představenstva společností EPH a EP Power Europe Jan Špringl.</blockquote>
Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů – EPIF a EP Power Europe. EPIF ve struktuře EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, <a href="http://oenergetice.cz/plyn/zasobniky-plynu-v-cr/">skladování plynu</a> a teplárenství.
Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. Většinovým vlastníkem EPH se předloni stal Křetínský, který nyní drží 94 procent akcií.
Do EPIF podle webu firmy vedle majoritního podílu v Pražské teplárenské a v maďarských teplárnách Budapesti Erömü patří mimo jiné podíly holdingu ve společnostech Eustream nebo <a href="http://oenergetice.cz/ropa/nafta/">Nafta</a>, která na Slovensku provozuje zásobníky plynu.
Společnost EP Power Europe pak v holdingu zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. O loňských Vánocích EPH jejím prostřednictvím podal závaznou nabídku na koupi veškerých francouzských aktiv německé skupiny Uniper.
V létě 2016 EPH ovládl německé <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">hnědouhelné doly</a>, které v konsorciu s firmou PPF Investments koupil od švédské společnosti Vattenfall.
Křetínský je podle loňského <a href="https://miliardari.forbes.cz/" target="_blank" rel="noopener"> žebříčku </a> časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Podnikatel je mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha.

Křetínského EPH kupuje dvě severoirské elektrárny a bateriové úložiště

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a> podal prostřednictvím své dceřiné společnosti EP Power Europe závaznou nabídku na koupi veškerých francouzských aktiv německé skupiny Uniper. Holding následně od Uniperu získal exkluzivitu na jednání. ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Základním majetkem Uniperu ve Francii jsou dvě uhelné elektrárny. 
 Francouzský deník Le Monde v listopadu uvedl, že Uniper ve Francii provozuje především uhelnou elektrárnu v Gardanne na jihu země a druhou v Saint-Avoldu na východě. V Saint-Avoldu má skupina rovněž dvě <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr/'>plynové elektrárny</a>, uvedl deník. Dalším krokem budou podle Častvaje povinné konzultace s orgány zastupujícími zaměstnance, které začnou v lednu. 
<blockquote>
&#8222;Transakce může být uzavřena až po úspěšném uzavření výše uvedených konzultací a splnění dalších odkládacích podmínek,&#8220; uvedl mluvčí.
</blockquote>
 V souvislosti s plánovaným vstupem na francouzský trh uzavřel holding partnerství se společnosti Total. 
<blockquote>
&#8222;Tato spolupráce může vést k finálnímu převodu vlastnictví dvou plynových elektráren, které v současné době provozuje Uniper France, na firmu Total. Samozřejmě až po potenciálním uzavření smlouvy s Uniper SE,&#8220; uvedl místopředseda představenstva společností EPH a EP Power Europe Jan Špringl.
</blockquote>
<figure id="attachement_1079" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/EPH_logo.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/EPH_logo.jpg" alt="EPH logo" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Společnost Uniper France je podle něj aktuálně v nelehké situaci, kdy dvě uhelné elektrárny, které jsou základním majetkem společnosti jak z hlediska instalovaného výkonu, tak počtu zaměstnanců, mají na základě rozhodnutí francouzské vlády omezenou časovou perspektivu. 
<blockquote>
&#8222;Vzhledem k tomu, že společnost je z velké části organizována kolem těchto aktiv, jejich uzavření bude vyžadovat koncepční reorganizaci a definici nové strategie společnosti. Jsme si zároveň vědomi sociálních aspektů případného uzavření provozu uhelných elektráren,&#8220; uvedl Špringl.
</blockquote>
 Podotkl, že případné uzavření uhelných elektráren by negativně ovlivnilo ekonomické výsledky elektráren plynových. 
<blockquote>
&#8222;Jsme přesvědčeni, že jejich konkurenceschopnost a strategická hodnota by se zvýšila jejich přičleněním do většího portfolia, které provozuje společnost Total,&#8220; dodal.
</blockquote>
<figure id="attachement_482" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/electricity-384198_1280-725x406.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/electricity-384198_1280-725x406.jpg" alt="Electricity cable, France, Spain" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Holding EPH je strukturovaný do dvou hlavních pilířů &#8211; EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe. EPIF v EPH zastřešuje tranzit plynu, distribuci elektřiny a plynu, <a href='http://oenergetice.cz/plyn/zasobniky-plynu-v-cr/'>skladování plynu</a> a teplárenství. Podíl 31 procent v EPIF patří fondu australské banky Macquarie, zbytek patří EPH. EP Power Europe zastřešuje těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Předloni v létě například EPH ovládl německé <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/'>hnědouhelné doly</a>, které v konsorciu s firmou PPF Investments koupil od švédské společnosti Vattenfall. 
 Většinovým vlastníkem EPH se stal Křetínský loni, nyní drží 94 procent akcií holdingu. Firmu opustili podnikatel Patrik Tkáč a investoři spojení se skupinou J&amp;T. Křetínský je podle letošního žebříčku časopisu <a target="_blank" href="https://miliardari.forbes.cz/"> Forbes </a> pátým nejbohatším Čechem s majetkem ve výši 59 miliard korun. Kromě EPH je podnikatel mimo jiné spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha.

