Španělská energetická a strojírenská společnost Acciona plánuje <a href="https://www.reuters.com/article/acciona-ipo/update-1-spains-acciona-shares-soar-after-board-announces-potential-renewable-unit-ipo-idUSL1N2KO0ZU">uvést na burzu svoji dceřinou společnost Acciona Energy</a>, která se primárně věnuje obnovitelným zdrojům. Cílem uvedení na burzu je získání dostatečných finančních prostředků pro výstavbu dalších obnovitelných zdrojů energie. 
Investorům do udržitelných technologií a obnovitelných zdrojů se má již tento rok otevřít nová možnost investice. Španělská Acciona se zřejmě snaží využít aktuálního trendu, kdy investoři ve svých portfoliích stále častěji drží určitý podíl tzv. zelených investic.
Společnost plánuje umístit na burzu nejméně čtvrtinu akcií ve společnosti, přičemž přesný podíl bude ještě upřesněn. Určitě ovšem nepůjde o více než polovinu akcií – mateřská společnosti si plánuje ponechat majoritní podíl ve společnosti. Veřejná nabídka akcií se z energetických aktiv Acciony nemá týkat pouze výrobce větrných turbín Nordex.
<blockquote>„V současném nastavení trhu nám veřejná nabídka akcií naší energetické divize umožní akcelerovat náš růst se správnými náklady na kapitál a ze lepšího nastavení rozvahy společnosti,“ uvedl Jose Manuel Entrecanales, generální ředitel společnosti Acciona.</blockquote>
Finanční prostředky, které se společnosti podaří prostřednictví nabídky akcií získat, budou použity na výstavbu zdrojů o instalovaném výkonu 9,3 GW do roku 2025 tak, aby společnost splnila své navýšené cíle. Společnost totiž plánuje do roku 2025 disponovat celkem 20 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, zatímco dříve cílila pouze na 15 GW do roku 2024. I nadále bude hlavním trhem Španělsko, kde má být postavena téměř pětina z 9,3GW cíle.
Od veřejné nabídky akcií si společnost slibuje zejména levnější získání financí a uvolnění vlastních zdrojů na investice zaměřené na infrastrukturu mimo energetiku.
<h2>Acciona rostla i v těžkém roce 2020</h2>
Společnosti Acciona se dařilo i přes komplikace spojené s pandemií koronaviru, za rok 2020 zvýšila svůj  zisk o 8 %.
Akcie společnosti Acciona vzrostly po oznámení finančních výsledků a veřejné nabídky akcií o téměř 12 %. Tržní kapitalizace společnosti tak vzrostla na 7,6 mld. EUR (cca 200 mld. Kč).
Zdroj úvodního obrázku: WindEurope

Akcie

Španělský gigant nabídne část své energetické divize na burze, plánuje urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů

