Praha vypíše veřejnou zakázku na dodavatele plynu od příštího roku do roku 2024 pro magistrát a příspěvkové organizace města. Rozhodli o tom zastupitelé. Očekávaná hodnota nákupu je 244 milionů korun, nabídky se budou hodnotit podle nabídnuté výše marže dodavatele. Město plánuje podobnou zakázku i pro elektřinu, a to ve dvou částech pro nízké a vysoké napětí.
Nákup bude podle schváleného dokumentu tříletém období uskutečněn postupně. &#8222;Tento postup zadavateli (městu) umožňuje realizovat několik nákupů zemního plynu během roku v závislosti na vývoji velkoobchodních cen plynu,&#8220; píše se v materiálu. Předpokládanou hodnotu magistrát spočítal podle spotřeby v předchozích letech.
Pražský magistrát je podle usnesení ze září 2015 centrálním zadavatelem, který zajišťuje dodávky energií pro instituce, jež zřizuje. Uvedené veřejné zakázky se tak týkají dodávky elektřiny a plynu do škol, divadel, galerií, domů dětí, zařízení pro seniory, ale i například městské policie.

Energetika v ČR

Praha vybere dodavatele plynu na další tři roky

Praha chce mít do šesti let připravených až 3000 lamp veřejného osvětlení na možnost připojení nabíječek pro elektromobily. Na každé by se mohly nabíjet dvě auta. Radnice to plánuje během obnovy kabeláže, čímž by se podle radního Jana Chabra (TOP 09) ušetří. Město chce vyměnit 300 kilometrů kabelů. Na dodavatele elektronabíječek poté pravděpodobně vypíše veřejnou soutěž. Projekt Chabr ve čtvrtek představil zastupitelstvu hlavního města, které ho vzalo na vědomí.
V Praze podle Chabra chybějí nabíjecí místa, nyní jich je zhruba 300, řekl. Ve svém plánu hlavní město počítá, že v příštím roce by jich mělo přes 100 přibýt. Zároveň ale roste počet elektromobilů, kterých by mělo v roce 2030 v Praze být zhruba 100.000, dodal Chabr. Chce proto zajistit dostatek veřejných dobíjecích stanic.
Praha si už nechala zpracovat projekt, podle kterého je v hlavním městě zhruba 30.000 lamp vhodných pro jejich umístění. Nejprve je však nutné upravit podzemní infrastrukturu. S rozšířením sítě se podle Chabra počítá nejdříve v historickém a širším centru Prahy.
Na přípravě lamp na připojení nabíječek bude hlavní město spolupracovat s firmou PRE, kterou spoluvlastní. Praha zaplatí obnovu nadzemních stožárů lamp a kabely. Výkopové práce bude hradit PRE v rámci plánované obnovy distribuční sítě.
Projekt má v kompetenci rada hlavního města, která bude schvalovat i jeho další vývoj. Chabr by jí měl v lednu nebo únoru předložit prováděcí dokumentaci včetně návrhů rámcových smluv.
Lampy coby dobíjecí místa fungují například v Londýně nebo Mnichově.

