Počátkem roku 2021 by měly být vyhlášeny první výzvy v Modernizačním fondu, který cílí na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. První termíny pro podání žádostí budou na podzim. V další dekádě do fondu z prodeje emisních povolenek půjde, podle jejich ceny, asi 120 miliard korun. Na dnešním webináři to řekl vedoucí oddělení obchodování s emisemi na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Fond stanovila loni přijatá novela o podmínkách obchodování s emisními povolenkami. Čítá devět programů.
<blockquote>&#8222;Předpokládáme, že na podzim budeme na vládu předkládat obecnou programovou dokumentaci,&#8220; uvedl Tůma.</blockquote>
Zahrne informace o nastavení, způsobilých subjektech a další pravidla ohledně výzev a poskytování podpory. Podle Tůmy se na programech shodli členové Výboru pro modernizační fond. Poradní orgán MŽP tvoří zástupci MŽP, Státního fondu životního prostředí, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí. Tůma dodal, že řada věcí, včetně intenzity podpory v programech, dosud není jasná.
K rozdělení peněz řekl, že maximálně 30 procent fondu půjde na neprioritní investice &#8211; tedy zařízení, která i po realizaci projektu počítají se spalováním fosilních paliv, třeba zemního plynu. Z novely zákona pak podle Tůmy vyplývá, že část povolenek, které měly být původně určeny pro bezplatnou alokaci výrobcům elektřiny v systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), je třeba přednostně nabídnout právě těmto subjektům. &#8222;Tak aby oni mohli implementovat svoje projekty. Pokud tak neučiní, nebo pokud předloží výrobci elektřiny méně projektů, než kolik činí přednostně určený objem pro tento sektor, tak samozřejmě tyto prostředky budou nabídnuty všem způsobilým žadatelům,&#8220; dodal Tůma. Přednostní přístup by výrobci elektřiny měli mít k 65 až 70 procentům peněz fondu.
První z programů je modernizace soustav zásobování tepelnou energií. &#8222;Je to oblast teplárenství, která se nyní potýká s vysokou cenou povolenky. Je třeba stimulovat investice do tohoto sektoru, tak aby subjekty, které obchodují v teplárenství, měly přístup k investicím, které jim pomůžou k nízkouhlíkové transformaci,&#8220; popsal Tůma. Podpoří hlavně rekonstrukci a náhradu zdrojů, nikoliv stavbu nových. Čistším palivem může být podle Tůmy zemní plyn či komunální odpad. Nelze podpořit projekt, který prodlouží životnost zařízení na spalování fosilních paliv. Fond však může přispět na rekonstrukci sítí zásobování tepla.
Dále jde o podporu nespalovacích, obnovitelných zdrojů elektřiny. Projekty s technologií akumulace pak budou podle Tůmy zvýhodněny při hodnocení projektu. Výběr bude skrze soutěžní nabídkové řízení. &#8222;Klíčovým parametrem pro výběr projektů bude nákladová efektivnost a fakt, jestli je projekt realizován na území uhelného regionu v ČR,&#8220; dodal Tůma.
Další program cílí na zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v systému EU ETS. Půjde například o elektrifikaci výroby či využití odpadního tepla z energeticky nároční výroby či vodíkové aplikace. Čtvrtý, obdobný program cílí na sektor mimo EU ETS.
Pátý bod nastoupí po vyčerpání operačních programů a pomůže rozvoji infrastruktury pro alternativní dopravu. Fond dále cílí i na zateplování a energetické hospodářství ve veřejných budovách či komunitní energetiku. Poslední program je pro modernizaci veřejného osvětlení s pomocí instalace inteligentních prvků.
Fond bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021-2030.

