Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhlených elektrárnách

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="https://www.iea.org/reports/sustainable-recovery" target="_blank" rel="noopener">studii týkající se udržitelné obnovy ekonomiky</a>. Zpráva byla zpracována ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). Ve studii IEA upozorňuje na to, že rozhodnutí, kterými se státy nyní budou v oblasti energetiky nyní řídit, poznamenají jejich ekonomiky na léta dopředu.  
Zpráva byla zveřejněna minulý pátek a jde o první rozsáhlejší studii obsahující doporučení pro obnovu ekonomiky soustředící se primárně na energetiku.
Zpráva upozorňuje, že ve srovnání s krizí v roce 2008, jsou ceny technologií pro obnovitelné zdroje v současnosti mnohem nižší. Investice do nich již tedy nepředstavuje rozsíhlejší zásahy do ekonomiky. IEA rovněž kalkuluje, že nastartování ekonomiky udržitelným způsobem ochrání či vytvoří nová místa (kterých může být až 9 milionů) a ušetří 4,5 miliard tun CO2 ročně od roku 2023, než by jinak bylo výrobou energie vypuštěno.
Zpráva pokytuje doporučení vládám jednotlivých států ohledně toho, jak ekonomiku nastartovat pomocí investic do především udržitelných energetických zdrojů tak, aby byl jejich potenciál co nejvíce využit i v oblasti zaměstnanosti.
Jak upozornila jedna z autorek a vedoucí týmu modelování v IEA Laura Cozzi, zpráva vychází z předpokladu, že letošní rok nebude nijak rekordní, co se týče investic do obnovitelné energetiky.
Státní finance budou v tomto roce nasměrovány primárně do oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, investice primárně do obnovy ekonomiky nastoupí s určitým zpožděním. Cozzi upozorňuje, že nastartování ekonomik musí být vedeno s myšlenkou udržitelnosti.
Studie IEA stanoví politiky a návody pro cílené investice pro klíčové sektory energetiky. V prvé řadě nastiňuje opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především větrné a solární, a k modernizaci rozvodných sítí.
Další set doporučení je zaměřen na udržitelnou dopravu, především na elektromobilitu a vysokorychlostí železniční dopravu. V další části se zpráva zaměřuje na zvyšování energetické účinnosti, a to především v budovách a u elektrozařízení, včetně tovární techniky.
IEA ve své nejnovější zprávě také zhodnocuje a doporučuje opatření týkající se udržitelnosti paliv – jejich výroby a využívání a v poslední své části je zaměřena na podporu inovací a nových, pro budoucí nízkouhlíkový vývoj klíčových, technologií. Konkrétně zpráva poskytuje doporučení pro rozvoj a implementaci vodíku jako paliva, bateriových systémů, technologií týkajících se ukládání či znovupoužití uhlíku či malých modulárních reaktorů.

