Poté, co letos na jaře ceny elektrické energie napříč trhy výrazně klesly s ohledem na propad spotřeby způsobený pandemií onemocnění COVID-19, se evropské trhy dočkaly i opačného extrému. Vlivem několika faktorů vystoupaly ceny na denních trzích pro několik hodin tohoto úterý do trojciferných hodnot, přičemž na vnitrodenních se pohybovaly i v řádu tisíců eur za MWh.
Navzdory stále trvající koronavirové pandemii se poptávka po elektřině v Evropě již částečně zotavila, jelikož vlády s ohledem na ekonomický dopad zatím neplánují zavádět rozsáhlá omezení. Aktuálně nad velkou částí Evropy panuje příjemné počasí v podobě babího léta, avšak zejména v jižní částech kontinentu vysoké teploty vedou ke zvýšené poptávce na provoz klimatizací.
Se zkracujícími se dny ve večerních hodinách rovněž rychle klesá výroba elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách, která tak musí nahrazena jinými zdroji. Se začátkem podzimu se sice zvyšuje výroba větrných elektráren, mohou však nastat období rozsáhlého bezvětří, jako se tomu stalo právě v úterý.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281096.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281241.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600281300.json“}
<h2>Souhra faktorů</h2>
Očekávaná vyšší poptávka, předpověď nízké výroby větrných elektráren napříč celou Evropou a nižší dostupnost konvenčních zdrojů, včetně jaderných elektráren ve Francii, vzhledem k plánovaným i neplánovaným odstávkám tak měly za následek prudký růst cen elektrické energie.
Na řadě evropských trhů, které jsou v rámci market couplingu navzájem propojeny v závislosti na dostupné přenosové kapacitě, se tak cena elektřiny na denním trhu v pondělní aukci přiblížila ve večerních hodinách 200 EUR/MWh. Pro úterní 20. hodinu se cena na bezmála všech propojených trzích od Francie až po Finsko vyšplhala na vůbec nejvyšší hodnotu dne 189,25 EUR/MWh. V poslední době se přitom spotové ceny v Německu, které je největším a zdaleka nejlikvidnějším evropským trhem s elektřinou, pohybovaly na úrovni 40 EUR/MWh.
<h2>Když tři cifry nestačí</h2>
Ačkoliv již na denním trhu, na kterém se obchoduje den před dodávkou, ceny vystoupaly relativně vysoko, další růst přišel v úterý na vnitrodenním trhu. Jelikož výkon dodávaný větrnými elektrárnami byl ještě o něco nižší, než kolik ukazovaly ranní předpovědi z pondělí, a zároveň podle analytiků došlo k několika neplánovaným odstávkám plynových elektráren, přesáhly ceny na vnitrodenním trhu v řadě zemí i 1000 EUR/MWh.
Nejvyšší vnitrodenní cena byla zaznamenána v Německu pro obchodní čtvrthodinu mezi 18:45 a 19:00, a to 3999,99 EUR/MWh. Jedná se tak o vůbec nejvyšší cenu od loňského července. Německo v dané hodině importovalo průměrně 4,5 GW výkonu z okolních zemí, v následující hodině čistý import dále vzrostl na průměrných 7 GW, čímž předčil i dovoz do Francie na úrovni 5,5 GW.

Trh s elektřinou

Úterní bezvětří přispělo k růstu ceny elektřiny v Německu na stonásobek běžných hodnot