Elektromobilita

Praha chce připravit 3000 lamp pro nabíjení elektromobilů

Pražský magistrát si nechá vypracovat koncepci rozmístění dobíjecích stanic pro elektromobily. Materiál pro město vypracuje jeho firma Operátor ICT (OICT). Cílem města je mít 4000 až 5000 dobíjecích míst. Novinářům to dnes řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a radní Jan Chabr (TOP 09). V Praze je nyní zhruba 200 veřejných dobíječek a další mají soukromé společnosti. Majitelé elektromobilů mohou v Praze zdarma odstavit vůz v parkovacích zónách.
<blockquote>&#8222;V Praze přibývá elektromobilů. V roce 2018 jich bylo registrováno 1591, což bylo meziročně o 500 víc. Rozvoj elektromobility je dynamický a Praha musí být připravena. Bez těchto nabíjecích stanic je rozvoj nemyslitelný,&#8220; řekl Hřib.</blockquote>
Vedení města počítá například s tím, že bude možné dobíjet auta z lamp veřejného osvětlení. Kromě toho mají vzniknout samostatná stání s nabíjecími stanicemi. Podle Chabra se město snaží, aby stanice nevznikaly živelně. &#8222;Praha potřebuje jasný plán, kde jsou třeba, a definovat místa, kde to dává smysl. A to jak z hlediska kapacity, tak přenosové soustavy,&#8220; řekl Chabr.
<figure id="attachement_51875" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/abb-dobijeci-stanice-ev-charging-station-elektromobil-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/abb-dobijeci-stanice-ev-charging-station-elektromobil-800x532.jpg" alt="ABB fast-charging station for electric vehicles launched at a Lidl store. Zdroj: ABB" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Studie určí také podobu dobíjecích stanic, jejich typy a rovněž způsob, jak budou majitelé elektromobilů za odebranou elektřinu platit. Jaká bude cena odebrané elektřiny, zatím není jasné. Podle Hřiba je možné, že bude pro řidiče výhodnější odebírat ji z infrastruktury vytvořené městem než ze své přípojky. Město prý ale nebude elektrický proud za odběratele platit.
Představitelé města rovněž uvedli, že stát počítá s tím, že do roku 2030 by v České republice mělo být až 300.000 elektromobilů. Třetina z nich má být v Praze.

Praha si nechá vypracovat koncepci rozmístění dobíječek pro elektromobily

Pražský magistrát letos rozdělí 5,86 milionu korun mezi projekty na výměnu a rekonstrukce topení. Magistrát tak chce podpořit zlepšení stavu ovzduší. Peníze půjdou na 236 projektů, jejichž hodnota nepřesáhne 200.000 korun. Vyplývá to z dokumentu, který na svém dnešním mimořádném jednání schválili pražští radní. S jednotlivými příjemci dotace město uzavře do konce letošního roku smlouvu. Celkem letos v programu Čistá energie Praha rozdělí 20 milionů.
Pražané mohli žádat o peníze na výměnu kotlů na tuhá paliva za ekologičtější. Vedle toho podporu získají i ti, kteří chtějí vyměnit plynové kotle za tepelná čerpadla nebo lokální topidla jako přímotopy či WAW za centrální vytápění.
Největší částku ze zmíněných téměř šesti milionů dá město na výměnu kotlů či rekonstrukci centrálních kotelen, a to zhruba 5,2 milionu korun. Na přeměnu topidel jako WAW či přímotopů a na výměnu zdrojů na pevná paliva vydá po 240.000 korunách. Zbytek půjde na instalace tepelných čerpadel.
V letech 1994 až 2018 podpořila Praha přes 49.000 projektů za zhruba 599 milionů korun. Největší přínos měl program podle dokumentu v letech 1994 až 1997, kdy lidé vyměnili kotle na tuhá paliva za ekologičtější v téměř 30.000 domácnostech.
brn ktp