Bateriové skladovací systémy začínají hrát významnou roli při součinnosti s obnovitelnými zdroji energie. Největší skladovací zařízení bude postaveno na Floridě, ve státě, který se zaměřuje na využívání fotovoltaických systémů.
Floridská společnost <a href="https://www.fpl.com/">Power&amp;Light Company</a> (FPL) oznámila začátek výstavby Manatee Energy Storage Center, které má být dle očekávání společnosti největším světovým integrovaným solárním bateriovým systémem.
Plánovaný bateriový systém s <a href="https://www.renewableenergyworld.com/solar/construction-begins-on-worlds-largest-integrated-solar-powered-battery-system/?fbclid=IwAR2zzmeYT2gvnl-maz4n7yxRX2UkPIIUzHt9VwwVheIJJwokc3JNRggkWOk">výkonem 409 MW a kapacitou 900 MWh</a> bude postaven v komunitě Parrish na Floridě. Očekává se, že by tento bateriový systém mohl obsluhovat zákazníky už na konci roku 2021. Jeho hlavním účelem bude skladování přebytků energie vyprodukované v blízké fotovoltaické elektrárně Manatee Solar Energy Center, kterou vlastní společnost FPL. Fotovoltaická elektrárna disponuje výkonem 74,5 MW.
Bateriový systém bude dodávat elektřinu do elektrické soustavy v případě vyšší poptávky. To znamená, že zákazníci budou těžit ze solárních zdrojů i během doby, kdy solární elektrárna nebude schopna uspokojit poptávku po elektřině. Díky bateriovému systému bude mít společnost FPL možnost snižovat potřebu provozu ostatních elektráren.
Podle společnosti vytvoří tento projekt bateriového úložiště až 70 nových pracovních pozic během hlavní etapy výstavby. Zároveň společnost slibuje úsporu pro své zákazníky ve výši až 100 milionů dolarů a snížení množství emisí oxidu uhličitého během celé životnosti bateriového systému.
Společnost FPL také plánuje výstavbu menších bateriových systémů umístěných napříč různými státy, dodávky kompletní solární elektrárny či zvýšení účinnosti stávajících větrných turbín. Díky tomu bude podle společnosti možné urychlit vyřazení dvou plynových zdrojů o celkovém výkonu 1638 MW.
FPL Manatee Energy Storage Center je nejnovějším vyvinutým projektem velkého bateriového systému. FPL a její dceřiné společnosti se však nyní zaměřily na vývoj a analýzu výhod menších bateriových systémů.
<h2>Florida jako leader v oblasti fotovoltaiky</h2>
Investice společnosti FPL do bateriových skladovacích zařízení přímo odráží rozvoj a nasazení solárních systémů. Nyní společnost vlastní 33 provozovaných solárních elektráren. Neustále pracují na svém plánu <a href="http://newsroom.fpl.com/2019-03-28-FPL-announces-plan-to-build-the-worlds-largest-solar-powered-battery-and-drive-accelerated-retirement-of-fossil-fuel-generation">„30-by-30“</a>, který má za cíl instalovat <a href="https://www.greentechmedia.com/articles/read/florida-power-and-lights-30-million-panel-promise-mean-for-florida">30 milionů solárních panelů do roku 2030</a>. Na začátku tohoto roku společnost FPL Solar Together spustila komunitní program, který umožnuje zákazníkům dlouhodobě snížit odběr elektřiny a tím i náklady.
<blockquote>„Manatee Energy Storage Center nepokoří jen průmyslové rekordy, ale bude představovat velkou výhru pro zákazníky společnosti FPL a obyvatele našeho státu. Ti budou profitovat zejména díky snížení emisí a zvýšení úspor zákazníků. Nám projekt přinese možnost dodávat spolehlivější a čistou energii i v době, kdy nesvítí slunce,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/solar/construction-begins-on-worlds-largest-integrated-solar-powered-battery-system/?fbclid=IwAR2zzmeYT2gvnl-maz4n7yxRX2UkPIIUzHt9VwwVheIJJwokc3JNRggkWOk">Eric Silagy</a>, prezident a generální ředitel společnosti FPL.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: fpl.com

Akumulace energie

Na Floridě odstartovala výstavba největšího bateriového systému se solární elektrárnou

Keňská energetická společnost Lake Turkana Wind Power uzavřela partnerství s firmou Clir Renewables za účelem optimalizace provozu větrného parku. Více než 300 větrných turbín má být analyzováno pomocí umělé inteligence, která má pomoci zvýšit jejich výrobu.
Clir Renewables bude zkoumat data z každé větrné turbíny elektrárny Lake Turkana. Každá z <a href="https://ltwp.co.ke/faq/">365 větrných turbín</a> bude analyzována z hlediska zdrojů, prostorového uspořádání a ovlivnění blízkých větrných turbín. Velké množství parametrů by bylo komplikované analyzovat pomocí lidských zdrojů, a proto budou data zpracována pomocí <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind/clir-renewables-selected-to-optimise-africas-largest-wind-farm/">strojového učení, umělé inteligence a šumové analýzy</a>. Výsledkem projektu bude identifikace a optimalizace větrných turbín, které z různých příčin nedodávají plný výkon, a jejich efektivita může být zvýšena.
Díky této optimalizaci má být celková roční produkce elektřiny z větrné elektrárny Lake Turkana navýšena na maximální úroveň. Zároveň bude sledován i technický stav zařízení a vyhodnocována finanční rizika. Společnost Clir Renewables navíc využije analýzu pro porovnávání jednotlivých koncepcí a projektů na průmyslové úrovni se všemi zúčastněnými stranami projektu.
Větrná elektrárna Lake Turkana (LTWP), umístěná v Keni, má celkový instalovaný výkon <a style="font-size: 1rem;" href="https://ltwp.co.ke/faq/">310 MW</a>. Výhodou její lokality je relativně konzistentní směr i rychlost větru, což je optimální pro provoz větrných elektráren. Po zprovoznění větrného parku se provozovatel zaměřil na zajištění jejího plného využívání. Optimalizace výhod zdroje energie v konečném důsledku zajistí nejvyšší možné výnosy pro investory.
<blockquote>„Elektrárna Lake Turkana je jedinečným africkým projektem vzhledem ke své velikosti. Lokalita tohoto zdroje byla vybrána pro své optimální podmínky pro stabilní výrobu elektrické energie. Pracovali jsme na řadě velkých a jedinečných projektů po celém světě a rádi bychom využili naše rozsáhlé zkušenosti k posouzení současného výkonu a potenciálních zisků elektrárny Lake Turkana,“ sdělil <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/wind/clir-renewables-selected-to-optimise-africas-largest-wind-farm/">David O’Hare</a>, ředitel evropské pobočky společnosti Clir Renewables.</blockquote>
<blockquote>Zdroj úvodního obrázku: ltwp.co.ke</blockquote>