Úřady a instituce

IEA: nastartovat ekonomiku je třeba přes investice do udržitelné energetiky

Dánská vláda představila první část akčního plánu, která počítá s výstavbou již dříve diskutovaných <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/denmark-plans-two-huge-energy-islands-to-meet-climate-goals/">dvou energetických ostrovů s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW </a>v Severním a Baltském moři.  Projekt by mohl značně navýšit výrobu elektrické energie z větru a přispět ke snižování emisí. Dánsko má také ambice stát se vývozcem obnovitelné energie do sousedních zemí. 
Záměrem investičního projektu, který dánská vláda představila 20. května, je vybudovat dva velké energetické ostrovy, každý o instalovaném výkonu dosahujícím 2 GW. Jeden z plánovaných ostrovů by měl být uměle vybudován v Severním moři, přičemž by se počítalo s jeho napojením na Nizozemsko. Druhý komplex by měl být postaven na dánském ostrově Bornholm v Baltském moři a propojen s Polskem.
<h2>Největší investice v dějinách</h2>
Na výstavbu větrných turbín o zmiňovaném výkonu bude potřeba vynaložit finanční prostředky ve výši bezmála 37 miliard eur (více než 1,1 bilionu Kč) z veřejných a zejména soukromých zdrojů. Podle dánského ministra pro klima Dana Jørgensena by se jednalo o jednu z největších investic do energetické infrastruktury v dánské historii.
Projekt by zvýšil současný instalovaný výkon dánských offshore větrných parků o více než dvojnásobek. Množství elektřiny vyrobené ze zmiňovaných energetických ostrovů by mělo převyšovat roční spotřebu dánských domácností.
Vláda rovněž očekává, že Dánsko bude v budoucnu vyvážet energii produkovanou z obnovitelných zdrojů do sousedních evropských zemí. Přebytečná elektrická energie vyrobená na energetických ostrovech by se mohla ukládat do „<a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">zeleného vodíku</a>,“ a následně využít v průmyslových aplikacích, či na výrobu tepla a pohonů pro automobilní, leteckou nebo lodní dopravu.
<h2>Uhlíková neutralita do roku 2050</h2>
Energetické ostrovy představují jeden z řady potenciálních nástrojů na snížení emisí o 70 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dánsko se k těmto cílům zavázalo <a href="https://www.climatechangenews.com/2019/12/06/denmark-adopts-climate-law-cut-emissions-70-2030/">přijetím klimatického zákona </a>v prosinci minulého roku.
Dánská strategie pro naplnění těchto cílů zahrnuje finanční podporu pro výzkum a vývoj, čisté technologie, zvyšování energetické účinnosti v domácnostech a budovách, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů či transformaci průmyslu. Představení dekarbonizačních plánů pro zemědělský a dopravní sektor je očekáváno v průběhu tohoto roku.
<blockquote>„Dánsko musí jít příkladem v prosazování čisté energie, což je důvodem, proč se i během této nevídané krize soustředíme na naše vysoké klimatické cíle,“ prohlásil Jørgensen v souvislosti s pandemií COVID-19.
„Představujeme balík opatření zaměřený jak na snížení CO2 v krátkodobém horizontu, tak na připravení podmínek pro budoucí dosažení klimatické neutrality Dánska,“ dodal.</blockquote>

Větrné elektrárny

Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbekistan-plans-route-to-cleaner-electricity-mix?fbclid=IwAR2F-pR8eGQPBlyOxE9XfVogPiOH3eEQ1aBj2UBD9WdCFn-3OZNNvOMCuv0">Uzbecké ministerstvo energetiky zveřejnilo energetický koncept, v němž nastínilo svou strategii výroby elektrické energie do roku 2030</a>. Koncept předpokládá výrazné snížení závislosti na výrobě elektrické energie ze zemního plynu. Současná výroba ze zemního plynu představuje 83 % a výroba má klesnout na 45 %. Jáderná energie má představovat 8 %.
Středoasijská země se stala členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii již v roce 1994. Má celkem 50 let zkušeností v jaderném výzkumu a je jedním z největších světových producentů uranu. Přes své dosavadní odborné znalosti v oblasti jaderné energetiky závisí Uzbekistán téměř výhradně na fosilních palivech.
Asi 86 % elektrické energie pochází ze spalování zemního plynu, uhlí a ropy. Zbytek pochází z vodní energie. Uzbekistán má v plánu postavit svou první jadernou elektrárnu, aby jí pomohla udržet krok s rostoucí poptávkou po elektrické energii a snižování emisí skleníkových plynů.
Podle energetického konceptu činí v současné době dostupná výrobní kapacita Uzbekistánu 12,9 GWe. To zahrnuje 11 GWe výroby z fosilních paliv (84,8 %) a 1,85 GWe z vodní energie (14,3 %). Uzbekistán má celkem 11 elektráren na fosilní paliva a 42 vodních elektráren.
<h2>Prudký růst spotřeby elektřiny a nedostatečný růst výroby</h2>
V letech 2012 až 2019 se výroba elektrické energie každoročně v průměru zvýšila o 2,6 %, ale tento nárůst neudržel tempo s poptávkou. Nedostatek elektrické energie v průměru činil 9,4 % spotřeby. Očekává se, že poptávka vzroste každoročně asi o 6 až 7 % do roku 2030. V roce 2030 se předpokládá, že spotřeba dosáhne 120,8 TWh, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2018.
Cílem konceptu je dosáhnout instalované výrobní kapacity 29,2 GWe po vyřazení zastaralých elektráren z provozu (5,9 GWe). To zahrnuje 13,4 GWe ze zemního plynu (45 %), 5 GWe ze solární energie (17,3 %), 3,8 GWe z vodní energie (13,1 %), 3 GWe z větrné energie (10,4 %), 2,4 GWe z jaderné energie (8,3 %) a 1,7 GWe z uhlí (5,9 %).
Uzbekistán a Rusko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci při využívání jaderné energie pro mírové účely v prosinci 2017. V září 2018 byla podepsána další dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů VVER-1200 ruskou státní jadernou společností Rosatom. Ty mají být uvedeny do provozu v letech 2028 a 2030. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/uzbekistan-hodla-vybudovat-celkem-4-jaderne-reaktory-namisto-2-drive-avizovanych">V červenci 2019 uvedl Alisher Sultanov, ministr energetiky Uzbekistánu, že země chce postavit celkem 4 jaderné reaktory</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbek-expands-nuclear-plans?fbclid=IwAR3xQaoUe7ei8yTITgiCNlTdtMVwzqbcvLPrqMGAavW9BHCpvEjJD-Tr5aU">World Nuclear News</a>
<div class="text-wrap tlid-copy-target"></div>

