<a href="https://www.pv-magazine.com/2020/11/26/china-renewables-will-hit-grid-parity-with-new-build-coal-next-year/">Americká poradenská společnost WoodMac</a> vydala novou zprávu o vývoji nákladů nových zdrojů v Asijsko-pacifickém regionu. Z údajů vyplývá, že se země jako Jižní Korea, Thajsko a Vietnam připojí již v příštím roce k Indii a Austrálii, kde jsou náklady na projekty z obnovitelných zdrojů nižší než nové uhelné elektrárny. Tlak na „paritu sítě“ vzniká i v Číně, která by tohoto bodu zlomu mohla dosáhnout již v příštím roce.
Podle WoodMac jsou v regionu v současnosti náklady na energii z obnovitelných zdrojů o 16 % vyšší v porovnání s tradičními zdroji. Situace by se však dle předpovědí měla do roku 2030 obrátit a obnovitelné zdroje by v průměru měly být až o 23 % levnější.
V zemích, které vedou energetickou transformaci, jsou prognózy ještě optimističtější. Dle predikcí budou v roce 2030 obnovitelné zdroje levnější než nové uhelné elektrárny až o 56 % v Indii, o 47 % v Austrálii, o 40 % v Číně a o 30 % v Jižní Koreji, Thajsku a Vietnamu, přičemž poslední tři země již snížily výhled na výstavbu nových uhelných zdrojů ve prospěch obnovitelných zdrojů. Transformaci má pomoc i zvyšující se cena za emise CO2, která má podle agentury dosáhnout průměrné úrovně 30 USD/t v roce 2050.
Naopak pomalejší trend snižování nákladů nastane v Japonsku. To bude zapříčiněné třemi faktory – omezenou dostupnou půdou, vysokými náklady na pracovní sílu a vysokými cenami povolení. To způsobí, že náklady na „čisté“ zdroje v zemi budou v roce 2030 pouze o 1 % levnější než nové uhelné elektrárny.
Vzhledem k tomu, že čisté zdroje jsou v regionu od loňského roku levnější než nové plynové elektrárny, tak je možné, že solární elektrárny začnou s dostatečnou politickou podporou konkurovat plynu od roku 2026.

Obnovitelné zdroje

Obnovitelné zdroje zlevňují i v Asii

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112020-green-hydrogen-costs-need-to-fall-over-50-to-be-viable-sampp-global-ratings?fbclid=iwar0primf34cgi_3qsgursfxipoyfotqeienvroglnlfysm_7xbi0tsccrma">Náklady na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů budou muset do roku 2030 klesnout</a>. To je zásadní podmínka, aby se zelený vodík stal konkurenceschopným vůči konvenčním palivům. Náklady musí klesnout o více něž 50 % na 2,0 až 2,5 dolarů/kg (44 až 56 Kč/kg).
Tak radikálního snížení nákladů lze dosáhnout při nákladech na elektřinu ze solárních nebo větrných elektráren ve výši 20 až 30 dolarů/MWh (445 až 667 Kč/MWh). Dále musí poklesnout náklady na elektrolyzéry o 30 až 50 %. To uvádí nová zpráva <a href="https://www.spglobal.com/ratings/en/research/articles/201119-how-hydrogen-can-fuel-the-energy-transition-11740867">How Hydrogen Can Fuel the Energy Transition</a> od S&amp;P Global Ratings.
<blockquote>„Myslíme si, že do roku 2030 je možný prudký pokles nákladů na zelený vodík, jehož snížení bude výsledkem tří faktorů,“ uvádí se ve zprávě.</blockquote>
S vyrovnanými náklady na obnovitelnou energii, které představují až 60 % nákladů na zelený vodík, by pokles ceny o 10 dolarů/MWh (222 Kč/MWh) snížil náklady na zelený vodík o 0,4 až 0,5 dolarů/kg (9 až 11 Kč/kg). Pokles nákladů na elektrolyzér o 250 dolarů/kW (5558 Kč/kW) by snížil náklady na zelený vodík o dalších 0,3 až 0,4 dolarů/kg (7 až 9 Kč/Kg). A konečným faktorem je zvýšení využití elektrolyzérů ze 40 % na 50 %. To by vedlo ke snížení nákladů o dalších 0,2 až 0,3 dolarů/kg (5 až 7 Kč/kg).
<h2>Modrý vs. zelený vodík</h2>
Současná podpora pro <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachycování a skladování uhlíku (CCS)</a> by mohla pomoci vyrábět modrý vodík. Modrý vodík se získává parním reformováním fosilních paliv za současného zachycení vypouštěného oxidu uhličitého technologií CCS.
Modrý vodík je v současné době levnější než zelený vodík. Za předpokladu dostupnosti ropných a plynových ložisek nebo solných jeskyní pro skladování oxidu uhličitého je tato metoda schopna v krátkodobém až střednědobém horizontu dodávat větší objemy.
Podobné zvýšení objemu zelného vodíku je omezeno skutečností, že většina výrobní kapacity obnovitelné energie v příštím desetiletí bude zapotřebí k nahrazení konvenční výroby nebo k pokrytí rostoucí spotřeby elektrické energie.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Energetika v zahraničí