Větrné elektrárny

Větrná elektrárna Lake Turkana. Zdroj: ltwp.co.ke

V Keni využijí umělou inteligenci k optimalizaci provozu větrného parku

Norská společnost NEL, zabývající se výrobou elektrolyzérů, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/012121-norways-nel-targets-15kg-green-hydrogen-cost-by-2025">cílí na to</a>, aby se výroba zeleného vodíku dostala do roku 2025 na úroveň okolo 1,5 USD/kg a byla tak schopná konkurovat vodíku vyrobenému pomocí fosilních zdrojů. Potenciál pro rozvoj vodíkového hospodářství vidí společnost především v transformaci těžké dopravy.
Jednou z možností, jak snížit produkční náklady zeleného vodíku, jsou dozajista úspory z rozsahu. Hlavním faktorem ale přesto zůstává cena „zelené“ elektrické energie. Proto si společnost NEL klade za cíl na vytipovaných trzích stlačit výrobní náklady na úroveň okolo 1,5 USD/kg. O jaké trhy by ale přesně mělo jít, v <a href="https://nelhydrogen.com/press-release/nel-cmd-2021-launches-1-5-usd-kg-target-for-green-renewable-hydrogen-to-outcompete-fossil-alternatives/">tiskové zprávě</a> uvedeno nebylo.
<blockquote>„Dnes začínáme s naším plánem, který by měl umožnit našim zákazníkům výrobu zeleného vodíku na určitých trzích z velkokapacitního zařízení společnosti NEL za 1,5 USD/kg z levné zelené energie, a to do roku 2025,“ prohlašuje společnost NEL.</blockquote>
Podle výkonného ředitele NEL, Jona Andreho Lokkeho, by tak byl zelený vodík schopen konkurovat vodíku vyrobenému pomocí fosilních zdrojů.
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu">Podle dat Plattsu</a> se cena vodíku vyrobeného parním reformováním metanu v Nizozemsku pohybovala v loňském roce okolo 1,04 EUR/kg. <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">Dle výzkumníků z BloombergNEF</a> (BNEF) se v loňském roce pohybovala cena zeleného vodíku mezi 2,5 až 4,5 USD/kg. Pro rok 2030 pak ve své optimistické projekci predikovali cenu vodíku v západní Evropě okolo 2 USD/kg.
I podle další <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout">studie</a>, kterou si nechala vypracovat Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), náklady na výrobu zeleného vodíku poklesnout mají, ovšem minimální cena zeleného vodíku se má dle této studie v Evropě v roce 2050 pohybovat okolo 2,23 USD/kg. Studie také srovnávala ostatní dostupné studie na toto téma a poukazovala na rozdíly, a to zejména v předpokladech investičních nákladů.
<h2>Rozvoj vodíkového hospodářství</h2>
Poptávka po vodíku, která se aktuálně pohybuje okolo 70 miliónů tun ročně, by se měla dle predikcí iniciativy Hydrogen Council zvýšit do roku 2050 až osminásobně.
<blockquote>„Trh s vodíkem je již velký, ale pouze malá část je produkována elektrolyzéry a je zde velká příležitost změnit současný trh na zelený,“ prohlásil Lokke.</blockquote>
Společnost NEL nyní buduje nový závod na výrobu elektrolyzérů v norském Heroyi. Zkušební linka má mít výrobní kapacitu 500 MW/rok. Začátek výroby se plánuje na druhý kvartál letošního roku. Cílem NELu je pak zvýšit výrobní kapacitu až na 2 GW/rok.
<blockquote>„Výrobní kapacita 2 GW ročně by pro naše zákazníky znamenala potenciální úsporu 4 až 5 miliónů tun CO₂, neboli 10 % ročních emisí Norska,“ uvádí Lokke.</blockquote>
Společnost NEL dodává vodík na více než 110 čerpacích stanic ve 13 různých státech a její výkonný ředitel Lokke vidí příležitost vodíku zejména v transformaci těžké dopravy. Zde bude dle jeho slov zapotřebí, aby vodík porazil naftu na čerpacích stanicích. NEL má mít technologický plán, který by umožnil nákladním vozidlům natankovat během 10 až 15 minut na dojezd až 1000 km.
<h2>Evropská unie</h2>
Evropská unie <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">přijala v minulém roce strategii</a>, ve které sází na vodík. Do roku 2024 plánuje vybudovat elektrolyzéry o výkonu 6 GW. Do roku 2030 pak až 40 GW.
Konkurenceschopnost zeleného vodíku vidí Evropská komise do roku 2030.