Životní prostředí

Modernizační fond má 9 programů, intenzita podpory se dosud řeší

Evropská komise spustila nový inovační fond, který v průběhu následující dekády nabídne zhruba 10 miliard EUR na investice do inovativních nízkouhlíkových technologií. Prostředky na financování fondu budou získávány skrz prodej emisních povolenek.
Přechod na nízkoemisní hospodářství je jedním z cílů Evropské unie, který se v posledních letech dostává do popředí. Další navyšování podílu obnovitelných zdrojů a zejména rozvoj akumulace energie si vyžádají značné investice, přičemž finanční prostředky nabídne skrz tzv. inovační fond i Evropská komise.
V rámci nového fondu, <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_1266" target="_blank" rel="noopener">který spustila Evropská komise v minulém týdnu zahájením první výzvy pro podání nabídek</a>, bude financována demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Z fondu tak získají prostředky přelomové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, energeticky náročných průmyslových odvětví, akumulace energie či zachytávání, využívání a ukládání oxidu uhličitého.
<blockquote>„Tato výzva pro projekty přichází ve správný čas. EU investuje 1 miliardu EUR ve slibné projekty, který jsou připraveny pro vstup na trh, jako například čistý vodík či jiná řešení pro energeticky náročná odvětví jako výroba oceli, cementu či chemikálií. Také podpoříme akumulaci energie, síťová řešení a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tyto rozsáhlé investice pomohou restartovat hospodářství EU,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Finanční prostředky pro potřeby fondu bude Evropská komise získávat prodejem emisních povolenek, kterých do roku 2030 prodá 450 milionů. Při současných a očekávaných cenách by tyto povolenky měly snadno pokrýt potřebné investice, kdy Komise plánuje každý rok nabídnout na 1 miliardu EUR, a to do roku 2030.
<h2>První projekty by mohly být známy v příštím roce</h2>
Úspěšné projekty budou moct z fondu obdržet prostředky ve výši až 60 % dodatečných investičních a provozních nákladů, které musí vynaložit oproti současným technologiím, a to po dobu až 10 let.
V rámci první výzvy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/070620-energy-transition-lockdown-recovery-hydrogen-opec-gas-steel" target="_blank" rel="noopener">se mohou ucházet pouze nové projekty</a>, které ještě nebyly realizovány, s celkovými investičními náklady přesahujícími 7,5 milionu EUR. Do fondu se mohou zapojit projekty ze zemí EU, Islandu nebo Norska. Do fondu tak není zapojeno Švýcarsko, jehož emisní systém je pouze napojen na evropský EU ETS, Spojené království se bude moct zapojit pouze v případě, že se na své účasti dohodne s Evropskou unií v rámci vyjednávání o vztazích po Brexitu.
Developeři nyní mají čas přihlásit své projekty do 29. října, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být známo, které z nich postoupí do další fáze.

Evropská Unie

Evropská komise spouští inovační fond, celkově nabídne 10 miliard EUR na čisté technologie

Vláda Spojeného království potvrdila svůj záměr zavést od příštího roku vlastní systém pro obchodování s emisními povolenkami, který by měl nahradit současný evropský EU ETS, jenž země kvůli Brexitu opustí. Stále je však ve hře i možné zavedení uhlíkové daně, která by případný systém nahradila.
S koncem přechodového období opustí Spojené království rovněž evropský systém pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který je stěžejním nástrojem EU pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Britská vláda tak připravuje nástroj, kterým by evropský systém od příštího roku nahradila.
Nový britský systém UK ETS by se měl podle současných návrhů vztahovat na veškerá zařízení s tepelným příkonem alespoň 20 MW (s výjimkou spaloven nebezpečného či komunálního odpadu), stejně tak na ropné rafinerie, těžký průmysl, další výrobu a rovněž na letecký průmysl. Nový systém by tak pokryl zhruba 1000 zařízení, která v současné době spadají pod evropský EU ETS.
<blockquote>„Zajistili jsme dodavatele, kteří nyní budují registr – hlavní IT systém pro UK ETS,“ <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/889037/Government_Response_to_Consultation_on_Future_of_UK_Carbon_Pricing.pdf" target="_blank" rel="noopener">uvedla v pondělím prohlášení vláda Spojeného království</a>.</blockquote>
Podobně jako v případě evropského systému by i v britském systému byly hlavním zdrojem povolenek pro trh primární aukce. Část povolenek by nicméně byla alokována zdarma, a to v případě průmyslových odvětví, u kterých by hrozil tzv. únik uhlíku, tedy jejich přesun do zemí s nižším či žádným zpoplatněním emisí.
Britská vláda rovněž plánuje snížit celkový počet povolenek v systému, a to o 5 % oproti objemu, který by Spojené království mělo k dispozici v rámci 4. obchodovacího období EU ETS, jež začíná v příštím roce. Součástí nového systému by rovněž mělo být zavedení dočasné minimální ceny ve výši 15 liber za tunu CO2, která má zabránit výraznému propadu cen emisí, než bude britský systém navázán na evropský EU ETS.
<h2>V záloze je i uhlíková daň</h2>
Přestože je primárním cílem zavedení systému obchodování s emisními povolenkami, britská vláda ponechává otevřené i další alternativy. Tou by mohla být i uhlíková daň, která by systém nahradila a zaručila minimální zpoplatnění emisí. Další detaily včetně konzultačního procesu plánuje vláda představit později v tomto roce.

