Německé černouhelné elektrárny v lednu průměrně dodávaly do sítě 17,3 GW výkonu, nejvíce za posledních pět let. Výroba elektřiny z černého uhlí a i zemního plynu byla vysoká zejména kvůli odstávkám jaderných elektráren ve Francii, nízké produkci větrných elektráren a vyšší spotřebě elektřiny.
Německá elektroenergetika se v prvním měsíci roku 2017 nemá čím chlubit. I přestože se Německu povedlo v loňském roce zvýšit výrobu z OZE o cca 3 %, nepodařilo se výrazně snížit emise, ani omezit výrobu v dominantních fosilních zdrojích.
Hned počátek roku 2017 nevypadá jinak a přináší několik rekordů, které mohou německým energetikům přidělat hned několik vrásek. Hlavní slovo totiž měly fosilní zdroje a OZE v důsledku výše uvedených faktorů porazily.
Podíl obnovitelných zdrojů nebyl nijak vysoký a dosáhl pouze podprůměrné hodnoty 28,1 %, zatímco v loňském a předloňském roce klesl podíl pod 28 % pouze v jednom měsíci v roce (vždy v říjnu).
Zajímavá čísla byla u obnovitelných zdrojů vidět pouze u větrných elektráren, které v počátku měsíce dosáhly s výkonem 36,2 GW ke svému výrobnímu maximu.
Druhá polovina měsíce patřila spíše fosilním zdrojům s minimem výroby elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách. Německo navázalo na loňský rok a opět výrazně více vyrábělo ze zemního plynu. Hned v prvním měsíci překročila výroba 5,5 TWh, což je nejvíce od února roku 2012.
Ještě více elektřiny dodávaly do sítě černouhelné elektrárny. Ty dodaly do sítě celkem čtvrtinu veškeré elektřiny a celkem 12,9 TWh. Navíc se z černého uhlí vyrobilo mírně více elektřiny, než z hnědého uhlí, což není pro našeho západního souseda obvyklá situace.
Jak upozorňuje deník Platts, kvůli vyšší spotřebě uhlí by mohly některé elektrárny mít problémy s jeho dodávkami. Aktuálně je totiž hladina řeky Rýn níže, než je obvyklé, a lodě s uhlím nemohou být plně naložené. RWE i EnBW proto varují, že by mohlo zejména na jihu země dojít ke snížení výroby některých elektráren.
Zdroj úvodního obrázku: Černouhelná elektrárna Rostock, Německo Flickr: @Philipp