Elektřina

EPH má exkluzivitu na vyjednávání o aktivech Uniperu ve Francii

Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG vlastněný EPH Daniela Křetínského a PPF Petra Kellnera postaví v areálu své hnědouhelné elektrárny v Lužici jednu z největších baterií v Evropě. Projekt s názvem Big Battery Lausitz by měl být zprovozněn v létě roku 2020. Společnost to uvedla ve své <a href="https://www.leag.de/de/news/details/leag-baut-50-mw-stromspeicher-bigbattery-lausitz/">tiskové zprávě.</a>
50MW lithium-iontová baterie s kapacitou 53 MWh za 25 milionů euro (644 mil. korun) bude pomáhat se stabilizací německé soustavy a zařadí se mezi největší bateriová úložiště v Evropě. Na projekt přispěje 4 miliony eur také spolková země Braniborsko, na jejímž území se bude baterie nacházet. Výstavba by měla začít na počátku léta příštího roku, ke spuštění by mělo dojít v létě o rok později.
<blockquote>
&#8222;BigBattery Lausitz je pro LEAG stěžejním projektem, který je v Evropě dosud jedinečný svou velikostí a technickým uspořádáním. Investujeme do inovativních technologií budoucnosti a rozšiřujeme naše stávající zařízení,&#8220; uvedl Hubertus Altmann, člen představenstva LEAG zodpovědný za divizi elektráren.
</blockquote>
Úložiště BigBattery Lausitz se bude vyznačovat podle slov společnosti inovativním řízením nabíjení a využívat bude i nového řídicího systému elektráren. Nabíjení a dodávka elektřiny bude zohledňovat podmínky v elektrizační soustavě i na trzích s elektřinou.
<blockquote>
&#8222;Pro stabilizaci elektrické sítě budeme baterii využívat ve dnech s vysokými výkyvy obnovitelných zdrojů energie. V kombinaci s našimi stávajícími elektrárnami můžeme poskytovat různé systémové služby a vyhovět rostoucím požadavkům elektrizační soustavy,&#8220; dodal Altmann.
</blockquote>
<h2>Česká stopa</h2>
Zodpovědnost za výstavbu převezme českobudějovická společnost EGEM. Ta s využitím regionálních dodavatelů zajistí vybudování 13 bateriových kontejnerů na ploše 120×44 metrů. Úložiště se bude nacházet v areálu hnědouhelné elektrárny Schwarze Pumpe a do soustavy bude připojeno na napěťové hladině 110 kV. V budoucnu je také plánována spolupráce s průmyslovým parkem.
<blockquote>
&#8222;Abychom posílili energetickou pozici společnosti Schwarze Pumpe, chceme spolupracovat se skladovacím zařízením na inovativních aplikacích, které mohou být realizovány ve spolupráci s průmyslovým parkem Schwarze Pumpe,&#8220; uvedl Altmann
</blockquote>
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Schwarze Pumpe. Zdroj: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:SPBer">SPBer</a>, Wikimedia Commons

Akumulace energie

Křetínského LEAG postaví v Německu obří 50MW baterii. Instalaci zajistí česká firma