Zelený vodík se stane konkurenceschopným až náklady na výrobu klesnou o více než polovinu

Evropská komise ve čtvrtek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-unveils-plan-to-build-300-gw-of-offshore-wind-by-2050/1169123">představila</a> plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/komisarka-eu-energetiku-abychom-dosahli-klimaticke-neutrality-roku-2050-potrebujeme-rozvoj-offshore-zdroju">Dříve v letošním roce</a> hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
<h2>Rozvoj offshore zdrojů</h2>
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">vodíkového hospodářství</a>, od kterého si Komise hodně slibuje.
<blockquote>„Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“</blockquote>
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora">přílivové elektrárny</a> a další.
Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
<h2>Společná nabídková zóna</h2>
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny.  Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.

Větrné elektrárny

EU odhalila plán růstu instalovaného výkonu v offshore zdrojích. Náklady mají dosáhnout 800 mld. eur

Švédská energetická firma CorPower Ocean vyvíjející technologii pro výrobu energie z vln zahájila v <a href="https://www.offgridenergyindependence.com/articles/22303/ocean-energy-firm-corpower-awarded-ten-year-marine-licence-in-portugal">Atlantském oceánu poblíž portugalského pobřeží nový projekt.</a> Projekt <a href="https://www.corpowerocean.com/projects/partners-projects/">HiWave-5</a> získal desetiletou licenci od portugalského generálního ředitelství pro přírodní zdroje, která poskytuje povolení pro instalaci projektu až do vzdálenosti 19 km od pobřeží Aguçadoura.
Pobřežní zóna Aguçadoura, díky vhodným podmínkám pro mořské obnovitelné zdroje, již v minulosti sloužila pro demonstraci nových technologií. Je zde jíž nainstalována plovoucí větrná elektrárna, která je nyní plně funkční a dodává elektřinu do portugalské sítě.
<blockquote>„CorPower dosáhl v roce 2020 řady milníků a licence je dalším významným krokem vpřed. Toto povolení nám umožňuje zahájit závěrečné fáze naší demonstrační práce v Atlantském oceánu, která otestuje naši novou generaci technologií v nejagresivnějších a nejnáročnějších mořských podmínkách.“ řekl Miguel Silva, ředitel portugalského zastoupení CorPower Ocean.</blockquote>
Společnost vyvíjí systémy pro získávání energie z vln, které pracují v rezonanci s přicházejícími vlnami. Technologie je inspirována principem fungování lidského srdce. Systém má na hladině vody zvedací bójku, která absorbuje energii z kombinovaného rázového a zvedacího pohybu vln. Bójka je připojena k mořskému dnu pomocí napnuté kotevní šňůry. Celý systém je relativně lehký a jeho odolnost proti bouřím je zajištěna pomocí pneumatického přepínacího modulu mezi kotevní šňůrou a bójí.
V srpnu letošního roku firma CorPower oznámila záměr vybudovat v portugalském Viana do Castelo nové výzkumné, vývojové, výrobní a servisní středisko v hodnotě 18,1 milionu dolarů. Hlavním zaměřením portugalského střediska má být právě průkopnický projekt HiWave-5 s pilotní farmou plánovanou v Aguçadoura.
Výzkum na poli využití energie z vln získává v Evropě na významu, v loňském roce zahájily <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/tiger-novy-projekt-vyuziti-energie-vln-lamansskem-prulivu-schvalen">Velká Británie a Francie společný projekt TIGER za 46,8 milionů EUR.</a>
Zdroj úvodní fotografie: CorPower Ocean

Švédský projekt pro využití energie z vln obdržel licenci pro výstavbu pilotního systému v Portugalsku