Deutsche Bahn otestuje vlak jezdící na ekologickou naftu, která údajně snižuje emise oxidu uhličitého o 90 %. Projekt vyřazení všech naftových vozidel je součástí strategie, která si klade za cíl stát se klimaticky neutrálním dopravcem do roku 2050.
Železniční společnost se intenzivně zabývá výzkumem a nasazením alternativních paliv do provozu. Nejprve prozkoumá ekologickou naftu šetrnou ke klimatu, vyrobenou zcela nebo částečně ze zpracovaných organických zbytků, <a href="https://www.energylivenews.com/2020/09/10/german-rail-giant-says-goodbye-to-diesel-with-alternative-fuel-trials/">která snižuje emise CO2 o 90 procent.</a>
V současnosti probíhají testovací jízdy vlaku Advanced TrainLab a od října bude vlak s ekologickou naftou zajišťovat pravidelné linky na trase Sylt Shuttle mezi Westerlandem a Niebüll ve Šlesvicku-Holštýnsku. Zároveň také probíhají přípravy na větší využití ekologických dieselových vlaků v regionální dopravě v Bádensku-Württembersku.
<blockquote>
Jak uvedla Sabina Jeschkeová, členka představenstva DB pro digitalizaci a technologii, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 je pro společnost výzva vzhledem k roční spotřebě nafty. „Železnice se stanou klimaticky neutrálními, pouze když se rozloučíme s naftou. Musíme radikálně snížit spotřebu fosilních paliv a snížit ji na nulu. V roce 2050 již DB nebude řídit ani jedno vozidlo poháněné naftou. S roční spotřebou více než 250 milionů litrů nafty je to výzva – a my ji řešíme.“
</blockquote>
Deutsche Bahn také představila některé další strategické cíle, které jsou v souladu s evropskou zelenou dohodou (European Green Deal). Jedním z nich je úplná přeměna trakční energie používané k pohonu elektrických vlaků z konvenční elektřiny na energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/deutshe-bahn-chce-pomoci-ppa-dohod-zajistit-500-gwh-elektriny-oze">Společnost již loni vypsala PPA tendr na dodávky 500 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů.</a> Kromě toho plánuje DB na svých trasách otestovat vodíková a bateriová vozidla.
<a href="https://www.railtech.com/policy/2020/09/07/deutsche-bahn-to-become-carbon-neutral-by-2050/">Za zmínku stojí, že v Německu již proběhly zkoušky vlaků na vodíkový pohon.</a> Regionální železniční společnost EVB spolu s Alstomem testovali dva vodíkové vlaky Coradia iLint na neelektrifikované trati Buxtehude – Bremerhaven – Cuxhaven v Dolním Sasku. Zkušební provoz, který proběhl od září 2018 do února 2020, dopadl úspěšně a společnost si zakoupila 14 vodíkových vozidel, která budou uvedena do provozu v roce 2021.