Holding EP Industries, který sdružuje firmy podnikající v energetickém strojírenství, odpadovém hospodářství, dopravní infrastruktuře a automobilovém průmyslu, mění akcionářskou strukturu. EPI Holding <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a> a Kláry Cetlové přejde do pasivní pozice a bude mít 48 procent. Podnikatel Roman Korbačka získá 36,16 procenta a společnost vlastněná manažery EPI a EPH 15,85 procenta. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EP Industries Daniel Častvaj. 
 Největší vliv na řízení firmy bude mít právě společnost manažerů EPI a Energetického a průmyslového holdingu (EPH), která získá většinu v představenstvu. Změnu ještě musí potvrdit antimonopolní úřad. 
<blockquote>
&#8222;Tato změna reflektuje skutečnost, že jsem se v posledních letech podílel na řízení EP Industries jen minimálně. Velmi vítám, že kolegové z managementu EPI a EPH, kteří se významně podíleli na budování společnosti do dnešní podoby, využili příležitosti učinit investici do EP Industries a dále se budou věnovat jejímu řízení,&#8220; uvedl předseda představenstva EP Industries Daniel Křetínský.
</blockquote>
 EP Industries patří mezi přední průmyslová uskupení v České republice. Vznikla v roce 2011 vyčleněním neenergetických společností z EPH. Její součástí je například výrobce autobusů SOR Libchavy, <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektrifikace-ceskych-zeleznic/'>Elektrizace železnic</a> Praha nebo odpadová společnost AVE. Firmy skupiny EPI zaměstnávají více než 5000 lidí. 
 Křetínský je podle říjnového žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s majetkem 59 miliard korun. Je znám hlavně jako většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu, který je přední středoevropskou energetickou skupinou. V oblasti médií realizuje Křetínský své aktivity prostřednictvím společnosti Czech News Center (CNC), která je součástí koncernu Czech Media Invest (CMI). Prostřednictvím CMI drží rovněž podíly v internetovém obchodu Mall Group a je také spolumajitelem fotbalového klubu AC Sparta Praha.

Rychlé zprávy

EP Industries mění akcionářskou strukturu, Křetínský se stáhne

Autor blogu na francouzském nezávislém investigativním webu Mediapart tvrdí, že za zájmem českých investorů <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a> a Patrika Tkáče o francouzský tisk je ve skutečnosti snaha etablovat se ve Francii a podílet se tam na nadcházející privatizaci. Podle ekonomického novináře Emmanuela Schwartzenberga se čeští miliardáři chtějí &#8222;zmocnit&#8220; francouzské energetické společnosti Engie. V ní má stát podíl 24,1 procenta, ale podle nedávno schváleného zákona jej může prodat celý nebo jeho část. 
 Důvodem zájmu Křetínského a Tkáče o kapitálový vstup do Engie je skutečnost, že tento gigant s obratem 65 miliard eur ročně (téměř 1,7 bilionu Kč) bude, nebo už možná je, jejich hlavním konkurentem v oblasti energetiky, píše žurnalista. 
 Křetínského a Tkáče označuje za &#8222;neodlučitelné partnery&#8220;, ohledně jejichž opravdových úmyslů je třeba klást otázky. 
<blockquote>
&#8222;Chtějí snad ve Francii zopakovat scénář, který z nich udělal miliardáře? Poté, co odkoupili slovenské energetické firmy od odumírajícího komunistického státu, nepřišli, aby převzali celé nebo část státních společností, které Francie hodlá postoupit?&#8220; táže se Schwartzenberg na svém blogu.
</blockquote>
 Křetínský je většinový vlastník přední středoevropské energetické skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH). 
 Deník Libération v pondělí napsal, že bankéř Matthieu Pigasse, většinový spolumajitel deníku Le Monde, chce Křetínskému prodat celý svůj podíl. Francouzský investor to ale podle dnešní zprávy listu Le Monde popřel, s českým miliardářem prý exkluzivně jedná pouze o převzetí menšinové části. 
 Pigasse si je podle Schwartzenberga také dobře vědom nadcházející privatizace. V bance Lazard má na starosti fúze a akvizice a mohl by Křetínskému nabídnout své služby, píše novinář. Křetínského blízkým poradcem je navíc podle něj Etienne Bertier, jehož profesní minulost dokládá zkušenosti v oblasti energetiky a privatizace. 
 Křetínský své aktivity v oblasti médií realizuje prostřednictvím společnosti Czech News Center (CNC), která je součástí koncernu Czech Media Invest (CMI). Křetínský má v CMI podíl 50 procent, dalšími spolumajiteli jsou podnikatelé Patrik Tkáč se 40 procenty a Roman Korbačka s deseti procenty. CMI už letos koupila francouzský týdeník Marianne a dokončuje převzetí podílu v mediální skupině Lagardere Group, která vydává mimo jiné časopis Elle.