Energetika v zahraničí

Spojené království pokračuje v přípravách vlastního systému pro obchodování s emisními povolenkami

Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení, která zavádí kompenzace vysokých nákladů na elektřinu způsobených vyšší cenou povolenky pro největší české průmyslové podniky. V současnosti navrhuje kompenzovat firmy částkou 2,4 miliardy korun za rok 2020, v připomínkovém řízení se tato částka ale může ještě změnit.
MŽP vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení. První zavádí systém vyplácení kompenzací, druhé pak stanovuje samotnou částku, která bude podnikům vyplacena.  Obě nařízení vznikla na základě ustanovení § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisemi. Jejich přijetí však nebylo povinností, ale pouze možností – dle současného znění zákona. S novelou, která bude platit od ledna 2021 a která reaguje na revizi směrnice o EU ETS, už MŽP bude povinno podporu vyplácet každoročně.
Aby se podniky kvalifikovaly pro výplatu kompenzací, musí patřit mezi odvětví, u kterých je zjištěno značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. U těchto firem hrozí, že se kvůli vysokým nákladům na environmentální regulace dostanou do potíží a výroba by se tak mohla přesunout do zemí mimo EU, kde by byla veskrze mnohem neekologičtější. Stát má tedy zájem o zachování těchto sektorů v zemi.
Reálně jde o energeticky náročné průmyslové sektory, které si budou moci o podporu žádat – například ocelářský, chemický či cementářský průmysl. Nařízení rovněž nastavuje, že kompenzace se budou proplácet až od určitého množství spotřebované elektřiny. Na podporu si tak v konečném důsledku sáhnou pouze největší podniky, nikoli malé a střední (ačkoli by mezi ohrožená odvětví jinak spadaly). Kompenzovat by se tak mělo přibližně čtyřiceti českým firmám.
Výše vyplácených prostředků se ale ještě může změnit. V mezirezortním připomínkovém řízení lze očekávat, že do debaty o výši podpory zasáhne ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu (s požadavkem na vyšší kompenzace) a Ministerstvo financí. Prostředky totiž poputují ze státního rozpočtu.
Elektřina pro české firmy zdražila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami. Cena EUA v posledních třech letech vzrostla z přibližně 5 euro až na 27 euro. Povolenky tak po letech konečně začaly plnit svůj účel. Následkem však bylo zdražení elektřiny, když výrobci elektřiny z fosilních paliv přenesli náklady na povolenky do velkoobchodních cen.