Čistá mobilita

Deutsche Bahn se loučí s naftou zkouškami alternativních paliv

Podle výzkumné firmy Wood Mackenzie se očekává, že <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/strategic-development/japan-will-overshoot-2030-renewables-target-says-wood-mackenzie/?fbclid=IwAR3v3C3ZsjucQTegLvKHgGdzVELvrlGdfY5W3slB2mC8wwiQ-42yU9hBAbg">Japonsko do roku 2030 překročí své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů</a>. Obnovitelné zdroje by měly v energetickém mixu Japonska tvořit 27 %. Plán pro rok 2030 ovšem počítal s 22 až 24 %. Překročení cíle bude dáno mohutnými investicemi, které mají překročit 100 miliard dolarů (2,2 bilonů korun).
Japonsko usilovalo dle svého <a href="https://www.enecho.meti.go.jp/en/category/others/basic_plan/5th/pdf/strategic_energy_plan.pdf">5. strategického energetického plánu</a> o to, aby v roce 2030 tvořily obnovitelné zdroje 22 až 24 % výroby elektrické energie. V loňském roce obnovitelné zdroje tvořily 19 %, z toho na větrné a solární elektrárny připadalo 8 %.
<blockquote>„Odhadujeme přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionů korun) investic do solární a větrné energetiky mezi lety 2020 a 2030. To je významný nárůst v sektoru obnovitelných zdrojů. Ještě před nedávnými oznámeními mělo Japonsko jasnou cestu ke splnění svého cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030. Nižší očekávaná poptávka spolu s klesajícími náklady na obnovitelné zdroje urychlí odklon Japonska od fosilních paliv,“ uvedl Alex Whitworth, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>
V příštím desetiletí se očekává, že náklady na výrobu elektřiny z větrných a solárních zdrojů klesnou v Japonsku o více než 30 %, což dále zvýší jejich konkurenceschopnost vůči fosilním palivům. To povede k velkým investičním příležitostem v oblasti obnovitelných zdrojů, i když se úroveň dotací sníží.
Vysoké ceny elektrické energie a vládní dotace pomohly Japonsku stát se jedním z lídrů v oblasti využívání solární energie. V současné době je nainstalováno více než 45 GW v solárních elektrárnách. Do roku 2030 se očekává nárůst instalovaného elektrického výkonu na 8 GW v offshore větrných elektrárnách.
<blockquote>„Uhelné zdroje, které v současné době dodávají asi třetinu elektrické energie, budou i po roce 2030 nejlevnější variantou pro dodávky elektrické energie. Další desetiletí bude obdobím kompromisů mezi růstem obnovitelných zdrojů pro dosažení cílů ochrany životního prostředí a udržení cen za elektrickou energii pro koncového zákazníka. Naštěstí se náklady na dodávku elektrické energie v Japonsku letos snížily o více než 15 % v důsledku pandemie COVID-19 a poklesu ceny ropy. To je pro Japonsko přínosem a mělo by to pomoci zemi více než zdvojnásobit podíl větrné a solární energie v elektroenergetickém mixu na 18 % do roku 2030, aniž by se vyvíjel tlak na účty za spotřebu elektrické energie,“ uvedl Alex Whitworth. 
</blockquote>
<h2>Vodík na vzestupu</h2>
Obavy o energetickou bezpečnost a závazek k nižším emisím oxidu uhličitého přiměly Japonsko, aby se stalo jednou z prvních zemí na světě, které ohlásily svou vodíkovou strategii.
V současné době je Japonsko šestým největším trhem s vodíkem na světě. Očekává se, že poptávka letos dosáhne 4,02 milionů tun, přičemž téměř 90 % poptávky pochází z rafinérií. Z důvodu kvality ovzduší používají rafinerie vodík k odstranění síry a dalších nečistot z benzínu a nafty. Vodík v současné době pochází z fosilních paliv a jeho výroba tak není bezemisní.
Sektor mobility však tvoří hlavní část cílů v oblasti vodíku. Japonsko plánuje do roku 2025 provozovat 200 000 vozidel s <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni">vodíkovými palivovými články</a>. Do roku 2030 se má počet vozidel zvýšit na 800 000. V současné době je v Japonsku v provozu 4000 vozidel.
Průmysl a mobilita budou nejrychleji rostoucími trhy s vodíkem v Japonsku. Zásadní je vývoj konkurenčních možností dodávek a vybudování spolehlivé infrastruktury pro transit vodíku.
<h2>Austrálie jako zdroj zeleného vodíku</h2>
Austrálie je připravena těžit z japonských vodíkových ambicí. To je dáno zejména obrovským potenciálem Austrálie v oblasti obnovitelných zdrojů, klesajícími náklady, zdokonalením <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/">technologie elektrolýzy</a> a postupů v <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachytávání a ukládání oxidu uhličitého</a>. Je pravděpodobné, že se stane klíčovým partnerem s rozvinutými obchodními vztahy a logistickými cestami, které se postupně vyvíjí.
<blockquote>„Vozidla na vodíkové palivové články jsou o 30 % dražší než elektromobily. Bez rychlého poklesu nákladů a pokračující vládní podpory při zavádění odpovídající infrastruktury se zdá, že dosažení cíle pro Japonsko bude náročné. Náklady jsou největší výzvou. Zelený vodík v současné době stojí až čtyřikrát více než fosilní palivo. Zaměření na zavádění vodíku má ale smysl, protože Japonsko má jen velmi málo dalších možností snížit emise oxidu uhličitého. Japonsko si klade za cíl snížit do roku 2030 cenu zeleného vodíku na 3 dolary/kg. To by vyžadovalo, aby poklesly i ceny za vyrobenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Cílová hodnota je pod 50 dolary/MWh. To je snížení o dalších 37 % oproti současné prognóze pro větrné a solární elektrárny. V důsledku toho očekáváme, že Japonsko využije všech možností nákupu vodíku, včetně dovozu,“ uvedl Prakash Sharma, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

