Evropská města udávající trend ve využívání obnovitelných zdrojů

Více než 6 000 evropských měst podepsalo Pakt starostů a primátorů, dobrovolný závazek, jít rychleji a dále než cíle vlastních vlád a EU v oblasti klimatu. Plány těchto měst vyžadují snížení emisí CO2 do roku 2020 v průměru o 28 %, což je o 8 % více než cíl EU.

Součástí je dokonce i Kyev, který byl poslední ze 30 měst v Siemens Green City Index evropských měst pro rok 2009, i když jeho členství bylo pozastaveno, dokud nepřide s akčním plánem pro udržitelnou energii. Bývalý boxerský šampion Vitali Kličko, který byl v květnu minulého roku zvolen starostou, řekl, že chce ukončit závislost ukrajinského hlavního města na ropě a plynu.

V loňském roce uvedl Economist Pakt starostů a primátorů jako jednu z nejúčinnějších globálních iniciativ na pomoc zmírnění změny klimatu. Alix Bolleová z asociace Energy Cities říká, že mnoho skandinávských a německých měst je vysoce energeticky účinných nejen proto, že mají účinné dálkové vytápění a chladící systémy, ale proto, že pravomoci využívat a řídit energii jsou decentralizované. “ Jsou schopni učinit rozhodnutí ve správném měřítku a dostatečně rychle a jsou rychlejší než vláda i v přijímání dalších kroků v oblasti energetického přechodu,“ tvrdí Bolleová.

Na následujících řádcích budou představeny kroky ke snížení emisí CO2 třech předních evropských měst, která berou tuto iniciativu do vlastních rukou.

Kodaň, Dánsko

Kodaň chce do roku 2020 získávat polovinu elektrické energie z větrných elektráren a vyhradila 980 milionů euro na výstavbu větrných turbín

Dánské hlavní město je široce uznávaným lídrem čisté energie v Evropě. Emise CO2 na obyvatele jsou v Kodani 2,8 tun za rok, pro srovnání, průměr EU je 7,3 tuny. Město s 570 000 obyvateli je na cestě naplnit svůj cíl pro rok 2025 – stát se prvním CO2 neutrálním hlavním městem na světě.

Teplo představuje polovinu evropské poptávky po primární energii a Morten Kabell, starosta technických a environmentálních záležitostí Kodaňe, staví úspěch města na snižování emisí CO2 na rozsáhlém dálkovém vytápění a chlazení, ke kterému je připojeno 98 % obyvatel. Kogenerační jednotky a spalování odpadu jsou vysoce energeticky účinné a 53 % paliva je biomasa.

4 % potřeby elektřiny pochází z velkého větrného parku v přístavu, jež je z poloviny vlastněn městem a z poloviny více než 9 000 malými investory. Kabell ale tvrdí, že město chce do roku 2020 získávat z větrných elektráren polovinu spotřebované elektřiny a vyhradil téměř 980 milionů euro na jejich výstavbu.

„Moje práce by byla mnohem snazší, kdyby naše vláda místo mluvení činila víc opatření týkajících se cílů v oblasti boje se změnou klimatu.“
Morten Kabell, starosta technických a environmentálních záležitostí Kodaňe

Mark Watts, výkonný ředitel skupiny C40 spojující světová velkoměsta, která se zavázala k řešení problematiky změny klimatu, tvrdí, že přístup Kodaně k větrné energii je bedlivě sledován v dalších velkých městech. „Kodaň v posledních deseti letech učinila své investice do větrné energie velice chytře,“ tvrdí Watts. „Stejně jako všude jinde na světě se zde potýkali s opozicí kvůli estetickému hledisku, ale překonali tento problém tím, že místním lidem s výhledem na turbíny věnovali jejich podíl.“

Ovšem města nemohou jednat na vlastní pěst. Kabell prozradil, že město by rádo více využívalo solární a geotermální energii, ale naráží u dánské vlády.