Plynárenství

NEL: Do roku 2025 chceme stlačit cenu zeleného vodíku k 1,5 USD/kg

Faktor využití obnovitelných zdrojů nezávisí pouze na přírodních podmínkách, ale i na schopnostech přenosové soustavy využít výkon ve správný okamžik. S tím dokáží efektivně pomoci bateriové systémy skladování elektřiny.
Nová <a href="https://insight.lcp.uk.com/acton/attachment/20628/f-5ff3b38d-2432-4499-a087-f78510d705f5/1/-/-/-/-/Report%3A%20Is%20battery%20storage%20aa%20good%20investment%20opportunity%20.pdf">studie konzultační společnosti LCP</a> zdůrazňuje výhody výrazného zvýšení kapacity bateriových systémů ve Velké Británii. Podle nich by došlo ke snížení „mrhání“ elektřinou, která by tak mohla být dopravena k milionům domácností.
Při současném instalovaném výkonu britských větrných elektráren by podle LCP stačilo zapojení 20 GWh bateriových systémů pro 50% zvýšení využitelnosti těchto zdrojů. Výkon větrných elektráren je totiž velmi často omezován z důvodu nízké poptávky po elektřině v síti.
<figure id="attachment_91941" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px;"><img class="wp-image-91941 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/coast-3970121_640.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/coast-3970121_640.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/coast-3970121_640-512x340.jpg 512w" alt="Ilustrační obrázek větrných elektráren" width="640" height="425" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační obrázek větrných elektráren Zdroj: renewableenergyworld.com</figcaption></figure>
Vzhledem k rostoucímu zastoupení obnovitelných zdrojů v Británii je jasné, že bude muset země dále investovat do flexibilních zařízení, jako jsou bateriové či jiné systémy skladování elektřiny.
Británie v roce 2020 omezovala výrobu z větrných elektráren o 25 %. To mělo za následek <a href="https://insight.lcp.uk.com/acton/attachment/20628/f-5ff3b38d-2432-4499-a087-f78510d705f5/1/-/-/-/-/Report%3A%20Is%20battery%20storage%20aa%20good%20investment%20opportunity%20.pdf">ztrátu více jak 3,6 TWh elektřiny</a>. Ta by přitom stačila na napájení až jednoho milionu britských domácností po dobu jednoho roku.
<h3>Příležitost pro investory</h3>
Analýza potřebného množství bateriových systémů je spojena s otázkou zdali má význam do těchto systémů reálně investovat. Společnost LCP odpovídá i na tuto otázku prostřednictvím další části studie. Ta zkoumá příležitosti a zdroje příjmů pro investory, kteří se rozhodli investovat do skladovacích zařízení elektrické energie.
Podle <a href="https://insight.lcp.uk.com/acton/attachment/20628/f-5ff3b38d-2432-4499-a087-f78510d705f5/1/-/-/-/-/Report%3A%20Is%20battery%20storage%20aa%20good%20investment%20opportunity%20.pdf">LCP</a> je tato technologie nejen nezbytná pro snížení emisí, ale je také lukrativní z hlediska možných zisků díky jejich potenciálu skladovat energii a stabilizovat rozvodnou síť.
<blockquote>„Výdaje na novou skladovací infrastrukturu budou v následujících letech pravděpodobně růst. Při změně systému a technologií lze očekávat i změnu obchodního přístupu, který bude hrát ve prospěch skladovacích technologií.“
„Zařízení skladování elektrické energie budou moci své produkty nabízet na více trzích současně. Zároveň tato zařízení poskytují určitou stabilizaci rozvodné sítě a pomáhají tak předcházet komplikacím s rozvodnou sítí. V nadcházejících letech přitom poptávka po technologiích skladování elektřiny vzroste vzhledem k rostoucímu zastoupení obnovitelných zdrojů,“ <a href="https://www.lcp.uk.com/media-centre/2021/01/additional-20gwh-of-battery-storage-could-cut-volume-of-wasted-wind-power-by-50-predicts-lcp/">dodala LCP</a>.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: insight.lcp.uk.com