Energetika v zahraničí

Uzbekistán chce svůj energetický mix rozšířit o jádro a obnovitelné zdroje

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v důsledku pandemie koronaviru a jejích dopadů na energetické trhy vydala <a href="https://www.iea.org/reports/global-energy-review-2020">zprávu o vývoji energetiky</a> za první měsíce roku 2020 včetně předpokladů nejbližšího vývoje pro zbytek roku. Podle dat IEA nejvíce poklesla poptávka po ropě a uhlí. Očekává, že tento trend přetrvá i po zbytek roku. Kromě obnovitelných zdrojů zažijí propad všechny ostatní druhy energie. 
Podle analýz IEA v zemích, které jsou z důvodu koronaviru uzavřené, poklesla poptávka po energii průměrně o 25 % týdně. V zemích, které jsou uzavřeny pouze částečně o 18 %. Celková globální poptávka po energii se v prvním kvartálu roku 2020 snížila o 3,8 %, přičemž k největším změnám došlo v březnu.
Nejvíce poklesla poptávka po uhlí, která v meziročním srovnání s prvním kvartálem roku 2019 klesla o 8 %. Důvody proto jsou tři – ekonomika Číny je z velké části postavená na uhlí, levný plyn a rostoucí obnovitelné zdroje byly pro uhlí velkou výzvou a v neposlední řadě to je mírné počasí. Podobně silně byla zasažena i poptávka po ropě, jež klesla o 5 % zejména kvůli snížené mobilitě a letectví. Na konci března byla globální silniční doprava téměř o 50 % nižší a letectví o 60 % nižší než průměr z roku 2019.
<h2>Poptávka poroste pouze po obnovitelných zdrojích</h2>
Mírnější dopad pandemie byl na poptávku po plynu, jež klesla o 2 %. Státy, jejichž ekonomika je na spotřebě plynu založená, totiž nebyly v prvním kvartálu 2020 tak těžce zasaženy. Obnovitelné zdroje byly jediným zdrojem, který ve sledovaném období rostl. Důvodem je větší instalovaný výkon a prioritní přístup do sítě. Vzhledem k tomu, že nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech byl převážen poklesem spotřeby u komerčních a průmyslových spotřebitelů, tak spotřeba elektřiny poklesla o 20 %.
IEA ve své zprávě pracuje se scénářem, na základě kterého předpovídá, jak se bude poptávka po energii vyvíjet ve zbytku roku 2020. Podle těchto předpovědí by se globální roční poptávka po energii mohla snížit o 6 %. Všechny zdroje, kromě zdrojů obnovitelných, podle IEA zažijí největší propady v poptávce za poslední dekády. U ropy IEA očekává pokles o 9 % a návrat k výši poptávky z roku 2012. Pokles očekává i v případě uhlí, konkrétně o 8 %, a to zejména kvůli poklesu výroby elektřiny z uhlí. I v případě zemního plynu je možné, že dojde k dalším poklesům, pokud bude snížená poptávka v elektroenergetice a průmyslu. Poptávka po elektřině vyrobené z jaderné energie by rovněž mohla klesat v důsledku nižší poptávky po elektřině.
<figure id="attachment_83522" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="size-full wp-image-83522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-800x456.png 800w" alt="" width="872" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální meziroční změny v globální primární spotřebě energie v letech 1900-2020. Za rok 2020 je vyznačen IEA předpovídaný propad o 6 %. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Předpovědi IEA se zatím potvrzují</h2>
U obnovitelných zdrojů se naopak očekává nárůst, protože mají nízké provozní náklady a prioritní přístup k síti v mnoha zemích. Toto mimo jiné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050420-european-solar-soars-to-april-record-as-wind-falls-again-on-year">potvrzují data</a> za duben 2020 z pěti největších evropských trhů, kde se výroba elektrické energie ze solárních elektráren zvýšila o 25 %. Solární elektrárny v Německu, Itálii, Velké Británii, Francii a Španělsku vyrobily v dubnu 2020 14,2 TWh energie, zatímco větrné elektrárny 20,4 TWh. Celková vyrobená elektřina v objemu 34,6 TWh vzrostla ve srovnání s loňským rokem o 4 %.
Zároveň výroba v solárních a větrných elektrárnách celkem překonala výrobu v plynových a uhelných elektrárnách na těchto pěti evropských trzích. Výroba v těchto konvenčních elektrárnách se meziročně snížila o 39 % na 27 TWh. Podle dat Německo a Velká Británie zažily nejslunečnější duben v historii.
<figure id="attachment_83521" class="wp-caption aligncenter" style="width: 887px;"><img class="size-full wp-image-83521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png 887w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-512x290.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-768x435.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-725x410.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-800x453.png 800w" alt="" width="887" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládané procentuální změny v poptávce po jednotlivých zdrojích energie v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Poptávka po energii by v roce 2020 mohla podle IEA klesnout o 6 %