Praha rozdělí v rámci podpory čisté energie 5,86 milionu Kč

Hlavní město plánuje od října příštího roku zakázat topení uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a v kotlích, které spadají do nejnižších dvou emisních tříd z pěti možných. Návrh městské vyhlášky dnes schválili radní, musí ho ještě odsouhlasit zastupitelstvo. Kotle emisní třídy jedna a dva se od roku 2014 nesmí prodávat, od září roku 2022 bude jejich provoz zakázán v celé republice. Magistrát odhaduje, že je v Praze využívají stovky domácností.
Na výměnu starých kotlů mohou lidé do příštího roku získat finanční podporu z evropských fondů v rámci tzv. kotlíkových dotací. V případě schválení zastupitelstvem by pražské omezení začalo platit za více než rok, což má dát majitelům nevyhovujících zdrojů vytápění čas k tomu je za zvýhodněných podmínek vyměnit.
Praha je podle informací magistrátu zasažena nadlimitními hodnotami škodlivin v ovzduší na 69 procentech území. Hlavními látkami, kterým Pražané a jejich zdraví čelí, jsou benzo(a)pyren, oxid dusičitý a drobné prachové částice PM10.
Nejvíce škodlivin má na svědomí doprava, spalování tuhých paliv v domácnostech nicméně produkuje podle magistrátu přes 90 procent emisí benzo(a)pyrenu, což se dá odvodit z faktu, že situace je nejhorší v místech, kde převažuje lokální vytápění. Podle schváleného dokumentu je kvalita ovzduší nejhorší v zimních měsících, zejména v lednu až v březnu.
V těchto obdobích Český hydrometeorologický ústav poměrně často v metropoli vyhlašuje tzv. smogové situace. V takovém případě bude podle návrhu vyhlášky platit další omezení &#8211; domácnosti budou moci topit pouze ve zdrojích tepla, které slouží jako hlavní vytápění. Nebude tak možné si třeba zapálit navíc oheň v krbu, a to bez ohledu na použité palivo. V případě schválení by toto pravidlo mělo začít platit už v této topné sezóně.
Ve snaze bojovat se znečištěním ovzduší radní před časem schválili také zavedení MHD zdarma v sobě smogových situací, které má motivovat lidi k využití veřejné dopravy místo přepravy automobily. Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), který má v gesci životní prostředí, minulý týden také uvedl, že město chce do pěti let zavést mýtný systém zpoplatňující vjezd automobilů. Další zástupci pražské koalice poté nicméně jeho vyjádření zmírnili s tím, že zásadní je nejprve dokončit vnější a případně i vnitřní okruh. Kriticky se k plánu vyjádřili i zástupci Středočeského kraje a ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).

Praha chce zakázat topení uhlím ve starých kotlích a kamnech

Do trvalého provozu po ozkoušení dnes vstoupila rozvodna společnosti PRE Distribuce v pražském Karlíně. Stavba včetně vybavení a napojení do sítě vyšla na půl miliardy korun. Zástupci firmy dnes novinářům řekli, že rozvodna má zajistit dodávky proudu pro plánovanou výstavbu podél Rohanského nábřeží a po vybudování kolektoru u Hlávkova mostu i pro Holešovice a chystanou zástavbu v Bubnech.
Rozvodna Karlín stojí na pozemku mezi ulicemi Rohanské nábřeží, Kelsenova a Pobřežní, v sousedství generálního ředitelství pojišťovny Kooperativa. Stavět se začala v roce 2016.
<blockquote>&#8222;Po téměř roce provozu je rozvodna již zcela zapojena do sítě a významným způsobem pomohla lokalitám Karlín a Praha 1 &#8211; Těšnov,&#8220; uvedl předseda představenstva PRE Distribuce Milan Hampl.</blockquote>
Dodal, že definitivní rozhodnutí o její stavbě padlo po povodních v roce 2002. I s nově otevřenou má podle něj společnost 24 rozvoden, karlínská je nejmodernější a umístěná nejvíce v centru metropole.
Radní Prahy Jan Chabr (TOP 09) uvedl, že rozvodna je důležitá pro zajištění spolehlivých dodávek proudu pro bytovou zástavbu, kterou podél Rohanského nábřeží plánuje firma Sekyra Group. Hampl dodal, že po plánovaném zprovoznění nového kolektoru u Hlávkova mostu by měl provoz také ulevit nejvytíženější pražské rozvodně v Holešovicích.
Rozvodna z venku vypadá jako kancelářská budova a kanceláře se v ní také nacházejí. Podle Hampla zatím není jisté, jakým způsobem je firma využije. Mohla by do nich umístit například své call centrum.
PRE Distribuce patří do skupiny PRE, která je třetím největším dodavatelem elektřiny v Česku. Majoritních 58 procent společnosti vlastní Pražská energetika Holding, jehož majoritním vlastníkem je město Praha. Dalším významným akcionářem je německá EnBW Energie Baden-Württemberg, která vlastní 41,4 procenta. Skupině, která má téměř 700.000 odběratelů a zaměstnává asi 1400 lidí, klesl loni meziročně zisk po zdanění o 3,1 procenta na 2,9 miliardy korun. Celkové výnosy naopak vzrostly o 5,6 procenta na 20,3 miliardy korun.