Studie: 20 GWh baterií by v Británii zvýšilo využití větrných elektráren o 50 %

Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

Elektřina

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Japanese-industry-leaders-call-for-nuclear-restart?fbclid=IwAR0u9XzYR-uf86hfBdUJ_zj6d-Icn8aKcsomwP_M8uEI4h_NbyEBnsb9-xQ">Japonsko bude potřebovat jadernou energetiku, má-li splnit vládní cíl uhlíkové neutrality, a mělo by proto co nejdříve restartovat nečinné jaderné reaktory</a>. Japonská vláda by stejně intenzivně měla pracovat na prodloužení jejich životnosti a budování nových jaderných zdrojů. S tímto požadavkem přišel vedoucí Japonského fóra pro atomový průmysl (<a href="https://www.jaif.or.jp/en/">JAIF – Japanese Atomic Industrial Forum</a>) a Japonské železárenské a ocelářské federace (<a href="https://www.jisf.or.jp/en/">JISF – Japanese Iron and Steel Federation</a>).
Japonsko potvrdilo svůj cíl zvýšit podíl jaderné energie na 20 až 22 % do roku 2030, ale proces restartu jaderných reaktorů odstavených po havárii ve Fukušimě zůstává pomalý. Podle Mezinárodní agentury pro energii (<a href="https://www.iea.org/">IEA – International Energy Agency</a>) byly k lednu 2020 úspěšně dokončeny kontroly 15 reaktorů a devět z nich se vrátilo do provozu. Zbývajících 18 provozuschopných reaktorů je v různých fázích procesu kontroly Úřadu pro jadernou regulaci (<a href="https://www.nsr.go.jp/english/">NRA – Nuclear Regulation Authority</a>). Některé mohou být nuceny dočasně odstavit z důvodu nedodržení termínů NRA k výstavbě záložních řídicích středisek nebo jiných zařízení vyžadovaných novými předpisy.
Japonský energetický plán stanovený v roce 2018, který má být revidován v roce 2021, se zaměřuje na 22 až 24 % vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, spolu s 20 až 22 % z jaderné energie a s 56 % z fosilních paliv.
Japonský premiér Jošihide Suga ve svém parlamentním projevu v říjnu loňského roku zavázal třetí největší ekonomiku, aby do roku 2050 dosáhla uhlíkové neutrality. To bude zahrnovat zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 50 % do roku 2030.
Předseda JAIF Takaši Imai ve svém novoročním prohlášení pro rok 2021 uvedl, že k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 bude zásadní použití jaderné energie. Japonsko má omezené přírodní zdroje a spoléhá na dovoz fosilních paliv. Poznamenal, že Japonsko musí využívat jadernou energii proaktivněji ke zlepšení své soběstačnosti.
<blockquote>„K dosažení uhlíkové neutrality a zvýšení energetické soběstačnosti bude Japonsko muset co nejdříve restartovat zbývající nečinné jaderné reaktory a usilovat o nahrazení starších elektráren a výstavbu nových,“ uvedl Takaši Imai.</blockquote>
Prezident JAIF Širo Arai uvedl, že doufal v důsledný pokrok směrem k restartu 6. a 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa, 2. bloku jaderné elektrárny Onagawa, jaderné elektrárny Tokai Daini, 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Takahama a 3. bloku jaderné elektrárny Mihama. Všechny tyto bloky získaly regulační souhlas s provedením změn ve svých zařízeních splňovat nové bezpečnostní normy. Dalších devět bloků také zahájilo proces schvalování restartu podle Světové jaderné asociace (<a href="https://www.world-nuclear.org/">World Nuclear Association</a>).
Připravovaný šestý strategický energetický plán vlády by se měl zaměřit na revizi současné národní politiky minimalizace závislosti na jaderné energii. Nová strategie pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, která byla oznámena na konci roku 2020, zahrnuje zrychlenou inovaci jaderné technologie, včetně malých modulárních reaktorů a vodíku vyráběného jadernými zdroji, dodal Arai.
<h2>Ocelářský průmysl potřebuje jadernou energii</h2>
Eiji Hašimoto, předseda JISF, uvedl, že dosažení uhlíkově neutrální výroby oceli do roku 2050 by bylo výzvou. Výroba kovů s redukcí vodíkem by mohla pomoci, ale podle něj stále existují technické překážky, které je třeba překonat. Tento proces by vyžadoval rozsáhlou, levnou a bezuhlíkovou infrastrukturu pro dodávku vodíku a vyžadoval by dlouhodobou podporu vlády.
Vyzval vládu, aby našla naléhavé řešení vysokých japonských průmyslových cen elektrické energie, které by umožnilo japonské oceli být nákladově konkurenceschopné současně s realizací uhlíkové neutrality. Kromě omezení očekávaného zvýšení tarifních příplatků spojených s rozšířením výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyzval také vládu k opětovnému spuštění nečinných jaderných reaktorů. Vyzval vládu, aby vypracovala nový energetický plán, který by zahrnoval rozšíření jaderné energie a to způsobem, který by integroval průmyslovou a energetickou politiku.
Úvodní fotografie: Japonská jaderná elektrárna Ikata. Autor: Newsliner