RWE zvýšila podíl prodané výroby elektrické energie ze svých jaderných a hnědouhelných elektráren do roku 2022, přičemž během posledního čtvrtletí akceptovala mírně nižší marže. Do roku 2023 tak má společnost zajištěno zhruba 90 % výroby svých jaderných a hnědouhelných elektráren. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/rwe-locks-in-lower-margins-on-forward-sales/1166624" target="_blank" rel="noopener">Informoval o tom zahraniční server Montel</a>.
Pro výrobu elektrické energie v roce 2022 si RWE dle Montelu zajistila marži kolem 30 EUR/MWh. Tato marže je počítána jako rozdíl mezi realizovanou cenou prodeje elektrické energie a souvisejícími náklady za emisní povolenky.
Marže tak oproti dříve udávané hodnotě 32 EUR/MWh poklesla. Zajištění pozice se ale posunulo z převážně implicitního zajištění na zajištění přímé. Implicitní zajištění pozice RWE znamená, že společnost nakoupí vlastní výrobu elektrické energie z hnědouhelných a jaderných elektráren, a naopak prodá ekvivalentní množství černého uhlí nebo plynu potřebného k výrobě nakoupeného objemu elektřiny.
Toto ujednání umožňuje RWE prodávat elektřinu na forwardových trzích s menší volatilitou. Ta je, vzhledem k emisní náročnosti hnědouhelných elektráren a související expozici vůči ceně emisních povolenek, značná.
Marže prezentované RWE jsou výrazně níže v porovnání s maržemi ze stejného období loňského roku. RWE přijalo marži 24 EUR/MWh pro dodávku v roce 2023. Před rokem bylo RWE schopno, pro dodávku 3 roky dopředu, zajistit si marži 49 EUR/MWh. Marže letošní produkce se pohybuje na úrovni 27 EUR/MWh.
<h2>Výroba RWE</h2>
Celková výroba společnosti poklesla během prvních devíti měsíců letošního roku o 6 % na 101,5 TWh, přičemž zvýšenou výrobu obnovitelných zdrojů energie převážilo snížení výroby konvenčních zdrojů, především uhelných elektráren. <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/pololetni-vysledky-rwe-naruby-spolecnost-rapidne-zmenila-strukturu-vyroby-elektriny">Trend</a> byl k vidění již v pololetních reportech společnosti.
<blockquote>„Pokles lze přičíst především zhoršení tržních podmínek pro naše hnědouhelné a černouhelné elektrárny,“ uvedla společnost ve finanční zprávě ze třetího čtvrtletí.</blockquote>
Výroba hnědouhelných elektráren poklesla meziročně o 34 % na 23,4 TWh a výroba černouhelných elektráren o 60 %, na 4,1 TWh.
<blockquote>„Kromě toho [koronavirová] krize a značné množství elektřiny z větrných elektráren přispěly ke snížení poptávky po konvekčně vyráběné elektřině,“ dodala společnost.</blockquote>
Výroba obnovitelných zdrojů energie ve vlastnictví RWE výrazně vzrostla, a to o 145 % také <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/ek-povolila-rwe-koupit-cast-majetku-od-firmy-e-on">vzhledem k akvizici</a> zdrojů E.ON, na 21,3 TWh.

Komoditní trhy

RWE má do roku 2023 zajištěno 90 % výroby svých jaderných a hnědouhelných elektráren