„Dánsko staví na větrné energii, zatímco geotermální energie, kterou bychom mohli využít pro výrobu tepla namísto fosilních paliv, leží v ústraní. Neinvestuje se ani do solárních elektráren od doby, kdy vláda snížila dotace,“ tvrdí Kabell.

Växjö, Švédsko

Växjö jako palivo téměř výhradně využívá odpadní dřevo z přilehlých lesů 

Švédské Växjö se 77 000 obyvateli bylo první město na světě, které prohlásilo (v roce 1996), že v roce 2030 bude využívat pouze obnovitelnou energii. Toto malé město na severu Švédska obklopené lesy a jezery překonává Kodaň svými 2,4 miliony tun emisí CO2 na obyvatele, když je od roku 1993 snížilo o 36,8 %.

Stejně jako Kodaň má Växjö rozsáhlý systém dálkového vytápění, které je povinné pro nově stavěné byty. A jelikož kogenerační jednotka téměř výhradně spaluje odpadní dřevo z okolních lesů, je 93 % tepla získáváno z obnovitelných zdrojů. Zhruba čtvrtina elektrické energie je produkována v místních obnovitelných zdrojích – v elektrárně na biomasu, malé vodní elektrárně, větrné, solární a bioplynové elektrárně. Společně s elektřinou ze Švédské rozvodné sítě je zhruba 65 % energie ve Växjö z obnovitelných zdrojů.

Asa Karlsson Bjorkmarkerová, náměstekyně primátora, staví úspěch města na dostupnosti biomasy z přilehlých lesů, dlouhodobé politické shodě rady ohledně cílů snižování emisí CO2 a faktu, že daňové výnosy putují přímo do městské kasy a město má tím pádem velkou kontrolu nad tím, na co jsou vynaloženy.

Největší výzvou je podle Bjorkmarkerové pro město nová legislativa Švédské vlády, podle které nemohou města nastavit přísnější pravidla než vláda pro spotřebu energie nových budov.

Bristol, Velká Británie

Bristol využívá o 20 % méně energie na obyvatele, než je průměr osmi největších anglických měst mimo Londýn

Průkopnické plány na vytvoření komunálně vlastněné energetické společnosti, založené na skandinávském modelu, pomohly Bristolu v letošním roce získat ocenění Hlavní „zelené“ město Evropy.

Podle žádosti města o získání tohoto ocenění se jedná o nejvíce energeticky efektivní z osmi největších anglických měst mimo Londýn, využívá o 20 % méně energie na obyvatele, než je průměr těchto měst a snížilo spotřebu energie v budovách městských zastupitelstev o 28 % za posledních 10 let.

Obnovitelné zdroje se podílejí 15 % na výrobě elektřiny a Bristol má první dvě komunálně vlastněné větrné elektrárny, stejně jako kotle na biomasu a solární elektrárny za 1,1 milionu liber pro školy.

„Existuje mnoho čistých technologií – solární, dálkové vytápění, kombinovaná výroba tepla a energie – které je vhodnější organizovat spíše na lokální než národní úrovni.“
Will Straw, britský politický výzkumník a člen Labour party

Bill Edrich, ředitel energetických služeb, tvrdí, že komunálně vlastněná energetická společnost umožní vyvinout síť dálkového vytápění, která bude využívat teplo z biomasy, plynu a odpadů, a investovat do zlepšení energetické účinnosti v domácnostech.  V bližší budoucnosti (do roku 2020) potom potenciál výstavby až 1 GW fotovoltaických elektráren na základě smlouvy s občanskými organizacemi o výkupu energie, které budou motivovány k výstavbě fotovoltaických panelů na plochách vlastněných městem, jež budou za tímto účelem zdarma pronajímány.

Will Straw, spoluautor reportu City Energy: A new powerhouse for Britain (Městská energie: nový energetický zdroj Británie), tvrdí, že Plymouth, Nottingham a Chester také chtějí založit své energetické společnosti, podpořené vládní decentralizační agendou. Skandinávská města ukázala, že to dává z hlediska klimatu smysl, tvrdí Straw.

Úvodní fotografie: Roman Boed