Legislativa ČR

MŽP navrhuje kompenzovat energeticky náročné podniky částkou 2,4 miliardy

Emisních povolenek je v rámci systému EU pro obchodování s emisemi aktuálně přebytek a jejich množství bude i v následujícím roce regulováno prostřednictvím rezervy tržní stability. Od prvního září tohoto roku tak bude během dvanácti měsíců do rezervy umístěno dalších 332,5 mil. emisních povolenek. 
Evropský trh s emisními povolenkami je i nadále přebytkový a je nutné snížit množství povolenek v oběhu a umístit je do rezervy tržní stability, jak vyplývá z dokumentu publikovaném <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020XC0513(02)&amp;from=EN">v Úředním věstníku Evropské unie</a>.
Z historických údajů se dá dovozovat, že i přes postupné zvyšování ceny emisní povolenky je trh s nimi stále v přebytku. Rezerva tržní stability začala fungovat od počátku roku 2019 a od té doby jsou do ní přidávány stále další a další povolenky. Za prvních 8 měsíců jejího fungování to bylo 264 milionů, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek" target="_blank" rel="noopener">za dalších 12 měsíců 397 milionů</a> a od letošního září to má být dalších 332 milionů.
O množství povolenek, které jsou každoročně staženy z obchodování a umístěny do rezervy tržní stability, se rozhoduje každoročně v půlce května. Pokud je v oběhu emisních povolenek přebytek, je 24 % povolenek z oběhu staženo a umístěno do rezervy (mělo by jít o 2 % každý měsíc).
Dostatek povolenek na trhu je dle evropských pravidel vždy, pokud je v oběhu více než 833 milionů povolenek (dle zprávy Evropské komise jich je aktuálně v oběhu 1,385 miliardy). Stažení povolenek přitom probíhá tím způsobem, že ze strany členských států nejsou vůbec nabídnuty v primární aukci.
<h2>Stažených povolenek nemusí být dostatek</h2>
Již nyní se ovšem objevují hlasy, že povolenek by mělo být z trhu v případě nadbytku stahováno více. Až do roku 2023 platí, že v případě nadbytku se stahuje 24 % emisních povolenek. Následně by se mělo jednat o 12 % – není ale vyloučeno, že vyšší procento bude ponecháno i po roce 2023.
K zastáncům zvýšení množství odváděného do rezervy se přiklání například <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2101297-eu-ets-emissions-to-fall-at-least-14pc-in-2020-sandbag">organizace Sandbag</a>, která se EU ETS podrobně věnuje. Podle ní je nezbytné, aby se v rámci revize pravidel pro MSR v roce 2021 revidovalo i množství odváděných povolenek do MSR, aby bylo možné snížit jejich historický přebytek v oběhu.

Emise CO2

Emisních povolenek je v oběhu stále přebytek, od září jich budou staženy další stamiliony

Sokolovská uhelná nabídla státu, že by mohla prodloužit životnost plynárenské části ve Vřesové a tím i odložit propouštění až 1000 zaměstnanců, pokud by stát dočasně osvobodil tuto technologii od plateb za povolenky. Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale zatím takovou možnost v rozhovoru s představiteli Karlovarského kraje odmítl.
Sokolovská uhelná kvůli nákladům na emisní povolenky plánuje ukončení provozu plynárenské technologie ve Vřesové na červenec letošního roku. O práci by tak přišlo asi 800 až 1000 lidí, a to v době, kdy na Karlovarský kraj, který zaměstnává řadu lidí v lázeňství a službách, dopadly důsledky opatření proti šíření koronaviru.
<blockquote>&#8222;Společnost proto navrhla, že pokud by stát na dobu nezbytně nutnou osvobodil tuto technologii od plateb za povolenky, bylo by možné prodloužit její provoz i za cenu nezbytných nákladů ze strany Sokolovské uhelné. A to na dobu dalších tří let,&#8220; uvedla Sokolovská uhelná na webu.</blockquote>
Podle ní by náklady na takové opatření byly pro stát nulové. &#8222;Jde přitom o koncept, který by umožnil odložit plánované zrušení 800 až 1000 pracovních míst na dobu, kdy se zbývající část regionu podaří ekonomicky stabilizovat. Navíc by stát ušetřil na podporách v nezaměstnanosti a udržel výběr daní z příjmu i sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance,&#8220; uvedla firma.
I přes odmítavý postoj ministerstva životního prostředí je Sokolovská uhelná připravena s vládou v květnu o předložené možnosti jednat.&#8220; V případě negativního stanoviska dojde k ukončení plynárenského provozu v termínu dle původního záměru, tedy v červenci 2020,&#8220; uvádí Sokolovská uhelná.
S provozováním všech tří elektráren, dvou tepelných, ve Vřesové a v Tisové, a paroplynové elektrárny ve Vřesové, která od července přejde na zemní plyn, Sokolovská uhelná ve svých záměrech nadále počítá.