Jaderné elektrárny

Vedoucí představitelé japonského průmyslu požadují restart jaderných reaktorů

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2021/01/01/250-mw-nobles-2-wind-farm-in-minnesota-begins-commercial-operation/?fbclid=IwAR0lxf_GNNieA7u73zoUcijoBiRZO78koZWbP4EPJyAQip0iHnE0MYOa2dY" target="_blank" rel="noopener">Větrný park Nobles 2 ležící na jihozápadě Minnesoty byl uveden do komerčního provozu.</a> Větrný park je tvořený 74 turbínami a má instalovaný výkon 250 MW.
Elektrárna je navržena společností <a href="https://www.tenaska.com/construction-of-nobles-2-wind-farm-brings-economic-benefits-to-nobles-county/">Tenaska</a> se sídlem v Nebrasce. Jedná se tak o jejich již 19. projekt a druhou větrnou farmu, které společnost zprovoznila v roce 2020.
Větrná farma se skládá z celkem 74 větrných turbín. Provozovatel větrné elektrárny, společnost Nobles 2 Power Partners, uzavřela 20letou dohodu s distributorem elektrické energie, společností Minnesota Power, o výkupu elektrické energie z elektrárny.
Výstavba elektrárny začala v srpnu 2019. V polovině srpna 2020 bylo instalováno již více jak 90 % větrných turbín, které procházely testovací fází. Výroba větrných turbín a jejich údržba je od samého počátku zajišťována společností Vestas.
Pro místní oblast se jedná o významné investice do ekonomiky. Po více jak 14 měsíců výstavba zaměstnávala přibližně 150 pracovníků a místním společnostem bylo během výstavby vyplaceno přibližně 15,5 milionů dolarů.
<figure id="attachment_91520" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1170px;"><img class="wp-image-91520 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm.jpg 1170w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-512x269.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-768x403.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-1024x537.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-725x380.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/benefits-of-the-nobles-2-wind-farm-800x420.jpg 800w" alt="Větrná elektrárna Nobles 2 v Minnesotě" width="1170" height="614" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrná elektrárna Nobles 2 v Minnesotě Zdroj: mortenson.com</figcaption></figure>
Provoz elektrárny a její údržba bude zajišťována týmem pouze 14 zaměstnanců společností NAES Corporation a Vestas. Očekává se, že provoz zařízení zvýší daňové příjmy pro místní úřady o více jak 1,1 milionů dolarů ročně. Navíc dojde k diverzifikaci zdrojů elektrické energie i využívání půdy. Vlastníci půdy získají stabilní příjem prostřednictvím splátek z pronájmu.
Větrná farma se zavázala k financování a podpoře komunit v lokalitě výstavby. Mezi ty patří města jako Bloom, Larkin, Lismore, Leota, Summit Lake a Wilmont. Elektrárna Nobles 2 bude přispívat komunitám 15 000 dolarů ročně po dobu 20 let. První splátka proběhne již tento rok.
<blockquote>„Čím více obnovitelné energie dodáme našim zákazníkům, tím více benefitů získají místní společnosti, ať už v podobě pracovních míst, peněžních odměn, či darů z čisté energie v jejich regionu. Výhody z provozování větrné elektrárny Nobles 2 nebudou patrné pouze pro lokální podniky. Celá Minnesota bude sdílet ekonomické a environmentální výhody z obnovitelné energie,“ sdělila Julie Pierce, viceprezidentka pro strategii a plánování ve společnosti Minnesota Power.</blockquote>
Hlavním důvodem výstavby větrných elektráren v Minnesotě je plnění klimatických cílů. Dle strategie EnergyForward společnosti Minnesota Power má být do roku <a href="https://www.tenaska.com/nobles-2-power-partners-signs-long-term-power-purchase-agreement-utility-customer-minnesota-wind-project/">2025 dodáváno 44 % elektrické energie</a> z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 pak společnost plánuje snížit emise oxidu uhličitého o 40 %.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Větrný park Nobles 2 byl uveden do komerčního provozu