WoodMac: Japonsko překročí cíle pro obnovitelné zdroje stanovené do roku 2030

Německá společnost RWE snížila výrobu z uhelných elektráren meziročně o zhruba 44 %. Výroba z hnědého uhlí, ze kterého se vyrobilo podstatně více, klesla o 43 %, výroba z černého dokonce o 70 %. Naopak výroba z obnovitelných zdrojů společnosti vzrostla meziročně 2,6krát. I díky tomu byly výsledky společnosti lepší než v prvním pololetí loňského roku. 
Společnost RWE představila v tomto týdnu finanční výsledky za první polovinu roku. Ta byla především postižena koronavirem, přesto RWE dokázala zvýšit zisk. Překvapivě ovšem zisk plynul z jiných výrobních zdrojů, než byli investoři u této společnosti doposud zvyklí.
RWE totiž ukázala, jak v průběhu jednoho roku výrazně pokročit v přeměně od energetiky založené na spalování fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Navíc se jí to povedlo při zvýšení zisku. Je ovšem potřeba přiznat, že se meziročně poprvé projevil vliv výměny aktiv mezi RWE a E.ONem. RWE totiž převáděné elektrárny zohlednilo ve výrobě od 18. září loňského roku.
Ještě v prvním pololetí loňského roku vyrobila RWE 32,9 TWh elektřiny z uhlí (24,7 TWh byla výroba hnědého uhlí, 8,2 TWh výroba černého uhlí). V prvním pololetí tohoto roku to již bylo pouze 16,8 TWh (14,3 TWh, resp. 2,5 TWh).
RWE ve výsledcích připouští, že na výrobě z uhlí se podepsaly především tržní podmínky pro výrobu. Především kvůli nízké spotřebě elektřiny způsobené pandemií koronaviru a vyšší ceně emisní povolenky se výrobu uhelných elektráren nedařilo umístit na trh.
Dalším faktorem byla přeměna nizozemských elektráren Amer a Eemshaven na spoluspalování biomasy, převedení elektrárny Neurath C do uhelné rezervy a odstavení elektrárny Gersteinwerk K2.
<h2>Výroba OZE vzrostla zejména díky započtení aktiv E.ONu do výsledků</h2>
Výsledky ovšem především překvapí téměř trojnásobným zvýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. RWE totiž poprvé do pololetních výsledků zahrnula aktiva, která byla předmětem transakce s konkurenční společností E.ON.
RWE tak díky tomu například vzrostl výkon offshore větrných elektráren z 1,1 GW na 2,4 GW a onshore elektráren a solárních elektráren z 1,97 GW na 6,41 GW. Částečný vliv ovšem mělo i to, že první čtvrtletí letošního roku bylo v meziročním srovnání méně větrné.
RWE se plánuje i dále orientovat na obnovitelné zdroje. Její aktuální výrobní portfolio obnovitelných zdrojů má instalovaný výkon cca 9 GW. Do konce roku 2022 má RWE za cíl jej rozšířit až na 13 GW. Významnou část má tvořit 2,7GW <a href="https://www.nordex-online.com/en/2020/08/nordex-group-announces-potential-sale-of-its-2-7-gw-european-project-development-pipeline-to-rwe/">portfolio společnosti Nordex.</a>

Komoditní trhy

Pololetní výsledky RWE naruby, společnost rapidně změnila strukturu výroby elektřiny