Elektrárny v ČR

Sokolovská uhelná odloží propouštění v případě dočasného osvobození Vřesové od plateb za povolenky

Ceny emisních povolenek, které se obchodují v rámci evropského systému EU ETS, v posledních dnech prudce padají, a klesly tak na nejnižší hodnoty od loňského února. Kromě očekávaného poklesu ekonomické aktivity a spotřeby elektrické energie povolenky táhnou dolů i finanční trhy pod tíhou současné pandemie koronaviru.
Ceny emisních povolenek dlouho odolávaly současné pandemii koronaviru, stejně jako <a href="https://oenergetice.cz/ropa/cena-ropy-spadla-o-30-procent-nejvice-od-roku-1991" target="_blank" rel="noopener">kolapsu cen ropy</a>, jež přišel po neúspěšném jednání mezi OPEC a Ruskem o dalším prohloubení omezení těžby ropy.
V minulém týdnu se situace nicméně otočila a ceny emisních povolenek zamířily prudce dolů. Od minulého úterý, kdy cena futures expirujících na konci letošního roku dosahovala 24,1 EUR za tunu CO2, se cena povolenek propadla o více než 4 EUR na pondělních 19,47 EUR.
<figure id="attachment_82058" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1135px;"><img class="size-full wp-image-82058" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020.png 1135w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-512x177.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-768x265.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-1024x354.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-725x250.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Dec20-ICE-EUA-16-3-2020-800x276.png 800w" alt="Cena emisních povolenek obchodovaných na burze ICE se za poslední týden propadla o 20 %" width="1135" height="392" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena emisních povolenek obchodovaných na burze ICE se za poslední týden propadla o 20 %. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
Velkou neznámou na trhu s emisními povolenkami tvoří spekulativní obchodníci, kteří na rozdíl od emitentů, jež povolenky nakupují a drží pro pokrytí svých emisí, často reagují na tržní signály a náhlým výprodejem či nákupem způsobují vysoké cenové výkyvy oběma směry.
<blockquote>„Je obtížné cenový pokles z dnešního odpoledne vnímat jako cokoliv jiného než symptom koronaviru, spojený jak s širším propadem trhů tak s velmi reálnou možností, že poptávka elektroenergetického sektoru po povolenkách může být ještě nižší, než jsme předpokládali dříve,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/031320-eu-carbon-prices-sink-to-11-month-low-on-market-turmoil" target="_blank" rel="noopener">uvedl v pátek Jeff Berman</a>, ředitel pro emise a čistou energii u S&amp;P Global Platts Analytics</blockquote>
<h2>Opatření pro omezení šíření viru mohou v Evropě omezit poptávku po elektřině</h2>
Kromě stavu finančních trhů je pro další vývoj cen emisních povolenek rovněž velmi důležitá očekávaná poptávka po elektrické energii. Tu mohou silně ovlivnit opatření přijímaná v rámci snah omezit šíření koronaviru v Evropě, kterou v minulém týdnu označil předseda Světové zdravotnické organizace za současné epicentrum nákazy.
V mnoha evropských zemích jsou uzavírány školy, restaurace, bary a obecně místa se zvýšenou koncentrací osob, která nejsou nezbytná pro zachování zásobování jako například obchody s potravinami. Stejně tak mnoho firem nařizuje či doporučuje svým zaměstnancům práci z domova v případě, pokud je to možné.
<blockquote>„Vzhledem k rozšířené práci z domova na národní úrovni a poklesu ekonomické aktivity spojeném s epidemií, očekáváme pokles poptávky po elektrické energii,“ uvedl bez bližších detailů francouzský provozovatel přenosové soustavy.</blockquote>