Podle zástupců geotermální energetiky by mohly být fosilní zdroje kdekoliv na planetě nahrazeny právě geotermální energií jako stabilním a udržitelným zdrojem. K rozšíření využívání geotermální energie by mohlo dojít pomocí vrtání hlubokých vrtů do 10 km moderními technologiemi. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/geothermal-the-underground-network-that-says-it-can-power-europe/">Euractiv</a>.
První průmyslová geotermální elektrárna na světě byla zprovozněna v roce 1904 v italském městě <a href="https://www.power-technology.com/features/oldest-geothermal-plant-larderello/">Lardello</a>. V roce 1913 měla tato elektrárna instalovaný výkon 250 kW. V roce 2016 se z geotermální energie na celém světě vyrábělo přibližně 75 000 GWh ročně.
V Evropě jsou největším uživatelem geotermální energie Itálie a Turecko. Několik měst po celém světě využívá geotermální energii jako hlavní zdroj tepla pro celé komunity. Například v Reykjavíku na Islandu je geotermální energie zdrojem vytápění prostor z 99 % už od 30. let 20. století. Světovými lídry ve využívání geotermální energie jsou ovšem státy jako USA, Indonésie a Filipíny.
<h2>Budoucnost se skrývá v hlubokých vrtech</h2>
Využívání<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/doe-potencial-geotermalnich-zdroju-usa-muze-byt-az-60-gwe"> geotermální energie</a> lze dělit do dvou hlavních kategorií podle hloubky vrtu: mělké vrty a hloubkové geotermální vrty, jež dosahují obvykle 8–10 km. Mělké vrty zahrnují veškerá zařízení s vrty do 1 km pod zemí od malých topných systémů, až po 1–2 metry hluboké vrty na zahradách domů určených k využívání celoročně konstantních teplot v půdě. Takové systémy bývají často využívány v domácnostech v hybridních systémech, kde doplňují například plynové kotle. Mělké vrty geotermální energie jsou také využívány k vytápění velkých budov jako jsou například Evropský parlament nebo Bundestag v Německu.
Hloubkové vrty byly doposud spojeny s lokalitami, kde je tektonická aktivita jako například zlomy. Zjednodušeně řečeno, hloubkové vrty zvyšují dostupnost geotermální energie, protože vrty jsou hlubší a vedou tam, kde je Země teplejší. Pokud by se využívaly moderní techniky, tak by dle odhadů samotných zástupců geotermální energetiky mohlo až 70 % území Země <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/cr-ma-podle-propagatoru-potencial-k-rozvoji-geotermalni-energie">poskytovat geotermální energii</a>.
Podle slovenské společnosti <a href="https://www.gadrilling.com/geothermal-anywhere/">GA Drilling</a> by ultra hluboké vrty mohly poskytnout dostatek energie pro stabilní výrobu elektřiny a tepla po celém světě.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/bVRSz_FaOn8?feature=oembed" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
Zdroj: GA Drilling
<h2>Největší problémy s sebou přináší vrtání</h2>
Je zde ovšem také několik překážek. Největší výzvou je identifikace vhodných tepelných toků a vyhnutí se zásobám fosilních zdrojů pomocí geologického mapování. Samotné vrtání je přitom finančně velice nákladné. Zapůjčení, přeprava a využívání vrtu tvoří 40–70 % nákladů velkých geotermálních projektů. Kromě toho je nutné projít dlouhým povolovacím procesem, který obvykle trvá 5–7 let.
Obavy Evropské komise z geotermální energie jsou spojeny primárně s vrtáním. V minulosti docházelo při vrtání k uvolňování emisí z podzemních zásob plynu. Rovněž existuje riziko kontaminace vody. Obecně jsou ale environmentální dopady využívání <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/geotermalni-energie-zaznamena-etiopii-znacny-narust">geotermální energie</a> nízké. Největší uhlíkovou stopu způsobuje právě vrtání – je nutný transport vrtáku na místo vrtání a samotný vrták je ve většině případů poháněn naftou.
Úvodní fotografie: Geotermální elektrárna Hellisheidi, zdroj: www.or.is

Průmysl: Geotermální energie může poskytnout stabilní dodávky elektřiny a tepla po celém světě