Vyšší cíl pro snížení emisí na úrovni minimálně o 55 % do roku 2030 bude s největší pravděpodobností brzy schválen. Stále ovšem není konkrétně jasno, jak by mělo být ambicióznějšího cíle dosaženo. První možné politické nástroje a revize legislativy představí Evropská komise až v létě 2021. Informoval o tom <a href="https://events.euractiv.com/event/info/a-sustainable-path-to-climate-neutrality-how-can-energy-utility-operators-contribute?_ga=2.71047251.2119969093.1608555078-1260652260.1598252640">portál Euractiv</a> na základě proběhlé online konference na téma přispění provozovatelů energetické soustavy k dosažení klimatické neutrality. 
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">Zástupci členských států</a> v minulém týdnu schválili zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak navrhla Evropská komise. Tento cíl musí být ještě schválen v Evropském parlamentu, který bude hlasovat na začátku roku 2021. Dosavadní pozice Evropského parlamentu je zvýšit cíl pro snížení emisí až na hodnotu 60 %. Lze tedy očekávat, že Evropský parlament cíl snížení emisí o 55 % do 2030, pokud ne přísnější, podpoří.
<h2>Cíl je jasný, jak ho dosáhnout nikoliv</h2>
Nicméně přestože je zvýšení ambice cíle EU v oblasti snižování <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-co2-usa-maji-letos-poklesnout-vice-nez-desetinu-uhli-budou-nejnizsi-od-roku-1973">emisí</a> do roku 2030 de facto již jistou věcí, stále není přesně jasné, jak by cíle mělo být dosaženo. Je patrné, že aktuálně vyvíjené úsilí bude muset být podstatně zintenzivněno. A to aby bylo dosaženo vyššího cíle do roku 2030 a následně i klimatické neutrality do roku 2050.
Evropská komise ovšem plánuje zveřejnit případné revize dotčené legislativy a politických nástrojů, které mají k dosažení vyššího cíle snižování misí do 2030 pomoci, až koncem <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/eu-climate-action/law_en">června 2021</a>.
<blockquote>„Bude nastaven rámec, ve kterém budou soukromé entity a jiné podniky fungovat v budoucnu. A je už nyní jasné, že změny v tomto rámci povedou k významným změnám prostředí, ve kterém podniky fungují nyní,“ řekl Augustijn van Haasteren, expert v oblasti energetiky v Evropské komisi.</blockquote>
Podle van Haasterena může určitý obrázek o tom, co lze v červnu 2021 od Komise očekávat, poskytnout strategie integrace energetických systémů (Energy System Integration) – tedy důraz na sector coupling a důraz na aktivnější spotřebitele.
<h2>Budoucnost je v obnovitelných zdrojích a vodíku</h2>
Mezi dvě hlavní obavy podle portálu Euractiv patří příprava sítě na vyšší podíl volatilních obnovitelných zdrojů elektřiny a úprava plynárenské infrastruktury tak, aby byla schopná přepravovat <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/japonsko-chce-v-roce-2030-vyrabet-vetsinu-elektriny-z-vodiku">vodík</a> jako základní palivo.
<blockquote>„Myslíme si, že zelené plyny budou tvořit poměrně velkou část plně dekarbonizovaného energetického mixu, něco kolem 25 %. Stávající plynárenská infrastruktura bude klíčová, aby se toto mohlo stát,“ uvedla Camilla Palladinová, výkonná viceprezidentka italského provozovatele přepravní soustavy Snam.</blockquote>
Podle Palladinové jsou již nyní veškeré plynovody, které společnost Snam pořizuje, s vodíkem kompatibilní. Zároveň Snam zkoumá svou stávající soustavu, aby věděla, na jaký podíl vodíku je připravena, případně jaké změny bude nutné provést.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2

Zvýšení cíle snížení emisí do 2030 lze očekávat brzy. Návod na jeho dosažení až v půlce roku 2021