Vláda na svém pondělním jednání projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích, která zavádí některé nové druhy podpory pro výrobny energií z obnovitelných zdrojů. Novela nyní čeká na podpis premiéra a následně bude předložena Parlamentu. Účinná má být od 1. ledna 2021.
Novela byla zařazena do legislativního plánu vlády již pro rok 2018. Její zpoždění mělo za následek rozdělení materiálu na novelu energetického zákona (ta měla být součástí jednoho balíčku) a novelu zákona o podporovaných zdrojích.
Jak náš web <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/vlada-schvalila-snizeni-podpory-pro-solarni-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">již informoval</a>, součástí novely je snížení podpory pro solární zdroje. U ostatních zdrojů zůstává podpora na průměru požadovaném Evropskou komisí.
Novela zároveň ale neobsahuje například pravidla pro záruky původu na biometan, která byla v průběhu legislativního procesu z novely vyňata. Rovněž chybí i ustanovení pro podporu komunitní energetiky. Jejich zavedení ale požaduje směrnice o podporovaných zdrojích RED II, proto budou muset být předmětem následující novely. Termín pro transpozici směrnice je přitom již příští rok v červnu.
<h2>Kontrola překompenzace a aukce</h2>
Novela zákona počítá s kontrolou tzv. překompenzace.  Tím reaguje na pravidla Evropské unie, která toto požadují. Kontrolována bude slučitelnosti podpory energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů energie s vnitřním trhem Evropské unie – posuzována tedy dle nového zákona bude ziskovost podporovaných elektráren přes takzvané vnitřní výnosové procento (IRR).
Podpora čistých zdrojů bude v budoucnu vyplácena přes tzv. zelené bonusy. Stát bude fakticky dorovnávat rozdíl mezi tržní cenou a cenou výkupní. Výši bonusu bude každoročně určovat ERÚ.
Novela zákona rovněž zavádí pravidlo soutěžení podpory pro zdroje středního a většího rozsahu ve speciálních aukcích. Aukci na podporu OZE dle nových pravidel RED II už například <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/slovensko-vypsalo-historicky-prvni-aukci-obnovitelne-zdroje" target="_blank" rel="noopener">vyhlásilo Slovensko</a>, kvůli virovým opatřením ji ale ministerstvo prozatím odložilo. Do podoby aukcí bude moci poměrně významně přímo zasahovat vláda. Ta bude vydávat nařízení, kterým stanoví např. druhy podporovaných zdrojů, typ zařízení a výkon, či zda se bude aukce konat na podporu nových, či modernizovaných výroben apod.
<h2>Nové druhy podpory</h2>
Stát bude od roku 2021 podporovat výrobu elektřiny v tzv. modernizovaných výrobnách, tedy těch, které projdou rekonstrukcí, ale uvedeny do provozu byly již před lednem 2021. Platí ale, že to, zda bude podpora udělena, bude záviset na vládě. Rovněž podpora modernizované výrobny bude muset být vysoutěžena v aukci.
Novela zákona zavádí i tzv. udržovací podporu (pro elektřinu i teplo). Ta je zbytkovou kategorií podpor pro zdroje, které splní podmínky podzákonného předpisu a na žádnou jinou podporu již nedosáhnou. Účelem podpory je zachování již existujících výroben, které využívají OZE a tím tak čelí vyšším provozním nákladům oproti používání zdrojů fosilních. Tento druh podpory nebude aukcionován.