Elektřina

Do provozu vstoupila rozvodna v pražském Karlíně za půl miliardy

Hlavní město chce příští rok začít s modernizací kabelů veřejného osvětlení tak, aby umožňovaly budování nabíjecích stanic pro elektromobily a vedení vysokorychlostní datové sítě. Dnes to schválili radní. Podle radního Jana Chabra (TOP) by první lampy mohly být modernizovány v první polovině příštího roku. V lampách by do tří let mělo být umístěno podle představ města 5000 nabíjecích stanic.
<blockquote>&#8222;V centru města dokážeme zvýšit kapacity přenosové soustavy a zároveň vytvořit datovou síť,&#8220; uvedl radní Chabr.</blockquote>
Modernizovaná síť by měla umožnit vedle budování elektronabíječek elektromobilů také pokrytí centra města vysokorychlostním internetem. Výkopové práce by podle radního měly být koordinovány tak, aby nebylo ulice nutné rozkopávat vícekrát.
Radní dnes schválili společný postup při výměně kabelů s firmou PRE Distribuce, která modernizaci zajistí. Město zatím vytipovalo 300 kilometrů ulic, kterých by se měla týkat, uvedl Tomáš Jílek, který řídí městskou firmu Technologie hlavního města Prahy (THMP). Ta se od loňského roku stará o pražské veřejné osvětlení. Výměna metru kabelu podle Jílka vyjde na 3000 korun, dvě třetiny půjdou na výkopové práce.
Podle Chabra by zastupitelé měli do konce roku schválit rámcovou smlouvu, na základě které se budou kabely postupně převádět na PRE Distribuci. Ta je po modernizaci infrastrukturu převede zpět na město. Podle Jílka je při tomto typu prací podle stavebního zákona možné využívat zrychlené řízení, takže je podle něj možné připravit 5000 lamp pro vybudování elektronabíječek do tří let. Zatím není jasné, jaký model jejich provozování město zvolí.
Město plánuje také systém sdílení elektromobilů, současné vedení radnice se nicméně rozhodlo změnit projekt připravený minulou reprezentací a nyní jej přepracovává. V plánu je kromě nabíječek v lampách budovat další rychlonabíjecí stanice. Celý rozvoj elektromobility koordinuje městská společnost Operátor ICT.
Dříve město ke správě osvětlení využívalo společnost Eltodo, které skončila smlouva v roce 2008 a radní ji opakovaně prodlužovali bez výběrového řízení. Šlo o zakázky za stovky milionů korun. Politici původně uvažovali o otevřené miliardové soutěži, z níž měl vzejít trvalý správce světel. Nakonec však zvolili vytvoření vlastního správce. V Praze je asi 135.000 lamp veřejného osvětlení, kromě toho THMP osvětluje také asi 140 památek.