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala v polovině října pravidelně vydávanou studii Světový energetický výhled 2020 (World Energy Outlook 2020, WEO 2020) s výhledem na dalších 10 let. Letošní WEO 2020 se zaměřuje primárně na to, jak se světová energetika vypořádá s dopady pandemie koronaviru a jaké jsou možnosti energetického přechodu. 
WEO 2020 očekává, že okamžitými důsledky koronavirové pandemie v roce 2020 bude pokles globální poptávky po energii o 5 %, pokles emisí CO2 sektoru energetiky o 7 % a pokles investic do energetiky o 18 %. Zároveň lze předpokládat, že globální spotřeba ropy klesne v 2020 o 8 % a spotřeba uhlí o 7 %.
<h2>Čtyři různé scénáře</h2>
Výhled pracuje se čtyřmi různými scénáři. Tyto různým způsobem nakládají s dvěma hlavními tématy – obnovou po koronavirové pandemii a možností dosáhnout energetického přechodu.
Prvním ze scénářů je Stated Policies, který reflektuje aktuální politiky a cíle a předpokládá, že se pandemii podaří dostat pod kontrolu v roce 2021. Podle tohoto scénáře se globální poptávka po energii dostane na úroveň před pandemií na počátku roku 2023.
V případě druhého scénáře Delayed Recovery, kdy se předpoklady ve srovnání s prvním scénářem liší pouze v pozdějším ukončení pandemie, a tedy předpokladem delšího a většího dopadu, se poptávka po energii zotaví až v roce 2025.
Sustainable Development je scénář, který popisuje vývoj, aby svět mohl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2070. Kromě významného rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny tento scénář předpokládá významný nárůst technologií pro zachytávání a uskladňování/využívání uhlíku (CCS/U), vodíku, ale také další rozvoj jaderné energetiky.
Poslední scénář Net Zero Emissions by 2050 zkoumá možnost dosáhnout globální uhlíkové neutrality již v roce 2050. Takový scénář by vyžadoval kupříkladu masívní energetické úspory, změny v chování, inovace a významné urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů a elektrifikace.
<h2>Poptávka po uhlí se již neobnoví</h2>
Obnovitelné zdroje energie hrají významnou roli ve všech zkoumaných scénářích WEO 2020, přičemž nejdůležitější jsou solární elektrárny. Podle dat IEA jsou solární elektrárny ve většině zemí levnější než elektrárny uhelné či plynové. Zároveň solární elektrárny produkují elektřinu za jednu z nejnižších cen.
<blockquote>„Vidím, že se soláry stanou novým králem světových elektrických trhů. Na základě dnešních politik jsou [solární elektrárny] na cestě lámat po roce 2022 každý rok rekordy v rozvoji. Pokud vlády a investoři zintenzivní své úsilí v oblasti čisté energetiky v souladu s naším scénářem Sustainable Development, tak bude růst solárních a větrných elektráren ještě úžasnější – a velice povzbuzující v úsilí překonat světovou klimatickou výzvu,“ uvádí Fatih Birol, výkonný ředitel IEA.</blockquote>
Fosilní paliva podle IEA čelí různým výzvám. WEO 2020 predikuje, že se ve scénáři Stated Policies poptávka po uhlí  již nikdy nevrátí na úroveň před pandemií. Podíl uhlí v energetickém mixu má v roce 2040 klesnout pod 20 %. Poptávka po zemním plynu naopak silně poroste, zejména v Asii. Výhled poptávky po ropě je velice nejistý a je úzce spojený s dopady světové pandemie.
Zdroj úvodní fotografie: Equinor

Rychlé zprávy

IEA: Světový energetický výhled 2020 nastiňuje, jak se energetika může vypořádat s dopady pandemie koronaviru

V rámci evropského projektu REMOTE byl v řeckém Agkistro dokončen systém na skladování energie vodíku pro místní mikrosíť. Vodíkové úložiště umožňuje krátkodobé i dlouhodobé sezonní skladování elektřiny pro decentralizované ostrovní sítě. <a href="https://engie-eps.com/corporate/engie-eps-hydrogen-technology-proven-to-make-microgrids-100-green-once-again/" target="_blank" rel="noopener">Informovala o tom společnost Engie</a>.
Úložiště založené na patentované technologii Engie EPS funguje na principu vodíkového systému „power-to-power“. Systém se skládá z elektrolyzéru, který přeměňuje elektřinu na vodík (power-to-gas) a systému palivových článků, které přeměňují uložený vodík zpět na elektřinu (gas-to-power).
Projekt mikrosítě bude využívat dostupnosti místní vodní elektrárny přičemž vodíkový systém pokryje požadavek na špičkové zatížení a zaručí záložní energii díky ekvivalentní čisté energii na skladování vodíku 500 kWh.
Uvedení do provozu a přejímací zkoušky byly v Agkistru úspěšně dokončeny. Společnost Engie tento koncept <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/mikrosit-semakau-ma-demonstrovat-uzitecnost-vodiku-skladovani-energie">ověřila při budování úložných vodíkových zdrojů pro mikrosíť v Singapuru.</a>
<blockquote>„Dokončením výrobního zařízení v Agkistro se naše technologie s vodíkovým pohonem osvědčila již  na čtyřech kontinentech jako jediná dostupná možnost, jak vytvořit 100% zelené mikrosítě,“ uvádí Carlalberto Guglielminotti, generální ředitel Engie EPS. „Do budoucna se chceme zaměřit také na řešení pro větší energetické společnosti, a to jako systémový integrátor a poskytovatel technologií,“ dodal.</blockquote>
Mikrosíť Agkistro je součástí čtyřletého evropského projektu REMOTE, který si klade za cíl dokázat proveditelnost vodíkových technologií pro skladování obnovitelné energie v izolovaných a off-grid oblastech. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/energy-storage/engie-unveils-hydrogen-based-energy-storage-for-greek-microgrid/">Další izolovaná mikrosíť v programu se nachází na rybářském ostrově Froan v Norsku</a> a zahrnuje hybridní systém fotovoltaických a větrných elektráren.
Dvě konfigurace decentralizované sítě se nacházejí také v Itálii, kde Enel Green Power na ostrově Stromboli v jižní Itálii testuje hybridní bateriově-vodíkový úložný systém napojený na fotovoltaiku, a v severní Itálii testuje hybridní systém poháněný biomasou.
Zdroj úvodní fotografie: ENGIE