Obnovitelné zdroje

Novela zákona o podporovaných zdrojích mimo kontroly překompenzace zavede například aukce

Asociace SolarPower Europe a finská univerzita LUT vydaly <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarpowereurope.org/wp-content/uploads/2020/04/LUT-100-Renewable-Europe-150420-3.pdf?cf_id=10749">studii</a> představující mj. scénář založený ze 100 % na obnovitelných zdrojích energie, který vede k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V takovém případě by se elektřina, v umírněném scénáři, na energetickém mixu EU podílela z 85 %, přičemž více než 60 % elektřiny by bylo vyráběno solárními panely. 
Asociace<a href="https://www.solarpowereurope.org/about/"> SolarPower Europe</a>, jejímž cílem je podle jejích slov zajištění, aby bylo co nejvíce energie v roce 2030 vyráběno ze solární energie, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/solar-seen-claiming-60-of-eu-power-mix-by-2050/">vydala společně</a> s finskou technickou univerzitou LUT studii, která modeluje možnost dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 s využíváním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/staty-eu-pozaduji-komisi-vytvoreni-modelu-pocitajiciho-energii-obnovitelnych-zdroju">výhradně obnovitelných zdrojů</a>.
<blockquote>„Z technické perspektivy je 100% obnovitelný energetický systém v Evropě absolutně možný. Zároveň se jedná o cenově nejdostupnější a nejbezpečnější možnost, jak dosáhnout klimatické neutrality v Evropě do roku 2050.“ 
Dr. Christian Breyer, profesor solární ekonomie na LUT univerzitě </blockquote>
<h2>Předpoklady studie</h2>
Studie pracuje se třemi scénáři. První zaostávající scénář (angl. laggard) reprezentuje minimální ambice, nepočítá například s ukončením využívání fosilních paliv ani s dosažením cílů Pařížské dohody.
Druhý umírněný scénář (angl. moderate) reprezentuje střední ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva jsou do roku 2050 postupně uzavřeny a neplánují se žádné nové jaderné elektrárny, přičemž existující jaderné elektrárny jsou v provozu do konce jejich životnosti. Nejsou stavěny nové <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-emise-co2-vyroby-elektriny-klesly-roce-2019-nejvice-za-30-let">uhelné elektrárny</a>, nové plynové elektrárny pouze za předpokladu přechodu na nefosilní palivo během své životnosti.
Poslední vedoucí scénář (angl. leadership) reprezentuje velké ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva a jaderné elektrárny jsou postupně uzavřeny do roku 2040 a s novými se neuvažuje. Nové plynové elektrárny jsou povoleny pouze, pokud do roku 2040 přejdou na nefosilní palivo. Klimatické neutrality je dosaženo o dekádu dříve, tedy v roce 2040.
<figure id="attachment_83111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><img class="size-full wp-image-83111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-512x463.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-768x694.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-725x655.png 725w" alt="" width="780" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled scénářů použitých ve studii. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
<h2>Vodík je klíčový k dosažení 100% obnovitelného systému</h2>
Podle výsledků studie v umírněném scénáři by se elektřina na energetickém mixu EU podílela z 85 %. Nejvíce elektřiny by se vyrábělo z <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-solarni-sektor-chce-snazsi-povolovani-projektu-rychlejsi-zotaveni">fotovoltaických panelů</a> (61 %), dále ve větrných elektrárnách (33 %), ve vodních elektrárnách (4 %) a z ostatních obnovitelných zdrojů elektřiny (1 %).
Solární a větrná energie by tedy v tomto scénáři byly hlavními dvěma pilíři energetického přechodu EU s instalovaným výkonem alespoň 7,7 TW a 1,7 TW do roku 2050. Po roce 2030 by byla hlavním zdrojem elektřiny díky své všestrannosti a konkurenceschopnosti solární energie.
<figure id="attachment_83113" class="wp-caption aligncenter" style="width: 895px;"><img class="size-full wp-image-83113" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png 895w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-512x227.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-768x340.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-725x321.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-800x354.png 800w" alt="" width="895" height="396" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíly zdrojů energie na výrobě elekřiny v roce 2050 v různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
Elektrolyzéry vyrábějící <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu">vodík</a> z obnovitelné elektřiny jsou „klíčovou technologií“ k dosažení 100% obnovitelné energie a dekarbonizace teplárenství a dopravy, a tedy celé energetiky.
<h2>Bez velkého podílu baterií to nepůjde</h2>
Zastánci scénáře se 100 % obnovitelné energie přiznávají, že v některých členských státech EU tento scénář vyvolává obavy. Zástupce SolarPower Europe ovšem argumentuje, že v dnešní době již existují technologie, které umí překonat přerušovanou výrobu OZE a předejít výpadkům dodávek.
<blockquote>„Důležité bude přesvědčit lidi, že v určitou chvíli nezhasnou všechna světla. Baterie, elektrolyzéry a export energie systému poskytnou potřebnou flexibilitu.“ 
Michael schmela, ředitel tržního zpravodajství v SolarPower Europe</blockquote>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nejvetsi-evropska-baterie-bude-jiz-konci-tohoto-roku-ukladat-energii-u-britskeho-pobrezi">baterie</a> pokryjí až 70 % skladovací kapacity pro elektřinu. Baterie budou důležité zejména při poskytování potřebné elektřiny přes noc. Během zimy budou naopak pro skladování významné zásobníky tepla a pro výrobu elektřiny větrné a vodní elektrárny.
<figure id="attachment_83112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 928px;"><img class="size-full wp-image-83112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png 928w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-512x340.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-768x510.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-725x481.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-800x531.png 800w" alt="" width="928" height="616" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl různých způsobů uskladňování energie v různých letech a různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>