Rychlé zprávy

Praha chce začít s modernizací kabelů veřejného osvětlení

Hlavní město chce mít do roku 2030 síť 5000 nabíjecích stanic pro elektromobily. Většinu chce magistrát vybudovat pomocí modernizace lamp pouličního osvětlení, další plánuje stavět firma PRE. Novinářům to dnes řekl radní Prahy pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Nyní je podle něj v metropoli asi 250 veřejných elektronabíječek. Pražský dopravní podnik (DPP) také plánuje vypsat tendr na nákup elektrobusů a buduje pro ně infrastrukturu.
Chabr uvedl, že podle odhadů by v roce 2030 mělo být v republice cca 500.000 až 700.000 elektromobilů a dá se předpokládat, že nejméně pětina z nich bude jezdit v Praze. Město proto podle něj musí začít s budováním dostatečné nabíjecí infrastruktury.
Většina stanic by podle plánu metropole měla vzniknout v lampách veřejného osvětlení. &#8222;Kdybychom využili potenciál veřejného osvětlení, tak bychom mohli nabídnout 4500 nabíjecích míst,&#8220; uvedl radní. To předpokládá výměnu kabelů k lampám tak, aby mohly vést vysoké napětí.
S výměnou kabelů na vybraných místech chce město podle Chabra začít na podzim, v první fázi magistrát vytipoval lokality na Vinohradech a na Smíchově. V prvním případě by měla být modernizace hotova v prvním čtvrtletí příštího roku, ve druhém v létě. Chabr uvedl, že modernizace se bude týkat vybraných oblastí, bude postupně pokračovat až do roku 2030 a mohla by vyjít na dvě až tři miliardy korun. &#8222;Jsou to zatím hrubé odhady, na konkrétní čísla by měla být hotová analýza v průběhu srpna,&#8220; dodal.
Kromě toho bude nabíjecí stanice budovat také firma PRE, kterou město spoluvlastní. Podle Chabra momentálně vytipovává vhodná místa, kam by mohla nabíjecí stanice umístit.
Městská firma Operátor ICT pracuje také na tom, aby bylo možné k nabíjení od různých provozovatelů nabíječek využít jeden systém, například městskou kartu lítačka. Radní také řekl, že město zvažuje také možnost umístit nabíječky na pražské náplavky, aby mohly po Vltavě jezdit lodě na elektrický pohon.
Na rozvoji elektromobility se chce podílet i dopravní podnik. Elektrifikována bude autobusová linka 207, v letech 2020 až 2021 přijde na řadu linka 140. Pro kopcovitý terén plánuje podnik využívat bateriové trolejbusy, které se mohou nabíjet za jízdy. Takový se testuje na trase mezi Palmovou a Letňany. Jan Barchánek z DPP tento týden uvedl, že podnik plánuje letos vypsat zakázku na 14 dvanáctimetrových elektrobusů a následně na 15 bateriových trolejbusů. DPP plánuje také nákup hybridních autobusů, kombinujících naftový a elektrický pohon.
Firma ČEZ minulý týden uvedla, že v Česku je zhruba 400 dobíjecích stanic od různých provozovatelů. Ministerstvo dopravy chce během příštích čtyř let podpořit z operačního programu Doprava vybudování okolo 500 dalších rychlodobíjecích stanic po celé ČR. Počet elektromobilů na českých silnicích se nyní blíží třítisícové hranici.

Praha chce mít do roku 2030 síť 5000 nabíječek pro elektromobily

Pražský magistrát uvažuje o přípravě vyhlášky, která by omezovala topení tuhými palivy. Jak vyplývá z dokumentu, který dnes obdrželi pražští radní, spalování tuhých paliv v domácnostech vede k překračování limitů škodlivých látek. Lidé podle úředníků magistrátu nejeví velký zájem o výměnu kotlů, ačkoli na to mohou získat dotaci. Vyhláška by mohla omezit kotle s nejhoršími parametry. Mohla by se vztahovat i na krby či kamna buď celoročně, nebo v době vyhlášení smogové situace.
Podle materiálu, který zpracovalo magistrátní oddělení ochrany ovzduší, se při vytápění domácností nedaří snižovat emise. &#8222;Důvodem je malý zájem veřejnosti o výměnu nevyhovující kotelní techniky v domácnostech,&#8220; píše se v dokumentu. Lidé mohou na výměnu kotlů čerpat tzv. kotlíkové dotace, které z evropských peněz rozdělují všechny kraje.
Právě domácnosti jsou podle magistrátu zdrojem drtivé většiny karcinogenní látky zvané benzo(a)pyren, jejíž koncentrace v ovzduší metropole dlouhodobě překračuje limity. Škodlivá látka vzniká spalováním pevných paliv, zejména uhlí, v kotlích staršího typu. Dále pak také spalováním dřeva v krbech a krbových kamnech, které jsou mezi lidmi čím dál populárnější.
V úvahu proto podle magistrátních úředníků připadá i regulace, která by mohla výrazně zlepšit ovzduší v metropoli. Od září 2022 bude zákonem o ochraně ovzduší zakázáno topit kotli spadajícími do nejnižších dvou z pěti emisních tříd. Město nicméně může k podobnému zákazu přistoupit i před tímto termínem, stejně jako může omezit další zdroje tepla v domácnostech s vysokou zátěží pro životní prostředí. Parametry vyhlášky by záležely na dalším projednání. Omezení by mohlo platit celoročně či pouze v případě, že Český hydrometeorologický ústav vyhlásí na území města smogovou situaci.
Praha je po Ostravě druhým nejvíce znečištěným městem. Zatímco v Ostravě je smog dán především výrobou, v metropoli drtivou většinu zplodin produkuje doprava.