Akumulace energie

REMOTE: Systém pro skladovaní vodíku pro řeckou mikrosíť byl dokončen

Kalifornská energetická komise vybrala společnost Invinity Energy Systems pro vývoj dlouhodobých technologií skladování elektrické energie bez užití lithiových baterií. Britská firma nabízí řešení situace pomocí baterií založených na tekutém vanadu. Komise také vybrala společnost BoxPower, které zadala projekt na vývoj softwaru a hardwaru pro 15 satelitních rozvodných sítí v Kalifornii.  Informaci uvedl web Renewable Energy World.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Kalifornii v časech nízké spotřeby často <a href="https://www.latimes.com/business/la-fi-solar-batteries-renewable-energy-california-20190605-story.html">převyšuje poptávku</a>. Kalifornská energetická komise (CEC), kalifornská hlavní agentura pro energetické zákonodárství a plánování, hledá možnosti dlouhodobého skladování elektřiny.
<figure id="attachment_88533" class="wp-caption aligncenter" style="width: 840px;"><img class="wp-image-88533 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor.jpg 840w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/stažený-soubor-800x450.jpg 800w" alt="Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles" width="840" height="473" /><figcaption class="wp-caption-text">Solární farma Beacon v Kalifornském Kern County vyrábí elektřinu pro Los Angeles Zdroj: Los Angeles Times</figcaption></figure>
Skladovací systémy hrají významnou roli při stabilizaci energetické rozvodné sítě a plnění státních závazků dekarbonizace energetiky. Dle <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">oficiálního sdělení</a> potřebuje Kalifornie dlouhodobá skladovací zařízení o výkonu přibližně 1 GW pro naplnění cílů dekarbonizace.
Kalifornské úřady aktivně hledají dlouhodobá řešení skladování energie. V letošním roce byl spuštěn nový <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">program</a> ve výši 20 milionů dolarů (460 milionů Kč) na podporu vývoje těchto technologií.
CEC obdržela <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">23 návrhů</a>, ze kterých vybrala 8 pro financování. Čtyři z těchto 8 projektů jsou založeny na bateriích společnosti Invinity. Projekty v Kalifornii se skládají ze skladovacích zařízení o kapacitě 7,8 MWh, přičemž baterie budou spárovány s obnovitelnými zdroji energie a mají sloužit například ke snižování špiček ve výrobě a poskytování záložního výkonu.
<blockquote>„Kalifornie je průkopníkem technologií obnovitelných zdrojů po desítky let. Jejich elektrická rozvodná síť nyní čelí velkým problémům s požáry a nestabilitami sítě,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Matt Harper</a>, obchodní ředitel společnosti Invinity.
„Naše technologie vanadových baterií může pomoci řešit tyto problémy díky distribuci čisté obnovitelné energie a posilování stability rozvodné sítě,“ dodal Harper.</blockquote>
<h2>Vanadové redoxní průtočné baterie</h2>
Vanadové průtočné baterie jsou <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">nejnovější technologií</a> v oblasti skladování elektrické energie. Tyto baterie používají soli vanadu rozpuštěné v kyselině sírové jako elektrolyt uchovávající elektrickou energii. Hlavní výhodou této baterie je její chemická stálost.
Dle výrobců nebudou baterie podléhat degradaci po dobu až 20 let. Další výhodou těchto baterií je skutečnost, že vanad existuje ve 4 oxidačních stavech a umožnuje tak tvořit baterii s pouze jedním hlavním prvkem.