Evropská Unie

Studie: V roce 2050 bude možné získávat z OZE 100 % energie

Pokles spotřeby elektřiny v kombinaci s nižší výrobou elektřiny z konvenčních elektráren je podle společnosti Wartsila mimořádnou příležitostí pro elektrizační soustavy. Díky vysokému podílu obnovitelných zdrojů lze s předstihem až deseti let získat představu o tom, jak bude soustava fungovat v následujících letech, kdy se vyšší podíl OZE předpokládá. 
Současná krize spojena s pandemií onemocnění COVID-19 má na budoucnost energetiky i pozitivní vlivy. Jak uvádí finská společnost Wartsila, máme jedinečnou příležitost pozorovat, jak budou energetické soustavy fungovat s mnohem <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">vyšším podílem obnovitelných zdrojů na celkovém zatížení</a>.
<blockquote>„Aktuálně můžeme sledovat, jak se naše elektrizační soustavy chovají s vyšším podílem OZE – to jsou znalosti, které jsou nedocenitelné k tomu, abychom dokázali urychlit přechod k soustavě založené na obnovitelných zdrojích,“ uvedl pro server S&amp;P Global Bjorn Ullbro z Wartsila Energy. </blockquote>
Hlavním dopadem současné pandemie na energetický sektor je bezesporu propad spotřeby energie. Některé evropské země zaznamenaly <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/koronavirus-ma-za-nasledek-vyrazny-pokles-spotreby-elektriny-italii-klesla-16-ve-francii-dokonce-22">propad spotřeby elektřiny ve vybraných týdnech až o 20 %</a>. Kvůli nižší spotřebě mnohem častěji nedodávaly elektřinu do sítě uhelné a plynové elektrárny, zatímco obnovitelné zdroje dodávaly i za ceny nižší, než byly pro fosilní zdroje přijatelné.
Podle dat společnosti Wartsila se v Evropě snížila výroba elektřiny z uhelných elektráren  v prvních třech měsících roku 2020 o 25,5 % a obnovitelné zdroje se na výrobě podílely z 43 %. Podíly na výrobě byly ještě výraznější k 10. dubnu tohoto roku, kdy se výroba uhelných elektráren meziročně propadla celkem o 29 % a obnovitelné zdroje se podílely na výrobě z 46 %, což znamenalo meziroční nárůst 8 %.
Wartsila vychází z dat ENTSO-E, které lze najít také na stránce <a href="https://oenergetice.cz/energosta">https://oenergetice.cz/energostat</a>.