Praha zvažuje přípravu vyhlášky omezující spalování tuhých paliv

Americké ministerstvo energetiky přesune svůj evropský regionální úřad ze Sofie do Prahy. Dnes o tom informoval server <a target="_blank" href="https://hlidacipes.org/zajem-o-dukovany-a-temelin-americane-presouvaji-do-prahy-svuj-regionalni-urad-pro-energetiku/"> HlídacíPes.org </a> . Podle webu hraje v rozhodnutí roli mimo jiné zájem společnosti Westinghouse o stavbu nových jaderných bloků v Česku nebo fakt, že v regionu střední Evropy roste vliv v oblasti energetiky ze strany Ruska a Číny. 
<blockquote>
&#8222;Ministerstvo energetiky USA zahájilo proces přesunu svého evropského regionálního úřadu z bulharské Sofie do Prahy,&#8220; sdělilo webu velvyslanectví USA v Praze.
</blockquote>
 Úřad podle ambasády pracuje na podpoře energetické bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní, vědecké spolupráce a obchodních zájmů Spojených států v regionu. 
<blockquote>
&#8222;I po přemístění do Prahy, během letošního podzimu, se má úřad věnovat nejen Česku, ale i dalším zhruba dvaceti evropským zemím,&#8220; uvedl web.
</blockquote>
<figure id="attachement_36823" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Westinghouse_Pittsburgh-725x489.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Westinghouse_Pittsburgh-725x489.jpg" alt="Westinghouse" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR dlouhodobě brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) v nedávném rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že chce, aby rozhodnutí o financování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, která patří firmě ČEZ, padlo do konce letošního roku. 
 Agentura tehdy uvedla, že ČEZ odmítá investovat do nových elektráren bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři společnosti se navíc bojí, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy.
ČEZ proto navrhl svoji transformaci, která by znamenala, že by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky. Tradiční zdroje jako uhlí a jaderná energie by zůstaly v rukách státu. 
 ČEZ, ve kterém drží 70 procent stát, provozuje dvě jaderné elektrárny, v <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/'>Dukovanech</a> a <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/'>Temelíně</a>. Obě se na celkové spotřebě elektřiny v Česku podílejí ze 38 procent. 
 Podle Babiše je ČEZ dostatečně velký na to, aby mohl postavit nové jaderné reaktory bez toho, aby byl rozdělen. V rozhovoru s Reuters zopakoval návrh, podle kterého by stavbu nového bloku měla zajistit dceřiná společnost ČEZ.
<figure id="attachement_23176" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Výstavba-jaderné-elektrárny-Vogtle-725x255.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/Výstavba-jaderné-elektrárny-Vogtle-725x255.jpg" alt="Výstavba jaderné elektrárny Vogtle; Zdroj Westinghouse nuclear" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Postup by měl být následující: zhodnocení aktiv Dukovan, jejich vložení do dceřiné společnosti, zahájení tendru na poskytovatele technologie, financování a možné vytvoření společného podniku. A stát by mohl být ručitel, pokud by se objevily problémy. Tým expertů by pak měl posoudit možnost, že by stát koupil divizi ČEZ, která by stavěla elektrárnu. 
 O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a právě americký Westinghouse. 
<blockquote>
&#8222;Ten vloni vyhlásil bankrot, letos v březnu ale americkou jadernou divizi koupil od japonské Toshiby kanadský fond Brookfield Business Partners,&#8220; dodal HlídacíPes.
</blockquote>