Praha využije geotermální energii z metra D na Nových Dvorech
Praha využije geotermální energii získanou z budovaného metra D na Nových Dvorech na pomezí Prahy 4 a 12. Pomocí tepelných čerpadel ji použije k vytápění či chlazení v domech, které mají v této lokalitě vzniknout. Čerpadla budou umístěna v konstrukci metra. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Záměr patří mezi 69 projektů z takzvaného klimatického plánu, podle kterého chce Praha snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší. Obdobná zařízení fungují například v Rakousku, Německu, Velké Británii nebo Jižní Koreji.
„Podstatou projektu je využití geotermální energie získané z ostění tunelu metra D v okolí stanice Nové Dvory a její využití prostřednictvím technologie průmyslových tepelných čerpadel pro vytápění a chlazení budov v bezprostředním okolí,“ píše se v materiálu.
Radní Zdeněk Kovářík (ODS) dnes novinářům po jednání rady řekl, že studie vybudování za řízení by měla být hotová do konce druhého čtvrtletí příštího roku.
Výhodou tepelných čerpadel je podle dokumentu jejich účinnost, kdy na jednu kilowatthodinu (kWh) spotřebované elektřiny jsou schopna vyrobit tři až pět kWh tepelné energie, chladu či obojího. Další výhodou projektu je to, že není třeba dělat žádné speciální vrty či výkopy, kde by byla zařízení umístěna, protože tyto práce jsou součástí stavby metra. Do konstrukce tunelu budou při stavbě pouze doplněny takzvané geotermální absorbéry.
Na Nových Dvorech vznikne na ploše zhruba 200.000 metrů čtverečních 17 samostatných bloků budov s odhadovanou spotřebou vytápění a chlazení v řádu 10.000 až 15.000 megawatthodin (MWh) za rok. „Přímo nad plánovanou větrací šachtou z metra bude administrativní budova s pronajímatelnou plochou asi 8000 metrů čtverečních a potřebou tepla a chladu v řádu 300 až 500 MWh za rok,“ píše se v materiálu.
Vedení Prahy už schválilo přípravu projektu první části výstavby na Nových Dvorech. V první fázi vzniknou v okolí budoucí stejnojmenné stanice metra D byty, kanceláře, kulturní centrum a komerční prostory. Celá nová čtvrť má mít na 2000 převážně městských nájemních bytů a na rozloze téměř 30 hektarů mají vyrůst kanceláře, obchody, mateřská, základní i střední škola, poliklinika, venkovní hřiště a sportovní hala nebo komunitní kulturní centrum s knihovnou. Jednotlivé části mají vzniknout do 15 let. Na projektu Praha pracuje se svou firmou Pražská developerská společnost (PDS).
Mohlo by vás zajímat:
V okolí Nových Dvorů je nějaká geotermální anomálie jako na Islandu?
No ona to budou obyčejná TČ země-voda, ale teď je moderní tomu říkat geotermální.
I když je to matené pojmů, protože geotermální energie pochází z rozžhaveného zemského nitra, ale tady to bude v takových (malých) hloubkách, kde se využívá akumulovaná solární energie dopadající na povrch.
No nevím, ale nebude to přece jen energie z jádra?
Pokud by teplota pod povrchem byla dána energií, dopadající na povrch, tak by se se zvyšující hloubkou teplota snižovala.
Ale kromě velmi tenké vrstvy hned pod povrchem se dál do hloubky naopak teplota zvyšuje. V hloubce, kde je metro, určitě.
Těch pár metrů? Průměrný teplotní hloubkový nárůst teploty činí 3 °C na 100 m - takže v hloubce, kde jsou tunely a stanice metra, je to sice měřitelné, ale těžko využitelné.
Samozřejmě žádná geotermální energie, ale jízda vlaků a funění cestujících ohřívá vzduch.
Však se teplota země, zvláště v letních měsících v malých hloubkách směrem dolů snižuje. Na povrchu je cca 20°C. Potom je vrstva, kde je stálá teplota cca 8°C po celý rok (přesvědčte se třeba v jeskyních) a teprve ve větších hloubkách zase začíná teplota stoupat.
Dle zdroje níže je hranice, kde začíná převažovat vliv geotermální energie nad solární cca 15 m pod povrchem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se