<figure id="attachment_88534" class="wp-caption aligncenter" style="width: 694px;"><img class="wp-image-88534 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png" sizes="(max-width: 694px) 100vw, 694px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty.png 694w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/04_akumulace_-_vanadova_redoxni_prutocna_baterie7_-_schema_vanadove_prutocne_baterie_pro_kterou_jsou_v_elektrolyzeru_pripravovany_elektrolyty-512x384.png 512w" alt="Technologie vanadové redoxní průtočné baterie" width="694" height="521" /><figcaption class="wp-caption-text">Technologie vanadové redoxní průtočné baterie Zdroj: obnovitelnedesetileti.cz</figcaption></figure>
Vzhledem k jejich přednostem se jejich nasazení předpokládá jak v přenosových soustavách, tak při pokroku v energetické soběstačnosti jednotlivých domů. Vývoj těchto technologií probíhá také v <a href="http://obnovitelnedesetileti.cz/chytra-energie-v-diplomce-vanadove-redoxni-prutocne-baterie">České republice</a> na Západočeské univerzitě.
Vanadové baterie jsou však velmi těžké oproti stávajícím lithiovým bateriím. Skýtají však velké množství <a href="https://energypost.eu/can-vanadium-flow-batteries-beat-li-ion-for-utility-scale-storage/">výhod</a> jako například jednoduchou škálovatelnost výkonu, či modularitu kapacity. Nejsou citlivé na nadměrné vybití, či velké vybíjecí proudy.
<figure id="attachment_88543" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88543 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6-512x218.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/word-image-6.png 690w" alt="Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu" width="512" height="218" /><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání životnosti standardních baterií a bateriích založených na tekutém vanadu Zdroj: energypost.eu</figcaption></figure>
Vanadové baterie společnosti Invinity jsou velké nedegradující baterie, které je možné nasadit v průmyslových aplikacích, jako je využití obnovitelných zdrojů, či elektrických vozidel. Skladovací zařízení bude schopno dodávat 8–10 hodin elektřinu v době, kdy obnovitelné zdroje nebudou schopny uspokojit poptávku. Plánovaná životnost takového zařízení je 20-30 let.
<h2>Satelitní rozvodné sítě pro posílení energetiky</h2>
Společnost <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">BoxPower oznámila</a> získání grantu v hodnotě 1,2 milionů dolarů (27 milionů Kč) na vývoj 15 satelitních rozvodných sítí napříč Kalifornií. Projekt o délce 3 let bude zaměřen na redukci energetických nákladů a zvýšení odolnosti energetické sítě.
Zákazníci společnosti BoxPower v minulosti využívali modulární satelitní rozvodné sítě v případech přírodních katastrof, lékařských oblastech, zemědělství, či dálkových dodávek energie.
Pokročilá energetická řešení jsou potřebná i na druhé straně Atlantského oceánu. Britský premiér, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/08/cec-taps-lnvinity-boxpower-to-bring-energy-solutions-to-california/">Boris Johnson</a>, se nedávno zavázal k výstavbě větrných turbín na moři. Dle jeho slov má být do roku 2030 každá domácnost napájena větrnou energií. Jeho slova jsou reakcí na záporné výkupní ceny energií v průběhu roku 2020. Invinity společně s BoxPower mají vyvinout technologie pro posílení energetických rozvodných sítí.