Křetínský a Tkáč se ve Francii údajně chtějí účastnit privatizace a získat podíl v Engie

V Plzni vznikla občanská iniciativa Teplárna Plzni, která chce zabránit připravované fúzi městské firmy Plzeňská teplárenská s Plzeňskou energetikou z holdingu EPH <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a>. Usiluje o zachování plzeňské teplárny ve výlučném vlastnictví města, uvedli dnes v tiskové zprávě zástupci iniciativy Josef Rajtmajer a Pavel Růžička. Fúzi mají schvalovat zastupitelé města 24. května. 
 Iniciativa Teplárna Plzni požaduje, aby strany, které fúzi podporují, kandidovaly s tímto programem v podzimních komunálních volbách a nechaly o tak významném kroku rozhodnout voliče. Navrhne to zastupitelům. Teplárna Plzni dále tvrdí, že informovanost občanů o prodeji teplárny je minimální a chce jim poskytovat více informací na <a target="_blank" href="http://www.teplarnaplzni.webnode.cz"> www.teplarnaplzni.webnode.cz </a> a na <a target="_blank" href="http://www.facebook.com/teplarnaplzni"> www.facebook.com/teplarnaplzni </a> . 
<blockquote>
&#8222;Teplo je strategická komodita, kterou by po vzoru zemí západní Evropy měl vlastnit stát, popřípadě obce. Je tedy v zájmu města zachovat současný stav, kdy je teplárna v jeho stoprocentním vlastnictví, tedy přesně tak, jak strany před posledními volbami slibovaly,&#8220; uvedla iniciativa.
</blockquote>
 Podle ní může fúze prodražit teplo, teplou vodu, svoz i likvidaci odpadu. 
 Podle záměru města a miliardáře Daniela Křetínského, který už schválili zastupitelé v prosinci, se k 1. lednu 2019 vytvoří společný podnik, v němž EPH získá 35procentní podíl a zbytek bude města. Nyní se dokončuje projekt fúze a akcionářská dohoda, které mají ze devět dnů schvalovat zastupitelé.
EPH má vložit do firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu 27procentního podílu. Zbylých osm procent akcií uhradí EPH hotově 500 miliony korun, které využije městská teplárna na snížení současného zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do podniku firmu Plzeňská teplárenská s novou spalovnou odpadu. 
<figure id="attachement_32553" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png" alt="Plzeňská teplárenská zdroj:www.zelene-mesto.eu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Existovala i varianta, aby teplárna šla samostatnou cestou. Musela by ale kvůli novým emisním limitům EU do poloviny roku 2021 modernizovat dva kotle za 1,5 miliardy Kč. Spojením s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na třetinu. 
 V představenstvu společné firmy má mít město tři členy, z nichž jeden bude předsedou. Zbylé čtyři navrhne EPH; Křetínský chce mít možnost rychle manažersky rozhodovat o provozu bez nutnosti politických dohod. Ve 12členné dozorčí radě bude mít město polovinu členů včetně předsedy a místopředsedy, dvě místa obsadí EPH a zbytek zaměstnanci. 
 Loni v listopadu oznámila KSČM Plzeňského kraje, že chce vyhlásit místní referendum kvůli připravované fúzi. Shání podpisy pod petici. K vyhlášení plebiscitu jich potřebuje přes 17.000, desetiny obyvatel Plzně.