Podle <a href="https://www.princeton.edu/news/2020/12/15/big-affordable-effort-needed-america-reach-net-zero-emissions-2050-princeton-study">studie Princetonské univerzity</a> je možné, aby USA dosáhly klimatické neutrality do 2050 při investování 4 – 6 % HDP ročně do energetiky. Jedná se přitom o podobně vysoké investice jako v minulosti. Hlavním rozdílem je však cílení těchto investic. Je nutné jejich přesun od tradiční energetiky k čisté energetice a k budování potřebné infrastruktury jako nových zdrojů elektřiny z OZE, tepelných čerpadel, či elektromobilů. 
Dosažení uhlíkové neutrality nejpozději v roce 2050 je součástí tzv. Bidenova plánu, jež byl součástí předvolební kampaně budoucího amerického prezidenta <a href="https://joebiden.com/climate-plan/">Joe Bidena</a>. Je tedy možné, že se USA touto cestou brzy vydají.
Studie Princetonské univerzity hodnotí možnosti energetického přechodu USA na úrovni států. Cílem je mj. ukázat zástupcům na lokální úrovni, jaké jsou možnosti, a otevřít jim prostor pro učinění potřebných rozhodnutí. Vzhledem k aktuálnosti a urgenci tématu studie byly v tuto chvíli zveřejněny první výsledky studie. Další závěry mají být zveřejněny na počátku roku 2021. 
Podle studie budou náklady nutné k dosažení uhlíkové neutrality vysoké, nicméně budou vyrovnány potenciálními úsporami, vytvořením nových pracovních míst a jinými zdravotními a ekonomickými benefity. Studie odhaduje vytvoření 500 tisíc až jednoho milionu nových pracovních míst v následujících deseti letech. To by převýšilo ztráty pracovních míst v důsledku ukončení či snížení využívání uhlí, ropy a zemního plynu téměř ve všech státech.
<blockquote>„Většina studií neposkytuje takto vysoké geografické dělení po jednotlivých státech v zemi, což vede k tomu, že je těžké pochopit, co bude třeba k dosažení klimatické neutrality. Náš výzkum pomůže lidem představit si klimatickou neutralitu barvitě a reálně,“ uvedl Eric Larson, jeden z hlavních autorů studie.</blockquote>
<h2>Žádný scénář není lepší nebo pravděpodobnější</h2>
Studie pracovala s pěti různými scénáři vedoucími k úplné dekarbonizaci americké ekonomiky na úrovni jednotlivých států. Liší se rozvojem <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/start-up-sazi-novy-model-nasazeni-elektrickych-skolnich-autobusu-usa">elektrifikace</a>, využíváním fosilních paliv, využíváním současných jaderných zdrojů, či budováním nových. Žádný ze zkoumaných scénářů není výzkumníky prezentován jako ten nejlepší nebo nejpravděpodobnější.
Vzhledem k tomu, že ceny energií jsou v USA úzce spojeny s volatilitou cen ropy, větší výroba elektřiny z větrné nebo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/instalace-fotovoltaik-usa-opet-rostou-prumysl-se-vzpamatovava-pandemie-covid-19">solární</a> energie by dle scénářů studie vedla ke snížení nákladů energie ve srovnání s minulostí. Docílení dekarbonizace do roku 2050 by každoročně mělo stát 4 – 6 % HDP v závislosti na konkrétním scénáři. Investice v referenčním scénáři dokonce do roku 2030 vychází jako nejvyšší mezi všemi zkoumanými scénáři.
<h2>Je nutné okamžitě začít budovat novou infrastrukturu</h2>
Dosažení uhlíkové neutrality ovšem vyžaduje okamžité jednání, například rychlejší <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-12-15/getting-the-u-s-to-zero-carbon-would-cost-2-5-trillion-by-2030?srnd=premium">budování potřebné infrastruktury</a>.  Studie například doporučuje zčtyřnásobení instalovaného výkonu <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/usa-vznikne-nejvetsi-solarni-elektrarna-bateriovym-ulozistem">solárních</a> a větrných elektráren v USA na 600 GW. To by mělo stačit k zásobování přibližně poloviny země elektrickou energií.
Dále by bylo nutné zvýšit přenosovou kapacitu o 60 %, zdvojnásobit podíl tepelných čerpadel v domácnostech a ztrojnásobit jejich podíl v komerčních budovách. V neposlední řadě bude podle expertů z Princetonu nutné vybudovat 3 miliony dobíjecích stanic a uvést do běžného provozu 50 milionů elektromobilů.
<blockquote>„Vybudování stávající elektrické sítě trvalo 150 let. Abychom docílili uhlíkové neutrality do roku 2050, musíme postavit stejně velkou přenosovou síť znovu během dalších 15 let a pak postavit mnohem více během dalších 15 let. To je obrovská změna,“ dodal Jesse Jenkins, jeden z hlavních autorů studie.</blockquote>
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/4BIeRvGtbko?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
&nbsp;

Životní prostředí

Obnovitelné zdroje - větrné a fotovoltaické elektrárny