Komoditní trhy

Ceny emisních povolenek prudce padají, za poslední týden ztratily 20 %

Emise při výrobě elektrické energie jsou v současné době v Evropské unii z většiny zpoplatněny skrz systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), ten však mohou členské státy částečně obejít dovozem elektřiny z třetích zemí. To by se mělo v budoucnu změnit. Dovoz elektřiny ze zemí mimo EU by měl totiž podle Evropské komise podléhat plánovaným „uhlíkovým clům“.
Evropská unie plánuje v rámci boje proti klimatickým změnám dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Vyšší zpoplatnění emisí by však mohlo vést ke ztrátě konkurenceschopnosti na domácím trhu vůči výrobcům vyrábějícím své produkty mimo EU, čemuž mají zabránit emisní cla.
Podobná situace panuje i na poli energetiky, kdy země EU importují elektřinu ze zemí mimo Unii, například z Ukrajiny, Srbska, Ruska a nově i Spojeného království. Podle komisaře pro hospodářství by „uhlíkovým clům“ měl podléhat právě i dovoz elektrické energie.
<blockquote>„Stanovíme cenu emisí u dovozu, abychom odradili společnosti od přesunu znečišťujících procesů jinam a zabránili tomu, aby znečišťující produkty zaplavily trh. Jedním ze sektorů je zcela zjevně elektroenergetika, která bude zcela jistě zahrnuta,“ uvedl podle S&amp;P Global Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství.</blockquote>
Evropská komise by podle Gentiloniho měla definovat klíčové principy uhlíkových „cel“, stejně jako seznam dotčených odvětví, definovat v rámci takzvaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (carbon border adjustment mechanism) ještě před létem.
Nový mechanismus hraničních uhlíkových „cel“ má za úkol zajistit, aby energeticky náročná průmyslová odvětví v EU, včetně výroby elektrické energie, oceli, zpracování ropy či jiného těžkého průmyslu, nečelila konkurenci například z Číny či USA, kde emise CO2 nejsou tak výrazně zpoplatněny.
Veškeré mechanismy regulující dovoz však musí být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
<blockquote>„Pravděpodobnost, že tento mechanismus projde a bude v souladu s WTO, je spojena s počtem sektorů a intenzitou jejich uhlíkových emisí pro ospravedlnění tohoto opatření,“ dodal Paolo Gentiloni.</blockquote>
Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/030520-ec-to-include-power-in-eu-carbon-border-import-tax-plans" target="_blank" rel="noopener">podle serveru S&amp;P Global</a> plánuje zahájit jednání o mechanismu se Světovou obchodní organizací a svými dalšími globálními partnery po letošním létě. Do konce měsíce nyní probíhají konzultace k návrhu potřebné legislativy, která by měla být oficiálně představena v příštím roce.
Evropská komise navrhovaný mechanismus neoznačuje jako daň, jelikož veškeré daňové mechanismy na unijní úrovni musí být odsouhlaseny všemi členskými státy, stejně tak by importní daně mohly narazit u Světové obchodní organizace.