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

Německo

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="https://www.iea.org/reports/sustainable-recovery" target="_blank" rel="noopener">studii týkající se udržitelné obnovy ekonomiky</a>. Zpráva byla zpracována ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). Ve studii IEA upozorňuje na to, že rozhodnutí, kterými se státy nyní budou v oblasti energetiky nyní řídit, poznamenají jejich ekonomiky na léta dopředu.  
Zpráva byla zveřejněna minulý pátek a jde o první rozsáhlejší studii obsahující doporučení pro obnovu ekonomiky soustředící se primárně na energetiku.
Zpráva upozorňuje, že ve srovnání s krizí v roce 2008, jsou ceny technologií pro obnovitelné zdroje v současnosti mnohem nižší. Investice do nich již tedy nepředstavuje rozsíhlejší zásahy do ekonomiky. IEA rovněž kalkuluje, že nastartování ekonomiky udržitelným způsobem ochrání či vytvoří nová místa (kterých může být až 9 milionů) a ušetří 4,5 miliard tun CO2 ročně od roku 2023, než by jinak bylo výrobou energie vypuštěno.
Zpráva pokytuje doporučení vládám jednotlivých států ohledně toho, jak ekonomiku nastartovat pomocí investic do především udržitelných energetických zdrojů tak, aby byl jejich potenciál co nejvíce využit i v oblasti zaměstnanosti.
Jak upozornila jedna z autorek a vedoucí týmu modelování v IEA Laura Cozzi, zpráva vychází z předpokladu, že letošní rok nebude nijak rekordní, co se týče investic do obnovitelné energetiky.
Státní finance budou v tomto roce nasměrovány primárně do oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, investice primárně do obnovy ekonomiky nastoupí s určitým zpožděním. Cozzi upozorňuje, že nastartování ekonomik musí být vedeno s myšlenkou udržitelnosti.
Studie IEA stanoví politiky a návody pro cílené investice pro klíčové sektory energetiky. V prvé řadě nastiňuje opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především větrné a solární, a k modernizaci rozvodných sítí.
Další set doporučení je zaměřen na udržitelnou dopravu, především na elektromobilitu a vysokorychlostí železniční dopravu. V další části se zpráva zaměřuje na zvyšování energetické účinnosti, a to především v budovách a u elektrozařízení, včetně tovární techniky.
IEA ve své nejnovější zprávě také zhodnocuje a doporučuje opatření týkající se udržitelnosti paliv – jejich výroby a využívání a v poslední své části je zaměřena na podporu inovací a nových, pro budoucí nízkouhlíkový vývoj klíčových, technologií. Konkrétně zpráva poskytuje doporučení pro rozvoj a implementaci vodíku jako paliva, bateriových systémů, technologií týkajících se ukládání či znovupoužití uhlíku či malých modulárních reaktorů.

Úřady a instituce

IEA: nastartovat ekonomiku je třeba přes investice do udržitelné energetiky

Dánská vláda představila první část akčního plánu, která počítá s výstavbou již dříve diskutovaných <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/denmark-plans-two-huge-energy-islands-to-meet-climate-goals/">dvou energetických ostrovů s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW </a>v Severním a Baltském moři.  Projekt by mohl značně navýšit výrobu elektrické energie z větru a přispět ke snižování emisí. Dánsko má také ambice stát se vývozcem obnovitelné energie do sousedních zemí. 
Záměrem investičního projektu, který dánská vláda představila 20. května, je vybudovat dva velké energetické ostrovy, každý o instalovaném výkonu dosahujícím 2 GW. Jeden z plánovaných ostrovů by měl být uměle vybudován v Severním moři, přičemž by se počítalo s jeho napojením na Nizozemsko. Druhý komplex by měl být postaven na dánském ostrově Bornholm v Baltském moři a propojen s Polskem.
<h2>Největší investice v dějinách</h2>
Na výstavbu větrných turbín o zmiňovaném výkonu bude potřeba vynaložit finanční prostředky ve výši bezmála 37 miliard eur (více než 1,1 bilionu Kč) z veřejných a zejména soukromých zdrojů. Podle dánského ministra pro klima Dana Jørgensena by se jednalo o jednu z největších investic do energetické infrastruktury v dánské historii.
Projekt by zvýšil současný instalovaný výkon dánských offshore větrných parků o více než dvojnásobek. Množství elektřiny vyrobené ze zmiňovaných energetických ostrovů by mělo převyšovat roční spotřebu dánských domácností.
Vláda rovněž očekává, že Dánsko bude v budoucnu vyvážet energii produkovanou z obnovitelných zdrojů do sousedních evropských zemí. Přebytečná elektrická energie vyrobená na energetických ostrovech by se mohla ukládat do „<a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">zeleného vodíku</a>,“ a následně využít v průmyslových aplikacích, či na výrobu tepla a pohonů pro automobilní, leteckou nebo lodní dopravu.
<h2>Uhlíková neutralita do roku 2050</h2>
Energetické ostrovy představují jeden z řady potenciálních nástrojů na snížení emisí o 70 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dánsko se k těmto cílům zavázalo <a href="https://www.climatechangenews.com/2019/12/06/denmark-adopts-climate-law-cut-emissions-70-2030/">přijetím klimatického zákona </a>v prosinci minulého roku.
Dánská strategie pro naplnění těchto cílů zahrnuje finanční podporu pro výzkum a vývoj, čisté technologie, zvyšování energetické účinnosti v domácnostech a budovách, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů či transformaci průmyslu. Představení dekarbonizačních plánů pro zemědělský a dopravní sektor je očekáváno v průběhu tohoto roku.
<blockquote>„Dánsko musí jít příkladem v prosazování čisté energie, což je důvodem, proč se i během této nevídané krize soustředíme na naše vysoké klimatické cíle,“ prohlásil Jørgensen v souvislosti s pandemií COVID-19.
„Představujeme balík opatření zaměřený jak na snížení CO2 v krátkodobém horizontu, tak na připravení podmínek pro budoucí dosažení klimatické neutrality Dánska,“ dodal.</blockquote>