Kalifornská energetická komise podporuje vývoj technologií pro skladování energie bez užití lithiových baterií

Obnovitelné zdroje energie jsou nedílnou součástí energetického mixu. Jejich význam nabývá na síle, a tudíž je třeba hledat nové způsoby jejich výstavby. Relativně novou technologií jsou plovoucí solární elektrárny. Podobná elektrárna o výkonu 1,1 MW vznikne i v americkém Fort Bragg.
Jedním z velkých problémů solární energetiky je zastavěná plocha potřebná k výrobě dostatečného množství energie. Velkou výhodou této technologie je však její modulárnost. Solární panely lze kombinovat a stavět tak zařízení s malými i velkými výkony.
Díky modularitě je možné stavět solární panely téměř kdekoliv, kde jsou příhodné podmínky. Kromě polí fotovoltaických panelů jsou čím dál častěji vidět <a href="https://news.energysage.com/solar-canopy-installations-bring-shade-clean-energy-parking-lot/">zastavěné střechy parkovacích ploch</a>, či rodinné domy.
<figure id="attachment_88366" class="wp-caption aligncenter" style="width: 892px;"><img class="wp-image-88366 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CU-Boulder-solar-parking-lot.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CU-Boulder-solar-parking-lot-512x288.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CU-Boulder-solar-parking-lot-768x431.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CU-Boulder-solar-parking-lot-725x407.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CU-Boulder-solar-parking-lot-800x449.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/CU-Boulder-solar-parking-lot.png 892w" alt="Využití fotovoltaických panelů na střechách parkovacích míst" width="892" height="501" /><figcaption class="wp-caption-text">Využití fotovoltaických panelů na střechách parkovacích míst Zdroj: news.energysage.com</figcaption></figure>
Plovoucí fotovoltaické elektrárny jsou nedílnou novinkou energetiky obnovitelných zdrojů. Jejich nasazení se předpokládá spíše ve vnitrozemských jezerech z důvodu <a href="https://news.energysage.com/floating-solar-what-you-need-to-know/">klidnější vody</a>. Oproti jinému zapojení fotovoltaických elektráren mají plovoucí solární elektrárny několik <a href="https://news.energysage.com/floating-solar-what-you-need-to-know/">výhod</a>:
<ul>
<li>Nezabírají půdu vhodnou pro pěstování plodin</li>
<li>Vyšší účinnost fotovoltaických panelů – účinnost fotovoltaických panelů klesá s jejich vzrůstající teplotou. Panely na plovoucích elektrárnách jsou mnohem lépe chlazeny díky vodě, po které elektrárna pluje</li>
<li>Ochrana přírodního prostředí – plovoucí elektrárna kryje rezervoáry vody, čímž brání jejímu vypařování. Krytí vodních ploch navíc redukuje růst bakterií a sinic</li>
</ul>
Severní Karolína bude již brzy hostit největší plovoucí solární elektrárnu na jihovýchodě Spojených států amerických. Modul, jehož výstavba je součástí smlouvy o poskytování veřejných služeb (UESC) bude disponovat maximálním <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/30/1-1-mw-floating-solar-storage-power-plant-to-be-built-at-fort-bragg/">výkonem 1,1 MW</a>. Vývoj a výstavbu zařízení získala společnost <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/30/1-1-mw-floating-solar-storage-power-plant-to-be-built-at-fort-bragg/">Duke Energy</a> a plánovaná lokalita výstavby je poblíž Fort Bragg.
<figure id="attachment_88369" class="wp-caption aligncenter" style="width: 400px;"><img class="wp-image-88369 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/0102_knds01.jpg" alt="Největší japonská plovoucí fotovoltaická elektrárna s výkonem 13,7 MW " width="400" height="267" /><figcaption class="wp-caption-text">Největší japonská plovoucí fotovoltaická elektrárna s výkonem 13,7 MW Zdroj: news.energysage.com</figcaption></figure>
Zakázka o celkové hodnotě <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/30/1-1-mw-floating-solar-storage-power-plant-to-be-built-at-fort-bragg/">36 milionů dolarů</a> (828 milionů Kč) je zaměřena na energetickou odolnost a zabezpečení dodávek pro Fort Bragg. S tím souvisí také modernizace infrastruktury zahrnující vylepšení osvětlení, dodávek vody, vytápění a klimatizace.
Společnost Ameresco, hlavní dodavatel společnosti Duke Energy, vybuduje systém na jezeře <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/30/1-1-mw-floating-solar-storage-power-plant-to-be-built-at-fort-bragg/">Big Muddy</a>. To se nachází v oblasti Camp Mackall v  Severní Karolíně. Po dokončení bude město Fort Bragg, součást města Frayetteville, vlastnit a provozovat tento systém.
<figure id="attachment_88370" class="wp-caption aligncenter" style="width: 611px;"><img class="wp-image-88370 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Big-Muddy-Hot-Spots.png" sizes="(max-width: 611px) 100vw, 611px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Big-Muddy-Hot-Spots.png 611w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Big-Muddy-Hot-Spots-512x271.png 512w" alt="Jezero Big Muddy pro výstavbu plovoucí fotovoltaické elektrárny v Severní Karolíně" width="611" height="323" /><figcaption class="wp-caption-text">Jezero Big Muddy pro výstavbu plovoucí fotovoltaické elektrárny v Severní Karolíně Zdroj: bluecordfishermen.com</figcaption></figure>
Vzhledem k nestabilitě dodávek z obnovitelných zdrojů energie je třeba vybudovat také skladovací kapacita. Díky tomu budou zajištěny nepřetržité dodávky elektřiny i v době, kdy elektrárna nevyrábí elektřinu.
Pro skladování elektřiny bude využit <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/09/30/1-1-mw-floating-solar-storage-power-plant-to-be-built-at-fort-bragg/">bateriový systém</a> s výkonem až 2 MW. Detaily o bateriovém úložišti energie, jako například kapacita systému, nejsou prozatím definovány a společnost Duke Energy je upřesní v další fázi vývoje.
Začátek výstavby zařízení se předpokládá v listopadu roku 2020.
Dle informací z národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie (NREL) je možné postavit plovoucí solární elektrárny na více jak <a href="https://www.nrel.gov/news/press/2018/nrel-details-great-potential-for-floating-pv-systems.html">24 000</a> umělých nádržích ve Spojených státech. Tato zásoba by umožňovala výrobu až 10 % roční výroby elektřiny v zemi.
Nyní provozované plovoucí solární elektrárny zajišťují přibližně 1 až 2 % výroby elektřiny ze solárních zdrojů. Většina takových konceptů je postavena v Asii.