Elektřina

Dovoz elektřiny by měl podle Evropské komise podléhat uhlíkovým clům

Teplárna Strakonice má za loňský rok ztrátu 38,5 milionu Kč, hlavně kvůli rostoucím cenám emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu. Výnosy měl loni podnik 335,3 milionu. Teplárna chce postupně nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, loni začala poprvé více spalovat biomasu. Letos plánuje firma výnosy 360 milionů a vyrovnané hospodaření. ČTK to dnes na valné hromadě řekl generální ředitel teplárny Pavel Hřídel.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Od loňského listopadu do letošního února řešila sérii havárií a poruch kotlů, drtiče i dopravníku biomasy.
<blockquote>&#8222;Od 18. prosince je odstavená turbína, měli bychom ji najíždět na konci měsíce. Tímhle se nám hospodářský výsledek zhoršil. Cashově si stojíme dobře, teď máme na účtu asi 32 milionů, v březnu předpokládám asi 50 milionů. (Ztrátu) 38 milionů nepovažuji za pozitivní výsledek, ale v porovnání s tím, že bylo plánováno 89,5 milionu&#8230; A náklady na povolenky jsou likvidační. Pro mě je teď cílem dostat fabriku na nulu,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Loni začala teplárna poprvé více spalovat biomasu. Loni díky tomu podle ředitele ušetřila asi 14 milionů Kč, letos chce ušetřit až 45 milionů. Hmotnostní poměr biomasy k uhlí byl loni ve výrobě 38 procent.
<blockquote>&#8222;Ale odpovídá to 17 až 18 procentům na gigajoule, což je malý poměr. Snažíme se ho změnit, rádi bychom v gigajoulech dosahovali aspoň 70 procent. Problém je, že zařízení se nepoužívalo, a postavte si auto na špalky a po čtyřech letech jeďte na dovolenou do Chorvatska: nedojedete. To samé je tady, že se nám řetězí havárie,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud v malé míře.
V roce 2021 omezí teplárna provoz kotle K3, který spaluje uhlí. Od loňského roku se firma snaží o ekologičtější provoz. &#8222;Od uhlí chceme kompletně odejít, přejít na obnovitelné zdroje,&#8220; řekl Hřídel.
Teplárna loni zvýšila prodej elektřiny a tepla o 7,3 procenta, na elektřině to podle ředitele přineslo navíc asi 28,5 milionu Kč. Firma zvažuje, že mírně sníží počet zákazníků, protože někteří jsou přesvědčeni, že platí příliš. &#8222;Pro mě je lepší takového zákazníka nechat jít, na některé doplácíme čtyřmi pěti miliony korun,&#8220; řekl Hřídel.
Strakonice plánují, že vytvoří holding, do nějž začlení vybrané městské firmy včetně teplárny či pivovaru. Starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost) bude jednat s ostatními akcionáři od odkupu akcií teplárny, začne největším akcionářem, jímž je firma Sev.en Energy.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Loni zbývalo splatit 120 milionů Kč. Teď splácí za čtvrtletí necelé tři miliony. V roce 2018 měla teplárna tržby 280,4 milionu, ztrátu 3,62 milionu, prodala 474 terajoulů tepla.

Teplárenství

Strakonická teplárna má ztrátu, kvůli drahým povolenkám chce skončit s uhlím

Pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun. Prezident Miloš Zeman dnes toto zpřísnění podepsal. ČTK o tom informoval jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů také zavádí modernizační fond, z něhož půjdou peníze mimo jiné na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie.
Do modernizačního fondu by mělo plynout v příštích deseti letech z prodeje povolenek zhruba 100 miliard korun. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr životního prostředí. Při rozdělování peněz by se měly zvýhodňovat projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jde o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.
Ministerstvo životního prostředí zdůvodňuje zvýšení postihů tím, že nyní se firmám při nákupu velkého množství povolenek vyplatí spíše zaplatit pokutu, než emise správně vykázat. Sankce dostávají provozovatelé zařízení, která významně snížila, nebo částečně ukončila provoz, ale nepředala údaje. Pokuty se ukládají také za nezjišťování nebo nevykazování emisí.
Současná nejvyšší možná sankce není podle ministerstva dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok. Cílem zvýšení horní hranice není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek, uvedlo.
Firmy s menšími emisemi budou moci podle novely zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky se budou týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Představují 0,07 procenta všech emisí v rámci systému. U těchto firem by nebylo třeba zavést náhradní opatření.
Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize evropské směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.