Teplárenství

Občanská iniciativa chce zabránit fúzi Plzeňské teplárenské s EPH

Německo na vládní úrovni potvrdilo, že plánuje snížit do roku 2030 výrobu <a href="https://www.platts.com/latest-news/coal/london/germany-confirms-target-to-halve-coal-fired-power-26941093?utm_source=twitter&amp;utm_medium=social&amp;utm_term=coal&amp;utm_content=news&amp;utm_campaign=newsarticle&amp;hootpostid=4e2c3b037bbc88b763abedf0c793245e">svých uhelných elektráren na polovinu</a>. Sám Peter Altmaier, ministr pro energetiku, připustil, že nebude jednoduché vypořádat se s dvojím úkolem, tedy odstavit <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energiewende-a-jeji-cile/">jaderné elektrárny do roku 2022</a> a současně snížit výrobu uhelných zdrojů do roku 2030.
Je Německo se svými cíli nepoučitelné, nebo tentokrát dojde na splnění ambiciózních cílů? Není pochyb o tom, že cíle kolem odstavení uhelných elektráren se zdají nejméně pravděpodobné, přesto je ministr pro energetiku Peter Altmeier opět potvrdil v původním rozsahu. Závazek snížit výrobu elektřiny z černého a hnědého uhlí na polovinu do roku 2030 tedy stále platí.
Nicméně ministr připustil, že Německo stojí před dvojí výzvou v podobě odstavení jaderných a zároveň i uhelných elektráren. O velikosti výzvy není pochyb a v této souvislosti se dá z prohlášení ministra dovozovat, že do roku 2022 se významného snižování podílu výroby elektřiny z uhlí nedočkáme.
Pro kontext je nutné dodat, že Německo stále disponuje cca <a href="https://energy-charts.de/power_inst.htm">9,5 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách a cca 46 GW v elektrárnách uhelných</a>. Odstavení zbývajících jaderných zdrojů je již zřejmě nevyhnutelné, je ale otázkou, kolik GW výkonu uhelných elektráren bude muset být odstaveno, aby byla produkce elektřiny z uhlí poloviční. Průměrná výroba uhelných elektráren se totiž nyní pohybuje v průměru okolo 25 GW. Je tudíž možné, že uhelné elektrárny nebudou kompletně odstaveny, ale pouze bude vyvíjen tlak na snížení využití jejich instalovaného výkonu
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2018-03-22&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2018-04-22&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu za poslední měsíc&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2018-03-22&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2018-04-22&#8243;}
Zajímavé bude nepochybně sledovat, jak se po roce 2022 bude uhelným elektrárnám ekonomicky dařit s ohledem na cenu emisní povolenky. Poptávka po ní bude, alespoň ze strany Německých výrobců, stále silná, což podpoří její cenu. Ekonomicky se však cena povolenky podepíše nejvíce právě na uhelných elektrárnách, na které se bude chtít Německo těsně po odstavení jádra spolehnout. Jaká bude profitabilita výroby elektřiny z uhlí tak zůstává otázkou.
Vzhledem k propojenosti trhů s elektřinou nelze opomenout ani dopad na Českou republiku, která je na Německo zejména cenami elektřiny podstatně navázána. Jestliže se má k rostoucí ceně emisní povolenky, u které se nárůst ceny dá obecně předpokládat, přidat i úbytek výrobních kapacit, budou ceny elektřiny i nadále růst.
Kdo na politice odstupu od <a href="http://oenergetice.cz/uncategorized/nemecka-vykonova-rezerva-prozatim-nebyla-vyuzita-eph-ni-presto-vydelava/">uhlí může vydělat je Daniel Křetínský</a>. Pokud bude Německo odstavovat uhelné elektrárny stejným způsobem jako v roce 2016, budou elektrárny inkasovat ještě několik let poté, co budou odstaveny.
Německo tak stojí před mimořádně těžkým úkolem, pokud tedy má své sliby skutečně splnit. Nelze opomenout, že právě jaderné a uhelné elektrárny tvoří velkou část výrobního mixu této země.
<figure id="attachment_50791" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-50791" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Snímek-obrazovky-2018-04-22-v-8.40.23-1024x559.png" alt="Výroba elektřiny v roce 2017 v Německu" width="1024" height="559" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v roce 2017 v Německu</figcaption></figure>
Pokud mají být oba tyto plány skutečně naplněny, bude muset dojít k obměně 32% podílu výroby elektřiny. Pokud by to měly být pouze obnovitelné zdroje, musela by jejich výroba podle dnešního mixu dosahovat cca 70 % výroby elektřiny. Aktualizovaný německý cíl pro rok 2030 v podílu OZE v energetickém mixu byl přitom stanoven na úrovni 65 %.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/hilberer/7421634796/">Flickr @Thilo Hilberer</a>