Větrné elektrárny

Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbekistan-plans-route-to-cleaner-electricity-mix?fbclid=IwAR2F-pR8eGQPBlyOxE9XfVogPiOH3eEQ1aBj2UBD9WdCFn-3OZNNvOMCuv0">Uzbecké ministerstvo energetiky zveřejnilo energetický koncept, v němž nastínilo svou strategii výroby elektrické energie do roku 2030</a>. Koncept předpokládá výrazné snížení závislosti na výrobě elektrické energie ze zemního plynu. Současná výroba ze zemního plynu představuje 83 % a výroba má klesnout na 45 %. Jáderná energie má představovat 8 %.
Středoasijská země se stala členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii již v roce 1994. Má celkem 50 let zkušeností v jaderném výzkumu a je jedním z největších světových producentů uranu. Přes své dosavadní odborné znalosti v oblasti jaderné energetiky závisí Uzbekistán téměř výhradně na fosilních palivech.
Asi 86 % elektrické energie pochází ze spalování zemního plynu, uhlí a ropy. Zbytek pochází z vodní energie. Uzbekistán má v plánu postavit svou první jadernou elektrárnu, aby jí pomohla udržet krok s rostoucí poptávkou po elektrické energii a snižování emisí skleníkových plynů.
Podle energetického konceptu činí v současné době dostupná výrobní kapacita Uzbekistánu 12,9 GWe. To zahrnuje 11 GWe výroby z fosilních paliv (84,8 %) a 1,85 GWe z vodní energie (14,3 %). Uzbekistán má celkem 11 elektráren na fosilní paliva a 42 vodních elektráren.
<h2>Prudký růst spotřeby elektřiny a nedostatečný růst výroby</h2>
V letech 2012 až 2019 se výroba elektrické energie každoročně v průměru zvýšila o 2,6 %, ale tento nárůst neudržel tempo s poptávkou. Nedostatek elektrické energie v průměru činil 9,4 % spotřeby. Očekává se, že poptávka vzroste každoročně asi o 6 až 7 % do roku 2030. V roce 2030 se předpokládá, že spotřeba dosáhne 120,8 TWh, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2018.
Cílem konceptu je dosáhnout instalované výrobní kapacity 29,2 GWe po vyřazení zastaralých elektráren z provozu (5,9 GWe). To zahrnuje 13,4 GWe ze zemního plynu (45 %), 5 GWe ze solární energie (17,3 %), 3,8 GWe z vodní energie (13,1 %), 3 GWe z větrné energie (10,4 %), 2,4 GWe z jaderné energie (8,3 %) a 1,7 GWe z uhlí (5,9 %).
Uzbekistán a Rusko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci při využívání jaderné energie pro mírové účely v prosinci 2017. V září 2018 byla podepsána další dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů VVER-1200 ruskou státní jadernou společností Rosatom. Ty mají být uvedeny do provozu v letech 2028 a 2030. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/uzbekistan-hodla-vybudovat-celkem-4-jaderne-reaktory-namisto-2-drive-avizovanych">V červenci 2019 uvedl Alisher Sultanov, ministr energetiky Uzbekistánu, že země chce postavit celkem 4 jaderné reaktory</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Uzbek-expands-nuclear-plans?fbclid=IwAR3xQaoUe7ei8yTITgiCNlTdtMVwzqbcvLPrqMGAavW9BHCpvEjJD-Tr5aU">World Nuclear News</a>
<div class="text-wrap tlid-copy-target"></div>