Díky COVID-19 získáváme obrovsky hodnotná data o provozu elektrizačních soustav, tvrdí společnost Wartsila

Světový instalovaný výkon větrných elektráren v loňském roce vzrostl o více než 60 GW na 651 GW. Nejvíce pevninských elektráren vyrostlo v Číně a v USA. Rostoucí podíl zaznamenávají také instalace offshore větrných elektráren. Předpověď GWEC na rok 2020 činí dokonce 76 GW nového výkonu, ovšem bez zahrnutí dopadů onemocnění COVID-19.
Instalovaný výkon větrných elektráren (pevninských i těch na moři) minulý rok zaznamenal, <a href="https://gwec.net/gwec-over-60gw-of-wind-energy-capacity-installed-in-2019-the-second-biggest-year-in-history/">dle dat Global Wind Energy Council (GWEC)</a>, přírůstek 60,4 GW. Oproti roku 2018 to činí 19% nárůst. Celkem bylo ke konci roku ve větrných elektrárnách instalováno 651 GW, což je v meziročním srovnání o 10 % více.
Hlavním podkladovým tahounem nových instalací v roce 2019 byly tržní mechanismy. Konkrétně více než 40 GW bylo vysoutěženo v rámci aukcí, což představuje dvojnásobnou hodnotu ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Odvětví větrné energetiky pokračuje v neustálém růstu poté, co se jednoznačně etablovalo jako nákladově konkurenceschopný zdroj energie na celém světě,“ uvedl Ben Backwell, generální ředitel GWEC.</blockquote>
Většina větrných elektráren byla instalována na již rozvinutých trzích, přičemž pět největších trhů Čína, USA, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/iea-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-eu-by-mohl-roku-2040-vzrust-180-gw">Velká Británie</a>, Indie a Španělsko představovalo 70 % nového instalovaného výkonu.
Globálním lídrem GWEC označuje asijsko-pacifický region, který instaloval 28,1 GW nového instalovaného výkonu. Rozvíjející se trhy v Africe, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/vetrna-energetika-v-saudske-arabii-na-vzestupu-mozny-rust-az-o-6-gwe">na Středním východě</a>, v Latinské Americe a v jihovýchodní Asii vykázaly v roce 2019 mírný růst s kombinovanými instalacemi 4,5 GW výkonu.
<blockquote>„Větrná energetika roste díky novým inovacím v obchodních modelech a technologiích. V roce 2019 jsme byli svědky toho, jak stále více zemí přecházelo z feed-in tarifů na tržní mechanismy a pokračoval růst na firemních PPA,“ řekl Feng Zhao, ředitel strategie GWEC.</blockquote>
Pokud jde o větrnou energii na moři, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/svetove-instalace-offshore-vetrnych-elektraren-loni-zaznamenaly-35-narust">loňský rok byl v tomto odvětví rokem rekordním s instalovaným výkonem 6,1 GW</a>. Představuje tak celosvětově 10 % celkového instalovaného výkonu větrných elektráren.
<h2>355 GW větrných elektráren v příštích pěti letech</h2>
Zpráva GWEC předpovídá, že růst instalovaného výkonu bude pokračovat i v příštích příštích pěti letech. Do roku 2024 by mělo být zprovozněno více než 355 GW výkonu větrných elektráren, což by znamenalo průměrně 71 GW ročně. Zároveň by do této doby by měl podíl větrných elektráren na moři rozšířit na 20 procent.
<blockquote>„Stále ještě nejsme tam, kde musíme být, když jde o globální energetický přechod a plnění našich cílů v oblasti klimatu. Máme-li mít šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody, musíme v příštím desetiletí instalovat ročně nejméně 100 GW ve větrných elektrárnách,“ dodal Backwell.</blockquote>
Tato prognóza bude, podle GWEC, nepochybně ovlivněna probíhající pandemií onemocnění COVID-19 v důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců a průběhu projektů v roce 2020. Z tohoto důvodu plánuje GWEC zveřejnit v druhé polovině roku aktualizovaný výhled na období 2020-2024.